lipoo |
|
(26.8.2012 15:12:52) my našim říkali "Mamo a tato"-tak mi říkaji i naši kluci-ač určitě mami je hezčí,nějak mě nenapadlo to po nich vyžadovat...teď mě to trošku štve-hlavně,když kdekdo ze spolužáku se u našeho desetiletýho diví,že mi říká "tak škaredě"-mamo...prý "já bych dostal facku"...dyť je to normální slovo "mámo"-akorát mi to všechno krátíme..ale je fakt,že mě někdy zamrzí,když vidím 17ti letýho syna říkat svojí mamce "maminko"...závidím
|
Paradox |
|
(26.8.2012 15:23:16) Lipoo, můj manžel taky používal oslovení mama a tata. Řekla jsem mu, že mi to zní hanlivě. Dává si na to od té doby pozor. Ale byl tak zvyklý od dětství. Já jsem našim říkala maminko (teď už mami) a tátovi (tam byl vřelejší vztah) nejčastěji taťudlo jako Hurvínek Děti nám říkají mami/nko a tati/táto/tatínku. Starší dcera na mě občas volá mamie. Zní mi to trochu jako zmije, ale ona tvrdí, že to tak vůůůůbec nemyslí. Nikdy bych nechtěla, aby mi děti říkaly jménem. Jsem na oslovení mámo hrdá. Naši sousedé si říkali jménem a přišlo mi to vždycky směšné. "Pavlíčku, jsou vaši doma?". "Emóóóóóó, Pepóóóó..."
|
lipoo |
|
(26.8.2012 15:25:26) paradox-to je právě to,pro ty "ostatní"...mi to ze začátku vůbec divné nepřišlo,tak jsem i nechala manžela a ostatní,aby mě tak titulovali-pak si na to děcka zvykly,že...protože to znám od mala....ale čím dál víc spolužáku od první třídy se pak podivovali,že mi synek tak "škaredě" říká,tak mi to začlo teprv vrtat hlavou...teď už to nepředělám
|
Paradox |
|
(26.8.2012 15:45:34) Lipoo, manžel taky koukal, co tím myslím. Je to přesně, jak říkáš...zní mi to škaredě. Ale tak on je hodně přizpůsobivý, tak už jsem to od něj dlouho neslyšela. Zkrátka protáhl to na máma a hned je to lepší.
|
|
|
Luc. |
|
(26.8.2012 15:26:13) "Jsem na oslovení mámo hrdá"
Paradox, přesně jsi to vystihla, díky
|
Monty |
|
(26.8.2012 15:27:33) Tím to asi bude. Já na to hrdá nejsem.
|
Paradox |
|
(26.8.2012 15:46:33) Monty, rozveď prosím, až jak moc ironicky jsi to myslela.
|
|
Luc. |
|
(26.8.2012 15:47:20) Monty, a proč nejsi?
|
Monty |
|
(26.8.2012 15:49:36) Já to vůbec nemyslela ironicky. Opravdu na to nejsem hrdá, je to biologická danost. I moje babička říkávala, že porodit zvládne každá kráva (pardon, cituji), takže k něčemu takovýmu ani nejsem vedená...
|
Paradox |
|
(26.8.2012 15:57:15) Monty, rozumím. Zmátl mě ten smajlík. Hrdost není ale ve smyslu nějaké pýchy, že jsem byla schopná počít a porodit. I když, pravda, početí té mladší nás opravdu značně vyčerpalo. A i když, pravda, rodit je jedna z mála věcí, na které jsem opravdu šikovná.
Hrdost je myšlena spíš jako vděk, že mi byly děti dopřány a že je mi dovoleno starat se o někoho, pro koho můžu být mámou. Věřím, že stejné pocity hrdosti bych měla, i kdybych ty děti nepočala a neporodila.
|
|
Monty |
|
(26.8.2012 16:00:13) Žluťásku, no, svým způsobem, ale na druhé straně kdykoli syn děkuje Bohu, že mu dal matku jako jsem já, lehce mi zatrne, protože si uvědomím, že mu tím poněkud komplikuju život. I když... zrovna včera jsme to probíraly s jeho náhradní babičkou - on by měl ty vztahy komplikovaný i tak, se svojí povahou.
