| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Dítě o dost povahově jiné, než matka

 Celkem 73 názorů.
 Kafe 


Téma: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 18:19:28)
Již nyní se obávám puberty své dcerky, neboť se povahově hodně lišíme a někdy si s ní přijdu jako mimozemšťan. Když si vzpomenu na sebe v jejím věku, tak máme společnou jen lásku k přírodě a i o tu se zajímá jinak, než jsem se zajímala já. Navíc není mazlivá, takže je těžké uhlazovat různé spory, které v komunikaci vznikají (hlavně kvůli domácím úkolům, které flinká, a že nedbá o své věci). Nějaká rada? Nějaké zkušenosti? Nerada bych kvůli nějaké výchovné chybě přišla o přirozené pouto mezi matkou a dcerou. ~:(
 sylvaina 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 18:31:18)
Njn. vždycky to nevyjde. Já si s jednou dcerou rozumím hodně, je jako můj klon. A druhá je úplně jiná, má jiné zájmy, jsou pro ní důležité jiné věci. No snažím se jí podporovat v tom, co je důležité pro ní. Nic jiného ani dělat nemůžu. Je to má dcera a já jí miluju, i když jí úplně nerozumím.
 Kaipa 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 18:34:40)
Liško, já jsem se obávala puberty svého syna, protože je povahově naprosto stejný jako jeho maminka.~t~ To si nevybereš.
 papírník 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 18:56:05)
Přesně dcera je celá maminka a někdy to teda u nás doma dost jiskří~y~
 Hanka 
  • 

Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 18:41:07)
porozhlédla bych se v rodině, "po kom to dítě je", a jestli to je možné, pobavila bych se s tou osobou či jejími blízkými, jaká byla jako dítě, co na ni "platilo", jakou měla pubertu a tak...
Taky mám jednu dceru po tchýňce, z valné části :-)
 Kafe 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 18:53:27)
Hanko - mám podezření na švagruši - je jí i fyzicky podobná. Švagruše je velmi kreativní, ale má problém věci dotahovat do konce, takže v jejím domě se všude válí nedokončené projekty/věci, atd. - prostě chaos. Dcerka je také stejně kreativně přelétavá, od věci k věci, což se dost tluče se školními povinnostmi. Kdybych nad ní nestála jako dráb, tak si neudělá ani úkoly do školy (a to je teprve v 1. třídě). Řekne, že jí to nebaví nebo udělá jen půlku a už si vedle smolí něco jiného, třeba knihu ptáčků, apod.
 Kaja222 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 19:36:26)
to se muze jeste 10x otocit...
 neznámá 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 18:41:25)
To je právě fajn, ne? Moje dítě je povahově moje kopie a to je teprve peklo.
 Linda V. 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 19:00:20)
A proč Ti to vadí, že je jiná? Myslím, že naprostá většina dětí je jiná než rodiče. Já jsem od matky nepodědila ani tu lásku k přírodě, mám k přírodě určitě bližší vztah než ona~;) Ona se zase naopak denně 4 hodiny na SŠ učila. Já jsem se učila jednou jedinkrát v životě - na ZŠ do fyziky~:-D Jo, nejspíš je dokonalejší, ale já jsem taky dobrá:-)
 Kafe 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 19:03:52)
Mně nevadí, že je jiná než já, ale komunikace občas drhne.
 Linda V. 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 19:10:30)
Komunikace by mohla drhnout, i kdybys porodila svoji kopii.
 Hanka 
  • 

Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 19:25:18)
Postupovat od malých věcí k větším, složitějším? U čísel nepředepsat čísla k opisování, ale k "psát přes" (nevím, jak to nazvat)? Nezačít několika čísly, ale po jednom? Neklást příliš vysoké nároky (výsledek, který se jeví děsný tobě, nemusí být děsný objektivně, třeba nemáš dostatečnou představu, co by bylo vzhledem k věku dobré). Ukazovat od začátku postupy, nenechat zkusit samotnou a pak "ne, tohle není dobré". Zkoušet nové věci postupnými drobnými kroky, aby viděla, co se jí daří? Omezit kritiku a nátlak, i když nechtěný, ve stylu "tohle bys měla zvládnout"?
 Hanka 
  • 

Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 19:33:44)
Hele, maargit, to dítě je evidentně ve školce. Tu dvojku (která, mimochodem, není moc lehká) se nemusí naučit jako z písanky, nemusí ji zvládnout ani jako hodně škrábající prvňák. Když jí to zkritizuješ, tak to při své povaze zřejmě nebude zkoušet znovu, a když to nebude zkoušet znovu, tak se to nenaučí líp. Je to prostě krok v učení. Když dítě začíná kreslit postavy a kreslí typické hlavonožce, taky mu nezačneš vykládat, že to je špatně, že mu tam chybí tělo.
 Marika Letní 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 22:05:49)
maargit " Ale nejsem s to uznat, že to, co nevypadá ano imylem jako dvojka ve skutečnosti JE dvojka, jen aby byl klid...."

