kobra21,A91,M94,A08,L10 |
|
(13.5.2014 14:39:57) Je li to pravda,gratuluji,zijes s ukazkovym manipulatorem. Nejvyssi cas, nohy na ramena a prchej dokud nemas decka,pak by te dusil pres ne a sel by dosti daleko. Idelani by bylo mit te odriznutou od vsech a vseho,jen pro sebe a pekne drtit,demonstrovat svoji moc.Vím,o čem píšu,sama jsem žila s šikovným manipulatorem 16 let,navíc moje profese paradoxne prinaší do ordinace podobné případy.V sobě musí mít velký mindrák,ač se jeví úspěšne
|
ElenP |
|
(13.5.2014 14:45:59) Holky a nebály jste se, že se to bude opakovat? Že si zase najdete manipulátora. Já se bojím, že zase budu milovat a věřit někomu, kdo se mnou tohle udělá a já to neuvidím.
|
LaDa_A (2 deti) |
|
(13.5.2014 15:00:04) Mezi odchodem a dalsim vztahem se budes muset postavit na vlastni nohy. Snazit se pochopit co se stalo pred 10 lety, proc byl atvoje startovni cara do tohoto vztahu takova jaka byla. Vzhlizet k partnerovi s neomezenym obdivem je samo o sobe patologie. Cim to bylo? Neco patologickeho ve tvem detstvi a dospivani? Tohle nejspis sama nezvladnes, bude to chtit teraputa.
|
ElenP |
|
(13.5.2014 15:24:03) Jen mě doma naučili, že bych měla být pravdomluvná a že se všichni lidé milují. Doma jsme se nehádali, taková pohádka no.
|
Kamisi |
|
(13.5.2014 15:29:57) Taky jsem si myslela, že jsem měla šťastné dětství. Až při hlubší analýze jsem zjistila, že to tak úplně nebylo, že jsem byla mámou velmi mile manipulovaná do role poslušné holčičky.
|
Carollyn |
|
(13.5.2014 15:45:44) Kamisi, to tak nějak sedí i na mě... U mě to byla zase babička, z přirozeně spíše zakřiknutého a bojácného dítěte udělala totálního exota, který se sice nadmíru líbil starším dámám a letitým pánům pro svoji zdvořilost a poddajnost, ale v běžném kolektivu jsem byla tak nějak totálně mimo.
|
|
|
LaDa_A (2 deti) |
|
(13.5.2014 15:31:36) "mě doma naučili, že bych měla být pravdomluvná a že se všichni lidé milují"
Och muj boze. Tak to vem jako lekci, a postarej se o to, abys svoji dceru v budoucnu podobne nesmysly neucila.
|
|
|
|
|
ElenP |
|
(13.5.2014 14:47:25) Já si říkala, že budu čestná a řeknu mu to popravdě, jak to je. Aby mi pak nevyčetl, že jsem mu to neřekla. Ale já mám strach, jak bude reagovat. On mě zase svými argumenty úplně roznese a pak mě bude dusit. A určitě se mi pomstí (to dělá lidem běžně, udává je atd.). On má na všechno tak pádné argumenty.
|
Kreaty |
|
(13.5.2014 14:52:13) Elen, to bych nedělala že bych mu to říkala. Ať je to jak je o, tak on z tebe vždycky udělá tu špatnou, takže snažit se chovat korektně nemá v tomto případě smysl. Pokud jsi rozhodnutá odejít, tak to udělej bez říkání.
|
ElenP |
|
(13.5.2014 14:55:54) Já už chci mít jen klid a chci cítit zase ten pocit štěstí. Já už to takto dále nedám, já už nemůžu :(. Jen mám strach..
Bojím se, že pokud mu to neřeknu a nevyříkám si to s ním, tak se mi pomstí ještě více. Já se bojím těch jeho řečí, jak mě budou bolet..
|
Hadi a spol |
|
(13.5.2014 14:58:17) Odkud jsi? Najdi si psychologa, jak už bylo psáno, který ti pomůže s tím vším se vyrovnat a provede tě tou situací.
