monam |
|
(5.9.2020 17:19:41) Nejsem zastánce střídavé péče, nelíbí se mi děti, které každý týden cestují s batůžkem. Od určitého věku, kdy už situaci rozumí a souhlasí, mi to nevadí, ale dvou, tříleté dítě které neví jistě, kde bude druhý den spát, to je podle mě většinou (!!!!) špatně. Jakože za sebe vím, že by se to ve mě bilo, na jedné straně už teď mám pocit, že se nikdy nebudu věnovat ničemu jinému než dětem, tak proč jsem si dělala nějaký postgraduál, na druhé straně je můj muž celkem nepoužitelný, když obléká děti do školky tak má syn na sobě dceřiny kalhotky, každou ponožku jinou, děravé punčocháče, špatné boty (do deště sandály). Ano, má to tam připravené, ale nikdy to ráno nenajde. Nikdy, už několik let. takže vím, že dkyby došlo na lámání chleba, hodně by se to ve mě pralo nechat ho, ať se tedy stará, vaří, vstává k nemocným dětem, vyzvedává je, a na druhou stranu vím, že by děti trpěly. Mají tatínka rády, ale jeho péče když nejsem doma je podivná a kdybych nebyla déle a neměla o situaci přehled (tzn. bydlela bych jinde) byla by ještě podivnější.
|
Monty |
|
(5.9.2020 17:23:19) monam, cestování s batůžkem je neustále používané klišé, reálně nikdo nikam s batůžkem cestovat nemusí. Jediný, co si syn za všechny ty roky převážel jsou školní sešity, i učebnice může mít dítě dvakrát.
|
monam |
|
(5.9.2020 17:26:02) Monty, ale nikde není řečeno, že to všude funguje jako u vás. Navíc nevíme, co by si o tom myslel tvůj syn. Znám děti, které žijou ve střídavce a není jich málo. Většinou se to ustálilo až když bylo dítku nějakých 10. U těch menších dětí to bylo vždycky trápení. Chtěly maminku, známé prostředí, rituály. Místo toho s stěhovaly s plyšákem, zubním kartáčkem a pár tričky.
|
Monty |
|
(5.9.2020 17:38:41) monam, co si o tom myslel můj syn ti klidně můžu napsat i já. Jeho otec, ať je jaký chce je prostě jeho otec a má ho rád. U nás v rodině není zvykem nadřazovat vztahy k lidem vztahům k předmětům jako je postel, plyšák nebo "oblíbený tričko".
|
monam |
|
(5.9.2020 17:40:23) Monty tak to máš můj obdiv, to já bych si za své dítě netroufla tvrdit, že vím přesně, co si myslí.
|
|
|
|
Senedra |
|
(5.9.2020 18:54:11) Monty, ale musí... Vidím to v práci, dítě s obrovskou taškou, skoro jí ani nezvládne a pak se ti omlouvá:" Já mám sešit u táty/mámy".
A domov dělají lidé, to ano, ale mít svůj koutek, který je jen tvůj - to dělá dobře 99% populace a co teprve dětem, kterým se rozchodem rodičů zhroutil svět - ať byl ten rozchod sebepřátelštější.
|
|
1kulička |
|
(5.9.2020 18:55:33) Monty, dcera si převáží několik zavazadel, tvůj syn je prostě nenáročný....a moje dcera náročná.
|
|
EvaMarie |
|
(6.9.2020 21:19:07) Střídavá péče nedělá z dětí nešťastné batůžkáře, říká sociolog Petr Fučík
https://www.universitas.cz/osobnosti/5624-stridava-pece-nedela-z-deti-nestastne-batuzkare-rika-sociolog
|
|
|
daba+holčička |
|
(5.9.2020 17:23:57) Tak já když malé říkala, že u nás tatínek už nebude bydlet, tak odvětila, že ok, ale že nechce do střídavky... Ono se pro ní zas tolik nezměnilo, protože on byl spíš další děcko. Skoro všechno bylo na mě.
|
|
Škrpál |
|
(5.9.2020 17:34:10) monam, celý život denně cestujeme někam s batůžkem u batolat se střídavka nepovoluje myslím...a nosit každou ponožku jinou a punčocháče s dírou není žádnej svět - já děti od raného věku učím, aby samy přemýšlely, jaké boty, tričko s dlouhým/krátkým rukávem, podle počasí...většina dětí v tom tápe hlavně proto, že to za ně do 15 řeší matka
|
monam |
|
(5.9.2020 17:39:35) Marťasíno, to holt vidíme jinak, já myslím, že malé dítě potřebuje hlavně jistoty. A co se ponožek s dírou a tak týče, každému nedělá dobře když se mu ostatní děti smějí, protože se to děje pravidelně.
|
|
Marika Letní |
|
(5.9.2020 17:52:40) Marťasíno, je hodně lidí, co nikam s batůžkem necestuje. Třeba se ani nikdy nepřestěhovali.
Pro dítě bych střídavku nechtěla vůbec nikdy. Pouze pro náctileté, pokud by se tak vyjádřilo samo a s tím, že má možnost ji zrušit.
Ať si to dospělí zkusí, povinně se střídat co týden nebo 2. Bez možnosti o tom rozhodnout na dlouhé roky (nekonečné). A pak ať řeknou, zda by to chtěli.
Moji známí se pěkně dohodli, přes rok se střídali u dětí v bytě, takže děti měly klid. A po roce toho ti rodiče měli plný zuby a sice by ještě vydrželi, ale ne dalších 10, 12 let. Tak se dohodli a děti má v péči maminka, tatínek si je bere často, jak se dohodnou i s dětmi. Rodiče jsou tedy normální lidi, kteří se sice už nesnesli, ale nezblbli natolik, aby si dělali naschvály a trpěly tím děti.
|
MaMar |
|
(5.9.2020 18:17:27) Marko, ano, pro dítě (přinejmenším pro některé děti) je na tom těžká právě ta povinnost, to, že musí. Moje dnes už dávno dospělá dcera vzpomíná na období, kdy to měla takhle, jako na nejhorší v životě. Později, když byla starší a už se dokázala vymezit, a otci (a jeho matce) zvládla sama za sebe říct, že prostě dnes nepřijde, zato že s nimi třeba ráda pojede o víkendu na chalupu, už to bylo dobré, už si nepřipadala jako vagonek, který musí přejíždět z bodu A do bodu B a zpět podle jízdního řádu.
