| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Stydlivé dítě - jak na ně?

 Celkem 86 názorů.
 jezinečka 


Téma: Stydlivé dítě - jak na ně? 

(24.2.2016 12:41:01)
Prosím potřebuji poradit... už nevím, jak na naší téměř 6 letou dcerku. Dnes jsme měly ve školce tzv. depistáž, nevím, jestli s tím máte někdo zkušenost, jde o test školní zralosti, trošku mi to přišlo jako trochu obsáhlejší zápis, který jsme absolvovaly před 20 dny. Dcera je opravdu moc šikovná, chválila jí paní psycholožka i ve školce je hodně chválená, že umí víc než ostatní předškoláci, umí i číst, psát tiskací písmenka, ale samozřejmě ne dokonale... v čem je problém... neumí to prodat. Je tak moc stydlivá, neprůbojná. Dnes u té psycholožky ani neřekla své jméno, protože se stydí, Na besídkách ve školce neřekla už asi 3 po sobě (v horizontu 2 let) svou básničku, protože se stydí. V davu dětí to docela jde, ale jinak, jako solista, to nedává. Nedokážu si představit, že bych ji třeba poslala k sousedce pro vejce, protože by buď vůbec nešla, nebo došla, ale neřekla by si o ně, ač sousedku hodně dobře zná.... jak říkám s dětmi nemá víceméně problém, ale jak má promluvit na dospělého, tak to je boj... neodpovídá na otázky, vždy buď zrudne nebo se jde schovat ke mě "pod křídlo". Prosím o jakýkoliv tip jak ji nenásilně naučit být průbojnější, budu vdečná za cokoliv. Jinak psycholožka říkala, že by bylo škoda dávat odklad, protože je moc šikovná...
 Kafe 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 12:45:13)
Má třeťačka je to samé. Mění se to velmi velmi pomaloučku. Nedávno jsem pro ni šla do družiny s kamarádem. Nebyla ani schopna ho pozdravit, pověsila se na mne, hlavu mi strčila pod křídlo. Přitom je mi skoro po ramena. ~:-D Stydlínek můj. ~s~
 Yuki 00,03,07 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 12:50:14)
zvykne si, ale zkoušej to co nejdřív a tak ,aby to zvládala - pošli ji klidně k té sousedce, domluv se napřed se sousedkou, a dceři dej lístek se vzkazrm pro sousedku, aby nemusela mluvit, zjistí, že to jde
pak jí dej lístek, kde to ale nebude všechno, třeba že chceš vajíčka, ale ne kolik, dceři dopředu neříkej, že to tam nebude, ale řekni jí, že má přinýst 5 vajíček, dej jí lísteck, sousedka se na počet zeptá, a tak postupce, stejně tak do obchodu, malý obchůdek, vedsnický by byl ideální, napřed s lístkem, pak bez něho

zvykat postupně, ale čím dřv tím líp

no ale hjestli tě to uklidní, já sice teoreticky radu mám, ale jeden z mých synů je těžký itrovert, odmítá mluvit s kýmkoliv cizím, do obchodu by nešel ani v 15 dobrovolně, je strašně ochotný komukoliv pomoct, pokud u toho nemusí mluvt, pokud je tam někdo s ním, myslím, někdo z rodiny, on pak strašně ochotně pomůže, usdšělá, ale tu komunikaci musí zajistit někdo jiný, třeba brácha, to je jedno, ale on ne

s věkem se to zlepšuje, už dokonce občas i cizím odpoví i větou, jednoduchou, ne jen kývnutím hlavou :))
zlepšilo se to někdy kolem 13 let

ale introvert je takový, že jsme byli na vyšetření u klinické psycholožkly, jestli to není autismus, v ppp ani spc to nedokázali podle jeho projevů ani potvrdit, ani vyloučit a tak nás hnali dál

 jezinečka 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 12:55:38)
Tak teď nevím jestli se mám děsit nebo se uklidnit, že to je v poho~t~