Věř tomu, že jsi připravená, pokud nad vším takhle už přemýšlíš
|
ElenP |
|
(13.5.2014 14:59:51) To mám odejít bez vysvětlení a co mu mám napsat?
|
Hadi a spol |
|
(13.5.2014 15:00:38) Odcházím, život s tebou mě ničí a nechci to napravovat.
|
|
Kreaty |
|
(13.5.2014 15:02:42) Elen, v tom dopise bych si ho vychutnala. Jeho slovy bych napsala: jsem taak neschopná, nevzdělaná a nemožná, že jsem odešla. nechci ti bránit ve tvé cestě za štěstím. Určitě si najdeš nějakou dokonalou, se ktrou budete k sobě ideálně pasovat. Protože tě miluju, tak ti dávám tuto šanci a prosím tě využij ji. Já si bude hledat někoho podobně nedokonalého jako jsem já....
|
Cimbur |
|
(13.5.2014 15:04:43) Já bych si naopak nic nevychutnávala a vše řešila s maximální korekností. Žádné dopisy jako důkazy rozjitřených emocí, nic, co by obsahovalo protiagresi.
|
Kreaty |
|
(13.5.2014 15:08:58) Cimbur, takže by si mu to sdělila osobně? Nebo odejít bez dopisu?
|
LaDa_A (2 deti) |
|
(13.5.2014 15:40:24) Ona prece musi udelat strasne moc predtim, nez na nejake oznamovani dojde. Musi si pripravit svoje veci, doklady, najit si terapeuta, ktery ji podrzi v krizi, domluvit se s rodicema, nebo najit pronajem, prestehovat se alespon castecne, najit si pravnika a podat zadost o rozvod, dopis nebo nedopis je v tehle chvili irelevantni.
|
|
|
|
Hr.ouda |
|
(13.5.2014 21:51:38) Ty už to máš za sebe promyšlený .
|
|
|
Šešule |
|
(13.5.2014 15:03:00) "Přišla jsem, zažila jsem, neděkuji, odcházím."
|
|
Marika Letní |
|
(13.5.2014 15:06:27) Teď bych se nezmýšlela nad tím, co mu napsat. To je až poslední krok. První krok psycholog. Druhý krok uschovat doklady a jiné důležité věci u někoho jiného. Třetí krok najít bydlení. A pak postupuj dále. Dopis je na konci seznamu. Uvidíš, že jak začneš, tak to půjde. Vlastně první krok je už to uvědomění si skutečnosti, že jsi psychicky týraná a že dál už s manipulátorem žít nechceš. To právě děláš. Takže krok číslo 2 - psycholog
|
|
|
ElenP |
|
(13.5.2014 15:00:19) Praha a okolí.
|
Hadi a spol |
|
(13.5.2014 15:02:23) Zavolej na tel. číslo na www.acorus.cz - tam ti poradí co můžeš dělat a myslím, že by ti mohli nabídnout i nějakou terapii, kdybys byla z okolí Milovic, tak bych ti mohla dát kontakt na jednu moc fajn paní, která by ti taky mohla pomoc - obojí zdarma
|
|
kobra21,A91,M94,A08,L10 |
|
(13.5.2014 15:28:58) Praha Opletalova ulice Mgr. Kohoutkova,ta dela obeti domaciho nasili,u hlavního nadraží
|
|
kambala pláááckááá |
|
(13.5.2014 15:40:49) Elen, potřebuješ a) psychologa, který umí s domácím násilím, b) advokáta
kdyžtak mi napiš na kambala8 zavináč gmail com
pošlu ti kontakt na psycholožku, se kterou dělám roky a dala bych za ni ruku do ohně a hodně mým klientkám už pomohla
|
ElenP |
|
(13.5.2014 15:47:35) Já k psychologovi kdysi chodila a on mi řekl, že pokud se nerozvedu, nemám k němu již chodit, že se nechce dívat, jak se masochisticky ničím. Jenže já mu tenkrát nevěřila, dnes už to také vidím jinak. Jen mám prostě strach a stojím na místě..
