19.3.2026 10:12:20 Ropucha + 2
Re: stáří
Huso, ale z mého pohledu to není o tom, že se nebudu nikdy šourat.
Šourám se už teď, nedobrovolně, štvě mě to, protože to není v souladu s mým vnitřním nastavením, ale holt to tak je.
Nicméně nemusím tomu přizpůsobovat i to nastavení, nemusím se vžívat do ublížené role, vzdychat a stěžovat si.
Někde mám nějaký limit, ok, bude jich možná přibývat, ok, ale já jsem pořád já a jak krásně napsala Beat, budu z každé přítomnosti sosat maximum a přemýšlet, jak
stále dělat maximum.
Mojí mámě je přes osmdesát a je radost s ní mluvit, pobaví se s vrstevníky svých vnoučat lépe než s kýmkoliv, kdo je mentální bába/ dědek. Ona má to štěstí, že se k tomu ani nešourá, ale i kdyby, to není hlavní. Ten mindset je opravdu věc volby, pokud člověka neomezuje duševní nemoc.
Odpovědět