Ne, díky moc za rady... taky jsem si říkala, že ji zkusím poslat do krámu, třeba pro rohlíky a počkám venku....
 Yuki 00,03,07 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 12:58:10)
a proč by tam chodila sama, když ty budeš venku?
to neprojde, musíš mít takový důvod, proč nejdeš ty, že jí nic jinýho nezbyede - chceš zmrzlinu? dobře, ale mám plný ruky, vařím, ... jdi si ji koupit sama - a bude bez zmrzliny :))))
 withep 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:35:26)
Loni v dendrologické zahradě se děti strašně těšily na zrmzlinu, když jsme se vrátili z okruhu a došli ke zrmzlinářce, nebyly s to jí říct "míchanou", prostě ani ta zmrzlina na dosah jim nebyla dostatečnou motivací. Jsem se šprajcla, že to za ně říkat nebudu, a byli bez zmrzliny, aby pochopili, že už s tím mají začít něco dělat.
 Katka a 2 výrostci 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:41:32)
Jsi dobrá, drsná. Já bych vyměkla. Ale u nás by to oběma ~o~šel koupit mladší, od chvíle, kdy začal mluvit :)
 jezinečka 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:46:21)
tak to už se mi taky stalo, že jsem se šprajcla a nedostala to. Nevím teď konkrétně o co šlo, ale já prostě nevyměknu, když mi na něčem záleží...
 Yuki 00,03,07 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:46:41)
no jak píšu, ani ta zmrzlina, děcko bdue raadši bez ní, než promluvit
 TaJ 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 23:35:37)
Yuki - mám takového syna...teď mu bude 8 a konečně jsme se dostali k tomu, že si jde koupit něco třeba do stánku v pekařství, zatímco já stojím opodál...jde to pomalinku, ale jde to...loni by si to ještě ani koupit nešel, to jen stál vedle mě a šeptal "řekni to ty"...a to, že nebude mít zmrzlinu, nebo koláček, s ním vůbec nehnulo, klidně se bez té věci radši obešel, i když jsem viděla, že by ji moc chtěl...ale než by se zmobilizoval k takové akci, to byl radši bez toho...letos už je to jiné, ale pořád potřebuje mít na dohled morální podporu~:-D
 Alena 
  • 

Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 12:58:07)
"zvykne si, ale zkoušej to co nejdřív a tak ,aby to zvládala - pošli ji klidně k té sousedce, domluv se napřed se sousedkou, a dceři dej lístek se vzkazrm pro sousedku, aby nemusela mluvit, zjistí, že to jde
pak jí dej lístek, kde to ale nebude všechno, třeba že chceš vajíčka, ale ne kolik, dceři dopředu neříkej, že to tam nebude, ale řekni jí, že má přinýst 5 vajíček, dej jí lísteck, sousedka se na počet zeptá, a tak postupce..."

za toto bych te jako dite nesnasela, rodice take meli napady me takhle posilat na otuzeni s nejakymi vzkazy a zkusili "nacvicovat", bylo to pro me jako dite nesmirne ponizujici (nebyla jsem blba, bylo mi i v sesti jasny, ze si to mohou zaridit sami, ze me zkousi), nastesti je to brzy preslo a pochopili, ze me maji nechat.
 Yuki 00,03,07 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 12:59:31)
Aleno, jak píšu, nsmí se aktivně bránit a musí mít pocit, že to jinak nejde, maminka právě peče, má ruky od mouky, na vařiči něco bublá, vajíčka chybí, je potřeba rychle jednat

ale jestli nechce, tak to nemá smysl
 ehm 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 15:53:44)
Souhlasím, byla jsem podobné dítě a nějaké nacvičování situací by k ničemu nebylo, já jsem primárně nechtěla být takové situaci vystavována. Pokud nechci obecně mluvit s dospělými, tak na tom nic nemění žádost matky, abych zaskočila za sousedkou a zachránila pečení. Kromě toho, pro mě bylo mnohem obtížnější dospělé o něco žádat, jít si pro mouku k sousedce se řadilo k nočním můrám, nějaký lísteček by to neřešil. Stojím za dveřmi a nevím, kdo mi otevře, např. manžel sousedky, sousedka mouku nemá, to vyvolá pokračování konverzace atd..