Ale to je přesně ono! Proto tvoje dcera kňourá, že se to nenaučí. Nepřipadá si dobrá v tvém hodnocení, v tvých očích. Holčičku bych oceňovala za snahu a touhu se učit, nikoli za výsledek.

Přece nemusíš říkat, že se jí to bezchybně povedlo a že je to správně napsaná dvojka, ale že ti udělala radost, jak se snažila atd. Prostě ji podporovat a oceňovat bez ohledu na VÝSLEDEK.

Myslím, že v tom to může být. Psala jsi o labilní matce, která tě srážela. Možná máš pod kůží zarytý tento přístup a ani si to neuvědomuješ. ~d~
 Monty 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 13:07:44)
Bohužel za snahu se v životě žádný plusový body nedávají.
Pokud někdo na něco reálně nemá, tak je celkem jasný, že ho nebudu nijak "porovnávat" s těmi, kteří ano; ale ten obrázek je velice výstižný příklad. Když dítě neumí kreslit líp, OK - pokud ano, nevím proč ho oceňovat za odfláknutý výtvor. Souhlasím s Maargitt v tom, že pokud chci někomu něco dát (obrázek paní doktorce), tak bych se k tomu neměl stavět stylem, že odfláknutý nevadí, protože je to devalvace toho "dárku" a podporovat dítě v tomhle mi přijde docela nešťastný.
 Hanka 
  • 

Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 13:12:02)
Monty,

ale právě odfláknutý obrázek k ocenění není, protože tam nebyla ta snaha, ne.

Jinak za snahu se v pracovním procesu body opravdu nedávají, ale v procesu učení to smysl má, protože nikdo se nenaučí všechno hned, je potřeba dítě (o kterém tu mluvíme, ne o dospělém) nějak učit i vytrvalosti a tak. Oceněním snahy to půjde lépe než pravdivým, ale těžce demotivujícím "tohle není dost dobré, vem to ještě jednou/desetkrát/stokrát"
 Monty 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 13:45:40)
Můj syn se rozhodně nenarodil hotový, ale výchovu formou neustálého chválení za sebemenší blbost jsme nepraktikovali. ~;)
 Monty 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 14:02:08)
Šuplíku,
já zapomněla, že ty víš všechno nejlíp. ~;)
Mmch., ocenit projev "geniality" je něco úplně jiného než chválit za něco, co není ani průměrný a tvářit se, že to geniální je.
 Hanka 
  • 

Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 15:25:11)
Valkýro,

to máš pravdu, s přijetím.
A taky musím říct, že jsem děti vždycky chválila celkem dost (i když za každý prd teda zase ne), ale vždycky upřímně, když mi udělala radost jejich snaha či výsledek jejich úsilí (a teda nikdy jsem nejásala nad každým výtvorem svých dětí). A děti mají, obě, dost silnou vnitřní motivaci; to je ovšem taky dané povahami.

Nikdy jsem si nelámala hlavu s tím, jestli chválím málo / moc / akorát; v tomhle jsem bezděčně kopírovala své rodiče, jak jsem zažila jejich ocenění u sebe i u svojí o dost mladší sestry - protože si myslím, že to fungovalo dobře. Tenhle způsob se v naší rodině s našimi povahami osvědčuje a je dost pravděpodobné, že ho moje děti předají zase o generaci dál. Tyhlety dobré vzory od rodičů jsou pro mě opravdu cenné, protože si pak nemusím pracně probojovávat vlastní cestu jinudy. (A tady je vidět, že lidi docela často špatně hledají správný způsob a míru.)
 Monty 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 15:33:25)
Hanko,
mně bylo jako dítěti chválení úplně fuk a dodnes ho nemám ráda.
Přijetí chybět může a chybí, ale chválení chybět vůbec nemusí, to záleží na osobnosti dítěte.
Svoje dítě přijímám takové, jaké je, a myslím, že si je toho vědom a žádný pocit nedostatečného přijetí rozhodně nemá, ale chválení se u nás doma neprovozuje jen tak pro nic za nic a každé ocenění nějakého dílčího úspěchu nebo něčeho, co opravdu pokládáme za dobré je spojené s doporučením další práce, přemýšlení, naznačení směru. Samoúčelné "padání na prdel" opravdu nepěstujeme.
Vcelku se to osvědčuje, protože syn si už řadu let sám o kritiku říká a nejen doma, bere to jako přirozenou součást vývoje a užitečnou zpětnou vazbu.
 Monty 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 15:16:25)
"...takže ty myslíš, že chválit dítě za něco, co mu bylo dáno do vínku (ať již bohem nebo přírodou nebo geny) a co mu jde zcela samozřejmě bez jakéhokoliv vlastního úsilí tj. "projev geniality", je OK.
ale chválit dítě nijak výrazně nenadané za to, že se snaží, i když ani při velké snaze nedosáhne takového výsledku jako dítě nadané - to není OK?"

