| Xantipa. | 
 |
(19.7.2012 9:52:43)
Jen mě zajímá náhled ostatních, mně to přijde vcelku jasné. Moji rodiče mají k dárkům jasný vztah - nesmí to být krám, který by někde ležel a nejlepší je, když se to dá sníst či vypít. Tak jo, roky to dodržuju, i když vymýšlet obsah balíku, aby to bylo trochu jiný než minule, není jednoduchý.
Můj bratr taktéž pochopil, několikrát jsme o tom mluvili, protože on taky říkal - ale mně by to přece udělalo radost. Asi že je nejmladší, tak se přizpůsobil.
Ale sestra - to je jiný kalibr. Tu přiveze tátovi tu funkční triko, tu boxerky, tu tamto a ono - a on už dopředu hlásí - já nechci žádný oblečení, žádnou kosmetiku, raději mi nic nedávejte. Ale ona ne - ví, že to přece potřebuje. Takže táta má skříň věcí úplně nových, který nechtěl, přes upozornění dostal a nosit nebude, ale je mu blbý je někomu věnovat nebo sestře vrátit. Opravdu cirkus nastal, když mu sestra koupila poměrně drahý hodinky a dala mu je s účtenkou, aby je případně mohl reklamovat a nebo si nechat zdarma upravit řemínek. Táta málem omdlel - z tý ceny. Takže mu přišlo líto hodinky nechat ve skříni, za takový peníze a s omluvou je sestře vracel. A bylo boro - ona nechtěla, ať je vyhodí, on nechtěl, že to je škoda......... No hrozný. A sestra řekla, že příště mojí mamce koupí tu rybku závojnatku - no to táta opět málem šel k zemi, ale mlčel, a moje mamka mé sestře řekla, že to rozhodně ne, protože oni by se o ni neuměli postarat a nechtějí ji. Ale sestra přijela rovnou s rybou a bylo zle, dopadlo to hrozně - mezi našima a sestrou /i když to není jediný problém mezi nimi/.
Sestra si mi stěžovala, jenže se naštvala i na mě, protože jsem jí řekla, že tu rybu neměla kupovat, když jasně řekli, že ji nechtějí. Ovšem můj bratr má názor, že pro klid v rodině si naši tu rybu měli vzít a třeba ji spláchnout do záchoda a pak říct, že chcípla. Jenže to by naši nikdy neudělali a naopak by se trápili, když by ta ryba chcípla, že ji utrápili k smrti.
Jak vy se stavíte k nevhodným dárkům?
Jak se k tomuto problému?
|
| Ája Fíková | 
|
(19.7.2012 9:55:35)
My dáváme tchánovcům už jen něco jako dárkové koše s jídlem. Všechno ostatní by skončilo taky ve skříni. Když si někdo výslovně nějaké konkrétní věci nepřeje, nedáváme je.
|
| Babsi+2 | 
|
(19.7.2012 12:06:31)
Přesně tak, dárky k vypití udělají největší radost tchánovi. To maminka je jiný kalibr - kromě věcí do kuchyně si přála: vymalovat síň, natřít plot, opravit police ve spížce, LCD TV, kolo, peřiny. A téměř vše dostala. I když to vypadá, že je náročná, alespoň vím, že to neskončí ve skříni.
V případě zakladatelky bych sestře vynadala a stála za rodiči.
|
| Ivevvvka | 
|
(19.7.2012 12:08:54)
Babsi, to já bych v případě zakladatelky zase spíš držela pusu a stála za rodiči. Od sestry je v tomhle případě každá poznámka jen přilíváním oleje do ohně.
|
|
|
|
| susu | •
|
(19.7.2012 9:57:56)
Já bych respektovala, že někdo jasně řekl, že toto nechce. Dárek má přece udělat radost, potěšit a tak je nevhodné darovat něco, co obdarovaný jasně nechce.
|
| HelenaPa | 
|
(19.7.2012 10:00:31)
Souhlasím - dárek má dělat radost a ne "převychovávat". Sestra je společensky drobet mimo mísu.
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 10:32:10)
Heleno, sestra je společensky mimo mísu? A co otec, který vrací drahé hodinky? Darovanému koni se na zuby nehledí, z něčeho je tahle moudrost jistě odvozená. O rybce nemluvím, dávat živé tvory by se jistě nemělo, zvlášť když protistrana výslovně řekne, že ne. Prostě je to jeho dcera, měl by ji znát, a pokud ona má potřebu dávat mu potřebné dárky, měl by to respektovat. Nejsou to jeho peníze, ale její, co jsou ve hře, a měl by pochopit, že ona se mu snaží udělat radost. Dárek je prostě od toho, že si na nás někdo vzpomněl, že jsme na někoho mysleli a věnovali mu energii. Reagovat na nevhodný dárek by se nemělo nijak, protože prvotní je snaha jedince, druhotný obsah. Pokud se obsah trefí, jistě se reaguje líp, ale rodič by měl ocenit, že dítěti stojí za námahu. Kdyby onen tatínek nebyl materialisticky zaměřený, jistě by celá rodina měla méně starostí.
|
| MrakovaK | 
|
(19.7.2012 10:34:43)
já to asi nepochopila, ale přeci rodiče dopředu všem sdělují, že nechtějí věcné či hodnotné dary. To je potom sestra mimo mísu, když někomu opakovaně dává něco, co on vyloženě nechce..
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 10:39:00)
Mrakovko, já neříkám, źe sestra není, ale že si ti dva nemají co vyčítat. A jen tak mimochodem, znám pár lidí, kteří prohlašují, jak nechtějí dárky, a pak skoro přepočítávají, jestli jich není málo. Což považuju teda za ještě horší, ale jak má pak člověk vědět, kde je pravda, že.
|
| Kudla2 | 
|
(19.7.2012 10:41:43)
já si taky myslím, že je třeba rozlišovat - třeba mým pěstounům  musíme vždycky nějaký větší dárek skoro vnutit, ale tam vím, že z něho mají radost a že jen tzv. "nechtějí zatěžovat".
|
|
| MrakovaK |
|
(19.7.2012 10:51:42)
v tomto případě už to snad všichni pochopili, že obdarovat tatínka rybou nebo hodinkama není to pravé. Když se stejně jen pohádají a dárek skončí ve skříni. Sestra to dělá asi schválně a se zlým úmyslem, nechce ustoupit. Radu nemám, asi se s tím nedá udělat nic.
|
|
|
| alphafile | 
|
(19.7.2012 11:06:12)
Aby si obdarovaný určoval co chce za dárek..
To už mu rovnou můžete dát peníze ať si koupí co chce.
Dárek má být překvapení. Proč se asi balí do papíru a slavnostně se rozbaluje a pak se udělá "jéé?"
Dárek s omezením potom ztrácí smysl.
Rybka a hodinky jsou náhodou mnohem lepší dárky, než klobása.
Rybka je originální. Je vidět, že sestra přemýšlela nad dárkem jinak, než rychle něco koupit, s čím nic nezkazím.
Mě přijde více než nevhodný dárek, nevhodné chování obdarovaného.
|
| Kudla2 |
|
(19.7.2012 11:07:50)
Brigittko,
to myslíš vážně?
Jako že obdarovaný nemá co kecat do toho, co dostane za dárek?
Já nevím, ale u nás se na to bere poměrně dost ohled - co by kdo chtěl, co by se mu líbilo a tak.
Dávat dárky zcela bez ohledu na obdarovaného je IMHO necitelnost a buranství.
|
| Alraune | 
|
(19.7.2012 17:39:57)
No, to sice jo, ale hodinky jsou zrovna dárek nic proti ničemu a vracet je je imho dost bezohledné. Navíc, pokud to byly opravdu cenné hodinky, tak je to svým způsobem i investice. Plně chápu, že nechtěli rybu, ale tričko a hodinky rozhodně nejsou dárky, kvůli kterým je třeba dělat zlou krev.
|
| Grainne | 
|
(19.7.2012 19:47:10)
No ono to není ani o hodinkách, ani o žádném jiném hmotném daru, ale o vzájemném respektu. Jestliže řeknu, že něco nechci, očekávám, že to bude respektováno.
Pokud někdo někoho nerespektuje, dostane ťafku, ode mně tedy určitě.
|
| Irena2 | 
|
(19.7.2012 22:16:26)
Ano, tak přesně
|
|
|
|
|
| susu | •
|
(19.7.2012 11:10:59)
Dárek má být překvapení, to ano, ale smyslem dárku je udělat obdarovanému radost a o to se má dárce snažit především.
|
|
| Hanka | •
|
(19.7.2012 11:13:52)
Brigittko,
kdybych dávala dárek tobě, která máš očividně ráda překvapení, dala bych si záležet, aby to bylo originální, něčím zajímavé, a neptala bych se, co si přeješ (ačkoliv bych přemýšlela o tom, jaké věci se líbí tobě, aby to překvapení bylo překvapení milé, ne šok).
Když dávám dárek svému tátovi, tak se ho zeptám, koupím, co si přeje, a přihodím k tomu flašku jeho oblíbeného pití nebo tak něco. Protože on si na překvapení nepotrpí.
Pro mě je zlaté pravidlo při dávání dárků "udělej, co můžeš, aby to obdarovaného potěšilo". A někoho holt rybička nepotěší. Mě by teda taky nepotěšila.
|
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 11:15:09)
Brigittko - to si děláš legraci? Nikdy bych nedala nikomu dárek, o kterým bych věděla, že ho nechce.
Přece nemůžu vidět hodinky a říct si - jé, ty by se mi líbily, ale co bych dělala s pánskýma, tak je dám tátovi. No a, že je nechce, je to dárek, tak ať se přemůže.
A proč balit dárek? No já se třeba zeptám, zda by chtěl dejme tomu tričko /teda manžela, ne mého taťky, protože ten by ho nechtěl/ a výběr je na mně, u syna to samý. Já chtěla hrneček na kafe a květinu v květináči - výběr byl na dětech, tak proč bych neměla mít radost. Mám radost, že se zeptají, protože chtějí, aby se maximálně trefili.
|
| alphafile |
|
(19.7.2012 11:25:08)
Nedělám si legraci.
Hodinky jsou vhodným dárkem pro každého. Potažmo měl možnost je vrátit, či vyměnit.
Ryba, pokud byla v malém akváriu je dárek velmi milý. Jestliže byla v igelitovém sáčku a vaši nemají akvárium..ok, to je potom zvláštní.
Trochu mne zarazilo jak jsi psala, že byl "kravál"
To tvoji rodiče vyváděli, křičeli, nebo jak jsi to myslela?
|
| susu | •
|
(19.7.2012 11:27:24)
Brigitko, mám asi patery různé hodinky. Žádné další nepovažuju za vhodný dárek, i když bych je při darování přímo neodmítla. Při dotazu předem ovšem ano.
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 11:29:08)
Susu, on ale asi patery hodinky neměl  .
|
| susu | •
|
(19.7.2012 11:31:33)
Pochopila jsem, že svoje měl a byl na ně zvyklý a chlapi hodinky zpravidla neladí se zbytkem oblečení.
A reagovala jsem na vyjádření že hodinky jsou vhodný dárek pro každého. No, nejsou.
|
|
| Limai | 
|
(19.7.2012 11:59:10)
Nemám žádné hodinky a přesto nepovažuju hodinky pro sebe za vhodný dárek,protože hodinky prostě nenosím a nosit nebudu.Takže by mě zajímalo-PROČ bych měla mít z hodinek radost?Mám se radovat z toho,že je odložím do skříně a až ji budu za půl roku uklízet,tak je tam najdu,aby tam ležely další půlrok?
|
|
|
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 11:43:54)
Třeba já osobně nemám žádné hodinky a žádné nechci, nenosím je a nepotřebuji a dárek bych neocenila, protože bych raději knihy, čaje atd. Proč mi mají ležet někde hodinky, které si nikdy nevezmu místo dárků, z kterých bych měla radost.
