| Martuška | 
 |
(9.8.2010 17:24:09)
čistě teoreticky...
většinou všechny maminky řeší, že mají dítě furt za zadkem, jak je to super, když spí, naopak, jaká je tragédie, když po obědě přestanou spát a jak moc by chtěly víkend pro sebe...
povzbudtě mě prosím, že jsou děti skvělé...nebo je to fakt takovej očistec, jak všichni(skoro všichni) tvrdí?
ted určitě většina napše, že je to očistecm, kterej stojí za to, že  ?
tak jak to teda je?
|
| boží žena | 
|
(9.8.2010 17:24:53)
přesně tak , jak si napsala
|
|
| Krakatice | 
|
(9.8.2010 17:26:58)
To si musíš vyzkoušet sama
|
| Martuška |
|
(9.8.2010 17:29:20)
ovšem cesty zpět není, že
|
|
|
| X E N A | 
|
(9.8.2010 17:29:20)
Tak si to nejdřív vyzkoušej s tamagočim...
|
| Krakatice |
|
(9.8.2010 17:32:05)
|
|
| Limai | 
|
(9.8.2010 17:37:25)
Tamagoči se dá vypnout,někdy ale marně dumám kde mají tlačítko děti.
|
|
|
| vebalka | 
|
(9.8.2010 17:31:07)
Taky jsou dětičky k sežrání
|
|
| Pole levandulové | 
|
(9.8.2010 17:31:56)
No, u mne je to jako na houpacce - kdyz spi nebo jsou hodne, stoji za to ty deti mit. Kdyz se zacnou postuchovat, mladsi jeci, aniz by se k ni starsi jeste priblizil, starsi ji ruzne zkousi omezit v pohybu /ona teprv stova zacala chodit/, tak nekdy fakt lituju, ze jsem si je poridila /a to je mam od sebe planovane o 4 roky, coz je pomerne dobry rozestup na to, aby se starsimu dalo uz ledasco vysvetlit a aby byl pres skolni rok ve skolce a ja se tak mohla venovat obema detem individualne/.
Ale celkove resume - miluju je, nelituju, ze je mam, nekdy je to ale na palici, a to i kdyz mam temer idealniho manzela, ktery se hodne stara, opecovava mne i deti a nevyzaduje nejaky servis. Na to, aby sis udelala vlastni nazor, si ty deti asi budes muset poridit sama
|
|
| Sněhulka a sněhuláčci | 
|
(9.8.2010 17:31:58)
Jo tak to je super tema . Je mi lito, ale vystihla´s to naprosto presne. Ocistec, kterej stoji za to... to si musim zapamatovat...
Ale nee, ted to zkusim vazne. Ja pred detmi z toho mela desny strach, nikdy jsem nebyla typ kvocna nakukujici od dvaceti do kazdyho kocaru. Nikdy to nebylo jako ze deti nechci, ale tak nejak ani chci;). Tezko se to vysvetluje. Pred porodem jsem se desila probdelych noci, ani chvilky pro sebe a tak ruzne toho vseho, co zrejme slychavas a cos sama taky zminila. Realita je presne takova, jake jsem se bala. A jaky je z toho zaver? Ten, ze tim, ze jsem jsem nemela ruzovy brejle, tak nenastalo ani zadny rozcarovani, jako u spousty mych kamaradek, ba naopak - spis si rikavam, ze to neni tak hrozny, resp. to nejdulezitejsi: ono v tech svych obavach pred ditetem jaksi abstrahujes LASKU k tomu diteti. A to se neda popsat, to tam pak proste je a tudiz vsechny ty utrapy, ktery znej tak hrozne ("rok a pul jsem nespala v kuse dyl jak tri hodiny"), maji tak nejak obrouseny hrany .
Ale neboj, to das  . Podivej se na muj nick - jdem do toho podruhy (a zas z toho mam hruzu ).
|
| Margottka | 
|
(9.8.2010 17:37:16)
Určitě se dá zažít plnohodnotný život i bez nich a neodsoudila bych nikho, kdo je mít nechce. Ale napíšu to jednou větou: Bez nich by člověk byl v životě o hrozně moc ochuzený.
|
|
| Adina,kluk 08 | •
|
(9.8.2010 17:40:12)
jojo je to očisteč,obrátí se ti život o 180 stupnů s tím počítej.
taky počítej s tím,že se ti omezí slovní zásoba,protože budeš doma zavřená s dítetem.
nejhorší je,když ti onemocní a ty musíš čekat až se uzdraví a nemůžeš nic..dítě protivné,ty protivná..
v takových chvílích si říkám,že to snad už nevydržím..
mě osobně být na mateřské vůbec nenaplnuje.
už se teším zase do práce mezi lidi,kde budu řešit jiné veci než nočník,papal jsi apod..
za me jedno dítě a dost..více bych psychicky nezvládla..
i když svého broučka moooc mám ráda..je to záhul.
