Amarela |
|
(29.5.2012 14:45:48) Vlastně tak trochu navazuji na předchozí téma o tom, zda vám rodiče pomohli s bydlením. Z příspěvků to vypadá, že většině ano, některým ne- k těm patřím i já a můj muž. U nich v rodině se tak nějak počítá s tím, že co rodiče ušetřili, sice svým dětem nepředali, ale naopak si z toho zafinancují svůj pohodlný důchod, až bude třeba, prodají i dům, budou na stará kolena cestovat a užívat si, dokud bude zdraví sloužit, až nebude, zafinancují ze zbylých peněz placenou péči ve stáří. Tento model mi připadá v dnešním světě, kdy rodiny žijí obvykle daleko od sebe, velmi rozumný, i když v určitém směru smutný, ale dynamika dnešního života je zkrátka taková, kvůli prac. příležitostem málokdo zůstává v blízkosti původní rodiny. Ovšem když beru v potaz ten případ, kdy rodiče své finanční přebytky investují do bydlení svých potomků, prodají třeba na stáří i svůj dům, peníze dají dětem a jdou do menšího, vyplývá mi, že když pak onemocní a potřebují péči, nemají na ni pak moc kde vzít a logicky asi přijdou ke slovu děti, které by se o ně měly v tomto případě postarat. I když to určitě není jednoduché. A pak je tu případ mé příbuzné, která od rodičů nedostala vůbec žádnou pomoc, díky nepříznivým životním okolnostem má dnes co dělat, aby se sama uživila, vlastní střechu nad hlavou ani ve svém pokročilejším věku stále nemá a její rodiče jsou už dávno v důchodovém věku, zdravotní problémy přibývají a dá se očekávat, že brzy budou vyžadovat péči. Peníze nemají žádné, prodat není co. Na zadní vrátka prostě nikdy nemysleli, jasně, je to jejich chyba, ovšem teď už je pozdě bycha honit. Mojí příbuzné to dělá velké starosti, protože je nemůže vzít ani do svého malého krcálku, který si pronajímá - je zkrátka příliš malý, pečovat o ně nemůže, protože se ze všech sil snaží zajistit aspoň holé živobytí. Já vůbec nevím, jak by toto mohla řešit a samozřejmě nečekám, že tady nějakou radu dostanu, jen jsem chtěla vědět, jaký postoj k péči o staré rodiče máte vy? Tento problém se asi jednou bude týkat hodně z nás, proto mě zajímá, jestli máte alespoň představu, jak to jednou budete řešit? Musím přiznat, že přístup rodičů mého muže mi v tomto ohledu přijde velice rozumný, dětem nic nedali, ale budou schopni se zajistit sami, pro nás to třeba znamená nulovou pomoc do začátku, ale vědomí, že v důchodu jsou o sebe schopni postarat se sami, takže v tomto směru naopak velká úleva. Jak to vidíte vy?
|
Epepe |
|
(29.5.2012 14:48:42) Né, strčim je do důchoďáku. A děti do děcáku. Co se s nima mazat, spratkama.
|
Epepe |
|
(29.5.2012 14:50:22) Jejda, nechtěla jsem být první, to mělo být jen pro oživení diskuze. Po přečtení názvu mně to prolétlo hlavou. Přenechávám prostor vážné socioekonomické diskuzi.
|
|
Amarela |
|
(29.5.2012 14:52:44) ????
|
Epepe |
|
(29.5.2012 15:01:25) Viz níže. Ten nadpis prostě vyznívá dost legračně.
|
|
|
Binturongg |
|
(29.5.2012 23:21:32) Napadlo mě totéž
U nás je naštěstí dost členů rodiny, aby se o staré a handicapované postarali i přes to, kam se svět řítí. Americký model - vychovat děti a vidět je jednou za pár let, v lepším případě o vánocích, stejně jako jiné členy rodiny, je mi cizí, nerozumím mu a nehodlám ho praktikovat
|
|
|
Venavella |
|
(29.5.2012 14:49:19) U nás je to domluvený - já se starám o mámu a brácha to spolufinancuje. U manžela předpokládám, že to bude podobný, švagruše se postará o rodiče a my to budem z větší části platit. Plus samozřejmě spolupéče, ale to hlavní u my mámy bude jednoznačně na mě.
|
|
štěpánkaa |
|
(29.5.2012 14:57:55) NO, vlastní bydlení nemám ani já, ani rodiče, naše mzdy jsou podprůměrné, důchody rodičů taktéž. Starat se o ně asi nebudu, nevím jak bych to při práci zvládla. co budu dělat, kromě toho, že do 65 jsem v pracovním procesu, pokud mě nevyhodí, nevím,..... Moje děti budou pracovat do 70, takže s jejich péčí na stará kolena také nemohu počítat. jen doufám, že jejich zaměstnání bude lukrativnější než moje a že si aspoň svoje bydlení, které jim zůstane na stáří, zafinancují....
|
|
Persepolis |
|
(29.5.2012 14:58:41) O tchyni se ,předpokládám, postará švagrová. Bydlí s ní v jednom domě, který na ni tchyně nechala celý přepsat. Ostatní sourozenci(včetně manžela) s tím počítají a pokládají to za její povinnost, když ji matka věnovala dům, zatímco ostatní sourozenci nedostali nic. Jsem docela zvědavá jak to dopadne. O mámu se nejspíš budu starat já.
|
Denyna |
|
(29.5.2012 15:09:14) Persepolis, to je přesně ono. Teď bez jakékoli narážky na vaši rodinu, úplně se mi vybavily všechny ty diskuze, kterak rodiče napsali dům na syna a očekávají péči, což po synově svatbě manželce moc nevoní. A jsou tu stesky na to, jak se s tchánovcema špatně žije, jak se o ně musí starat a jak se s nima nedá dohodnout a jak se všechno čeká od nich, nikoli od dalších sourozenců, kteří jezdí jenom na návštěvy.
|
|
IvanaJ |
|
(29.5.2012 15:18:56) tchyně přepsala družstevní byt na nejmladšího syna. ostatní sourozenci se tedy domluvili, že se brácha o matku bude starat. jak to dopadlo? po dvou letech musel byt kvůli velkým dluhům prodat, z peněz za byt vyplatil dluhy, tchýně je na drahém podnájmu , který jsme sháněly my se švagrovou. tchýně má důchod cca 3 300, takže ji každý měsíc musíme dávat peníze. a ona je ještě tak sprostá, že si zavolá, že se jí rozbila tv a tak potřebuje novou a ten můj jde a koupí ji. tchýně se schválně dožije 100 a budou ji živit ještě naši kluci.
|
Denyna |
|
(29.5.2012 16:36:41) JO, to je přesně ono. Myslím, žes to napsala dost hnusně.
|
|
|
|
|