| binaryy szuká ovci | 
 |
(2.11.2010 22:07:53)
Neumím to.Zlomilo mě to.myslím na ně denně,ale dnes tak nějak víc.
Bratránek skočil pod vlak..
děda se oběsil..
Marcel mi umřel v náručí na přechodě..
Mirek se zabil na motorce když pro mě zrovna jel...
Roman se oběsil ,bylo mu 25..
Maminka mé nej.kamarádky umřela po Vánocích loni na otravu krve..
můj tchán na rakovinu...
babička na mrvivi
druhá na rakovinu prsu
děda ve spánku
druhá babi na embolku
sestřenka v 15 sedla na moptoriku bez helmy a při podřazení spadla dozadu na hlavu
moje máma mi umírá...
KU.VA DRÁT
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(2.11.2010 22:10:12)
Smrti se nebojím, smrt není zlá,
smrt je jen kus života těžkého,
co strašné je, co zlé je, to umírání je
kdy smysly střelené v letu padají ze všeho, ze všeho,
a v rezavém potrubí těla čas hnije jak pomyje,
by rozložil ruce, oči, nervy a každý sval,
kterým svět v náruč jsi chytal a miloval,
smrti se nebojím, smrt není zlá, ve smrti nejsem sám,
umírání se bojím, kde každý je opuštěn, - a já umírám.
|
| Dee Dee+2 kluci |
|
(2.11.2010 22:13:43)
Wolker se smrti nebál.Asi věděl,jak dopadne.
PS:Se smrtí se dá smířít asi jen časem...
|
|
| Nana*81 | 
|
(2.11.2010 23:14:37)
Monty, moc děkuju že jsi mně připomněla Wolkera.
|
|
|
| Teraza Horáková |
|
(2.11.2010 22:12:10)
binaryy blbě. Na tuhle otázku hledám odpověď dlouho. Jsme tak sobečtí. Oni přešli jinam a nám se stýská. Věřící to asi mají jednodušší, myslím praktikující a opravdu věřící, oni vědí, co je potom, ale stýská se jim stejně. Nicméně, přejí svým blízkým nebe a klid. Nám se hlavně stýská.
|
| binaryy szuká ovci |
|
(2.11.2010 22:16:00)
ale já je tady chci! brečím tu jak malá..tolik jsem jim toho neřekla
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(2.11.2010 22:20:19)
binaryy,
to je možná ta chyba.
Máš blbej pocit ne kvůli nim, ale kvůli sobě.
Člověk se má ke všem lidem, který má rád - a zvlášť, když jsou staří nebo nemocní - chovat tak, aby věděli, co k nim cítí a jak jsou pro něj důležitý.
Mně se vloni o Vánocích zabil kamarád. Sebevražda. A pomohlo mi to, že celá jeho rodina i jeho přátelé mi na jeho pohřbu řekli, jak o mně hezky mluvil a že mne měl rád. Protože tím pádem jsem mu já dala to, co jsem mu dát chtěla a necítím vůči němu dluh.
Smrt je tady od toho, abychom si tu definitivu uvědomovali a nedělali kraviny.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(2.11.2010 22:21:35)
Dodatek - máš se chovat tak, aby v případě, že se vidíte naposled nezůstal špatnej pocit z toho, že jsi ještě něco "nestačila říct".
To, co chceš říct je v podstatně velice krátký a můžeš to opakovat nejen slovama.
|
|
| binaryy szuká ovci |
|
(2.11.2010 22:22:44)
ale jo, já vím,že věděli jak je mám ráda..ale..prostě najednou nejsou a já to neumím ustáát
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(2.11.2010 22:25:58)
Smrt není neštěstím pro zemřelého, ale pro ty, co zůstali naživu.
