| bludna jezinka |
 |
(11.7.2020 20:39:29)
zazžila jsem sexuální obtěžování ve stejném věku jako ty, bylo mi 6 a měli jsme doma ve vedlejším vchod nájemníky z Pardubic- důchodce, co jezdili jen na léto.. pán zneužíval mě i sestru. Z ničeho nic se odstěhovali a já to už neřešila.. po letech jsem se dozvěděla, že naši o tom věděli a neudělali nic. resp. ukončili jim nájem, ale zmetli vše pod koberec. Sestra která to nedávno otevřela mi řekla, že to s rodičema řešila a oni ji řekli že o tom nebudeme mluvit.
Pán i paní dávno zemřeli. bez trestu. S tím se ještě nějak vyrovnám- nevím co pán zažil sám jako dítě, proč tak jednal... ale s čím se vyrovnat neumím- je to, že naši neudělali nic. (co by řekli sousedi, malá vesnice) prostě věděli co se děje, a neudělali nic. Sestra má problém udržet vztah, nechává se ve vztazích psychicky týrat, já jsem zase byla celé dospívání velmi promiskuitní a to myslím jako opravdu VELMI... chodím na terapie, konstelace... a učím se s tím žít. Mím v plánu s tím konforntovat matku, někde v hloubi tuším, že bych to tím mohla uzavřít
|
| ..maya.. | 
|
(11.7.2020 20:53:36)
Tak to je strašné...moje mamka nic netušila, on si vždy našel chvíli kdy nebyl nikdo doma...pro všechny to byl slušný člověk který se staral o rodinu..hm..vyrikejte si to
|
| bludna jezinka |
|
(11.7.2020 20:59:46)
budeme muset, už i kvůli ségře to chci. taky si všímám že se to se mnou táhne i teď- s manželem jsem 9 let, máme 3 děti, a prostřední 5 letá nedno byla u dědy, seděla mu na klíně, on v trenkách - nic hrozného ani o nic nešlo a já najednou nemohla vůbec dýchat.
u nás to probíhalo tak, že nás učili hrát "kanastu " -karty, a já nebo sestra jsme seděy na klíně pánovi.. a po čase jsme zjistili co znamená ten kopeček mezi nohama.. časem zašel dál.. hodně dál :( jeho manželka to věděla, načapal ho když to dělal prstama ségře, byly jí 4 
|
|
| ..maya.. |
|
(11.7.2020 21:03:46)
Já mám naštěstí tři syny...kdybych měla holčičku asi bych měla oči na stopkách...mě se otčím omluvil..ale v kontaktu s ním od té doby nejsem a je to více než 15let...vzpomínky jsou někde hluboko a snad nikdy nevyplavou...ví o tom celá rodina..nikdo nic netušil...mě naštěstí moc pomohl můj partner, i co se sexu týče. Nikdy na mě netlačil a nenutil mě dělat něco co nechci..to mi asi nejvíc pomohlo
|
|
| bludna jezinka |
|
(11.7.2020 21:10:59)
no manžel o tom neví, mám dvě dcery..a syna.. teď tu leží vedle mě a prostřední je v postatě ve věku jako jsem byla já.. a ta představa.. ZABILA BYCCH každého, kdo by jim ublížil.. bohužel mám problém ve vztahu se synem řeším opět konestalcemi a podobně. ale jsme poznamenaní. blbá je. reps byla moje promiskuita.. teď jsem s manžele 9 let a věrná šťatsná..ale předtím.. to byl hukot veliký. v sexu jdu až za hranice chápání a mohla bych to mít furt neví zda to s tím souvisí. no zkrátka je to peklo které se se mnou potáhne už navždy
|
| A. Andrs | 
|
(11.7.2020 21:31:21)
malokde se uvadi, ze reakce na zneuzivani nebo znasilneni je sex "bez hranic", vcetne promiskuity, vetsinou se ma za to, ze zena ziska odpor k sexu, ale uz se da i najit, ze tomu muze byt prave naopak, naprosto nekontrolovana potreba, tohle tema je stale neprozkoumane, proto i rada terapeutu tape
|
|
| bludna jezinka |
|
(11.7.2020 21:37:06)
to bude muj pripad, v podstate bych mohla mezi sexem jen jist a spat partnera to samozrekme obtezuje, dozaduju se sexu.
