Diskuze : Peníze a bydlení : Domácí pekárna

Me peceni chleba v troube mozkovou kapacitu nezabira, bo pouzivam minutku. A taky nepouzivam kvasek, alebrz suseny drozdi.

Behem 3 min vse nahazim do robotu, pustim, necham tak dlouho, jak se mi chce. 5 min, 10, nez se vykoupu apod.

Vyndam metlu, zaklapnu (robot ma viko) a necham kynout. 2 hodiny minimalne, nebo taky pres noc, kdyz chci nebo zapomenu (zde nekdy poustim minutku. Po zapipani minutky (nebo az si vzpomenu) - do te doby chleba poustim z hlavy:

Kartou predlabnu na plech s pecicim papirem (uzivam vickrat stejny papir, toz zadna prace), soucasne tim prendavacim hmatem zplacnu i vytvaruju. Na chleba leti uterka, karta do mycky, misa nekdy taky, minutka na 30-40 min. Cela akce v radu vterin.
Chleba poustim z hlavy.

Kdyz se primotam k troube, poustim. Po pipnuti leti chleba do trouby, po dalsim pipnuti z trouby.

Nejvetsi prace je na zacatku - to nasypani ingedienci. Pak uz vterinove akce po pipnuti. Da se to krasne zautomatizovat, jde o prvni h par chlebu. A nejsou hranaty! (Hranaty nesnasim).

já si nedovedu představit mísení na buchty jinak než ručně. Dělám to od oka, kvasnice kupuju vážené, ty přesně neodhadnu a pak to kyne pokaždé trochu jinak. Já jsem pekárnu využívala denně (někdy i 2x denně) na pečení chleba. A šel mi i kváskový. Když jsme někdy koupili chleba, používali jsme jen na topinky, připadal nám jako přesolené piliny.

dostala jsem na vánoce, dodnes jsem v ní pekla 3krát
2krát se chleba povedl, potřetí to byla zdrclá krychle
těsto na kynutí se zadělává přes hodinu! v ruce ho mám zpracované za 10-15 min
za mě je to krám, ale darovanému koni na zuby nekoukej

Pro mě to rozhodně není nevyužitelný krám, a to chleba peču jen výjimečně. Je to neocenitelný pomocník při výrobě kynutých těst - na koláče, buchty, knedlíky, calzonetti, pizzu, tortilly... Vyrábím si v ní rýžovou kaši. Používám ji nejméně 2x týdně, mám ji trvale na lince, protože bych ji musela pořád vyndávat.

Já ti to věřím, ale pro mě to momentálně není. Prostě radši budu šít než péct. A odskakování ke třem věcem nedávám, stačí, že mi žerou mozkovou kapacitu děti. Péct, vařit, komunikovat, soustředit se, abych nezblbla zakázku, aby to bylo perfektně vyrobené, to prostě nezvládnu. Jsem z těch, co si vyrábí doma i vegetu a paštiky, ale péct chleba pro běžnou každodenní spotřebu v naší kuchyni nezvládám. Myslela jsem, že jo, ale zjistila jsem, že ne. Chtěla bych být výkonnější a mít skvělý chleba (nejradši bych měla doma klasickou pec), ale nezvládám to. Fandím těm, co je to pro ně brnkačka, pro mě je to zátěž. Chleba chci péct doma, protože vím, co do něj dám, aby byl zdravější než z obchodu. Kdyby mě měl stresovat, bylo by zdravější ho koupit.