|
|
|
| Petule +1 | 
|
(9.8.2010 17:36:23)
to si musí každý vyzkoušet  já byla (z nějakých hloupých a naivních důvodů) připravená na zrzavé, modrooké, velké (mohutné kosti) dítko, s klidnou flegmatickou povahou po manželovi i po mě vlastně.. jenom jsem doufala, že to bude kluk jak všichni předpovídali a ta mohutnost a takové naše výrazné rysy nebudou holce ubírat na kráse... - výsledek: máme krásnou, drobnou, tmavovlasou holčičku, která je všechno jen je nudná a flegmatická a mohutná (je po nějaké pratetě z manželovi strany ) Suma sumárum: snad nic mě v životě nepřekvapilo tolik jako mateřství  doporučuji zkusit
|
|
| Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 | 
|
(9.8.2010 17:36:45)
Martuško mám dvojčata (2,8r) a čekám další... Kluci jsou dost živí a akční, což ti tu holky potvrdí... Vymýšlejí lumpárny, které by jiné prostě nenapadali za x let Ano mám je furt za zadkem... Mám osobní bodyguardy... Když jdu na záchod tak jeden jde přede mnou a otevírá, druhý za mnou zavírá a trpělivě čekají Když se jim zdá, že je to dlouho tak mi zhasnou Ráno vstávají kolem 5té ráno spát chodí kolem 19:30... Občas jsou v noci několikrát vzhůru a občas nás nechají na revanž si zdřímnout přes den aniž by nám spadl byt na hlavu... Nebudu ti kecat. Jo je to těžké, protože za ně máš zodpovědnost a nikdo ti neřekne jaké to je. To si musíš odžít... Nejde je odložit, nejde jim vyndat baterky ani snížit volume... Na druhou stranu každé ráno mi vstřelí do ložnice a dělají malá a dávají pusinky. Když jdu do poradny a oni jsou jen s taťkou a já se vracím tak za mnou oba letí a objímají mě a říkají to svoje minko a dávají mi pusinky, tak je to snad ten největší balzám na duši a v těhle chvilkách vidím, že bych je stejně za nic nevyměnila... Jsou to naši Tygři ať jsou jací jsou...
P.S.: mají mě tak rádi, že mi dneska přinesli do postele 2 flašky šampusu a Claret
|
| Krakatice |
|
(9.8.2010 17:38:10)
...prej: zhasnou na hazjlíku A jsou šetřivý
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(9.8.2010 17:44:08)
Ze začátku je to šok, pak je to rok od roku lepší.
|
|
|
|
| remus | 
|
(9.8.2010 17:40:11)
Jsou to miláčččccciiiii !
|
|
| Tante Ema | 
|
(9.8.2010 17:42:20)
Stojí to za to.
Kus očistce se dá ušetřit rozumnou výchovou, ale to je asi při prvním dítěti utopie.
Nemusí to být očistec, ale je to námaha. Záleží na tom, na co byl člověk zvyklý před dítětem a na spoustě dalších věcí.
Ale mít děti je normální. Patří to k životu. Lidé, kteří děti nemají, skoro vždycky pak litují.
|
| 25.12Ali.......14 | 
|
(9.8.2010 17:52:10)
Doporučuji zkusit nejprve jedno dítě a podle sil případně další děti...Já chtěla původně 3 děti a teď sotva zvládám 2 - třetí si vůbec nedokážu představit.
|
|
|
| *Niki* | 
|
(9.8.2010 17:47:22)
Ano, stojí.
|
|
| Limai |
|
(9.8.2010 17:47:39)
Přes všechny starosti ano,stojí.Mě děti teda ze všeho nejvíc dokáží oddělat neustálým nepřetržitým mluvením.Měla jsem obavu aby syn nebyl upovídaný tak jako dcera,bohužel se mi mé zbožné přání nevyplnilo.On toho ještě coby třináctiměsíční moc neumí,ale jsou dny kdy nezavře pusu za celou dobu kdy je vzhůru,naštěstí je to velký spáč a hodně spí i během dne.Ale zrovna včera v noci se probudil asi v deset a pak hodinu v postýlce vykřikoval pořád dokola "koťátka,koťata" a "teta Káťa",ačkoli žádnou tetu Káťu nemáme.Dcera se mohla potrhat smíchy a řvali tam do jedenácti oba.Já se marně modlila aby už spali a měla jsem klid na práci.Ale jinak je miluju a neměnila bych.
|
|
| Ála+3 | 
|
(9.8.2010 17:48:52)
Jo, stojí to za to. Taky osciluju mezi pocity nezměrného štěstí a lítostí, že nemůžu být na chvíli bezdětná.
Jak holky píšou, člověk by byl bez dětí strašně moc ochuzený. Někdy si říkáme s MM, že mají bezdětný štěstí, že nevědí, jak úžasný je ty děcka mít, to by se museli zbláznit.
Ale někdy jich mám fakt plný zuby, to zas jo.
