| Girili | 
 |
(18.1.2025 17:12:07)
Jsem poslední dobou neustále strašně unavená a nevím, co s tím. Mám toho sice dost, ale všechno je to takový standard - práce, děti, organizace rodiny. Neřešíme teď nic mimořádného, žádné změny, všichni včetně rodičů jsou relativně zdraví a v pohodě. Před dvěma měsíci jsem sice byla na menším zákroku, kdy jsem ztratila více krve, ale od té doby jsem se zotavila, jím vyváženě, gynekoložka mi nabrala krevní obraz a železo mám OK, takže toto by snad mohlo/mělo být už vyrovnáno. Hmotnost mám v normě, kompletní předoperační krevní testy byly ukázkové. Spím vcelku dostatečně.
Co mám ještě dělat? Napadl mě ještě melatonin. Máte některá zkušenost s konkrétním přípravkem?
Díky za cokoliv, co vás k tomu napadne!
|
| Čumča. | 
|
(18.1.2025 17:22:57)
je to takové opatření, které nic nestojí, ale málokdo do něj jde - chodit o hodinu dřív spát (mít hodinu spánku navíc)...
delší spánek ráno nic nevyřeší, ale chodit spát dříve fakt pomáhá...
|
| Girili |
|
(18.1.2025 17:26:40)
Se právě poslední dobou docela snažím. Neříkám, že mi to vyjde každý den o hodinu, ale přidala jsem na spánku.
|
| Čumča. |
|
(18.1.2025 18:02:07)
co pitný režim? v zimě někdy zapomínáme dost pít...
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(18.1.2025 18:32:30)
Mně pomáhá zdřímnutí odpoledne, abych měla naspáno aspoň 8 hodin, o víkendu spím víc.
|
| Stará husa |
|
(18.1.2025 18:40:24)
Taky jsem byla hrozně unavená z nedostatku spánku. Večer jsem nemohla usnout a ráno jsem musela brzo vstávat, spala jsem tak 5-6 hodin . Spravili se to, až jsem šla do důchodu a trvalo to víc než rok, než si to sedlo. Zjistila jsem, že moje tělo vyžaduje asi 10 hodin spánku, abych nebyla unavená. Jenže tohle můžu dělat až teď v důchodu, pochybuju že zaměstnaná matka si může dovolit spát 10 hodin denně.
|
|
|
| Stáňa * | 
|
(18.1.2025 20:11:09)
Kamarádka spí minimálně 7 hodin, přesto unavená je. A jak jsem psala předtím, nic z testů ji nevyšlo špatně.
|
| Žžena |
|
(18.1.2025 21:05:16)
Ono zrovna těch 7 hodin může bejt mnohem míň, než by ve skutečnosti potřebovala.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(18.1.2025 21:59:24)
"7 hodin může bejt mnohem míň, než by ve skutečnosti potřebovala"
Také myslím, že může.
On člověk vydrží nějaké roky fungovat ve spánkovém deficitu, ale pak se to právě může začít ozývat.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(18.1.2025 23:43:49)
V době malých dětí a zaměstnání jsem spala dlouhodobě 6 hodin, ale tloustla jsem, i když jsem držela diety.
Teď se snažím denně aspoň 8 hodin.
Unavená jsem od Covidu, to mi bylo 52, nemohla jsem dojít 2 km do práce a vyjít malý kopec.
Už je to lepší, ale když mám nějakou virózu, jako teď, zase mám slabý nohy, jako z molitanu, nemůžu jít ani po rovině a mám dušnost do kopce.
|
|
|
|
|
|
| Senedra | 
|
(18.1.2025 17:32:00)
nech si udělat rozbor krve. Mohla by to být štítná žláza nebo nedostatek železa. Ale je lepší zajít k doktorovi a poradit se s ním.
|
|
| sally | 
|
(18.1.2025 17:33:24)
Grilli,
melatonin funguje jen na lidi, kteří ho mají nedostatek. Kamarád by bez něj nespal, mě nepomáhá (ale u kamaráda má stejný problém i jeho otec, je to zřejmě dědičné).
Nicméně mě napadá vitamín D. V Česku má většina lidí deficit, zvlášť v téhle části roku. Testovala tě dr. na toto? Vitamín D3 se musí brát pravidelně, trvá poměrně dlouho, než to naskočí - není to, že si zobneš piluli a je ti dobře, spíš tak za dva tři týdny si uvědomíš, že je to lepší. Pokud nechceš přímo déčko, tak rybím tukem nezkazíš už vůbec nic. (leda, že bys, jako já, měla problém s tvorbou D3 - moje tělo neumí předělat D2 na D3, takže se můžu cpát rybama a sedět u moře na slunci - a stejně budu mít nedostatek).
Dále - nevím, v jaké věkové kategorii jsi, ale pokud kolem padesátky, můžeš zkusit Estroven - německé bylinky na přechodové obtíže. Přijde mi, že mi poměrně zásadně zvedá "energetickou hladinu".
Když máš možnost (víkend?), jdi si odpoledne na 20 - 40 minut lehnout. Ani nemusíš spát, ale prostě dát si tu "siestu". Já si někdy čtu, někdy dělám Duolingo, někdy fakt usnu - ale být v posteli, v leže, se staženýma žaluziema mi pomůže, abych po zbytek odpoledne / večera fungovala.
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(18.1.2025 17:41:43)
nevím, kolik ti je roků, ale může to být i začátek menopauzy, hormony jsou nevyvážený a to úplně stačí
k tomu je venku zima a málo sluníčka
|
|
| K_at |
|
(18.1.2025 18:08:23)
Girili, určitě řeš s Dr. Může být jakýkoliv jiná potíž. Co tlak? Štítná žláza, hořčík, déčko, cokoliv jiného? Nějaká přechozená nemoc? Pokud to cítíš jako abnormální vybočení, určitě to není jen spánek.
|
|
| Okolík | 
|
(18.1.2025 18:57:32)
Tak 2 měsíce od gyn. operace s velkou ztrátou krve je ještě krátká doba.
Jsi ještě doma nebo jsi uspěchala návrat do práce?
|
| Girili |
|
(19.1.2025 1:17:24)
Nebyla to gyn. operace, ztráta krve byla jen kvůli starým srůstům v břiše, které se musely uvolnit.
Změny související s přechodem zatím nepozoruju, vaječníky prý zatím vypadají normálně.
Céčko a déčko a nějaké minerály beru poslední rok víceméně pravidelně a řekla bych, že je to znát, nebyla jsem nemocná a nebo jen velmi mírně a rychle to ustoupilo.
Melatonin mě vlastně napadl, protože manžel mi předhodil, že jsem takhle protivná každou zimu, že už to vypozoroval, jen letos je to nějaké horší a nemůže se kvůli tomu dočkat jara. Vím o sobě, že mi šero nedělá dobře, světlo mi zvedá náladu, nesnáším spát se závěsy. Zároveň letos nechodím část cesty do práce pěšky jako dřív, protože dojíždím jinam, kde to moc nejde...
Veškerou krev mi dělali před operací, železo v posledních 14 dnech. Pravda, šťítku mi nedělali.
|
| Girili |
|
(19.1.2025 1:19:48)
Jo a v tuhle hodinu čumákuju ne proto, že bych šla pozdě spát, ale že jsem spala přes den a teď koukám do zdi...
|
|
| Okolík |
|
(19.1.2025 12:48:26)
Girili, po břišní operaci s větší ztrátou krve bych po svých zkušenostech neočekávala, že za 2 měsíce bude vše ok. únavu bych připsala tomu. Jestli už chodíš do práce amas běžný provoz jako před operací, je únava dle mého názoru pochopitelná. Já bych zvolnila a hodně odpočívala
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(18.1.2025 19:07:26)
No a odpočinek? Volné dny, relax, nicnedělání nebo koníčky jen tak pro sebe? Pobyt venku? Zařazuješ?
Unavená můžeš být prostě jen z nepřetržitého provozního kolotoče, i když to není nic extrémního. Je zima, krátké dny, k tomu jsi prodělala lékařský zákrok... to podle mě na únavu úplně stačí.
|
|
| Ennywan | 
|
(18.1.2025 19:16:25)
Proč melatonin, když spíš dobře? Kolik máš let, nemohlo by to souviset se začínajícím přechodem?
|
|
| Silvie+dva kluci | 
|
(18.1.2025 19:39:00)
Loni jsem měla silný zánět žaludku, absolvovala jsem vícekrát gastroskopii, jedla současně dvoje atb a od té doby se taky necítím úplně dobře. Vnímám větší únavu, která je spojená s dlouhodobými střevními potížemi a celkovou střevní nepohodou.
Současně mi teď vyšla kontrola na gynekologii, tak jsem to říkala doktorovi a řekl mi po vyšetření, že už se mi děloha chystá na přechod (je mi 47 let) a i tohle může mít podle doktora spojitost. Každopádně jsem si naordinovala odpolední odpočinek. Po příchodu z práce, pokud nemám nějakou akci, si na půl hodiny lehnu. Někdy usnu, jindy ne, ale odpočinu si. Ale chápu, že někdo si to třeba nemůže dovolit. Já jsem do minimálně šesti hodin doma sama, jen se psem a kočkou, takže ten prostor mám. A cítím se o něco lépe.
|
|
| Stáňa * |
|
(18.1.2025 20:10:06)
Úplně stejně to má kamarádka. V létě to měla podobně, to měla nedostatek železa, teď už ho má dost. Nedávno byla na preventivce, brali ji krev, nic nenašli.
Nemá virozu, nemá žádný zánět, přesto je strašně unavená. Včera nebyla schopná pracovat a napsala šéfovi, že si bere volno.
|
|
| Ekaterina |
|
(18.1.2025 20:50:00)
Vloni jsem měla podobné problémy: únava občas až neskutečná - po obědě problém neusnout v práci u počítače, na výletě po pár kilometrech utahaná, těžké nohy + navíc pořád zadýchaná. přičítala jsem to blížící se menopauze. Nakonec mi pomohlo brát magnézko. Od té doby, co ho beru, jsem jak znovuzrozená .
|
|
| sally |
|
(18.1.2025 21:46:30)
Ještě jsem chtěla říct, že od určitého věku jsem musela ubrat na aktivitách... nemůžu dopoledne přeházet pět kubíků kompostu, přes poledne si jí zaplavat a pak jít na odpolední šichtu do práce a z práce s kolegama "na pivo"... Leta jsem se taky snažila mít jen jedno kafe denně, ráno - je mi lépe, co si dávám další po obědě.
Jsem ve věku, kdy moje babičky už byly (myslím) v důchodu, tak si musím přiznat, že už nejsem mladá a perspektivní a trochu se šetřit. Takže i plánuju jen jednu fyzickou aktivitu za den - buď jdu na lyže NEBO do práce NEBO se pustím do nějakého těžšího projektu v hospodářství. Ono s domácností a tím, že člověk občas skočí s někým na pivo nebo na kafe, je toho i tak ažaž.
|
| Stáňa * |
|
(18.1.2025 21:51:21)
Kafe mi taky pomáhá. Před cca 10 lety jsem pila tři denně, pak jsem to ze dne na den utnula, protože mi způsobovalo obrovské propady nálad, na to následovaly abstinenční příznaky jak z učebnícem a před asi 2 roky jsem měla nějaké těžké období a zase na kafe najela.
Teď jsem na dvou slabých denně, zatím ok, nechtěla bych to zvyšovat a pak si zase muset odvykat.
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(18.1.2025 21:52:17)
jedna moje kolegyně mi kdysi říkala, že uvidím, jak bude po čtyřicítce tělo jiný, jak budu unavená jen z pomyšlení na to, co před čtyřicítku bylo úplně pohodě
měla pravdu, změna přišla někdy kolem 45, určitou roli v tom mohl mít covid, určitě zdravotní stav a určitě i změny doma, ale myslím, že kdyby k tomu všemu došlo o deset let dřív, zvládla bych to líp
a nebo možná o deset let později
prostě to období menopauzy je samo o sobě náročný
|
| Dari79 |
|
(18.1.2025 22:51:21)
Taky bývám unavená... Každé odpoledne se natáhnu na gauči, často i usnu... Nebo usnu v 9 večer na gauči u telky, pak se vzbudím po půlnoci-v jednu a jdu civilizovaně spát... Myšleno hlavně v tuhle dobu...
V létě po návratu z práce býváme na zahradě, to je často další práce...