|
Hadi a spol |
|
(13.5.2014 15:48:44) Udělej první krok a objednej se k nějakému psychologovi
|
ElenP |
|
(13.5.2014 15:51:49) Jednou mi řekl, že musí cítit, že má nadvládu, ale chce být za toho hodného a za toho velkorysého přede mnou, že ji jako nepoužije.
|
LaDa_A (2 deti) |
|
(13.5.2014 15:54:13) Tak tohle lze praktikovat v sexu po vzajemnem souhlasu dvou dospelych lidi; v realnem zivote to je proste patologie. Zvlast pokud tam ten vzajemny souhlas chybi.
|
|
|
|
LaDa_A (2 deti) |
|
(13.5.2014 15:51:18) Najdi si jinyho, tenhle zjevne nebyl pro tebe ten spravnej, aby te dokazal dovest ke zmene.
|
ElenP |
|
(13.5.2014 15:53:02) Já taková nebyla před tím, ještě první roky v manželství jsem se hádali, ale pak jsem se začala bát, že o něj přijdu a začal asi tento kolotoč. Já na spoustu špatného zapomněla a uvědomuji si to teď, co všechno jsem zažívala.
|
Hadi a spol |
|
(13.5.2014 15:56:02) Hezky ti vryl do mozku, že bez něj budeš naprosto neschopná, půjdeš pod most a umřeš hlady
|
|
|
|
Marika Letní |
|
(13.5.2014 15:56:50) Klidně měj strach a stůj na místě. Ale zvedni telefon a zavolej psychologa. Holky ti tu dávaly odkazy.
Já vím o Avonu, že má kampaň proti domácímu násilí. http://www.avonprotidomacimunasili.cz/
Non-stop linka – Avon ve spolupráci se sdružením Acorus spolufinancuje provoz non-stop linky 283 892 772, na kterou se může každý obrátit a poradit se ve složité životní situaci, ať už se to týká bezprostředně jeho nebo někoho blízkého.
|
ElenP |
|
(13.5.2014 15:59:05) Já jen cítím, že by mě přivedl do blázince. Já vím ve skrytu duše, že s ním už nechci být. Já jen mám strach udělat tu změnu. Mám strach z konfrontace. Z pomsty. Z jeho jedovatých řečí, které mě budou bolet.
|
Hadi a spol |
|
(13.5.2014 16:01:16) Zkus ten Acorus - mají zkušenosti s ženami, které se musí před svými muži skrývat, už hodně let s nimi pracují a moc dobře
|
|
Epepe |
|
(13.5.2014 16:11:26) Jasně, to oběti domácího násilí mívají.
|
ElenP |
|
(13.5.2014 16:14:37) Nejlepší je, že mě vidí lidi jako schopnou a silnou ženskou. Tohle by mi v okolí nikdo neuvěřil.
Poznala to jedině moje máma, která mi řekla, že vypadám hrozně, jsem pořád nemocná a nešťastná. Že jsem vždycky byla živá, temperamentní a veselá. Teď jsem smutná troska. Ona mi nikdy do manželství nemluvila. Až když jsem jí něco pustila v posledním roce, řekla mi, že to vidí už dlouho, že bez jeho názoru jsem byla vyřízená, jak mě před nimi školil a jak jsem se omlouvala, jak mě ztrapňoval atd.
|
Hadi a spol |
|
(13.5.2014 16:16:48) Super, jsi na velmi dobré cestě
Jsi schopná a silná
Co se ti stane, když ho opustíš? O co příjdeš?
|
ElenP |
|
(13.5.2014 16:17:45) Já snad řeším i to, že mu ublížím. Že kvůli mně bude trpět.
|
|
ElenP |
|
(13.5.2014 16:19:43) Přijdu trošku o zázemí, ale nijak zvlášť.