|
daba+holčička |
|
(5.9.2020 18:36:05) Myslím, že když jsou lidi schopní spolu takhle dobře komunikovat, není problém nechat děti ve společné péči a udělat to střídání flexibilní, jak se to hodí dětem i rodičům.
|
|
|
|
Okolík |
|
(5.9.2020 18:29:03) Marko, taky mám známé, co děti nechali bydlet v původním bytě a rodiče se u nich střídali. Jako neúnosné to vyhodnotili poté, co si oba našli nové partnery...
|
Škrpál |
|
(5.9.2020 18:37:18) ale jako dočasné řešení pro určité mezidobí to funkční je, ne?
|
|
daba+holčička |
|
(5.9.2020 18:40:55) Ono můžou být různé modely, měla jsem známou a ta se střídala v bytě s exem - ona stejně našla práci v jiném městě, tam byla přes pracovní týden, přijela za dcerou (už na střední škole) na víkend a ex odjel na chatu.
|
|
|
Len |
|
(5.9.2020 18:29:20) Znam takovy rozvedeny par, ktery se strida u deti v byte. Ale... Jedno z deti je tezce postizene, zivot znacne kratici velmi vzacne geneticke postizeni, kdy clovek nevi dne a hodiny. Neunesla to matka, odesla od rodiny a v podstate na tu stridavku pristoupila proto, aby mela alespon dva tydny v mesici kde bydlet. Ted uz ma pritele, bydli dva tydny u nej a dva tydny u deti. Neni to uplne neaktivni matka, organizuje ruzne charitativni akce, ale denni peci nezvladla, v podstate pecuje otec a prarodice.
Taky povazuju za spravnejsi stridani se v byte u ditete, dite je v tom jako jedine nevinne, takze ma proste mit DOMOV.
|
Monty |
|
(5.9.2020 18:40:22) DOMOV ale není barák, DOMOV dělají lidi v něm.
|
MaMar |
|
(5.9.2020 18:52:14) Monty, v zásadě máš samozřejmě pravdu, ale přinejmenším pro některé děti po část jejich života je domovem i jejich oblíbená peřinka, hračky, vůně konkrétní domácnosti, rituály, na které jsou zvyklé. Tohle téma se tu opakuje už po x-té, myslím, že ti povětšinou věříme, že tvému synovi střídavá péče vyhovovala. Bylo by fajn, kdybys i ty uvěřila, že existují také děti, které (opakovaným a nuceným) stěhováním z jednoho do druhého domova trpěly.
|
|
Okolík |
|
(5.9.2020 19:59:03) To jsou jenom takový kecičky. Já neznám ani jednu "povedenou" střídavku. Resp. rodiče vykládají, jak se jim střídavka daří, ale děti to nenesou dobře, některé se hroutí, jiné úderem 18tin odcházejí bydlet jinam. A tedy Monty, jak jsi psala, že synův otec je psychicky nemocný a ty jsi s ním klidně nechala už 3leté dítě 2 týdny z měsíce.... A ve školním věku se spíše syn stará o otce... No to asi nemám šanci pochopit....
|
Balbína |
|
(5.9.2020 20:26:17) Stridavka by byla fajn, pokud by byla opravdu udelana "pro deti". Tzn ze by se stehovali rodice a ne deti. Ha, a proc to tak rodice nedelaji a proc nechavaji stehovat deti? Asi to stehovani neni takova lahudka.
|
A. Andrs |
|
(5.9.2020 21:02:42) my jsme zkouseli model, ze deti zustanou v byte a my se budeme u nich stridat. Jenze to vyzaduje dost velkou komunikaci mezi rodici a i urcitou, ehm jak to rici - vyspelost. Nebo li kazdy si to predstavuje z tech rodicu jinak, a protoze na to nejsou zadna nepsana pravidla, tak jsou tam veci, ktere drhnou. Podle meho soukromeho nazoru, pokud jsou rodice schopni se domluvit na stridani se v byte, tak jsou schopni se domluvit i na tom, ze zachovaji manzelstvi v nejake podobe. Proc nam to neslo? Pamatuju se, ze byl docela problem letet po dalnici abych rano stihla deti do skoly odvest. Cca 250 km. Neporadek v byte, ktery jednomu vyhovoval a druhy nemel cas ho resit. Nevyjasnene naklady na ten byt, kde byly deti. Nevyjasnene naklady na nakup jidla a obleceni. Furt jsem byla ve dvou domacnostech, vcetne prani a dalsich veci. A deti mi chybely. Bylo mi po nich jednoduse smutno. Dost casto se povedlo, ze byly samy. Proste byla nejaka dira v dohode, kdo z nas. Nevzpominam na to obdobi rada, myslim, ze ani deti ne a to jsme to delaly pro ne. Byly myslim rady, kdyz jsem se do bytu vratila naporad. Ani soud se pres to nedokazal prekousat. Nesedelo to soudci a ja se musela vratit, ze vseho co jsem mela slozite zarizene. A to jsem to mela odkoukane ze Svycarska a vedela jsem zhruba, jak to ma vypadat. Ale neslo nam to.
|
Balbína |
|
(5.9.2020 21:51:12) ja ti to uplne verim. Ale z pozice rodicu je to slozite. A co deti? TY se proste musi prizpusobit. At se to tyka dochazeni, dojizdeni do skoly, stehovani veci, ruzne pozadavky na uklid, chovani, uceni od rodicu... Samozrejme je to zjednodusene. Ale rodice sve stehovani odmitnou smahem. Deti na to musi pristoupit.
|
*Hany |
|
(5.9.2020 21:57:43) "Ale rodice sve stehovani odmitnou smahem. Deti na to musi pristoupit."
Jo, a ještě se jim to předloží tak, že přece nechtějí přijít o jednoho z rodičů.
|
|
|
|
Monty |
|
(5.9.2020 21:03:19) Balbíno, protože platit tři byty si prostě většina rodičů nemůže dovolit. Tak prosté to je.
|
Okolík |
|
(5.9.2020 21:08:42) Tak 2 byty by třeba stačily, ne?
|
Monty |
|
(5.9.2020 21:13:48) Okolíku, no nestačily, ty snad myslíš, že rozvedení rodiče spolu budou nadále bydlet? To by jim asi úplně stačil ten jeden byt. My se v bytě u syna střídali do jeho šesti let. Já měla pronajatý jiný byt a exmanžel jezdil ke své tehdejší přítelkyni. Jenže málokomu se chce platit zbytečně dva nájmy donekonečna, že. Když jsem to takhle měla s nynějším manželem, nijak mi nevadilo "mít dva domovy" a pendlovat mezi nimi, ale celkem dost mi vadilo vyhazovat zbytečně každý měsíc třináct litrů za tržní nájem.