Teď v zimě se vracíme za tmy, venku se nic dělat nedá, domácnost přes týden neřeším, kromě nějaké rychlé večeře, takže zimně-spánkově poklimbávám...
Možná by stačilo si připustit, že i odpočinek má místo v životě člověka, zvlášť takhle zimních měsících... (samozřejmě, preventivka je vždycky užitečná, ale pokud se nic nenajde...)
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(18.1.2025 21:54:42)
Sally, je to tak, člověk prostě nevydrží ve stejném tempu do nekonečna.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(18.1.2025 22:18:29)
Já začala být unavená po 55.
Nejen babičky, ale i maminka se chystala do důchodu.
|
| 77kraska |
|
(19.1.2025 8:53:59)
Inko, u mne take zmeny az ve veku 55 let, do te doby jsem vydrzela nespat a makat
jsem rada, ze jsem rekonstrukci bytu zvladla do veku 55 let, ted uz by se mi nechtelo a taky bych nevydrzela nosit material atd.
predtim mne hodne sejmul Covid, to jsem byla pak nekolik mesicu nepouzitelna, nevylezla jsem kopec
|
| Stará husa |
|
(19.1.2025 9:41:23)
Pro mě byla 55 taky zlom, cítila jsem velký úbytek energie. Nikdy jsem nebyla tryskomyš, ale tohle bylo opravdu znatelné.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(19.1.2025 9:52:21)
Řekla bych, že ten důchod v 57 byl ideální.
|
| jak | 
|
(19.1.2025 12:50:03)
Jinak období fajn, je mi za tři měsíce 50, děti na vejsce a gymplu a mám čas na své záliby, je to fajn.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(19.1.2025 12:53:38)
Tohle období je jinak naprosto super, samá zábava a žádný povinnosti, jen ten důchod by to chtělo, s 2 dětma bych šla v 55 letech.
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(19.1.2025 12:41:35)
Nespat jsem nevydržela nikdy, mám velkou potřebu spánku. Po nočních jsem spala nejmíň 8 hodin, při dvanáctkách (18-6) jsem málem nestihla vstát a dojít na další  .
Pařby jsem si plánovala před volným dnem. S dětma jsem nepařila, představa, že přijdu a budu muset fungovat, spolehlivě zabila náladu.
Teď jsem nemocná a teprve snídám, už se mi zase přehodil totálně režim.
|
|
|
|
|
| Vážný2 |
|
(19.1.2025 2:08:03)
Taky do mne doktorka cpe D - Vigantol, i jako prevenci zhoršení střevního zánětu (Ulcerosní colitida). A jsem taky unavenej.
Ale halt nedávám to, co jsem dával zamlada, tedy klidně 24-36 h v práci. I když potom zbytek týdne stál zaprd. Ale když jsem musel připravit školení na druhý-třetí den, tak to tak bylo. Nebo člověk byl 8-10 hodin na projektu u zákazníka a pak večer dělal výkazy, objednával letenky a hotely, psal cesťáky, a dělal často ještě na jiném projektu, nebo hledal zdroje na další den.
Často si musím jít po obědě zdřímnout, k tomu se v předminulé práci ohromně hodila bezpečnostní místnost certifikovaná NBU, kde někdo měl i karimatku. Měla stahovací žaluzie a neprůhledné dveře. Jindy jsem využil zaparkované auto v garáži, nejlépe v nějakém 5. suterénu, kam nikdo nedojel. Nejlíp, když mělo elektrické sedačky. Teď mám vlastní auto s manuálními a člověk by se ukroutil, než to sklopí a vyklopí. Nastavil jsem si budíka na 30-60 minut.
|
|
| apo-lena |
|
(19.1.2025 7:48:28)
Čtu Cirkadiánní kód.
Okno na jídlo i veškeré pití kromě vody má být na začátku 12 hodin, postupně se má snížit na 10 a možná i na 8. Ještě nejsem ani v půlce knihy.
Ráno po probuzení se má jít na 5-15 minut na denní světlo (nebo rozsvítit silnou žárovku), snídat nejdřív za hodinu. Večer omezit bílé (modré) světlo asi 3 hodiny před spaním a už nejíst. To jídlo zvládám, se světlem to je horší.
Zbytek jsem zatím jen prolistovala, ale určitě mám málo pohybu i pobytu na denním světle.
Už teď spím lépe než roky předtím.
|
| Senedra |
|
(19.1.2025 8:42:42)
No, jídlo bych v tomhle režimu nezvládala, hodinu potom, co vstanu, už sedím v autobuse směrem do práce.
|
| apo-lena |
|
(19.1.2025 21:18:06)
Senedro, pro tyto případy doporučuje jíst až v práci.
Mně by to dřív také nešlo, ale teď k tomu mám podmínky a dost mi to vyhovuje.
|
| TaJ | 
|
(19.1.2025 21:37:28)
Apo-leno, taky už léta snídám až v práci. Vlastně výjimečně snídám dřív, než hodinu po probuzení, spíš později. I když někam vyrážíme na výlet brzy ráno, tak si většinou něco sbalím s sebou a jím třeba až ve vlaku. A v práci ráno čas mám, protože mi autobus jezdí jednou za půl hodiny, jedním jsem tam brzy, ale dalším už bych přijela pozdě, takže toho krásně ráno využiju a než otevřu obchod, tak se v klidu nasnídám.
|
|
|
|
|
| Saamajna |
|
(19.1.2025 9:38:52)
Girili,
psala jsem to uz: v "Cechach" se jede na plnej plyn, lidi jsou jak fretky.
Je normalni, ze je pak clovek unavenej.
Proste zvolnit.
Vic spat - zima je cas ke spani a regeneraci!
Kdyz jsi unavena, znamena to TELO CHCE ODPOCINEK.
Jo a kolem prechodu se mi telo bortilo, byla jsem nestastna, myslela "bude to jen horsi a horsi".
Ne, spravilo se to.
Ale ne do te stejne formy jako predtim!
Jsem ted v jine fazi zivota, tak se podle toho chovam a je to ok.
Nejsme prece stroje, jsme zivi.
Vsechno zivy je v CYKLECH.
|
| Ennywan |
|
(19.1.2025 10:57:21)
Jo a kolem prechodu se mi telo bortilo, byla jsem nestastna, myslela "bude to jen horsi a horsi". Ne, spravilo se to. Ale ne do te stejne formy jako predtim!
Mám 49 a asi mi ten přechod začíná, protože už asi tři měsíce mám změny v cyklu, na které jsem před tím nebyla zvyklá. Když mi začala MS, tak prostě začalo intenzivní krvácení, to pak trvalo 3 dny, 2 dny špinění a hotovo. Teď špiním a utírám krvavý hlen týden před intenzivním krvácením a je to pěkně otravné. Mám jen tak 10 dnů výtok bez stopy krve a jinak furt musím nosit slipovku a dole se cítím nekomfortně. Měly jste to taky tak některá? Po gynekologické stránce jsem v pořádku, na preventivce jsem byla hned po novém roce.
Teď jsem četla, že menopauza je jeden z nejméně pochopených jevů ženského těla. V naší společnosti se o tomto tématu obecně příliš nemluví a často se setkáváme spíše s posměšnými reakcemi. Říká, že ženy se často cítí, jako by „ztrácely kontrolu nad svým tělem“.
Štve mě, že to tak příroda blbě zařídila. Mám pocit, že už mě nic než stárnutí nečeká a budou přicházet potíže víc a víc. I když vidím na své mamince nebo tchýni, že to každá musíme nějak dát, tak stejně mi to přijde smutné a proti chlapů nespravedlivé. Mám pocit, že my ženské se pořád musím nějakým změnám po celý život přizpůsobovat - první menstruace, těhotenství, porod, přechod.
|
| 77kraska |
|
(19.1.2025 11:56:41)
Ennywan, zase prichazeji radosti, ktere to vykompenzuji, rekla bych, kdyz mam byt pozitivni
napr clovek (zena) uz spoustu veci nemusi:
- nemusi hledat partnera,
- nemusi se zabyvat tim, s kym a kdy si poridi deti,
- nemusi se starat o sve male deti a resit s nimi skolku, skolu, prijimacky na stredni
zena uz by mela dospet k urcitemu zmoudreni a mela by umet vyresit neprijemne situace
tedy nese to s sebou peci o stare rodice, to je fakt...taky jejich nemoci atd., ale to byl mel zraly clovek zvladnout
ja obdobi 55+ tedy nevidim jako pripravu na duchod a na smrt...vidim spoustu casu, ktery najednou mam oproti dobam se skolnim ditetem, kdy to porad bylo litani na krouzky a pomoc se skolou a priprava na prijimacky na stredni a taky neustala osobni pece o dite - svaciny a nakupovani a vareni a obleceni/obuv atd.
kazde obdobi v zivote ma svoje plusy a minusy
|
| Drypetis | 
|
(19.1.2025 12:08:36)
7krasko,
ale partnera si přece nikdo hledat nemusí, buď to přijde nebo ne, stejně tak děti. A spíš by tedy tahle životní období měla být radostná, než něco, že je člověk rád, když je tak starej, že už se ho to netýká. Mně to přijde spíš smutné a na stárnutí žádná pozitiva nevidím. Jedině snad důchod, ale ten je ještě daleko.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(19.1.2025 12:22:21)
Pozitivum je, že nemusím řešit antikoncepci.
|
|
|
| sally |
|
(19.1.2025 17:47:02)
Sedmi,
je veliká úleva to, že už "nemusím" - děti jsou dospělé, a ano, pořád částečně na nás finančně závislé (studují), ale už vím, že to bez nás "zvládnou" - už to není jako když má člověk doma malé dítě, které na něm závisí se vším, od svačiny po objednání k zubaři, školní přípravě, ošetřování v nemocech atd...
A už nemusím "držet hubu" - na třídních schůzkách, před sousedy, před šéfem - protože už v tom nejsou děti, jsem jen sama za sebe. A jo, když mě vyhodí z práce, bude to blbý - ale bude to blbý jen pro mě samotnou. A můžu mít práci jen na částečný úvazek, víkendy si plánuju podle sebe (a ne podle dětských akcí), nemusím řešit, jestli je dost jídla v lednici, prostě už si jedu hodně po své koleji.
Nicméně si skutečně myslím, že by ženy měly chodit do důchodu kolem toho přechodu. Jsem unavená, mám méně energie, musím si vybírat z činností, co opravdu chci a co už "nedám". Skoková změna zdravotního stavu podle mě taky souvisí s přechodem. A pokud se nebudu šetřit, bude to jen horší - degenarativní změny kloubů a kostí se nedají zvrátit, jen zpomalit.
Také cítím, že jsem měla děti pozdě - ještě v padesáti jsem měla na krku puberťáky - v době, kdy bych už potřebovala začít zvolňovat, tak jsem ještě jela v plném zápřahu. To jen k těm debatám, kdy je pozdě na dítě - mít malé dítě ve čtyřiceti problém není. Ani není problém v tom, že bych s dětmi "nemohla lyžovat" - ale v té každodenní ubíjející únavě.... a klidně věřím tomu, co tu někdo psal, že jeho maminka je na tom lépe v osmdesáti než v padesáti.... když člověk jede, v plném tempu v práci, starosti o děti, starosti o vlastní stárnoucí rodiče a do toho je v přechodu, kdy se spousta věcí mění (zdravotně), tak je to fakt hrozný.
|
| Federika | 
|
(19.1.2025 17:54:56)
Sally,
ale je to asi individuální.Já měla dítě ve 40, k tomu dva další a zrovna nedávno jsem dceři říkala, že mě strašili, jak t bude hrozný,až ona bude v pubertě a já v přechodu, jak to obě nebudeme zvládat.