Přijdu o to, že jsem slíbila, že s ním budu v dobrém i zlém. Jenže když jsem to slibovala, nikdo mi neřekl, že to zlé je to, že mě někdo bude týrat. Já myslela, že to zlé je stav, kdy ten druhý třeba přijde o práci a já ho podržím atd..
Myslím si, že být bez něj by byla jedna velká úleva.
|
Hadi a spol |
|
(13.5.2014 16:22:46) Tak si znovu přečti cos mi před chvílí napsala a zavolej do toho Acorusu Uleví se ti
|
|
Hadi a spol |
|
(13.5.2014 16:23:38) Já když před nedávnem řešila nejhorší krizi našeho manželství, tak jsem šla do poradny a paní mi řekla - a chcete to řešit nebo se jenom vypovídat?
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(13.5.2014 19:24:12) ve zlém znamená zlé okolnosti, nikoliv to, že na tebe bude zlý ten člověk
|
|
|
|
|
|
|
|
kambala pláááckááá |
|
(13.5.2014 16:44:02) no, tak bys měla začít chodit znova
psát mi nemusíš, byla to nabídka ve snaze ti pomoct s odkazem na někoho, komu věřím a vím, že je špička v oboru
|
ElenP |
|
(13.5.2014 16:49:45) kambala: děkuji za nabídku pomoci, mail i kontakt jsem si zapsala Já se jen musím rozhoupat a sebrat odvahu k činu.
|
ElenP |
|
(13.5.2014 16:54:37) Jednou jsme byli v poradně u s psychologa spolu a měli jsme říci, co nám na tom druhém vadí a proč to nefunguje. On řekl jen to, že jsem úžasná a miluje mě a jsem dokonalá. Já řekla že ho miluji a některé ty věci - dušení apod. Už jsem to asi nedokázala držet v sobě. Psycholožka řekla, že jsem dobře, že jsem to řekla a že by mi měl za to poděkovat, že jsem to dokázala říci. Před ní hrál divadlo, ale co se pak odehrálo cestou domu a doma... Dopadlo to tím, že jsem se mu omluvila, že nevím, co mě to popadlo a psycholožce jsem se před ním musela odmluvit a říci, že je vše v pořádku...
|
Hadi a spol |
|
(13.5.2014 17:25:08) A psycholožka se v tom dál nepitvala?
|
ElenP |
|
(13.5.2014 17:35:18) ona ani nemohla, protože to bylo naposledy, co jsme tam byli já už bych tam nešla a to jsem jí ještě v slzách u toho řekla, že mi určitě manžel vynadá, že jsem to řekla a ona na to, že by neměl a manžel mě láskyplně řekl, že je rád, že to všechno ví a že si o tom popovídáme.. Kdyby jen tušila, co jsem si pak vyslechla a jak na mě řval a to ticho potom a pak ta potupa se jí jít před ním omluvit a říci, že jsem lhala atd.. Ten pocit nikdy nezapomenu :(.
|
Kapradina |
|
(13.5.2014 17:48:10) Elen, je mi za tebe hrozně smutno! Tvůj manžel se opravdu k tobě chová strašně! To, že mu nemůžeš věřit už víš ... pokud to jen trochu půjde začni se systematicky připravovat na odchod, nač mu cokoliv vysvětlovat? Je nutné, abys znovu zažívala řvaní, potupu a plno dalšího, co se na tobě dopouští? S takovým člověkem se nedá domluvit, on domluvu nepřipouští, vždyť to už víš - neplýtvej silami na vysvětlování ... on to stejně nebude poslouchat ... napni síly k jinému cíli - k novému životu bez něj. Myslím na tebe, opatruj se!
|
|
Hr.ouda |
|
(13.5.2014 21:59:26) tak jí to bylo jasný
ty si fakt myslíš, že psycholog bere všechno tak doslova, jak mu to nekdo sdělí?
