Zasoutěžte si s lékárnou Vitalpoint o balíček kosmetické péče pro nejmenší od Weledy.
Dee Dee+2 kluci | 91465 |
18.5.2013 7:47:59
Vendy, přesně tak.Nikomu nic nevysvětluj. Sama pochop princip a pak cvič Vojtovku bez negativních emocí. Dítě to strašně pozná. Já tomu nevěřila,ale ty potvůrky jsou co se týče nálad matky taaaaaaaak šíleně vnímavý.
|
Dee Dee+2 kluci | 91465 |
18.5.2013 7:46:09
|
Dari79 | 114243 |
18.5.2013 6:32:16
Vendy, vydrž.
My jsme cvičili už od porodnice asi 10 dnů před propuštěním, tj. od nějakých 2 kilo. Už tam mi sestra rehabilitační vysvětlila, že hlavně nemám to miminko litovat, že pak pláče o to víc, že ho naopak mám chválit a povzbuzovat. Právě to, že je v "blbé" poloze a nutí se z ní dostat, je to, co podporuje zapojení těch správných svalových skupin. A že u toho pláče je normální, mimina pláčou kvůli všemu... Chce to rituál a pak zklidnění - tj. přebalit, svléknout, přenést na cvičící stůl, odcvičit, pomazlit, nakojit. Já u toho teda taky mluvila pořád: "ˇˇSikulka jsi, krásně ti to jde, zabereme, snaž se, do toho... ještě pět,čtyři... hotovo" apod. Cvičili jsme teda asi 15 měsíců, doma už neplakal tak od 3 měsíců, až jsem si říkala, jestli to nedělám blbě, ale na kontrolách mě vždycky řekla, že dobře... Sestře řval, mě pak doma ne. Taky jsme cvičili sami, muž to taky hůř snášel (ty proplakané začátky). Jinak nám do toho naštěstí nikdo nekecal. |
NovákováM | 120401 |
18.5.2013 0:54:50
rachomejtle... trochu souhlas, v tom, že nikdo se nepřizná, že se na to vykašlal a dítě neprospívá.
Ale... třeba srovnávací jedno mám, kdy právě "vojtovka" štvala, bolela, necvičilo se, a pak dítě s potíží větší je na tom lépe než to s - zdánlivě malou potíží - - zkrácené šlachy - údajně neprotahované, prostě absence jakéhokoliv pohybu po operaci, netvrdím, že Vojtovka je samospasná.. |
rachomejtle | 133850 |
18.5.2013 0:39:24
Blbý je, že to nelze posoudit, jestli vojtovka pomohla, protože nemáme jaksi druhou, kontrolní skupinu, že? Prostě taky jsme cvičili a ještě cvičíme, ale nemáme možnost, jak zjistit, jestli by to bylo dobré i bez cvičení.
Jinak k tomu řevu poté - dítě se údajně má rychle v matčině náruči po cvičení zklidnit, takže bacha, jestli skutečně nějaký bod nestlačujete špatně, že to bolí. Taky jsem párkrát byla opravena, že cvičím bolestivě, nepřesně. |
Nessie a příšerky | 76358 |
17.5.2013 23:58:05
Dcera plakala a křičela pokaždé, celý půllrok. První dítě, rehabka mě vystresovala, že pokud nebudu cvičit pravidelně (4krát denně), bude ochrnutá na polovinu těla, takže jsem fakt dodržovala.
Nejhorší byla nepodpora rodiny. Řekla jsem jasně, že chci být sama, že u toho brečíme obě, stejně se tchýně a (několik dalších) cpala dovnitř a malou celou dobu litovala a do mě hučela, že ji zbytečně trápím Mně pomohlo si při cvičení nahlas zpívat - jednal mě malá slyšela, i když ležela hlavou dolů a mně to rychleji uteklo. Nakolik vojtovka pomohla nemůžu posoudit, dcera je naštěstí úplně zdravá, podle neuroložky šlo o zbytečný poplach. |
Hanka+L+A+V | 28463 |
17.5.2013 23:47:43
Naše u Vojtovky brečela vždycky, dokud neuměla mluvit, to pak už slovně se bránila a nebrečela. Cvičily jsme do 2 let, takže pak už právě mluvila a řekla, že to nebolí, jen nechtěla, abych ji držela a nutila dělat co nechce. U nás teda to nedopadlo, dcera je postižená, nechodí...ale ona měla větší problémy než jen nedonošenost a vlastně pořád má. Ve 2 letech jsme přešly na Bobath metodu a ta je víc o spolupráci dítěte, takže to pro ni bylo snesitelnější.
Co vím z okolí, tak u Vojtovky brečí každý dítě, i maminky (já taky ze začátku). Držím palce, abyste nemusely cvičit dlouho a dcerka držení těla spravila! |
ExRalzinka | 131509 |
17.5.2013 23:37:06
Ahoj, přeji hodně zdraví a síly
Narodila jsem se o více jak měsíc dříve, protože se na ultrazvuku zjistilo, že mám hydrocefalus. Jednalo se o hodně těžkou formu vroz. h. Dnes mám za sebou cca 30 celk. narkoz a hodně velmi náročných operací. Podle doktorů jsem měla zůstat na úrovni 3 měs. dítěte. Mamka se mnou vojtovku cvičila 3X až 5X denně. Na rehabilitaci jsme docházely do mých 5 let. Dnes jsem na tom tak dobře, že bys na mě tak vážnou vrozenou vadu nepoznala. Vojtovka je hodně náročná pro obě strany. (Vřískala jsem já i mamka)Jednou jsme jely já, mamka i babička na rehabku. Do ordinace šla jen mamka se mnou. Řvala jsem tolik, že několik úzkostných maminek odešlo. Babička se pak utrhla na mamku, proč mě tak trápili.... Vůbec mě netrápili, nikdo se mnou nic nedělal, doktorka cviky předváděla na panence a přesto jsem řvala až do bezvědomí. Mamka naštěstí i přes mé slzy a pláč vytrvala a já jí za to budu nadosmrti vděčná.... S vojtovkou je dobré začít, co nejdřív. Chci tě povzbudit, hlavně vytrvej, budou chvíle, kdy to budeš chtít vzdát, ale nevzdávej to!!!! |
NovákováM | 120401 |
17.5.2013 22:23:51
Je to 14 let, naštěstí - 35.tý TT se dvojčata narodily, ale zkušenosti mám skvělé.
No skvělé, co se výsledku týče, byli jsme dost v nervech, zda budou správně sedět, chodit... zda vůbec chodit budou atd. Ano, protestovali oba, ale tak 14 dní... pak nám paní dr. změnila cviky, protestovali znovu, prostě reagovali řevem, vzpíráním se.. jsem přesto přesvědčená, že je to nebolí, spíš je štvalo něco, co nemohli ovlivnit a určitá doba nesvobody.. S reakcemi mojí maminky /jejich babičky/, do toho tetička..."tu ty děti týráš... atd" jsem se potkala také, naštěstí na neuru se mnou byl manžel a vyprovodil slabé povahy za dveře. Já už síly neměla bojovat s dětmi a ještě s podobnými radilkami. |
Vendy a dve holky | 109075 |
17.5.2013 22:17:55
No blbe je, ze v jejim veku ji to vysvetlit nedokazu:-(Musim sama sobe.
|
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.