A dobře,mně bude letos 56, jestli jsem v přechodu nepoznám ( beru hormonální antikoncepci), ale nic se nijak nezměnilo, žádný problémy nevidím-
(Jestli to tedy nebude tím, že jsem nikdy dětem nedělala ty svačiny )
|
| TaJ |
|
(19.1.2025 18:20:14)
Federiko, určitě to bude individuální, já teda přechod ještě moc nepozoruju a navíc syn žádnou bouřlivou pubertu nemá a neměl, tak snad to tak vydrží. Mám teď spoustu času na sebe, on už si vystačí většinou sám, nebo s kamarády, není potřeba nic extra kolem něj řešit...na druhou stranu pořád ještě rád podniká nějaké věci se mnou, takže si to pak dost užívám, že o to ještě stojí. A moje i manželova maminka jsou zatím pořád ještě v podstatě soběstačné, nějaká pomoc je samozřejmě sem tam potřeba, ale spíš je to o tom přivézt větší nákup, nebo jednou za čas někam odvézt autem, samozřejmě si s nimi voláme a navštěvujeme se, ale jinak se zatím zvládají postarat o sebe samy.
|
|
| sally |
|
(19.1.2025 21:12:11)
Federiko,
to ale není o pubertě a přechodu jakoo takovém. To je o tom, že pubertální dítě je na tobě ještě pořád hodně závislé - tj. nemůžeš si dovolit třeba přestat vydělávat, nebo říct, že nepůjdeš na třídní schůzky, protože jsi unavená, nebo že nekoupíš šaty do tanečních či nezaplatíš kurz na příjmačky čistě proto, že nezvládáš na všechno vydělávat.
Jiný problém je zdravotní stav - já jsem si vylosovala v tomto směru zřejmě černého petra - tak buď ráda, že to nepadlo na tebe...
|
| 77kraska |
|
(19.1.2025 21:17:28)
sally, taky si rikam, ze jsem si mela poridit dite driv....jako to ma Fren, je cca stejne stara jako ja a kluky uz ma zenate a pracujici a muze se potesit s vnoucaty a jinak ma klid
ja vloni teprve resila dcery maturitu atd.
|
| Stará husa |
|
(19.1.2025 21:27:29)
Sedmi, já jsem měla děti ve 26 a 28, tehdy mi to přišlo pozdě, ale dnes si říkám, že to bylo tak akorát. Vystudovala jsem v klidu, vdala se, zatímco byl BM na vojně, jsem si udělala doktorát, dostali jsme akorát družstevní byt (rodiče byli v družstvu 15 let, tak to akorát vyšlo), hezky jsme si ho zařídili, užili jsme si i dovolené v Česku i na Slovensku, jen Jugoslávii už jsme nestihli, dcera se narodila po třech letech manželství. Chodila jsem 3 roky do práce, ale jelikož jsem nestála o žádnou kariéru, šla jsem radostně na mateřskou a vrátila se do pracovního procesu až po revoluci. Děti bez problémů vystudovaly a už dlouho se samy živí. Jen ty vnoučata asi nebudou, ale to už není v mě moci.
|
|
| Půlka psa | 
|
(20.1.2025 8:21:31)
"taky si rikam, ze jsem si mela poridit dite driv."
Já měla první v 22, v 28 a v 35 letech a určitě jsem to zvládala čím později, tím líp. Měla jsem čím dál víc trpělivosti, sil, peněz, lepší zázemí, stabilnější partnerský život,... Když máš děti pozdě, tak dochází síly na konci, ale s dětma brzo je to těžký zase za na začátku.
|
| 77kraska |
|
(20.1.2025 8:34:44)
Pulko, mne ten zacatek s ditetem pred 40 pripadal akorat, mela jsem velky byt bez hypoteky, stabilniho partnera, ktery dite chtel, stabilni praci z 80 % na home office (uz pred 20 lety), uspory a dost trpelivosti a energie .....takze jsem si to maximalne uzivala
ovsem nervovani s pubertackou kolem veku 55 uz jsem si tak neuzivala
|
|
| Balbína | 
|
(20.1.2025 8:39:08)
Já měla děti v 26ti a 30ti letech. V 26ti jsem tedy měla energie víc, hodně mě bavilo hraní a zvládala jsem i ostatní praktické věci. Myslím, že pak další náročné období je návrat z mateřské do práce. A tam je ten věk taky hodně znát.
Jako mladá jsem vnímala, že jsem méně ustrašená a tolik věcí neřeším. Zvládala jsem někam vyrazit a pak ráno být fit. Mít děti v 35, užiji si jich jinak, ale zase budu asi víc přeopatrná. Patřím mezi lidi, co nemají moc energie, takže u mě dobře, že jsem měla děti dřív.
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.1.2025 14:57:20)
"Mít děti v 35, užiji si jich jinak, ale zase budu asi víc přeopatrná."
Balbíno, také si to o sobě myslím.
Jako starší matka bych zacházela s dětmi jinak.
Mladý člověk má energii, ochotu riskovat, pružnost, přemíra zkušeností ho ještě tolik nesvazuje.
Dneska už na sobě vidím, že mám typické prarodičovské opatrnické myšlení, daleko více vnímám všemožná rizika.
A že jsme v době zakládání rodiny byli chudí, v ničem nepřekáželo ani nebrzdilo. Ono to materiální zázemí pro malé děti není zase tak podstatné, to začne být podstatné cca během školní docházky.
|
| Federika |
|
(20.1.2025 15:43:07)
Já měla ve 35 druhý dítě, připadala jsem si pořád mladá a nezralá matka Teprve ve 40, kdy jsem měla třetí, jsem si to užívala už vědomě.
Kdybych se měla znovu rozhodovat, mám děti všechny až před 40 Užívala jsem si to nejvíc.
|
|
| Půlka psa |
|
(20.1.2025 16:04:00)
"že jsme v době zakládání rodiny byli chudí, v ničem nepřekáželo ani nebrzdilo."
Mně to přišlo v těch 22 všechno strašně náročný. Být chudej je složitý a vlastně i drahý. Kromě péče o dítě jsem musela vydělávat a chodit do školy. K tomu jsem byla bez partnera a auta v bytě v pátém patře bez balkónu v bytovém domě bez kočárkárny a bez výtahu. Takže náročná logistika a odpoledne jsem prochodila s kočárem po venku a nemohla jsem dát dítě spát ven a učit se nebo sedět u počítače a vydělávat. A i o několik let později - všichni prarodiče chodili do práce, na placené hlídání nebyly peníze a státní školku jsme neměli, protože jsme měli trvalé bydliště jinde (ještě u rodičů - nedosáhli jsme na hypotéku).
S druhým dítětem to pak bylo všechno jednodušší a s třetím pak úplně nejsnadnější, jak se zlepšovalo bydlení, měli jsme auto a kam dát kočárek, měli jsme postupně balkon a pak zahradu, prarodiče v důchodu, trvalé bydliště v té správné obci, takže jsme měli školku, byla možnost zaplatit hlídání,.... Kompletně to změnilo život k jednoduššímu a s lepšíma podmínkama se pak i daleko líp pracuje a zahání ta chudoba.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(20.1.2025 16:13:11)
spolehnout se na hlídací babičky už naše děti nemůžou vůbec, čekat do 45 na první dítě doufám nebude
|
| Půlka psa |
|
(20.1.2025 16:21:00)
My je máme 200 km daleko, ale vykryjí třeba část prázdnin nebo tak.... Ale dneska je to jedno, zaplatili bychom třeba příměstský tábor, jenže když je človek chudej, tak nemá ty možnosti. A když nemáš hlídání, tak nemáš možnost vydělávat, což způsobí, že nemáš jak zaplatit hlídání. Je to začarovaný kruh. Proto mi z hlediska zázemí přišlo daleko jednodušší mít dítě v 35 než koukek po 20.
|
| Beat | 
|
(20.1.2025 16:40:54)
Před dětmi jsem měla kariéru, ale po dětech jsem se na původní místo nevrátila. Nechtělo se mi z našeho krásného domu na samotě u lesa jezdit denně do Prahy, kariérně stoupat, děti vozit do školek, vyzvedávat je kdoví kdy. Mm měl rozjetou firmu, šlo by to těžko skloubit. Nevadilo mi to. Jak jsem tu už psala, se svými dětmi jsem si prožila znovu a lépe své dětství. Byly to nádherný časy a věřím, že i to přispělo k tomu, že máme s dětmi tak skvělý vztahy a že jsme si vzájemně velkou oporou.
Měla jsem je v 26 a v 29 letech a přišlo mi to akorát. Jediný, co mi mrzí, že jsem neměla ještě tak v 33 letech další jedno, nebo dvě.
Po dětech už jsem dělala práci jen tak pro radost a vybrala jsem si místo, kde mi bylo dobře. A podporovala jsem firmu manžela a dělala nějakou práci pro něj.
Děti se osamostatnily v době, kdy jsem ještě poměrně mladí, hodně cestujeme, jsme spolu rádi
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.1.2025 17:07:58)
Beat, já měla děti ve 28 a 30 a nějakou dobu mě mrzelo, že jsme nezačali dříve a nestihli do třicítky tři Zbytečně dlouho jsme se rozkoukávali.
Rozkoukávala jsem se dlouho i ohledně práce, divoká devadesátá léta neomezených příležitostí jsem z poloviny prožila jako student, kterého práce a kariéra ještě nezajímaly, a pak mě začalo zajímat spíš to zakládání rodiny.
Práci jsem před dětmi měla, docela mě to bavilo, ale než jsem se stačila dopracovat k něčemu, co by se dalo nazvat kariérou, zase jsem z procesu vystoupila. A zpět jsem nastupovala zase s tím, že jsem primárně rodič a práce je doplňková činnost. Takže kariéra už mě asi minula definitivně
Ale děti se povedly  a jak se říká, to je nejvíc
|
| Drypetis |
|
(20.1.2025 18:36:50)
Dítě jsem měla ve 27, což se může zdát jako ideální věk, ale ono není ideální nic. Já jsem se na to ještě necítila a podlehla jsem tlaku rodiny, která si zas myslela, že už je pozdě a že už budu stará matka a na co čekám, když kariéru stejně nedělám, ve vystudovaném oboru jsem se neuplatnila, podnikat jsem taky nezačala, pracovala jsem, kde se dalo, v různých oborech. Dneska bych skoro řekla, že by bylo lepší tak 5 let ještě počkat a taky si něco užít, dokud nebyly žádné starosti a trochu se něco pracovně naučit, na co by šlo navázat. Teď mi zas hrozí, že už budu brzy babičkou a taky se na to necítím. Ne, že bych na to neměla věk, ale vůbec po tom ještě netoužím.
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.1.2025 17:55:21)
Ve 45 se stala babičkou moje máma a hlídala hodně.
|
| Beat |
|
(20.1.2025 18:08:51)
Ropucho jo, já to měla podobně. U mě by tedy bylo bývalo lépe řečeno, že jsem měla slušně rozjetou kariéru.
Pracovala jsem v zahraniční firmě, měla jsem za sebou stáž ve Francii a pak jsem jim po čase otěhotněla. A vím, že kdybych se po mateřské vrátila, že bych se pracovně měla dobře, ale asi mi pak dál už stačilo to vědomí slušně rozjetého. Neměla jsem nikdy pnutí, že jsem to nedotáhla dál. A dětmi to byla paráda. A možná je to i tím, že mě bavilo a baví pracovat v naší firmě, kde je to zajímavý, flexibilní a pro mě ve všech ohledech výhodný.
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.1.2025 18:27:03)
Beat, mě trochu mrzelo, že těsně poté, co jsem otěhotněla, přišla příležitost pracovní cesty do Moskvy. To jsem si říkala, že zrovna když ta práce začíná být nejzajímavější, povedlo se děťátko. Občas to děťátku v legraci připomínám, že jsem kvůli němu neviděla Rusko. To už asi také nedoženu
|
|
|
| TaJ |
|
(20.1.2025 18:20:00)
Inko, to manželově mamince bylo 68, když se náš syn narodil...a hlídala teda taky hodně, ona je taková hodně vitální i teď... mojí mamce bylo 58, ale ta tolik nehlídala, v synově ruce a půl onemocněla rakovinou a i když dneska je úplně v pořádku, tak tehdy si ho tak moc užívat bohužel nemohla...
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.1.2025 18:34:19)
Pětačtyřicetiletá babička je pro mě zvláštní představa, ačkoliv mít děti krátce po dvacítce není vůbec nic extrémního.
Ale v mé rodině se sešlo, že prarodiče i rodiče měli děti až kolem třicítky, takže babičkovský věk mám spojený s cca šedesátkou. A mě samotnou to nejspíš čeká také tak, pokud mě to čeká.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(20.1.2025 18:39:38)
moje babička se babičkou stala v 39 letech oba její synové byli čerstvě dospělí... já v tom věku měla čtyřleté dítě
|
| Stará husa |
|
(20.1.2025 18:55:59)
No a jedna moje babička se svojí mamince narodila ve 44 a druhá dokonce ve 49. Druhý extrém.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.1.2025 18:58:38)
Jedna kamaradka byla babičkou v 36.