Šuplíku,
ne, to si opravdu nemyslím. ~;)
Do vínku ti může být dáno ledasco, ale pokud s tím nebudeš pracovat, dopadneš stejně jako ten, kdo tu danou věc "nedostal" vůbec. Ono se říká, že úspěch je 10% talentu a 90% práce, a i když bych ta čísla upravila a přidala k nim ještě koeficient štěstí, obecně to zkrátka platí.
Bez úsilí nedokážeš nic nebo alespoň nic smysluplného.
 Hanka 
  • 

Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 14:01:25)
Monty,
jako obvykle převracíš to, co jiní píší. O neustálém chválení za sebemenší blbost tu nikdo nemluví. Ani pochvalu za odfláknutý obrázek tu nikdo nedoporučoval.

Kromě toho je každé dítě jiné. Moji starší dceru, která dělala všechno šíleně pečlivě, nebylo ani v pěti nijak moc třeba povzbuzovat v mezikrocích. Mojí mladší, která chce mít všechno hned, je ještě teď (ve čtrnácti) občas dobré připomenout, že v něčem, co jí nejde hned, udělala pokrok od minula a vložené úsilí se postupně vyplácí (typicky jsou to nové skladby na klavír, první dny jsou vždycky o moje i její nervy :-) )
 Monty 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 14:05:27)
Hanko,
já první příspěvek psala jako reakci na tohle:

"Holčičku bych oceňovala za snahu a touhu se učit, nikoli za výsledek."

Chválení za snahu je pro mne chválení za nic, i když samozřejmě hodně záleží na konkrétní podobě té snahy. Když se třeba dítě pokusí samo udělat míchaný vajíčka k snídani a spálí je, nebudu ho chválit, ani oceňovat snahu, maximálně můžu konstatovat, že je milý, že chtěl udělat ostatním jídlo, ale tu samotnou SNAHU ve vztahu k tomu výsledku fakt ne. ~;)
 Hanka 
  • 

Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 14:12:27)
Monty,

nechce se mi dohledávat kontext, už proto, že s tím výrokem dost souhlasím. Záleží totiž, co chceš to dítě naučit.

Pokud jde primárně o to, aby se naučilo psát číslici 2, tak za snahu chválit nemusíš (ačkoliv já bych to u dítěte, kterému se nedaří a snaží se, udělala, v kombinaci s relativním oceněním typu "vidíš, tahle poslední dvojka už je lepší než ty první" - pokud by teda byla alespoň o něco lepší - jinak bych dítě povzbuzovala ve smyslu, že to půjde s procvičováním).

Pokud jde primárně o to, aby se dítě naučilo vytrvat, i když se nedaří, tak je oceňování snahy a poukazování i na drobné pokroky, třebaže ne objektivně dobrý výsledek, podle mě dost důležité a funkční.
 Monty 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 14:20:20)
Hanko,
mám holt jinou zkušenost, a hlavně - pokud dítě naučíš na "chválení", je to určitá forma podmíněného reflexu. Problém je ale v tom, že já osobně nechci, aby dítě něco dělalo pro odměnu (byť slovní) nebo proto, abych měla já radost.
Ona vnější motivace nikdy není a nebude tak silná jako vnitřní - a jakmile potřebuješ tu "berličku", už to nejde tak úplně "z tebe".
Pokud dítě samo nechce umět psát dvojku (nebo dělat cokoli jiného), ale bude vědět, že za napsanou dvojku přijde odměna, vytvoří se u něj návyk, který já osobně pokládám za špatný, protože jednou přijde střet s realitou a čím je ten náraz tvrdší, tím horší může mít následky.
Neříkám tím, že se má dítě "shazovat" nebo "dehonestovat", to je druhý extrém a také škodlivý.
 Hanka 
  • 

Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 14:31:41)
Monty,

no, tady se neshodneme. Podle mě k vnitřní motivaci dítě dorůstá. Jistě, dítě je přirozeně zvídavé a je třeba dát mu k tomu prostor, ale ocenění patří k učení, obzvlášť u věcí, které dítěti předkládáme k učení my (uzávám, že psaní číslic ze zakladatelčina příkladu byl nápad dítěte, ale na druhou stranu zakladatelka chce dítě naučit netřísknout hned s něčím, co se nepovede napoprvé, a odvážit se činností i s rizikem neúspěchu).