|
Okolík |
|
(5.9.2020 21:19:07) Tak rodič je buď v bytě u dítěte, nebo ve druhém bytě. Pokud se někde potkají, tak u dítěte ... Proč by to měli mít rodiče pohodlnější než děti?
|
A. Andrs |
|
(5.9.2020 21:23:15) ja jsem byla treba smirena s tim, ze najem jde za mnou, ale elektriku a teplou vodu jsem uz platit nechtela, logicky on to v te chvili setril ve svem byte plus dalsi a dalsi, ldo bude kupovat tabletky do mycky, kdo bude zasobovat ten byt temi pravidelnymi vecmi plus miliony malickosti
|
A. Andrs |
|
(5.9.2020 21:26:55) ja si z te doby pamatuju akorat hadky o penize, silene jizda po dalnici, kdy jsem napul spala a tu touhu po detech, kdyz jsem byla s nima a touhu po partnerovi, kdyz jsem byla s detmi, takova rozkolejena, rozdvojena, ale samozrejme takovehle pocity maji asi ty deti, ja nejsem z rozvedene rodiny a na domov jsem docela upnuta, prestoze pak cely rok cestuju, ale domov je domov, kdyz to pisu tak citim, ze to zni nelogicky, ale je to tak
|
Monty |
|
(5.9.2020 21:34:21) ToAr, u nás ale nikdo nikam 250 km po dálnici nejezdil, o ničem se nedohadoval, mezi bytem otce a mým bylo tak odhadem 300 metrů. Do synových dvanácti, než jsme se sestěhovali s manželem. Netuším, proč a v čem by to mělo komukoli způsobovat komplikace, natož pak nějakou újmu.
|
A. Andrs |
|
(5.9.2020 21:37:50) Monty, vzdyt ja nerikam, ze to nejde. Ja to ale neumela. Pokud je to v jednom meste, tak to ma asi nadeji na vetsi uspech. Ja jsem to pak davala i za dve hodiny, to nebylo moc. Ale proste pak napadlo snih a byla kalamita, otec do prace musi, ten je nezastupitelnej. A dalsi. Mozna by k tomu nekdo mel napsat nejaky manual, ale ja byla unavena vsechno to vymyslet a sama zkoumat.
|
Okolík |
|
(5.9.2020 21:42:32) ToAr, jak to popisuješ, tak problém byl těch 250 km. Kdybys bydlela za rohem, řešilo by se ti to líp.
|
A. Andrs |
|
(5.9.2020 21:45:07) to asi ano, kdyby to bylo stejny mesto, tak by to slo asi lepsi, ale to bych si deti tedy rovnou prestehovala k novemu partnerovi, my to vlastne delali kvuli skole deti, aby nemusely menit skolu
|
|
Škrpál |
|
(5.9.2020 21:49:14) stýskalo se jí, i dětem
Já myslím, že dětem musí vadit to, že otcův týden je prostě týden, kdy neuvidí matku a obráceně, ta striktnost...dítě by mělo mít možnost, když ho popadne stesk, matku vidět a matka by měla otci dovolit, aby dítě i v její týden vzal do kina, když smutní po tátovi
|
A. Andrs |
|
(5.9.2020 21:53:18) no me vadi absolutnost, ted jsou treba deti s tatou, ale posilaji mne fotky a volame si, takze jsem klidnejsi, driv on byl rezolutne proti zpravam a telefonatum, myslel ze ho kontroluju a ja byla na prasky, nevedet nic o tom, kde deti jsou a co delaji me nicilo
|
|
|
|
monam |
|
(5.9.2020 21:45:45) jedni moji známí takto střídavku praktikovali, každý měl partnera s bytem a děti zůstaly v tom jejich původním. Nebyly už úplně malé, mladšímu bylo cca 10. Tak nějak jim to fungovalo, ale je fakt, že oni se rozešli z velmi specifických důvodů (smrt nejstaršího dítěte). Věřím, že to spíše fungovat nebude, což pro mě není důvod vyhlásit stěhování dětí za jedinou možnost.
|
|
Monty |
|
(5.9.2020 21:45:48) ToAr, ono to může fungovat, pokud není ani jeden rodič debil, a druhá poměrně klíčová věc je, že to stojí docela dost peněz. Protože mít všechno dvakrát prostě není levná sranda. Chápu, že kdo musí všechno převážet sem a tam, musí mít logicky dojem, že je to šílený opruz a stres pro dítě. Když nic převážet/přenášet nemusí, nevím, v čem by měl být problém.
|
K_at |
|
(5.9.2020 21:49:04) Monty, já vím o střídavce přes půl republiky. Od cca 4let. To mi přijde brutální.
|
Škrpál |
|
(5.9.2020 21:55:17) to je naprostej bizár, skvělý potom ještě je, když většinu času rodiče tráví tím, že na sebe řvou a hádají se, kdo tento týden dítě doveze a odveze (kvůli časové náročnosti a nákladům)
|
A. Andrs |
|
(5.9.2020 21:57:19) s dovozem a odvozem se mu snazim vyjit vstric, protoze on v praci najezdi stovky km, tak nechci, aby volne dny travil dalsim jezdenim, ty naklady jsou ted zanedbatelne, prestoze bydli v jinem meste
|
|
monam |
|
(5.9.2020 22:01:40) Našemu známému odvezla žena dítě přes celou republiku. Doslova. 8 hodin cesty vlakem. Když vezmu v úvahu stav D1, zhruba stejnou dobu autem. Takže tatínek jednou za dva týdny v pátek nejde do práce, sedne do auta a jede, aby syna vyzvedl, až mu skončí škola. Pak jede zpátky a vrací se v pátek okolo desáté večer. Sobotu stráví s dítětem a v neděli časný oběd, aby se stihli vrátit. To mi přijde strašný a třeba v tomto přípADĚ si myslím, že tý ženský měli přestěhování soudně zakázat a druhak, že by střídavka snad i byla lepší.
|
monam |
|
(5.9.2020 22:40:37) Tohle nebyl ten případ, exmanželka se stěhovala za novou láskou do města, kde nikoho neměla a odkud nepocházela. Zrovna tento případ mi přijde opravdu špatný pro dítě, pro otce, pro celou jeho rodinu. tady bych si střídavku představit dokázala (ale otec se asi nechce soudit).
