| Alex* | 
 |
(2.5.2010 12:05:44)
...a přestože vím, že tohle tady bylo už několikrát, stejně to musím založit. Protože dodnes jsem si podobná témata nečetla, netýkala se mě... To až poslední týden, co v sobě všechno dusím.
A proč sem vlastně píšu? Ráda bych našla někoho s podobnou zkušeností. Nikdy jsem neměla žádný poměr s ženatým mužem a nikdy jsem to nechtěla. A teď se to stalo. Snažila jsem se mu odolávat několik let (znám ho celý život), ženil se, když mi bylo asi deset let. Má hodnou a milou manželku, má asi dvanáctiletou dceru, maminku, velkou katoličku, kterou taky znám... Prostě znám celou jeho rodinu odmala. Vždycky jsem se s ním tak trochu kamarádila, pak jsem začala jeho dceru učit na klavír, on o mě začal jevit zájem, neustále mi volal, psal, vodil ji ke mně, a nikdy jsem to nenechala nikam dojít (vůbec nikam = sama jsem s ním nikam nešla ani jednou, ani jsem na něho nijak nereagovala, aby si třeba mohl dělat jakékoli naděje, prostě nic, spíš naopak jsem mu několikrát od plic řekla to, jak to je).
A teď se to po cca sedmi letech uhánění stalo. Naprosto ovíněná, opilá a bez nějakých zábran jsem se s ním vyspala, samozřejmě jsme se nechránili a já jsem těhotná. Nedovedu si představit, co mám dělat a je mně ze mě samé špatně.
Pro mě nejpravděpodobnější variantou je to, že mu to neřeknu, že nikomu neřeknu, s kým čekám dítě. A vím, že moje rodina by mě netlačila k nějakému přiznání. Asi by mi to navenek prošlo. Ale nedovedu si to představit do budoucna. Nemůžu si přece vymyslet nějaký scénář pro svoje dítě o jeho otci, nemůžu mu říct, že žádného nemá nebo že ho nemá rád nehledě na to, že jeho dcera je mu tak neskutečně podobná, že kdyby tehdy její maminka zůstala svobodnou matkou a otce by tajila, rozhodně bych nejen já poznala, kdo je jejím otcem.
Na další stranu nechci nikomu rozvracet rodinu (i když jsem to už asi udělala ), mám ho ráda, mám ho neskutečně ráda, ale prostě nemůžu jeho dceru připravit o kompletní rodinu, stejně tak jeho ženu. Protože ona vedle něho byla dřív...
Jen nevím, co dělat, potřebuju se z toho vypsat...
|
| Ina | •
|
(2.5.2010 12:18:42)
Aspoň,že toto nemusím řešit.
Blbá situace a babo raď.
Žádné řešení nebude to správné.
|
|
| Rina+2 | 
|
(2.5.2010 12:23:21)
To si musis sama rozhodnout, bud nechat nebo jit na preruseni. On to vi?
|
| Anonymní identita | 
|
(2.5.2010 12:38:21)
O přerušení snad zakladatelka nepsala!
|
|
|
| Insula | 
|
(2.5.2010 12:27:01)
Hm, každá rada je tady drahá.  Možností je několik a ty sama si musíš vybrat. V tomhle ti asi nikdo neporadí. Hodně štěstí. 
|
| Liška | •
|
(2.5.2010 12:39:36)
Ahoj, já mám skoro 3 leté dítě se ženatým mužem. Chybí mi tam od tebe.. co on? chce to dítě? podpoří tě? jaká je tvoje situace? bydlení? finance? tohle vše hraje roli a nejdůležitější je a podle toho se rozhoduj, zda ty sama to dítě chceš nebo ne.
|
| Jana | •
|
(2.5.2010 13:24:51)
Velmi přesné, i na to dítě jste totiž byli dva! Tím, že mu nic neřekneš, nic nevyřešíš a nepomůžeš sobě ani miminku (ani tatínkovi). Třeba by se rád postaral, třeba by byl rád s Vámi, a v tomi případě neřeš rozpad jeho původní rodiny, nebo taky ne - ale nemá možnost se projevit. Vše, o čem píšeš jsou pouhé domněnky a ani není poznat, jestli Ty sama to dítě chceš... Pokud ano, promluv s ním o tom a řeště co a jak dál. Pokud ne...
Vím dobře, o čem mluvím, ale tak trochu z jiné strany - já sama byla na místě původní partnerky, které u dveří zazvonila partnerova těhotná milenka. Sbalila jsem syna a odešla, s takovým člověkem jsem dál žít nechtěla. A po rozhovoru s dotyčnou jí snad ani nic vyčítat nemohu - mého muže opravdu velmi milovala a nejspíš pořád miluje. Jenže můj muž s ní dítě nechtěl, ani ho neplánovali, prostě "stalo se". Holčina si ho přesto nechala, věřila, že se to potom zlomí a on s nimi bude žít. Nežije. Ale to už je jiný příběh....
|
| Maryl | 
|
(2.5.2010 13:46:46)
Jani,skláním se před tebou i tvou reakcí.Jsi skvělá ženská,každý jiný by na milenku plival špínu(a je to samozřejmě v dané situaci pochopitelné),určitě to na začátku taky nebylo takové,jak teď píšeš,ale dokázala ses s tím poprat a pochopit i tu milenku.Tuhle zkušenost naštěstí nemám,ale takových lidí jako ty je málo.
|
|
| malostranska | 
|
(2.5.2010 14:10:31)
ja jsem v takove situaci nebyla, ale s reakci Jany naprosto souhlasim.
|
|
| Dee Dee+2 kluci |
|
(2.5.2010 15:39:02)
Jano,koukám jak puk.Já jsem naštěstí tuto situaci nezažila ani z jedné strany,ale určitě vím,že být podvedená manželka, dekorum bych asi nezachovala....
Smekám.
Jinak zakladatelce držím palce. Myslím,že ona si už řešení našla (dítě si nechat a nikomu to neříct). Má jen strach z budoucnosti-jenže ta budoucnost má tolik variant, že bych to teď neřešila. Teď se soustřeď na sebe,na to,co řekneš rodině a na to dítě.Co bude za pět let, se uvidí za pět let.Já jsem byla největší plánovač a od té doby,co se mi narodilo jedno "speciální" dítko a převrátilo mi život,už neplánuju,protože,to,co zažívám teď,bych v životě nevymyslela....
|
|
|
|
|
| E. | •
|
(2.5.2010 12:33:57)
To je vážná situace. Ale pokud je ta paní praktikující katolička, tak nemůžeš počítat s tím, že by se paní rozvedla. Ovšem záleží, jak "moc" to katolictví praktikuje. Ale oficiálně u KC není rozvod, jenom rozluka, a ta jen z několika přesně vyjmenovaných důvodů.
|
| Terinka4444 | 
|
(2.5.2010 13:45:04)
Katolička je maminka, ne manželka.
|
|
|
| DENISA |
|
(2.5.2010 12:40:37)
Alex, situace na dve veci, ale jednoznacne si myslim, ze bys mu to mela rict. Byli jste u toho dva a je uplne jedno jak ovineni. Ted byste spolu meli najit reseni, alespon podle jeho reakce uvidis jaky je to charakter. Variant je hodne - od nuceni do potratu az treba po zjisteni, ze se svoji zenou nadale zit nechce a chce zalozit rodinu novou, s tebou. Hodne stesti.
|
|
| Ananta | 
|
(2.5.2010 12:48:31)
Jeho ale asi napadne že to dítě čekáš s nim...
|
|
| Pavla | •
|
(2.5.2010 12:53:10)
Situace je to pitomá. Říct bys mu to ale určitě měla.
Podle toho, co píšeš, tak má fungující rodinu a ani ho nenapadne, aby od ní odcházel.
Tohle , co se stalo hrozí vždycky při nevěře, jenže málokdo si to připustí.
Já sama, přestože jsem taky půl roku chodila a spala s ženatým mužem, tak spíš fandím tomu, aby od manželky neodcházel.
Co si budeme povídat, tvé jednání bylo lehkomyslné a prostě musíš nést jeho důsledky.
Ale otec dítěte má určitě právo vědět, že s ním čekáš dítě.¨Podle jeho reakce na tuto věc se pak musíš rozhodnout.
Ty ho ráda máš, tak ted je řada na něm.
|
| Terka Kubík06, Vašík08 | 
|
(2.5.2010 13:07:21)
NO a pozitiva? Ty jsi předpokládám svobodná. Takže svou rodinu nerozbiješ. Nebudeš už je ty,ale i miminko a časem až překlepeš nejhorší období tak budeš ráda, že ho máš.
No a pak jsi psala, že tě uháněl takže at se ted k tomu postaví čelem a jedná.
