| Pole levandulové | 
 |
(10.3.2011 17:58:26)
Ne, nechtela bych byt tehdy matkou, na materske byla totalni socialni izolace, zensky se honily jak blazni, aby byly dokonale matky a navic dokonale udernice. Lidi se bali navzajem si neco rict, protoze nikdo nevedel, kdo je tajnej a kdo te uda. Vecer nebylo myslitelne jit s kocarkem, to uz nekdo volala policii a podobne lahudky. Nakup zenske tahaly rucne kazdy den, byly sedrene a misto nakupovani prakticky porad neso shanely.
No a porodnice, kdy rodicka nemela absolutne zadna prava, tatinci tam nemeli pristup a zeny i deti byly vydany na pospas nerudnemu personalu, to fakt nebylo nic dobreho. Vim, ze nekdo namitne, ze podobne je to v porodnicich i dneska, ale neni to pravda, dneska ty moznosti jsou, lze i zaplatit sveho doktora, tatinka mit jako podporu po celou dobu porodu a jine, tehdy nemyslitelne veci.
Za mne jednoznacne vitezi byt mamou ted.
|
| & |
|
(10.3.2011 18:05:25)
Skramusko, segra byla dva mesice v nemcnici. Ja jsem se za ni nesmela jit podivat nasi mohli jenom snad jednou za 14 dni..
To ze se trhali mandle ze ziva a vrtali zuby bez umrtveni. JIna mne vztek jen si na to vzpomenu.. brr..
|
|
| *Niki* | 
|
(10.3.2011 18:10:39)
Skramuško, sociální izolace je spíše volba, než nutnost, moje máma byla rozhodně méně izolovaná než já 
Nákupy tahám každý den v ruce taky, či obden... a spíše na zádech. Většina toho, co nakupuju, byla i před 30 lety... já si naši sídlištní sámošku pamatuju dodnes, včetně toho, že kuře a rohlíky chutnaly tehdy stokrát lépe 
To není idealizace doby, aby mě zas někdo s politickou neurozou nechytal za slovo
Byla bych matka i tehdy, i když látkování by nebylo moje hobby, ale co naplat. Měla 2-3 děti jako dnes, byla s nimi doma. Jen bych si víc mákla, bo bych byla bez sušičky a myčky, ale to nemá někdo ani dnes.
Kroužky, vyžití pro děti, bylo toho dost i za mého dětství.
Porodnice děs, ale z mého pohledu je to skoro vězení i dnes... jen zabalené do úsměvů a vymalovaných pokojíčků. Moje máma mě sice 12 hodin po porodu neviděla, ale naprali do ní léků méně, než do dnešní průměrné rodičky. Nic není ideální.
|
| Pole levandulové |
|
(10.3.2011 18:19:50)
Mono, ja bych taky tehdy byla mama, kdyz uz by nebylo zbyti, ale jsem rada, ze jsem dnes. Tehdy maloktera mela k dispozici svoje auto, takze jakakoli cesta kamkoli byla velkoakce, s kocarem clovek vsude spis prekazel, na zeny na materske se pohlizelo tak, ze maj sedet doma na zadku a ne courat po vystavach, restauracich a podobne. To jsem myslela tou socialni izolaci.
A nemocnice - dneska si muzes doktory vybrat, muzes si pripadne stezovat, manzel muze dohlizet na to, aby dodrzeli tvuj porodni plan atd. Tehdy toto vsechno bylo sci-fi,doktori se ani neobtezovali te informovat, ze ti pri porodu zmrsili dite a ze se mas pripravit na zivot s totalnim invalidou. Pustili te domu, dva roky ti na tve dotazy rikali, ze to to dite dozene, at to neresis a pak, kdyz omylem byla jina doktorka, ktera netusila, ze ty netusis, ti jen tak mezi reci zminila, ze to, ze syn nebude chodit, vis, tak jak jsi se rozhodla s ustavem. Fakt, skvela doba. Dneska se aspon muzes informovat prubezne, kdyz se ti neco nezda. Nerikam, ze dneska se nemuze stat neco podobneho, ale aspon uz lidi nejsou tak naivni, jsou informovani a vi, co se muze stat a sami si to hlidaji.
|
|
| Maia | •
|
(10.3.2011 18:24:12)
Mono ty kupujes totez, co se kupovalo pred 30 lety ?