A tedy, musím přiznat, že mě pochvala / drobné ocenění potěší dodnes. I stručné "děkuji, bylo to dobré" po uvařeném obědě zahřeje (ačkoliv jistě nevařím proto, abych byla pochválena, to bych se na to vážně vykašlala :-))
 Monty 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 14:36:14)
Hanko,
jasně že k ní dorůstá, kojenec je motivován max. tak jíst. ~;)
Otázka je jak to dorůstání ovlivní rodič svým postojem.
 Hanka 
  • 

Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 14:58:24)
No, neoceněním snahy či nedokonalých výsledků můžeš taky vychovat dítě, které pro jistotu nebude dělat nic, protože je to stejně marné a navíc kdo nic nedělá, nic nezkazí.
 Dream 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 15:53:55)
Vidíš, Monty, a já myslela, že zrovna ty děláš to, co děláš, primárně kvůli výdělku, jinak bys raději dělala něco jiného...to nebude o vnitřní motivaci, že....takže ve škole se tvoje dítě věnuje pouze tomu, co ho vnitřně zajímá, v ostatních oblastech zůstane nedotčen. Možná mu to pak jednou bude v životě chybět. Nikdo nedělá v životě pouze věci z vnitřního přesvědčení a vnitřní motivace. Jsou kroky, které děláme pro tu motivaci vnější. Všichni. Ani ty nebudeš výjimka.
Každé dítě je jiné a některé potřebuje pochvalu tam, kde jiné ne. Není jednotný model pro všechny děti, je to velice individuální.
 Monty 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 15:54:54)
Dream,
pro tebe jsou peníze malá vnitřní motivace?
Pro mne teda ne, to se přiznám. Já mám peníze hodně ráda. ~;)
 Dream 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 16:14:32)
Já je považuju za vnější motivaci. Sice je mám taky ráda, nicméně svoji práci dělám kvůli motivaci vnitřní a tou je výsledek mojí činnosti pro druhé. Asi bych jinak dělala něco více lukrativního. Pro peníze svoji práci nedělám. Ale nevidím nic špatného na tom, pokud někdo ano. Jen je pak legrační číst, že dítě by nemělo být hnáno vnější motivací, což odměna nebo trest je (a výplata u dospělého rozhodně také). Je to takove protiřečení. Já nevidím nic špatného na tom, pokud je dítě motivováno k výkonu pochvalou, odměnou apod. Ty jsi psala, že to je špatně. Trochu pak nevím, proč bychom měli některé věci dělat (a děti také). Vnitřní motivace je super věc, ale pochybuji, že děláš všechno jen z vnitřní motivace. Možná ovšem jen zaměňuješ pojmy.
 Monty 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 16:17:53)
Dream,
spíš pokládám za vnitřní motivaci něco jiného.
Všechno, co chci já sám/sama je pro mne vnitřní motivace.
 Dream 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 16:46:27)
Tak to potom ok, chapu.
 Hanka 
  • 

Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 17:34:00)
Teď ti, Monty, vážně nerozumím.
Peníze jsou pro tebe vnitřní motivace k práci - jako něco, co chceš ty sama?
Motivovala bys tedy svého syna penězi, případně nějakou věcí / encyklopedií / zážitkem, kterou chce on sám, aby se třeba učil?
A takovou motivaci učit se bys označila jako vnitřní?
 Monty 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(8.7.2014 10:35:01)
Hanko,
to si asi nerozumíme.
Motivace u dítěte, které má rádo peníze by měla vypadat tak, že pro ty peníze, které v budoucnu bude moci získat vyvine nějakou snahu - ale ne tak, že mu to dá rodič, protože dětství je relativně krátká doba a v dospělosti by pak koukalo jako tele, že rodič dávat přestal a musí se snažit sám. Já nejsem jeho zaměstnavatel ani zákazník, abych mu platila za práci. ~;)
 Hanka 
  • 

Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(8.7.2014 12:46:12)
Monty,

aha, takže třeba dvanáctileté dítě bude systematicky pracovat ve škole, aby jednou - za dalších dvanáct let, v nejlepším případě, což je dnes tak zhruba nejčasnější konec VŠ - dobře vydělávalo. Což je vnitřní motivace pro takovéto dítě vhodná. Zatímco ty jako dospělá dostáváš svou odměnu za práci podstatně dřív, dítěti ji napřeš za dobu mnohonásobně delší? Nebo bys byla ochotná pracovat na něčem systematicky bez různých meziodměn tak dlouho, jak jsi naživu, s tím, že odměnu sklidíš potom? Čili třeba 35 let?