|
| A. Andrs |
|
(11.7.2020 21:44:26)
kluku se to urcite tyka stejne, ale v pripade dcery mam skutecne velky strach,
jinak kdyz to maminky vi, tak jsou taky obeti a tak je potreba na to koukat, i pro ne je to pocit viny, zmatek, to ze neraguji normalne neni jejich vina, ale dusledek toho co se stalo.
|
| A. Andrs |
|
(11.7.2020 21:47:17)
prevence je skutecne deti hlidat, to se deje i mezi zviraty, matky chrani sva mladata az do fyzicke dospelosti a vytvaret otevreny vztah, aby to deti rekly, kdyby se neco takoveho delo
|
| Marťasína Marťasína |
|
(11.7.2020 23:06:09)
když je budeš přehnaně hlídat, budeš jim hrozně protivná, budou si o tobě myslet, že jsi paranoidní, je spíš potřeba o reálném nebezpečí mluvit, aby samy děti věděly, co se v jejich okolí může dít...
moje děti se učí sebeobranu, přijde mi, že až přijde dcera do puberty, bude se jí to fakt hodit - že mě kdysi ublížili, to jsem jí už řekla, když se sebeobranou chtěla přestat, že bych byla ráda, aby se uměla ubránit, kdyby se v jejím okolí objevilo nebezpečí...a jsem připravená ji i později v noci kdekoli vyzvedávat, obětovat vlastní pohodlí, aby mohla na různé akce, ale abych věděla, že dělám dost pro to, aby se jí nic nestalo, snad pomůže i to, že syn je starší a bude na ni dávat pozor.
Až bude o něco větší, budu s ní o tom mluvit, se sexuálním násilím se setkala moje babička, moje máma, já dvakrát...ono to fakt není nic kdovíjak ojedinělýho.
|
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 10:28:32)
jenze jak je videt z tehle diskuse, tak nebezpeci neni na nadrazi nebo na ceste parkem, ale od nekoho, kdo je s ditetem v jedne domacnosti nebo pod jednou strechou, chtela bych videt male dite, jak proti vlastnimu dedeckovi, stryckovi atd. pouziva chvaty z karate
|
| Marťasína Marťasína |
|
(12.7.2020 10:55:59)
Toar, sebeobrana není o karate, my jsme semknutá rodina bez vazeb na rodinu širší...já spatřuju nebezpečí spíš mimo rodinu, a v dospívání i dospělém věku se sebeobrana prostě může hodit..
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 11:04:38)
vubec nejsem proti sebeobrane, mela jsem ji na VS 
|
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 11:08:07)
stejne to nechapu proc proste dite neprijde e nerekne to mame, co se deje v tom detskem mozku, ze se snazi to vytestnit, 4 lety, 6 lety dite, kdyby tohle dokazal nejaky psycholog vysvetlit
|
| K_at |
|
(12.7.2020 11:25:47)
Toar, má představa je, že dítě v tomhle věku možná neumí ani uchopit to, CO přesně je špatně a JAK to má říct. Navíc tam musí být strašný konflikt v těch rolích "strýček, otčím = rodina = bezpečí" a tím, co se děje. A pokud ještě ten dospělý tlačí ve smyslu "nikomu to neříkej, tajemství", tak ty malé děti musí být úplně zmatené. Nebo je ta hranice tak tenká, že dítě bez zkušeností a nadhledu rozumově neví, že se děje něco blbého. Možná má instinktivní pocit, že něco není ok, ale neumí to vtělit do slov. A nebo...se stydí.