|
A. Andrs |
|
(6.9.2020 8:23:15) ja jsem to strelila, ze jsem pak deti vzala k sobe na to nove misto a prisla hned pokuta tisic eur od soudu a narizeni soudce, ze musim zpet, dokonce mi zablokovali ucet v bance se vsemi penezi, nemela jsem vubec nic, komicky jsem vlastne ani nemohla zaplatiti tu pokutu, protoze tisic eur jsem nemela v penezence, ale na tom uctu, najednou mi stat proste zablokoval cely zivot a musela jsem zpatky do puvodniho bytu
|
|
|
|
monam |
|
(5.9.2020 22:41:20) Romano, jo a on platí velmi exkluzivní alimenty.
|
|
|
|
|
|
A. Andrs |
|
(5.9.2020 21:50:16) Monty, ty v tom vidis porad nejake dvojite naklady, ja je tam nevidim. Ja jsem tedy dost projezdila, ale to bylo tim specifikem vzdalenosti, to nemusi byt vzdy. Jinak tak zadne dvoji naklady nebyly. Me stvalo, ze jsem v tom spolecnem byte platila vsechno ja. I naklady na jeho bydleni. On to bral jako samozrejmost, mozna by k tomu mel nejaky svuj vyklad. Myslel si asi ze plati vyzivny. To ano. Ale na deti. Ne mne na to co spotreboval v tom byte on.
|
Monty |
|
(5.9.2020 21:58:01) ToAr, mně nikdo žádné výživné neplatil. To jsem naopak měla platit já exmanželovi. A jasně, že v tom vidím dvojí náklady, protože holt odjakživa synovy náklady platím jen já. Kromě teda toho odvozu popelnic, to musí platit chudák otec, za což si, jak jsem se zde dozvěděla, ty alimenty ode mě plně zasloužil.
|
A. Andrs |
|
(5.9.2020 22:00:16) tak on me vyzivne platil, kdyby neplatil on, tak by me platil stat ale samozrejme mi neplatil ty sve naklady v tom byte a to mi casem vadilo
|
|
monam |
|
(5.9.2020 22:03:18) Monty, ale srovnatelná životní úroveň je podmínkou střídavé péče. Pokud máš manžela v ID, asi by syn neměl na obou místech srovnatelný standard.
|
Monty |
|
(5.9.2020 22:14:14) monam, ale měl, samozřejmě. Měl ho, i když jsem ty alimenty neplatila. Navíc exmanžel je ani nechtěl.
|
|
|
|
|
|
|
|
Škrpál |
|
(5.9.2020 21:35:03) nezní to nelogicky, bylo to prostě na pytel - protože tohle řešení se považuje za nejsnesitelnější pro děti, ale upřímně, pokud jsou z toho rodiče napnutý jak špagáty, je to k ničemu, dítě potřebuje sice oba rodiče, ale potřebuje, aby byli oba v zásadě spokojení a v pohodě. Na druhou stranu klobouk dolů, že jste se snažili
|
|
|
|
Monty |
|
(5.9.2020 21:25:41) Okolíku, tak znova. Každý rodič jeden byt, třetí byt dítě. Tzn. celkem tři nájmy. Jasně, pokud rodiče mají někde nějaké jiné bydlení, kde nájem platit nemusí, je to minimálně do školního věku dítěte lepší varianta. Bohužel to ale všichni takhle nemají.
|
Okolík |
|
(5.9.2020 21:27:42) Monty, já to chápu. Navrhuji v rámci úspor jen 2 byty.....
|
A. Andrs |
|
(5.9.2020 21:30:42) tak vetsinou jeden z tech partneru ma uz nekoho noveho ale to myslim neni ten hlavni problem, vyskytnou se jine problemy, ktere se blbe resi
|
A. Andrs |
|
(5.9.2020 21:34:10) a co ten novy partner, ten je pak taky 14 dni v mesici sam, to ne kazdy chce, vznikne tam zarlivost vuci detem ze strany toho partnera nevim, tohle by musel rici nekdo, kdo to ma vyzkousene, jak se to resi, mne to pripadlo moderni, bombasticke, uzasne a chtela jsem to zkusit, a byly jsme z toho nestastni vsichni
|
|
|
Monty |
|
(5.9.2020 21:30:42) Okolíku, no a kde teda bude bydlet ten druhej rodič? Jako že se v jednom bytě budou střídat ti rodiče? To jde ovšem jen do doby, než si najdou nové partnery, že.
|
Okolík |
|
(5.9.2020 21:36:54) Ano, Monty, tak, tak.
|
Monty |
|
(5.9.2020 21:38:04) Okolíku, jenže oni si většinou ty nové partnery najdou. A pak už to fungovat takto nemůže.
|
Okolík |
|
(5.9.2020 21:40:55) No, ale už nebudou jen 2 rodiče na placení 3 bytů, ne? Rodiče by měli mít na 1.miste své děti a nekomplikované jim život neustálým stěhováním od rodiče k rodiči.
|
Monty |
|
(5.9.2020 21:47:36) Okolíku, přejít 300 m od jednoho rodiče ke druhému není "neustálé stěhování od rodiče k rodiči".
|
Škrpál |
|
(5.9.2020 21:51:17) 300m od sebe, až od 6 let, a když rodiče jsou oba rozumní - to mi přijde jako značka ideál
|
|
Okolík |
|
(5.9.2020 21:52:13) Monty, já nemluvím o tobě, ale obecně ...
|
Ropucha + 2 |
|
(5.9.2020 22:02:43) Co jsem četla odborné psychologické názory (a ono to asi logicky vyplyne i laikovi), tak cyklické změny prostředí dětem spíš neprospívají a střídavá péče je doporučitelná pouze za splnění určitých podmínek, které dobře ilustruje třeba případ Monty. Ale většina rodin ty podmínky nesplňuje a střídavá péče pak obnáší spíš stresující martyrium. Já rozumím té myšlence, že dítě má nárok na výchovu oběma rodiči, a podporuji ji, automatická praxe výhradní péče matek a odsunutí otců na víkendy je určitě nevhodná. Ale putování mezi dvěma domácnostmi po striktních časových úsecích je asi pro většinu dětí nepoužitelná varianta.
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(5.9.2020 21:50:35) "Rodiče by měli mít na 1.miste své děti a nekomplikované jim život neustálým stěhováním od rodiče k rodiči."
Okolíku, to by ideálně měli, ale co tak pozoruji, realita je taková, že málokterý rodič se zcela upozadí a obětuje ve prospěch dětí. Možná krátkodobě, ale časem převáží pocit, že si zaslouží také šťastný osobní život.
|
Okolík |
|
(5.9.2020 21:54:06) Ropucho, ano ...
|
|
|
|
Balbína |
|
(5.9.2020 21:57:04) Budou se stehovat i ti novi partneri. Na coz by samozrejme nikdo nepristoupil.