Já tedy ne.

A to si tu motivaci u dvanáctiletého už aspoň umím představit, osmileté dítě se vidinou něčeho v dospělosti k dlouhodobé systematické práci (což studium je) namotivuje velmi těžko.

U svých dětí dělám obojí - průběžné odměny, krátkodobé i dlouhodobější motivace (mé děti tedy nechtějí primárně vydělávat, ale dělat, co je baví, to je jejich vnitřní motivace, ale to má každý člověk jinak; někdy je vnitřní motivace taky "není zbytí, když už to musím dělat, ať je to udělané aspoň pořádně")
 Monty 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(8.7.2014 13:09:18)
Hanko,
no, řekněme že životní standard, který dítě má, neberu jako "odměnu", ale jako věc ke zvážení - chci žít takhle, až budu dospělý, nebo nechci? Líbí se mi to nebo ne? Pokud ano, měl bych se snažit toho dosáhnout, pokud ne, tak to můžu buď ignorovat nebo naopak překonat.
 Hanka 
  • 

Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(8.7.2014 20:03:24)
Každý jsme jiný, ale dětí, které jsou takto SCHOPNÉ uvažovat na základní škole, je opravdu výrazná menšina.
 Hanka 
  • 

Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(8.7.2014 20:06:11)
Tedy myslela jsem na ty dvanáctileté, v patnácti už je to asi lepší, ale teenageři mají zase jiné starosti - jak přežít vlastní dospívání - a vize z jejich hlediska vzdálené budoucnosti nebývá moc motivační.
 Monty 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(9.7.2014 15:29:23)
Hanko,
no, já k tomu vedu syna odmalička; kdybych to nedělala, tak by tak třeba taky sám od sebe neuvažoval. ~;)
 Hanka 
  • 

Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 14:33:32)
Valkýro,

tvou matku by měli pověsit do průvanu. Jelikož asi nemá koule, tak za uši.
 Citronove koliesko 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 16:09:17)
Jj, Valkýra, tvoja matka to je ten typ človeka, pri ktorom sa ani "postaviť nevieš poriadne". ~6~
 ronniev 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 10:17:25)
Marko, jenže tohle chválení za každou cenu je nejlepší způsob, jak ji odnaučit se o cokoli snažit. Mám to totiž doma, a protože u nás se málo chválilo, tak jsem se sama zařekla tu chybu neopakovat. Teď bych si za to nafackovala, protože to vedlo přesně k tomu "já to nedokážu", když něco nejde samo a hned. A ony některé věci nejdou, třeba klavír nebo jazyky, v jejím případě ani matika. Takže je těžký těžký těžký boj, naučit ji, že pro některé věci je ta práce prostě nezbytná.
 Monty 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 10:44:10)
maargitt,
no, možná jsi to tam věšet neměla.
I když, ono je to komplikovaný v situaci, kdy si dítě samo ten rozdíl neuvědomuje a nevidí ho. Nemá pak motivaci.
 Hanka 
  • 

Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 12:46:37)
maargit,

a co takhle oceňovat vynaložené úsilí? Abys dítě vedla k vytrvalosti a trpělivosti s nezdary? (A jelikož tvé dítě asi moc vytrvalé a trpělivé není, tak to chce náhled na reálně běžnou míru trpělivosti u tak starých dětí i na její faktické možnosti, ocenit i menší snahu zřejmě). Ale zase bacha, aby z toho nebylo "obrázek je hrozný, ale hezky ses snažila".
Asi není snadné rozumně a přiměřeně chválit, když člověk nemá tu zkušenost funkční pochvaly zažitou sám na sobě.
 Monty 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 10:21:27)
Chválit za každou cenu, i když není reálně za co, pokládám za velmi špatný způsob výchovy.
 Ropucha + 2 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 19:27:36)
maargit, a když jí navrhneš, aby se nebála a zkusila to znovu, že na další pokus se jí povede určitě lépe, že jí věříš, nepřijme to? Nezkusí?
 Hanka 
  • 

Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 19:36:39)
maargit,
tak to je trochu starší, než jsem myslela.
Ve školce taky utíká od práce, když po ní něco chce paní učitelka? Někdy děti tohle dělají jen rodičům, ale ve třídě se přizpůsobí snadněji.
I tak bych šla metodou drobných kroků a povzbuzování k dalším.
 Hanka 
  • 

Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 19:44:53)
Šuplíku :-)
Pamatuji na logopedii. Se mnou to nešlo, s babičkou ano. Zavazování tkaniček totéž.