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 19:33:06)
Kat, ano ta zrada od tech nejblizsich je snad horsi nez ten cin sam. Mela jsem strach se rozvest driv, protoze bych umrela panikou, kdyz by dcera byla s tatou nekde vikendy, ne ze bych si myslela, ze on, ale treba by ji nekde nechal u nejake pritelkyne, ta by mela nejakeho pribuzneho a tak. Moje fantazie pracovala naplno a on je takovy volnomyslenkar, urcite by rekl,ze prehanim a takove veci se nedeji. Uz je ji 13 a mame vyborny vztah. Tak jsem takova klidnejsi, ze by pri naznacich kdyby nekdo neco na ni zkousel, tak by rekla. Hlavne mi muze kdykoliv jakoukoliv pitomost zavolat. Tak snad by rekla.
|
| Marťasína Marťasína |
|
(12.7.2020 19:36:29)
dej jí přečíst tuhle diskuzi...
|
|
|
|
| Cimbur | 
|
(12.7.2020 11:54:24)
Sdělila mi svoji zkušenost blízká osoba. Mluvila o tom jednou. Přemohla se jenom proto, aby nám předala tu zkušenost a my mohly snad lépe ochránit svoje děti.
Predátor byl vlastní strýc. Oběti bylo jedenáct. Vylákal ji někam na půdu, k něčemu ji přiměl. Pak se tvářil spiklenecky, ještě po čase na ni pomrkával, jakože ona je rošťačka, zkušená potvůrka... Těžká manipulace. Cítila se hrozně, obviňovala se. Čerstvě ovdovělou maminku by s tím rozhodně neobtěžovala. Jenom si říkala: Kdyby žil tatínek, neřekla bych mu to, protože on by ho zabil...
|
| Rigel | 
|
(12.7.2020 12:29:47)
To je trochu podobné mé zkušenosti. Obtěžoval mě děda, tedy spíš bych napsala otcův otec. Opakovaně, ve věku deseti, jedenácti let. Přesné i s tím pomrkáváním " zkušená potvůrka " , a já jsem se cítila jako ta odporná špinavá osoba, která to dopustila. Rodičům jsem nic neřekla, měli tehdy problémy s mladšími, zdravotně postiženými sourozenci, a i mamka nemocná, po klinické smrti, dlouhý pobyt v nemocnici. Pobytu u prarodičů jsem se výhýbala co to šlo, a mrzí mě dodnes, že jsem tak odstříhávala i babičku, moc hodnou ženu, která zemřela když mi bylo devatenáct.
|
| Cimbur |
|
(12.7.2020 13:40:23)
To je strašný. A to jsou ti nepostižitelní predátoři. Nepoužili přímou agresi, jakože se vlastně nic nestalo, od začátku vzbudili pocity viny a spoluúčasti v oběti. O tom se asi těžko dá mluvit i po letech, málokomu to svěříš, protože víš, že to budou bagatelizovat nebo se blbě ptát.
|
| Rigel |
|
(12.7.2020 14:23:28)
Je to tak. S rodinou jsem o tom nikdy nemluvila. Je to kapitola v minulosti, dnes vím, že vina byla na straně příbuzného, přesto zůstává takový osten, že jsem přispěla svou neschopností postavit se na odpor, byla jsem vždycky hodně úzkostná a to mě vysává dodnes.
zajímavé, když jednou toto téma přišlo v rozhovoru s dlouholetým kamarádem, nešlo tedy o mě, ale o ženu z jeho okolí, která promluvila po letech o zneužívání. Kamarád byl velmi rozezlen, proč to vytahuje teď, když dotyčný už není naživu a nemůže se bránit, měla promluvit tehdy a ne kydat špínu dnes.
|
| Marťasína Marťasína |
|
(12.7.2020 15:29:22)
to byl šok, prostě mu takhle přeškočilo, protože tu informaci neunesl, samozřejmě pro tu zneužitou je to strašlivý, a fakt chápu, proč kolikrát oběti spíš mlčí....
