| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Diskuze : Hlavní : Děti a sport

Domácí vězení jako další dějství absurdního dramatu

Je tomu přesně jeden rok od vyhlášení prvního oficiálního případu nákazy novým typem koronaviru v českých zemích.

  (?)
 Názory 110 z 5777  [Dalších 5767 >>]
Romana x 156433
9.6.2021 9:24:25
Tartamelko to je moc pěkný!
TaJ 81121
8.6.2021 12:08:57
Plus tedy my se občas, když je příležitost, snažíme aktivně seznamovat s jinými rodiči, co jsou se svým potomkem na nějakých vlakových akcích, hlavně manžel nemá problém se dát s lidmi do řeči a už takhle se synem našli několik kamarádů, se kterými se vlastně poznali na nějaké vlakové akci...někteří nejsou ani z Prahy, ale občas si dají nějaký sraz spolu sami, nebo se domluví a jedou každý s některým s rodičů...kluci se zabaví, my rodiče pokecáme a pohoda...
monam 158013
8.6.2021 12:07:34
" Tohle prostě vůbec není o rodičích. Nebo tedy je, o ochotě být tam pak - pomoci se školou. Vyzvedávat, odvážet, zavážet"

to je přesné. Dokud moje dcery budou chtít dělat svůj sport, je to už tak zajeté, že mi nezbyde nic jiného. U synů je to trochu jiné, tam stále ještě motivuji a doufám, že se chytí. Ten rok covidu jim neprospěl, na rozdíl od sester online tréninky neměli a naučili se poflakovat.
Monty 129940
8.6.2021 12:06:41
Romano,
já už na to nějak nemám věk, aby mě nadchla, ale syn tam s kamarády byl každou chvíli.
Osobně jsem tam byla jen asi dvakrát, jednou jsem tam měla pracovní schůzku a kolega měl s sebou dítě, tak jsme si tam sedli na kafe, a podruhé jsem tam synovi nesla nějaký peníze. ~;)
TaJ 81121
8.6.2021 12:06:09
Romano, syn hrozně dlouho žádné kamarády neměl, na žádných kroužcích ani příměstských táborech si nikdy žádné nenašel, ani z dětí v okolí...prostě si s nimi chvíli rád pohrál, ale pak nazdar, už je zase nějakou dobu vidět nemusel~:-D.
Až když jsme našli dopravní kroužek (který by si nejspíš on sám asi nenašel a nezařídil), tak má konečně partu kamarádů, se kterými jsou v kontaktu jak online, tak si dávají srazy na nádražích a chodí spolu fotit a koukat na vlaky...nalítají toho po těch perónech docela dost, nahoru a dolů po schodech na jiné nástupiště, k tomu batůžek, plus kameru plus většinou i stativ...sport to sice není, ale nevysedávají po lavičkách v parcích:-)
TaJ 81121
8.6.2021 12:02:34
Romano, jo, Dětský ostrov jsme taky měli rádi, taky jsme jezdili přívozem:-), ale v tom Malešickém parku si ani nevybavuju, jestli tam bylo hodně psů, asi spíš ne, protože syn se psů odmalička bojí, nikdy mu žádný nic neudělal, ale odmala každého psa obchází co největším obloukem (teď už se tedy přemůže) a jakmile se přiblížil na 2 metry, tak chtěl prchat...takže to bych si určitě pamatovala...možná jsme tam bývali v nějakou dobrou dobu, obvykle jsme tam byli už třeba po deváté ráno, nebo o něco později a kolem poledne jsme odcházeli domů. To samé na tu Gutovku, byli jsme tam hned ráno, obvykle ještě než vůbec pustili vodu na tom vodním hřišti...a když tam kolem poledne začalo být rušno, tak jsme odcházeli...doma oběd, odpočinek a celé odpoledne na zahradě, nebo někde v parku poblíž u nás, nebo na dopravním hřišti a tak...
Tatramelka+3 66284
8.6.2021 11:45:59
Romano,

můj prostřední syn dělá sport, který je pro něj absolutně nevhodný. Má celkem neobvyklou nemoc a jeho lékařka, která ho má v péči od cca 5 let nám tuto aktivitu nedoporučila.

Synek si v tom ale našel zálibu. My ho nijak nelimitujeme a samozřejmě jsme mu tento sport nepodsouvali. Našel si ho sám. ...a je v něm dobrej. Co závod, to medaile. Dře se sám a dobrovolně 5x v týdnu. Chodí na ranní tréninky od 6:00 hod.. Má to rád.