A že byl cirkus - no byl, protože když přinesla tu rybu /na její obhajobu i s tou koulí/, tak táta mlčel, ale mamka řekla, že už přece řekla, že nic takovýho nechce a že to myslela vážně. Sestřin syn říkal - ale babi, ta je krásná, mně by se líbila. A ona řekla - opravdu? Tak já ti ji teda dám a když budu u Tebe, tak se na ni půjdu podívat. Vzala tu kouli s rybou a dávali mu ji. On by si ji býval chtěl vzít, ale zasáhla sestra, že teda ne, že když by mu ji chtěla dát, tak mu ji koupí a že si ji má nechat mamka. Mamka byla zmatená a tak sestře tu kouli vrátila s tím, že opravdu ne a že jedině v případě, že ji bude moci dát jejímu synovi. Sestra to otočila, že když mamka nechce převzít dárek, tak ona má taky právo nepřevzít dárek, tak ať si to mamka vezme. Neřešitelná situace, do toho vstoupil táta a řekl, proč to dělá, že jasně mamka řekla, že ne. A sestra vyskočila a vyčetla mu ty hodinky a ty věci ve skříni a že ji nezajímá, jestli se to tátovi líbí a že to má nosit, že to dělá schválně a ona že teď schválně nedovolí svému synovi převzít tu rybku. Položila tu rybku venku na rohožku a odešla. Naši zírali, řekli zmatenýmu synovi mé sestry, ať si tu rybku opravdu vezme, že u nich by se neměla dobře, mamka ji vzala a podala mu ji a on odešel za svou maminkou.
Vím, jak to bylo, jednak od našich a jednak od mého bratra, který tam byl taky, tedy on nepřišel s mou sestrou, ale prostě tam už byl.
|
| Hanka | •
|
(19.7.2012 11:49:46)
Xantiupo,
nemůžu si pomoct, řekla bych sestře, že je koza.
|
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 12:00:09)
Asi takhle, stát se to, co tady popisuješ mně, a byla-li bych z toho nešťastná, pak bych si svolala celou rodinu, v plénu bych sdělila, že už jsem celkem v letech, takže vás všechny prosím, abyste mi nedávali už žádné dárky k narozeninám, svátku ani Vánocům. Místo věcných darů uvítám, když se u těch příležitosti jen sejdeme jako rodina a užijeme si spolu krásný den. Přidala bych pár slov o sobě coby brtošivé stařence, jejímž přáním by se mělo vyhovět, a tím bych to považovala za vyřízené. Po té rybce bych se asi každé další oslavy bála, to je fakt  .
|
| Irena2 |
|
(19.7.2012 16:12:57)
Jo, to by asi bylo řešení. My jsmeteda už dávno omezili obdarovávání mezi sebou jen na děti, a dospělí jsou holt rádi za to, že jsme se sešli. Ono se to taky někde může lehce zvrhnout v takové to přepočítávání, jakože my mu na jeho narozky dali za 300 a on mě jen za 2... A nebo je to opravdu přelívání já Tobě tak asi za tolik, Ty mě pao taky tak nějak...
A pokud je oslava větší, třeba kulatiny, tak se buď ptáme, co che, nebo přinesem fakt něco, co se sní, vypije, nejlíp přímo na oslavě. Taky se někdy skládáme na jeden velký dárek podle toho, co si oslavenec přeje. Mě to teda blbý nepřijde. Zvlášť pokud by na to sám třeba neměl,a takle ho to určitě potěší.
|
|
|
|
| Hanka | •
|
(19.7.2012 11:46:17)
Brigittko,
hodinky jsou vhodným dárkem pro každého v situaci, že je to člověk, o kterém toho až tak moc nevíš, ne někdo velmi blízký. Hodinky jsou IMHO vždy vhodné v situaci "loučíme se s kolegou, odcházejícím jinam", "ocenění města za záchranu topícího se dítěte" a tak. Kdybych dala hodinky své sestře, kterou znám, byla bych za blbku, pokud by teda nebyly zlaté s diamanty a nebyla to fakticky investice - má alergii na nikl a navíc vysloveně nemá ráda něco na ruce.
|
|
| Nevímsirady |
|
(19.7.2012 11:46:18)
tak můžou být vlastně rádi, že je to jen rybička, mohl to být pes, kočka,nebo třeba kráva, když má rodič rád mlíko... nevím, ale speciálně u živých dárků, je tohle naprostý vrchol vůči obdarovanému a hlavně vůči tomu živému tvorovi.
|
| MrakovaK |
|
(19.7.2012 11:51:13)
přesně tak, chudák ryba.
|
|
|
| Emília Fernandéz | 
|
(19.7.2012 12:07:45)
Tak dárek by měl udělat v prvním případě radost a když rodiče už dopředu hlásí, že třeba rybičku v akváriu nechtějí, přijde mi to od sestry trochu sobecké. Prostě JÁ jsem to vymyslela, tak tady máte, bude po mým a hotovo.
U nás se vždycky dopředu ptáme, co chce kdo k narozeninám, na Vánoce a podobně. Nevidím na tom nic špatného.
|
|
| ...j.a.s... |
|
(19.7.2012 22:38:39)
A nepíše zakladatelka, že sestra tu rybku donesla až poté, co jí bylo dávno sděleno, že si zvíře nepřejí? Tedy tak trochu na truc. Hodinky je blbost vracet, nehodí se to. Ale stojí za zamyšlení, proč vlastně sestra kupuje vše, o čem jí otec říká, že nechce? Proč to dělá?
Kdysi jsem vítala, že si každý řekl, co chce. Dneska ne. Zvedají se požadavky a finanční relace a kdo to má kupovat. Takže už jsem proti tomu. Doporučení ano, ale ne chci to a to a vy se mi na to poskládejte.
|
| Irena2 |
|
(19.7.2012 22:48:53)
jasně. My se teda občas na nějaké dražší dárky skládáme, ale ono je to prostě o domluvě. O schopnosti domluvit se se zbytkem rodiny. NA ROVINU, a ne nějaký "upejpání" typu "jistě ne"(takle odmítal jeden náš strýc i oběd když se tu zastavili o pouti, přitom všichni dobře věděli, že domů se dostane až pozdě večer a byl by celou dobu hladem. Vlastně počítal s tím, že se u nás nají, ale nikdy prostě nedokázal jen tak zasednout ke stolu, poděkovat za jídlo a sníst ho. Vždycky jsme ho museli přemlouvat, až mu jednou mamka vynadala a zeptala seco by dělal kdyby ten jeho talíř odnesla!!! Byla tenkrát rozžhavená doběla.)
Od té doby konečně nemáme problém s dárkama-návštěvama a umíme spolu jednat narovinu.
Zaplať Bůh.
|
| Irena2 |
|
(19.7.2012 22:52:25)
jej, to zní jako bysme byli nej rodina bez jakýchkoli rozepří..  
Tak to taky úplně není, ale vesměs jsme pohodáři a já jsemza to moc ráda.
|
|
|
|
|
| Hanka | •
|
(19.7.2012 11:26:04)
U nás se dokonce praktikuje, že si některé dárky obdarovaný přímo vybírá. Třeba se mi pokazil fotoaparát a sestra se zeptala, jestli bych k narozeninám chtěla nový (sama bych si o něj neřekla, přesahuje to běžnou hodnotu dárků u nás v rodině celkem dost). Zajásala jsem a pak jsem ho vybírala a nakonec jsme ho spolu koupily - sestra zkrátka chtěla, ať mám přesně takový, jaký chci, protože ví, že mám na foťák konkrétní nároky.
Pak ho zabalila a já jsem ho dostala o týden později a teda dělala jsem "jé" a předla jsem blahem - a je to dva roky, a vždycky si medím, když mám ten foťák v ruce.
|
|
|
| MrakovaK |
|
(19.7.2012 11:18:52)
to nemyslíš vážně! Dát živou rybu někomu, kdo ji nechce, ani pro ni nemá vhodné podmínky, to je prostě naprosto mimo mísu a chudák ryba. dopředu říkal, že živý dárek nechce. Zajímalo by mě, co s ní udělali.. Když má otec nepotřebné, pro něj zbytečné dárky ve skříni, když každému dopředu říká, že nic věcného nechce, není tak složité po tolika omylech pochopit, že to opravdu nechce. 
|
| MrakovaK |
|
(19.7.2012 11:21:20)
kdyby mi někdo daroval psa nebo papouška, no to bych asi odpadla. Nebo kdyby mi někdo koupil vyhlídkový let letadlem či tandemový seskok, všichni ví, že se bojím výšek a letadel, tak to taky všichni respektují. Obdarovaný má co kecat do toho, co chce.
|
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 11:24:20)
Taky mě zajímalo, co se s rybou stalo a překvapilo mě, že se jí sestra zbavila. Zeptala jsem se, proč si ji nenechala, když se jí tak líbila a ona mi řekla, že rybu nechce, protože ryby měla a neumí se o ně starat, takže jí pomřely.
Ale jak se jí zbavila, netuším, to mi neřekla.
|
| MrakovaK |
|
(19.7.2012 11:26:43)
no, to je nejlepší.
|
|
|
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 11:21:46)
Brigitko, teď to ode všech dostaneš )). Naprosto s tebou souhlasím a myslím, že takhle to bere i ta sestra. Rybička je teda přes čáru, ale hlavně kvůli rybce samotné )). Tady si musíš zvyknout na to, že na každý problém v diskusi existuje jen jeden pohled. Buď černý nebo bílý, zvlášť u některých nicků ;-). Jenže například v případě dárců a obdarovaných je tolik přístupů, kolik je lidí.
|
| MrakovaK |
|
(19.7.2012 11:28:05)
to je jasné, že je na to plno pohledů, na druhou stranu se většina snaží trefit do toho, co kdo opravdu chce. Pokud někdo chce extravagantní překvapení, ostatní to ví a zařídí se dle toho. Pokud někdo nechce věcný dar..
|
| Senedra | 
|
(19.7.2012 11:33:37)
Ivvvvetko, ale když se sestra dopředu zepútá dozví se, že tohle fakt ne a stejně to koupí? To je už kapku jiný kalibr, ne?
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 11:34:59)
Senedro, ne nutně, jak píšu už po několikáté, záleží na tom, jak to otec řekl, mohla to vyhodnotit jako upejpání.
|
| Epepe | 
|
(19.7.2012 11:35:53)
Ivvvetko, taky bych to tak viděla. To znám velmi dobře z naší rodiny.
|
|
| MrakovaK |
|
(19.7.2012 11:40:52)
já myslím, že ho za ty roky znají dobře, že je každému z nich jasné, že věcné dary končí ve skříni, tak to žádné upejpání není.
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 11:43:14)
Mrakovko, nerada bych se pletla, ale oni už dohromady nebydlí, ne? Já nevím, jak ty, ale když přijedu k našim, tak jim do skříní teda nelezu
|
| MrakovaK |
|
(19.7.2012 11:48:09)
Ale Xantipa to v příspěvku píše, že má otec plné skříně zbytečných dárků, které dostal. Je jedno, že s ním nebydlí. Když řekne, že si nějaký dárek nepřeje, ale sestra ho neposlechne, dobré to prostě není. Drahé hodinky, ryba, to už je prostě moc na to, aby se to dalo přejít.
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 11:51:43)
Rybu bych taky nepřešla. Zbytek v pohodě. Taky už se mi nastřádaly nevhodné dárky, i s požadavky na užívání. Dárky dostávám třikrát do roka, myslím, že se to dá přežít a nemělo by to být důvodem pro ničení rodinných vztahů. A je to spíš tak, že čím víc se pro to obdarovaný zlobí, tím větší radost bude mít dárce ze své schválnosti. Jako děti
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 11:57:23)
No - když já nějak nevím důvod, krom schválnosti, že bych se měla radovat z toho, že se zrovna trefím do dárku, který obdarovaného rozčiluje.
A proč to mám dělat svým rodičům? Že teď už můžu, protože je nepotřebuju?