Udělalas chybu, že jsi tam znova nešla, byl to skvělý začátek, viděla PŘESNĚ o co mezi vámi jde.
Kdy to bylo?
Pokud to není moc dávno, možná bys za ní mohla zase zajít.
Není důvod se stydět, naopak. Tvůj drahoušek jí předvedl dokonale, jak s tebou cvičí, nemusíš jí nic sáhodlouze vysvětlovat.
|
ElenP |
|
(13.5.2014 22:45:36) V běžné komunikaci to jde. Ono je všechno naprosto úžasné a dokonalé do chvíle, než začnu říkat, co si opravdu myslím. Pak to skončí hádkou a mlčením. Takže jsem se naučila neříkat to, co si opravdu myslím. A mám klid.
A to před měsícem řekl, to jsem ale úžasný, že už jsem dlouho nedělal tichou domácnost, no jo, změnil jsem se.. A to mu mám jako věřit?
Říkám si, někde v něm to je a nevěřím tomu, že to nevyjde. Stačí udělat pokus a říci mu, co si o něčem myslím, o čem začne a vsadím se, že se to bude opakovat.
Asi bych musela celý život držet hubu a krok, usmívat se, porodit mu ty tři děti, které tam strašně chce, soudit se svými rodiči (což si přeje) atd. A měla bych super manželství.
|
Tylity |
|
(14.5.2014 16:57:14) ElenP
-- vážně myslíš, že bys měla úžasné manželství, když bys takhe ve všem ustoupila a stáhla se?? Ono by to pokračovalo - on by šel krok za krokem a tebe tlačil krok za krokem dozadu.. nakonec z tebe zůstane hadr, onuce - co vidí jediné řešení - skočit pod vlak jako Iveta.... Jakmile o krok ustoupíš, on popojde o dva doředu, aby ti sebral tvůj prostor.. tvou energii..
Jinak - ptej se: co pro tebe skutečně v poslední době udělal, jak ti usnadnil život, v čem se kvůli tobě uskromnil. Kde a jak na tebe myslel?? Čím ti udělal radost?? A ty, cítila ses s ním v posledních dnech uvolněně a měla jsi radost, že jste spolu?? Spěchala jsi za ním z práce domů.. těšila ses, že si spolu dáte večeři, kterou uvaříš a budete si nad ní povídat a smát se?? a pak že ti pomůže s nádobím?? Nakoupil? Udělal za tebe něco, co děláváš ty, abys měla chvíli pro sebe???Kdy ti přinesl snídani? a řekl - miláčku, odpočiň si, nevstávej.. jáoupi uvařím oběd...Kdy ti koupil dárek, který sis doopravdy přála a ne jen na oko, dárek, na který kvůli tobě šetřil (ne nějakou lacinou cetku - aby se předvedl)..
takhle se ptej.. a odpovídej si.Normální chlapi, kteří své partnerky mají doopravdy rádi, tohle dělávají.. a není to divné, je to normální...