Ja tedy asi nic, krome chleba, rohliku a kurete Pamatuju si tu vykradenou smaosku a ten svatek, kdyz mi mama koupila Jovokoktejl, nebo jak se to jmenovalo...
Zato ty fronty bych uz nechtela zazit.
|
| Maia | •
|
(10.3.2011 18:25:30)
Samosku ...ditko po mne chce nalepit samolepky a ja delam nekolik veci najednou
|
| *Niki* |
|
(10.3.2011 18:36:21)
Maio, Skramuško, a neidealizujete si to dnes?
K autu, moje máma ho k plné dispozici měla, já neřídím, takže je to jedno.
Sice můžeme kamkoliv, ale že nevidíš ty pohledy lidí na matky s dětmi bude možná tím, že nejezdíš MHD, nebo to ignoruješ
My si více troufneme, ale koukají se na nás stejně...
Naše sídlištní sámoška byla skoro vždy plná, jasněže ne plná těch hromad barevných éčkových zázraků dovezených... výběr malý, banány atd ne, ale tohle snad není ta podstata mateřství tehdy že
To je i povahou, je fakt, že moje aktivní máma to neměla jednoduché tehdy, já jakožto pasivní osoba dnes, bo je in furt něco podnikat, já nejraději čtu a jsem sama
Já to mám s mámou podobné v tom, že jsme byly dlouho doma a měly pohodu, mě i ji manžel na mateřské uživil, ona byla doma 5 let (chodila jsem až do předškoláků), já trochu déle, bo mám děti 3, ona měla jen 2.
Pro obě z nás to byla nejhezčí doba a pohoda.
|
| Pole levandulové |
|
(10.3.2011 18:47:45)
Mono, ale ze ty neridis, je spis mene bezne nez to, ze tehdy tvoje maminka ridila. My sice auto meli, mama ridila, ale dostat do nej kocar, posleze vozik, byl taky celkem problem. Nemyslim si, ze bych si idealizovala dnesni dobu, ale vim, v cem ziju - kdyz se s kamaradkou domluvim, ze vezmem deti na mesic k mori, zaridim vse behem hodiny na netu, nalozim deti i kramy do auta a za par hodin uz se koupem. Tehdy jsme sice taky jezdili k mori, ale byla to vzdycky akce Z, kdy clovek muzel potupne zadat o devizovy prislib a vyjezdni dolozku ci jak se to tehdy jmenovalo,a kdyz to vsechno ziskal, tak se mohl trepat, aby ho z hranic nevratili kvuli nejakemu neprejicicmu sousedovi zpatky.
|
| *Niki* |
|
(10.3.2011 18:53:02)
Skramuško, ale jistě i ty uznáš, že žen, které si mohou dovolit odjet zítra na měsíc k moři, ať už časově, či finančně, bude naprostá menšina, spíš je to výjimečné
Ale jo, když jsou peníze, je dnes možné kdeco, a mnohem více, než jindy. Však já to nezpochybňuju.
Jen říkám, že míra spokojenosti s mateřstvím a na rodičovské (mateřské) s tím, co ty píšeš, moc nesouvisí. Dnes nejsou ženy doma o moc déle a o moc spokojenější, a to máme vše, co si můžeme dovolit...
Nešťastných frustrovaných žen s dětmi je možná i více. Ale možná se pletu.
|
| Tenna /2 | 
|
(10.3.2011 22:05:06)
"Dnes nejsou ženy doma o moc déle a o moc spokojenější, a to máme vše, co si můžeme dovolit..." - souhlas. Také si myslím, že spokojenost matek není přímo úměrná počtu krámů, které je možné si pořídit, a počtu kroužků, do kterých je možné se přihlásit. Každá doba má jiný kontext, tehdy byly zase různé věci naopak jednodušší. Politicky to rozhodně nebyla ideální doba, ale že by lidé byli hromadně nešťastní, to zase také nebyli. Rodinnému životu a mateřství ta doba zrovna dost přála.
|
|
|
|
| Maia | •
|
(10.3.2011 19:27:30)
Mono, ono je to asi o tom, jak kdo zije a co ma okolo sebe.