Musím přiznat, že jsem na straně našich, protože si myslím, že od sestry je to sprostý. A říkám jí, aby měla rozum, i když vím, že když by jen kývla prstem, naši se z toho opupínkují a budou se zase moci přetrhnout, aby jí udělali to, co jí na očích vidí a já zas nebudu mít šanci na to, že by snad aspoň na narozeniny mých dětí přišli na návštěvu.
Nejsem Matka Tereza, ale i ty návštěvy oželím, když budu vědět, že jsou šťastní.
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 12:03:18)
Xantipo, tak to neřeš a užívej si, co z toho pro tebe plyne, ne? Je to jejich dcera, tudíž jejich starost. Když to řeknu ošklivě, co si vychovali, to mají. Ty do toho nos nestrkej, protože se to může obrátit proti tobě. Ne tím, že nebudeš na výsluní, ale že za tebou přijde maminka a vynadá ti, že se do toho pleteš a co že to chudince sestřičce vlastně říkás, vždyť jim to zas tak nevadí... Nebudeš první ani poslední, kdo tak dopadne 
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 12:11:52)
Ivevvko - na výsluní jsem nikdy nebyla, jsem zvyklá, že já jsem ta potížistka, s kterou se nedá vyjít. No nedalo, protože já odmítala skákat a odmítala připustit, že vůbec někdy budu skákat, tak, jak si taťka přál - nehodlala jsem svou nezávislost za nic vyměnit, když to kolikrát bylo opravdu těžký, protože táta šel do důsledků.
A je mi i jedno, že budu za tu špatnou.
Ale co mi není jedno, když vidím, že se naši, a táta obzvlášť, trápí. A štve mě, že s tím nemůžu nic udělat. A klidně bych byla za tu špatnou, co strakala nos, kam nemá, není to nic hroznýho, jen když by teda sestra kývla a začala se k nim chovat slušně.
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 12:22:37)
Xantipo, jenže to je právě ono, že ať se tvůj táta tím trápí sebevíc, je jedinej, kdo s tím může něco dělat. Ty jsi mladší než Tvoje sestra, nebo jsem špatně četla? Prostě sourozenci tohle mezi sebou vyřeší jen málokdy. Zvlášť, jestli tím sestra něco doopravdy sleduje. Hele, my máme v rodině velice dobré vztahy, a s dárky umíme udělat taky paseku. Já se s bráchou dohodla, že tátovi koupím knihu, a on to nějak popletl a pochopil, že ji má koupit on. Takže táta vybalil objemnou knihu dvakrát, a to ještě o ni nijak zvlášť nestál. Přiznám se, že mě to tak dostalo, že jsem se u stromečku rozbrečela a zkazila ten večer všem. S bráchou mám tak dobrý vztah, že jsme si nemuseli nic říkat, a nijak nás to proti sobě nepištvalo. Nikdo o tom dodneška nemluví, mě to občas ještě mrzí. Ale jediný, kdo se do mě pustil, byla švagrová na obranu mého bratra. A postupem čadu se od všech, kromě mě, dozvěděla, že to neměla dělat. Přitom její reakci naprosto chápu, jenže už se stalo, a v ten večer už se to nijak řešit nedalo. Kdybych měla dárek v záloze, mohla jsem pro něj dojít. Takže si prostě myslím, že dárky by se neměly rozbalovat před dárcem a nemám-li z nich radost, moc bych to ani nerozmazávala .
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 11:34:00)
Mrakovko, to, že se někdo snaží trefit do potreb obdarovaného, je jen bonus navíc. Není to povinnost. Jistě, já se třeba snažím takové dárky dávat, a svého otce se radši ptám, co chce, protože potěšit ho dárkem není zrovna jednoduché. Ale tak to dělám já, a svoje motivy znám. Té sestře nikdo do hlavy nevidí, její opravdové motivy ani přístup k dárkům nikdo jiný než ona nezná. A o tom to je. Kdyby bylo téma- opakovaně své sestře říkám, jaké nechci dárky a stále je od ní dostávám, mohly bysme se tu zamyslet nad tím, jak jí to co nejlépe sdělit. V téhle situaci se musí ubránit otec sám, protože cokoliv se jí bude snažit Xantipa vysvětlit, bude vnímáno hlavněskrze sourozenecký boj, a to i kdyby měly vztahy sebelepší. Prostě Xantipa bude muset nechat sestru, a teď si nejsem jistá, není ona nejstarší z nich? To bych se pak nedivila, že jí poznámky mladší sestry dost dráždí, aby si to vyřídila s otcem, případně prostřednictvím matky. Nikdo jiný v dané situaci nic nezmůže.
|
| MrakovaK |
|
(19.7.2012 11:40:01)
taky myslím, že s tím Xantipa nic neudělá, ale nikdo mi nevymluví, že je sestra buď totálně hloupá, nebo otce chce naštvat stůj co stůj.
|
|
|
|
| alphafile |
|
(19.7.2012 11:33:08)
Ivevvvko, já píšu co si myslím, ne to, co se zdá být líbivé, či vytržené z brožurky o etiketě.
To bych měla nick Guth-Jarkovský.
|
| MrakovaK |
|
(19.7.2012 11:41:47)
asi každý tady píše, co si myslí. žádné brožurky neznám.
|
|
|
|
| Senedra |
|
(19.7.2012 11:25:48)
Brigitko, Tante, dlouhou dobu jsem byla ta nevhodně odbarovávaná... a opravdu nešlo věci ani vyhodit, ani poslat dál - ten, kdo mi ty dárky dával, pak hlídal, jestli je používám. Kdybych to velmi rázně neutnula ( trvalo několik let), měla bych svou domácnost zavalenou věcmi, které absolutně neodpovídaly mému vkusu a životnímu stylu. To jsem měla pokaždé udělat "jéééééééééééééé" s vyhlídkou, že podobnou věc, kterou jsem nepotřobovala, nelíbila se mi, nechtěla jsme jí a vůbec mi neudělala radost, dostanu třeba za půl roku znovu?
Ono se dá někdy polknout slova " ježiš, to je ale krám", ale nejde to vždycky.
Jo, kapku se mi to vymstilo, takže teď dostanu k narozeninám možná tak pohled nebo v lepším případě bonboniéru, ale jsem za to radši než tři tašky zbytečností. Což zase působí trošku komicky, když další člen naší rodiny, který má narozeniny týden po mne, dostane obálku s poměrně vysokou částkou - asi mám bát tímhle "potrestaná" za "neposlušnost".
takže Xantipy rodiče naprosto chápu, jaks e teď asi cítí.
|
|
| Limai |
|
(19.7.2012 12:04:55)
Jasně,prostě překvapení je překvapení,ať je jakékoli,že?Z překvapení má mít člověk radost,a nemá koukat na to,oč se jedná a na úmysl,že,Brigittko?Tak to bych velice ráda byla u toho,jak budeš dělat jééé a křepčit radostí,až si jednou tvůj chlap pořídí milenku.To je taky překvapení,ne?Je jedno jestli si to přeješ nebo nepřeješ,,ale ten moment toho překvapení je přece prioritní .
|
| Senedra |
|
(19.7.2012 12:07:13)
Limai  
|
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 12:07:24)
Limai, ty znáš chlapa, který dá svoji milenku své ženě jako dárek? Mně je jasné, že to měla být nadsázka, ale trochu mícháš hrušky s jabkama, ne? 
|
| uhugo | •
|
(19.7.2012 12:14:25)
Ženo, víš jak sis minule stěžovala, že už to se mnou není ono? Tak mám pro tebe dárek, už se nebudeš muset přemáhat, zvládne to za tebe.
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 12:16:19)
No pěkně děkuju za takový dárek
|
| susu | •
|
(19.7.2012 12:17:53)
Neremcej, obdarovaný má být rád, že něco dostal a udělat radostně "Jéééé".
|
|
|
|
| Limai |
|
(19.7.2012 12:21:06)
Hrušky s jablkama nemíchám,je to jen otázka toho,co kdo chce a nechce,a je jedno,jestli je to dárek,nebo něco jiného.A předpokládám,že málokterá žena touží po tom,aby si chlap našel milenku,ale co jemu je vlastně do toho,co manželka chce,že?Však je to tak jedno,že ona si to nepřeje.Když si chlap pořídí jinou ženskou,tak manželka nemá hledět na úmysl a má spořádaně dělat "jééééé,to je ale překvapení."
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 12:26:52)
Limai, já chápu, že jsi svojí myšlenkou nadšená, ale já tam tedy tu pojící linii nevidím ;-). Když nechci přijímat dary, nemusím. Neříkám, že se nesmí dary vracet, a už vůbec netvrdím, že má někdo jásat nad zbytečnou věcí, to by bylo pokrytecké. Co říkám, je, že stane-li se taková věc opakovaně a já už na to nemám nervy, mám rozhlásit, že nepřijímám žádné dary, nejen ty, co se mi nehodí.
|
| susu | •
|
(19.7.2012 12:29:57)
To je takový kapric, že nepřijímám žádné dary.
Proč si prostě jednoduše nevysvětlit, co se komu líbí, aby si pak lidé dávali dárky hezké, ze kterých budou mít radost?
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 12:34:11)
Susu, v zakladatelčině případě to ale asi vysvětlit nelze. A já bych se po rybičce vážně bála, co bude dál. Ještě jedno řešení by mohlo projít, že by sepsali seznam věcí, co chtějí a poskytli to rodině, ať se o to podělí. Bohužel zrovna tohke moc lidí pro svoji osobu moc neumí (přijde jim to pro ně moc drahé, těžko k sehnání, složité na zařizování...).
|
| susu | •
|
(19.7.2012 12:36:55)
Jasně, já to teď myslela spíš všeobecně.
|
|
|
|
| Limai |
|
(19.7.2012 12:31:54)
No,já ji vidím,protože Brigittka jasně napsala,že nad překvapením se má člověk radovat nezávisle na tom,jaké překvapení to je.Nevím co je na tom k nepochopení.Když ti muž oznámí že spal s prostitutkou a má AIDS,je to taky překvapení,ne?Budeš z něj mít radost?
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 12:39:17)
Limai, já ten tvůj příklad jako související prostě vzít nedokážu. Ien v případě, že by manžel zabalil lékařskou zprávu o viru HIV do ozdobného papíru a s mašlí předal manželce. Dárkem chce člověk druhému udělat radost, a to se mu buď podaří nebo nepodaří. Že by takovýmhle překvapením chtěl někdo udělat ženě radost, to snad ani v brakové literatuře. Předpokládám, že Brigittka tím chtěla říct, že radost mám z toho, že si na mě druhý vzpomněl(koupil mi dárek, ve kterém je překvapení). Neobstojí představa něčeho takového, ljako -lásko, když jsem si užíval s druhou, tak jsem na tebe intenzivně myslel a ořemýšlel, čím tě překvapím, až jsem se nakazil.
|
| Limai |
|
(19.7.2012 12:53:17)
Ivevvvko,nedivím se,že to nedokážeš pobrat.Já o koze,ty o voze.Nicméně jdu s dětma do lesa na borůvky a na maliny,takže momentálně nemohu vysvětlit tak,aby to bylo pochopitelné i pro tebe.
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 12:56:03)
Limai, místo vysvětlování mi radši přihraj ty borůvky a maliny
|
|
|
|
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 12:36:59)
Ivevvko - to on neudělá, protože mu to nepřijde vhodné. Ty nevhodné dary ho neurážejí, řekla bych, ale je mu prostě líto těch peněz, které by šly využít jinak.
Třeba - on má rád sladký - čokolády, bomboniéry a tak - doteď jsem nepochopila, proč mu třeba k tomu padesátýmu tričku něco takovýho nekoupí.
Ptala jsem se - protože ona to prý ráda nemá, tak to nebude dělat nikomu dalšímu.
Jinak - jsem starší, ale to je jedno.
Když jsme se o tom bavili, tak jsem taťkovi řekla, že když ho to trápí, tak ať odhodí hrdost a sestře třeba zavolá něco ve smyslu - mě to mrzí, přijeď, chci tě vidět. On na mě zíral a prej - tobě to vadit nebude? Ježiši proč, říkám, cokoli chceš udělat, udělej a nekoukej okolo.