A bohužel nikdo mě nepřipravil na to, jak strašný je rok dva nespat a vstávat třeba 15x za noc (u nás dnes). To je naštěstí nesdělitelná a nepřenosná zkušenost. Jinak bych je neměla, kdybych věděla, jak strašný to je...bez legrace...
|
|
| amanvireja | 
|
(9.8.2010 17:52:53)
Přesně tak ,je to očistec ,který stojí za to Má očistce tři a neměnila bych za pohodu ,prachy,klid a bůhví co ještě  Pro mě je to to nejkrásnější co mi život dal
|
|
| Morganaz |
|
(9.8.2010 17:54:36)
to se prostě musí zažít....;-))))
pamatuju se jak jedna kamarádka, která z bandy měla první a docela dlouho jediná dítě, řekla na naše pitomé dotazy: jaké to je?? DÍTĚ PROSTĚ NEVYPNEŠ, chceš si dát kafe, sedneš si, dáš si nohy na stůl, dáváš si hrnek k puse, už cítíš vůni a.......a někde se ozve dítě, které nutně něco potřebuje. - hodně často jsem na ni myslela ;-)) měla pravdu a tenkrát bezdětná jsem si prd uměla představit..
Je to starost, práce, únava, někdy se taááááák nechce nic......ovšem je to taky zábava, ty ksichtíky, ty vylomeniny, to pohlazení, to přitulení, rozumování, dospívání... Mě to teda sakra stojí za to...
|
|
| majdaleenka +07+11 | 
|
(9.8.2010 17:58:34)
změní se Ti celý svět, ale budeš šťastná a ten svět bude mít smysl (rozhodně větší, než do té doby)... každé dítě je jiné, ale s každým si najdete svou cestu a bude vám dobře. Jdi do toho
|
|
| Cow :-) | 
|
(9.8.2010 17:59:05)
Proč povzbudit? Tys koukala minulý týden na ten film o tom, jak dospělým dítě ničí život???
Vydržela jsem se dívat asi 10min.
|
|
| Hilly. |
|
(9.8.2010 18:04:07)
Já to beru, že je to takový můj job, který mě baví a naplňuje. Vzhledem k tomu, že jsem o významu své předchozí práce pochybovala, jsem teď opravdu spokojená.Je to asi jako s každou jinou prací, někdy se ti vůbec ale vůbec nechce vstávat, nebo do ní jít, ale ve výsledku ji máš docela ráda
Očistec to rozhodně není, záleží jaký si to uděláš..jestli budeš dělat krávoviny, dvakrát denně vytírat a žehlit i ponožky, tak možná..
|
|
| fisperanda | 
|
(9.8.2010 18:05:45)
Mě všichni strašili, jaká je to hrůza a zodpovědnost a jak to převrátí život... takže sem si představovala že mi osobní život narozením dítěte definitivně končí. Ale vůbec ne. Prostě jaký si to uděláš, takový to máš. Jako zase to platí vocaď pocaď, pokud máš dítě raubíře a pořád se domáhá pozornosti, to je těžký. A pak je to všechno o prioritách, jako můžu doma škrobit záclony a dečky a žehlit ponožky a stát celý nedělní dopoledne u plotny aby byl "sváteční oběd". Ale fakt du místo toho radši ven, nebo večer zajdu na pivo. A je mně dobře. Jsem smířená s tím, že nebudu nikdy Hospodyňka roku, ani nebudu nejlepší rodič, ani nejlepší manželka ne, ale mateřství mě nijak nenasírá v tom smyslu, že by to výrazně narušilo běh mýho života a vzalo mi to svobodu a zábavu. To já se zase nenechám dostat do fáze, kdy bych byla nasraná, že sem se obětovala.
|
| Hilly. |
|
(9.8.2010 18:24:47)
Fisperando, asi tak
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.8.2010 18:31:37)
Jaký si to uděláš? Některý dítě od narození spí a budí se po třech hodinách na jídlo, ráno vstává v devět (moje dcera).
Jiný první tři měsíce nepřetržitě řve, zvrací obloukem a vstává v pět. Po půl roce nevíte, jak se jmenujete. To jsem zažila s prvním dítětem, a myslela jsem, že druhý už nikdy nebude.
|
| fisperanda |
|
(9.8.2010 19:20:42)
Evelyn, tos asi nečetla pořádně co sem napsala.
|
|
|
|
|
| Binturongg | 
|
(9.8.2010 18:21:37)
Očistec a peklo, na které vzpomínáš se slzou dojetí v oku a každý úsměv dítěte Ti všechny nervy vynahradí. 
Ať napíše kdokoli cokoli, bez vlastní zkušenosti to budou jen fráze...