Přeji at jsi brzo v pohodě a všechno si hezky užíváš.
|
|
|
| Alex* |
|
(2.5.2010 13:06:37)
O přerušení neuvažuju vůbec, ani mě to nenapadlo. Jeho žena není praktikující katolička, to jsem psala o jeho mamince. Vím, že on mě má ráda, doopravdy mě uháněl 7 let, což je dlouho. Nikdy jsem si nemyslela, že tomu podlehnu. O těhotenství neví, absolutně nejsem připravená mu to říct. Nechci nikomu rozbíjet manželství. Jestli by od rodiny odešel nebo neodešel vůbec neřeším, protože rozhodně nechci, aby od ní odcházel.
A finanční situace? Mám vlastní byt (sice malý, ale pro mě a jedno dítě rozhodně stačí), na který platím hypotéku, s inkasem zaplatím zhruba 6000 měsíčně. Dělám ještě dálkově školu (což pro mě ale rozhodně není priorita), práci bych částečně mohla vykonávat i z domu. O nějakou alimenční tisícovku mi nejde...
|
| DENISA |
|
(2.5.2010 13:28:49)
Alex, vyborne, v jedne veci mas jasno, zadny potrat. OK, ted teda odpoved na otazku proc nechces aby odchazel od rodiny. Mas ho tak rada, ze mu nechces rozbit zivot, nebo naopak o nej nestojis a radeji budes s ditetem sama? Varianta prvni: rozhodne mu to rekni a uvidi se, jestli te uhani 7 let, tak zrejme jeho manzelstvi neni uplne fungujici a treba bude rad. Varianta druha: nerikej mu o tom, protoze pak by ses mohla dostat do patove situace, kdy on to vnima jako ve variante prvni a bude te uhanet, bude chtit dite pujcovat atd. a pro tebe to bude spousta dalsich problemu a pro jeho rodinu to taky dopadne spatne.
Jen poznamka k variante prvni: Ja jednou chodila se zenacem, ale protoze jsem se chtela zachovat spravne, tak jsem to ukoncila, nejak jsem citila, ze od rodiny odchazet nechce, preci jen tam byly deti. Bylo to pro me moc tezke, protoze to byla laska meho zivota, kdyby tomu tak nebylo, tak bych se do zadneho dobrodruzstvi ze zenacem nepoustela. No a jak to dopadlo? Dnes, po letech, jsem se dozvedela, ze se za par let po nasem rozchodu stejne rozvedl, dnes ma novou rodinu a me je z toho smutno.
|
|
|
| Limai | 
|
(2.5.2010 13:22:33)
nebudu tě soudit a moralizovat,že jste se měli chránit.Ano,měli,ale už se stalo.Každý v životě dělá chyby,za které si pak musí nést následky.Stát se to může každému.Já být v takové situaci,ze všeho nejdříve bych důkladně,ale opravdu důkladně zvážila,zda si dítě nechat či ne.Nevím kolik ti je let,zda máš své bydlení,zda se cítíš že to finančně zvládneš.Já jsem si jista že určitě ano,maminek samoživitelek je opravdu hodně.Sama jsem si nechala dítě které jsem čekala a rozešla se s bývalým,děti mám dvě.A žijeme.Z tvého příspěvku mi z toho ale vyplývá,že asi už rozhodnutá jsi,že máš své bydlení-aspoň takto mi to z příspěvku vyplynulo-že si dítě necháš přes všechny překážky,které tě čekají.V tom případě by byl další krok ten,že bych promluvila s otcem dítěte.Řekla bych mu že s ním čekám dítě,které si chci nechat,že nechci aby se rozvedl,ale že je potřeba aby se podílel na jeho výživě.Byl u toho nechráněného styku též,že?Až pak podle jeho reakce bych jednala dál.Buď přistoupí na to že tedy bude dobrovolně platit a nikdo se nic nedozví,nebo to prostě půjde přes soud a pak ale jeho nevěra praskne.Akorát tedy jde ještě o to,že pokud mu bude dítě hodně podobné,tak to asi praskne stejně.To už je prostě osud.Ale každopádně já bych si dítě nechala,a rozhodně bych nešla na interupci jen proto že se jedná o dítě ženatého muže.Až to malé budeš mít,pak poznáš co je to láska a štěstí.Nyní jsi z toho všeho zmatená,ale ne nadarmo se říká,že čas je nejlepší lékař.Postupně se všechno ustálí a budeš v pohodě.
|
|
| Domikaa | 
|
(2.5.2010 13:38:19)
Já tomu úplně nerozumím, 7 let jsi odolávala a několikrát jsi mu pěkně od plic řekla, jak to je. Pak jsi se s ním jednou ovíněna vyspala - a ted´ ho máš ráda, neskutečně ráda?? K tvé situaci ti moc neporadím, řídila bych se intuicí, přece jen ho znáš sama nejlíp. Ale něco mi tam nehraje...
|
| Alex* |
|
(2.5.2010 14:02:58)
Domiko, řekla jsem mu od plic, co si o něm myslím - o něm ve smyslu v tom jeho uhánění (máš manželku, máš dceru, tak se s tebou do ničeho nechci pouštět). Já ho ráda mám, je mi prostě blízko. Líbí se mi, baví mě, vždycky jsem s ním měla o čem mluvit, prostě kdyby nebyl ženatý, na rande s ním půjdu už před lety... Asi tak...
A pro některé: psala jsem, že o potratu absolutně neuvažuju. To bych prostě nedala.
Jestli má fungující manželství, nevím, to ví jen on a jeho manželka. Navenek vypadají jako standardní rodina, nikdy mi neřekl, že by se hádali, nikdy jsem je hádat se neviděla, málokdy je vidím oba společně.
Jde mi hlavně o tu malou, s ní se znám dobře a moc dobře vím, že na tatínkovi dost visí. Taky je to jedináček, je hodně rozmazlená, když není po jejím, tak zajde dost daleko. Strašně bych se obávala její reakce.
|
| Alena | •
|
(2.5.2010 14:09:33)
Promin,ale nevěřím ti,myslím,že si neodolávala ani chvilku natož sedm let.
|
| Alex* |
|
(2.5.2010 14:14:50)
Aleno, nevěř. To mě v tuhle chvíli fakt netrápí... Chtěla jsem jen zkušenost od ostatních maminek, jak to zvládly a tak dál.
|
| Alena | •
|
(2.5.2010 14:17:38)
Chlapa,který sedm let uhání jednu ženskou, přesto,že ho důrazně odmítá jak ty píšeš,jsem viděla pouze v telenovelách.
|
| Alex* |
|
(2.5.2010 14:19:20)
Na telenovely nekoukám Ale je mně to fakt fuk, mysli si, co chceš, ostatně máš na to právo
|
| Liška | •
|
(2.5.2010 14:49:50)
zvládneš to. Ale určitě to otci řekni! u nás byl vývoj takový...chtěl, abych si dítě nechala, ale rozvádět se nechtěl, podporoval mě jak finančně, tak psychicky, byl u porodu, pak k nám denně chodil a pomáhal, když byl klukovi rok potkala jsem svého manžela, s biolog.otcem proběhla dohoda, že si můj nový partner dítě osvojí před svatbou a vytvoříme rodinu, syn nyní bere mého manžela jako otce, až přijde čas vše mu řeknu, tohle proberu s psychologem, jak a kdy to dítěti říct. Biolog. otec to bere, že se mu syn jednou ozve a že takhle jsme uděllai to nejlepší, co jsme mohli. Občas mu pošlu fotky, video, jak malej jezdí na lyžích nebo na kole a i občas za námi jako kamarád přišel na písek.
manželka se to nikdy nedozvěděla, pyšná na sebe nejsem, ale stalo se... Čeká nás ještě těžká chvíle, až se syn dozví, že otec, kterého miluje vlastně není jeho tec, ale věřím, že to zvládneme.
držím vám palce!
|
| amanvireja | 
|
(2.5.2010 16:07:49)
Liško ,i když dost odsuzuji ženy a muže co chodí se ženatými-vdanými ,musím připustit ,že stát se může cokoli A vy jste to vyřešili myslím,že nejlépe jak se dalo
Jen aby to vycházelo i poté co dítěti řeknete pravdu
|
|
|
|
| zuzini | 
|
(2.5.2010 14:34:24)
To že takového neznáš, neznamená že neexistuje. Můj kamarád miluje a s přestávkama uhání jednu ženu už přes deset let.
|
|
| Limai |
|
(2.5.2010 15:51:46)
Co je na tom nenormálního?Mě taky kamarád uhání sedm let a taky jsem mu nepodlehla.A proč bych měla?Je to výborný kamarád,ale pokud jde o nějakou přitažlivost,tak mě nepřitahuje ani co by se za nehet vešlo,takže nevidím důvod proč bych mu měla podlehnout.Ovšem tím se nevylučuje,že nepřitahuju já jeho.Tak nevím proč by Alex nemohla sedm let odolávat?A to že bych s ním neskončila nikdy v životě v posteli ovíněná neříkám-protože "nikdy neříkej nikdy."A na telenovely taky nekoukám.Možná by jsi měla vstát od těch telenovel a trochu se rozhlédnout po reálném životě.Jednu moji úchvatnou kamarádku chlap uháněl dvanáct let,než ji dostal.Ne že by to byla nějaká světová krasavice,i když hezká byla dost,to ano,ale byla to tak neskutečně milá a bezvadná holka,že prostě on si nemohl pomoci.Byl do ní zamilovaný až po uši a udělal by první poslední,aby mohl být s ní.Pravda,nikdo z nich nebyl vdaný ani ženatý.Jestli nikdy nikdo tak dlouho neuháněl tebe,to ještě neznamená že to tak nemůžou mít jiní.
|
|
|
|
|
| Naďa+T+E+P | 
|
(2.5.2010 14:18:39)
Alex, jsi silná holka, to na úvod. Silná v tom, že víš do čeho jdeš a miminko si chceš nechat. Moc ti v tomhle fandím.