Při představě domácí školy s mými vlastními milovanými dětmi se mi dělá mdlo xD
 Hanka 
  • 

Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 19:58:13)
Tak u nás jsem hlavní díl logopedie taky chtě nechtě odvedla já, babička u nás nebyla dost často. Ale s ní bylo dítě asi tak 10x ochonější procvičovat :-)
 Pruhovaná 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 6:17:47)
Jo, takhle jsem u syna vzdala nácvik ř (r jsem s vypětím sil zvládla) a ejhle, ve čtrnácti si ho natrénoval a začal používat sám ~:-D. Takže jo, je to na nich.
 Senedra 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 23:46:54)
Šuplíku, naše dítě naučila čůrat na bobečku paní učitelka ve školce.. jednou vysvětlila abylo - my se doma snažili asi rok a nezájem.

Jo, taky si říkám, s kterým dítětem bude větší problém - s tím, které je mi hodně povahově podobné ( a vzpomínám, jak to dřelo v pubertě mezi mnou a mojí matkou) nebo s tím, které se zatím klube spíš do manžela. Asi si koupím zásobu trvdého alkoholu a zkusím těch x let vydržezt, Sice budu mít úplně ošoupané zuby, ale snad přežijeme doma všichni čtyři.
 Ropucha + 2 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 19:37:24)
Tipuji, že ve škole bude spolupracovat lépe, když budou něco dělat všichni, bude to prostě dělat s nimi ~;)
Líbí se mi, jak tu někdo píše postupovat po malých krůčcích - ne hned zkoušet napsat celou číslici, ale obtahovat, trénovat různě zakřivené čáry ... Dílčí úspěchy by ji mohly pozitivně motivovat, dodávat sebevědomí.
 Vítr z hor 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 20:54:09)
Maargit, mam totez v blede modrym, je to moje kopie, jen trochu temperamentnejsi.
Uz 2x ve skolce volali, at si s ni jdu neco udelat radsi sama, ze ma "atomovy vybuch".
Jinak ji zatim nic ucit nemuseli, ve vsem je o dost napred. Aktualne cte pozpatku, protoze ji to normalne omrzelo, sepisuje litanie Jeziskovi, aby vedel, co shanet na vanoce, sklada pisnicky a zkousi je zapisovat do not (do skoly jde az v zari)... Desi me, co se stane, az se bude opravdu muset neco naucit. Asi budu muset najmout krotitele tygru...
 Krevetka 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 2:35:05)
Maargit,
nezbývá ti nic jiného, než věřit. Můj syn byl do páté třídy jedničkář, semtam dvojka, vyjímečně...nedostal se na gympl o cca 3 místa - už nevím to přesně. Já si moc nepřála, aby šel na 8 let na gympl. Chtěl to on, nedostal se a nastala katastrofa. Díky jeho super úžasné tř. učitelce jsme problém začali řešit...Totálně se na všechno vyflákl, nedělal nic, když jsem ho přezkušovala, podal jiný výklad než v učebnici, ale nebyl to žvást...Prostě nedělal nic, setlo ho to nepřijetí na gymnázium víc, než bych čekala, já si pořád myslela, že se tam hlásí hlavně kvůli kamarádům.
Kluk měl v 6té třídě na vysvědčení 3, přišel a sám navázal rozhovor, že ho to mrzí, a že to takhle nechce dál...pro mě to je důležitější, než kdybych mu to sama cpala do hlavy. Měří 176 cm v 6té třídě, není to žádnej grázl. Podle mě ho zlomilo to nepřijetí na gympl.6 třída pro nás byla hodně drsná.
 Pruhovaná 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 6:24:48)
Já si pamatuju ty tvoje diskuze o tom, jak moc jsi nechtěla, aby na ten gymplu šel. Ono se mu to možná nepodařilo jen proto, že (vzhledem k nulové podpoře v tomto případě) neměl "nacvičené" psaní testů, možná by stačily jedna dvě "přijímačky nanečisto" a vyjasnil by si, na či musí dávat pozor... Přijde mi to v jeho případě jako veliká škoda.
 Ropucha + 2 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 19:23:38)
Liško, na základě vlastní zkušenosti ti mohu poradit snad to, aby ses snažila dceru maximálně akceptovat takovou, jaká je, a nesměrovat ji podle svého založení a svého vidění světa.
Já jsem také úplně jiná, než moji rodiče, a oni to obtížně přijímali a pořád se mě snažili formovat podle toho, co ONI viděli jako správnou cestu. Což jsem nesnášela a v pubertě jsem to někdy vnímala jako opravdu značné utrpení.
Asi to je dost běžné, každý si myslí, že jeho pohled na život je správný a že jeho povinností je vést i své děti k té "správnosti".
Mé vztahy s rodiči se nakonec urovnaly v dospělosti, když jsem se osamostatnila, rodiče se smířili s tím, že jsem hotový člověk s nárokem na vlastní názory, já jsem zase uznala, že každý dělá v roli rodiče to nejlepší, co umí, a má nárok na chyby.
Ta komunikace v pubertě se dá asi nejlépe zvládnout tím, že se rodič maximálně snaží vžít do dítěte, nejde na něj násilím, má svatou trpělivost a nadhled a smíří se s tím, že dítě má právo být úplně jiné, než by rodič chtěl ~d~
 Kafe 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 19:47:07)
Anett - když tak o tom přemýšlím, tak asi největší problém je v tom, že není mazel. Druhé dítě je zase mazlík velký. Takže mám někdy obavy, aby si nemyslela, že ji mám ráda méně. Prostě se bojím, aby se z mé strany cítila dostatečně milována (obě své děti miluju stejně).
 Ropucha + 2 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 21:30:24)
Liško, chápu, také bych si asi lámala hlavu, jak nahradit mazlení.
Možná by dcera ocenila jen nějaký decentnější fyzický kontakt - pohlazení, letmé obejmutí?
Nebo prostě jen tvou přítomnost a tvůj zájem, popovídání si, sdílení?
 Kafe 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 14:05:48)
Anett - asi máš pravdu. Já jsem bohužel extrémní extrovert, ona introvert, samotář, ve svém světě. Snažím se trávit nějaký čas i jen s ní samotnou (protože když je s námi i její mladší sourozenec, tak péče směřuje většinou k němu - má ADHD a dysfázii, tak proto).