Tak jsem myslela, že to tak bude a nic. Pak jsem to nevydržela a zeptala se sestry, jestli jí náhodou táta nevolal, že něco povídal, že se s ní chce spojit. A ona - pfe, napsal SMS a jestli si myslí, že přiskočím, to určitě, mě nezajímá.
Vidím to od ní jako velikou schválnost a se.e mě velmi, takže myslím, že to neskončí dobře. Co po něm ještě chce? Aby se plazil a prosil? Je to od ní ubohý a je otázkou času /pokud nedostane rozum/, kdy nevydržím a řeknu jí od plic, co si o ní myslím.
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 12:42:05)
Xantipo, jestli jsi starší, tak bys na ni nějaký vliv mít mohla... Jestli jeho to neuráží, tak ty to neřeš. Vemte to celá rodina jako hotovou věc, tedy ne to, že si tím sestra něco dokazuje, ale že prostě neumí pořídit vhodný dárek a nijak na to nereagujte. Počkejte, až ji to přejde.
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 12:47:08)
Tys to nepochopila - jeho neuráží ty dárky jako takové, jeho uráží to, že když jasně řekne, že ne, tak jako schválně jo a tuplovaně.
No a vygradovalo to hodinkami a rybou a je to v háji.
Vliv na žádného sourozence nemám, ani oni na mě, jsme zvyklí jít si každý po svým, nejspíš chyba ve výchově a snažím se, aby moje děti cítily takovou sourozeneckou pospolitost, která u nás chybí.
Co jsem si jistá po té SMS - že sestra nevyměkne a netuším ani, v jakém případě by vyměkla.
Vzhledem k tomu, že je vyhodila z domu, tak si myslím, že hledala jen záminku, jak je odstřihnout.
Neuvědomila jsem si to, ale když to tady čtu, co jsem napsala, co píší ostatní, tak to myslím je jasné a zapadá to do sebe.
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 12:52:56)
Jo tak, to jsem opravdu špatně pochopila. Člověk si myslí, že druzí jednají podle stejných pohnutek, jako on sám. Nejvíc se pak diví, když dojde k něčemu nemorálnímu, co on sám by udělat nemohl... Myslím tím teď tebe. Tvoje sestra to má zjevně v hlavě srovnané poněkud jinak. I po letech se dají rodinné vztahy napravit, u rodičů je bohužel problém relativní dočasnosti této možnosti. Je to v rukou tvé sestry a je to záležitost jejího svědomí, neuděláš s tím vůbec nic . Na takové jednání není protiargument ani protiakce. Nejlepším, co z toho plyne, je fakt to, že dětem předáš, co mezi vámi nebylo.
|
|
|
|
|
|
| alphafile |
|
(19.7.2012 16:03:09)
Odložím ji do skříně mezi ostatní nepotřebné dárky.
Máš IQ šumící trávy, nebo houpacího koně limai?
|
| Senedra |
|
(19.7.2012 16:26:23)
Hele, Brigitko, a zkus si čistě teoreticky představit, že máš garsonku, v ní jednu jedinou skříň a ta skříň je za dva roky plná nekvalitních, nepotřebných věcí , které se ti vůbec nelíbí, ani nehodí. Budeš pořád dělat jééééééééééééé?
To není ( pro mě) jen teoretická úvaha, to jsem opravdu zažila. Věř mi, že pak tě to jéééé hodně rychle přejde.
|
| alphafile |
|
(19.7.2012 17:33:50)
Senedro já myslela tu milenku a byla to legrace.
|
| Senedra |
|
(19.7.2012 18:28:53)
Brigit, promiň, nestíhám sledovat vlákna... To pak chápu
Ale jsem po těch letech bojů poměrně alergická na hraběcí rady typu - tak to dej do skříně, někomu pošli, vyhoď.. a podobně. Navíc u nás ( asi stejně jako u Xantipy) ty dárky měly sloužit pro dobrý pocit toho, kdo dával, ne toho, kdo dostával. Prostě dle hesla : A budu páchat na ostatních dobro, ať chtějí nebo ne."
|
|
|
|
| Emília Fernandéz |
|
(19.7.2012 16:30:08)
Ale proč bych měla mít plnou skříň nepotřebných krámů? Jen kvůli tomu, že je někdo natvrdlý a nechápe, že když pětkrát řeknu, že ty hodinky nechci, tak je opravdu nechci
Máme celkem malý byt a skladovat zbytečné krámy odmítám, ještě že mám normální příbuzné.
|
|
| MrakovaK |
|
(19.7.2012 16:56:55)
a dám tam i rybičku.. a pak třeba psa.. Prostě, tohle není řešení.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(19.7.2012 10:40:40)
no, je otázka, jestli opakovaným dáváním dárků, kdy obdarovaný sám jednoznačně říká, že toto NECHCE, ten dárce dává najevo, že mu na obdarovaném záleží.
Nevhodný dárek se dá vzít stylem "dárce mi chtěl udělat radost", když je to ojedinělé, případně když sama nahlas neřeknu, co chci, ale takto mi to připadá spíš už jako schválnost a to by mi vadilo.
Rybu bych vrátila do zverimexu, hodinky do obchodu a vyinkasovala bych ty peníze, a byla bych při tom všem dost naštvaná.
|
| susu | •
|
(19.7.2012 10:41:24)
"Nevhodný dárek se dá vzít stylem "dárce mi chtěl udělat radost", když je to ojedinělé, případně když sama nahlas neřeknu, co chci, ale takto mi to připadá spíš už jako schválnost a to by mi vadilo."
Přesně.
|
|
| Tante Ema | 
|
(19.7.2012 10:42:38)
Dárce i obdarováaný spolu měří síly kdo z koho.
Společenský rozměr zápasu je zástěrka, kterou se (poměrně nešikovně) zkoušejí zakrýt oba.
|
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 10:48:39)
On to neudělá - třeba s těma hodinkama. Řekla jsem mu - dala Ti je s účtenkou, vrať je a za ty peníze si kup, co Ti udělá radost, ať je to cokoli.
Ale on zas že ne, že ona mu řekla, že mu koupí hodinky, on jí jasně řekl, že nechce, že má a že si na tyhle věci nepotrpí a ona je přesto koupila. Takže je přesvědčen, že je v právu a že je správné jí hodinky vrátit.
Ona mu totiž vždy dopředu řekne - hele, tati, tam a tam jsem viděla to a to triko, každý to teď nosí a to se ti bude líbit. Jenže přece ho musí znát, já ho znám a tak vím, že on má svoje oblíbené věci třeba x let staré a má svůj vlastní vkus a nic jiného si nevezme. Ani mamka mu nekoupí nic bez něj, aby to nosil. A táta to sestře řekne - proboha ne, nic mi takovýho nekupuj, víš přece, že to nenosím, raději mi nic nedávej. A ona přesto jde, koupí to a pak mu to s velkou slávou nese. Tyhle věci si ponechal, nechtěl se dohadovat, ale rovnou řekl, jestli si to sestra přece jen nechce vzít pro jejího přítele, že táta to nebude nosit. A ty hodinky? To bylo stejný, ale ty si nenechal, protože cena byla opravdu šílená. Naši jsou takoví - spořiví, nekoupí si nic drahého, pokud to vyloženě nepotřebují, jen tak pro pocit - to ne.
Já třeba tátovi koupila nějaké přípravky - jako léky, vzal si je, nic neřekl, ale pak mi mamka řekla, že on to neužívá, že tomu nevěří a že si to teda bere ona /naštěstí to nebylo třeba na prostatu/. No tak jsem tento typ dárku příště vynechala.
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 10:57:06)
Xanthipo, no jo, ale kdyby mi to někdo řekl takovouhle formulací, tak to taky můžu brát jako upejpání. Jestli ona ví stejně jako Ty, že jsou spořiví a na sebe neutrácí, taky jim může chtít zdvihnout životní úroveň, když má tu možnost. A Ty ses o nevhodnosti svého dárku dozvěděla oklikou, takže bylo to doopravdy tak, že tatínek řekl do očí Tvé sestře, pevně a a rozhodně, možná i mírně ostŕe, že takový dárek nechce? Je to holt smůla. Když dostáváš dar, jsi rukojmím dárce. Obdarovaný by o kvalitě/ceně/ obsahu dárku prostě rozhodovat neměl.
|
|
| Hadice a hadi |
|
(19.7.2012 11:01:15)
já nevím, já mám pocit, že /soudím podle sebe/ můj pětasedmdesátiletý táta už na nějaký ty vrtochy má nárok, takže když by se teoreticky schylovalo ke sporu, tak to spíš zlehčím, zasměju se tomu a fakt neřeším. Ale je to hodně dané i tím, že s ním nežiju, to bych asi měla taky tendenci aspoň někdy mít navrch .
Žije sestra společně s rodiči? Jestli ne, tak by k němu mohla být občas velkorysá
|
|
| ...j.a.s... |
|
(19.7.2012 22:51:50)
Xantipo, kolik stály ty hodinky? Jen mě to zajímá. Má tvá sestra partnera? Trochu mi to připomíná chorobné předělávání partnera. Vím, že to nechce, ale chodí v tom všichni, tak to koupím taky, aby byl partner - zde otec stylový. Sestra nerespektuje osobnost otce a neustále z něj dělá někoho jiného. Smutné.
|
| Xantipa. |
|
(20.7.2012 9:36:00)
No s těmi hodinkami - já se tátovi nedivím, taky bych si je nevzala.
Šlo o to, že měl narozeniny a ona řekla - nevím, co bych Ti koupila, koupím Ti hodinky. A on jí řekl - ne, to ne, my jsme se s mámou dohodli a vybral jsem si hodinky k vánocům - ne že si je teprve koupí, ale už je měl, od vánoc. Ona se na ně podívala a řekla - ale to jsou nějaký šunty, já Ti chci koupit lepší hodinky. Jen připomínám, že šunty to nejsou, protože hodinky kolem 2 tis. nejsou sice žádný zázrak, ale taky žádný šunt. Tak tímhle ho tady dorazila, protože mu mamka řekla, že by mu chtěla koupit hodinky, ale on si přál si je vybrat sám a věnoval tomu hodně času, pořád jezdili, prohlíželi, porovnávali, až si někdy v únoru hodinky koupil a sestra tohle. A jemu došlo, že chce něco dražšího, ale zas ho urazila tím hodnocením jeho hodinek, tak poměrně příkře řekl - rozhodně mi žádný hodinky nekupuj, nic nechci, stačí, když přijedeš. Navíc ona kudy chodí, tudy bulí, že nemá peníze.
No a pak přijela a dala mu ty hodinky - prý stály kolem 10 tisíc - no to ho málem odvezlo, začal, že to nemůže, a kdyby si ty peníze nechala a použila na svoje věci, kterých potřebuje tolik a tak.......... Ale ona se rozčílila a řekla, že to je jedno, že to stejně bylo z peněz jejího přítele a že ona si už koupila novou myčku, pračku a že on ať se třeba po...... /ten její přítel/. Oni byli právě v líbánkách a měli tam připravený peníze na materiál a ona je ve vzteku takhle rozfofrovala. Ale ta představa, že to bylo takhle a že se opravdu jedná o dar poměrně drahý, tak se opravdu tátovi nedivím, že je nekompromisně odmítl, já bych si ty hodinky taky nevzala. Je třeba pochopit, že ač říkal celý roky, že žádný oblečení a kosmetiku rozhodně nechce, tak trička, boxerky, vůně apod. s díky vždy přijal, připomněl, že tohle opravdu ne, že to je pro něj škoda, protože on to nepoužije a nabídl, jestli si to nechce vzít zpět. Nikdy nechtěla, tak si to ponechal. Ale ty hodinky a pak ta ryba - to už je dost mimo a nedivím se, že se zasekl a že ne.