Ale proste dite to vydrzet vsechno musi. Mozna to nekomu nevadi, ale spis verim, ze si zvyknou, neprostestuji, protoze chteji s rodici vychazet, nezranovat, klickuji...
Idealni reseni neexistuje.. to jen takove uvahy... jako ze deti jsou se stehovanim OK, ale u rodice a jeho noveho partnera naprosto nemyslytelne.
|
A. Andrs |
|
(5.9.2020 21:58:51) ti novi partneri se stehovat nemusi, ale nemaji toho partnera 14 dni v mesici u sebe, protoze on se stara o deti
|
|
Monty |
|
(5.9.2020 22:02:36) Balbíno, pořád nevím, co všechno musí chudák dítě, o které pečují oba rodiče vydržet. Kolik z vás tu vyrůstalo bez jednoho rodiče? Já třeba jo. A kdyby o mě v dětství měl můj otec zájem, znamenalo by to pro mě mnohem víc než nějaký rituály ve stejný posteli nebo oblíbenej plyšák. Ovšem jestli někdo pokládá fungující střídavku za horší zlo, než když se na dítě rodič úplně vysere, tak pak už asi opravdu nemám co dodat.
|
Půlka psa |
|
(5.9.2020 22:08:14) "Ovšem jestli někdo pokládá fungující střídavku za horší zlo, než když se na dítě rodič úplně vysere, tak pak už asi opravdu nemám co dodat."
U nás by to za horší zlo považovalo samo to dítě. (Otec funguje, není to žádná zoufalá existence a holka je velká, není to mimino.). Každej je nějakej a i tohle je legitimní přístup.
|
Okolík |
|
(5.9.2020 22:18:32) Půlko, psala jsi, že tvoje dítě není ve stridavce. Monty, mezi střídavkou a "vysere" je ještě řada různých možností ...
|
Monty |
|
(5.9.2020 22:25:20) Okolíku, jakých, kromě "víkendového rodiče"? Což je z mého pohledu jen o něco málo lepší varianta než "vysere se úplně", protože u víkendového rodiče nemáš žádný domov, jsi tam jen na návštěvě, a vztah se redukuje na "jedeme spolu na výlet" nebo "čučím v cizím obýváku". Jaký vztahy asi taky mohou na tomhle základě vzniknout? A nejde jen o rodiče, ale o celou rodinu "z jedné strany" - babička, děda, strýcové, tety... Fakt nepochopím, jak někdo může mávnutím ruky tohle všechno hodit do hajzlu a věřit, že to nejvíc podstatný je jedna a ta samá postel.
|
monam |
|
(5.9.2020 22:38:40) Monty, společná péče. To je také varianta. Reálná. Znám rodinu která to provozuje. Děti už jsou tedy velké (a o to spíše by se každý týden nechtěly balit)
|
Monty |
|
(5.9.2020 22:42:14) monam, a společná péče podle tebe znamená přesně co? Mmch, my o společnou péči žádali, nepovolili nám ji, na reálný rozsudek jsme se vybodli a děláme si to podle sebe. Ale i v té společné péči by syn byl buď s jedním z nás nebo s druhým.
|
monam |
|
(5.9.2020 22:47:38) Společná péče je na dohodě. Domov by nicméně mělo mít dítě jeden. 300m od sebe realizovatelné v pohodě, koukli jsme na večerníčka a jdeme k máme (tátovi) do postele.
|
Monty |
|
(5.9.2020 23:08:35) monam, proč by mělo mít jen jeden domov? To je nějaká obsese nebo co? Ony děti v nerozvedených rodinách nejsou "doma" třeba na chalupě nebo u babičky? Netráví tam čas, nikdy tam nespí, furt jen v jedné a té samé posteli? Doma je prostě místo, kde tě mají rádi a kde se jako doma můžeš chovat. Pamatuju si situaci, kdy bylo synovi patnáct, babička byla na operaci kolene a pak dlouho na rehabilitaci, otec v léčebně, má klíče od všech tří bytů a jako "domů" chodil tam, kam zrovna chtěl. Ke všem místům má vztah, protože jsou spojené s někým, koho má rád a cítí se tam dobře. Totéž na chalupě, kam jezdí od doby, co byl mimino, někdo od devítky si půjčuje klíče a jezdí tam s kamarádem, je to taky "jeho místo", jeho "domov". Stavět domov na tom co tam je a ne kdo tam je, to upřímně řečeno asi nikdy nepochopím. Kdybych měla v jakémkoli "doma" bydlet sama, bez blízkých lidí, nebude to žádný domov, ale něco jako hotel bez servisu. Cítila jsem se třeba vždycky doma u babičky, dokud neumřela. Pak už to byl jen nějakej cizí byt. Kdyby babička neumřela, ale odstěhovala se jinam, byl by domov zase tam, kde by byla ona.
|
K_at |
|
(5.9.2020 23:12:14) Monty, tak moje doma je moje stále bydliště. Můžu být ráda všude možně, ale DOMA je jedno. Když naší prodávali dům, kde jsem vyrůstala, brečela jsem. Že to máš ty takhle, je zase určité specifikum. Nemusíš to chápat, stačí akceptovat, že to mnoho dětí a dospělých má jinak.
|
Monty |
|
(5.9.2020 23:15:19) Kat, mít větší vztah k lidem než k neživým věcem je specifikum? A já měla za to, že to je normální. Specifikum mi přijde mít to naopak.
|
monam |
|
(5.9.2020 23:17:25) Monty, ten vztah k lidem, kterým se tady oháníš, to jsou takové kecy v kleci. ten ze střídavé péče nijak nevyplývá. Rodiče jednoho chlapečka ze školky mají střídavou péči spíše pojatou jako pomstu sobě navzájem, nějaká širší rodina v tom nehraje vůbec roli.
|
|
K_at |
|
(5.9.2020 23:18:23) Monty, jenže to místo je propojené právě s těmi lidmi. Se vzpomínkami. Se situacemi. Jak malá dcera leze po schodech. Jak brácha sedí v křesle se svou ženou a sdělují že čekají rodinu. Máma a táta tancují v kuchyni na abbu. Milion drobných chvilek protkaných tím místem. DOMOV.