Věc druhá je komplikovaný vztah s otcem dítěte. Můžeš si vymyslet pohádku jakou chceš, ale tvoje dítě není Ježíšek a bude se pídit po tom, kdo je jeho tatínek.
Promiň, ale pokud se ženáč vyspí s ženou a nemyslí na antikoncepci, napadne mě jediné - musí si nést následky. Prostě musí, rodina nerodina. Chápu tvé obavy z reakce jeho dcery i manželky, ale to je prostě život, není vždycky jen černý nebo bílý, je i takový, jaký píšeš. Pokud bude mít jeho rodina teď nějaký čas trable NENÍ TO JEN TVOJE VINA. Je to vina vás obou. Určitě bych mu to řekla, budeš potřebovat oporu a pomoc, i tu finanční - neodmítej "tisícovku", jsou to dva Sunary a dvoje plíny.
Snažíš se být ohleduplná vůči jeho rodině, ale buď také ohleduplná vůči svému synkovi nebo dcerce Držím ti palce! (Se mi to mluví, já vím, nejsem v tvé situaci... Drž se!) 
|
| Alex* |
|
(2.5.2010 14:27:44)
Díky. Víš, já si říkám, že když mu to řeknu, ublížím tím víc lidem, než když si to nechám pro sebe. Rozhodně si to pro sebe nechám nějaký čas, minimálně do doby, než to na mě bude aspoň trochu poznat. Chci si dát čas si to trochu srovnat v hlavě, prostě nechci udělat další krávovinu.
|
| zuzini |
|
(2.5.2010 14:36:17)
Alex a myslíš, že mu nebude jasné, že dítě čekáš s ním?
|
|
| Evka13 | 
|
(2.5.2010 14:37:46)
Asi se s tím pánem ( hloupým, dle mého) budeš i nadále bavit... Co takhle nadhodit nějaké, co by dělal, kdyby... z toho měly být následky? ( neříkat mu to rovnou). Uvidíš, jak se bude tvářit. A jinak... nech to času, ono se to nějak vyřeší. Rozhodně bych na tom pánovi nestavěla svoji budoucnost. Co ty víš, jestli ještě x let neuhání další mladá děvčata...
|
|
| Naďa+T+E+P |
|
(2.5.2010 15:21:17)
Alex já ti rozumím, nechceš prostě ubližovat. Jsi ohleduplná. Ale tvůj mrňousek má nárok také na ohleduplnost. Rozumím ti, že chceš vyčkat, nečekej příliš dlouho.
Ad dotaz, jestli to tci nebude jasné - já jsem během života pochopila, že chlapi jsou občas (i schválně) bez důvtipu... 
|
|
|
| Májja | 
|
(2.5.2010 14:36:01)
Kazdopadne mu to rekní!Vase dite ma na to pravo!
|
| Májja |
|
(2.5.2010 14:38:56)
Promin,ale jedna se o tve dite,ne jeho rodinu ani tebe!Dite ma pravo znat oba rodice!
|
|
|
|
|
|
| louda | 
|
(2.5.2010 14:43:24)
Myslím, že bys mu to říct měla. Přecejen je to otec dítěte a měl by o tom minimálně vědět. Pokud se rozhodneš, že od něj nic nechceš, to je věc druhá, ale ani v tom bych se neukvapovala. Stejně tak si myslím, že má dítě právo vědět, kdo je jeho otec. V tuhle chvíli už to bohužel není jen o tobě. Pokud jsi jistá, že to dítě chceš, tak si to nech pár měsíců srovnat v hlavě a pak se rozhodni, komu o řekneš nebo neřekneš. Nemá smysl si nic vyčítat, ženatý je on, ne ty. Chápu, že toho lituješ, ale on je ten, který by měl jako první dbát o dobro své rodiny a kontrolovat svoje chování. Samozřejmě, může se stát, že to bude pro tebe natolik psychicky náročné, že bude lepší varianta nechat si to pro sebe, v rámci udržení zdraví a pohody, která pro tebe a pro tvoje dítě bude teď asi nejvíc důležitá. Ze svého pohledu (taky budu na dítě sama) si ale myslím, že tohle časem budou "detaily", které přestaneš řešit.
|
| Manka+Cipísek | 
|
(2.5.2010 15:36:05)
Co se stalo, nemůže se odestát... Nemám právo moralizovat. Ale jestli si doopravdy chceš dítě nechat, jejímu otci to řekni. Dítě není jenom tvoje zodpovědnost, ale i jeho. Nechápu tvojí touhu ho z toho vyšachovat aby byl z obliga. Pro něj by to bylo naprosto super-rodina se nic nedozví, nic by nemusel platit ani dělat a celá zodpovědnost by byla jen na tobě. Nepřemýšlej nad tím, jak jeho manželství funguje nebo nefunguje. To je teď druhořadé. On přeci udělal stejnou chybu jako ty a měl by se za ni zodpovídat úplně stejně jako ty. že by mu to narušilo vztahy v rodině? To holt k nevěře patří, a jestli tě tak dlouho uháněl jak píšeš, tak ty vztahy v rodině nemohly být zas tak růžové jak se třeba může zdát. Zdá se mi, že jsi vůči němu příliš ohleduplná a chceš veškerou zodpovědnost nést sama. To nedělej, jenom ho utvrdíš v tom, že si může nahánět ženský jak chce a ony at se postarají jak umí, vždyď je to teď "normální"
|
| Alex* |
|
(2.5.2010 15:49:52)
Manko, jeho rodina by pro mě byla druhořadá snad v případě, že bych je vůbec neznala. Ale říct dvanáctileté holce, se kterou se od jejích asi pěti let setkávám dvakrát týdně "budu mít s tvým tatínkem miminko" mi přijde prostě hrozné. Víš, ona je narozdíl od dítěte, co v sobě nosím, na svého tatínka už fixovaná, mají se rádi, mají vytvořený vztah, je to prostě JEJÍ táta. Moje dítě zatím není ještě na světě.
Mám rozvedené rodiče a doteď si pamatuju, jaká to byla pro mě jako pro dítě hrůza, přestože se rozvedli vklidu. Přišlo mi, že jsem tím ztratila domov a rozhodně kus dětství.
|
| Manka+Cipísek |
|
(2.5.2010 15:59:45)
Ale ty přece po něm nechceš, aby se zřekl dcery. Jde teď o to, postavit ho před situaci která nastala a společně ji racionálně vyřešit a nebrat veškeru zodpovědnost jenom na sebe, aby chudáček neměl náhodou doma problém.
|
|
| Manka+Cipísek |
|
(2.5.2010 15:59:46)
Ale ty přece po něm nechceš, aby se zřekl dcery. Jde teď o to, postavit ho před situaci která nastala a společně ji racionálně vyřešit a nebrat veškeru zodpovědnost jenom na sebe, aby chudáček neměl náhodou doma problém.
|
|
| Manka+Cipísek |
|
(2.5.2010 15:59:53)
Ale ty přece po něm nechceš, aby se zřekl dcery. Jde teď o to, postavit ho před situaci která nastala a společně ji racionálně vyřešit a nebrat veškeru zodpovědnost jenom na sebe, aby chudáček neměl náhodou doma problém.
|
| Alex* |
|
(2.5.2010 17:11:49)
Ale to přece není o tom, aby on chudáček doma náhodou neměl problém, jestli to z mých textů tak vyplývá, tak to tak každopádně vůbec nemyslím...
|
|
|
| Bosorka2 | 
|
(3.5.2010 9:55:38)
Alex:
"říct dvanáctileté holce, se kterou se od jejích asi pěti let setkávám dvakrát týdně "budu mít s tvým tatínkem miminko" mi přijde prostě hrozné"
Hele, zaprvé- to vůbec není tvá věc, abys jí to TY říkala-
to by jí měl říct její otec.