Ale stále říkám - nechápu, proč mu to stále dává, i když ví a milionkrát to řekl, že tohle skutečně ne. To nejsou dárky pro radost, ale pro zlost. Mě osobně by to rozčilovalo děsně - něco jako - ty jsi úplně blbá a nevíš, co je pro tebe nejlepší, tak ti to budu rvát pořád, až tě tím zahltím a ty vyměkneš.
|
| GJana& julinka | 
|
(20.7.2012 9:46:41)
xantipo, co vypada, jako kdyby tvoje segra nebyla zenska, ale chlap, kteremu kdyz zenska rika ne, mysli vlastne ANO ANO.
|
|
| Hanka | •
|
(20.7.2012 10:57:25)
Xantipo,
musím říct, že po celkovém vylíčení situace s hodinkami, bych tvé sestře já osobně dotyčné hodinky otloukla o hlavu - kdo ví, jestli by se vůbec ještě daly vrátit A to jsem vcelku flegmatik a scény pořádám tak jednou za 5 let při zcela mimořádných příležitostech. Takže tvého otce VELMI chápu.
|
|
| ...j.a.s... |
|
(20.7.2012 12:23:28)
Xantipo a co si o tomhle pokecat s jejím přítelem, manželem? Třeba by ji domluvil. Navíc se ho to taky týká, když utrácí i jeho peníze, ač je mají asi společné.
|
| Xantipa. |
|
(20.7.2012 12:27:47)
No to určitě - ten z toho, že se táta rozčiluje, má akorát legraci a dle mýho - v podstatě je rád, že se jejich vztahy narušily. Takhle nemá sestra už nikoho kromě něj a musí vyšlapovat a makat, je na všechno sama. Pak je rád, že je volný ten byt, protože zas má letní byt pro své rodiče a kamarády.
Co třeba nechápu - že hned vykácel všechny stromy a stromky, zvoral zahradu - když jsem se ptala, proč to dělá - tak prej aby naši tam už nic neměli a neměli tendenci se vracet.
|
| ...j.a.s... |
|
(20.7.2012 12:32:33)
No tak to nemá cenu. Smutný. Vykácet pěkné stromu jen proto, že jsou po rodičích... Jak malé děti.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Hanka | •
|
(19.7.2012 10:42:13)
No,
podle toho, co popisuje Xantipa, to vypadá spíš na situaci "dám ti dárek, o kterém vím, že ho zaručeně nechceš a neužiješ, protože já vím líp, co potřebuješ, a ty se budeš muset tvářit, jak to sedí" - tomu nasvědčuje i to stupňování, sestře zřejmě jde o to, aby obdarovaný reagoval odmítavě (funkční prádlo, které skončí ve skříni - hodinky s účtem - zvíře) a ona byla na koni (tvářit se blbě na dárek je přece neslušné, že jo...)
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 10:48:08)
Hanko, dobře, pokud má sestra opravdu potřebu se mstít, je to její věc a pořád jsou to její peníze. Řekla bych ale, že tatínek i Xanthipa by měli ocenit, že ho uráží kvalitními a drahými věcmi. To znamená, že ho má ráda a záleží jí na něm. Mně jako rodiči by tohle vědomí vyvážilo jakýkoliv dárek. Kdyby mu nosila oblečení ze sekáče a hodinky od Vietnamců ( nemyslím to urážlivě, jen cenově), potom bych takové téma chápala. Jinak ne.
|
| Tante Ema |
|
(19.7.2012 10:53:01)
Prostě je za tím hodně nešikovný vymáhání si uznání, přijetí, přiznání lásky, respektu.
Sestra není schopná vidět, že agresí si nic takového nevydobude, jenže jak to má vidět, když pravděpodobně nedostat jiný model. A taky jí asi (ne)dochází,že stejně nepochodí, i když bude poslušně dávat tresčí játra.
Celkem je mi jí líto. Tatínka taky, ale toho o něco méně, ten měl v rukou otěžě v dobách, kdy mohl vývoj ovlivnit tak, aby to dnes nebylo takové.
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 11:08:59)
Tante - když by mu přinesla jakýkoli dárkový koš nebo třeba pivo /on si rád ochutná takový ty extra piva, třeba drahý, ale sám by si je nekoupil. Ale když je dostane, je rád/, takže když by mu přinesla cokoli k jídlu nebo k pití, on by zrovna u ní udělal z radosti snad i salto - jsem si 100% jistá.
Mně řekne - ale jdi, neměla sis dělat škodu, máme co jíst - ale to je takový špičkování, vím, že jen odejdu, bude přemýšlet, který pivo si má dát první a kterou klobásku. Ale sestře by to neřekl, pro jistotu, u ní by vyskakoval do výšky, jak je rád a jak se zrovna na tohle těšil.
A sestře jsem to říkala, ať mu dá něco takovýho, že bude rád a ona - ne, tohle se mi nelíbí, to neudělám.
|
| Tante Ema |
|
(19.7.2012 13:00:52)
Já tomu rozumím.
Jenom ti vysvětluju, proč to asi sestra dělá.
Tvůj otec hraje hru, sestra antihru.
Ty s tím tak jako tak nemůžeš dělat nic (leda další hru).
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 13:02:56)
Jo - však chápu. Ale žádný hry hrát nebudu, nikdy jsem nehrála a začínat s tím nebudu.
|
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 13:07:48)
Nicméně - Tante - já to vidím tak, že táta už žádnou hru nehraje, podal ruku a má sestra by ji mohla podat taky, ale ne. Teď ví, že ho má, kde chce.
I když na druhou stranu - třeba ji to uspokojí a milostivě ho vezme na vědomí. Třeba tohle je ta její hra. Je to možný. Uvidím.
Teď je na tom finančně bídně, dům nezvládá - tak třeba nastane čas, aby se naši vrátili a makali - ale bez keců.
Ale když o tom přemýšlím - co je lepší a co je horší - v jednom případě se táta utrápí a v druhém udře /a jestli bude šťastný, netuším, zrovna on - s vědomím, že nezvládá to, co zvládal a že je na obtíž/ fakt nevím.
|
|
|
|
|
| susu | •
|
(19.7.2012 11:08:51)
Nevím Ivevko, já třeba nepiju víno. Takže pokud mi nekdo bude dávat sebekvalitnější víno, je to na nic, já to prostě nepiju, nechutná mi a ani sebedražší mi chutnat nebude. Takže pokud se stane jednou, dárce to nevěděl, OK, ale pokud to někdo ví a roky mi nenosí nic jiného než víno, tak je to opravdu urážka, ve smyslu - nezáleží mi na tobě, naschvál ti dám něco, co nechceš. Dárce pak opravdu není vůbec ušlechtilý.
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 11:14:52)
Susu, dárce nemusí být ušlechtilý, to já netvrdím, ale když ti chce něco dát, tak je to na něm. No tak ti dá víno, budeš mít možnost ho při nějaké příležitosti odlifrovat dál. Ale je to prostě jeho volba. On dává, on rozhoduje. Tím vínem ti třeba může chtít dát možnost, aby jsi z piva přešla na víno, protože mu to přijde pro tebe vhodnější. Ty si to nemyslíš, tak lahev neotevřeš. Je to prostě směna. A nevýhodná, to každopádně. Nicméně se říká dát znamená zavázat se. V každém případě to má darující těžší, tak mu aspoň nech možnost, aby se mohl svobodně rozhodnout, co ti dá ;-).
|
| susu | •
|
(19.7.2012 11:17:56)
Pořád zcela pomíjíš smysl dárku, což je udělat druhému radost. Ne mu dát něco, co se líbí tobě, ale udělat radost především jemu.
Pivo taky nepiju.
|
|
| uhugo | •
|
(19.7.2012 12:22:29)
Hele, když už mluvíš o právu dárce dát cokoli, co uzná za vhodné (což se smyslem obdarovávání nemá moc společného, ale budiž), pak taky musíš obdarovanému ponechat právo dárek odmítnout. Takovéhle dárky jsou totiž v zásadě podobné reklamním letákům vnucovaným na ulici nebo nevyžádané poště, kterou bez milosti hubí můj spamový filtr, aniž by mně vůbec přišla na oči.
|
|
|
|
| GJana& julinka |
|
(20.7.2012 5:49:44)
Ivevvvka. Zkus si představit toto. Rekneš svým rodičům např. My si nepřejeme,abyste naším dětem dali mobil,protože si myslím,že jsou na to ve 4 letech prostě malé. Za dva nebo tři měsíce jsou narozeniny,svátek či vánoce a rodiče dají tvým dětem mobil. Dle mého názoru je to naprosty despekt. Vnímám to naprosto stejně,jako kdyby to byl dárek pro me. Když řeknu prosím te hlavně mi nenos to a to,očekávám,že to bude respektováno. Když bych to jednou zkusila a přesto tento dárek přinesla a dočkala se reakce,že jsem přece byla informována,že takový dárek nechci,nemůžu to brát jako upejpani.
|
| Andy | •
|
(20.7.2012 6:13:43)
Me kamaradky rodice koupili jejimu synovi, pres jeji vyslovny zakaz, k narozeninam motorku. Predali ji klukovi, kdyz byl u nich na navsteve, aby mama nevedela. Jeste ten den si zlomil na te motorce ruku (nastesti to odnesla jen ruka).
Dodnes se desne divi, ze s nimi jejich dcera uz 2 roky nemluvi. Asi pocitali s tim, ze udela Jeeeeeee.
|
|
|
|
|
| uhugo | •
|
(19.7.2012 12:11:52)
Hodinky jsou vhodným dárkem pro každého.
Jak to víš?
Ryba, pokud byla v malém akváriu je dárek velmi milý.
Milý tobě možná, každému určitě ne, jak sis tady mohla přečíst.
Ale když už paušalizujeme, taky si jedno tvrzení dovolím: Lidi, co ví všechno líp než ostatní, nemá nikdo rád.
|
|
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
|
(19.7.2012 9:59:00)
Darovat živého tvora někomu, kdo se o něj nemůže postarat, je neomalenost! 
|
|
| Lei | 
|
(19.7.2012 10:01:08)
Nejde sestře spíš o tu reakci, kterou vyvolá, než o radost rodičů z dárku? Už to, že dopředu oznamuje koupi živého dárku, věc je věc, ale zvíře darovat předem odmítajícímu je divné. Trochu to chápu, já taky měla tendence rodiče "vychovat" dárky, které přece strašně musí chtít a potřebovat (jakože ty věci fakt neměli a jejich užívání by jim usnadnilo život), ale když je prostě nepoužívají, tak už to nedělám, nemá to smysl. Oni budou radši dál poslouchar radiobudík, který má jen dvě hlasitosti - šepot a řev, a nový stojí vedle vypnutý  , protože jeho pípání, světe div se, se postupně zhlasuje - no tak asi chce někdo vzbudit, že ...ale nevrátí nebo nevymění ho, to ne. A budou vzdychat, jak ten starý řve, že se to nedá ztišit. Co nadělám???
|
| Lei |
|
(19.7.2012 10:06:31)
Ještě bych doplnila, že my si doma vždy dávali spíš drobnosti s nějakým osobním přesahem a k Vánocům něco většího dle přání (ale pořád nic mega, já si třeba jako tu větší věc letos od našich přála deštník, já prostě nic nepotřebuju, neholduju nákupům "jen aby se něco dalo" a spotřební zboží si dávat u nás nebylo zvykem, za což jsem ráda). To až já si usmyslela, že jim mám dát něco hodnotného. A pokorně se vracím ke staré tradici . Maminka mého muže mi v podstatě dává větší dárky jak mí rodiče, protože to má jinak nastaveno. Ale tam už jsme dohodnuté a před Vánoci míříme společně do knihkupectví , kde si vyberu a nekoukám na cenu knih, což je příjemné. Ona k tomu stejně přidá ještě něco na sebe , což není problém vyměnit (ale loni trefila moc pěkné tričko).
|
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 10:16:25)
No - on můj táta je typ, který taky ví nejlíp, co je pro koho nejlepší a v té své přesvědčovací snaze je velmi urputný a neústupný. Stálo mě to hodně námahy a práce, aby pochopil, že, že jeho názor sice vyslechnu, ovšem rozhodnu se podle svýho, protože nikdo druhý nemůže vědět, co je pro mě nejlepší.