Radu nemám, já z toho celkem vyrostla do společensky přijatelné formy. Domnívám se, že to, co by mi pomohlo, by byla bezvýhradná akceptace rodiči, postoj stydlivost je úplně v pořádku z jejich strany a především posilování sebevědomí, já s tím mám spojené společenské otrkání.
 Katka a 2 výrostci 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:14:30)
Yuki, můj tehdy šestnáctiletý, než šel poprvé k nám do firmy na brigádu do skladu, tak se mě s hrůzou ptal : " a bude tam hodně cizích lidí?? "~t~~t~ A nenadělám s tím nic...No bude z něj snad programátor, tak snad mluvit na lidi moc nebude chudák muset.
Přitom ten mladší je kecka, co bude všude a v pohodě bavit širokou společnost....
 Alena 
  • 

Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 12:54:42)
A ma ve skolce problem, ze by se stydela mezi ostatnimi detmi? Nebyla schopna si s nimi hrat? Asi ne, ze?
Byla jsem stejna, co pomohlo - nechat me zit. Nijak nezvykat, nic nevymejslet, neotuzovat, nechat dozrat. Neresit to, chvalit.
A co, ze nerekne nic psycholozce? vzdyt o nic nejde. Ma cas.
 Yuki 00,03,07 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 12:56:51)
taky možnost :)

jinak poslat děcko někam jo, ale jen pokud se nebrání moc, já třeba syna do obchodu neposílám ani teď, jde se mnou, s bráchou, al jinak ho nenutím, vím, že je to pro něho horší než fyzická bolest, když se má takto překonat
 Alena 
  • 

Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 12:59:40)
Ano, nabidnout jeslti chce jit, ale nenutit a nepremlouvat, pujde-li dobrovolne hodne pochvalit.
 jezinečka 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:02:33)
no, s dětmi problém nemá... nebaví se tedy hned od začátku, trochu otrkat se musí, ale pak je v pohodě. S dospělými má problém... a to někdy i se členy rodiny. Jako, že když se naučila číst, tak si čte ale sama pro sebe, max ségře, ale jinak na hlas nečte, protože se stydí, hraje na flétnu, ale trvalo 2 roky než mě doma něco zahrála, v pokojíčku si hraje pořád, ale jakmile jsem přišla já tak utichla....
Ono půjde i o to, že bych ráda aby co nejdříve jezdila do školy busem - bydlíme ve vesnici poblíž města, kam bude chodit do školy. Jezdí jich celá banda i prvňáci, ale nedokážu si ji třeba představit, jak si řekne o jízdenku... třeba překvapí...
 Yuki 00,03,07 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:04:10)
překvapí, neoj, bdue dělqt to, co ostatní a v autobuse si poradí

u nás je problém i s dětma, nemluvil nidky s nikým, jen s bráchama, až na gymplu se to změnilo, když si ho kamarádi našli, on sám je pozorovatel, ale není aktivní, to nakonec ani teď, kařdý to má jinak
 Alena 
  • 

Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:27:59)
Kdyz pojede s detmi urcite nebude mit problemy. Fakt se to casem spravi, nech to plavat a nedelej si s tim (ani ji) starosti.
 mrakova 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:30:26)
Ono se to asi spraví, ale je fakt, že někomu ta stydlivost a neprůbojnost zůstane. A je to taky normální, lidi jsou různí. Každý není průbojný společenský sangvinik. To ale neznamená, že ostatní jsou nemocní, že? Nicméně je pravda, že ty stydlivější děti se potom v životě hůře uplatňují a často jsou profesně úspěšné ty, které se stydlivostí problém nemají. Každý si ovšem najde své místo v životě a je snad jasné, že každý je jiná osobnost.
 Lída+2 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:00:09)
Vydržet........škola- malý kolektiv, aby ji to nesemlelo, ale to ti už dávno řekli u toho co píšeš. nejpozději v páté se to začne lámat.....
Potvrzuju...u staršího na začátku 4 třídy a dneska by nikdo neřekl.

A mladší ten na tom byl vůbec zle, sám na nákup odkráčel sám od sebe až někdy na konci první, pro tvaroh na zábal pro bratra(přisuzuju to tomu, že se o něj bál, nemocný nebývají) a .....tím se zlomilo, třeba tohle..... a na začátku té páté to bylo lepší a dneska není to 100%,ale zařídí....
 Yuki 00,03,07 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:02:29)
můj syn brečel ve 12, že má jít pro rohlíky, že on do obchodu nepůjde, přitom fakt neměl kdo jiný, všichni něco dělali, ale tenkrát jsem pochopila, že zlomit to násilím opravdu nejde

což ale neznamená, že nejde zkusit, ukázat děcku, že to dokáže a v přpadě potřeby mu nikde a nic neublíží, že to zvládne