Mne prijde realne vse, co popisuje Skramuska a naopak si neumim predtsavit, ze pred 30 lety mela zenska auto pro sebe. To nebylo moc bezne, ze zeny mely ridicak,natoz auto.
My meli auto jako rodina az v dobe, kdy mne bylo asi 10 let, nemeli jsme telefon, auto, barevnou televizi atd.
Dneska temer vsechny me kamaradky maji sve auto. Mama nemela ani korunu, ani ridicak, soupla me do jesli v pul roce,aby meli co jist.
Je pravda, ze ona byla prumerna, spis chudsi tenkrat a ja asi bohatsi dnes.
Ale pokud se bavim s babickou i s mamou, tak mi obe zavidi materstvi dneska, ty moznosti, ten klid, ze nemusim tahat dite do jesli v 6 rano, pak stat odpoledne frontu a mazat domu neco uvarit z toho ,co si vystaly. A ze mi manzel pomuze, postara se na vikend o deti, aj jediu s kamoskama na vikend, narozdil od taty, ktery nevedel, do ktere tridy chodim a totez jsem videla okolo sebe, otcove se do vychovy moc nezapojovali.
Nevim, mama jsem tenkrat nebyla, ale jeste jsem nezazila starsi zenskou, ktera by rikala, ze to ony mely lepsi.
|
| *Niki* |
|
(10.3.2011 19:41:37)
Maio, tak se musíš kouknout i jinam, než na sebe a své nadprůměrně zajištěné kamarádky. A zjistíš, že tvá realita se netýká většiny. Že po jeslích volají ženy i teď, a pokud je nemají, děti jdou k babičkám či do soukromých školiček, např.
Ani v době největší kolektivizace nechodilo do jeslí více než 30% dětí.
Co se auta týče, netvrdím, že je běžné neřídit - však já začnu, 2 ojetiny tu před domkem máme, jen s tou jednou zatím nikdo nejezdí
Stále matky a rodiny řeší logistiku, školku, práci či nemožnost práci najít, poletují a vyzvedávají, práce, děti, domácnost, kroužky, zařizování, vybrat si mohou ne z 5, ale 50 jogurtů, děti mohou dělat golf, nejen sokol a tenis, těch možností je více, ta podstata se ale moc nemění.
Kdo má nadprůměrné finance to pochopitelně vidí možná jinak.
|
| Maia | •
|
(10.3.2011 19:48:11)
Jak rikam, kazdy to vidi podle sebe a sveho okoli a take vychazim z toho, co mi rikaji mama a baicka.
Ale je pravda, ze ja jsem z chude rodiny, kde zeny oddrely vse,domacnost, praci a jeste porad nebyly na nic penize, takze ja se ted citim jako kralovna
|
|
|
| & |
|
(10.3.2011 19:47:40)
Mai, no tak pred triceti lety byla jina porizovaci cena auta nebo televize nez je dnes.. Jinak rodin s dvema auty znam opravdu jenom par..
|
| *Niki* |
|
(10.3.2011 19:54:55)
HM, já taky. Tady kde bydlím, má 2 auta tak polovina lidí, ale tady bydlí řekněme, ne lidé s průměrnými příjmy. Většina rodin má auto jedno.