|
ElenP |
|
(15.5.2014 12:21:30) Tylity: přemýšlela jsem, jak odpovědět na Tvé otázky: - kdykoli jsem pracovně třeba týden pryč, každý den mi volá a ptá se, jestli ho miluju a jestli mi chybí a ubezpečuje mě, že já mu chybím hrozně moc (u mě je to tak, že mám klid a odkývu mu to, ale na návrat se netěším, vzpomínám si na doby toho, kdy jsem ho milovala a dělala všechny ty věci, které popisuješ), - takže se dá říci, že na mě myslí pořád, protože mi často volá a tohle říká (mě to teď spíše dusí), - na otázku, zda jsem se cítila s ním uvolněně a měla jsem radost, že jsme spolu (ne, protože jsem v depce, jen koukám a nemám energii, necítím se v žádném případě uvolněně a žádnou radost jsem neměla už ani nepamatuji), - on si povídat chce (prý se na mě nemůže dívat, jak se trápím a ptá se proč a já nemám sílu a srdce mu to říci, pořád se k tomu odhodlávám a nemůže to ze mě vypadnout), možná i proto, že se bojím, že jak by to vyslechl, že zase začne ten kolotoč, - můj manžel nikdy nádobí nemyl (sdělil mi už při vstupu do manželství, že mytí nádobí nesnáší a že to dělat nebude, že mi radši koupí myčku), když se vracím ze služební cesty, obvykle první, co dělám, je to, že mě čeká sebrat nádobí z celého bytu, je to naschlé a hodinu to pak myji, protože mi to vadí, - můj manžel nikdy neuklidil (on je dost čuně), byly doby, že už jsem nemohla, jak jsem pořád po něm uklízela (on mi řekl, že nejsem tolerantní), takže uklízím vesměs jenom já (je pravda, že tak jednou za dva měsíce vysaje byt (ale jenom proto, že vidí, jak uklízím a já mu řeknu na rovinu, prosím tě, můžeš vysát?), sám od sebe nikdy neuklízel (nedávno se mě ptal, jak se myje záchod a sprchový kout, že to neumí), - nakupovat jezdíme na můj popud a obvykle nákup uklízím já (někdy mi pomáhá), - nevaří (umí jen jedno jídlo a to uvaří tak jednou za tři měsíce), - řekl mi, že mu vysluhuji (že prý to mám v krvi), jenže mě to unavuje a to dost, - květinu mi nekoupil už ani nepamatuji (na narozeniny mi řekl, že to nestihnul a to máme květinářství asi 100 m), ale jinak mi dá i drahý dárek občas (třeba na Vánoce mi dal 20 tisíc, ať si zařídím věci, co potřebuji ve firmě),
Problém je v tom, že já už nevím, jak funguje normální vztah, já jsme v tomhle zajetém zvyku tak dlouho, že už je pro mě těžké rozeznat, co je normální a co ne.
Jinak na peníze je krkavý (on nám spoří přece na ten náš dům), už si představuji tu zlatou klec. Já jsem vydělávala půlku manželství více. Teď už ne, protože podnikám a zařizuji si firmu a on to těžce nese a peníze mi často vyčítá. To mě hodně ponižuje. Když jsem já vydělávala více, nikdy jsem tohle nedělala a nikdy mě to nenapadlo.
Třeba si to přečteš a napíšeš mi k tomu něco..
|
Tylity |
|
(16.5.2014 15:41:17) Takže on ti nevolá, aby ti řekl, že tě má rád - on chce slyšet, že ty máš ráda jeho? Doma ti nepomůže, protože proč, to se ho netýká a tebe to "baví".. Povídat si chce.. hm.. ale ty si nepovídáš, protože máš dopředu strach, jak ten hovor dopadne a jak to zase otočí proti tobě.. a jak ti tím ublíží.. A máš pocit, že takhle to je normální a takhle to přeci musí chodit i u ostatních..
Tihle muži jsou jako dva v jednom - jeden dokáže být úžasný a druhý ti bere chuť do života a vzbuzuje v tobě strach. A když právě předvádí toho úžasného - tak ty máš výčitky, jak to, že se na něj vlastně netěšíš, jak to, že tě mohlo napadnout, že ti s ním není dobře - a výsledek je, že se do toho propadáš a je ti ještě hůř..