Ale odpověd je ANO, STOJÍ TO ZA TO!
|
|
| LENKA, Alešek, Lucinka | 
|
(9.8.2010 18:30:00)
Tak já to cítím tak, že jsou to divočáci a jsem ráda, když jsou třeba na víkend u babi a dědy a já si odpočnu, ale bez dětí by bylo velké smutno a velké prázdno. Mám ráda okolo sebe živo, takže si život bez dětí nedokážu představit, ač je to občas na palici. Děti svoje miluju.
|
|
| ♀ + ♥ | 
|
(9.8.2010 18:42:25)
Já mám jedno a u jednoho určitě zůstanu. Svoji holčičku miluju, je to moje největší štěstí, ale - do půl roku ukrutný koliky, do toho cvičení Vojtovou metodou /nyní víme, že to napáchalo víc škody než užitku, mj. jí to způsobilo ošklivou poruchu spánku, má ji dodnes - nevím co je to pár hodin v kuse spát/ - po téhle zkušenosti mi jedno opravdu bohatě stačí... už teď si kolikrát říkám, že musím zákonitě skončit v blázinci /to vyčerpání na mojí psychice zanechává velikou stopu, kolikrát si říkám, že už další den nezvládnu/... Ale - když na mne vykulí ta svá očka, tak... no ale to nejde popsat, to se prostě musí zažít...
Každý dítko je jiný, tohle prostě nejde říct, někdo má štěstí od narození na klidný, zdravý a spinkavý dítko, jiný holt si zažije x měsíců očistce.........
|
|
| Katka +3 | 
|
(9.8.2010 18:47:06)
Řeknu to tak: včera po náročném dnu jsem se někdy kolem 23. hodiny při čištění zubů přistihla, jak doufám, že mi dcera zatím v posteli neusnula, poněvadž se těším, jak jí budu číst pohádku.
Je to kus masochismu, je to adrenalinový sport, ale těch chvilek dokonalého štěstí je tolik, že to za to určitě stojí.
|
|
| Eileenn | 
|
(9.8.2010 18:47:50)
Já děti neplánovala a teď můžu s čistým svědomím říct, že je to to nejlepší, co mě potkalo, je to prostě úúúúúžasnýýýýý!!!
|
|
| Pawlla |
|
(9.8.2010 19:00:46)
Ano určitě to stojí za to,nedovedu si bez dětí svůj život představit.
|
|
| Carlin | 
|
(9.8.2010 19:06:39)
Jo.
Moc nevím, k čemu jinýmu bych byla na světě když mou největší předností jsou mé úžasné děti
|
|
| Špendlík | 
|
(9.8.2010 19:08:08)
Cha chá to je oblíbená zábava nás zkušených matek, strašit budoucí matky jak je to hrozné. Ještě je dobré strašit těhotné ženské hrůzostrašnými historkami z vlastních porodů. To jsem zažila nedávno a chudina holka byla zelená - čekala dvojčata .
Děti jsou náročně - některé víc, některé míň. Bohužel je to tak, že když se ti splaší hormoty, tak si je pořídíš za každou cenu, budeš padat na hubu A BUDE SE TI TO LÍBIT. Teď absolutně nechápeš co na tom všichni mají, proč obětují tolik energie na to mít děti a pak ještě víc na jejich výchovu. No ale příroda je příroda. Moc nad tím nepřemýšlej, až to přijde tak to přijde. PAK POCHOPÍŠ
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(9.8.2010 19:08:21)
A tohle znáš? Jsi mně inspirovala k tomu ti to poslat:
Příprava na rodičovství
neznámý autor
Zapomeňte na teorii a vrhněte se do praxe. Pokud chcete zjistit, jestli jste na vznešené rodičovské poslání dobře připraveni, řiďte se následujícími pokyny:
Ženy: První krok v přípravě na mateřství je jednoduchý. Oblečte si župan a na břicho si zavěste pytel s fazolemi. Noste ho devět měsíců, potom desetinu fazolí odeberte.
Muži: V rámci příprav na otcovství zajděte do nejbližší drogerie, vysypte obsah peněženky na pult a řekněte prodavači, aby si vzal, kolik chce. Pak zajeďte do supermarketu a sdělte vedoucímu, že si může nechat od vašeho zaměstnavatele poukazovat celý váš plat.
Abyste si vyzkoušeli, jak to bude vypadat v noci, procházejte se denně od pěti odpoledne po obývacím pokoji a na rameni při tom držte mokrou tašku o váze tří až šesti kilogramů. V deset si jděte lehnout, ale přesně o půlnoci vstaňte a pochodujte až do jedné. Pak si nařiďte budík na třetí hodinu ranní. Protože neusnete, ve dvě vstaňte a dejte si panáka. Ve tři čtvrtě na tři ale určitě jděte do postele. Až začne ve tři budík zvonit, hbitě vyskočte, ale nerozsvěcujte. Do čtyř hodin zpívejte ukolébavky, potom si budík nařiďte na pátou. Vstaňte a uvařte snídani. Dělejte to pět let. Tvařte se při tom vesele.
Vezměte meloun a vydlabejte z něj dřeň. Pak v něm vyvrtejte otvor velikosti pingpongového míčku, zavěste ho na provázku ke stropu a rozhoupejte. Vezměte misku krupičné kaše a zkuste ji po lžičkách do melounu vpravit. Musíte však předstírat, že jste letadlo, to znamená, že byste měli vrčet a dělat se lžičkou krouživé pohyby. Vytrvejte, dokud polovina kaše nezmizí, a potom si zbytek vylijte do klína. Pokud jste to zvládli, jste připraveni na krmení ročního miminka. Abyste se přichystali i na batole, pomažte pohovku nějakou pomazánkou a všechny záclony zapatlejte džemem. Za rádio hoďte chleba s máslem a několik měsíců ho tam nechejte.