Paní doktorku vždycky oplachuje, když k ní přijedeme na konzultaci. Říká, že je mezi jejími pacienty rarita. Nezná nikoho, kdo by tento režim snášel. Ale jedná se o onemocnění, které zdaleka není probádané a synek má lehčí formu a v Evropě není žádný pacient s podobným profilem.

Nevím kam to synek dotáhne. On je velmi ambiciozní. Trénovat ale musí obezřetně a trochu jinak než zbytek týmu. Trenéři mu zatím nijak neulevují nebo nehledají pro něj jiný způsob trénování. Je mu 11, tak pokud něco nemůže vyloženě dělat, tak by ho nechali sedět v koutě. On sám si ale najde aktivitu jinou, kterou dělat může.

Jeho vada je viditelná a občas nevzhledná. Pro někoho jsem krkavčí matka, že dítě takhle tahám na trénink. Pokud je jeho stav horší, tak to spolu konzultujeme a spíš jsem to já, kdo mu řekne, že už by to fakt mohlo někoho položit a nebo mu to přijít nechutné, tak si dá pauzičku dva tři dni~t~.

Tatramelka+3 66284
8.6.2021 11:05:04
Ahoj,

také mám takovou baletku. Já sama balet miluju - dívat se např. v divadle. Mám ráda i vážnou hudbu. Tak děti byly zvyklé na různé melodie. Nemáme TV, ale občas jsem si, když jsem pila odpoledne po o kafe, pustila nějaký dokument. Moje dcerka se mnou jednou, když se jí nechtělo po obědě spát odkoukala "Darju" Darju Klimentovou a bylo to! Začala si pouštět sama Čajkovského, pořád si tančila a pořád chtěla chodit do baletu. Do divadla často chodím i sama (bydleli jsme v zahraničí na několika místech, tak jsem často neměla s kým jít). Dcerka ve 3,5 letech bez dechu sledovala Labutí jezero, Romea a Julii, Šípkovou růženku a jiné.
Dnes je jí 9. Tančí denně - doma, protože tréninky zatím mají jen 2-3x týdně. Má nakoukané světové scény. Není zdaleka tak pružná, jako jiné holčičky v týmu. Je ale hubená, cílevědomá a k provazu a placce se také tvrdou prací dostala.

Byla bych moc ráda, kdyby nechtěla jít na konzervatoř, ale šla na gymnázium. Je to chytrá holka a myslím, že by to bylo trochu škoda. Nikam jí nestrkáme, ale určitě jí podporujeme v jejím zájmu. Je šikovná a užívá si své první minirole v divadle.

Pro mnoho lídí jsme také velmi ambicozní rodiče. Uvolňuji dceru na různé zkoušky, tak třeba vloni v září a v říjnu měla téměř distanční výuku. Divadlo zkouší dopoledne. Představení bývají do 21.30 hod.. Jako rodič ani nemohu snad dítěti nařídit, aby to vydrželo. To dítě na to musí být samo od sebe a musí to žít. Jsou to hodiny čekání na svou roli, na svůj part, a když na to to dítě není, tak je všem na zkouškách na obtíž, pokud lítá a zlobí a chvíli neposedí. Vyžaduje to disciplínu a soustředění na lusknutí. Ne každý tohle chce a na sále či při zkoušách v divadle nikdo na hlídání, kdo by děti krotil není. Tohle prostě vůbec není o rodičích. Nebo tedy je, o ochotě být tam pak - pomoci se školou. Vyzvedávat, odvážet, zavážet.
Romana x 156433
8.6.2021 6:45:17
To já znám jen tu druhou variantu.
Ale dost doktorů mi řeklo, že zvlášť v pubertě by se měl kluk k tomu pohybu dokopat. Že to je pro vývoj důležité. Snažíme se široká rodina i nerodina, ale on to v sobě prostě nemá.
Půlka psa 24064
8.6.2021 6:36:45
Tak jistě, kamarády si dítě buď někde najde samo nebo nenajde, to za něj nikdo neudělá. Když nenajde, tak je ten pohyb asi na rodiči každopádně. Musím přiznat, že o té druhé variantě moc nevím, naše děti jsou sportovně velmi společenské, ale zase je to teda vyváženo tím, že se do určitého věku musí pořád někam na ty srazy s kamarády vozit, což je taky ve výsledku organizační zátěž.
 Názory 110 z 5777  [Dalších 5767 >>]

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.