do obchodu ne, k babičce pro něco už dojde :)))
 Lída+2 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:10:46)
....jj přesně, já to nechala být....právě, pak lehnul syn, léky na teplotu ani nemá cenu dávat.....zvrací to....a jako na potvoru nebyl tvaroh.... a sám do sebe přišel a říkal, že dojde do sámošky pro tvaroh....přiběhl za minutku, úsměv od ucha k uchu a od té doby chodil ro zapomenuté i schválně, bez problémů.....
 mrakova 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:17:30)
Musíš se snažit ji vystavovat situacím, kdy s dospělými bude muset mluvit. Věkem to snad přejde. Ale určitě je to nevýhoda, zvláště v dnešní společnosti, která žádá sebevědomé a průbojné jedince. Dcera možná není zvyklá s dospělými komunikovat. Ono také záleží, jak se k ní dospělí chovají, jestli si jí všímají a snaží zapojit do hovoru nebo ne. Přijde mi, že když jsem byla malá já, tak se na děti moc nehledělo, dospělí se bavili mezi sebou a dítě v podstatě ignorovali, takže děti se třeba nebyly zvyklé s dospělými bavit. Ale dnes je to trochu jiné, ne?
 Alena 
  • 

Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:26:40)
"Musíš se snažit ji vystavovat situacím, kdy s dospělými bude muset mluvit. "
..ano, a brzy budes mit doma sebevedomou suverenku. :) ...TO snad nemyslis Mrakova vubec vazne. Ja vim, ze jen tak placas, ale fakt to zakladatelcine dceri nepomuze.
 mrakova 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:28:23)
Vystavovat samozřejmě v rozumné míře. Ne že ji každý den naordinuje setkání s cizími dospělými. Co jiného chceš dělat? Potom zbývá jen čekat a doufat, že to přejde. Může to přece zkoušet se známými, co přijdou na návštěvu s dětmi. Tak děti mohou hrát něco společně s dospělými apod. Možností je přece více.
 withep 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:17:44)
Mám úplně stejnou a stejně starou citlivku. Radím netlačit, nebo tlačit jen mírně a postupně. O dva roky starší stydlín se přece jen postupně osměluje, zdravení sice fláká, ale dokáže být i velmi drzý. Ve třech letech nemluvil, tak se neočekávalo, že bude na besídkách vystupovat. Ve čtyřech mluvil, ale odmítal. V pěti se nám ho s učitelkou podařilo nenápadně zatáhnout do divadelního představení (měl naprosto nemluvnou roli, ale i tak to byl problém, tak jsem mu vyrobila dvojníka - loutku v životní velikosti s jeho obličejem, a dva stejné "kostýmy" - on vlastně nehrál, jen vodil tu loutku :)). V sedmi letech, už ve škole, ho přísná učitelka celkem nekompromisně zapojila stejně jako všechny ostatní děti, sice mluvil (měl roli vypravěče), ale zase nehrál a nemusel mít kostým (kostým nesnese, v té školce to bylo jen oblečení ve vhodné barvě). Trému měl obrovskou, ale zvládl to a měl z toho obrovskou radost (nebo spíš z toho, že už to má za sebou? :). Chápu je, byla jsem stejná, s věkem se to člověk naučí překonat, i když vždycky bude oproti ostatním v nevýhodě, stojí ho to dost úsilí ~x~

A ještě jedna rada - použila jsi slovní spojení "neumí to prodat". Jsou to lidské bytosti, ne obchodníci nebo cvičené opice. Možná jsi to tak nemyslela, ale netlačila bych dítě do stresu jen kvůli tomu, aby OSTATNÍ viděli, jak úžasné je. Nakonec, úžasné jsou všechny děti, nic na tom nemění, že to není vždycky vidět ~;)