A bylo to dobře, v 58 umřela, tak si vnoučat aspoň užila.
|
| Beat |
|
(20.1.2025 19:04:13)
Ropu
Jinak já se na babičkování těším a už by klidně mohlo přijít.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.1.2025 19:12:27)
Babičkování je úžasný, vřele dopručuju
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.1.2025 18:56:01)
Naši mě měli ve 20 a my syna v 24.
|
| TaJ |
|
(20.1.2025 22:22:26)
Inko, no, to je ono - manželově mamce bylo už 30, když se manžel narodil. Mě měla moje mamka ve 24 a já syna ve 34 (manželovi bylo 38).
|
|
|
| Dari79 |
|
(20.1.2025 19:18:18)
Moje máti byla babička v 48 letech (od ségry).
Mě bude 46 a velký syn (byť nevlastní) bude mít 25 let, takže konec konců to teoreticky by taky mohlo být podobně... Ale ten se tedy nechystá. Ale teoreticky by to určitě šlo.
Vlastní dítě je malé, takže určitě budu mít vlastní vnouče nejdřív v 55, spíš i později.
|
| Stáňa * |
|
(20.1.2025 19:21:38)
Moje mamka byla babicka ve 48, ode me. Ja, jestli nekdy. budu, tak nejdriv ta 10 let, to bude mladsimu 30.
|
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(20.1.2025 16:20:31)
To rozhodně.
Moje první dítě bylo neplánované, v době, kdy jsem byla naprosto šťastná se svou kariérou.
Musela jsem postupně přicházet na to, že to asi tak úplně nepůjde tak, že to dítě prostě prdnu do autosedačky a budu s ním dál objíždět půl světa, tlumočit si v kabině, zatímco dítě bude vedle za sklem v tom křesílku spát
Vadilo mi nevyspání, jakmile jsem byla probuzena, ta už konec, do rána jsem neusnula.
Vadilo mi, že mi všichni kolem vnucujou nějakej rytmus. s dítětem, nikdy jsem rytmus nechtěla.Trvalo mi,než jsem přišla na to, že fakt nemusím dítě večer koupat, že fakt nemusím chodit s miminem na procházky, když nechci (stačí vyhodit v kočáře na balkon)
Strašně mi vadlo, že jsem ze všech stran omezená.
Při dalších dětech už jsem tyhle pocity neměla a kolem té 40 jsem se s miminem doma vyložen nudila, zvládala jsem toho mnohem víc. A jo, byla jsem daleko líp zajištěná. A nic mi neutíkalo.
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.1.2025 16:54:33)
Federiko, a to jedině dokazuje, že každý jsme jiný a funkčních modelů je mnoho
|
| Federika |
|
(20.1.2025 16:59:30)
Proto je v pohodě, když to má každý podle svýho.
Je fakt, že dneska se to posunulo. Slýchám kolem sebe hodně známých s dětmi 30, 30 + a říkají-hele,ještě fakt nic, vůbec nic,do ničeho se nehrnou...
Ale fakt to chápu, mají jiný možnosti, jiný představy, nepospíchají.
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.1.2025 17:14:27)
Federiko, já bych řekla, že mezi mladými jsou dva proudy.
Někdo pracuje, cestuje a nechce o rodině ani slyšet ještě po třicítce, ale někdo i v dnešní době naopak nechce čekat a usazuje se brzy.
A je to podle mě přirozené a vždycky to tak bylo, jen společenské podmínky někdy nepřejí tomu, aby se člověk realizoval podle svého.
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(20.1.2025 18:20:43)
My jsme měli peněz dost, ale zas manžel nebyl skoro doma nebo byl, ale pracoval z domu, dost mi to rozhazovalo systém.
Mamka hlídala, ale s její ADHD to bylo spíš na škodu, syn se vracel jako neřízená střela.
S druhým dítětem už měl MM pravidelnou práci na 3 směny, první dítě ve škole, mimino spavý, super. Mamku jsem už hlídat nenechala.
|
|
|
|
| TaJ |
|
(20.1.2025 18:30:57)
Federiko, vidíš a já jsem si od začátku zase malovala, jak postavím kočár na zahradu a budu mít čas i na jiné věci. No, dopadlo to tak, že syn spal jediné v jedoucím kočáru, někam ho odstavit a nechat stát, to nehrozilo a i tak spal jako kojenec 3x denně půl hodiny, zbytek času byl vzhůru a vyžadoval soustavnou pozornost, jinak řev, ať jsme zkoušeli cokoli...
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.1.2025 16:51:43)
Půlko, tak to, co popisuješ, je komplet náročná konstelace. To není jen otázka materiálního zabezpečení.
Já jsem základ měla, tedy partnera, střechu nad hlavou, auto, nemusela jsem studovat ani pracovat. Ale žili jsme nízkonákladově, nečekali jsme, až bude kariéra, dům se vším vybavením, velké rodinné auto a možnost obrážet s dětmi svět. Tak nějak jsme se plynule posouvali ze studentského života k životu pohodlněji zabezpečenému a děti se přidaly cestou.
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.1.2025 8:42:39)
Jsem ráda, že jsme syna měli brzo. Žádný starosti jsme s tim neměli, k výchově a ostatnímu jsme přistupovali trochu punkově.
A hlavně, teď ještě máme dost sil na vnuka. Na odrážedle totiž jezdí dost rychle
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(20.1.2025 8:53:20)
mám to podobně, děti ve 25, 30 a 35 a můžu říct, že třeba těhotenství jsem zdaleka nejlépe snášela to poslední, rodičák byl taky nejlepší ten poslední... ale později už bych to asi nedala... a co se puberty týče, těžko říct, co nám přinese ta poslední, ale myslím, že to je snad i víc o povaze dítěte než o našem věku... no počítám, že splněno budeme mít kolem těch 55, to bychom snad mohli dát každopádně moje babička v tom věku už byla v důchodu - o tom si můžu nechat tak akorát zdát, no...
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(20.1.2025 12:38:55)
Děti jsem měla ve 26, komplikace, a 33 letech, podruhý mě to málem zabilo, musela jsem ležet a rodit u Apolináře, v 7.měsíci. Kdybych měla děti ve 20 a 22 letech, asi by to proběhlo líp. Ale to jsem o tom vůbec neuvažovala.
Dceru máme ještě občas doma, je to radost.
Mamka mě měla ve 24 letech, ségru ve 31 letech a taky musela ležet u Apolináře.
|
|
|
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(19.1.2025 21:33:26)
Sally, oni si ti, co zdravotní problém nemají, někdy myslí, že je to samozřejmý a možná i to, že už ve dvaceti věděli, že budou v padesáti zdraví
když se potom něco stane, člověk se musí hodně rychle přizpůsobit a teprve mu dojde, jak křehká je hranice mezi zdravím a nemocí a co všechno to ovlivní
|
| Stará husa |
|
(19.1.2025 21:50:01)
Yuki, já měla ve 40 těžkou depresi a trvalo mi pět let, než jsem se z toho jakž takž dostala. A za rok rozvod. Určitě jsem nic takového neplánovala ani netušila, že mě to potká. Takže já si plány do života rozhodně nedělám.
|
|
| Federika |
|
(19.1.2025 22:52:04)
Yuki,
a proč by někdo ve dvaceti nebo ve třiceti předpokládal dopředu, že bude nebo nebude někdy v padesáti nemocný? To snad naprostá většina lidí nedělá nebo jo?
|
| 77kraska |
|
(20.1.2025 0:06:15)
Fed, v mladem veku clovek nevidi moc do budoucna, vsechno se zda daleko...duchod, nemoci, stari
tento tyden jsem byla na chalupe na otocku kvuli remeslnikovi a mistni soused se mne pta, kdy pujdu do duchodu....ja tedy samozrejme premyslim o svem duchodu a jak budu zit za 10 let, taky to resi spousta mych znamych, ale stejne ve mne hrklo, jak se soused ptal, ze uz i svemu okoli pripadam stara pritom se porad citim na 12 let, myslim, ze prozivani mam porad stejne
|
| Federika |
|
(20.1.2025 0:47:49)
No Sedmi, to je ale drzoun!!
Jasně že nepřemejšlí. A je to přirozený, proč by měl. V takovým případě by snad bylo lepší,kdyby děti vůbec neměl. Protože vždycky je tu riziko a vlastně je to vždycky "nezodpovědný".
Ani hypotéku by si neměl brát. I tam je riziko.
Zdravej dvacetiletej ( i starší ) člověk by se fakt neměl dopředu nervovat tím, že se může stát, že na něco jednou nebude stačit, předčasně.
|
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(20.1.2025 6:52:49)
je takovým zvykem nepřemýšlet nad budoucností, mít děti pozdě, nemyslet na to, že s přibývajícím věkem je větší pravděpodobnost jakýchkoliv problémů.
taky to pozdní mateřství není ideální, nejen kvůli věku pro těhotenství, ale i kvůli věku, kdy bude dítě v pubertě a kdoví, jestli ještě rodič zvládne péči a všechny povinnosti
byt zdravá v 50 není úplně samozřejmé, mělo by se to vědět, že to tak je a skutečně to brát v úvahu, jako součást dospělosti, že člověk přemýšlí
|
| Stáňa * |
|
(20.1.2025 7:44:25)
Yuki, u nas manzel pujde do duchodu a syn na vejsku. Zdravotni okolnosti nedovolily mit ho driv. Nekdy to pozdni rodicovstvi neovlivnis. Viz treba serial Decko a pary cekaji i na adopci.
A pozdejsi rodicovstvi je trend, podivej se na okolni zeme. Spolecnost se tomu bude muset nejak peizpusobit, nebo vyhyneme.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.1.2025 8:45:29)
Být zdravý v 50 je stejně samozřejmý jako ve 40. Takhle se přece nedá uvažovat, někdo je nemocný už ve 30. Nedokážu s představit žít s tím, že v nějakém věku budu nemocná.
|
|
| Termix | 
|
(20.1.2025 9:04:43)
Yuki, měla jsem děti ve 32 a 34. S manželem jsme spolu byli sedm let, když se syn narodil. Otěhotnět jsem se snažila mnoho let. Není to sobeckost. Někdy to prostě nejde.
Je mi kousek nad padesát a jsem stejně vitální jako před dvaceti roky. Dělám stejné věci, akorát pracuju výrazně víc než před tím, protože podnikám a to podnikání běží velmi dobře.
|
|
| K_at |
|
(20.1.2025 9:09:49)
Yuki, jasně, a když si někdo pořídí děti bez rozmyslu,tak tu budeš psát něco o odpovědnosti atd.
K tomu rodičovství potřebuješ taky zázemí a partnera. Takový drobnosti.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(20.1.2025 9:22:23)
"K tomu rodičovství potřebuješ taky zázemí a partnera. Takový drobnosti."
nejstarší dceři je 23, ale nemá dostudováno, nemají moc peněz, nemají bydlení, myslím, že dítě v plánu rozhodně není... dokonce si ani nemyslím, že by dcera hned po dokončení vš chtěla otěhotnět, má asi taky představu, že nejprve bude aspoň chvíli pracovat a vydělávat, aby měli nějaké peníze do začátku... na nějaké peníze od nás spoléhat nemůže, pořád ještě musíme živit další dvě děti...
a to má partnera, co už se nějakou dobu živí sám a nějaký základ už má... kdyby to byl taky vysokoškolák, byly by děti na pořadu asi ještě o něco později
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.1.2025 9:34:09)
Když se všichni s těmi dětmi budou moc rozmýšlet, vyhyneme.
|
| K_at |
|
(20.1.2025 9:40:14)
Inko, no to možná jo. A?
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(20.1.2025 9:58:05)
no jo, dostupná a spolehlivá antikoncepce holt dala lidem moc rozhodovat se o vlastním rozmnožování...
zatím víceméně pořád funguje ten základní živočišný pud, kdy člověku začnou bít ty biologické hodiny...
z hlediska vyššího principu by měl na zachování růstu populace měl mít zájem především stát a měl by tedy podporovat ten růst, ovšem to se moc neděje, naopak lidé neustále slyší o nedostatku míst ve školkách, školách, zvažuje se zkrácení rd, nejsou pediatři, není bydlení... nedivím se, že se do rodičovství neženou těžko chtít po někom naplňovat vyšší cíle, když tím dává všanc vlastní přežití (přeháním, ale zase ne tak moc
|
| Buřt |
|
(20.1.2025 10:09:16)
Rose, souhlasím, zejména to bydlení je podle mě úplná časovaná bomba.