|
|
Tante Ema |
|
(26.8.2012 16:03:55) Starší dcera mi tuhle řekla před spaním: " ...přezdívka.., ty můj miláčku" . Já svojí mámě říkám celý život mami nebo maminko atd., ale jako dítě jsem se jí bála a dneska nejčastější pocit v souvislosti s ní je smutek. Nikdy by mě nenapadlo jí říct jménem nebo snad nějakou přezdívkou. Piedestal hromovládného božstva si -dá se říct- drží pevně (a to mě ani neztrapňovala nějakými "trapnými rituály",když nepočítám rituál výprasku).
|
|
|
Merylin5 |
|
(27.8.2012 7:35:03) Já si vůbec nemyslím, že porodit zvládne každá kráva. Podle mě je to velká zásluha, být těhotná, vydržet porod, starat se o dítě-nic z toho není biologická danost, v každý chvíli se můžeš rozhodnout, že nic z toho dělat nebudeš, a jsem na to hrdá, že to dělám, není to vůbec samozřejmost-a jestli nemá být člověk hrdý na tohle, tak už nevím na co jinýho
|
Monty |
|
(27.8.2012 10:09:50) Markytko, já ti ani nevím, jestli člověk vůbec musí být na něco hrdý. Spíš bych řekla, že ne.
|
adelaide k. |
|
(27.8.2012 13:57:10) Monty, nemusí, ale mylsím, že je to pozitivní věc. Imho to dost souvisí se sebevědomím.
|
|
|
|
Merylin5 |
|
(28.8.2012 6:24:37) Ano je - nebo spíš, abychom si rozuměly, myslím tím vážit si sám sebe (ne jako hrdý jak se maminky viditelně dmou pýchou na besídkách)
|
|
|
|
|
Monty |
|
(26.8.2012 15:50:41) beznicku, protože u lidí pokládám za podstatný jiný věci než to, jestli zplodili nebo porodili.
|
Luc. |
|
(26.8.2012 15:56:50) u jiných lidí jo, ale sama na sebe jsem hrdá, že jsem dala život třem úžasným lidičkám, ale to se nedá asi vysvětlit někomu,kdo to má nastavené jinak.... úplně bez urážky Monty a vůbec ne ve zlém, ty máš jiný vztah k mámě (pro mě je to milovaná maminka, i když občas prudí) než já a řekla bych že i k dětem
|
Monty |
|
(26.8.2012 15:58:23) beznicku, neberu to jako urážku, vždyť je to pravda. Mne takový to typický mateřství minulo jak jako dceru, tak jako matku.
|
Ananta |
|
(26.8.2012 16:03:18) U mě to teda nesouvisí s mateřstvím, ale je to součást výchovy s hranicemi, kterou budu preferovat, protože je to nejúspěšnější model.
|
Monty |
|
(26.8.2012 16:04:40) Ananto, ty máš holčičku ještě malou, ale časem přijdeš na to, že výchova se dost odvíjí taky od toho, jaké to dítě je. Věř mi.
|
Ananta |
|
(26.8.2012 16:08:31) Určitě, s tím souhlasím, jednoznačně, ale to se nevylučuje, tento model se může přizpůsobit. Já jsem ovlivněná svou prací a tím, že teoreticky se výchovou zabývám docela dlouho, vždycky mě to zajímalo.
|
Tante Ema |
|
(26.8.2012 16:22:23) Ono to tkví hlavně v uvědomění, že maminka není kamarádka. To může nastat i při volnomyšlenkářském oslovování.
|
Ananta |
|
(26.8.2012 16:29:47) Může, ale pro mě je to rámec, prostě základní jistoty, první čakra - uzemění, základní stavební kameny, on je život pak už sám o osbě tak složitej a zmatenej, že jsem přesvědčená, že by to dětstí mělo mít pevné hranice, aby se pak bylo v dospělosti k čemu vracet a na čem stavět.
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(26.8.2012 23:25:58) o tom jsme nedávno mluvily s dcerou. že vlastně nechci být její kamarádka, ale máma. naprosto se mnou souhlasila - kamarádky má jinde a na něco jinýho, mě si nechá jako mámu :)
|
Monty |
|
(26.8.2012 23:27:09) Ráchel, můj syn kamarády nemá.
|
Ráchel, 3 děti |
|
(26.8.2012 23:31:10) Monty, rodič nemůže nahradit kamarády a naopak. Je to prostě něco jiného. Nikdy nebudeš jeho vrstevník. Proč nemá kamarády?
|
Monty |
|
(26.8.2012 23:33:45) Ráchel, nemá kamarády, protože si se svými vrstevníky nerozumí.