|
Monty |
|
(5.9.2020 23:23:24) Kat, vzpomínky jsou domov jen v hlavě. Reálně ten barák/byt, kde už bydlí někdo jinej tvůj domov není. Navíc to potvrzuje absurditu tvrzení, že domov musí být jen jeden. Asi dost málo lidí žije v dnešní době od narození až do smrti v jednom domě/bytě.
|
monam |
|
(5.9.2020 23:30:16) Vzpomínky jsou spjaté s emocemi. Emoce většinu z nás provázejí celý život. I ty MOnty píšeš,ě že když syn měl na výběr a mohl si vybrat, šel tam, kam se mu ZROVNA chtělo. Ne za konkrétním člověkem, ale za vzpomínkou, emocí. jako už mnohokrát mám pocit, že vlastně nakonec budeš psát to samé, co většina tady teď, jen to budeš nazývat jinak, protože jsi "jiná". Já v hotelu nikdy nebyla doma, a měla jsem více míst, kterým jsem tak říkala a kde jsem se tak cítila. Po každém stěhování mi trvalo dost dlouho (naposledy několik let) než jsem ten pocit v hlavě srovnala a začala se cítit doma tam, kde jsem bydlela. Už proto nemohu souhlasit s tím, že je fér dělat podobný zmatek v hlavě malému dítěti. Určitě ses taky někdy vzbudila, třeba na dovolené nebo v nemocnici nebo prostě někde, kde nejsi doma, a v tu chvíli jsi nevěděla, kde jsi. Tak to já myslím, že by se nemělo dít dětem rozhodnutím a pohodlností dospělých.
|
Ropucha + 2 |
|
(6.9.2020 11:05:34) Kdoto, já mám pevný vztah k domovům, které si sama buduji v dospělosti. Když jsme se stěhovali už s malými dětmi, měla jsem opravdu problém vzít nové místo za své a trvalo mi cca 10 let, než jsem začala cítit pevný kořínek. Ale to souviselo asi nejvíc s těmi dětmi a rodinným životem, protože teď, kdy děti jsou už jednou nohou z domu, si umím představit, že bych se klidně odstěhovala kamkoliv jinam. V dětství a mládí mi bylo úplně jedno, kde jsem, naopak mě bavila nová místa, bylo to dobrodružství. Doma byla rodina, ale jinak nic zajímavého.
|
|
|
|
|
|
|
TaJ |
|
(5.9.2020 23:24:34) Kat, mám to taky tak...a stejně tak i syn. Lidi jsou samozřejmě nejdůležitější, ale zvlášť syn si i v naší přítomnosti všude zvyká docela dlouho...
|
|
|
monam |
|
(5.9.2020 23:14:43) Monty, podstatou společné péče je jeden domov a ideálně v něm oba rozvedení rodiče. Proto se to tak málo používá. A jinak, já doma u babičky nebo kdekoli jinde nikdy nebyla. Měla jsem jednu postel a dnes, kdy už není (není postel, není dům, není jeden rodič) a já tam desítky let nežiju si říkám, že bych se vlastně ani neměla kam vrátit.... kdyby..... To, že to pro tebe nemá význam neznamená, že jiní to mají stejně jako ty. Já jsem vždycky věděla, kde budu spát, až se vrátím z tábora, nepřemýšlela jsem, zda je to ten či onen týden. Neříkám, že výchova mých rodičů byla prosta překvapení, ale něco v tom bylo jisté.
|
A. Andrs |
|
(6.9.2020 8:19:41) aby to nebylo jenom o tech postelich, moje deti maji po byte nekolik dalsich posteli, kolikrat je hledam, kde spi, v lete ne, to je vidim, ale v zime je jdu vzbudit a nevim, ve ktere mistnosti jsou, schruta perina a ja rikam vstavej a on tam neni, tak hledam dal
|
|
|
Škrpál |
|
(6.9.2020 0:09:40) hezky vyjádřený
|
|
Marika Letní |
|
(6.9.2020 7:19:33) Monty “ Ony děti v nerozvedených rodinách nejsou "doma" třeba na chalupě nebo u babičky? Netráví tam čas, nikdy tam nespí, furt jen v jedné a té samé posteli?”
Ne doma opravdu není u babičky ani na chatě. Jak tohle může někoho napadnout? Doma je prostě doma. Kdo se furt stěhuje sem tam od malička možná ten pocit ani nikdy nezažil.
|
|
|
MaMar |
|
(5.9.2020 23:10:28) Monam, přesně. My jsme si vlastně takovouhle společnou péči s bývalým manželem nastavili po čase, když už jsme se zvládli lépe domluvit, bez ohledu na rozsudek. Děti už byly starší a vymezily se proti striktním požadavkům na to, kdy a kde mají být. Dvě děti měly základnu spíš u mne, jedno u otce, ale po domluvě se celkem libovolně přesouvaly. Šlo to díky tomu, že jsme zůstali oba ve stejném městě. Občas jsme se zvládli potkat i všichni dohromady, např. na narozeniny dětí.
|
|
|
|
|
K_at |
|
(5.9.2020 22:54:01) Monty, jen poznámka - kdyby se tvůj otec zajímal, nikde není řečeno, že bys to ocenila. Že by to fungovalo a že by to byl TEN "tatínek". Možná bys si i přála, aby ti raději zmizel ze života. Je to hypotetická situace.
|
|
MaMar |
|
(5.9.2020 22:56:51) "A nejde jen o rodiče, ale o celou rodinu "z jedné strany" - babička, děda, strýcové, tety... Fakt nepochopím, jak někdo může mávnutím ruky tohle všechno hodit do hajzlu a věřit, že to nejvíc podstatný je jedna a ta samá postel."
Monty, ale jak souvisí to, že se dítě NEMUSÍ každý týden nebo dva stěhovat s tím, že by měl přijít o rodinu od druhého rodiče? Co vidím ve svém okolí, i děti z rozvedených rodin se navštěvují s příbuznými od obou rodičů, fakt je, že v místě, kde teď žiji, mívají příbuzné v sousedních vesnicích, a jde také už o starší děti. Ale u nás před lety jsme rozchodem a posléze rozvodem nás rodičů nijak nezrušili příbuzenské vztahy v širší rodině. To, že považuji za příjemnější mít jednu stálou "domácí postel", neznamená, že bychom si občas neužívali výletů po postelích dalších příbuzných, nebo že bych aspoň do těch postelí k babičkách, dědům, strýčkům a tetičkám neposlala děti
|
Monty |
|
(5.9.2020 23:13:16) MaMar, ale vždyť se nemusí stěhovat. Sorry, ale pokud rodiče při střídavce nechají dítě stěhovat, tak je to první předpoklad, aby to nefungovalo. Taky bych se nechtěla furt někam stěhovat, ale jestli budu spát týden na chalupě, týden v pražském bytě a týden třeba v hotelu je mi dost u prdele.