Jinak ale klesající porodnost spíše kvituji, vždyť lidstvo planetu úplně přelidnilo
Jasně že dočasně to přinese problémy se stárnoucí populací, určitě budou potíže s důchody i zdravotním systémem, ale to se zase srovná. Trošku blbý je, že celá ta společnost bude naladěná "do stara", ale co už. K plození nelze nikoho nutit a stát působí vážně spíš dost demotivačně.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.1.2025 10:16:04)
A já si vždycky myslela, že si děti pořizujeme pro radost a ne pro stát ani pro vyšší cíle.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(20.1.2025 10:23:32)
"Když se všichni s těmi dětmi budou moc rozmýšlet, vyhyneme."
"A já si vždycky myslela, že si děti pořizujeme pro radost a ne pro stát ani pro vyšší cíle."
netluče se to trochu?
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.1.2025 10:38:18)
Proč? Oboje je pravda.
|
|
|
|
| Stáňa * |
|
(20.1.2025 10:57:23)
Rose,
jsou regiony, kontinenty, kde populační křivka prudce stoupá. Podívej se třeba na Nigeii.
Podle mě nás/Evropu lidi z těchto oblastí postupně zaplaví.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(20.1.2025 11:14:23)
stáňo, jasně, ale není to něco, co bychom mohli nějak ovlivnit, obzvláště my z pozice jednotlivců... já to psala jen jako reakci na to, že pokud budou všichni řešit nejprve zázemí, vyhyneme...
já vím, že to zní hnusně, ale dokud se západní svět bude snažit "zachraňovat" rozvojové země, vytváří prostředí pro příliv migrantů z rozvojových zemí do západního světa... čím více "pomoci", tím více migrantů...
pamatuju si nějaké snímky z počátku migrační vlny, kdy byla fotka mladého černého muže, a u toho text ve smyslu "díky vám jsem nezemřel na podvýživu jako kojenec, zachránili jste mi život, teď jste za mne zodpovědní až do mé smrti" - no něco na tom je
|
| Beat |
|
(20.1.2025 11:36:06)
Kam až se dá dojít od únavy
|
|
| Buřt |
|
(20.1.2025 12:29:31)
Rose, jen nesmíme zapomínat na to, že Evropa (západní) ty africké země nejprve vydrancovala. Takže dává smysl, že se tam teď angažuje. Ono to není nikdy tak jednoduchý.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(20.1.2025 12:41:53)
buřte, jasně, nic není jednoduché a všechno souvisí se vším
jen si tak někdy říkám, že tohle naše hraní si na bohy se nám vymstí... vývoj a pokrok a úspěchy (především třeba) medicíny jsou úžasné pro jednotlivce, ale nevím, jestli jsou vždy v zájmu lidstva jako takového... narušili jsme většinu základních vzorců jako je zákon o přežití, rovnováha v dávání a braní a to se prostě musí nějak odrazit... zvyšuje se věk dožití, zvyšuje se šance na přežití, ale zdroje se neobnovují a tím pádem prostě dojdeme do bodu, kdy kvalita života bude výrazně klesat a zdroje docházet...
obecně už teď žijeme na dluh a ten budeme muset splatit (jako lidstvo, naší generace se to pravděpodobně ještě nedotkne v té plné výši) - otázka je, jestli i to není vlastně součástí přirozeného vývoje a jestli vlastně není ten konec nezvratný už v samotném počátku
|
| Stará husa |
|
(20.1.2025 13:11:42)
Rose, všechno, co někdy začalo, musí jednou skončit a lidstvo není výjimkou. Jednou dojdou zdroje a pokud nebudeme lítat na jiné planety a zdroje získávat tam, tak prostě konec. A čím víc lidí bude na planetě, tím dřív to všechno vypotřebujeme.
|
|
|
|
| ehm |
|
(20.1.2025 18:05:33)
Rose, to jako si fakt myslíš, že když bohaté země přestanou s pomocí zemím chudým, že to zastaví migraci? To jako vážně?
|
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(20.1.2025 10:14:48)
Inko, na Zemi je 8 miliard lidí. Jsme přemnožení. Nechápu ty stesky nad tím, že vymíráme. Naopak.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(20.1.2025 11:13:04)
Huso, myslíš, že na naše český důchody budou vydělávat v Nigérii? těžko. Třeba Japonci už se snaží zvýšit porodnost, došlo jim, že jejich část světa má těžký podstav, že potřebují děti.
V Nigérii je potřeba ubrat, ale u nás fakt ne.
Kdyby nám za posledních 10 let nepřibyl milion uprchlíků, neměl by málem už teď kdo vydělávat
|
| Stará husa |
|
(20.1.2025 11:36:00)
Yuki, no právě. Přijdou imigranti. Nemyslím, že zrovna černoši z Afriky budou vydělávat na naše důchody, ale jiní imigranti, ti, kteří u nás budou pracovat, ano. A jo, myslím si, že za pár staletí bílé Evropany preválcuji imigranti z jiných částí světa. Nic s tím nenaděláme, tak to prostě je.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.1.2025 14:38:52)
"Sally, oni si ti, co zdravotní problém nemají, někdy myslí, že je to samozřejmý a možná i to, že už ve dvaceti věděli, že budou v padesáti zdraví
když se potom něco stane, člověk se musí hodně rychle přizpůsobit a teprve mu dojde, jak křehká je hranice mezi zdravím a nemocí a co všechno to ovlivní"
Yuki, tak tak, toto mohu naneštěstí podepsat.
V padesáti jsem měla čerstvě dostudováno dálkové studium, těšila jsem se, že ho ještě minimálně deset let budu zúročovat, cítila jsem se fyzicky stejně, ne-li lépe něž za mlada. Když tady šly řeči o důchodu, vůbec jsem se necítila na "seniorský" život. Nebyla jsem unavená, protože jsem měla komfortní režim, kromě nějakých otravných úrazů jsem neměla žádné zdravotní potíže, ani běžné, co vrstevníci mívají. Pískala jsem si, jak tělo pěkně slouží.
A najednou neslouží.
Je výraznou úlevou v té situaci, že máme děti téměř samostatné, končící pomalu VŠ studium.
Marodit samozřejmě mohou i mladí lidé, nicméně s věkem pravděpodobnost stoupá a stoupá riziko, že už se nevrátí do plného provozu.
Ale na druhou stranu, tyto věci nelze nikdy úplně předjímat a plánovat. Život se prostě děje, nelze si napsat scénář. Nebyla jsem nikdy fanoušek odkládání rodičovství do středního věku, mně osobně se to i vyplatilo, ale každý člověk je v jiné situaci.
|
|
| sally |
|
(20.1.2025 22:38:27)
Yuki,
přesně... pro někoho, kdo je zdravej, je těžký si představit, že třeba taky najednou nebude... já jsem vždycky byla poměrně "silná", samostatná, outdoorová, myslím, že jsem žila dost zdravě, dbala na jídlo, pohyb atd... ale prostě dědičnost je sfiňa a Vrchlického k padesátinám oslovovali "ctihodný kmete" - a to neznamená, že se před 150ti lety lidi nedožívali klidně osmdesáti - ale jen někteří... na výminek chodili staří když se syn oženil... a byli "staří", cca v těch padesáti... prostě je to fakt...
Jinak ve dvaceti nebo třiceti jsem nad tím neuvažovala - ale když jsme se v mých padesáti stěhovali, tak už jsme vybírali dům aby byl více méně bezbariérový - přízemní, bez schodů a komplikací atd. No a po necelých čtyřech letech jsem ráda, že nemusím zdolávat schody...
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(21.1.2025 8:42:54)
my jsme se rozhodli mít děti brzo po škole, s tím, že jim chceme stačit i v pubertě.
Jsem ráda, že jsou už dospělí a sice pořád závislí, ale už jen finančně a my jsme ještě schopní si užít čas bez nich i cestování za nimi. Zdravotně (doufám) už zase v pořádku.
Bráchovi bude 60, až bude mít dospělý děti, poslední rok je skoro pořád na neschopence - po covidu. Jak málo stačí. Nervózní sám ze svýho zdraví, nervózní z toho, že je pořád doma. Sportovec, který neměl ani kartu u doktora. Je mu 55, nemá odvahu cestovat ani po ČR. Předloni ještě lozil po horách, plaval v moři. Teď je rád, že už snad zvládne zase chodit do práce.
Ne že by ve 30 byli všichni zdraví, ale je ta pravděpodobnost průšvihu o něco menší.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(21.1.2025 9:03:56)
yuki, chápu jak to myslíš, ale tohle zní skoro až jako rouhání... děti se nepořizují jako nové auto, je v tom vždycky kus neznámé a vždycky potřebuješ určitou konstelaci, abys je mohla mít... takhle jak to píšeš, to vypadá, že brácha si ty děti pořídil špatně, špatně si vypočítal kdy si je má pořídit... předpokládám, že to tak prostě vyšlo v závislosti na dalších okolnostech, nebyla to přímá volba
a upřímně bys mohla taky říct, že mít děti ve 20 může být větší průšvih, protože nezralost vztahu je pravděpodobnější než ve 40 a pravděpodobnost rozpadu rodiny je tím vyšší (třeba)
|
| sally |
|
(23.1.2025 2:43:24)
Rose,
mě přijde zase jako rouhání to počítání, že v padesáti budu zdravá... a ano, souhlasím, děti se nedají plánovat stylem "tady druhé dítě, druhá dovolená v Jugoslávii" - já jsem měla děti holt kdy jsem je měla, kdy na to byla konstelace (partner, atd.) - ale to, že si dneska myslím, že to bylo pozdě, to je fakt. To, že je větší pravděpodobnost, že se zdraví začne sypat po padesátce / přechodu, je taky fakt.
To, že si myslím, že kdyby ženy měly možnost kolem přechodu zvolnit - a nekmitat na pět úvazků - kolem dětí, práce, domácnosti, stárnoucích nemocných rodičů a vlastních doktorů - to je můj pocit - a chápu, že rodinkářky, co všechny vypadají o deset let mladší a jsou stále čilé mladé a perspektivní, můžou mít pocit jiný...
|
| Beat |
|
(23.1.2025 8:13:43)
sally, souhlas.
Ja mela deti do 30. Mela jsem stabilní vztah, peněz nic moc, ale deti byly zdravé, hodne a zvládala jsem to v pohodě. Netuším, zda bych v pozdějším veku byla víc vyklidnena matka. Mozna jo, ale zas asi vic bázlivá a opatrná.
Ted mi bude 55. Abych to řekla upřímně, neumím si představit ženu v mém věku, která by na tom byla o moc lépe, než jsem já ted. Jsem zatím zdravá, zajištěna, ve stabilním vztahu, práci si dělám podle sebe, rodiče už nemáme… jsem “jen” v nejpříjemnem přechodu. Presto si neumím představit ten zápřah, které některé mate.
To co psala Sally. Full time praci, deti co vas potřebuji, nebo deti “ na ránu” , rodiče co vás potřebují, nebo rodiče na.., zdravotní problémy, partnerské problémy plus třeba blby přechod.
Tuším, že bych skončila u Chocholouška
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(23.1.2025 8:28:15)
Beat, sally, jasně že je lepší mít děti včas, stejně jako je lepší být zdravý a bohatý než chudý a nemocný
Já jen píšu, že jsou věci, které tak úplně neovlivníš, a děti prostě nenaplánuješ podle rozumu, ale záleží i na tom, jestli máš především toho otce k nim... Ne jen dárce spermatu...
A že každé má svoje... A stejně ti nakonec nezbyde, než hrát s tím, co máš
A dokud neležíš na smrtelné posteli, je nějaké hodnocení svých životních rozhodnutí vždy trochu rouhání
|
| Federika |
|
(23.1.2025 9:46:41)
Nejlepší je být bohatý a zdravý, schopný a krásný, mít děti kdy chci a kdy to vyjde-nebo je vůbec nemít, když nechci a nevyjde to.
A bejt happy!!