Oblékání malých dětí není tak snadné, jak se na první pohled zdá. K nácviku potřebujete chobotnici a síťovou tašku. Pokuste se nastrkat chobotnici do tašky tak, aby žádné chapadlo neviselo ven. Máte na to celé dopoledne.
Zapomeňte na sportovní vůz a kupte si kombík. A nemyslete si, že s ním budete moct parkovat před domem. Rodinnými auty se totiž majitelé nemůžou moc chlubit. Chcete-li vědět, jak bude vypadat, kupte kornout čokoládové zmrzliny a položte ho do přihrádky pod přístrojovou desku. Pak do přehrávače strčte minci, roztlučte rodinné balení čokoládových sušenek a drobty vysypte na zadní sedadlo. Nakonec přejeďte kapotu po obou stranách hráběmi. To by snad stačilo.
Nácvik na procházku: Oblečte se a půl hodiny čekejte před záchodem. Potom vyjděte před domovní dveře, ale hned nato se vraťte. Totéž zopakujte ještě dvakrát. Pak několikrát jděte k brance a zase zpátky k domu. Nakonec vyjděte na chodník a pět minut se velmi pomalu procházejte. Podrobně prozkoumejte každý vajgl, žvýkačku, papírový kapesníček a mrtvého brouka, které najdete. Občas se pár metrů vraťte, a pak teprve pokračujte dál. Ve chvíli, kdy zvrátíte hlavu a začnete ječet, že už to dál nevydržíte ani minutu, jste připraveni vzít dítko na procházku. Vyjevených sousedů si nevšímejte.
Běžte do supermarketu. Vezměte si s sebou něco, co se podobá předškolnímu dítěti. Ideální je dospělá koza. Plánujete-li víc dětí, jedna koza nebude stačit. Obstarejte si nákup na celý týden, aniž byste z nich spustili zrak. Uhraďte všechno, co snědí nebo zničí.
Naučte se nazpaměť jména všech postaviček z dětských večerníčků, Křemílkem počínaje a Rumcajsem konče. Až se v koupelně přistihnete, že si zpíváte úvodní melodii rozhlasového večerníčku Hajaja, budete na rodičovství dobře připraveni.
Všechno, co řeknete, minimálně pětkrát zopakujte.
Ještě než učiníte konečné rozhodnutí, zajděte na návštěvu k nějakým nešťastníkům, kteří už děti mají. Proberte s nimi chyby, kterých se podle vašeho názoru ve výchově dopustili, a vysvětlete jim, jak by měli postupovat. Nezapomeňte pohovořit o trpělivosti a důslednosti, bez nichž žádný rodič ničeho nedosáhne. Navrhněte jim, jak by mohli své ratolesti naučit chodit na nočník, jíst příborem, poslouchat a chodit do postele bez odmlouvání. Vychutnejte si to – bude to totiž naposledy, kdy budete mít na všechno odpověď.
|
| Pawlla |
|
(9.8.2010 19:10:40)
Jano
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(9.8.2010 19:40:18)
Ještě jsem k tomu někde měla dodatky, tohle je stažené z netu, bylo to něco o hlídání prťat, už si to úplně nevybavim, ale mělo se oblíknout do kostýmku, 15 minut postávat v koutě v kuchyni, pak rychle vyběhnout, aniž by tě dítě vidělo, pokud se nepovedlo, 2x opakovat.
U toho nácviku krmení bylo, že se musíš oblíknout do kostýmku a polít se kafem, u chlapečků od shora dolů.
|
|
|
|
| Lassie66 | 
|
(9.8.2010 19:13:02)
Zeptej se mě zítra.
|
|
| Terinka4444 | 
|
(9.8.2010 19:29:49)
Z pohledu mého, mé vytoužené dítě, bohužel jediné a 7 let vymodlované, je to největší štěstí, co mám. Jsou jí 4, nikdy nespala jinde, než doma, a se mnou v posteli, někdy si říkám, kéž by na chvíli zavřela pusu někdy jsem unavená a pošlu jí na chvíli za babičkou, taťka taky večer po práci funguje, ale nedala bych jeden jediný den strávený s ní. Stojí to za to, stojí to za všechny případné nesnáze a nepohodlí, když tě pak obejme a řekne, že jsi ta nejlepší maminka na světě nebo když jen běží z jednoho konce zahrady na druhý a cestou se u tebe zastaví, aby ti dala pusu, jen tak nezištně, není žádný jiný cit a žádné jiné chvilky, které by se tomu vyrovnaly. Teda, to bala óda, cojsem ráda mámou
|
|
| Demeter+2 | 
|
(9.8.2010 19:36:55)
jo jo presne, jak jsi sama napsala
je to ocistec, ale i to stoji za to...strida se to a jedine pravidlo je, ze to nema pravidla zadna ale je to tvoje pokracovani...a hlavne nejde prece cely zivot chodit na mejdany, jezdit na dovcu, uzivat si bezstarostnosti...je treba zmena, aby clovek zase mohl touzit po te volnosti, co mel a ktere se tak dobrovolne vzdal a kterou zas jednou bude mit a tou dobou bude zas touzit po tom, aby ho nekdo vyrusoval a "otravoval" a tak stale dokola...takze stoji to zato - samozrejme, ze stoji
|
|
| 10.3zlatoVLKáska12 | 
|
(9.8.2010 19:40:56)
když se překleneš ve zdraví přes těhotenství, porod a šestinedělí tak je to pohoda
Fakt, čím dál tím větší zábava, neměnila bych.