|
Senedra |
|
(5.9.2020 23:14:14) Tobě to jedno je. Jiným ne.
|
|
monam |
|
(5.9.2020 23:16:08) "Taky bych se nechtěla furt někam stěhovat, ale jestli budu spát týden na chalupě, týden v pražském bytě a týden třeba v hotelu je mi dost u prdele"
To si ale trochu protiřečíš, ne? Navíc nejde o přespání, dítě přijde ze školy a chce si s něčím hrát, něco dělat, chce svoje věci.
|
Monty |
|
(5.9.2020 23:20:18) monam, já mám svoje věci v bytě i na chalupě. Do hotelu si vezmu, co potřebuju. Nechápu, proč by dítě při střídavce nemohlo mít svoje věci u táty i u mámy. A už vůbec ne, proč by ty věci měly být víc než mít "svoje lidi".
|
|
|
Okolík |
|
(5.9.2020 23:17:05) Monty, ale někomu není u prdele kde spí. Jsou děti, které prostě těžko snášejí spaní každou chvíli jinde. Navíc když jim pak chybí "maminka". Někteří rodiče si s dětmi vztah nevybudují, ale pak trvají na střídavé péči. Úzkostné dítě to uvádí do ještě větší úzkosti. Já opravdu neznám děti, které střídavkou dobře snášejí nebo dokonce vítají. Neznám.... Já mám jen jeden domov, je to tam co bydlím s mužem a dětmi. Není to chata, chalupa ani hotel a ani byt mých rodičů, kde jsem vyrostla.... A není to ani byt, kde jsme s rodinou žili dříve....
|
|
MaMar |
|
(5.9.2020 23:31:15) Monty, a bylo by to pro tebe v pohodě, kdybys musela? Kdyby ses řekněme na každý druhý týden musela přesunout z Prahy na chalupu, bez ohledu na to, že tví přátelé si v Praze zrovna domluvili nějakou akci, o kterou tím přijdeš, že do práce budeš z té chalupy složitě dojíždět, že na té chalupě budeš muset strávit týden, přestože se tam zrovna rozbilo topení, takže budeš v noci spát ve svetru a čepici, a když zjistíš, že sis v pražském domově zapomněla peněženku, nebudeš se pro ni moct stavit, nebo jen se spoustou výčitek od osoby, se kterou na chalupě žiješ, že jsi to určitě udělala schválně, abys ji připravila o "její" čas s tebou?
|
Monty |
|
(5.9.2020 23:42:40) MaMar, stěhovala jsem se v životě asi osmnáctkrát, spala jsem v desítkách cizích domácností, hotelů, penzionů, a rozhodně víc mě baví být každou chvíli někde jinde než dřepět furt na místě a lpět na posteli. A měla jsem to tak už jako dítě. Ano, chápu, že tohle mohou mít lidé jinak. Dokonce i to, že někdo dává přednost jedné a té samé posteli. Jediné, co nechápu a co mi přijde naprosto bizarní je to upřednostňování jedné postele před vlastním rodičem, pokud se tedy bavíme o dětech. Ani jako dítě bych si tu postel prostě nevybrala.
|
K_at |
|
(5.9.2020 23:46:30) Monty, ta postel je opět spojená s těmi emocemi, pocitem bezpečí. Pokud ti pocit bezpečí daji oba rodiče, budou obě postele důležité. Pokud ne, budeš chtít tu svou, kde to je fajn. A když jde o děti, tak prostě dítě, které nemá rádo změny, bude chtít mít spíš tu 1 postel.
|
Škrpál |
|
(6.9.2020 0:13:51) ano, některé děti změny snášení špatně, ale největší změna, kterou si procházejí, je ta, že táta a máma na sebe řvou a nemůžou se na sebe ani podívat - ty změny potom jsou taky náročné na adaptaci, ale ta první byla stejně nejzásadnější, vedle ní jsou jedna nebo dvě postele méně podstatné
|
|
Ropucha + 2 |
|
(6.9.2020 10:20:56) Kat, děti jsou velice přizpůsobivé a velice citlivé na náladu dospělých, takže klíčové je, jaký k nim má člověk vztah a jak jim věci podá. Nemyslím si, že by jedna postel byla to nejdůležitější. Většinu dní ostatně už hodně malé děti tráví ve školkách, kde nemají svého vůbec nic a různě se tam přesouvají mezi prostorami i osobami. A mnohé to těžce nesou a maminkám to zase tolik nevadí, zatímco pobyt u vlastního tatínka je mnohdy považován za škodlivý.
|
|
|
MaMar |
|
(6.9.2020 0:27:34) Monty, nejde o celoživotní spaní v jedné posteli. Jistě, že dítě, které by nechtělo opustit svou postel, a bylo by mu jedno, že rodiče se stěhují do nového bytu, by bylo přinejmenším zvláštní. Také jsem se párkrát za život stěhovala, i když asi zdaleka ne tolikrát, jako ty. Ale cestuji velmi ráda - po postelích u příbuzných, v různých chatách, kempech, občas i těch hotelech A moje dnes už dospělé děti to mají podobně. V době střídavé péče jim ale nejvíc vadila zvenčí vnucená povinnost střídat domácnosti podle kalendáře. Když už pak později mohli začít střídat postele u maminky a u tatínka, u babiček i kamarádů podle vlastního uvážení, hned bylo lépe
A teď už raději opustím diskuzi a přesunu se do své útulné domácí postele
|
|
-Velšice- |
|
(6.9.2020 8:07:19) Monty a tohle ma prave kazdy jinak. Tobe nevadilo spat ve stovkach posteli, jini lpi na te sve. Jeden z mych synu nikdy nespal ani u babicek, ani u kamaradu do cca patnacti let A s tatkou byl rad moc, ale tam dokonce vzdy spali v obyvaku na sedacce, takze tam ani nemeli sanci citit se jako doma. Synove manzela naopak nikdy nemeli problem. Pendlovali po babickach a kamaradech odmalicka a pendluji doted :)
|
|
|
|
|
|
Marika Letní |
|
(6.9.2020 7:28:05) Monty “ A nejde jen o rodiče, ale o celou rodinu "z jedné strany" - babička, děda, strýcové, tety... Fakt nepochopím, jak někdo může mávnutím ruky tohle všechno hodit do hajzlu a věřit, že to nejvíc podstatný je jedna a ta samá postel.”