A zadruhé- co ty víš, třeba bude za pár let ráda, že má ségru, nebo bráchu. Třeba bude za 15-20 let strašně ráda, že má sourozence, se kterým si rozumí a který pro ni bude v životě důležitý.
Pokud by byl dotyčný psychopat, měl poruchu osobnosti, byl to muslim u kterého by hrozilo že ti dítě odveze do Saudské arábie-tak bych souhlasila s s tím mu to neříkat.
Ale pokud je "normální"
tak si nehraj na boha a nerozhoduj složité věci, týkající se jeho rodiny- protože tyhle věci by měl rozhodnout on.
Nehraj si ani na mučednici "Vezmu všechnu vinu na sebe a do smrti budu mlčet"- je to sice velmi romantické a přesně v duchu viktoriánských románů "za jednu chybu trpěla celý život, avčšak ušlechtile mlčela" - protože život takhle nefunguje,
je to blbost a daleko spíš tím na první chybu navršíš druhou.
Nemá smysl "řešit" věci, které řešení nemají- ale nemá smysl ani dělat "problém" z věcí, které se vyřešit dají. To že řešení teď nevidíš je jiná věc.
Pokud jste u sexu byli oba dobrovolně- a nepostarali se o to aby dítě nevzniklo- tak si myslím že ty bys mu to měla říct.
On má právo to vědět- a co pak udělá nebo neudělá ve vztahu k jeho rodině je jeho rozhodnutí.
Co uděláš nebo neuděláš ty ve vztahu k tvé rodině, svému dítěti, svému životu- to je zas tvoje rozhodnutí.
On nemá právo rozhodovat za tebe-
ale ty za něj taky ne.
Což by sis měla uvědomit, pokud ho máš,jak tvrdíš, opravdu ráda.
|
| Amaaly | 
|
(3.5.2010 10:27:52)
Úplně souhlasím s Bosorkou. Pokud nejde opravdu o nějaké mimořádné okolnosti (přesně jak píše), myslím, že otec má právo vědět že má dítě (a rozhodnut se podle svého svědomí) a dítě má právo vědět, kdo je jeho otec (až čas ukáže, kdy bude nejvhodnějšší doba mu to říct). Hodně štěstí!
|
|
|
| louda |
|
(3.5.2010 21:08:32)
Ty to ale přeci nebudeš říkat jeho dceři. Řekneš to otci toho dítěte a je na něm, jak se k tomu postaví. Můžeš mu navrhnout, že si nepřeješ, aby se to kdokoliv dozvěděl.
|
| Alex* |
|
(3.5.2010 21:16:56)
Adélin, a nejsem si jistá, jestli by přistoupil na to, aby se to nikdo nedozvěděl. Fakt nevím. Nemaluju si budoucnost na růžovo, netvrdím, že mě miluje, to v žádném případě, ale nedokážu odhadnout, jak by se zachoval. Přát si můžu cokoli, zatím si nejsem jistá ani sama sebou...
Pro prcka chci, samozřejmě, to nejlepší.
|
| louda |
|
(3.5.2010 21:54:38)
A asi v tom bude asi trochu strach, jestli by se zachoval tak, jak by sis přála.. Naprosto tě chápu. Držím palce. Pokud by sis chtěla psát s budoucí svobodnou matkou, tak jsem k dispozici, občas bych přivítala pokec s někým, kdo je na tom podobně.
|
| Alex* |
|
(4.5.2010 17:39:52)
Adélin, ráda si napíšu se svobodnou matkou, myslím, že mě čeká totéž...
Tragiko, to, jak situaci budou cítit moji rodiče, samozřejmě, nevím. Nicméně - tam se pomlouvá skoro všechno, moje máma byla vesnicí "zavrhnuta" už xkrát, myslím, že ji to netrápí. Rozhodně má radši mě než kohokoli na té vesnici. A kdybych ji - defakto - postavila před názor "mami, mám jít v pětadvaceti na potrat nebo Ti nevadí, když na Tebe lidi budou naštvaní?" - tak co myslíš... Moje máma je prostě moje a není to žádná nána, co by hleděla na to, co si o ní kdo myslí.
Konstancie, díky. To je to, proč mě to trápí, stejně vím, že bych asi nedovedla lhát celý život.
Velrybo, já antikoncepci neberu (nemám stálého partnera a tabletky stejně ze zdravotních důvodů brát nemůžu). Nebyl opilý natolik, aby nebyl schopen styku. Prostě k tomu došlo, byl to takový ten "živočišný sex", co Ti mám povídat... Teď toho lituju a dřív bych Ti taky napsala, že nechápu, jak si někdo - kdo nechce dítě - nemůže dávat pozor.¨
Lilijo, nemám ani nejmenší představu o tom, že bych se odstěhovala a že by se nikdy nesetkali. Možná jsi to špatně pochopila.
Rufusko, fakt nepotřebuju být pro okolí statečná ani na oko. Chci jen trochu zachránit to, co už jsem hodně posrala.
Jano, bohužel z okolí znám několik párů (i dost mladých), co se zatím o miminko snaží marně, ale jednou to přijde... Musí... Držím Ti palce. Ale svoje si nechám
7krásko, i kdybych mu to řekla, rozhodně s ním neplánuju společné bydlení. Ani si ho nijak neidealisuju. Ostatně je to jen chlap Ne, prostě tohle neřeším. Vlastní bydlení mi naprosto vyhovuje.
Bosorko, kdyby mi nějaký chlap řekl, ať jdu na potrat, už bych ho v životě nechtěla vidět. Ale v tomhle jsem si docela jistá, neřekl by to. Není to ten typ. Ale to je jedno, já bych stejně nešla. Pořád nechápu, proč se omílá dokola potrat, někdo mě na něj posílá, mám nad ním aspoň uvažovat atd...to teda ani omylem.
|
| Samika | 
|
(4.5.2010 21:23:32)
Alex, nezlob se, ale myslím si to co Rufuska, přesně tak to vypadá. Jiné názory nežli to, mu to neříct a být za hrdinku nebereš. Když to pak jak poroste pupík zjistí, budeš dělat, že si to říct nechtěla, nechtěla rozbít rodinu, prostě mučednice. Skoro to vypadá, že ho chceš ulovit nebo aspoň všem zúčastněným i nezúčastněným ukázat svůj charakter. Přiznej si pravdu sama před sebou a podle toho se zachovej.
|
|
| Alena | •
|
(6.5.2010 9:31:49)
Je mi z tebe špatně,ničíš jiné ženské život a ještě ze sebe děláš obět.
|
| Alex* |
|
(6.5.2010 18:56:20)
Aleno, nedělám ze sebe oběť. A že je Ti ze mě špatně? Ani se Ti nedivím. Ale už je pozdě, abych to mohla vzít zpátky, tak se to snažím řešit.
|
| Bosorka2 |
|
(7.5.2010 9:05:48)
Alex:
Hele, v první řadě manželce a rodině ničí život chlap, který tě, psala jsi, 7 let uháněl
a já bych si byla skoro jistá, že pokud se tě 7 let snažil balit a ty jsi odolávala- a on s tím nepřestal- že to dost pravděpodobně zkoušel i jinde na nějaké jiné holky.
Ve druhé řadě - ta manželka, když si vybírala, tak si holt vzala tak trochu děvkaře- za to ty nemůžeš.
Nechci říkat, že jsi bez viny- ale co se týká "ničení života" dotyčné rodiny- tak z reálného pohledu jsi až ta třetí, co do toho zasahuje- a ta tvá vina rozhodně není největší.
|
| 7kraska + jedna |
|
(7.5.2010 11:44:21)
Jaky smysl ma rozebirat, kdo komu nici zivot?
Ja bych na to hledela hlavne z prakticke stranky. Jake dusledky bude mit ktere rozhodnuti zakladatelky pro JEJI DITE. Ted, kdyz ceka dite, tak priorita jsou zajmy ditete a pak teprve jeji - ale nekdo muze nesouhlasit.
|
| Alex* |
|
(7.5.2010 22:55:30)
7krásko, ale praktická stránka je v tomhle případě co? Älimenty, které de facto nepotřebuju? Neumím myslet na 20 let dopředu, jak mi tu někdo radil.
|
| Tragika | 
|
(8.5.2010 10:59:11)
Alex, alimenty nejsou určeny tobě, ale dítěti.
Jak víš, že je nebude potřebovat? Jak víš, co bude zítra, či za x let? Jistotu nemá nikdo,( i když ty jistoty Paroubek a komunisté stále podsouvají).