Takže on není ten hodný a bezmocný staroušek.
Jak to měla s ním sestra, netuším, ale ona se prostě rozhodla, že když může on, tak ona taky a vzala do důsledku - tedy v podobě dárků, tudíž každé datum, kdy se dávají dárky, je stres, hádky a nervy.
A táta stárne a už nemá tu svou sílu, asi i ledasco pochopil, změnil chování a teď nastoupila má sestra a doslova ho tím deptá, protože ona ho pak trestá svým nezájmem a ignorováním. Já to vidím tak, že není zcela zdráv a chtěl by v případě, když by na to došlo, odejít smířený se všemi, se sestrou obzvlášť, protože na ni vždy trpěl, a je to tak, jak to je.
Mrzí mě to, kvůli němu, ale nemůžu s tím nic dělat. Nebo vás něco napadá?
|
| Hanka | •
|
(19.7.2012 10:20:56)
Xantipo,
a tak, jak to sem píšeš, jsi to sestře přímo řekla? Že táta už prostě není "důstojný soupeř" na takovou tvrdohlavost, že už to působí jen jako pomstička?
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 10:41:30)
Hanko a ostatní - sestře jsem to přesně takhle neřekla. Zeptala jsem se jí, proč to dělá. Obzvlášť když si dobře vzpomíná na sebe a jak jí to bylo nepříjemné. A že to celý vidím jako pomstu z její strany a ne snahu o to, aby mu poskytla kvalitní věci. A že jestli s ním chtěla bojovat, tak měla, když na tom byli stejně, že teď je to ubohý. Ona nakonec připustila, že to je tak, že když teď může, tak si bude dělat, co chce - hlavně vůči němu. Prostě klasická pomsta.
|
| Tante Ema |
|
(19.7.2012 10:45:42)
Nojo, jenže on ji holt asi leta prudil, když byla slabší ona. A ona mu to teď nedaruje. Smůla.
Mně by asi staříka líto bylo a vykvákla bych se na to, ale sestra je zřejmě zavilá po tatínkovi.
|
| Hanka | •
|
(19.7.2012 10:49:21)
Tante,
tu potřebu pomsty dokážu pochopit, jenže mám zažité, že bojovat s někým, kdo má hendikep nemá šanci, je jaksi pod úroveň, nečestné a nesportovní, Mirek Dušín by to teda neudělal. Takže v době, kdy měl očividnou převahu tatínek, bych se asi zastávala sestry, teď jeho (*krčící-rameny-smajlík*)
|
| Tante Ema |
|
(19.7.2012 10:55:39)
Chápu. Já js tím souhlasím, že mstít se je k ničemu.
Jenže sestra to tak vidět nemusí a asi jí to ani nikdo neučil. Pokud se naučila jednat mocensky, dělá to. A naučili ji to rodiče, kdo jiný. Pokud zažila doma prudu a zneužívání převahy nad slabším jako nástroj výkonu moci, tak teď předává štafetu dál.
|
| Hanka | •
|
(19.7.2012 11:00:53)
Tante,
jo, to chápu. Jen je škoda, když se jí nepodaří z toho vykročit. Pro ni samotnou je to škoda - já jsem totiž pevně přesvědčená, že záležitosti jako pomsta a nenávist vždycky horším způsobem zasáhnou víc duši toho, kdo je vysílá, než toho, kdo je terčem.
Xantipa vyrostla s tímtéž otcem a očividně ten řetěz přetla. Musím říct, že kdyby byla má sestra doslova v zajetí něčeho podobného, taky bych se snažila jí nějak pomoci z toho kruhu ven.
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 11:09:53)
Hanko, s tou pomstou máš samozřejmě stoprocentní pravdu. S tím druhým, no, vyrostla se stejným otcem a přetla to. V zásadě jde tou jednodušší cestou, protože i když chápu, že naplnit potravinový koš pokaždé jinými lahůdkami je jistě problém ( znám to, řešíme to každoročně taky ), vymyslet hodnotný dar dá práci i peníze větší. Ve hře jsou tři děti, sourozenecká rivalita funguje i po letech, takže na jednu stranu to jůže být i sestřino : budu lepší než ti dva, budou mě mít víc rádi, dávám jim tím najevo, že mi na nich záleží, ze strany Xantipy to pak může být: neboř nám zaběhnuté systémy, mně to takhle vyhovuje, nechce se mi pokaždé někde lítat a shánět.
Tím Xantipu neobviňuju z postranních úmyslů, jen ukazuju pohled, jak se na to lze dívat i ze strany sestry.
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 11:22:33)
Ivevvko - není to o zaběhnutém systému, že by zrovna mě to někdo bořil. Ale taky mi trvalo, než jsem přišla na něco, co opravdu udělá radost. Nikomu, ani bratrovi, jsem neřekla, že mu mají dávat to a to, ale že jsem zjistila, že třeba tohle mu radost udělá. A můj bratr taky o dárku přemýšlí a jak mi řekl, nechtěl kupovat lahůdky na půl roku, tak třeba teď přijede a očumne tátovi zahradu a prostě mu koupí něco k zahradničení. To já bych si netroufla, protože jsem mu koupila Fiskars sekeru a tu mi vrátil s omluvou, že je škoda, aby tam ležela, on má svou a že já ji užiju. Tak jsem si ji vzala a místo toho mu pak donesla osvědčené.
A dárek sestra vymyslit umí, když chce. V dávnějších dobách třeba říkala, že si chce koupit nový mobil a ten starý že je jí líto vyhodit, protože funguje a tak. Táta to slyšel a prej - tak já si ho od tebe koupím, mně se líbí. A dál to neřešili. A pak měl narozeniny a ona mu dala ten mobil plus kredit, protože jí bylo blbý mu dát použitý mobil. A on byl šťastný, fakt byl.
Nebo si kupovali nové auto a dostali k tomu navigaci, ale jednu už měli, tak tu jednu mu dali - taky spokojenost, protože to využije. Ale sám by si ji nekoupil, protože až tak nutně ji nepotřebuje, když tak moc necestuje. Ale když ji má, tak ji používá.
Ale v poslední dobu sestra přešla na absolutně nevhodný dary stylem - ty nemůžeš vědět, z čeho budeš mít radost, to vím jen já.
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 11:26:50)
Xantipo, neříkam, že je, ale jak to ona může chápat. Ale takže mu nedává jen nevhodné dárky, tak mu dala pár nevhodných, to je docela o něčem jiném, ne?
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 11:31:30)
No, jenže ty nevhodné dárky dává najednou právě v poslední době, ty tzv. vhodné dávala v době, kdy tam naši byli. Není divný, že najednou změnila přístup?
Předtím poslouchala, co asi a teď na just ne.
|
| Epepe |
|
(19.7.2012 11:33:03)
A není to tak, že dřív jim finančně (nebo emočně) přilepšovala a teď, když bydlí jinde, jim chce přilepšit/udělat radost jinak? Vzali by si třeba oni od ní peníze?
A ptala ses, proč to dělá?
|
|
|
|
|
|
|
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 11:03:22)
Hele - ono to u nás není jednoduchý. Oni naši na mou sestru tzv. trpěli, takže to není o tom, že byla chudák. Ona dostala dům, naši jí tam roky dřeli. Štvalo mě to, protože neměli čas ani na moje děti, vnoučata a viděli je tak 1x za rok a někdy ani to ne, ale sestra to podle nich potřebovala.
Ale já sama zas bych ten dům nepřijala, protože by to znamenalo tam s našima žít a já bych to nezvládla. Ale sestra to vzala tak, že blbý, kdo dává, blbější, kdo nebere a tak jim naložila práce, aby táta neměl čas a energii na nějaký útoky.
A tak nějak celkem i chápu jeho pocit zmaru - říká, co nechce, ona mu to systematicky nosí i když ví, že ho to ničí a on jí obětoval 15 let života a teď tohle. Nic po ní nechce, žádný dary, nic, občas návštěvu. A já si myslím, že sestra to ví a tak ho teď potrestala úplně - dělá, jako kdyby neexistovali. Myslím si, že si to nezaslouží - trestá i mamku a to jen za to, že se přidala na stranu táty. Co čekala? Že ho odkopne? Takže jsem byla třeba svědkem situace - dcery syn měl narozeniny, mamka zavolala, zda může přijet tehdy a tehdy /to vím od mamky/. Sestra řekla, že jak chtějí. Tak přijeli a shodou okolností jsem u sestry byla i já a probíhalo to takto:
Ahoj, jedeme mu popřát, zavoláš ho? Ona - to nepůjde, šel ven. Mamka - aha, ale byli jsme domluvení. Ona - jenže jemu se chtělo jít ven. Mamka - hmmm, to nás mrzí, tak nic, popřej mu za nás a tady máš pro něj dárek /naši dávají peníze, aby si každý koupil, co se mu líbí/. Podívají jí tašku, kde jsou peníze a přání. Ona sedí a dívá se jinam. Nevydržela jsem to, vstala a vzala ty věci, dala je na stůl a řekla - sestra mu to řekne, určitě bude rád. A říkám - posaďte se /protože doteď stáli/. A oni na sestru. Můžeme? Ona aniž by se na ně podívala - mně je to jedno, jak chcete. Tak naši došli k závěru, že tam nejsou žádoucí a tak mamka řekla - přivezli jsme ti okurky, rajčata a papriky - jestli teda chceš /naši to pěstují a sestra ne, ale naši vědí, protože tam roky žili, že to jí a tudíž kupuje/. A sestra - je mi to jedno, někam to polož. Tak to dají na stůl a zas - tak ahoj, my jedem. Ona aniž by se na ně podívala - ahoj a v tu ránu se začne bavit se mnou, jako by tam už nebyli. Nevydržela jsem opět a šla jsem je teda doprovodit ze schodů a k autu a trochu to vyžehlit - ani ne kvůli ní, ale kvůli nim.
A mrzí mě to. Myslím, že obzvlášť od ní si to nezaslouží.
|
| Kudla2 |
|
(19.7.2012 11:06:28)
hm, tak to vypadá na nějaký problém docela dost hluboko. 
|
|
| Hanka | •
|
(19.7.2012 11:08:56)
Xantipo,
aj...
|
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 11:10:13)
Pardon - ne dcery syn, ale sestry syn
|
|
| susu | •
|
(19.7.2012 11:14:01)
Uf, teda síla.
|
|
| Epepe |
|
(19.7.2012 11:25:28)
Sestra je jenom uražená, ne? Nemusí je hned trestat. Ale chovala se hnusně, to je fakt.
A proč jim vlastně dává ty dárky? Ptala ses jí?
|
|
|
|
|
|
|
| Tante Ema |
|
(19.7.2012 10:23:50)
S tímnic dělat nemůžeš.
Sestraby mohla být slitovnější, jenže tatínek si zřejmě celý život koledoval. Tomu se říká půjčka za oplátku. Vzhledem k tomu, že sám se většinu života moc empaticky nechoval, je vabank spoléhat se na to, že ostatní to udělají,až on zeslábne. Ale většinou tím tyrani, když ztrácejí sílu, operují.
|
|
|
|
| neznámá |
|
(19.7.2012 10:01:34)
Za dárek i nevhodný poděkuji a mám z něj radost. Pokud to není odfláklé něco z benzínky.
Zvířata se nedávaj, sestra se v tomhle zachovala jak malé dítě. Pokud bych jasně řekla, že rybu nechci a stejně jí dostala, vrátila bych jí.
|
| Lei |
|
(19.7.2012 10:13:40)
Nebo by mohli říct ségře, že sousedovic kočce rybka moc chutnala, a prý kdy daruje další...
|
|
|
| Ivka3 |
|
(19.7.2012 10:02:15)
Když je sestra tak natvrdlá, s klidem bych dárky bud vrátila nebo poslala dál
|
|
| Elíláma | 
|
(19.7.2012 10:03:31)
To je od sestry tak trochu šikana
|
| *Niki* | 
|
(19.7.2012 10:57:24)
Sestra nejspíš vrací, co dostala. Leta byl silnější a zavilejší tatínek, teď se poměr sil obrací.