To fakt vážně myslíš že bez stridavky se děti nevidí s půlkou rodiny? Může se to stát ale ne kvůli tomu že dítě není ve střídačce.
|
|
|
Půlka psa |
|
(5.9.2020 22:25:23) Však já vím, že není ve střídavce, ale vím, jak nadávala, když jsme někdy v loni měli z nějakých zdravotních důvodů "střídavku" na jeden měsíc ze školního roku. Ale jako je fakt, že je zvyklá doma a tam je vlastně na návštěvě. Kdyby měla od malička domov i tam, tak je to asi něco jinýho.
|
|
|
|
Škrpál |
|
(5.9.2020 22:15:00)
|
|
MaMar |
|
(5.9.2020 22:26:59) "A kdyby o mě v dětství měl můj otec zájem, znamenalo by to pro mě mnohem víc než nějaký rituály ve stejný posteli nebo oblíbenej plyšák."
Monty, aha, tak tenhle tvůj příspěvek mi teprve objasnil, co ti vadí na tvrzení o významu stálého prostředí (a plyšáků ) pro malé dítě. Pochopitelně, jestli se o tebe otec vůbec nezajímal, chápu, že bys bývala dala téměř cokoli za to, abys mohla být s ním. Dobře to znám od svých pěstounských dětí, také po svých biologických rodičích touží - jenže, když se pak s nimi setkají, někdy zjistí, že každodenní život s nimi by nebyl žádné terno. Což neznamená, že by tito vytoužení rodiče nemohli být pro děti svým způsobem důležití.
|
monam |
|
(5.9.2020 22:44:52) Jedno moje dítě je na rituálech závislé. Není autistické, nic takového, ale potřebuje pocit bezpečí více než jiné děti. Opravdu potřebuje řád a rituály. Pokud by se mělo stěhovat, od pátku do úterý by bylo v panice a pláči, že se muselo stěhovat a od středy by šílelo, že se zas musí stěhovat. Je jí 10 a je tak´to úzkostná od miminka. Střídavá péče by rozhodila všechno to, co se v ní stále snažím budovat.
|
Federika |
|
(5.9.2020 22:51:01) Moje kamarádka má své tři děti ve střídavé péči. Kupodivu všechno funguje. Základ ale je, že oba rodiče mají k sobě hezkej vztah a na všem se rozumně dohodnou. oni mají pronajatej dům, ve kterým se střídají rodiče. To si samozřejmě ani finančně ani logisticky všichni dovolit nemůžou. Děti prostě mají svůj dům, své pokoje, svou školu, mění se jim po týdnu jen rodiče.
|
TaJ |
|
(5.9.2020 23:00:31) Federiko, ale tohle je právě spíš výjimka...těch případů, kdy rodiče mají spolu pěkný vztah a dokáží se na všem domluvit, bude asi fakt málo...většinou jdou od sebe právě proto, že ten vztah už pěkný nemají a domluvit se nedokážou...
|
Federika |
|
(5.9.2020 23:01:15) pJo, já vím. Tady to právě funguje super,ale je to takhle spíš výjimka.
|
|
monam |
|
(5.9.2020 23:05:45) Myslím, že to dje ruku v ruce.... snáze se rodiče domluví, nemá-li jeden pocit zahnaného do kouta skrze finance. POkud finančními zdroji disponují oba rodiče, je vše snažší. I pro děti.
|
K_at |
|
(5.9.2020 23:09:20) Teď to jdu psát - že ta finanční stránka věci ty vztahy buď komplikuje, nebo eliminuje část možných třenic.
|
|
|
|
|
|
|
Balbína |
|
(5.9.2020 23:13:15) Chudak dite nemusi vydrzet nic vic nez to, co dospely by vydrzet odmitnul. Moje uvaha se tykala stridave pece. A ne co je vetsi zlo nez stridavka.
|
|
|
|
|
|
Škrpál |
|
(5.9.2020 21:37:45) noví partneři holt musí být s vlastním prostorným bytem
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(5.9.2020 21:10:11) Okolíku, no, asi nemáš, stejně jako ti, co pokládají za důležitější kde někdo žije než s kým žije. Pro mě je otec stejně hodnotný rodič jako matka, není to neschopný idiot, co pošle dítě v mrazu do školy ve spodním prádle nebo ho krmí od půl roku chilli papričkami, jediný co pokládám za podstatné je, že má svoje dítě rád. A kupodivu i psychicky nemocný otec/matka mohou mít své dítě rádi. Ovšem tady je to marný boj, tady se razí teorie, že pro dítě je důležitější oblíbený plyšâk než vlastní táta. Jsem fakt hodně ráda, že o tomhle postoji jenom čtu, ale na druhou stranu mi to přijde hodně smutný, když vidím, kolik lidí to takhle má.
|
Okolík |
|
(5.9.2020 21:15:01) Monty, zbytečně předjímáš postoje a názory, které nemám. Vidím bohužel výsledky těch "úspěšných" střídavek. Jako fakt myslíš, že malé dítě ti řekne, že mu střídavka nevyhovuje a nechce ji? Že ti řekne, jak špatně se cítí? Některé pak mají co řešit u psychologů a psychiatrů.
|
|
A. Andrs |
|
(5.9.2020 21:15:46) tri byty jsou blbost, to je prave ten rozdil reality od praxe my nemeli vlastne zadny byt navic manzel byl stejne uz ve svem byte a ja byla u pritele, takze jsem ja platila ten byt, kde byly deti, ktery se stejne musel platit a do ktereho jsem se pozdeji vratila
|
|
MaMar |
|
(5.9.2020 21:56:12) Monty, a co když konkrétní otec opravdu pošle dítě do školy ve spodním prádle, nebo je krmí chilli papričkami? Ok, tohle je nadsázka, tak ale co když pošle dítě do školy v roztrhané teplákové bundě zacákané od barvy a snídani vaří tak dlouho, že děti chodí pravidelně pozdě. A nedovolí dětem zařídit se po svém. ... Takhle nějak to bylo u nás. I tak měly děti tátu rády a nechtěly, aby jim zmizel ze života. Plyšáka si ovšem tehdy má nejmladší nosila stále s sebou pro pocit jistoty. A byla ráda, když se časem situace vyvinula tak, že už se mezi námi rodiči nemusela pravidelně stěhovat. Měla své pevné zázemí a s otcem se vídala, kdykoliv chtěla, ale nebyla už tolik závislá na jeho nepředvídatelných požadavcích.
|
|
|
|
|