Můžeš lehce přijít o práci, nebo se ocitnout na seznamu invalidních důchodců. Tvé dítě může potřebovat speciální školy, pomůcky apod. Stačí atopický ekzém, nebo astma a už tu máš doporučení lékařů na pobyt 5 týdnů v roce u moře. Vše je možné.
Především jako budoucí samoživitelka bys měla na tyto věci myslet. Alimenty můžeš klidně ukládat na horší časy, založit dítěti stavební spoření apod.
|
|
| Líza | 
|
(8.5.2010 11:03:22)
No, pokud si pořizuješ dítě, tak holt nezbyde, než abys 20 a více let dopředu myslela, s tím nic nenaděláš.
Bosorko, nějak tvůj příspěvek nechápu. Nakonec manželka má větší vinu na tom, že Alex otěhotněla s jejím mužem, a to proto, že si holt vzala děvkaře? Myslím, že to trochu přeháníš - nebo obecně, tahle zdejší atmosféra mi přijde trochu padlá na hlavu. Jistě že manžel je ten, kdo by neměl vlézt do postele s milenkou (na druhou stranu, nad tvrzením Alex, jak ji sedm let soustavně sváděl, se musím trochu usmívat), ale stejně tak vždycky platilo a podle mě i nadále platí, že - jak to je - nepožádáš manželky bližního svého? takže analogicky taky nepolezeš do postele se ženatým chlapem a pokud jo, není to rozhodně v pořádku.
|
|
| 7kraska + jedna |
|
(8.5.2010 14:16:22)
To jsem Ti radila ja, ze mas myslet na 20 let dopredu.
Jo, ve 25 letech jsem taky asi nemyslela na 20 let dopredu, ale ted po 40-ce to uz asi umim.
Vezmi rozum do hrsti. To, ze jsi tehotna, te hodilo do dospelosti. Nemuzes uz myslet jen na sebe, jestli neco chces nebo nechces (napr. rict to milenci). Ani nemuzes myslet na milence, jestli mu to znici rodinu nebo ne. Musis myslet hlavne na dite. To je muj nazor.
Psat, ze alimenty nepotrebujes, je naivita. Musela bys byt treba Paris Hiltonova, abys takovou vetu mohla napsat. Jestli jsi normalni holka z normalni ceske rodiny, tak alimenty potrebovat budes.
|
| 7kraska + jedna |
|
(8.5.2010 14:17:58)
Schvalne se zeptej kamaradek, kolik dite stoji penez. Male dite. O velkych ani nemluvim, do nich se penize jen sypou. Natoz treba trochu nemocne dite.
|
| Alex* |
|
(8.5.2010 21:33:53)
7krásko, vím, kolik stojí dítě peněz. Akorát si myslím, že ve chvíli, kdy jsou v ČR alimenty běžně 1500 Kč na dítě (a to ještě v lepším případě), to opravdu nepotřebuju.
|
| Tragika |
|
(8.5.2010 21:46:20)
1500 za měsíc, je 18 tisíc za rok a 360 000 za 20 let. Nevím jak ty, ale já bych takovou sumou nepohrdla. Zatím vše nasvědčuje tomu, že se alimenty budou zvedat, takže bych spíš počítala s konečnou sumou krát dvě.
|
| Tragika |
|
(8.5.2010 21:48:25)
Chci tím říci, že za deset let už opravdu nebude platit otec výživné na dítě cca 60 EUR měsíčně.
|
|
|
| 7kraska + jedna |
|
(9.5.2010 8:03:34)
Opakuju, ze ty nemas premyslet o dobe za rok nebo za dva, ale i o dobe za 20 let.
Vis, pred 20 lety, kdyz mi bylo 23 let, v roce 1990, jsem si vubec neumela predstavit, kde bude spolecnost a kde budou cenove relace a jake budou zakony v roce 2010. A i kdybych se tehdy hodne snazila si to predstavit, tak bych nedospela k vysledku, ktery by se jen malicko priblizoval k momentalnimu stavu.
Chci tim rict, ze spolecnost se meni strasne rychle, zakony taky, cenove relace taky. Vidim to ve sve profesi. Zhruba po 5 letech je uplne jina situace. V takove rychle se menici spolecnosti musis jet na jistotu a nic nenechavat nahode. Nebo nedej boze doufat ve stesti nebo ze to nejak dopadne. Muj dojem spis je, ze zadne stastne konce nejsou. Ostatne trochu tento dojem prizivuje i cteni rodiny. Koukni na jina temata tady, napr. k rozvodum nebo k detem rozvodenych rodicu, jsou tam ruzne pribehy, ktere se tykaji i vyzivneho.
Proste nevychazej z toho, jak to je dneska, kolik Ti na dite staci a kolik otcove obvykle plati. Zajisti si jistotu do budoucna, ze dite bude mit prostredky od dvou rodicu a ne od jednoho.
Muze Ti to pripadat jako neprekonatelna prekazka jit za nim a rict mu to a chtit po nem uznani otcovstvi atd. Ale musis se premoct a udelat to.
Je to jen muj nazor, nekdo to muze citit jinak.
Ja jsem uz ve svym veku materialistka. Ne ze bych byla na prachy, ale vim, ze u prachu vsechno konci. I to, co u nich nezacina. V kazdem vztahu hraji penize temer hlavni roli, ze jich je malo, ze jich je moc, kdo je jak utraci, jestli oba maji pocit ferovosti atd. Proto bych prachy uz nikdy nepodcenovala. Zvlast kdyz jsou v dnesni spolecnosti tak dulezity, bez prachu nemas ani slusny jidlo, ani slusny bydleni, nemuzes diteti zaplatil lepsi krouzky ani kursy.
Jsi jeste mlada, pro Tebe Ti asi v pohode stacil Tvuj plat. Ale zajdi se podivat, kolik stoji kocarek, kolik stoji pleny, kolik stoji detsky obleceni.
Abys sem pak nepsala po par letech, ze jsi o otcovstvi pana X. nikomu nerekla, ale pak nastal masakr, ze jsi nemela prachy, pujcovala sis od rodicu, jedli jste suche rohliky na konci mesice, na dovolenou jste jeli k babicce a treba brejle jsi diteti musela koupit ty nejlevnejsi. A za 20 let budes psat, ze dite stravilo cely letni prazdniny na brigadach, aby si mohlo koupit ucebnice na VS. To Ti dite fakt bude vdecny za Tve hrdinske chovani v roce 2010.
|
| 7kraska + jedna |
|
(9.5.2010 8:05:45)
Taky je tu nejake tema "matka samozivitelka", to si projdi.
|
| 7kraska + jedna |
|
(9.5.2010 8:10:44)
Uz s tim fakt koncim. Mozna by stacilo se poradit s nejakou matkou samozivitelkou. Nebo s zenami ve sve rodine. A zeptat se jich, jak by zily, kdyby mely pro sebe a pro dite jen svuj plat a naprosto zadne penize od chlapa. V nasi spolecnosti plati, ze pokud neni zena nejaka vyssi manazerka nebo nema vlastni podnikani, ktere by bylo hodne uspesne, tak ji proste jeji vlastni penize nestaci na slusny zivot s ditetem. To vyzivne proste potrebuje. Ledaze ji podporuji rodice, ale kdo z nich si to muze dovolit?
Taky se podivej, kolik stoji detske boty. Kazdeho pul roku potrebudes pro dite nove, ale ne jedny, ale nekolikery. To je to jedine, co je treba kupovat nove, jinak si muzes obleceni opatrit v sekaci nebo od nekoho zdedit.
|
|
|
| 7kraska + jedna |
|
(9.5.2010 8:37:18)
Jeste dodam, ze bych cinila rozdil mezi Tebou a zenou, ktere je treba 40, nema zadneho muze, je zajistena, ma uspory, vyresenou praci a bydleni a proste se rozhodne byt samozivitelkou, protoze dite moc chce a chlapa nema. A je to jeji posledni sance mit dite. Tak si zamerne "uplete" dite s nekym, kdo je po ruce a treba mu to ani nerekne. Ovsem i takove zeny sveho rozhodnuti nekdy lituji - tedy nereknou, ze lituji, ale spis reknou, ze by to uz znovu neudelaly.
Ty mi pripadas jako neprilis zkusena mlada zena, ktere se proste prihodilo dite. Zamerne by sis asi dite v tomhle veku a ve sve situaci neporidila.
|
| Alex* |
|
(10.5.2010 8:39:52)
7krásko, samozřejmě, že bych si ve svém věku bez chlapa dítě nepořídila, protože ho nutně chci, to fakt ne. Ale to dítě je tady, je u mě v břiše a tak se o něj musím postarat. Prostě bych na potrat v životě nešla, nevím, kolikrát to tady ještě budu muset napsat.