Nakonec, to je životní cíl-to be happy
|
| Beat |
|
(23.1.2025 9:51:55)
Mate pravdu, zeny. 
|
|
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(21.1.2025 9:20:42)
Milá Yuki, mám kolem sebe holčinu, která do 25 let stihla 3 ataky rakoviny. Další, která už tu není - máma dvou dětí, cca 35 let. S mým mužem švihl infarkt ve 45, ač se jinak hýbal a hýbe, je vitální. Takže jste si snad vytáhli dobrý los jde li o zdraví. A prispivate k tomu životním stylem atd. Jinak z tvých příspěvků cítím určitou sebestřednost, což je k zamyšlení, když jde o něco tak citlivého, jako jsou děti a zdraví.
Naopak mám kolem sebe několik žen ve věku +- 40, které prostě děti mít nemohou. Nebo to nejde. A nebo nenašly partnera. Stačí, že máš 2 dlouhodobé vztahy, které nakonec skončí ze strany chlapa, protože on se rozhodne po 8 letech vztahu, že děti nechce a tobě pomalu ujel vlak.
|
| Dari79 |
|
(21.1.2025 9:43:15)
Takové případy známe všichni, a vůbec nemusí jít o zdraví. Stačí "blbá" autonehoda nebo cokoli jiného...
S přístupem - co kdyby se mi něco stalo - by neměl děti nikdo.
Můj otec umřel v 29 letech, mě se dítě narodilo v 32... Kdyby on čekal tak dlouho, nebyla bych na světě. Ale to neznamená, že i když to mám "v přímém přenosu", že si dítě pořídím dřív, než je na to U MĚ ten správný čas... To bych měla dítě s chlapem, který by mě vzápětí opustil pro jinou ženskou (protože ten můj tehdejší je už ve 3. manželství a má celkem 4 děti s 2 ženami - se mnou tedy naštěstí žádné)...
Stejně tak jsem si pořídila dítě se svým (v té době už 40ti letým) mužem a fakt jsem se neděsila, že "už je starý", že "co když umře" a já "zůstanu na dítě sama", ačkoli jsem to jako dítě zažila v přímém přenosu (matka-vdova v 28 letech, 3 malý děti na krku)...
Samozřejmě, že čím je člověk starší, tím je riziko zdravotních komplikací vyšší, ale záruku nemá nikdy nikdo. Umírají mladí, stejně jako staří se dožívají 90 let... Tj. i otec v 50 letech se může klidně dožít vlastních vnoučat... Stejně jako mladý 25 kluk se nemusí dožít ani školy vlastních dětí...
Mnohem víc, než věk, má rozhodovat duševní vyspělost rodičů, jejich odpovědnost, třeba i schopnost rodinu zajistit... Proti nemoci, úmrtí, se dá i pojistit... (tím vyřešit finanční stránku věci). Tu emoční stránku - tj. ztrátu rodiče - samozřejmě nikdy neodbouráš, ale to je holt "přirozené riziko života".
Rodič ti ze života může vyšumět i "nejensmrtí", ale i třeba v důsledku rozvodu a duševní nevyspělosti, duševní nemoci, alkoholismu či jiných závislostí, nebo prostě jen nezájmu...
Radši později, dospěleji, s pečlivě vybraným (byť starším) chlapem, než za každou cenu dřív, z mladické naivity nebo s pitomcem (je to sice debil, ale bude mi už za chvíli 30, tak šup sem těhotenství).
A to píšu jako někdo, kdo to vidí nejen v osobním životě (známí, rodina, kamarádi...), ale i v pracovním...
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(21.1.2025 11:10:26)
Milá Kat, Ty píšeš svůj názor, já zase svůj.
Nebo snad některý z nich nemá být napsaný?
|
| K_at |
|
(21.1.2025 11:15:36)
Yuki, z tvého názoru čtu, že yukiovi to udělali nejlíp a všechno ostatní je špatně.
|
|
|
|
| Federika |
|
(21.1.2025 11:29:01)
Pubertu dětí jsem si užila a užívám nadále v plném zdraví, byť jsem poslední dítě měl kolem 40.
A ano, věděla jsem,že budu v padesáti zdravá.
Prootže je spíš nemocný brát to jinak.Dnešní padesátníci jsou mladí lidi,v plné síle. Že můžou být nemocní, to ano, to ale i ti dvacetiletí.
Je to blbost, příroda nám dala možnost rodit od-do,ať si každej rodí nebo nerodí, jak chce. Je blbost nutit se do rodičovství v době, kdy nechci, nemám na to podmínky, nemůžu.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(21.1.2025 11:51:03)
Puberta dětí mi vůbec nevadila, nebo žádnou neměly , ani nevím. Nejhorší období bylo 0-2 roky.
Nemocná jsem od 33 let, od druhého těhotenství, ale bojuju
|
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(19.1.2025 22:34:43)
Sally,
tak já mám ještě další dvě děti, studující a s tím nejstarším, kterého jsem měla na můj vkus až moc brzy, ale obecně to asi brzy není (ve 29 letech) byly vždycky největší starosti a jsou dál.
A ty finanční věci se nás taky zatím týkají u všech tří. A až se nás někdy týkat nebudou, přijdou zase jiný finanční záležitosti.
Jen ten rodičák, ten jo, ten už mám jen u té nejmladší Ale ty mě vždycky bavily, to jsem nebrala jako povinnost A kdybych chodit nechtěla, nemusela bych, nikdy tam o nic nešlo.Jenom taková společenská záležitost
|
|
| Federika |
|
(19.1.2025 22:36:56)
A zdravotní stav-jasně,přeju, ať je líp. Ale tam to asi taky není vždycky o věku nebo o věku dětí. A nikdo nikdy nevíme.
|
|
|
| Termix |
|
(19.1.2025 22:34:10)
MS jsem neměla už delší dobu a pubertální dceru I všechny pubertální studenty zatím zvládám v pohodě. V tom to není.
Jsem spokojená jako osvč, ale s množstvím práce jsem to přehnala. Počet hodin, co odučím každý týden, ani nemůžu zveřejnit, ale unavená v pátek jsem strašně.
Vím, že ještě chvilku to musím takhle zvládnout, ale potom si více volna dopřeju.
|
| Stáňa * |
|
(20.1.2025 6:44:09)
Termixi, proc "musis" a nemuzes zvolnit? To te do toho nuti rodina?
Myslim, ze pokud clovek nema exekuce, nezije v vyslovene bide nebo neni na nej zavisly nemocny clen rodiny, tak si muze život přizpůsobit, aby nemusel drit 12 nebo i vic hodin denne.
Dlouhodoba unava te brzy zdravotne dozene...
|
| Termix |
|
(20.1.2025 8:58:41)
Stáňo, rodina mě v žádném případě do ničeho nenutí .
Mám rozběhlé kurzy, které budou za dva roky postupně končit. A postupně jich otevírám míň. Není to tak, že bych vyloženě musela, ale nechci ty studenty zklamat a postupně je dovést ke zkouškám.
|
|
|
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(19.1.2025 12:25:56)
Enyvann, já jsem měla přechod ve 44 letech a kromě toho, že mi přestala menstruace, jsem nezažívala vůbec nic. A to, že jsem přestala menstruovat, byla nádherná úleva! Jinak jsem se cítila pořád stejně jako dejmetomu ve 30. I ta padesátka proběhla zcela bez povšimnutí. Vím, že jsem si tehdy říkala, co s tím lidi nadělají, mně je fajn. Znatelný pokles energie a úzkosti a únava z práce přišly až v 55.
Teď je mi 65, jsem v důchodu a mám se dobře. Jasně, bolí mě koleno, neujdu už 20 km, jsem víc unavená, ale ten pocit svobody je k nezaplacení. Jsem šťastná, že všecko můžu a nic nemusím. Uvědomuji si, že to takhle nebude do nekonečna, že už zítra se mi může projevit nějaká fatální choroba, že patrně do 10-15 let umřu. Ale už se toho nebojím. Mám pocit, že jsem už v životě zažila všechno, co jsem zažít chtěla (i to, co jsem nechtěla), takže v klidu můžu zavřít oči a přestat existovat.
|
| Ennywan |
|
(19.1.2025 12:32:49)
Huso, taky jsem se těšila, že nebudu mít MS, ale zatím mi to přináší víc nepohodlí, než když byla MS plus mínus pravidelná. Jó kdyby to bylo tak, že zavřeš oči a nebudeš, tak je to nádhera. Akorát že vůbec. Nemocnice jsou plné nemohoucích dědů a babiček, které jsou mimo sebe, musí se přebalovat a sestřičky před nimi nahlas klidně řeknou, že to je zase puch. Třeba budu mít štěstí, ale spíš se toho obávám. A to nemluvím o tom, že mám před sebou ještě min. 15 let chodění do práce.
|
| Stará husa |
|
(19.1.2025 12:40:47)
Enyvann, já měla to štěstí, že jsem měla normálně menstruaci a pak se jednou nedostavila a už jsem ji nikdy nedostala. Takže super. Žádné návaly, nic.
No a jinak se samozřejmě taky bojím, že budu nemohoucí, ale s tím nic neudělám. To může potkat každého.
|
| TaJ |
|
(19.1.2025 13:00:55)
Stará huso, tak to je ideál, mně bude 51 a menstruaci mám ještě naprosto pravidelnou každý měsíc. Ale už se to asi blíží, protože jednou za čas pociťuju chvilkové horko a trochu mi začaly vypadávat vlasy.
|
|
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(19.1.2025 12:42:05)
65 a důchod? ale kdepak, ještě aspoň tři roky v práci
neumím si představit v 68 tento pracovní výkon, jaký mám teď, vstávat v 6, autem 30 km, celý den ve střehu s puberťáky, cesta zpátky, doma v 5 večer,
myslím, že budu muset změnit práci, maminka úřednice šla do důchodu v 63, přesluhovala, ale ona měla v práci ticho a klid, od domu deset minut autobusem nebo dvacet minut pěšky, v práci možnost se zavřít a mít chvilku klid
Po 50 byla i tak unavená, nezvládla vyjít žádný kopec, i rovina byl problém
Za měsíc jí bude 80, má víc energie než v 50,
|
| Stará husa |
|
(19.1.2025 12:55:48)
Yuki, já šla do důchodu v necelých 62 a měla jsem toho plný brejle. Vůbec si nedovedu představit pracovat do 67. To bych dávno skončila v blázinci, a to myslím vážně.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(19.1.2025 13:07:29)
já o změně povolání úplně vážně uvažuju a už teď pro to začínám něco dělat, fakt nechci v 68 učit, z mnoha důvodů
|
| K_at |
|
(19.1.2025 13:12:33)
Yuki, dost bad tím uvažuju. Neumím si představit, že budu zvládat kolem 65.tu drobotinu a čím dál tím "živější" děti a některé rodiče.
Ale absolutně netuším, kam bych se měla hnout. A co studovat.
|
|
| Federika |
|
(19.1.2025 13:16:18)
A to já se zas těším že až budu stará, tak nechám veškerý zmáhajíc aktivity, který mám teď a bude jen učit, doma nbeo online,to je fuk
Ale jen ty jednotlivce, max. dva tři lidi. A jen ty motivovaný, ti nevyčerpávají
Malý děti a ty, kdo nechce, ti mě zmáhají už teď A celou třídu bych nezvládala.
|
| 77kraska |
|
(19.1.2025 13:18:30)
Fed, kolik deti letos pripravujes na prijimacky - zatim? (nejaci zacnou asi pozdeji...rekla bych)
a na jake stupne?
|
| Federika |
|
(19.1.2025 13:28:07)
Celkem 16.Jen odpoledne nebo večer. A u dvou dětí jsem se rozhodla rozvolnit termíny, protže jsou za mě už připravený hodně dobře. A myslela jsem,že se mi uvolní hodina,ale ti rodiče mi tam strčili jejich mladší dítě
Mám většinou devítku, dva sedmáky,dva páťáky.