|
Ráchel, 3 děti |
|
(26.8.2012 23:39:07) Proč si s nima nerozumí? kvůli tomu, že je chytrej a má "divný" zájmy?
|
Monty |
|
(26.8.2012 23:40:06) Ano, je chytrej, má divný zájmy, jinak mluví, jinak myslí a odmítá se přizpůsobovat okolí.
|
Ráchel, 3 děti |
|
(26.8.2012 23:41:21) nojono, celá maminka... já byla v tomhle věku taky mimoň, strašně jsem chtěla kamarádky mít, ale většinu času jsem byla osamělej jezdec... ale pak se to dost změnilo
|
Monty |
|
(26.8.2012 23:42:44) Ráchel, on snad ani moc nechce, protože je dost introvert.
|
Ráchel, 3 děti |
|
(26.8.2012 23:44:12) časem o někoho zakopne, až bude zahloubán :) mimo diskuzi - napadlo mě, že by tě tohle mohlo třeba zajímat http://rodolfo-ferreira-fric.blogspot.cz/
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jahala. |
|
(26.8.2012 23:32:31) ano tak nějak to má doma taky
|
|
|
|
|
|
Gertruda |
|
(26.8.2012 19:07:08) Také si myslím. Popravdě řečeno si myslím, že je to trochu naivní, jak by snad existoval seznam nějakých "zaručených výchovných pravidel", která když se nerespektují, řád se rozpadne na kousky.
|
Ananta |
|
(26.8.2012 20:30:37) Jistěže jsou osvědčené výchovné modely, zabývá se jimi psychologie, speciální pedagogika a další obory.
|
Ananta |
|
(26.8.2012 20:52:58) Nikde jsem nečetla žádné pojednání o oslovování rodičů, ale často se zdůraznuje, že dítě má mít jasno v tom kdo má jakou roli, takže máma je prostě máma a otec otec. Když bude mámě říkat "hele Heleno" a otci "hej Vincku" tak to tu roli posouvá trošku někam jinam. Je mi jasný, že budete skálopevně tvrdit že ne, ale tvrdím že ano. Pojem matka a otec jsou obsahově nositelem nějakých atributů a nevím proč experimentovat a oslovovat jménem, ale jistě je to každého věc.
Samozřejmě ty doporučení ohledně výchovy nejsou dogma, ale v průměru jsou to funkční a úspěšné modely. Je fakt, že v postmoderním světě je trend toto rozrušovat, otázka (dost diskutovaná i v odborných kruzích) je kam to povede, ono už se to trochu ukazuje za těch 20 let a to se taky hodně řeší. Každé dítě je jiné a co jedno zvládá druhé už unést nemusí (myslím třeba volnou výchovu se slabými hranicemi).
|
JaninaH |
|
(26.8.2012 21:09:00) Ananta píše o těch daných rolích, já myslím, že na tom něco je. Můj táta a jeho bratr své mamince, mé babičce, celý život vykali. Chovali se k ní vždycky krásně a s velkou úctou a měli ji moc rádi, ale byl tam znát i odstup, určitě vzájemně důvěrní moc nebyli. Já si myslím, že to s tím oslovováním souviselo hodně.
|
Ananta |
|
(26.8.2012 21:10:43) mně to tykání a oslovování mámo a táto připadá jako rozumná střední cesta
|
|
Jahala. |
|
(26.8.2012 21:35:43) Žluťásku ono taky blízký vztah neznamená hned kamarádský. Já mám s dcerou blízký vztah, ale rozhodně bych ji nenazvala kamarádkou a ona mě taky ne. Svěří se mi se spoustou věcí, ale role jsou jasně dané a vybočení se snažím řešit. Blízké jsme sik, ale velmi to s kamarádstvím dle mého nemá nic společného
|
Jahala. |
|
(26.8.2012 21:56:46) neřekla bych, je to velmi podstatné a blízký vtah přece není to samé co kamarádský, podle mě je rodičovství a kamarádství postavené na jiných základech a ano možná i na tom že si prostě nejsme rovni což v kamarádství je nutnost aspoň pro mě. Se svojí mamkou mám taky blízký vztah, ale rozhodně ne kamarádský a rozhodně si nejsme rovny, i když já rozhodně nemám pocit, že jsem vždy v podřízené roli.