Finančně snad zajištěná jsem, práci můžu (sice ne naplno, ale částečně určitě) dělat klidně z domu, pokud se mi narodí zdravé dítě, tak tomu nebude nic bránit. Opravdu o peníze mi nejde, dokážu je vydělat.
|
| Líza |
|
(10.5.2010 8:47:55)
Alex, nedokážeš si vůbec představit, co všechno se může stát v průběhu příštích řekněme 26 let, aby se z tvého tvrzení "jsem schopná prachy vydělat, o peníze nejde" stalo ze dne na den tvrzení "přišla jsem o práci, o schopnost obživy, hrozí, že přijdu o bydlení, jsem těžce nemocná, moje dítě nemá otce, kdo se o něj proboha postará".
|
|
| Líza |
|
(10.5.2010 8:49:05)
...pokud se mi narodí zdravé dítě...
1. Co když se ti zdravé dítě nenarodí?
2. Co když se ti zdravé dítě narodí a nezdravým dítětem se stane až v průběhu svého života?
3. Co když zdravá nezůstaneš ty?
4. Mohla bys napsat, kolik si tak představuješ měsíční náklady na dítě?
|
| Alex* |
|
(10.5.2010 9:19:09)
Lízo, samozřejmě nejsem debil, abych nevěděla, že se mi nemusí narodit zdravé dítě. Přesto si myslím, že alimenty tisíc korun mi nijak nepomůžou. Měsíční náklady na dítě? Ježiši, připadám si tady jako u výslechu, přitom jsem chtěla jen názory matek, co jsou na tom stejně nebo podobně. Mám naprosto reálnou představu o tom, kolik stojí miminko, školní dítě i puberťák.
|
| JaninaH |
|
(10.5.2010 10:06:30)
Alex,
tohle není žádné moralizování nebo výslech, to jen ženy, které už děti mají, žasnou nad tvou naivitou a chtějí ti jen poradit, abys to všechno opravdu dobře promyslela.
Víš, v životě můžou nastat situace, kdy i tisícovka by tě vytrhla. Ale ještě víc než o ty alimenty jde o to, že zůstat na dítě úplně sama musí být hrozně těžké. Prostě nemít zázemí, nemít na koho se obrátit, nemoci si při pohledu na dítě říct: "Kdyby něco, má ještě tátu...".
J.
|
| louda |
|
(10.5.2010 10:36:22)
"Prostě nemít zázemí, nemít na koho se obrátit, nemoci si při pohledu na dítě říct: "Kdyby něco, má ještě tátu...". "
Jenže tohle bohužel není samozřejmost ani v případě, že otci o dítěti řekne. Pokud se chlap k potomku postaví odmítavě, tak jako táta a opora fungovat prostě nebude. Jinak souhlas s tím, že tisícovka může být někdy sakra hodně.
|
|
|
| *Šárka* | 
|
(10.5.2010 10:18:22)
Alex, nemyslím si, že alimenty tisíc korun jsou obvyklé, samozřejmě záleží na to, kolik žm vydělává a kolik dalších vyživovacích povinností má. Bez ohledu na toto máš od něj nárok na další zabezpečení - co by neprovdaná matka (náklady vzniklé v souvislosti s těhotenstvím, se "slehnutím", .. na výbavičku).
Tolik k pragmatickému pohledu, který tu převažuje a který naprosto chápu.
Na druhou stranu vím, že neuvážené zapsání otce do RL může způsobit hodně komplikací, třeba i po letech. Není lehké unést, že by (třeba?) Tvé dítko chodilo na víkendy do žm rodiny a nebo se tam časem ocitlo ve střídavé péči.
Rozumím Ti, že uvažuješ o tom, že to žm neřekneš. Nebudeš první ani poslední. Pravděpodobně máš dobré rodinné zázemí a jistě nevylučuješ možnost, že se nějaký jiný tatínek objeví časem..
Jen doufám, že v pozadí takových myšlenek není něco ala červená knihovna, že podoba dorůstajícího dítěte donutí otce si vše uvědomit, zapudit původní rodinu a ... aaaaa .
Nebo snaha si hrát na hrdinku. Takové ušlechtilé myšlenky mohou vzít rychle za své. Těhu hormony, šestinedělí, únava a nevyspání.. to jsou věci, se kterými teď reálně kalkulovat nemůžeš.
Každopádně Ti přeji pohodové těhotenství a zdravé miminko!
|
| 7kraska + jedna |
|
(10.5.2010 10:27:33)
Uz toho fakt necham, ale taky bych brala v uvahu, jak by se moje rodina dokazala o dite pripadne postarat. Pokud bych mela treba tri segry s detma, tak bych byla ponekud klidnejsi nez kdybych byla jedinacek se starymi rodici. Kdyz zvolim fakt katastroficky scenar, tak by se dite takove svobodne matky jedinacka se starymi rodici mohlo dostat treba do detskeho domova. Fuj, uz prestanu prudit.
|
| 7kraska + jedna |
|
(10.5.2010 10:31:01)
Treba ja jsem si po narozeni dcery uvedomila, jak malo pribuznych mam. Jen stare rodice, starou tetu a nepouzitelnou nepracujici bezdetnou sestrenici. Muj partner ma jen starou matku, nepouzitelneho nepracujiciho bezdetneho bratra a syna z 1. manzelstvi, kteremu neni ani 20.
|
| Hanka | •
|
(10.5.2010 11:48:57)
No a do kdy je třeba takové otcovství určit, je to nějak omezené věkem dítěte? Nebo by si mohla Alex nechat dítě "bez otce" - což má své výhody, kdyby našla jiného partnera, který by o dítě stál - a požádat o určení otcovství, kdyby se její situace nějak výrazně změnila (zdraví, zaměstnání)? - Osobně bych to otci řekla, viděla jeho reakci (třeba by platil alimenty dobrovolně a doma to zatloukl, nebyl by jediný, že). Kdyby neměl zájem, tak třeba mu říct, že ho neuvedeš, ale že dítě je jeho a kdyby se tvoje finanční situace výrazněji zhoršila, tak s ním musí počítat?
|
|
|
| bagmat | 
|
(10.5.2010 10:39:00)
Alex, máš můj obdiv, také čekám mimčo, mám supr chlapa a sním už dvě větší děti a nějak se mně nechce si ani představovat, že bych na všechno byla sama, už jen teď, se manžel nemazlí nejen se mnou, ale i s prckem co nosím. Jseš asi silná ženská, když to všechno zvládáš, bacha na hormony, ty teď s tělem mávaj až to není hezký. A mám-li mluvit za sebe já bych to asi tomu budoucímu otci řekla, ale i s tím, že se k tomu může postavit jak chce, myslím, že by mněl vědět, že bude po světě chodit někdo kdo má v sobě kousek jeho já. No, ale jak píšu je to jen na tobě a držím palce ať to dopadne dobře tobě i tomu prckovi.
|
|
|
|
| Yenn_ |
|
(10.5.2010 12:56:30)
Přidám teda náhled ženy, která byla v podobné situaci.
Jsem na dítě sama (píšu sama a myslím skutečně sama, žádná rodinná výpomoc nebo tak něco) už plus mínus deset let (když budeme počítat těhotenství). Pracuju od jednoho roku dítěte, alimenty nedostávám. Otci jsem o dítěti řekla (pro mravnostní hlídku - ženatý tehdy nebyl  ) - dítě mít odmítl a tím to skončilo. To je jeden z důvodů, proč bych ti taky radila to říct - podle mě přijdeš o případné iluze.
S odstupem těch deseti let - já osobně jsem ráda, že není v rodném listě. Tisícovka alimentů mi fakt nestojí za nějaké soudní tahanice (nicméně nutno přiznat, že si to díky typu své práce můžu dovolit). Na dědictví a podobně kašlu. Pokud mi dítě vyčte, že jsem ho materiálně ošidila o tatíkovy peníze, bude mi to líto, neb to budu považovat za svoje výchovné selhání.
Nicméně za svoje skutečně zásadní selhání považuju, že můj syn se musel a bude muset vyrovnat s tím, že o něj jeho otec nestojí, nezajímá se o něj a nikdy ho neviděl. Je to fakt, který už se nedá nijak změnit, chyba se stala už při výběru - moje chyba, kterou ale bohužel odnese dítě. Pokud to otci neřekneš, budeš jednou pravděpodobně ve stejné situaci. Prázdné místo v RL to samozřejmě ještě zhoršuje.
|
| louda |
|
(10.5.2010 13:17:39)
díky za příspěvek. Přesně odráží můj pohled na věc. Jsem těhotná, přítel odmítl přijmout odpovědnost. Obrovské zklamání, ztráta iluzí a velké výčitky nad tím, že jsem se přivedla do situace, kvůli které moje dítě nebude mít otce :( Sice taky není ženatý, ale láska je holt někdy slepá.
|
|
|
| Líza |
|
(10.5.2010 14:00:43)
No, asi velkou představu nemáš. Alimenty tisíc se možná ještě někde dávaj, když má otec minimální mzdu, jinak ale, pokud jsi tak skvěle informovaná, se podívej do tabulek, kolik by měly nově navrhované alimenty dělat (ten průměr patnáct set, je-li to skutečný průměr, dělají i nikdy nezvýšené alimenty, přiklepnuté před patnácti lety).