Ona je trošku jako kočka - když chce, přijde se pomazlit, ale hned zase odbíhá.
 Pruhovaná 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 6:35:45)
Taky to tak mám. Dcera úplně po manželovi, technická, racionální, společenská, nemazlivá... Přesto s ni mám skvělý vztah, jsme docela "alianc", už je ji teda 19, pubertu jsem s ní zvládla mnohem líp než manžel. Povídáme si, rozumíme si...
Syn celý já, emocionální, přemýšlivý (ale testosteronek velikej) - paradoxně mu víc ne rozumí, ale je schopen poradit a podpořit ho manžel. Dokonce na něm vidí klady, které dceři upíral :-).
Možná tu komunikaci s ní brát spíš jako se ženskou, tam je těch styčných bodů dost?
 Persepolis 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 19:25:54)
Nech ji žít.
Taky jsem povahově jiná než dcera, jsem povahově jiná než má matka a přesto si s oběma rozumím.
 Abigail* 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 20:42:07)
Mně přijde, že je horší, když je potomek kopie rodiče. Dcera je mi dost podobná a někdy jsou to boje dvou tvrdohlavců, kdo z koho. Se synem je to jednodušší,ač jeúplně jiný.
 Dobra1 


Jak pozná, že ji máš ráda? 

(6.7.2014 21:00:43)
Je několik způsobů vyjádření lásky a každý z nás je vnímá jinak. Pro tebe je asi důležitý tělesný kontakt (mazlení), pro dceru něco jiného. V podstatě pro každého je důležitá soustředěná pozornost. S dcerou bych našla společný čas, kdy byste se mohli bavit o tom, co ji zajímá. Třeba zajít pravidelně do cukrárny mebo na nákup nebo ji někam doprovodit. Problémy bych řešila až po navázání kontaktu, ze kterého bude právě cítit tvou lásku.
 Ropucha + 2 


Re: Jak pozná, že ji máš ráda? 