Jo a pak teda mám tři děti ne přijímačky,jedno čeština, jedno němčina. ti ke mně chodí domů, pololežíme si v obýváku, s kafíčkem a čokoládovýma pralinkama. Občas k nelibosti mého manžela.-)
|
| 77kraska |
|
(19.1.2025 13:33:24)
Fed, tak to je pomerne hodne...jak casto chodi? dvakrat tydne?
matiku stale nedelas?
|
| Federika |
|
(19.1.2025 13:39:28)
Sedmi,
matiku faaaakt nerada. Jednomu pomáhám, protože si vždycky přinese všechno,ale mnohem radši dám kontakt na někoho schopnějšího
Mě ty děti baví, všechny se strašně snaží
Teď jim Cermat poskytne ofic. "zkoušky nanečisto", na konci ledna. Jsem zvědavá, jak si povedou.
|
| 77kraska |
|
(19.1.2025 13:48:30)
Fed, nojo, to mohli udelat uz davno zkousky nanecisto, aby mel uchazec predstavu, kolik by mel cca bodu, jeste predtim, nez poda prihlasku na konkretni skolu
|
|
| jak |
|
(19.1.2025 13:52:47)
Fed, už teď budou ofiko zkoušky nanečisto?
|
| 77kraska |
|
(19.1.2025 14:08:43)
jak, zrovna jsem to ze zvedavosti hledala
https://msmt.gov.cz/prijimacky-nanecisto
|
| jak |
|
(19.1.2025 14:10:04)
Jo, tak to je dobrý, pro všechny.
|
| 77kraska |
|
(19.1.2025 14:11:54)
jak, vlastne jen pro ty, kteri chodi do "zapojene zakladni skoly"
bude se to konat na zakladni skole a opravovat se to bude taky na zakladni skole.....akorat se doporucuje, aby sly deti do jine tridy, aby byly v neznamem prostredi
teda nevim, kolik procent skol se "zapoji"
|
| jak |
|
(19.1.2025 14:15:00)
Jo, ale i tak je to pokrok.
|
| 77kraska |
|
(19.1.2025 14:17:47)
jak, je to pokrok, o tom zadna
treba proti dobe, kdy moje dcera na 8G skladala na jedne skole Scio test+navic skolni test a na druhe skole Cermat, to je jiste pokrok...to byl rok 2016
|
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(19.1.2025 14:44:32)
zapojit se znamenalo pro školu napsat, že o to stojí, žádná větší námaha v tom nebyla, takže pokud nevede školu magor, tak se zapojili
|
|
| Federika |
|
(19.1.2025 15:49:24)
Sedmi,
"moje" děti mi už hlásily, že to dělají v jiné školy, že se tak školy dohodly.
|
|
|
| 77kraska |
|
(19.1.2025 14:14:57)
takze uplne pro vsechny to nebude
to mohli udelat nejak jinak...treba ve vybranych uplne cizich skolach nekdy v sobotu apod.
takhle to vlastne hodili na zakladni skoly
|
|
|
|
|
|
|
| vlad. | 
|
(19.1.2025 13:37:22)
Fed., napsala jsem ti ti rodinový mail, pls koukla bys ? díky
|
| Federika |
|
(19.1.2025 13:39:57)
Kouknu Já tam chodím jednou za čas, tak dobře, že ses ozvala takhle
|
|
|
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(19.1.2025 13:22:38)
Huso, ja myslim, ze jeste cca 10 let zvladnu pracovat, kdyz budu mit hodně HO, nebudu se rozcilovat a budu zdrava....mladi kolegove se v praci šetří, v poledne si daji poradny obed, zadne prescasy, to neni jako ja zamlada s americkym sefem, kdyz jsem litala jako hadr na holi, denne prescasy a kazdy vikend v praci s nim (pro nej byla norma chodit do prace o vikendu)
pozadovanych 35 let mam odpracovanych davno, spis uz 40+ let, ale musim se dozit toho veku
|
| K_at |
|
(19.1.2025 13:34:36)
77, tak mladí to mají mnohem lépe srovnané ohledně poměru práce - soukromí.
|
| 77kraska |
|
(19.1.2025 13:45:38)
Kat, no taky nejsou 90. leta, aby byl clovek na vrcholu blaha, ze muze pracovat pro americkeho workoholika v nadnarodni firmě.....takovych firem jsou tady ted desitky, to neni nic extra jako tehdy
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(19.1.2025 14:34:39)
"nejsou 90. leta, aby byl clovek na vrcholu blaha, ze muze pracovat pro americkeho workoholika v nadnarodni firmě..."
To neznám, plánovala jsem zůstat v domácnosti a starat se o děti, který jsem ještě neměla, a o manžela.
|
| Stará husa |
|
(19.1.2025 15:07:51)
Já jsem v 90. letech měla dvě děti a ty mi byly přednější, než práce. V domácnosti jsem zůstat nechtěla, ale pracovala jsem jen v rámci běžné pracovní doby a pak letěla domů starat se o děti. Byly často nemocné, takže jsem mívala často OČR. Rozhodně bych se neoznačila jako workoholik.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(19.1.2025 15:22:28)
Po MD jsem si aspoň našla práci přátelskou k režimu s dětma.
Na nějakou kariéru jsem vůbec nemyslela, rodina byla na prvním místě.
Ty nemoci dětí byly peklo.
|
|
| Drypetis |
|
(19.1.2025 15:45:49)
V 90. letech jsem cítila obrovský tlak na to mít na prvním místě práci, soukromí nikoho nezajímalo, kdo pracoval jen 8 hodin, byl za lenocha. Kariéru jsem nedělala, ale od prvního zaměstnání jsem dělala přesčasy a dělám je pořád. Mladí k tomu moc ochotní nejsou. Ti se zajímají hlavně o to, jestli je týden dovolené navíc, jestli mohou mít sickday a home office aspoň 1x týdně. Ale nemůžu říct, že by se flákali, jen si tu práci mnohem víc chtějí organizovat i sami a nakonec ji stihnou. Ale třeba pro mě je spolupráce s nimi náročná, přiznávám, že když zaberou a mají zrovna pilné období, protože termíny tlačí, tak s nimi tempo držím už těžko.
|
| Federika |
|
(19.1.2025 15:51:23)
V 90. letech jsem dělala kariéru, měla jsem nejkrásnější život,byla jsem dokonale šťastná
A pak přišly ty děti...
|
|
| Stará husa |
|
(19.1.2025 16:08:28)
Já jsem naštěstí nikdy nedělala v korporátu, zahraniční firmě nebo nepodnikala, takže jsem to s prací nemusela nijak přehánět. Stejně jsem v 90. letech měla samé problémy s nemocnými dětmi, takže to byla priorita. V práci jsem to naštěstí měla tak, že jsem si ji organizovala sama, nikdo mě nekontroloval, takže jsem mohla být i dvakrát měsíčně na OČR a dodělala jsem to potom. Ale tedy žádné přesčasy, naopak, protože jsem měla hodně pochůzek, mohla jsem si v rámci pracovní doby vyřídit i soukromé záležitosti a často jít z pochůzky i dřív domů, pokud jsem to potřebovala. A měla jsem kolegyni, se kterou jsme se mohly vzájemně zastoupit, když to jinak nešlo.
|
| Federika |
|
(19.1.2025 16:20:41)
Já jsem nedělala přesčasy nikdy, protože jsem nikdy nebyla zaměstnaná
Jen jsem byla prostě v práci pořád,ale protože to byl moje práce a bavilo mě to.
Na OČR jsem teda taky nikdy nebyla, protože mi OČR nikdo neplatil.
Chvíli jsem fakt do tý "kariéry" zahučela tak, že jsem dělala od nevidím do nevidím, končila jsem pozdě v noci a spala málo. Bavilo mě to,ale sama jsem viděla, že takhle to nechci. Ani s vidinou "velkých peněz".
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(19.1.2025 16:36:44)
"V 90. letech jsem cítila obrovský tlak na to mít na prvním místě práci, soukromí nikoho nezajímalo, kdo pracoval jen 8 hodin, byl za lenocha. Kariéru jsem nedělala, ale od prvního zaměstnání jsem dělala přesčasy a dělám je pořád."
Žila jsem v jiných devadesátkách, workoholik byl chvíli manžel, já jsem dělala domácí zázemí, v tu dobu nestíhal v domácnosti vůbec nic, ani si třeba sbalit na služebku já v práci normálně 8 hodin denně, výplatu jako svoje kapesné, po MD v práci míň hodin.
|
| Drypetis |
|
(19.1.2025 16:45:27)
Evelyn,
třeba je to tím, že jsi nikdy nepracovala v soukromé sféře.
Manžel taky podnikal, měl i zaměstnance a požadoval po nich pracovat 10-12 hodin denně + sobota do 13 hodin. Dobře je platil, ale dost peněz bylo bokem na ruku a podle obratu, to bylo tehdy běžné, někteří byli přímo OSVČ a neměli nárok ani na dovolenou. Volna měli minimum, končili mezi 18. až 20. hodinou, ale nevypadalo to, že by jim to až tak vadilo.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(19.1.2025 17:10:02)
No, já jsem po MD dostala nabídku do soukromé odborné ambulance, ale s malým dítětem věčně nemocným ze školky, by to nešlo. Hledala jsem něco lepšího k dětem a zrovna vznikla "moje" škola, kde jsem od dob rozestavěné budovy, kterou jsem uklízela po zedníkách, dodnes
|
| Stará husa |
|
(19.1.2025 17:19:37)
Já jsem taky po mateřské hledala nějakou práci, která nebude kolidovat s mou péči o věčně nemocné děti. Ty ve školce vydržely maximálně tři dny, pak alespoň jeden z nich onemocněl. Střídaly jsme se u nich s babičkami a musím říct, že jsme toho měly plné kecky všechny. Zvlášť, když už děti začaly chodit do školy a museli jsme dohánět učivo. Přitom se ještě soustředit na práci moc nešlo. Neustále jsem řešila děti. Byla jsem ráda, že vůbec můžu aspoň trochu chodit do práce, na nějakou kariéru jsem mohla zapomenout. A abych se aspoň trochu držela tématu diskuse, únava byla strašná.
|
| Federika |
|
(19.1.2025 17:23:27)
Já jsem s dětma moc unavená nebyla, jen tedy často vytočená, kvůli staršímuu synovi
Ale byla jsem mladá,plná síly, spát jsme moc nepotřebovala.
Teď tedy spím taky asi relativně málo, ale pokud by nespala celou noc vůbec, je to hodně znát.
A někdy dorazím domů a je mi protivná i představa že musím vylézt nahoru do schodů
|
|
|
|
| Silvie+dva kluci |
|
(19.1.2025 18:29:50)
Asi to tak bude. Taky jsem nikdy nedělala v soukromé sféře, vždy ve státní a přesčasy jsem nemívala. V soukromé jsem tedy vlastně byla rok a odešla, takže to ani nepočítám. Peněz tam bylo výrazně víc, ale očekávaly se právě přesčasy, někdy víkend. To jsem nebyla ochotná. Chtěla jsem kluky vyzvednout z družiny v rozumnou dobu, mít čas i pro sebe. Taky jsem ale nikdy nevybudovala žádnou kariéru, to mi ale teda vůbec nevadí. Na vlastní podnikání jsem nikdy neměla chuť. Vyhovuje mi být zamestnanec, což třeba nechápe partner, ten má firmu od roku 1993 a nikdy netoužil po tom, aby se nechal zaměstnat.
Proto nechápu třeba zavistive komentáře o penězích soukromých podnikatelů, většinou jsou za tím stovky hodin práce, na zacatku nulový volný cas. Každý má na výběr, co zvolí.
|
| TaJ |
|
(19.1.2025 18:42:49)
Silvie, taky mi vyhovuje být zaměstnanec a hlavně bych nikdy nestála o žádnou vyšší funkci, kde bych měla ještě nějaké lidi pod sebou. Chci mít svůj klid, dělat práci, která mě těší, bez přesčasů a bez nutnosti řešit pracovní záležitosti ještě i z domova.
|
| Stará husa |
|
(19.1.2025 18:47:45)
Taky mi vyhovovalo být zaměstnancem a kariéru jsem nikdy budovat nechtěla. A to mám VŠ. Mě bavilo se učit, pracovat už ne, to jsem dělala jen z nutnosti a z nějakého takového pocitu, že když už jsem to vzdělání získala, tak by bylo dobré ho taky využít. A dobře jsem udělala, nevím, co by se mnou bylo, kdybych třeba zůstala v domácnosti a v 46 letech by mě opustil manžel.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(19.1.2025 19:30:24)
Mě baví na práci ta kreativita, každý den něco jiného.
