Hypotéka ve 23 letech - ano nebo ne?

Víc hlav víc ví, proto se k vám jdu poradit - jaký máte názor na hypotéku? Ano, šla bych do toho, je to lepší než ty samé peníze vrážet do nájmu, nebo je to past na peníze, nikdy vice?

Totiž: Nedávno jsem se odstěhovala od rodiču, bydlím v podnájmu s dalšíma studentkama, chodím do práce. Přítel pracující v zahraničí přisel s myslenkou vzít si hypotéku, koupit byt nebo dva, a ty (pripadne jen jeden) do te doby, nez se spolecne usadíme a uvidíme co bude jak bude, pronajímat, a tím jakoby aspon trochu tu hypotéku zaplatit zpet. Nikdy jsem se o hypoteky nezajimala, tak se ted ptam znamych na jejich nazory a hle: Nekteri by do toho sli, protoze pak proste maji to SVÉ, zatímco např. muj 45letý strejda se pri tom slove chytal za hlavu, a že nikdy. Nutno podotknout, ze jeste i ted zije u svych rodicu ze, a nikdy tohle nemusel rešit

Já jsem jakože i pro - je to sice závazek, ale pak budu mit vlastní byt, peníze bych stejne musela platit tak jako tak do nájmu. Taky si rikam, ze je mozna i lepsi zacit to resit ted, nez pak nekdy ve 40 zjistit, ze pro rodinu je nejaky najemni 2+1maly. Oba víme, že u svych rodicu nezustane ani jeden z nás (neni misto), takže dříve nebo pozdeji bude otazka bydleni stejne aktualni...

Holky, jak vy? Sly byste do toho už treba v tech 23? A jsou veci, na ktere se musi dat bacha? Urcite pak pocitam s nejakym "zajistenim" kdo kolik dal penez, jak by se to resilo po pripadnem rozchodu /rozvodu apod. Díky za rady a postrehy!