My máme 2 fakt stará v ceně ani ne jedné průměrné ojetiny
|
|
|
|
|
|
| Pole levandulové |
|
(10.3.2011 18:29:54)
Maio, ted budu psat proti sobe, ale vezmi si, dneska uz tezko zazijes tu cistou radost, kdyz se ti podari v jeden den koupit najednou pomerance a banany
|
| Maia | •
|
(10.3.2011 19:19:13)
To je fakt Tenkrat clovek mel vazne radost, kdyz neco ulovil, taky zelinar a reznik,to byl nekdo !
|
|
|
| & |
|
(10.3.2011 18:38:02)
Ja si pamtuji na Jovo zele a joguty ve skle ty byly fakt dobry, a marmelady a stavy s jahudkou.. Akorat to silene drahy kafe a hnusny prosly arasidy.. Ale uzena makrela za 2,80..
|
|
| Černá kronika | 
|
(10.3.2011 19:24:37)
Prosím tě, co je to za blbost? Já jsem v letech 1986 - 1990 prodávala v potravinách a lahůdkách a rozhodně to taková katastrofa nebyla. Piš si co chceš, ale tohle rozhodně není pravda. Jogurtů sice nebylo X druhů jako dneska, bylo jich jen pár, ale byly pořád a byly výborný. Žila jsem v pohraničí a naše zboží kupovali Němci jako divý a rozhodně to nebylo jen kvůli ceně. Tvrdý sýry brali po celých cihlách, jogurty taky a konkrétně ve tvrdých sýrech o moc menší výběr nebyl, než je teď, alespoň u nás na maloměstě se sežene niva, červená a žlutá cihla, madeland a gouda a to je vše. Tehdy pamatuju v obchodě například ještě brynzu na váhu nebo blaťáčký zlato. V ovoci a zelenině takový výběr sice nebyl, ale banány i pomeranče se sehnaly a pokud tady zmiňuješ fronty, tak co dneska nestojí lidi zase naopak v hypermarketech u kas, kde jede jen jedna nebo dvě?
|
| Maia | •
|
(10.3.2011 19:40:35)
Ty mi chces rict, ze byla stejna nabidka zbozi v tehdejsi sidlistni samosce jako napriklad dneska v beznem Albertu??
Tak tohle je vazne blbost.
|
| Černá kronika |
|
(10.3.2011 20:10:13)
Chci tím říct, že rozhodně nebyla v obchodech taková bída, jak popisuješ. Ani dneska nemá každý možnost jít nakupovat do Alberta, já musím vystačit s Jednotou nebo Lidlem a taky žiju.
|
| Maia | •
|
(10.3.2011 21:30:53)
Albert je obycejna samoska, zadnej luxus, v Jednote jsem byla asi jednou v zivote, tady neni a do Lidlu nechodim z jinych duvodu.
|
| Černá kronika |
|
(10.3.2011 22:05:37)
Já vím, že Albert je obyčejná sámoška, ale není všude. Přeci nepojedu pro rohlíky a sýr 30 km daleko. Tohle je výhoda větších měst, na malých městech a vesnicích takový rozdíl v sortimentu teď a tehdy nevidím. Mimochodem, po 14 hodině se už u nás těžko seženou rohlíky a chleba, snad jen v tom Lidlu, ale v Jednotě a těch menších obchůdcích už ani náhodou. A fronta na maso je tu často až na chodník, no jo na 7000 obyvatel jedno řeznictví....
|
| *Niki* |
|
(10.3.2011 22:13:42)
to mi připomíná, jak jsme bydleli před tím na vesnici u Brna, že když jsem chtěla po 15 hodině náhodou nějaké pečivo, tak jsem měla smůlu - když opominu, že krám zavírali kolem 17 hodiny.
Pak tu tedy byla večerka, kde pravidelně prodávali prošlé a plesnivé potraviny.
Náš sídlištní krámek byl i za hlubokýho totáče otevřený do půl 8, to si pamatuju přesně a pečivo tam bylo, vždy, když jsme se vraceli z tréninku, který končil po 18 hodině, jsme si tam kupovali čerstvé výborné rohlíky... jasně, to už byla 80 léta, takže ne 30, ale 25 let...
Když máš finance, mohla jsi si to udělat jednodušší před 30 lety, i dnes, a naopak, když je nemáš, nebylo to jednoduché tehdy ani dnes, když tedy pominu to, že vyhazov z práce byl méně reálný, než dnes. Myslím, že nízkopříjmové rodiny jsou ve větším stresu dnes, než před 30 lety. Ale můžu se mýlit.