|
|
| Winky | •
|
(9.8.2010 19:47:10)
jak tvrdí filozofové - nezáleží na tom, jaké věci skutečně jsou, ale jak se na ně díváme. Takže pokud se na to budeš dívat jako na trágu, bude to trága, pokud jako na príma věc pravda s občasnými zádrhely, bude to víceméně príma. Své děti oslovuju "vy moje hodné děti", a skoro i jsou
|
|
| 7kraska + jedna |
|
(9.8.2010 20:01:45)
Neda se to popsat. To se musi zazit.
Ale kazdopadne je sranda videt svuj vlastni 5-lety klon, ktery mluvi jako ja, mysli jako ja, libi se mu stejne veci jako mne a navic kdyz presne vytusim, co rekne v pristi minute. A klon vytusi, co reknu v pristi minute ja.
|
| 7kraska + jedna |
|
(9.8.2010 20:03:38)
Jsem na sebe nastvana, ze jsem deti nemela driv a ze jsem stihla jen jedno.
|
|
| Raduza | 
|
(9.8.2010 20:10:50)
No, 7krásko, já když vidím svůj devítiletý klon, tak někdy teču
|
|
|
| hataika/97,02,08/ | 
|
(9.8.2010 20:04:17)
Odpověď je jednoznačná.STOJÍ!
Jasně,není to jenom to kochání se malým tvorečkem,jsou to starosti a opravdu hodně práce a Vánoce jsou také jenom jednou do roka a všedních dní je mnohem víc,ale já to ,,mít dítě" vnímám jako dar,díky kterému zjistím hodně i sama o sobě.V žádném z mých zaměstnání jsem na sobě nemusela tak pracovat ,jako když jsem se stala maminkou.Je to někdy náročné,ale právě kdyby to bylo lehké ,asi by to nestálo za to.
|
|
| Raduza |
|
(9.8.2010 20:09:34)
Neexistuje větší radost ani starost. Myslím, že nikdy z ničeho člověk takovou radost jak z dětí nemá. A nikdy větší starost jak o děti taky ne. Myslím, že ta radost za to stojí. A tu starost ber jako bonus . Bez toho by totiž taky člověk nezažil radosti . Takže s radostí do toho
|
|
| Maťa. | 
|
(9.8.2010 20:17:11)
Martuška, materská skúsenosť je holt neprenosná. A inak, objektívne vzato Ti naozaj dítka lezú aj na nervy, kor keď sú divoké a dokážu to v istých životných obdobiach i denne.
No na druhej strane, nedala by si ich za nič Máš s nimi totiž aj krásne chvíle
|
| Maťa. |
|
(9.8.2010 20:18:23)
Najvačšia sranda je ich sledovať aké sú..so všetkými našimi chybami
|
| Maťa. |
|
(9.8.2010 20:24:38)
P.S. Mám synov extrémy, divokí, hluční, uřvaní, ale zároveň zlatíčka. Nie je to výchovou, majú to v povahe, sú proste takí.
Nespím od roku 2005, x-krát denne by som ich teraz vystrelila na Mars a hneď nato ich vypusinkovala Miláčci moji zlobiví
Keď si spomeniem na doby bezdetné, pařila som jak divá..na pařbách bolo fajn vždy, ale potom to prázdno a depky...žiadny zmysel mimo práce a "čakania" na nejakú zábavu...
Teraz, ak sa utrhnu, si to užiju a ešte z toho mám dlho dobrý pocit. Plus unikám smerom Zumba cvíčo a podobne Nie je nad tatínka, čo sa dokáže postarať rovnocenne.
|
|
|
| emteka + 2 holčičky | 
|
(9.8.2010 20:21:44)
nečetla jsem vaše odpovědi, ale reagovat budu..CO JE TO ZA DOTAZ??? Nedovedu si představit, že bych si před plánovaným (i neplánovaným vlastně) početím kladla takový dotaz a pročítala odpovědi..to se po přečtení odpovědí rozhodneš, jestli mít dítě nebo ne? K tomu snad musí člověk dospět a vědět, že děti mít chce, se vším všudy. nechápu
|
|
|
| Zajdulka | 
|
(9.8.2010 20:31:06)
Je to to nejúžasnější, co tě může v životě potkat. Je to záhul, zkouška nervů, občas padám na hubu, ale neměnila bych. Bez dětí bych byla ochuzená o pocity absolutního štěstí a nepřipadala bych si úplná.