Když jsem určitou svoji zkušenost z dospívání řekla manželovi, bylo vidět, že by z obýváku raději utekl, taky vůbec nevěděl, co říct, co udělat...strašně to chtěl potlačit...asi je to strašně těžký, a jako posluchači takových příběhů nejsme dobře vybaveni pro takovou situaci.
|
|
|
| Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 | 
|
(12.7.2020 16:56:29)
Hlavně v oběti ta nedůvěra zůstane a vlastně stále pátrá, proč ostatní plně nevěří tomu, co říká. Stále na té pravdě bude někdo hledat úplně prkotiny, aby sám sobě dokázal, že tohle možný není, tak jak to oběť popisuje. Nebo alespoň se tak cítím.
|
|
|
|
|
| Půlka psa | 
|
(12.7.2020 12:55:50)
"stejne to nechapu proc proste dite neprijde e nerekne to mame, "
Tak tohle chápu úplně přesně. Mám dobrou paměť na dětství a na tehdejší události a pocity. Nikdy se mi tedy nic takového ani v náznaku nestalo. Když se ale vžiju do šestileté Půlčičky, tak vím, že bych to taky doma neřekla. Pokud by u toho došlo ke zranění, tak bych se nejspíš i pokusila (pravděpodobně neúspěšně) si vymyslet jiný příběh, jak k tomu zranění došlo.
Ve čtyřech letech bych to asi řekla. Čtyřleté je prakticky ještě batole, ale jistě to nevím , protože z těch čtyř let si pamatuju spíš události než pocity a názory.
|
| Marika Letní | 
|
(12.7.2020 18:38:16)
V šesti letech? Já jsem byla taková že jsem nic netajila, já bych to asi řekla, kdyby se něco stalo. Ale kdyby mě ten někdo zpracovával že by zabil maminku třeba tak to ne to bych ji asi chránila.
|
| Marťasína Marťasína |
|
(12.7.2020 19:09:28)
to se musí zažít, věř mi: domácí prostředí na pytel, matka nešťastná sama ze sebe, dítě přesvědčené, že je špatné, protože neumí maminku udělat šťastnou, a tuhle zlobilo a něco rozbilo atd. Už od dětství "jedeš po jiné trati" než ostatní děti, dospívání je potom taky kapitola sama pro sebe, to tě nešťastná matka začne až nenávidět (že máš pevné trojky prsa, štíhlé břicho, úspěchy ve škole, atraktivního přítele), a s tímhle žiješ svůj život...že ti osud vlastně nadělil, ale ty si to snad ani nezasloužíš, nejsi toho hodna, všechno, co se tě týká, vidíš "jinou optikou", tahle skla ti kdysi do obrouček dala vlastní máma.
|
| Půlka psa |
|
(12.7.2020 23:39:16)
K odpolední debatě. Když jsem psala, že bych to v šesti letech neřekla, tak to by bylo přesto, že jsem měla domácí prostředí v pohodě. Ne, že by tam nebyl každý druhý nějakým způsobem cvok, ale nebyla tam žádná patologie a měli jsme se všichni rádi. A stejně bych to v tehdy nejspíš neřekla. Nic takového se mi tedy nestalo, ale pamatuju si samu sebe.
|
| Marťasína Marťasína |
|
(12.7.2020 23:55:35)
a teď si představ, když se ve tvé rodině všichni upřímně nenávidí, když ve vzájemných vztazích hraje roli násilí na seniorovi, znásilnění dospívajícího, znásilnění manželky, která po potratu nechce zatím mít sex (ale já chci toho syna, cos potratila!), všechny škály psychického vydírání, vzájemné psycho, že nervy praští (a děti vykulené v centru všeho toho)
Když jsem se plácala v depresích, vyhledala jsem biologickou babičku (matku otce, kterého jsem nikdy neviděla) v hospicu, vyprávěla mi o svém životě - a on ten příběh byl dost podobnej, možná horší.