Papírové pleny jsem na cestování měla už já a to je mi přes 30. Naši byli docela akční, stále něco podnikali, výlety, kroužky, moře, já jsem mnohem větší pecivál... ve věku své staršího syna jsem byla už 3x u moře (v Bulharsku), my byli jen 1x 
|
| *Niki* |
|
(10.3.2011 22:19:20)
Jinak naši neměli extra příjmy, to moře bylo naší škodovkou a plný kufr paštik a těstovin, a jezdili jsme do kempů
To bysme mohli taky, kdybych to brala jako dovolenou, ale do takových akcí se svými 3 dětmi nejdu
|
|
|
|
|
|
|
| Tenna /2 |
|
(10.3.2011 22:12:35)
Na konci osmdesátých let už byla nabídka opravdu slušná. Pochopitelně se nedala srovnávat s tou dnešní, nebyl tu prakticky žádný dovoz ze zahraničí, ale je otázka, zda je ta dnešní přehršel všeho možného, často velmi nekvalitního, k nějakému valnému užitku. (A to, prosím pěkně, píši jako zapřisáhlý antilevičák a odpůrce totality )
|
| Anni&Annika | 
|
(10.3.2011 22:22:23)
jsem matkou pred 25 lety a ted...staci to? ....oboji melo neco do sebe a teda machani plin latkovek me teda dostaval, to bylo jedno z mala, co me deptalo....ale existovaly uz jednorazovky, mela jsem je na cesty......a jak pise Mona, kdo mel, mel se i tehdy dobre.....nejenze existovaly tuzexy, muj muz, ja a nase rodina byla mezi tema, co jezdili na zapad a tak nase mala i ja mela vsechno....navic...dalo se i cizi zbozi sehnat podpultem a jidlo v essu, ci se dalo zajet do DDR a koupit za zapadni marky v jejich obchodech....jen nezapomenu, jak jsem poprve prijela ze zapadu a vsechno mi prislo takove sedive.....
jo a co taky nebylo ono....jesle od 2 let.....to uz bych teda nechtela...
a ke kocarkum.....no, byly i jine nez liberty...ja mela trojkombinaci z DDR a golfac /fakt uzasny a promakany z BRD, taky byl hodne drahy, ale znacku uz nepamatuju/, ale v cechach se daly se sehnat i jine kocarky.....
no, kdyz to shrnu, kazda doba mela neco, ale vesmes jsem spokojena s kazdou
|
|
|
|
|
|
| Maia | •
|
(10.3.2011 18:18:13)
Skramuško pekne si to vystihla.
Ta totalni izolace, to uz se dneska vidi malokdy.
Napriklad moje matka nechape, ze nejsem sedrena a netesim se odpocinout si do prace, ze se schazime s kamaradkama, jezdime s detma na akce, ze nas nikdo nevyhazuje z restaurace s detma (to by si pry ona ani nedovolila vlezt do nejakeho podniku s diteme), ze manzel s nama byl po porodu na pokoji cely tyden, nez jsme sli domu, ze byl u porodu, ze umi prebalovat, koupat a postarat se o deti...je toho nekonecno.
|
|
|
Brrrr, spousta malejch dětí pohromadě. 
Do kroužku mi chodily až od tří let, kdy tam už byly samy. Žádný cvičení nebo plavání s dětma, na to by mě nikdo nedostal.
...jsi me donutila zamyslet se...je to fakt o lidech.....segra s malou /svoji/ je kazdy den venku, v lese, parku, na hristi. Myslim, ze segra by se neznemila, at bys delala cikoliv.....kazdy den by stejne vyrazila...a prijde mi, ze je ji i jedno, jake je pocasi
...a my mame vyhodu.....napnem plachty a vyrazime....a prespat nekde v zatoce na vode uprostred lesu.....je to uzasne
V její náručí
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Vánoční slavnostiLiberec 
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Vánoční slavnosti
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)