Chceš názory matek, ano, tak tady je máš. Nelíbí se ti? A proč čekáš, že budou lidi psát to, co se ti líbí, pokud je to nesmysl?
|
| Líza |
|
(10.5.2010 14:01:35)
Jinak z vlastní zkušenosti tě ujišťuju, že přijdou v životě chvíle, kdy člověku pomůže ne tisícovka, ale stovka.
|
| Lilija | 
|
(10.5.2010 14:23:03)
Nemá cenu se rozčilovat. Je možné, že Alex bydlí s rodiči a předpokládá asi pomoc od nich. Kdyby žila sama v podnájmu nemohla by o penězích takhle naivně psát. Sytý hladovému prostě neuvěří
|
| Martina | •
|
(10.5.2010 15:18:30)
Situace není jednoduchá. Myslím si, že otec má právo vědět, že má dítě. Dítě má právo vědět, že má otce. To, jak se k tomu otec postaví, to je jiná věc, to tu nemůže nikdo vědět.
Jisté je ale jedno. Ty, jako neprovdaná matka máš právo na výživné od otce dítěte na sebe, řekněme 5 000 Kč měsíčně a tvoje dítě má nárok na výživné na sebe, řekněme 3 000 Kč. Dohromady 8 00 Kč měsíčně. Pokud by takový návrh byl u soudu snížen na 3 000 Kč pro tebe a 2 000 Kč pro dítě, bylo by to pořád 5 000 Kč, které nejsou k zahození. Jak už tu bylo mnohokrát řečeno, ty peníze můžeš dítěti ukládat na účet, když je nevyužiješ, ale budeš mít zálohu na horší časy. Navíc, tím, jak dítě roste a mění se jeho potřeby, tím se pak výživné zvyšuje, pokud o to požádáš. Opravdu NIKDY nemůžeš vědět, co se může stát jak s tebou, tak s dítětem.
Vím, že myslíš na rodinu otce svého dítěte, na jeho dceru. Myslím si, že ona se s tím vyrovná, já bych se ale na tvém místě stáhla a k nim domů bych teď nechodila.
|
| mamazonka | 
|
(10.5.2010 18:26:59)
Alex, ty to zvládneš, určitě. Rozhodla si se nejít na potrat a já ti držím palce. Nebude to lehké, to asi tušíš, ale co bude za dvacet let asi neví nikdo. Přijít o práci,nebo onemocnět může prakticky každý z nás a i když žije v papírovém svazku, nemá partnera jistého. Třeba ho zrovna v krizi opustí?
Ty budeš jako samoživitelka na krizi zase lépe psychicky připravená:)
Nicméně otci bych to řekla, s tím, že nechceš ničit jeho rodinu a není nutné se k dítěti stavět veřejně, pokud to tak necítí, ale vyrobili jste ho napůl, měli by jste to tedy spolu řešit.
To je totiž dospělý a zodpovědný přístup.
A jelikož se chystáš být matkou, není lepší výchova pro dítě, než tvůj vlastní dobrý příklad.
Hodně štěstí, Alex:)
|
|
|
| Alex* |
|
(11.5.2010 10:02:32)
Lilijo, od nikoho pomoc neočekávám a u rodičů nebydlím. Bydlím sama a platím hypotéku. Je pravdou, že teď si nežiju špatně, ale pracuju ve dne v noci. Samozřejmě počítám, že s narozením dítěte se všechno změní, ale částečně bych i nadále z domu pracovat chtěla. Z práce mě nikdo vyhodit nemůže, pracuju sama na sebe, takže bych musela přijít o všechny zakázky, což počítám, že nepřijdu vzhledem k tomu, že teď musím určitě víc než polovinu odmítat z nedostatku času.
Nicméně na téhle diskusi končím, stejně jsem nenašla skoro nikoho, kdo je v podobné situaci. A moralistických řečí si určitě užiju dost i naživo.
|
| 7kraska + jedna |
|
(11.5.2010 11:18:16)
Porad mi vrta hlavou, co to je za obor podnikani, ze Alex musi polovinu zakazek odmitat. Ale na to nam Alex asi uz neodpovi. Asi je to neco s tim klavirem...
|
| stará Marie | 
|
(11.5.2010 11:35:40)
to může být třeba účetnictví, nebo ta výuka klavíru, cokoli... Když má člověk v oboru dobré jméno, lidi se na něj obracej známý známejch, až je toho příliš...
|
| 7kraska + jedna |
|
(11.5.2010 12:15:22)
Ja to nechci zpochybnovat, jen jsem zvedava.
Taky delam neco z domova a odmitam vetsinu zakazek, mam v oboru praxi 21 let. Ovsem do 3 let dcery, nez sla do MS, se mi z domova delalo opravdu velice tezko, jen po nocich nebo od 5 do 7 rano, nez se vzbudila. Hlidani jsem mela mizive. I ted vznikaji ponekud slozite situace, kdyz mam neco dokoncit a dcera onemocni - a bud je ji spatne a jsem u ni nebo je ji lepe a doma trochu zlobi.
|
|
|
|
| louda |
|
(11.5.2010 21:14:08)
Alex, budu ráda, když mi napíšeš. Zveřejnila jsem si email v přezdívce.
|
| louda |
|
(11.5.2010 21:17:10)
Nějak to nefunguje, můj email je ikone@seznam.cz.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| jak |
|
(10.5.2010 12:05:22)
Alex, ta naivita. Jako ze praci mas atd. Hele, ja mam muze a pracuju s miminem a bez zapojeni manzela a mojich a jeho rodicu si uz davno hazim masli. Moje kolegyne taky, pohoda prvnich 6 mesicu, ted ji dite leze a nespi a ha, kde je ta prace, o ktere si myslela, ze je pohoda.
Navic, kdyz prekonas toto, deti jsou nemocne, takze obcas paragraf a hele, i tak blba tisicovka se hodi.
|
|
|
|
| louda |
|
(10.5.2010 8:49:34)
Já nevím, ale to, že žena otěhotní, má jako znamenat, že její život končí a odteď už žije jen život svého dítěte? Proč by proboha měla být až na posledním místě??? Možná to tak někomu připadne správné, ale mě nikoliv. To jsou pak ty matky, které nedělají nic jiného než pečují o rodinu a pak se sesypou, až děcka odejdou z baráku, nebo až zjistí, že si manžel našel zábavnější milenku.
Alex je pořád svéprávná osoba, která má práva rozhodovat se i v zájmu sebe. Miluju ty řeči - jsi těhotná, nesmíš brečet, nesmíš pít čaj, nesmíš to, musíš tamto, mysli na to dítě.. A kdo bude myslet jako na mě? Asi to zní sobecky, protože ono to sobecké je. Člověk se musí v prve řadě postarat sám o sebe, vyrovnat se s nastalou situací a být v klidu, aby mohl být nějakou oporou pro někoho jiného. A pokud to Alex cítí takto, tak je to její svaté právo, i když my ostatní bysme jednaly jinak. A mimochodem, chodit na brigády na VŠ mi nepřijde nic tragického, taky jsem chodila - po celou dobu studia, přestože moje matka se výživného nevzdala (ale otec nám platil soudem vyměřené naprosto směšné částky). Jestli mi v životě něco chybělo, tak psychicky vyrovnaná matka, a ne peníze.
Držím palce, ať se rozhodneš správně, a zdržuju se narozdíl od jiných moralizování. Sama jsem se dostala do nepříjemné situace, o výživné tedy žádat budu, ale příjemné mi to nebude ani trochu. Kdybych na tom finančně byla o cosi líp, taky bych vážně uvažovala, že se na to vykašlu. Protože ty nervy okolo toho už mi nikdo nevrátí.
|
|
|
|
|
|
| Hana | •
|
(9.5.2010 16:41:18)
ale to, že to milencovi řekne a bude po něm chtít alimenty ještě neznamená, že on jí je dá. Je tolik příběhů, kdy se tomu chlap vyhýbá a nikdo ho nijak nepotrestá.
|
| 7kraska + jedna |
|
(9.5.2010 17:06:44)
Tak se bude soudit a vymahat je exekucne. I kdyz ani to neznamena 100% jistotu, ze je dostane.
|
|
|
|
|
|
| JaninaH |
|
(8.5.2010 12:41:48)
Mně taky Alex nepřipadá v celé záležitosti až třetí v pořadí 
Podle mého názoru se celkem spravedlivě dělí s tím pánem o první místo.