A osud tahle dvě prostředí svede dohromady, aby z jediného vzájemného nechráněného sexu těch dvou chudáků, produktů jejich pokrouceného zázemí vznikl nový život 
|
|
| rišulka | 
|
(12.7.2020 23:56:44)
Půlko, taky si pamatuju samu sebe - a nedovedu si představit, že by to na mě nebylo poznat. Nějakými traumaty jsem prošla a mé chování mělo vždy stejný vzorec, na nějakou dobu (různou) se ze mě stal robot, spát a nic víc, nemluvila jsem, nevycházela, nereagovala. Když mě po třech bídných letech vykopal chlap na ulici a policajti se mnou zametli, skončila jsem u našich, 18 dní jsem nespala, hulila jednu za druhou a spala a spala, oblečená, občas mi mamka vnutila polívku, tu jsem vyblila, sem tam jsem zvládla čokoládu, dvakrát mě donutila se jít okoupat.. Ještě léta jsem křičela ze spaní a stane se i dnes. Jako dítě si to vůbec nedokážu představit. Ale za sebe si myslím, že dítě to říkat ani nemusí, že nějak to na něm vidět, znát je. A pak už to má být věc dospělých..
Jsem hrozně naštvaná, ani to nemůžu číst, tolik zla a tolik křivd, jsem opravdu přesvědčena, že je to veskrze selhání dospělých.
|
| Půlka psa |
|
(13.7.2020 0:04:20)
Ale jo, asi by to bylo poznat. To byla reakce na Toar, která psala, že nechápe, proč to do malé dítě neřekne mamince a na Marťasínu, která psala, že to v blbým domácím prostředí ani nejde. Moc o tomhle tématu nevím, ale vím, že ačkoliv jsem neměla blbý domácí prostředí, tak si myslím, že bych se s tím nesvěřovala. Jestli by to poznali nebo ne je jiná věc a nejspíš i jo, ale za sebe bych s tím ven dobrovolně nešla. Z toho mi plyne, že to může tutlat i dítě z celkem normálního prostředí a má pro to nějaký logický (po šestileté dítě) důvod.
|
| rišulka |
|
(13.7.2020 0:12:41)
S pokorou říkám, že o tomto tématu taky moc nevím, o dětech, hovořila jsem za sebe jako dospělou. Umím si představit, že bych nic neřekla, ale neumím si představit, že by to mamka nepoznala a v tomto případě si umím představit, že bych pak lhala a vykrucovala se anebo nepřístupně mlčela..
|
|
|
| Marťasína Marťasína |
|
(13.7.2020 0:06:48)
je to o dospělých, mít svoje děti nacítěné, aby nám zastříhaly uši, když se dítě chová jinak...když se v noci počůrává...křičí ze spaní...Koneckonců nemáme těch dětí deset, jako to bylo dřív, a nemakáme denně deset hodin na statku..
|
| Ropucha + 2 | 
|
(13.7.2020 0:32:42)
Marťasíno, já si bohužel myslím, že i rodič, který nepracuje deset hodin na statku, může být tak pohlcený vlastními starostmi a uvízlý ve vlastní rutině, že si nevšimne změn v chování dítěte nebo si je nedá do souvislostí.
|
| K_at |
|
(13.7.2020 0:37:26)
Ropucho, jo. Nebo vidí, že něco, ale nevyhodnotí s to jako zemětřesení. Ale jako přeháňku.
|
| Marťasína Marťasína |
|
(13.7.2020 0:45:54)
tak aspoň tak, holčička si ale řekne "stalo se mi něco velkýho zlýho", ale maminka je tady, objímá mě, hezky voní, můžu si k ní vlézt do postele, když mi bude v noci smutno, dá mi pusu do vlasů, i říct jí to časem můžu, co se stalo, i když mi to teď nejde, na to myslet... To je alespoň to základní, to prvotní pojítko se světem.