(6.7.2014 21:32:11)
Dobri, ano, ty jsi to popsala výstižně ~R^
 Eržika. 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 21:42:52)
Moje dcera už je puberťák a je úplně jiná než já. ~;)

Respektuji ji, respektujeme se navzájem, i když je to někdy fuška (já nechápu její zájmy a ona moje) :-)
Ale od "v tomhle chceš jít mami ven?!" jsme se dostaly k "mami je to v tvém stylu". ~;)

Mmch, jeden moudrý psycholog z SVP říkal, že vychovávat lze tak do 5, 6 let, pak už jen máme to, co jsme do toho vložili - a na to si vždy vzpomenu. ~j~
 holka anonymka 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 22:46:23)
hlavně ji nezkoušej radit tak, jak bys to či ono dělala ty. Ale podporovat ji v prosazování jejího názoru, případně pomoci jí najít řešení - JEJÍ.. Akceptovat její osobnost a snažit se ji podpořit, i když s ní nemusíš vždy souhlasit.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(6.7.2014 23:12:10)
Mě moje maminka asi někde našla~t~, je hyperaktivní, sportovní typ, rychlá, šikovná, orientovaná na kariéru, miluje matematiku, já jsem pravý opak~;).

Hlavně se s tím smiř, nesnaž se ji předělat, nebo ignorovat jinakost a nutit ji do věcí, které by vyhovovaly Tobě-volba školy, koníčků, zaměstnání, manžela a tak.... Něco o tom vím~;).
 Krevetka 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 0:46:16)
Liško, momentálně mám se synem podobný pocit a jediné, co nás spojuje je láska k jídlu a cestování. Kluk dělá yoyo, je v tom asi hodně dobrý, já to prostě nedokážu ocenit. Pouštěla jsem si v sebekajícnosti videa yoyo mistrů, jako jo, vidím to, že za tím něco je...
Do yoya jsme narvali za poslední cca 1/2rok 10tis...Já to prostě nedokážu ocenit a syn to asi ví...strašně mě to mrzí...
Jediné, u čeho spolu vydržíme hodiny je billiard, pingpong a semtam puzzle...
Jo a poslední dobou mini golf, ale to je z nouze cnost...
 Lezeleze 
  • 

Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 8:17:08)
To jsem vůbec nevěděla, že existuje, mistrovství v yoyo... Ale videa na YT jsou pěkná :-) . Přijde mi, že to určitě rozvíjí pohotovost, prostorovou představivost a schopnost se něčemu věnovat, i když to ze začátku nejde - to nejsou až tak špatné věci ne? Navíc mi přijde, že to má hodně společného s žonglováním a mé soukromé pozorování je, že snad každý žonglér, kterého znám, je hodně dobrý na matematiku...
 Rodinová 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 11:03:18)
Puberta to mozna jen docasne vyhroti, ale pokud pouto je, tak zustane, at nadelas chyb, kolik chces (nejake extremy vyjimaje). Pokud tam neni uz ted, tak neni co resit. O rozdilnosti povah to podle me zas az tak neni ...
Ja takhle celozivotne nenasla poradny vztah se svou matkou, a uz to asi tak zustane.
Se synem po puberte a s dcerou v puberte pouto mam, uz tam bylo. Nechci to zakriknout, chyb delam more~:-D
 KoproFka 


Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(7.7.2014 14:49:32)
Nemazlivého duracelového synka jsem jako mrňouse na tvrdo učila mazlit se se mnou style - pojď, uděláme mazli mazli, tuli tuli - a musel! Jakože musel bez možnosti úniku.
Páč já mám taky nějaký potřeby ve vztahu k němu, jako k dítěti - nemohla jsem žít jen tak, že jsem ho krotila a pokoušela jsem se ho krmit atp.. Byl dost náročný (až moc, dle mne).

Psycholog tehdy lehce pozdvihl obočí, když se mi ptal, jestli se rád mazlí. Protože já mu odpověděla, že musí~t~. To bylo juniorovi 2,5 roku.

Postupně se naučil ten fyzickej kontakt nejen přijímat, ale i dávat, a teď (skoro 9let) se mazlí strašně rád! Hlavně se ségrou (14měs.) to je radost se na ně dívat!

I když je to šílenej extrovert cholerickej, díky tomu mazlení a fyzickýmu kontaktu (pohlazení, ruka na rameni, obejmutí, masáž zad atp.) - kterej tedy téměř vždycky vychází ode mne, ho i líp chápu a nejen, že se to s ním dá užít, ale přijde mi i takovej tvárnější... Nebýt toho, roste mi doma neempatickej asociál, podle mne...~d~
 jentak 
  • 

Re: Dítě o dost povahově jiné, než matka 

(8.7.2014 12:50:20)
Mám jedinou radu - snaž se ji pochopit a zkus se vžít do její kůže. Neuvažuj stylem - já bych...... ale spíš - co asi v této situaci od ní mohu očekávat.
Je to těžký, ale funguje to.

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.