Autora citátu si nepamatuju, nicméně je to dost přesné.
|
| Teraza Horáková |
|
(2.11.2010 22:30:05)
Monty, to je to, co jsem psala. A jedna věřící kamarádka (netuším jaká církev) mi řekla k tomuhle právě, že je to kus sobectví, že buď toho člověka neseme v sobě a vzpomínáme a přejeme mu klid (bavili jsme se o někom, kdo velmi trpěl) a vzpomínáme a to je v pořádku, třeba i pláčeme, mne rozplakaly věci neuvěřitelné, jak se mi vybavoval vlastně v souvislostí s takovými... ptákovinami...
a nebo se na něj zlobíme, máme vztek, že je pryč.... a odpustit, že je pryč znamená, že pustíme jeho duši na svobodu a pak jen to hezké.... tak je nechme jít.
|
| binaryy szuká ovci |
|
(2.11.2010 22:32:03)
tohle si nemylsím,myslím,že jsou to jen berličky,aby to bolelo míň,abychom si to uměli nějak vysvětlit..prostě ti lidé umřeli, nejsou tady..a to je prvada..
|
|
|
| Ina | •
|
(2.11.2010 22:56:14)
Epikuros myslím.
|
|
|
|
|
| Pam-pela | 
|
(2.11.2010 23:11:36)
To už vzít zpátky nejde - ale - vzít si z toho něco a říkat to hezký lidem, který tu ještě jsou. Špatný říkáme snadno, to hezký míň....
A jednou jsem četla, že nikdy nikoho nemáme nechat odejít ublíženého...právě proto, kdybychom se už nikdy neviděli....aby si člověk nevyčítal.
Jinak - a z vlastní zkušenosti - truchlíme hlavně kvůli sobě....ne kvůli těm zemřelým.
Ti už jsou jinde.....
A jestli to trochu pomůže - tak něco, co jsem já nevěděla.....tím, že na ty zemřelé (leckdy fakt sobecky - a to taky střelím do vlastní řady) myslíme.....a jakoby je voláme zpátky, vysíláme k nim pořád jakoby truchlivou a negativní energii, ubližujeme....
Člověk má být vděčný za to hezké, co bylo a nechat je jít v pokoji....vím, že je to těžké, ale časem - jakoby plynoucím časem - by to mělo být snadnější.
Protože - a teď vím, že vstupuju na tenký led a nikoho nepřesvědčuju o své pravdě - ti, co už zemřeli před časem, jsou často zas už mezi námi.....prostě znovu narození...a tohle, co produkujeme - ty truchlící a negativní energie, dožene je i tady.
|
|
|
|
| Leňula, Andělka a Emilka | 
|
(2.11.2010 22:13:25)
Ne ale vážně .... smířit se s tím nedá, ikdyž ve tvé blízkosti bych asi nechtěla žít .... jsi horší než Jesicca Fletcherová ..... u ní to taky vymíralo na lusknutí ....
|
|
| Luc. |
|
(2.11.2010 22:13:54)
Ty jsi měla 3 babičky?
|
| Teraza Horáková |
|
(2.11.2010 22:14:34)
luc-luc a co je na tom divného? Já měla 3 dědečky. A nemám ani jednoho.
|
| Luc. |
|
(2.11.2010 22:15:59)
babička na mrvivi
druhá na rakovinu prsu
druhá babi na embolku
Tohle je divné, celé je to divné, takové nevěrohodné, omlouvám se, ale nemůžu si pomoc.
|
| Teraza Horáková |
|
(2.11.2010 22:22:13)
první děda umřel na prasklé slepé střevo, druhý v základu na cukrovku, třetí na rakovinu plic.
A?
Babička jedna se prostě vdala, prvního dědu vlastně nepamatuju, zemřel v roce, kdy jsem se narodila... mohl tedy chvíli počkat, ale štíři to tak mívají. Třetí děda byl babičky druhý manžel, toho pamatuju.
No a někdo to prostě tak má rozvodem, nebo se ovdovělý prarodič znovu ožení či vdá.
|
|
| Maťa. | 
|
(3.11.2010 0:17:33)
Umreli mi v priebehu piatich rokov traja veľmi blízky, najbližší ľudia na rakovinu.
Spomínam. Ale zároveň je pre mňa tento deň i radostný. Narodil sa totiž moj starší syn
|
|
|
| Leňula, Andělka a Emilka |
|
(2.11.2010 22:16:49)
přesně tak já měla taky tři a tři ..... rodiče z máminy strany se rozvedly a našli si někoho jiného, tím pádem pro mě další děda a babi, zvhledem k tomu, že se to stalo ještě než jsem přišla na světlo boží ....
|
|
|
| binaryy szuká ovci |
|
(2.11.2010 22:16:51)
jednu náhradní,ale branou jako svojí
|
| Luc. |
|
(2.11.2010 22:19:36)
Aha, díky za vysvětlení 
|
|
|
| zuzini | 
|
(3.11.2010 0:02:21)
Moje mladší dcerka má taky tři babičky 
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(2.11.2010 22:14:10)
Touhle jsem vyprovázela babičku... je to z jednoho náhrobku na malém hřbitově v JČ, znám ji od dětství... Autor neznámý, je to z třicátých let, stylově žádná bomba... ale nějak k ní mám srdeční vztah.