|
|
|
| Marťasína Marťasína |
|
(13.7.2020 0:38:21)
já vim, sama nejsem žádná matka-hvězda  ale já jsem tak hrozně nas***á na ty rodiče přispěvatelek, které tady nastínily svůj příběh, kupodivu se ale nezlobím na tu svoji, zvláštní Úlevné
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(13.7.2020 0:12:08)
Rišulko, tohle bude asi individuální.
Na uzavřeném emočně stabilním dítěti (i dospělém) nezkušené oko těžko něco pozná.
A pokud dítě nepochází ze sociálně podezřelého prostředí, může myslím trvat dost dlouho, než si pozorovatel nějaké indicie spojí.
|
|
|
|
|
|
|
| Termix | 
|
(12.7.2020 13:43:24)
Toar, šestileté holčičky, ani jinak staré, to neřeknou, protože se bojí. Psala jsem tady svůj příběh už kdysi a teď jsem si myslela, že svojí troškou do mlýna nepřispěju, ale bylo mi právě šest, když jsem byla znásilněná otcem poprvé. Už před tím mě osahával, ale v těch šesti to bylo komplet. Byla jsem hodně poraněná, nemusela jsem nic říkat, bylo to prostě vidět na oblečení. Já dokonce v té nemocnici skončila a pamatuju si, jak jsem ležela na lehátku, roztažené nohy, do mě koukali dva doktoři a ještě okolo byly zdravotní sestry a pak mi řekli, že přece nechci dostat tatínka do vězení a tak to nikomu neřeknu. A po pár týdnech v nemocnici mě pustili domů. Co se dělo potom, nemá cenu popisovat. Už jsem jen fungovala jako otvor. A ne jeden. Když mi okolo 14 začala růst prsa, tak mě nechal. Co se doma dělo, věděly učitelky, určitě tušili sousedé, věděla to matka. Nechali mě tak.
Dnes mám dvě děti, ale nenávidím muže, nevěřím světu, nesnáším sex. Mám zdravotní potíže s břichem, jsem velmi úzkostná. Pedofily vidím všude. Dceru chráním takovým způsobem, že to je šílené. Vím, že na ni přenáším svůj strach, ale nemůžu si pomoct. Bohužel jsem ukončila terapii a vrátit se už opravdu nemůžu. A jiného terapeuta už nikdy nechci.
Jediné, co vím, je, že líp nebude. Žiju, směju se, dělám spoustu věcí, ale pořád jsem špinavá. Co víc, rozumím i těm mým obranným mechanismům, rozumím spoustě věcí, proč dělám to či ono, hlava chápe, ale reakce těla a zoufalství v duši nezměním. Jsem a vždycky jsem byla na tohle všechno sama. Nejvíce na světě mi chybí mít mámu, která by mě byla ochránila.
|
| Rodinová | 
|
(12.7.2020 14:29:27)
|
|
| Cimbur |
|
(12.7.2020 14:54:50)
Nechápu, jak tě v tom mohli nechat ti zdravotníci. Co je k tomu vedlo? 😰
|
|
| K_at |
|
(12.7.2020 14:57:39)
Termixi, myslela jsem, že o tom ve škole nevěděli. Jak tohle mohli dovolit. Doktoři, sestry, takových dospělých. 🤮😭😭😭 Někdy chápu, proč lidi vymysleli peklo.
|
| Cimbur |
|
(12.7.2020 15:48:00)
Já vidím ten začátek osmdesatek, ty připosraný učitelky, každý se bál, hleď si svýho byla mantra. Máma asi selhala na všech frontách. Ale ti doktoři? Bestie, hadi! Čeho se báli oni? Vždyť by to ustáli.