|
|
| Daniela+dvě slečny(6/02,5/08) | 
|
(9.8.2010 20:56:02)
Pro me to ocistec nikdy nebyl....zatim Bez deti bych si pripadala, ze mi neco chybi...Pro me jsou me deti to nejuzasnejsi, co mi bylo v zivote doprano...
|
|
| DENISA | •
|
(9.8.2010 20:56:57)
Odpovedela sis sama.
|
|
| Tenna /2 | 
|
(9.8.2010 21:06:09)
Martuško, je to tak, že děti dokáží být ta největší radost, jakou v životě zažiješ, ale zároveň ta největší starost. Nic mi nikdy nedalo tolik zabrat, jako denní péče o dvě malé děti dohromady, ale zároveň jsem s nikým nezažila tolik intenzívních pozitivních emocí. Mně to za to rozhodně stálo, děti mít. A myslím, že většina matek, co si stěžují, to myslí trošku v nadsázce pod vlivem momentální únavy, ale jinak jim to za to také rozhodně stojí.
|
|
| Winky | •
|
(9.8.2010 21:37:54)
jo akorát co mi pořád vrtá hlavou, proč ta příroda (a postupně i civilizace) to zařídila tak, že výchova dětí je celoživotní práce. Mě to přijde hrozný nepoměr, oproti jiným živočišným druhům. Jestli jsme teda inteligentní bytosti, proč každá dovednost zabere nespočetně opakování než si ji děŤátka osvojí, proč jsou zkušenosti nepřenosné a každý si svůj nosánek musí nabít sám aby pochopil že horké pálí, studené studí, ostré řeže a hlavou zeď neprorazíš? V takových chvílích mě napadá že to není zas až tak vymakaný, ten náš vývoj A dětství a dospívání trvá hrooozně dlouho - v podstatě 1/3 života.... prostě celoživotní práce, mít dítě/děti
|
| vera.zde | 
|
(9.8.2010 22:58:47)
Winky, ale většina živočišných druhů se nedožívá tak dlouhého věku jako lidi a i většina jejich potomků se nedožije dospělého věku. Nepotřebují k přežití umět psát a počítat a další dovednosti..
K tématu...já měla podobné pocity, nedovedla jsem si představit co mě čeká a celé první těhotenství jsem o sobě pochybovala, ale dodnes si pamatuji ten úžasný pocit, když jsem svoje dítě poprvé držela v ruce....nepopsatelný pocit štěstí....úžasu...strachu ...ale co jsem věděla hned, že to stvoření zbožňuju. U druhého jsem zase pochybovala, že ho nedokážu mít ráda tak ,jako to první.....ale ten pocit po narození byl stejně intenzivní. Já teda měla štěstí na spokojené spavé dítka , občas taky měly své dny. Zažila jsem s nimi hororové situace v podobě nemocí a úrazů, ale úžas nad jejich růstem, výroky , pokroky a úspěchy ....stojí za to. V neděli mě dítko vytáhlo po obědě ven se slovy...."Maminko pojď se mnou obdivovat krásu motýlů"....tak jsem nádobí nechala na stole a šla obdivovat krásu motýlů
|
|
|
| Balbína | 
|
(9.8.2010 21:50:12)
je to dobře zařízeno. Kdyby se lidé rozhodovali jen hlavou, tak by možná děti neměli. Ale NĚCO nás nutí děti mít - instinktivní touha, radost vidět svou krev. Já mám dvě, stačí mi to, ale ta skrytá touha po dalším mimi tam je. Nejsem si jistá, zda bych zvládla mít stejně ráda adoptované děti.
|
| Tragika | 
|
(9.8.2010 22:19:07)
Já mám tři bezdětné známé, kterým je mezi 45 - 49 let. Žádné děti nikdy nechtěly, všechny mají zajímavou práci, dvě nemají stálého partnera. Poslední dva roky u nich zaznamenávám velkou změnu. Litují, že děti neměly, nemají a mít nebudou. Všechny tři.
Je to docela smutné zjištění, když se ho dočkáš ve chvíli, kdy přechod klepe na dveře.
Neříkám, že to tak mají všechny, ale jiné případy ze svého okolí neznám.
|
| štěpánkaa | 
|
(9.8.2010 22:25:29)
Tragiko,
ač můj pohled na svět se celkem shoduje s tím, co jsi napsala a jsem šťastná, že ty své "drobky" mám, tak bohužel znám i jiné rodiny.