J.
|
|
| Tante Ema | 
|
(9.5.2010 11:42:32)
Jako že začnu si s ženatým chlapem, což není moje vina, ale vina jeho manželky, jo? Dobrý úlet..
|
| *Šárka* |
|
(9.5.2010 12:56:59)
Bosorka to myslela tak, že manžečina "vina" je v tom, že si vzala děvkaře.
Nicméně - ani tak s tím nesouhlasím.
V roce 1991 (příklad, mám to v hlavě, neb se mě to osobně dotýkalo ) byl průměrný věk vstupu do manželství u žen 22 let, u mužů kousíček přes 23.
Nemyslím, že tomto věku je každý děvkař "vyprofilovaný a vyhraněný".
Teorie o tom, že se lidé v průběhu života mění, je na zdejších diskusích dost rozšířená .
Nehledě na to, že dítko bokem si upíchne spíš amatér než děvkař - profík.
|
| Líza |
|
(10.5.2010 8:46:15)
Bohajeho, vezmeš si normálního chlapa a začne na něj lézt krize středního věku a z normálního chlapa je děvkař. I kdyby to Bosorka myslela tak, že je její vina, že si vzala děvkaře, tak si nevidí ani na špičku nosu, protože to může rovnou napsat týraným manželkám, že je to jejich vina, protože si vzaly násilníky.
Ne, prdlajs. Je vina toho, kdo se chová hnusně, že se tak chová, konec, tečka.
|
|
|
|
|
|
| louda |
|
(7.5.2010 8:33:14)
V klidu, jestli někdo ničí život manželce toho chlapa, tak je to on.
|
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(6.5.2010 14:54:19)
Tak ses dočkala rad:
- říct mu to hned
- chvíli počkat
- neříkat vůbec.
a dále:
- chtít, aby převzal odpovědnost a platil alimenty
- nechtít po něm nic.
No a tak si vyber, že?
Můj názor je: Jsi-li si jistá, že vás vždy uživíš (i při nemocech, když nebudeš mít práci apod.) a nechceš, aby byl otcem, nic mu neříkej. Jinak se s ním sejdi a řekni mu to. Postupně byste měli dojít k dohodě, jestli vás bude chtít vídat a kolik bude platit.
Jinak bych doporučovala, zajít si k psychologovi. Ne že bys byla na hlavu , ale je nestrannej, můžeš se mu vykecat a on by ti měl pomoct v tom, abys sama sobě ujasnila, co chceš a co nechceš.
|
| 7kraska + jedna |
|
(6.5.2010 16:05:08)
Neoznacit ho za otce a nechtit alimenty je nefer vuci diteti.
Napr. proto, ze az bude diteti 14, 15 nebo treba 19, tak bude potrebovat penize, napr. aby se udrzelo na stredni a vysoke skole, mohlo chodit na jazykove kursy, pestovat konicky. Pochopitelne zdroje z Tve strany budou vzdy logicky mensi, nez kdyby byly zdroje z obou stran, leda bys vyhrala ve Sportce 100 mil nebo tak neco. Jak k tomu to dite prijde? Na to si odpovez. Je to vuci diteti fer? Samozrejme muze jit na brigadu, ale co kdyz to nepujde? A to beru v uvahu jen materialni stranku veci, nikoliv to, jake to vuci diteti bude, kdyz nebude vedet, kdo je otcem, kdo je jeho nevlastni sestra atd.?
Nezapomen, ze az dite bude zletile (a treba na VS), tak si muze alimenty vyzalovat samo bez Tve soucinnosti, ale po kom je asi vyzaluje, kdyz otec nebude oznacen?
Mela bys myslet nejen na dobu za nekolik mesicu po narozeni ditete, ale na dobu za 10 nebo 20 let.
|
| 7kraska + jedna |
|
(6.5.2010 16:08:01)
Jestli sis jista, ze jsi tehotna a ze on je otcem, tak za nim jdi hned a rekni mu to a hotovo. Pak sem napis, jak reagoval a my Ti napiseme, co mas delat dal.
|
| 7kraska + jedna |
|
(6.5.2010 18:01:13)
Jo a taky je tu zalezitost dedictvi, i kdyz mozna casove dost vzdalena.
Asi by nebylo zrovna fer, aby jeho majetek zdedila jen jeho dcera a Tve dite nic.
|
|
|
| Hana | •
|
(6.5.2010 18:09:12)
jen bych chtěla podotknout, že alimenty jsou ošemetná věc. Otec má povinnost je platit, ale co si budeme nalhávat, je hodně tatínků, co se tomu úspěšně vyhýbají. Stačí aby platili 100 za měsíc a tvrdili, že se fakt snaží ale víc nemůžou a nikdo jim nic neudělá. Nevím, co tu Alex stále řeší. Prostě byla blbá, vyspala se s chlapem (žádný živočišný sex mi to neomluví, protože v 25ti letech by mohla vědět něco o ochraně proti početí a pohlavním nemocem). Stalo se, je těhotná. BuĎ to chce říct, nebo nechce. Pokud ano, tak ať mu to sakra řekně teď a ne až ho potká v x tém měsíci - ahoj venco, hm, jsem těhotná, je to moje.... - podle mě taky blbost. Je rozhodnutá nejít na potrat, ale jemu by měla dát šanci situaci strávit a rozhodnout se - třeba bude chtít být otec, třeba ne. Oznámení s bříchem mi přijde jako vydírání. Rozhodně musí Alex pochopit, že můžou nastat různé situace - velmi rychle přijde rozvod, rozvod vůbec nepřijde, manželoka to ustojí... nakonec je to vesnice, může se to obrátit i proti Alex, znáte drbny - může být za tu, co chtěla rozvrátit rodinu, za tu děvku, co chlapa uháněla nebo naopak může si dotyčného následně vzít a žít na vesnici krásný život. TO fakt v tuhle chvíli nikdo neví. Takže radím Alex přestaň sepisovat romány tady na rodině, nic nového se stejně nedozvíš, vem průkazku těhotenství a dej si s dotyčným sraz. A pak nám tu napiš, co on na to.
|
|
|
|
|
|
| Lilija |
|
(4.5.2010 10:22:23)
Taky si myslím, že se bojíš mu to říct. Je dost možné že narazíš. A ztratíš své iluze. Ale stejně před tím nárazem neutečeš tím že budeš utíkat a odsouvat problém. Tvé představy že se odstěhuješ a sama se budeš anonymně starat o dítě jsou trochu naivní. S otcem dítěte musíte vyřešit budoucnost dítěte (zda se rozvede, alimenty apod.). Je možné, že až mu to řekneš bude to nepříjemné. Bude ti vyčítat že nebereš antikoncepci apod. s tím asi budeš muset počítat. Je jasné, že pro něj to bude šok. Až to rozdýchá, začnete řešit nastálou situaci spolu.
Držím palce ať náraz není moc tvrdý 
|
| Rufuska | •
|
(4.5.2010 11:33:53)
Ale Alex,
Ty to máš srovnaný v hlavě moc dobře.
ty chceš slyšet ať mu to zatím neříkáš.
Proč?
Co, kdyby si byla zklamaná, že???,
A až bude situace pro okolí jasná,tak se budeš tvářit, jako že jsi nechtěla ranit, tys ta statečná, která od nikoho nic nechtěla a nechce.
Prd!!!!!!!!!
|
| 7kraska + jedna |
|
(4.5.2010 16:15:16)
Rekla bych mu to. At s tim nalozi, jak uzna za vhodne.
Ale pozor, uz tu nekde zaznelo, ze kdyz jste spolu nikdy nebydleli, tak muzete tvrde narazit pri pokusu o spolubydleni.
|
| Bosorka2 |
|
(4.5.2010 17:05:23)
No, mě tak nějak přijde, že říct někomu, že s ním čekám dítě-
a říct někomu, že s ním chci bydlet,
nebo vychovávat dítě,
nebo řešit budoucnost,
nebo řešit jeho rodinu,
nebo....
jsou naprosto rozdílné věci, které spolu zas až tak těsně nesouvisí
A naopak si myslím, že z jeho reakce na tohle sdělení bych dost vycházela, kdybych právě nevěděla co (s ním) v budoucnu.
Určitě by to vypadalo jinak, kdyby mi řekl "to určitě nebude moje"
nebo "a doufám že půjdeš na potrat"
a jinak kdyby řekl "rozhodnutí je na tobě, v každém případě ti s tím pomůžu".
A celkem nepochybuju, že v situaci,ve které je Alex, kdyby řekl "tak to se vezmem" a ona odpověděla že v žádném případě -
že by si jako ženatý muž dělal pakárnu ve své současné rodině
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)