|
| Marťasína Marťasína |
|
(12.7.2020 15:53:13)
to je kompletní selhání celého tvého okolí! Já bych tě unesla k sobě domů!
|
|
| Marťasína Marťasína |
|
(12.7.2020 15:57:33)
před pár dny tady byla debata o rasismu, někdo tam psal o tom, jak jsme nositelé pokroku...ale kdejaká tmavá máma, která neumí číst a psát, ví, že její dcera potřebuje ochránit; když dceru neochrání, tak ji musí objímat, dávat sílu, naučit ji pomalinku věřit, že už se to nikdy znovu nestane, že jsou na to dvě, že ta dcera je pořád to nejhezčí a nejmilovanější, a to všechno tak dlouho, dokud tomu nezačne dcera věřit...
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.7.2020 16:22:11)
Cimbur, ano.
Přesně to mi jde hlavou, jak šílená doba to byla.
Zdravotníci mi tedy vyrážejí dech, to je nepředstavitelné i v rámci tehdejší pokřivené a všeobecně připos...é morálky, neomluvitelné.
Ti by snad měli být hnáni k odpovědnosti ještě zpětně.
Ale mám bohužel vlastní vzpomínky na sexuální obtěžování z té doby, o němž věděli rodiče, věděli učitelé, a nedělo se NIC. Mlčení, ticho. Oni asi lidé (zdravotníky nemyslím, ti by snad měli vědět, snad existoval alespoň nějaký sociální systém) vůbec netušili, jak se k tomu stavět, co říkat, co dělat, báli se, byli v rozpacích, tak prostě zavřeli oči a nedělali nic 
|
|
|
| Termix |
|
(12.7.2020 22:59:09)
Holky, díky. Nejsem až tak úžasná. Musela jsem.
A jestli to věděly učitelky? No předpokládám to, protože těch věcí bylo hodně divných okolo mě a zpětně si myslím, že by musely být úplně blbé.
Selhání lékařů mi zpětně přijde nepochopitelné. No co už. Měla jsem tendence ukončit život, když mojí dceři bylo tolik co tehdy mně, ale ustála jsem to a dnes už to nějak vydržím.
A Rachel, jiného terapeuta nechci proto, že to trvá dlouho, než si k někomu najdeš cestu a začneš mu důvěřovat a tak vůbec. A já tím už nechci znovu procházet. Chybí mi to, ale už nikdy do žádné terapie nepůjdu.
|
| Půlka psa |
|
(12.7.2020 23:03:45)
Ráchel je skvělá a všechno kolem ní taky. Určitě by ti dohodila někoho výbornýho.
|
|
| Marťasína Marťasína |
|
(12.7.2020 23:15:49)
ale oni by tě hlavně provázeli na cestě, jak se sama naučit neulpívat v bolesti a ve vzpomínkách na ty věci...
|
|
| Despi | 
|
(12.7.2020 23:31:17)
Termix, vždycky, když čtu střípky z tvého života, regulérně bulím. Za tebe i za všechny ostatní, které mají tohle za sebou. Vím, jak je těžké si někoho najít a to moje deprese jsou v podstatě "kravina". Psychologa jsem našla až na třetí pokus.
Vlastně ti držím jenom pěsti a posílám sílu. Myslím, že jsi tak silná, že si to nikdo z nás neumí představit. 
|
|
|
|
| Marťasína Marťasína |
|
(12.7.2020 15:38:02)
je vidět, jak máme všichni omezenej zornej úhel - já jsem si třeba myslela, že tohle není vůbec možný...je mi to strašně líto, hrozně moc, jak ti tohle mohli udělat!
|
|
| Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 |
|
(12.7.2020 17:02:49)
Termix, díky že jsi napsala i dneska. Já byla vždycky úzkostná, už před tím dnem. Tohle jen zapadlo tak přesně do mého života.
|
|
| RaPel |
|
(12.7.2020 18:02:20)
Termix....
než jsem četla tvůj příspěvek, myslela jsem, že mám problémy...