Žena nemůže milovat člověka, kterého se bojí, který jí ublížil - nebo ubližuje opakovaně.. a pokud ten člověk mezi tím mění svou tvář.. tak to je do nekonečna. Kdyby tě denně mlátil, byl opilý a nevydělával - tak by ti to bylo jasné, že takhle žít nechceš.. ale když ti postupně bere tvůj životní prostor a chuť k životu, krok za krokem, chvíli je sladký a chvíli se chová jako buran - co tě "vychovává" a posílá o sobě přemýšlet jinam... a pak zase střih - je úžasný, podívej, pochval ho, on se celý měsíc snažil a nebyla tu tichá domácnost.. To se to potom špatně vyhodnocuje. Žena, která v tom žije, to pak už prakticky vyodnotit neumí, jenom jí je hůř a hůř a ztrácí vůli k životu (Iveta nakonec skočila pod vlak, Rychtářovi dneska nikdo nic nedokáže - a u nás to ani není postižitelné...) Člověk to sám u sebe nevidí, neumí to vyhodnotit. Osobně v tom spatřuji archetypy lidského chování - je to hodně podobné, stále se to opakuje.. podobná jsou i řešení.. ženská si buď zničí život, že s takovým člověkem zůstane, nebo si projde peklem rozchodu.. čím je s ním déle, tím to je horší, rozcházet se.. Ale když to zvládne, může zase začít žít svůj život a zase postupně začne mít radost..
Jinak - to, jak žiješ, není normální. V normálním vztahu se na toho druhého těšíš i po letech a hlavně ti je dobře v jeho přítomnosti.. neděsíš se toho, že zase budeš s ním..
Osobně mi chování tvého muže přijde jako chování člověka s psychickou poruchou, s poruchou osobnosti.. Zkus si představit, co tě čeká do budoucna a jestli to chceš a budeš zvládat. A dej si pozor, aby tě jednou nezačalo napadat, že by byla pro tebe smrt vysvobozením..
Vždycky je lepší se vysvobodit sama a nehnat to do krajností. Tenhle typ člověka je jako upír, může ti vysát sílu a vůli k životu. Ty nejsi povinna žít podle jeho představ a přizpůsobovat se něčemu, co tě ničí. Je to tvůj život, bude takový, jaký si ho uděláš ty. Ale je to o tom, "jaký si ho uděláš" - sám od sebe takový nebude.. dej si pozor, aby "ti ho neudělal nesnesitelným" ten druhý. Ono, když to pak začneš chtít měnit - tak on ti nebude rozumět, co vlastně chceš - vždyť do teď to bylo tak fajn, co se ti najednou nelíbí?? Vždyť tě bavila domácnost, pečovat o jeho blaho, bylas vděčná, že tě vychovával a napravoval ti tvou hlavu... co to teď najednou máš?? Jemu nedojde, že už to všechno překročilo určitou mez a dál už prostě nemůžeš a nechceš..... On tě týrá a je přitom přesvědčený, že takhle to je správně.. nepochopí - že nikoli.. a v tom je problém, když nepochopí, že je jeho chování závadné - nikdy ho nezmění.. bohužel..
|
|
|
|
|
ElenP |
|
(13.5.2014 22:55:36) A ještě při tom, jak je přece úžasný, tváří se na mě mile, na rukou by mě nosil.... Opustit ho? To je sprosté, že? Nemám přece důvod.. Mám akorát pocity viny, sakra :(.
|
Lída+4 |
|
(13.5.2014 23:06:30) Jo, moooooooc hezky si tě zpracoval... Seber se a zdrhej, zatím ještě můžeš.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Marika Letní |
|
(13.5.2014 15:01:04) Představ si, jak by ti bylo, kdyby takhle ničil tvé děti. Nic bych mu neříkala. Domluv se s psychologem, připrav si vše, bydlení, doklady (jak radí holky). Pak bych napsala dopis a zabouchla dveře.
|
|
|
|
Thea + 2 |
|
(13.5.2014 14:53:20) Připravila bych si vše na odstěhování, tj. měla zajištěné bydlení atd. doklady ideálně už odstěhované a pak bych si s ním sedla a řekla mu, že odcházíš, že už to není o rozhovoru, jen mu to chceš říct osobně. Už bych s ním nevedla žádný rozhovor.