Ke sklonku žití, když se obzor šeří
staré zkazky zvučí jak v podzimním keři
chóry ptactva sněmu při posledním sletu
když se loučí s krajem, když jsou na odletu...
Vzpomínky mé dávné, rychlé jako ptáci
pějte svoji píseň tiše při mé práci
dopějem ji spolu, potom odletíme...
Ptáci, ti se vrátí. My se nevrátíme.
|
| Jana Nová |
|
(2.11.2010 22:21:35)
Mně zase přijde dost výstižný Jaromír Nohavica:
Spatřil jsem kometu oblohou letěla
chtěl jsem jí zazpívat ona mi zmizela
zmizela jako laň u lesa v remízku
v očích mi zbylo jen pár žlutých penízků
Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem
až příště přiletí my už tu nebudem
my už tu nebudem ach pýcho marnivá
spatřil jsem kometu chtěl jsem jí zazpívat
O vodě o trávě o lese
o smrti se kterou smířit nejde se
o lásce o zradě o světě
a o všech lidech co kdy žili na téhle planetě
Na hvězdném nádraží cinkají vagóny
pan Kepler rozepsal nebeské zákony
hledal až nalezl v hvězdářských triedrech
tajemství která teď neseme na bedrech
Velká a odvěká tajemství přírody
že jenom z člověka člověk se narodí
že kořen s větvemi ve strom se spojuje
krev našich nadějí vesmírem putuje
Spatřil jsem kometu byla jak reliéf
zpod rukou umělce který už nežije
šplhal jsem do nebe chtěl jsem ji osahat
marnost mě vysvlékla celého donaha
Jak socha Davida z bílého mramoru
stál jsem a hleděl jsem hleděl jsem nahoru
až příště přiletí ach pýcho marnivá
my už tu nebudem ale jiný jí zazpívá
O vodě o trávě o lese
o smrti se kterou smířit nejde se
o lásce o zradě o světě
bude to písnička o nás a kometě
|
| binaryy szuká ovci |
|
(2.11.2010 22:24:54)
tohle je nohavide vc pio squad..do breku
Vy kdož máte uši k slyšení a oči k dívaní
všichni lidé dobré vůle slyšte moje zpívaní
chci vam vylíčit příběh smutný jako život sám
o tiche bolesti kterou na duši mám
V měste Olomouci v starobyle metropoli hané
se narodilo dítě samým ďablem znamenané
neboť rudou skvrnu velikosti lipového listu
mělo na tvaři své jí jsouce nezrozené v Kristu.
jeho ubohá matka jejiž jméno není známo
jej položila ke zdi kaple na chladiví mramor
aniž řekla komu o tom aniž zmínila se muži ktery její tělo ke své rozkoši jen využil
seděl sem vedle ní ve špinavym bordelu
jenom tiše plakala a držela mě za ruku
na sobě neměla nic a měla dělat robotu
měla se mile usmívat a prodavat nahotu
dítě nalezeno bylo mrtve druheho dne z rana
otec rekl ze tak zněla vule všemocneho pana
a soudní lekař suchou řečí policejní čestiny
napsal že smrt nastala podchlazenim v noci zhruba ve 3 hodiny
ale netoužila po ničem nez po chvili ticha
pritiskla se ke mě začala mi šeptat do ucha
ze už nemuze dal ze ztrací víru ve vsecko
vypravěla o tom jak jí zaškrtili decko
oné noci ja v tam těch místech sem byl
a však jine sem věci dělal zpíval a pil
dvacet metru stranou kaple na lavičce z lahví vína
sem zpíval a tvou bluzu rozepinal
povidala pěkny veci o svym manželi
co po ranu jí probouzí hned pestí do hlavy
a její rodice že po porodu jí hned odhodili
dvacet let jí bylo už jí dochazeli síly
svlíkni si košilku lasko moje
do rana bíleho daleko je
do rana bíleho jeste kousek krasne je
kdyz lidi milujou
ja tam sedel jako cvok a nebyl schopnej slova
před jejím pohledem už nedalo se vubec nikam schovat
pak si lehla na postel a začla usínat
zeptala se jestli se o ní muzu postarat
jakej sen se mu zdal na co myslelo k ranu
když vychladalo jeho tělo v bílem povianu?