Prdlajs mám!
|
|
|
|
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 19:23:25)
Termix, docitam az ted, docitam odshora. To je hrozne hrozny. Asi uplne blba odpoved z me strany, ale zalovala bych i dnes po tech letech stat za "porouchany" zivot. Bylo to selhani statniho aparatu, ktera te mela jako dite chranit. Nic to na tve psychice nezmeni, ale mozna tvoje deti by mely radost z nejakeho financiho daru.
Asi bude hrat roli promlceni, ale u nekterych cinu se na promlceni nehraje. To by musel rici pravnik.
Ja tedy nemam pocit, ze by za socialismu-totality nemel detsky zivot cenu. Bud to bylo moji rodinou, ktera me chranila, ale ne to nemohlo byt jenom tim. Moji rodice byly oba ucitele a vsechny dovolene, prazdniny, vsechny navstevy byly u rad ucitelu, detskych psychologu, tak jsem furt poslouchala pribehy nejakych deti, jine tema u nas nebylo. Samozrejme existoval socialni odbor, protoze k rozvodum chodily socialni pracovnice, moje mama byla taky furt u soudu, kde vypovidala ohledne deti. A v rodine jsme meli soudce.
|
| Len | 
|
(12.7.2020 19:36:09)
To nebylo socialistickym zrizenim, bylo to dobou, tady se to delo take, vsechny ty pribehy celebritnich i necelebritnich pedofilu se dostavaji na povrch nejakych poslednich deset let, system to zvladl utajit, proste slovo dospeleho melo vyssi cenu nez slovo ditete a to i v pripade jasnych dukazu, zametalo se pod koberec. Rodina meho muze je plna byvalych pestounu, tech pripadu jsem slysela hrozne moc. I ma svagrova se dostala z takove rodiny az ve trinacti letech, utekla na druhou stranu zeme a nikdo z ni nevymamil totoznost, rodina ji za pohresovanou neohlasila a tak se dostala k me tchyni, ktera ji pak adoptovala.
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 20:44:15)
Len, tvoje tchyne musi byt uzasna, libi se mi cim dal vic a to o ni pises jenom male stripky.
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 20:49:23)
Normalne me napadlo, ze pro vetsi deti, neexistuje zadna moznost z domova odejit. Kdyby treba bylo nekde nejake zachytne misto, kam by deti mohly. Jako pise Len, ze dite odejde nekam pryc a nerekne totoznost a dostane se do adopce nebo pestounstvi.
|
| A. Andrs |
|
(12.7.2020 20:50:18)
jinak kdo zna Forrest Gump, tak tam ta jeho sousedka pozdejsi partnerka asi byla taky zneuzivana tim otcem, pochopila jsem to dobre?
|
|
| K_at |
|
(12.7.2020 21:19:21)
Toar, ano. Na Forresta jsem si taky vzpomněla. Jenny určitě. I to tam zaznělo myslím takovou 1 větou. V tom poli, jak se schovávali. A Moštárna - to byla dcera toho sběrače, kterého ta dcera potom zabila. Jinak do Klokánků může dítě myslím přijít i samo.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Péče o pleť během mateřství: Co opravdu funguje?
Maškarní lyžovačka na HoraluVsetín 
Koncert vítězů 5. ročníku soutěže Antonín Dvořák mladýmPraha 2 
Příjezd Krakonoše do HarrachovaJablonec n/N 
Krakonošovi lyžníci v Malé ÚpěTrutnov 
Pochod Čertova podkovaPříbram 
Maškarní lyžovačka na Horalu
Koncert vítězů 5. ročníku soutěže Antonín Dvořák mladým
Příjezd Krakonoše do Harrachova
Krakonošovi lyžníci v Malé Úpě
Pochod Čertova podkova
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)