A kde se vidím za 10 let? Už 2 roky v důchodu, to by byl pohovorco s náma starejma a nemotivovanejma budou dělat?
|
| Federika |
|
(19.1.2025 19:35:42)
Já takhle dopředu nikdy nepřemejšlím. Snažím se hlavně o to,abych zítra nemusela dělat to co nechci.Pohovor jsem osobně nkdy nedělala,ale asi dva roky jsem se tím živila, vyhledáváním. A na začátku mě právě překvapila kamarádka,která zatrhávala:" Ne, nechci si sama vymýšlet úkoly,ano, chci, aby mi byly přidělovány, chci mít šéfa atd. Pro mě to bylo nepochopitelný, že to někdo takhle fakt chce. Dneska už chápu.
|
| Stará husa |
|
(19.1.2025 19:47:20)
Federiko, já i když jsem byla celý život zaměstnanec, tak jsem jen pár let plnila úkoly, které mi někdo zadal, většinou jsem dělala práci, kterou jsem si sama organizovala a neměla jsem přímého nadřízeného, který by do mé práce nějak viděl a zasahoval. Je ale pravda, že jsem chtěla mít jistý plat, placenou dovolenou, nemocenskou, chtěla jsem, aby za mě zaměstnavatel odváděl daně a pojištění a abych si nemusela sama shánět práci a klienty.
|
| Federika |
|
(19.1.2025 19:49:51)
Jo, proto říkám, že jsem to časem nějak pochopila.. Mě v tom věku tyhle věci vůbec nezajímaly, dovolenou jsem si udělala, kdy jsem chtěla, důchod mě nijak nestrašil, nemocenskou jsem nepotřebovala.
|
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(19.1.2025 18:50:55)
Jak jsou takový ty dotazníky u pohovorů...
..."Máš radějik, když ti jsou úkoly přiděleny nebo si je stanovuješ radši sáM Organizuješ si práci rád sám? Pracuješ raději pod nějaký vedením nebo chceš radš pracovat samostatně?"
A já si vždycky říkala-co to je za pitomost,jasně,že nechci žádnýho šéfa, jasně, že nechci pracovat pod nikým, jasně, že si to všechno chci řídit a vymejšlet sama...
|
| TaJ |
|
(19.1.2025 19:36:13)
Federiko, já jsem naštěstí nikdy pohovory s podobnými dotazníky neabsolvovala. Ve všech případech byl pohovor v podstatě příjemný rozhovor s mým budoucím přímým nadřízeným (většinou vedoucí prodejny apod.). A většinou jsem to měla domluvené přes nějakou kamarádku, nebo známé, takže to byla spíš formalita
Na otázku, kde se vidím za 10 let - no to fakt nevím, ideálně pořád na stejné pozici a budu tam pořád spokojená
|
| Federika |
|
(19.1.2025 19:42:26)
Jak se vidím za deset let
-Konečně budu mít těch 55 kg, co chci a vytrénovaný paže,abych mohla bez obav nosit tílka
-budu mít novej obrovskej ostrůvek v kuchyni a začnu vařit!! Specialitky co mi denně skáčou na FB a dělají mi chutě
-Děti už s námi bydlet nebudou. ajá se budu kochat,jakej tu mám pořádek
-Budu si konečně číst, dívat se na seriály v angličtině,fránině, španělštině, italštině, všechny jazyky budu perfektně ovládat
No krásně se vidím!!
|
| Stará husa |
|
(19.1.2025 19:49:31)
Federiko, to máš dobré vize. Já budu ráda, jestli za 10 let už nebudu mrtvá, když si budu moct sama nakoupit, uvařit a uklidit a vlézt do vany.
|
| Federika |
|
(19.1.2025 19:50:51)
Tak mně taky může spadnout zítra cihla na hlavu,že jo
Ale vidět se můžu kde chci
|
|
|
| vlad. |
|
(19.1.2025 19:51:47)
"vytrénovaný paže,abych mohla bez obav nosit tílka "
paže jsem vzdala tílka v létě nosím, ale do práce a společnosti vždy rukávek, no už je to tady
|
| Federika |
|
(19.1.2025 19:54:19)
No mě čeká v pondělí ten ples, dcery.Příští pondělí, takže mám vlastně celý týden na vytrénovaní a zhubnutí rukou, paží, teda,abych s mohla vzít šaty, který jsem si vzít měla.A protože se to tedy asi nestane, nejpozději ve středu objednám nějaký šaty s rukávem
Tímhle bílým sádlem nikoho strašit nebudu
|
|
|
| mamoch |
|
(19.1.2025 19:55:14)
Fed., myslím, že bys měla váhu navýšit na 60 kilo :), 55 je ve stáří málo , když začneš vařit , tak aby ses nebála najíst
|
| Federika |
|
(19.1.2025 19:57:05)
Já jsem při 60 kg tlustá.
Což ale, pravda, není jen kilama. Měla bych začít cvičit,plánuju to už dlouho Dneska odpoledne jsem cvičila své oblíbené 5 minutové cvičení na ruce
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Dari79 |
|
(19.1.2025 16:59:37)
Já jsem teda mladší, takže 90. ještě ve škole...
Ale pak teda to byl záhul, čas rozpočítaný na minuty, ani tak ne prací jako takovou, ale dalšími aktivitami - dalším studiem, dobrovolnická práce, víkendové akce (třeba s Brontosaurem), semináře, později i vlastní přednášky pro jiné...
Jako svobodná (byť zadaná) a bezdětná jsem si to mohla dovolit a co bych dělala? Seděla doma na prdeli?
Zaměstnaná jsem byla jenom do 2008, tj. do 29 let a pracovní doba jako taková nikdy nebyla drastická, dokonce se třeba chodilo v pátek už po obědě domů a tak.
Na prahu 30tky jsem si otevřela vlastní kancelář a to byl záhul - denně v práci tak do 18-19 hodin, musela jsem si budovat jméno, vycházet vstříc klientům, kteří chtěli přijít až po své práci a tak... Ale byla jsem nadšená, strašně mě to bavilo, byla jsem mladá, plná energie, nic nebyl problém...
No a v největším záhulu jsem teď poslední roky, kdy se kombinuje práce s dítětem, barákem atd. - asi tak od jeho první třídy. Standardně jsem v práci sice "jen" do 16:30, ale samozřejmě večer ještě kolikrát čtu maily, většinou jdu na pár (či víc) hodin do kanceláře i v sobotu (do klidu, kdy jsem tam úplně sama, nikdo nevolá, neleze, nemluví na mě) a v neděli kolikrát ještě dodělávám (takto z gauče od televize) nějakou tu administrativní práci.
Ale to je "můj vlastní byznys", nikdo mě k tomu nenutí, jen (bohužel) povaha mojí práce. Mohla bych občas něco odmítnout, ale to není úplně šťastné, takže se to spíš snažím všechno nějak stíhat. Mám před sebou ještě takovýchto 5,5 roku, než dítě bude zletilé a odmaturované a půjde si spokojeně někam na vysokou... Ve stejnou dobu doplatím i nějakou tu hypotéku a tak, takže pak spokojeně zvolním. Bude mi 51, takže pak si prostě budu pracovat v menším tempu. Těch (v té době) přes 20 let vysokého pracovního nasazení bude podle mě už dost.
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(19.1.2025 18:14:35)
Já jsem syna měla ve 34, kariéru jsem nikdy dělat netoužila, ani jako bezdětná, ani nikdy potom. Vždycky jsem chtěla mít práci, která mě bude aspoň trochu bavit, budu tam chodit ráda a mít tam fajn kolegy. A hlavně, kde nebudou hrozit přesčasy, honění termínů, nebo že bych si nosila práci domů. Když odejdu z práce, tak chci mít čistou hlavu a moci všechno kolem práce vypustit a věnovat se rodině a svým zájmům. To se mi vlastně celá ta léta daří. Umím si představit, že bych byla jen v domácnosti, pokud bychom vyšli z jednoho platu, což teda nehrozí, ale problém být jen doma bych neměla, zábavu bych si vždycky našla. Tak jsem si aspoň užila celé 3 roky se synem na rodičovské, do práce jsem se šla maximálně podívat za kolegy.
|
|
|
|
|
| Stáňa * |
|
(19.1.2025 17:38:25)
77krasko, to maji tvi kolegove fajn, u nas jsou neplacene prescasy stale norma, denne krome patku cca 1,5 hodina.
Tlak korporatu je proste velky, ale zatim mame kde pracovat a penize mi za to stoji, obzvlast kdyz manzel pujde brzy do duchodu a dite na vysokou.
Obcas unavena jsem, ale s prechodem se mi zlepsilo zelezo, mam nejlepsi hodnoty za ˇnoho let.
|
| Půlka psa |
|
(19.1.2025 18:02:58)
" u nas jsou neplacene prescasy stale norma.... denne krome patku cca 1,5 hodina."
Chtěla jsem napsat, že u nás taky, protože sama pracuju mnohem víc než 8 nebo 10 hodin denně, ale pak mi došlo, že to tak u nás vlastně není. Můj ředitel mi říká, že si to dělám sama, protože mi vůbec nikdo nedává vůbec žádné úkoly a mám si to všechno řídit po svém - množství práce, náplň práce,.... A nejhorší na tom je, že má naprostou pravdu. No a stejně se zalykám v přesčasech. Tolik jen k tomu, že workoholici nebyli jen v devadesátkách.
|
| Stáňa * |
|
(19.1.2025 19:38:02)
Ale tvůj šét ti, předpokládám, zadává ty úkoly, ne? Nebo s nimi přenejmenším souhlasí a tím pádem s tvými přesčasy.
A kolik pracují tví podřízení, pokud nějaké máš?
Je možné, že ve vaší firmě jsou takoví všichni nebo jsou k tomu motivovaní nadřízenými.
|
| Půlka psa |
|
(20.1.2025 9:14:22)
Stáňo, šéf mi právě úkoly nezadává. Mám projekt vždy na několik let, ale to je obrazně řečeno na téma, zda chceme postavit vzducholoď, ponorku nebo raketoplán. Žádné průběžné úkoly s tím nejdou a řídím si to sama. Přesčasy vznikají tím, že harmonogram naplánuju min půl roku předem a pak už se musí dodržet (jsou pro to technologické důvody). S trochou rozumu bych si to mohla uhlídat a plánovat pomaleji, ale jak mě to baví a chci vidět výsledky, tak jsem kde jsem, neboli v přesčasech. Workoholismus a perfekcionismus, no.
Podřízení to mají jak kdo. Úkolů dávám přiměřeně, resp. se o tom předem bavíme, kdo má nebo nemá kapacitu na další věc. No a někdo si to umí uhlídat a někdo ne a zaplete se do toho podobně jako já, ale většinou to spíš zvládají uhlídat. Není to asi o zaměstnavateli, ale o osobnostním nastavení jak naložit se závazky a se svobodou a to má občas někdo rozbité (včetně mě).
|
|
|
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(19.1.2025 12:51:26)
Já ještě občas menstruuju, bohužel nikdy nevím, kdy to přijde, třeba v létě po půl roce v plné síle, v den zumba párty na koupališti v jiném městě kde bylo asi 40 stupňů  a hodinu se tam jelo autem s cizími lidmi.
|
|
|
| jak |
|
(19.1.2025 12:43:21)
Ennywan, já začínám asi mít přechod, je mi v noci vedro.
|
|
| byvala radka |
|
(19.1.2025 13:36:04)
I chlapi maji sve dny a sva obdobi. Jak zacnou mrzosit, dedkovatet nebo jini naopak chyti druhou mizu, tak s nima tez neni k vydrzeni
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(19.1.2025 10:31:56)
Kdybych před dvěma měsíci ztratila více krve, tam to přičítám tomu. Je zima, pořád šero, to je člověk unavenej, i když krev neztratí.
|
|
| jak |
|
(19.1.2025 12:39:32)
Víc spát, vitamin D,K a ovoce, hodně ovoce.
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(19.1.2025 21:29:15)
Girili, jestli je ta únavná velká, ať děláš co děláš, zajdi s tím k doktorovi, prý to může být jeden z příznaků infarktu u žen
|
|
| Anadar | 
|
(23.1.2025 19:09:48)
Girili,
Nech si vyšetřit štítnou žlázu, aspoň laboratorně
Obvykle se vyšetřuje krevní obraz a běžná biochemie,takže i když nejsi chudokrevná a máš v pořádku játra, můžeš mít sníženou funkcí štítné žlázy. Příznaky jako únavu, přibírání na váze, špatné vlasy přikládá každý druhý právě klimakteriu a lásce k čokoládě ,ale může to být i hypotyreóza
|
|
|
V její náručí
Valašský mikulášský jarmekZlín 
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Valašský mikulášský jarmek
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)