Každopádně souhlasím i s Tante, je to jen mocenský zápas, kdo z koho... dárky jsou jen forma, zástěrka.
Odmítnout od svého dítěte hodinky, že jsou drahé? Co to jako je? POřád ji chce peskovat jako když byla dítě? Rybky je jim líto a citů dcery ne? Příště by asi dostal šišku salámu ze slevové akce, když boj, ať moc nestojí:)
To je vtip samozřejmě.
Jeden z nich to přetnout musí, nejspíše ten moudřejší
|
|
|
| Finis | 
|
(19.7.2012 10:05:53)
Můj názor je, že by se přání obdarovaného mělo respektovat. Jinak fakt hrozí, že je dům zavalenej krámama, o který nikdo nestál a je mu blbý to vyhodit.
Na druhé straně, "pro klid v rodině" jsem už taky leccos skousla. Např. vázu od babičky bývalého jsem nesměla vyhodit, ač byla ošklivá... pak v té době módní figurku čarodějnice od bývalé tchýně. Některé dárky od mámy, některé od muže - např. sadu nářadí na kolo, já, technický antitalent 
|
|
| Hadice a hadi |
|
(19.7.2012 10:16:01)
já bych respektovala přání rodičů, nechtějí věci, tak bych jim je nedávala. Byla bych na tvé straně a sestře domlouvala, ať je proboha soudná...
|
|
| Hanka | •
|
(19.7.2012 10:17:47)
Darovat živého tvora někomu, kdo ho nechce, považuji za nehoráznost.
Jinak OBČAS se utnout s dárkem, darovat třeba ty hodinky - pokud tatínek hodinky normálně nosí - to je sice škoda dárku, ale stane se. Dělat to systematicky - dávat něco, co nechtějí - je špatně.
Zrovna teď řešíme dárek mému tátovi k sedmdesátinám. Vím, že nechce žádné "krámy", domácnost má vybavenou, na "serepetičky" si nepotrpí... chystáme fotokalendář s vnučkami (je v módě už dlouho, ale my jsme graficky tupé, tak jsme se dosud nepokoušely). Nabízely jsme lázně, ale táta je dostane od doktora. Na zájezdování už jinak není. Tak jsme se zeptaly, co si přeje - a dědeček si přeje vysavač. Zajásaly jsme, protože víme, že bude spokojený, že dostal něco, co chce a potřebuje - i když mé představě o dárku k 70 to teda moc neodpovídá.
Stručně - dárek má potěšit v prvé řadě obdarovaného, ne dárce.
|
|
| Tante Ema |
|
(19.7.2012 10:18:42)
Sestra jim to nemá dávat a oni zase nemají dělat vlny, že to nechtějí.
Nevhodné dárky posílám dál/vyhazuju podle možnosti a většinou tak, aby se to dárce nedozvěděl, neuvádím je do rozpaků blbými komentáři nebo vracením.
Max. když vím, že to je někdo, kdo to unese, taktně mu řeknu, ať mi místo mejdla nebo hrnků radši příště dá Kofilu.
|
| Tante Ema |
|
(19.7.2012 10:20:25)
Jo, ale je fakt, že zvíře bych teda vrátila, to už je moc. To se - podle mě- nedělá, pokud si nejsem stopro jistá, že dotyčný nejvíc za všeho chce to zvíře.
|
|
| Hanka | •
|
(19.7.2012 10:31:20)
Tante,
když dostanu nesedící dárek, usměju se a přijmu (a učím to i svoje děti). Když ti někdo systematicky dává jako dárky něco, co výslovně nechceš, tak už to na povinné nedělání vln nevidím. Být to někdo, na kom mi nezáleží, usmála bych si a pomyslela si "však vyhazuješ svoje peníze, mameluku", ale s nejbližšími je to vždycky choulostivá situace.
|
| Tante Ema |
|
(19.7.2012 10:39:18)
Viz Ivevvvka, myslím si to samé.
Úmyslné nevhodné dávání je stejný druh nátlaku jako nepřijímání (ty mi nic opravdického dát nemůžeš).
Je to ruka ruku myje, tatínek sklízí, co zasel, dcera by se nad to teoreticky mohla povznést, ale zjevně je její potřeba vyrovnat si účty silnější.
|
|
|
|
| janna001 | 
|
(19.7.2012 10:20:51)
Tvoje sestra by mi teda příšerně lezla na nervy, kdyby mi furt dokola cpala věci, o kterých by věděla, že je nechci. To je absolutní nerespekt. Mi to připomněla moji matku, ta mi zase pořád opakovala, že ví, že to a to je pro mě nejlepší. Co má sestra za problém? Chápu, že to myslí dobře, ale volí dost příšerný způsob.
|
|
| DaVinci | 
|
(19.7.2012 10:26:46)
Xantipo, předem přijmi mou poklonu, protože ten tvůj příběh je tak krásně napsanej, to se čte a úplně vidíš tu situaci před sebou Fakt bomba K tématu: Já sestru chápu, chce určitě udělat radost, o dárcích přemýšlí a třeba i doufá, že jednou tátu zlomí a on to funkční tričko si vezme a pozná, že je fajn. Rybička je přes čáru, živé dárky neuznávám. Můj syn také dostal k vánocům rybičku Betty a já jí čistím akvárko, já jí krmím a ještě se s tím ani nepomazlím. To není zvíře do mé domácnosti. Jinak v tvé pozici bych asi stála stranou a vměšovala se jen, pokud bych byla vyzvána a já to uznala za vhodné.
|
|
| Suza007 | 
|
(19.7.2012 10:35:58)
Já myslím, že by to chtělo trochu respektu na obou stranách - i když ta rybička už je přes čáru.
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(19.7.2012 11:03:16)
Nevhodné dárky mi nevadí, ale v tom případě bych lezla po zdi a milou osobu bych poslala kamsi. Připadá mi to jako manipulace, co provádí. Když někomu řeknu, že něco nechci a ona to stejně přitáhne, na moje důvody nehledí, tak to bych s ní asi vyběhla.
Já takhle nesnáším hrnkový kytky, neumím je pěstovat a je mi líto je vraždit, většinou nemám žádný problém se jich obratem zbavit a někomu je darovat, ale když mi to udělá vlastní manžel, který ví, jaký s tím mám problém, tak udělám scénu jak z Národního .
|
|
| Ces | •
|
(19.7.2012 11:17:13)
Když jsem byla mladěší, nad každým dárkem jsem jásala. I nad tím, který šel následně rovnou do popelnice. Něchtěla jsem kazit radost těm, kteří mě obdarovávali. Postupem času mě došlo, že když zajásám nad nevhodnou keramikou, tak s enemůžu divit, že ji dostanou příště znovu. Že když neprotestuju nad kosmetikou, která u mě vyvolává alergie, tak s darem souhlasím a příště jidostanu zase, aniž by se obdarující dozvěděl, že je to dar nevhodný.
Dnes u každého dárku hlasitě poděkuju, ocením snahu udělat mi radost. Ovšem už se nebojím (starší věk má své výhody) připojit, jaká je to strašlivá škoda, že po kosmětice téhle značky mám vyrážku, že keramika se mi už nikam nevejde, že halenka je o 2 čísla větší... Kupodivu to moji blízcí berou a dárky jsou už pro mě mnohem přijatelnější. Jen dárky od malých dětí neřeším. Tak poděkuju a dlouho jásám. Pak všechna ta mýdla, páchnoucí voňavky a příšernou bižuterii věnuji dál, že vyhodím.
Závěr: Darovanému koni na zuby nekoukej. Na druhou stranu má dárek udělat radost a tak nedávám to, co si ten rduhý výslovně nepřeje. Dostanu-li nevhodný dar, nestydím se na to šetrným způsobem upozornit.
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 11:30:03)
Já to vidím taky tak - třeba když jsem mu dala ty vitamínové přípravky a on je nejedl, vzala si je mamka a já se to dozvěděla čistě náhodou, tak jsem jasně řekla - ale tati, tos mi klidně mohl říct, že to jíst nebudeš, když bych to nezjistila, tak bych si myslela, že to užiješ a koupila ti příště jiný, to je škoda, takhle koupím něco jiného.
Já chci slyšet - děkuji, je to hezký /zdvořilostně/, ale tohle přesně se mi nehodí - já nemám problém dát obdarovanému účtenku s tím, ať si to klidně vymění dle svého vkusu.
Nebo třeba - my pijeme hodně čaj a naši taky - tak jsem jim koupila kolekci sypaných čajů v domnění, že to je přesně to ono. A po čase jsem zjistila, že čaje tam jsou, jak je dostali. Zeptala jsem se a dozvěděla, že jim bylo blbý mi říct, že pijí čaje, ale jen ovocné, abych se prý neurazila. No tak jo, tak jsem si je vzala a čaje už nedostávají.
|
| Epepe |
|
(19.7.2012 11:31:33)
Jo, tak. No tak to souhlasím s Ivvvetkou. Když to sestře neřekli, tak to ona nemohla vědět. To je jasné.
|
| MrakovaK |
|
(19.7.2012 11:45:59)
tak třeba o té rybě jí otec řekl, jestli jsem četla dobře
|
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 11:47:13)
J.ejda, ale sestra jim vždy dopředu řekne, co jim koupí stylem - budete mít narozeniny, tak jsem si řekla, že bych koupila to a to. - a přesně to, co je jasný, že nebudou chtít. A i když jí to jasně řeknou, že tohle ne, tak to dostanou.
Já jim třeba nedávám seznam potravin a pochutin, který budou v koši, tak moje chyba, že jsem se přímo nezeptala na ty vitamíny a čaje, nějak jsem myslela, že to udělá radost každýmu. No spletla jsem se, tak tam už tyhle věci nejsou.
|
|
| Ces | •
|
(19.7.2012 11:50:02)
Ono je to ale celkem hrdinství někomu říct, že jejich dárek není zrovna jedničkou. Alespoň já byla vychovávána k tomu, že je třeba se před darujícím radovat z úplně všeho. Jestli se mi to ne/hodí, ne/líbí... to přeci nehraje roli. Trvalo mi opravdu 40 let, než jsem tohle překonala a po povinném jásání začala nesměle špitat cosi o nevhodnosti dárku, který mi ale i tak udělal samozřejmě radost. Musím říct, že s postupujícím věkem mi to jde stále lépe a lépe, ale i mí blízcí už tuší, co se mi líbí, co mi vyhovuje.
Výborná je v tomhle ale moje máma. Nikdy neuznávala za dárky pro ní věci do domácnosti. Vždy přede mnou v soukromí hrozně špačkovala, že vysavač, hrnec, skleničky si měl dotyčný raději nechat. No a jak stárne, dostávám od ní zásadně věci do domácnosti: ručníky, utěrky, povlečení... Nehodí se, nelíbí se, ale v tomhle případš mlčím a v duchu se směju.
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 11:53:11)
Ces - já jsem ta, která neuznává dárky do domácnosti, že bych dostala hrnec k narozeninám. To jsem dostala a řvala, že tohle teda ne a že příště manžel dostane šroubováky a moje děti třeba nákup z Kaufu - to zabralo.
Ale já už tak nějak všechno mám a jak jsou všichni zvyklí se mě zeptat, tak klidně řeknu - když já všechno mám, ale třeba tuhle se mi líbily utěrky a já bych je potřebovala - a je to.
|
| Senedra |
|
(19.7.2012 12:02:32)
asi tak, já pocházím z rodiny, kde se bavíme dost otevřeně. Takže někdy v říjnu zavolám rodičům a domluvím se s nimi, co chtějí k Vánocům - oni mi třeba řeknou, že je pro ně už dost drahá dálniční známka ( bydlí přes 100 km daleko). Tak jim napůl se setrou známku koupíme. A pak dávám pozor a když třeba zjistím, že před svátky má vyjít knížka od jejich oblíbeného autora, tak jí koupím, aby měli pod stromkem nějaký dárek zabalený ve vánočním papíru a dostali opravdové překvapení.