|
Jahala. |
|
(26.8.2012 22:42:42) tak to jsme ve shodě. Akorát si nemyslím, že mě kvůli tomu musí oslovovat jménem, mně osobně by to vadilo, ale zas pokud to někomu nevadí tak mně to nedí, ale já bych to vůči sobě od dcery nechtěla a nedovolila
|
|
|
Monty |
|
(26.8.2012 22:54:42) Já mám pocit, že si rovni jsme. Všichni lidé bratry jsou.
|
Monty |
|
(26.8.2012 23:07:24) Žluťásku, určitě beru svůj vztah se synem víc jako vztah, ve kterém od sebe oba navzájem něco získáváme než vztah, kde bych si nějak extra uvědomovala odpovědnost. Jak říká liška v Malém princi: Máš zodpovědnost za to, cos k sobě připoutal. Takže já ji cítím ke každýmu, koho jsem k sobě připoutala a nerozlišuju, jestli je to dítě nebo kamarád.
|
Jahala. |
|
(26.8.2012 23:15:54) Já k sobě kamarády nepoutám, za dceru cítím rozhodně věctší zodpovědnost než ke kamarádce ostatně k bratrovi taky neb rodina je rodina a krev není voda . Tuhle bratrův velký kámoš říká Takže pro Jahalku(moji dceru)do Prahy pojedeš a pro mě ne a on v klidu odpověděl ano chápeš to správně. A tak to mám taky pro spoustu lidí udělám hodně, ale u dcery mě bolí její bolest a když vím, že dělá chybu a nenechá si to rozmluvit tak ani nemůžu mít radost z toho, že na moje slova došlo, prostě proto, že ji mám ráda a bolí mě to s ní
|
Monty |
|
(26.8.2012 23:18:13) Jahalo, no, já to mám jinak, každý jsme nějaký...
|
|
|
Pawlla |
|
(27.8.2012 5:23:42) Ale Monty,kamaráda jsi snad na svět nepřivedla.Svého syna ano a dokud nebude dospělý tak odpovědnost máš,že to necítíš je smutné.Tedy bylo by,kdyby to tak bylo,moc Ti nevěřím.
|
Pawlla |
|
(28.8.2012 6:26:03) To taky,ale u Monty bych řekla,že se tlačí do určité role,ne kvůli okolí,ale protože si myslí(částečně oprávněně),že život pak bude jednodušší.
|
|
|
|
|
|
Jahala. |
|
(26.8.2012 23:03:51) A já mám pocit, že tak svět kolem rozhodně nefunguje. Viz oblíbené mého otce(ale ne zneužívané) Co je dovoleno bohovi není dovoleno volovi a hlavně pokud by jsme si byli rovni, proč bych za ni měla minulých 18 let zodpovědnost já
|
Monty |
|
(26.8.2012 23:08:45) Jahalo, tak možná je to tím, že jsem i jako dítě musela mít pořád za někoho odpovědnost, takže si tyhle věci nijak neberu a neprožívám je.
|
Jahala. |
|
(26.8.2012 23:18:00) Jo a co by se stalo kdyby jsi to neuhlídala?
|
Monty |
|
(26.8.2012 23:19:26) Jahalo, jak - co by se stalo? Myslíš, že bych nešla do basy nebo jak? Měla bych pocit selhání, samozřejmě.
|
Jahala. |
|
(26.8.2012 23:21:14) pocit selhání implantovaný neb hlavní odpovědnost měla být jinde, ale to snad víš
|
Monty |
|
(26.8.2012 23:25:33) Jahalo, ne, to nevím. Pro mne je odpovědnost zřejmě něco jiného. Co bych měla podle tebe např. cítit, když jsem měla v nějakých dvanácti zodpovědnost ve chvíli, kdy přede mnou babičku ranila mrtvice? Říct si, že jsem dítě a tudíž se mne to netýká, protože nejsem na stejné úrovni jako dospělí a zodpovědnost za její život nemám? Měla jsem si jít pustit muziku vedle do pokoje a nechat ji umřít? Neměla jsem mít zodpovědnost za dětinskou matku a za svou sestru, když matka začala po rozvodu chlastat a já nechtěla, aby na ni přišla sociálka? Nebo jak to myslíš?
