Re: Příprava na přijímací zkoušky na střední školu

Mně moji rodiče nikdy nic neříkali,ohledně školy a vzdělání. Nikdy se mě neptali, jestli mám úkol nebo něco do školy.Nikdy se se mnou neučili.Nemusela jsem jim ukazovat známky.Když jsem byla v osmičce, řekla jsem jim,že chci na gympl. Tak prej jo, proč ne. Když jsem byla ve čtvrťáku, tak spolu tak nahlas spekulovali, co že by ta Federička mohla tak dělatTřeba celničku, to by bylo dobrý, moc by se nepředřela zná ty jazyky, dostávají tam úplatky,zabavujou zboží... Nebo letušku, to by taky nebylo špatný..A já v duchu úpěla-to víte že jo, celnička, v zimě tam prohledává chudáky lidi, co jedou u v noci z NDR, nakoupený načerno ty podprsenky a dětský bundy. a žvejkačky...A letuška to už vůbec ne, já nebudu nikde roznášet kafe, nejsem schopná o ani donést bez rozlití z kuchyně do obýváku...
Pak nám do školy přinesli tu brožuru,zelenou, Vysoké školy v Československé socialistické republice", já to prolistovala,a bez váhání píchla prstem na jednu školu a řekla jsem,že jedině to.
A pak jsem poslouchala, že si to mám rozmyslet, protože na tenhle obor se z té naší školy ještě nikdo nikdy nedostal. Ani na chviku jsem nezapochybovala,že já bych se tam nedostala.-)
Nedostala, tedy ten rok ne Přijímačky byly nad mé síly, nikdy jsem o těch věcech, co po mně chtěli, neslyšela
Ale nakonec si všechno už v té zlaté Praze zjistila, doučila a vzali mě.