zda vidělo tmu zda vidělo hvězdy
tvaří k obloze a hlavičkou ke zdi
pak už nevnímala a ja přez ní položil deku
vyšel jsem do noci ven a dusil v sobě kus vzteku
myslel sem na její strach na každou její ranu
jakej sen se jí zdal a na co myslela k ranu
jiste slyselo muj hlas ktery parkem zněl
jiste volalo a ja ho neslyšel
ja ho neslyšel a nešel ta kam jít bylo nutné
od té noci mé písně jsou bez vyjímky smutné
nechal sem jí tam ležet a šel pomalu domu
proc sem jí nevytahl pryč z tech pekelnych drapu
chtel sem si jenon užit nevedel co bylo nutny
od te doby jsou moje pisne bez vyjimky smutny
cas odnaší naší bolest zvolna nahoru
a hanacka rovina se tahne k obzoru
jako prsty se k nebi tyčí olomoucke veže
a to ja sem byl kdo tam na mramoru ležel
a to ja sem byl ,a to ja sem byl
a to jasem byl - ja tam byl - ja sem byl -ja tam byl
kdo tam na mramoru ležel to ja sem byl .....
|
|
| Dee Dee+2 kluci |
|
(2.11.2010 22:25:37)
Ta je krásná a pravdivá. Má stejně skvělěj text jako melodii...
|
| Jaanja + Vojtín + Olík | 
|
(2.11.2010 22:43:07)
když jsem to slyšela poprvý, tak jsem si to pustila snad 3x a brečela jak želva.. krásná píseň a hrozně silná 
|
|
|
|
|
| :-( | •
|
(2.11.2010 22:16:20)
čas všechny rány zahojí. každý jednou zemře (bohužel někdo předčasně). sama už nemám rodiče a každý den musím myslet na to, jak by si mohla moje maminka užívat mého syna (je mu 18m, v jeho 4m bohužel zemřela). došla jsem k názoru, že hodní lidé umírají brzy, ale sv.ně bohužel přežijí nejdýl. :-/
|
| Adina,kluk 08 | •
|
(2.11.2010 22:20:49)
to je bohužel pravda,že sxx zůstavají a hodní odcházejí,je to strašně nespravedlivé.
asi ty svxx nahoře v nebi nikdo nechce.
|
|
| Teraza Horáková |
|
(2.11.2010 22:23:25)
i ty s..... někdo měl rád, měli blízké. A nebo jsou to tak zlí lidé, že na ně někdo vzpomíná jen ve zlém.
To tak taky někdy funguje.
|
|
|
| Lucie+3 | 
|
(2.11.2010 22:21:01)
Smířit se nedá, ale čas zahojí 
Je hezké, že na ně vzpomínáš....
|
|
| Mili+5 | 
|
(2.11.2010 22:21:30)
Největší pomocí a útěchou je pro mě víra v Boha a v budoucí setkání s mojí maličkou, naděje, že to neskončilo, že jen já mám tady na světě ještě úkol, který musím dokončit a pak se znovu setkáme, tak to mě přeneslo přes nejhorší chvíle a dá se říct, že zabránilo uskutečnění sebevražedných myšlenek, které napadnou asi každou pozůstalou maminku. Věřím, že láska, kterou k Milence stále cítím, mě s ní znovu spojí.
|
| Adina,kluk 08 | •
|
(2.11.2010 22:30:23)
Mandelinko to děláš dobře,taky se snažím říkat všem,že je mám ráda,zavolat nejlepší kamarádce i když se mi už chce spát,aby si člověk nic nevyčítal..
a taky tu chci být,nechci dopustit aby si na mě synek nepamatoval a vychovala ho jiná maminka..to bych asi ani po smrti nemela klid.
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)