Nejsmutnější pro mě jsou jedni manželé, kteří jsou ve věku mých rodičů. Měli dva syny. Jeden v 18 odešel z domova, žil někde na ulici, fetoval a před rokem bohužel na následky toho všeho po dlouhém trápení v nemocnici umřel. Jeho otec podé dostal infarkt a málem umřel, dnes je v pořádku. Druhý syn je ok, ale je gay - což je pro ty lidi bohužel těžko přijatelné. Oni sami, na sklonku svého života říkají - raději jsme děti mít neměli  Je to doopravdy smutné a dělám vše co mohu, aby se to takto u nás neschumelilo. Myslím si, že s tím, že je dítě gay - lesbička bych se srovnal dobře, ale s předčasnou a zbytečnou smrtí velmi velmi těžko.....
Přes tento smutný příběh si myslím, že stojí za to děti mít, jen to není vždycky veselé.....
|
|
|
|
| Martheen+4 | 
|
(9.8.2010 22:19:22)
Martuško, jasně že to stojí za to!!!!! Třeba dnešek...jedna vstala v 5:30, hned po probuzení druhé se servaly jak ti psi, mladší u snídaně vylila mlíko.. Pak jsem uklízela, ony mezitím rozdrolily polystyren z krabice, co byla nachystaná na vyhození (pošta mi dodala autosedačku na mimi), kuličky fakt totál po celém bytě. Mladší odmítla obědvat, zuřila, že jsem to vůbec navrhla, starší byla vzteklá, že je to nespravedlivý... Já se jala hodinu a půl vysávat kuličky . Když jsem to dodělala, mladší sjela 4 buchty, ovšem běhala při tom po bytě, drobky totálně všude... starší zatím rozbordelila dětskej neskutečným způsobem. Já se jala znovu vysávat po tom, co se mi podařilo děti konečně přimět k úklidu pokoje.. Dovysávala jsem až k pokoji a ejhle tam už zas nebylo kde šlápnout. Tady jsem zjistila, že jsem udělala chybu, měla jsem ho vysávat jako první , špatná strategie, příště budu moudřejší . Mladší u večeře rozlila plnou sklenici šťávy a poblila se. Starší se tomu smála, tak se zase servaly. K tomu má mladší 5.dětskou nemoc, je šíleně osypaná, svědí jí to a nemůžem ven.. Teď spí a mně už je po nich smutno  , jsem zvědavá, co nám přinese zase zítřek a koukni na můj nick
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(9.8.2010 22:24:48)
Nevím.
Mne láska vlastního dítěte děsí.
Za normálních okolností je to nejspíš v pohodě.
|
|
| Misena+2 |
|
(9.8.2010 22:54:12)
Jsem moc ráda, že obě děti mám /čtyřletýho kluka a dvouletou holku/, ale ruku na srdce, občas si procházím pěknýma depkama. Za nic na světě bych je nevyměnila, ale mateřství zkrátka není procházka růžovým sadem. Pokud jsou děti zdravé, k dispozici ochotný manžel, který nechodí pozdě domů a babičky, které se perou, která z nich bude hlídat /nebo máte na kontě tolik, aby nebyl problém dovolit si soukromou školku či hlídání/, může to být naprostá pohoda
|
|
| Pavouček a Lucinka | 
|
(10.8.2010 1:10:10)
no, očistec asi děti určitě jsou, ale já jsem dítě moc a moc chtěla, takže pro mě by bylo určitě peklo, kdybych ho mít nemohla.
|
|
| ...j.a.s... |
|
(10.8.2010 1:40:34)
Tak já dost zvažuju, zda vše obětovat a mít dítě. Nějak se mi nechce. Ale je to proto, že mi děti nic moc neříkají a nějak je nechci. Tak nevím. Zkoušet, nezkoušet?
|
| 3 male deti | •
|
(10.8.2010 5:10:23)
Jojo, je to ocistec na masli Pokud mas okolo sebe rodinu, ktera ti muze v krizi dite pohlidat, tak jdi do jednoho. Pokud vis, ze ti nikdo nepomuze tak si uzij bezdetneho zivota. A vseobecne, 2 deti se daji zvladnout, ale 3 je uz hodne
|
|
|
| Motýlice | 
|
(10.8.2010 8:33:23)
Jo, stojí, ale je to vlak, z kterého se nedá vysednout.
Hodně záleží na tom, jaké dítě budete mít-totiž nikdy nevíte, co se narodí, sázka do loterie.
Hodně záleží na zázemí finanční i rodinné/vztahové.
Zda budete mít babičky, dědy aj.
Každý to má nakombinované jinak.
Spíš se zeptám, jestli jste zvyklá na dlouhodobou zátěž - vy i partner.
A nikdy nelezte do dítěte jen sama, s partnerem na baterky (i výhledově) či žádným. Jako svobodná matka.
|
|
|
V její náručí
Tříkrálová OkořPraha 6 
Kampa a nábřežní bojovkaPraha 1 
Betlémy - kostel Panny Marie Královny andělů (Loreta)Praha 1 
Novoroční koncertBrno-venkov 
Tříkrálový koncert a tvůrčí dílna pro dětiBrno-venkov 
Tříkrálová Okoř
Kampa a nábřežní bojovka
Betlémy - kostel Panny Marie Královny andělů (Loreta)
Novoroční koncert
Tříkrálový koncert a tvůrčí dílna pro děti
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)