Diskuze : Hlavní : Jak se seznámit

Pokud zde hledáte vrstevníka k vážnému vztahu, zklamu vás. Budou Vás oslovovat o generaci starší muži, kteří si myslí, že si čeká holka před nimi sedne na zadek. A pokud vás náhodou osloví vrstevník, počítejte s tím, že chce především sex a pak možná teprve vztah. Dopisovala jsem s jedním rok a byl to skoro seznamkový fantom, žádný vztah na dálku, ale oslovuje holky i z větších vzdáleností. Jmenuje se Jens....

Je to pro dospělé klienty, takže dcera šla až po vychození zš speciální, už jako plnoletá, měla odchozeno něco v denním stacionáři, invalidní důchod, vyřízené omezení svéprávnosti.Nastoupila ve 20 letech. Začínali jsme pozvolna, na jednu noc, pak na dvě, nastoupila v červnu a já začala hledat práci. Na konci července už jsem měla brigádu, takže tam musela být celý týden a domů šla na víkend. Od srpna jsem šla do práce na plný úvazek. Beru si ji jak je to možné, nejméně však jednou za 14 dní na víkend. Bylo to náročné pro nás pro obě. I teď se mi po ní stýská a těch 14 dní ji nevidět je pro mě strop. Při zvykání se musí respektovat individualita, snažit se přizpůsobit, někomu to trvá déle, od toho je zkušební doba. Po ní ale už se počítá, kolik času tam stráví a neměla by chybět víc než je limit, pak by vyhodnotili že tu službu tolik nepotřebuje a nabídli ji jinému. Samozřejmě pokud je v tom zdrav. problém, hospitalizace, to se nepočítá.

Přesně, stačí aby se snesly. Dcera je v chráněném bydlení a musí se tam snést pět autistů v jedné domácnosti. Každý má svůj pokoj :)

Konzervo ono tam je zpětná vazba, ale jiná než u zdravých dětí. Ale je to náročný, když ti vlastní dítě na pohlazení reaguje řevem, nebo tě kousne. Trvalo mi to dlouho, než sem se s tím smířila a vnitřně to bolí furt. Manžel to snáší ještě hůr, v podstatě bych pochopila ,kdyby odešel. A mám ho za dost velkého borce, ze to neudělal. Nedá se napsat všechno, bylo by to pro lidi co nás neznají nepochopitelné.

Konzervo, myslíš to asi hezky, ale je to hrozně naivní. Tam není ani myšlenka, ani prostor. Je to život v nastaveném režimu a přesto nepředvídatelný. Vztahy jsou a fungujou, ale spíš je to méně časté a co vím, tak spíš naopak, že ženské s autistou si našly chlapa, většinou z pomáhající profese, hasiče, lékárníka, a hlavně bezdětného. Dva, oba s autisty, se dají dohromady těžko. Pochopení by asi bylo, ale vždy bude preference toho svého, s jeho zvláštnostmi. A taky jaké je chtění těch dětí. Když bylo klukovi tři, chodili jsme za barák na písek, hráli si všichni se všemi, bylo to fuk, teď je to jiné. A ten čas? Když mi mamka pohlídá, skočím za kámoškou na kafe, za někým, kdo mě zná a víme o sobě (neztratí se čas přípravou, hledáním společných témat, úsměvy a cukání atd), na poštu a rychlý nákup, ať nemám výčitky, že je tam dlouho - a ještě rychleji, když to bude někdo cizí, komu bych platila. S penězi ej to pravda, není kde-za co je utratit. Dokud mám tu mamku, cizí si domů nepustím a za sponzorský dar jsem udělala R nový pokoj, služby, pomoc žádné.