Jééééé udělám nad vonnou přezdobenou svíčkou od pratetičky, ke které jezdíme jednou za rok, ona k nám vůbec a já vím, že tu svíčku klidně můžu poslat dál, protože já je fakt nemám ráda a nelíbí se mi. Když jsem ono zdvořilé jééé udělala před osobou, o které jsem psala, tak to skončilo tak, že jsem svíčky dostávala co dva měsíce, nejlépe aspoň tři kousky. Při velmi opatrné zmínce, že už jich máme doma dost, jsem se dozvěděla, že se mi přeci ta první líbila, tak proč se ozývám..
Xantipo, skoro to vyapdá, že sestra záměrně vytváří situace, kdy dojde ke konfliktu a ona z ní může odejít jako vítěz. Škoda, že do toho kromě tvých rodičů zatahuje i svého syna, který musí být totálně zmatený. Asi bych nějak proti ní zkusila použít její argument o tom, že ona rozhodne, kdy syn dostane rybičku.
|
|
| Ces | •
|
(19.7.2012 12:04:20)
Já jsem tuhle moji mámu dostala. Synek se jí ptal, co mi má koupit k vánocům a ona mu poradila, že silonové podkolenky, že je jich stále třeba (praktický dar). Synek se podřekl před tátou a ten mi to prozradil. No, synovi táta poradil, aby mi raději koupil řasenka a naopak babičce jsme k vánocům pořídili (mimo jiné) 5 párů silonových podkolenek. Musím říct, že pod stromečkem byla hodně zaskočená. Každopádně doufám, že pochopila, že praktické dary nejsou pravé ořechové. Že my si děláme dárkama hlavně radost.
|
| susu | •
|
(19.7.2012 12:16:16)
Ces, u nás jsou kolikrát to pravé ořechové i ty praktické dary. Pokud obdarovanému udělají radost, tak proč ne.
|
| Ces | •
|
(19.7.2012 13:11:12)
Susu - to je právě ono. POKUD UDĚLAJÍ OBDAROVANÉMU RADOST. Ony ale nedělají. U nás v rodině se vždy jelo na dárky pro radost. Moje máma dokonce vždy na praktické dárky nadávala. A najednou, jak stárne, tak považuje za bezva dárek (ovšem jen pro mě, ne pro ni) praktické dary (nejvíc mě asi dorazil prášek na praní). Nikdy jsem jí nic proti neřekla, jen jsem jí o letošních vánocích dokázala, kolik radosti pod stromkem v naší rodině udělají silonové podkolenky. Předpokládám, že pochopila. Vypadala opravdu hodně překvapeně.
|
| susu | •
|
(19.7.2012 13:30:44)
U nás prostě dělají radost i praktické dary, takže si je klidně dáváme. Uznávám, že to je prostě v každé rodině jinak. Mamka, teď bude mít narozeniny a domlouvaly jsme se, že by si přála nějaké nové naběračky, obracečky, ....které jí nebudou ničit její teflonové hrnce, pánvičky a pekáče. Byla jsem u ní, divila jsme se, proč má v hrnci odraný teflon(nebo je to ta keramická vrstva?) a zjistila jsem, že vlastně ani neví, že existují naběračky, které to nedělají. Mamka už se těší, až dorazím s dárkem. U nás jsou praktické dary dle přání obdarovaného oblíbené, ale jasně, to má každá rodina a každý člověk jinak.
|
| susu | •
|
(19.7.2012 13:31:16)
Podstatné je udělat tu radost.
|
|
| susu | •
|
(19.7.2012 13:34:22)
Navíc je to teď změna, ona si už pár let přála spíš kosmetiku a to, co se dá spotřebovat, že má všelikých krámů moc a už další nechce a teď jsme přišli na to, že by se jí toto hodilo.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Epepe |
|
(19.7.2012 11:20:54)
Těžko říct.
Osobně se řídím heslem, že kdo si neumí užít svoje narozeniny a další svátky, včetně přijímání darů, si sám sebe neváží.
Ale nevhodný dárek - navíc předem zakázaný - mně taky někdy naštve.
|
| Ivevvvka |
|
(19.7.2012 11:25:14)
Jejdo, no právě, je to opravdu zakázané? Zatím tu Xantipa psala, že jí řekl, že to nechce a nepřeje si to, což se dá chápat jako upejpání opřené o celoživotní spořivost. Pokud při prvním nevhodném dárku věc vzal, dal jí to do ruky a důrazně pronesl : Mařenko, nezlob se, ale já si to od tebe opravdu nevezmu, říkal jsem ti, źe to nechci., potom by sice taky bylo zle, ale věc by byla jednou pro vždy vyřízená. Jestli si za jejími zády všichni říkají, jak je nemožná, ale do očí jí to řeknou až když dá zvíře, tak je to přeci jen odlišná situace
|
|
|
| Razivia | 
|
(19.7.2012 12:03:15)
Od sestry mi to připadá jako taková divná (napůl citová) manipulace. A dávat dárek s účtenkou - to je vyloženě neslušnost, vždyť případnou reklamaci by snad byla schopná zajistit.
|
|
| sylvaina | 
|
(19.7.2012 12:07:39)
No jo no, to je problém. A chápu tě. Máme dědu, který rovněž nic nechce. On opravdu, to co chce a potřebuje, už má. Poslední dárek, se kterým jsme zabodovali, byla mikrovlnka asi před 5 lety. Od té doby jednou pernamentka do bazénu- chodí tam pravidelně, tu sice přijal, ale radost mu neudělala. Ukázalo se, že důchodci mají tak levné vstupné, že mu bude trvat 10 let, než to proplave. A jídlo mu taky dávat nemůžem, má dietu a okruh potravin má velice omezený. Jako dárek třeba vaničkový tvaroh... Takže dáváme fotky dětí a různé ručně dělané věci, co holky vyrobily. Z toho má radost. Jinak nic. Celkem dlouho mě to trápilo. A možná to trápí sestru a proto dává dárky nevhodné. Ale už jsem se smířila. Co taky dělat, dávat 150té triko, které děda nikdy neobleče? To je nanic. A s rybou se stavím na stranu rodičů, dárek, který člověka k něčemu zavazuje, je prostě blbý.
|
|
| Oceán | 
|
(19.7.2012 12:08:16)
Zkušební chroust.
Jen testuju, jestli mi funguje nová registrace. 
|
| Kubula K. |
|
(19.7.2012 12:42:25)
Myslím, že Brigittka je Mystik a Xantipy sestra je neuvěřitelná krůta.
|
| uhugo | •
|
(19.7.2012 13:40:04)
No a to jsem si říkal, že reaguju nějak ostře a že od tebe odkoukám nějakou respektující formu nesouhlasu .
Mystik, pokud si ho pamatuju, byl celkem škudlil, ten by asi drahé hodinky neschvaloval a když už by je dostal, šel by je vyměnit za mléko.
|
| Maťa. | 
|
(20.7.2013 12:51:03)
Ja viem, kto je Brigittka alias Alphafile. Mystik to nie je
|
|
|
|
|
| Raduza | 
|
(19.7.2012 13:26:08)
Sestra se chce něčím zavděčit a chudák neví jak . Táta se chová jak malé děcko. Jinak to říct nejde. V podstatě je mi líto obou, sestry možná víc. Jak z toho ven nevím. Asi bych sestře vysvětlila, že moudřejší ustoupí a ať mu koupí příště uherák a mamce nějakou dobrou šunku.
|
| Senedra |
|
(19.7.2012 13:34:55)
Létavice, no vidíš a já, ač mám jen pohled jedné strany, tak to vidím obráceně - jak malé děcko se chová sestra a dělá naschvály.
|
| Kudla2 |
|
(19.7.2012 14:20:33)
Já to vidím taky tak (že naschvály dělá sestra), a spolu s tím, že rodiče prakticky vyhazuje, je to něco, co nedokážu rozklíčovat.
Myslím, že jediné, co by se dalo dělat, je říct sestře "hele, proč se k těm rodičům takto chováš? mně se to nelíbí" a rodičům "hele, mám občas pocit, že chování sestry k vám je za čárou, ale pokud vy sami nechcete, nebudu se do toho míchat".
A dala bych otci (i mámě) výslovně najevo, že mi na nich záleží (protože něco by mi asi naznačily otcovy obavy, zda mi nebude vadit, když zavolá sestře.
|
|
|
| Xantipa. |
|
(19.7.2012 13:36:59)
Létavice - no to jistě
|
|
| uhugo | •
|
(19.7.2012 13:42:54)
Sestra se chce něčím zavděčit a chudák neví jak.
To je zajímavé, Xantipa to ví, její bratr to ví, otec to nejspíš taky ví, sestře to sem tam řeknou, skoro by se až zdálo, že jí to do té hlavy cpou horem dolem... a ona chudák neví.
|
|
| Oceán |
|
(19.7.2012 13:55:07)
Až ti nabídnu krokodýla, ty ho odmítneš a stejně ho najdeš doma ve vaně, tak taky budeš mít pocit, že se ti chci zavděčit? Za hodinky měl táta poděkovat a strčit je do šuplíku nebo je vrátit do obchodu, ale rybička už je moc.
|
|
|
| Horama | 
|
(19.7.2012 13:39:41)
Obdarovaný má právo dárek odmítnout, a to tím spíš, když je to něco, o čem všechny předem informoval, že to nechce. To už ani není dárek, to je naschvál. Nejsem přeci povinna stavět na zahradě stáje, až mi milovaná dcera daruje koně, kterého se budu bát, ne? Ano, závojnatka je poněkud menší a nevyžaduje takové změny životního stylu rodiny, ale jednou je nežádoucí, tak ať se zabydlí u ségry.
|
|
| Grainne |
|
(19.7.2012 18:28:39)
Když se dárce omylem a v dobré vůli netrefí, samozřejmě projevím zdvořilé nadšení a dar, ne/dar tiše odložím do ústraní, ale netrefí li se dárce zcela úmyslně a jasně proti vůli obdarovaného, zaslouží si pokárání, případně i nějakou ostřejší řeč.
Je poněkud hloupé, že rodiče občas musí tímto způsobem vychovávat své dospělé děti, ale nejsou nesvéprávní a svou vůli projevit v takovém případě musí, pokud jim tedy nedělá dobře, že s nimi potomek "voře", což je v tomto případě jasné.
Nesluší se druhým vnucovat svou vůli (ani v podobě zlaté ryby) a to ani blízkým, leda snad ve vyjímečných případech ohrožení života.
|
|
| keksik4 |
|
(19.7.2012 22:21:27)
Hm, tak tady alespoň ty rodiče dají jasně najevo, že něco nechtějí nebo chtějí. Mě totálně vytáčí tchyně, která pořád prohlašuje, že nic od nikoho nechce - ale nechtějte vidět to čóro, když to někdo vezme opravdu doslova. Nebo začne že ona svátky a narozeniny neslaví ale jakmile ji nepopřejete nejpozději do 7 hodiny ranní, tak je uražena týden.
Pokud jsou nastavený jasný pravidla, snažím se je dodržovat, prostě u nás ségra nechce nic co se týká domácnosti, tak to nedostává, mamka zase nechce žádné oblečení, tak nedostává, přijde mi to fér, protože dar má udělat radost obdarovanému. Ačkoliv nad příšernýma dárkama od mojí babičky se snažím tvářit nadšeně, přestože většinou skončí nepoužité někde na půdě. Rozhádat kvůli daru celou rodinu bych nechtěla a dospělí lidé mohou vždycky trošku ustoupit.
|
|
| anemon | 
|
(20.7.2012 21:58:23)
Je to už dlouhý, nečtu vše, ale budu v menšině, je mi sestry líto
|
| Kudla2 |
|
(20.7.2012 22:00:49)
anemon, mně by taky bylo, kdyby to byla "normální" situace, ale právě proto, že nečteš všechno, tak Ti možná uniklo, že tahle byla dost atypická.
Mně je spíš líto toho otce, já bych té dceři, ač poměrně flegmatik, ty hodinky taky omlátila o hlavu.
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)