|
Jahala. |
|
(26.8.2012 23:31:42) Monty, ne neměla jsi si jít pustit muziku, ale nebyla by tvá chyba, kdyby se pomoct nezdařila. U pijící matky a sociálky no nevím kolik bylo v té době tobě a kolik sestře a nevím jak to u vás vypadalo, ale dovedu si představit situace kdyby bývalo mnohem odpovědnější tam tu sociálku přivést
|
Monty |
|
(26.8.2012 23:33:09) Jahalo, ale ona to není ani chyba dospělýho, když se něco takového stane. To jsem tím chtěla říct.
|
Jahala. |
|
(26.8.2012 23:35:35) To není, ale dospělý by třeba právě to už měl vědět.
|
Monty |
|
(26.8.2012 23:37:39) Jahalo, ale já to věděla taky, i jako dítě, to na věci nic nemění.
|
Jahala. |
|
(26.8.2012 23:43:57) Co chceš slyšet bylo na tebe naloženo příliš a to prostě není správné. Být rodič je těžké, právě proto, že máš být milující původce, učitel, rádce a bohužel i někdy diktátor a najít mezi všemi rolemi ten správný poměr je taaak těžké a ne vždy se to prostě daří. V některých případech se to víc nedaří a to je pak průšvih a zkaženo někdy i mnoho životů
|
Monty |
|
(26.8.2012 23:45:50) Jahalo, buď to půjde i bez diktátora, nebo holt v této roli selžu. To je život.
|
Jahala. |
|
(26.8.2012 23:50:46) Monty, ty jsi mu opravdu nikdy neřekla tak to bude tak a o tom nehodlám diskutovat? Nikdy jsi ho řvoucího neodnesla a neprosadila tím svoji vůli?
|
Monty |
|
(26.8.2012 23:52:44) Jahalo, ne, obvykle jsem čekala, až ho to přejde. Ale pamatuju si jen na jeden jedinej případ, kdy řval a snažil se prosadit si tu svoji proti mé.
|
Jahala. |
|
(26.8.2012 23:54:11) No potěš, a jak to taky dopadá si čteme v tématech Petky s Mikuláškom.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ananta |
|
(26.8.2012 23:45:15) Ta zodpovědnost nebyla adekvátní tvému věku a tvoje matka to nezvládla, proto to dodnes řešíš
|
Monty |
|
(26.8.2012 23:46:21) Ananto, ale já ji řeším právě proto, že za ni cítím odpovědnost.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ananta |
|
(26.8.2012 23:21:13) Můj pohled na věc je, že rovni si skutečně jsme, jen máme na čas vymezeny ty role jako dítě a jeho průvodce rodič. To dítě, když zabrousím na duchovní rovinu, může být mnohem vyspelější bytost než ty, ale aby se správně rozvinulo, potřebuje na začátku skrze tebe vrůst do "země" a to je právě to bezpečí, jemná autorita, vlastně je rodič takovým prvním učitelem ve všech směrech. Děti se nerodí jako tabula rasa, jdou sem už s nějakým příběhem a úkolem rodiče je mmj. ten příběh respektovat a pomáhat na cestě k jeho naplnění. Rodič i dítě jsou rovnocené bytosti jen mají vzájemně jinou roli.
|
Ráchel, 3 děti |
|
(26.8.2012 23:22:50) Anato, napsala jsi to moc hezky
|
|
|
Ananta |
|
(26.8.2012 23:23:51) A napadá mě, že motivace pro oslovování jménem může být i potřeba dát dítěti najevo tu rovnocennost a respekt vůči němu, ale myslím si, že to není nutné, že to dítě stejně vycítí i při zachování oslovení matka, otec.
|
|
Monty |
|
(26.8.2012 23:26:28) Ananto, jenže já k tomu syna nemotivuju, říká mi tak spontánně sám od sebe.
|
|
|
Jahala. |
|
(26.8.2012 23:26:46) No nevím, prostě takto tu rovnost nevnímám, ale zároveň to neznamená, že by byla dcera můj podřízený. Tyhle řeci o duchovní rovnosti jsou pro mojí pragmatickou duši dost neuchopitelné
|
Monty |
|
(26.8.2012 23:32:28) Synovi od doby, kdy je schopný to pobrat říkám, že jediný rozdíl mezi ním a dospělým je ten, že dospělý má víc zkušeností. Neznamená to automaticky, že je chytřejší, jen to, že žije déle a dostal se do více různých situací. Takže to, co mu říkám není z mé strany povyšování, pouze sdělování informací, které pokládám za relevantní, ale jestli je bude brát v potaz nebo ne, to je už čistě jeho věc.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|