Ahoj Lei,
Je to smutne, strasne smutne. A pro vas obvzlast, ta ignorance je pro vas zrovna nemozna, zijete ze zeme, kdo to dneska takhle jeste zaziva.
Ano, “Průserů jsou mraky. Máš pravdu. Přesto ty v životním prostředí vnímám jako nejzásadnější” souhlasim.
Kdyz mi bylo dvacet, precetla jsem spisek “O zodpovednem vztahu k prirode”, o tom odtrzeni od vseho a ze by se tedy mely zvysit ceny produktu o hodnotu toho znecisteni.Tenkrat mi to prislo jako jedine reseni, predstavovala jsem si treba odsirovac nebo cisticku vody, to mi pripadalo nejnalehavejsi a reseni zaplatitelne. Jenze do jake ceny ceho by se melo zapocitat sucho a vymirani druhu nebo nanoplasty? Dokonce i sam Vaclav Klaus! napsal, ze pokud by byly externity nevycislitelne, na coz on neveri, vyzadovalo by to jinou ekonomiku. Nevim, jaka jina ekonomika by to mela byt, ale myslim, ze by to chtelo uplne jine vnimani sveta. Tak jsem si rikala, ze asi ten novovek to spustil, ale spis jsme uz meli timhle smerem davno naslapnuto. Proste jsme ve svete, ve kterem jsou objekty, ktere spolu interaguji a jinak to videt nedokazeme, kdyz uz nejde o prevahu a egoismus, tak o spolupraci a altruismus, ale furt v tom svete rozkrajenem na kousky. Pritom je to tak absurdni, kdyz si pomyslim, ze vetsina bunek a v nich zas vetsina vsech tech molekul se od meho narozanei tolikrat vymenila, kolik je ve mne mraku a rek a slunce a travy, nasladle receno, ale je to tak, jen to necitime, nejsme takhle vychovani. Takze jine videni sveta, jina ontologie, nikoli substance, ale intrakce a proces jako podstata vseho, ne humanismus, ale posthumanismus.
“dnes už lidé nebudou (více či méně nadšeně) dělat něco, co je omezí. Ale budou dělat něco chytrého, co je pro ochranu přírody dobré,”
jeden evolucni biolog, Martin Nowak, delaval takove ty herni experimenty. Kupodivu jsou lide ochotni delat, co je omezi, vzdat se okamziteho zisku pri prislibu navyseni v dalsim kole, asi neco jako zachovani prirody pro dalsi generace, ale jen pokud na to omezeni pristoupi vetsina. Nikdo si sam neodepre, kdyz ostatni ty fondy budoucnosti rabuji, to by v tom rozkrajenem svete, kde se bud soutezi nebo solupracuje, nedavalo smysl. Takze dohodu o omezeni si dovedu predstavit v male kulturne a majetkove homogenni komunite. Ta cisticka vody pro obec treba. I to “delani neceho chytreho a dobreho”, mi prijde, ze lze jen mezi lidmi, kteri chytrost a dobrost chapapou stejne, cili zas, musi si byt kulturne a ekonomicky velmi blizko. Ze se nelze dohodnout globalne, to mi prijde uplne zrejme. Ani nejsem nastvana na zadne miliardare, ti jsou jen detmi sve doby, tenhle nas prostup k svetu je proste vyprodukoval stejne jako vsechno ostatni.
Nadeji vidim v tom, ze se evolucne posuneme, vytvorime celek, nejen shluk soutezich nebo spolupracujicich v porobene nebo pouzite prirode, ale novou jednotou. Nedovedu si to predstavit, ale to je prave to. Jo a sbiram jevy, ktere na ten evolucni skok IMHO ukazuji