|
Kreaty |
|
(13.5.2014 14:57:43) Thea, ne říkat mu to je hodně velké riziko, buď začne skákat z okna nebo začne provádět jinou blbost nebo ji psychicky rozloží a a ona zůstane. Jedině dopis, napsat a nebýt tam. Pokud je to fakt tyran, tak bude problém.
|
Hadi a spol |
|
(13.5.2014 15:00:07) Tak s tímhle souhlasím zařídit si nový život bez náznaku změny, a pak zmizet ze života, včetně telefonního čísla rozdělení majetku může proběhnout přes právníky.
|
|
Thea + 2 |
|
(13.5.2014 15:00:46) Máš pravdu, možná dopis by to vyřešil. Mě manžel dostal na to, "že jsem mu nedala šanci vše napravit, že vůbec nechápal, že by mi mohlo jeho chování vadit". Tak jsme se sešli na neutrální půdě. Velká chyba.
|
ElenP |
|
(13.5.2014 15:25:12) Já se právě bojím, že mě nařkne z toho, že jsem mu to dostatečně neříkala a že jsem mu nedala šanci atd.
|
Šešule |
|
(13.5.2014 15:25:55) Jenže jeho nechápání už není tvoje věc.
|
|
Kreaty |
|
(13.5.2014 15:29:43) Elen, ale ty nejsi zodpovědná za to co on si myslí. Měli jste spolu nějaký vztah a ty z toho vztahu chceš odejít, důvodů může být milion- třeba ho nemiluješ, třeba miluješ někoho jiného, třeba čekáš dítě s někým jiným, třeba je ti odporný, třeba to je jedno co, ale ty na to máš právo, každý na to má právo, odejít ze vztahu můžeme každý, z jakého důvodu není vůbec důležité, chceme odejít a jsme odspělí lidé, tak odejdeme. Protože nikdo jiný než my ten sůvj život nežije, takže v tomhle se každý rozhoduje sám za sebe a max. za své děti.
|
|
zuni |
|
(13.5.2014 15:31:48) "Já se právě bojím, že mě nařkne z toho, že jsem mu to dostatečně neříkala a že jsem mu nedala šanci atd."
To je taky to, co se trošku snažím nastínit - např. TY NIKDY NIC NEUDĚLÁŠ mu nesděluje, Vadí mi (mrzí mě) že jsi neumyl to nádobí....
|
|
Katka +3 |
|
(13.5.2014 15:35:04) Taky jsem byla nařknuta.Už mám za sebou soud o děti a před sebou rozvod. A teprve když jsem to všechno uvedla do běhu, jsem si uvědomila, jak hrozně mě to všechno před tím dusilo. Teď najednou můžu v noci spát, neklepou se mi ruce a nevyskakuju z kůže při každém nenadálém zvuku, neřeším, jestli to, co se chystám udělat, náhodou pána tvorstva nenaštve nebo nepohorší....
|
|
LaDa_A (2 deti) |
|
(13.5.2014 15:47:03) "bojím, že mě nařkne z toho, že jsem mu to dostatečně neříkala a že jsem mu nedala sanci"
Na tom nesejde, ze te nejakej blb z neceho narkne. To nicemu nebrani ani nikoho nezabiji. Blbove toho napovidaj. Ty nejsi zodpovedna za JEHO stesti, ses zodpovedna za to SVOJE.
|
|
|
|
|
|
LaDa_A (2 deti) |
|
(13.5.2014 15:08:10) "Já si říkala, že budu čestná ..." A proc? Ocekavas za to metal nebo uznani? Prosim te dospej, otevri oci, a bez zit. Nikdo jiny to za tebe neudela.
|
|
sas.i |
|
(13.5.2014 15:17:00) Elen - on tvoje vysvětlování stejně nepochopí, protože to ani pochopit nechce. Bude stále jen obhajovat sebe a svoje chování. A tebe bude akorát ničit, že se mu to zoufale snažíš marně vysvětlit.
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(13.5.2014 19:20:07) no, tak mu to čestně napiš. dopis nech na stole a odejdi.
|
|
|
|