Ale chápu tě, vzpomínám si třeba na tříletou prohlídku - krásná zdravá holčička, od roka a půl bez plen a s perfektní mluvou i výslovností, která rozlišuje všechny možné barevné odstíny a zná desítky druhů zvířat... a neřekne ani své jméno. Vyšetření zraku jsem prováděla sama - sestra musela být za dveřmi, jinak by dcerka nemukla, a poznávání barev jsme testovaly vylučovací metodou (naštěstí byla ochotná vrtět hlavou ~t~) no prostě zamrzí to, když se takové dítě projevuje jako retardované ~k~
 jezinečka 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:43:31)
No, tak já už mám vyzkoušeno, že tlačit ne-e, čím víc se tlačí tím víc se zabejčí (je to býk,no) mrzelo mě třeba ve školce, že paní učitelka říkala, třeba, Žofinko tak příští rok už budeš předškolák, tak to tu básničku říct musíš.... apod. já sama jsem vypozorovala, že čím víc jí toto budeme říkat, tím to bude horší, tak jsem letos před vánoční besídkou řekla, ať její vystoupení vypustí (samozřejmě po zkonzultování s dcerou, která teda vystoupit odmítla). Takže byla na besídce, s dětmi povídala a zpívala všechno, i na flétnu hrála apod. jen její solo vystoupení odpadlo...
Tak naše všechny prohlídky u dr. byly podobné jako vaše... až se dr. ptala a mluví vůbec ve větách apod. přitom od 2 let a pár měsíců zpívala písničky. Ve 4 už čistě mluvila i r a ř apod.
Myslela jsem "prodat" jako že se neumí prosadit, ani mezi ostatními dětmi... to mě mrzí, protože bohužel dnešní svět přeje odvážným... tak samo, že kvůli ní mě to mrzí, že to bude mít v životě těžší.... je to škoda.
Zkusím si s ní dnes ještě promluvit o samotě, uděláme si kafíčko (caro s mlékem, které miluje :-) ) a třeba si z toho něco vezme...
 Rodinová 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:49:42)
Mam takovou dceru, asi ne v takovym rozsahu jako ty, ale proste male sebevedomi.
Tenkrat nekdy ve skolce mi doktorka rekla - netlačte, počkejte, ona si nekdy kolem ctrnacti najde svoji cestu. Bude ji to trvat ...
Trvalo, ted sice není tridni hvezda a asi ani nikdy nebude, ale je daleko sebevedomejsi a uvolnenejsi nez ja v jejím veku a ma život na haku:-)
Takze cas a netlacit ... verim, ze to do nejaky miry zafunguje i u tebe.
 Yuki 00,03,07 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:54:25)
nevezme si z toho nic, zkus jí jenim říct, že je škoda, že nemluví, že ve škole se to musí

je to blbý, ale můžeš jí třeba řct, že kyž ude chtít jedničku, musí paní učitelce ukázat, že umí číst, jinak dostane pětku a to nidko nechce, ale zase je to přes znáky a to je motivace o ničem
lepší by bylo třeba to, že by mohla děckám říct něco, co už zná a ostatní ještě neznají, jenže školka a škola jsou podobný

hlavně ji školou nestraš, ve smyslu že musím i tu jedničku nebo pětku bych si hoděn rozmyslela podle toho, co už o škole ví, at se školy neboj dopředu, možná by bylo lepší se do školy zajít podívat

ale hlavně, neboj se, ona ve škole pod tíhou okolností promluví, bude muset a budou to dělat všichni

ve škole je spousta dětí, co umí, ale u tabule nepromluví
 Alena 
  • 

Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:58:55)
"Žofinko tak příští rok už budeš předškolák, tak to tu básničku říct musíš.... "
tomu rikam ucitelky s empatii, uf.

... bohužel dnešní svět přeje odvážným... tak samo, že kvůli ní mě to mrzí, že to bude mít v životě těžší.... je to škoda."
Proc tohle rikas? Ty vis v sesti jaka bude dospela? Takhle stydlivych je spousta deti, ale rozhodne ne ze vsech vyrostou introverti, co se boji dojit na postu. Kupodivu casto ani ne. Nektere dite umi cist ve trech a pro nektere je cas v sesti.A muzes to do nej lejt horem dolem, ale akorat ho frustrujes, protoze ten mozek na to neni zralej.Ja bych jako tva dcera ani v tom spolecnem vystoupeni nedokazala vylizt, ted mi nevadi mluvit pred davem, nemam problem se ozvat ci cokoli vyridit, jsem hlucny extrovert, s kazdym se dam do reci. Vazne jsem to nenacvicila.

"Zkusím si s ní dnes ještě promluvit o samotě, uděláme si kafíčko (caro s mlékem, které miluje :-) ) a třeba si z toho něco vezme..."
A o cem s ni chces mluvit? O tom, ze by se nemela stydet? Mas pocit, ze to dokaze na povel zmenit? Asi ne, i pro ni je to nekonfortni, musi byt pro zostuzujici, to probirat, potrebuje spis zvednout sebevedomi, pochvalit. Kdyz bude citit, ze ji beres jaka je, i s tim, ze se stydi a vubec ti to nevadi, hodne ji pomuzes. Mam pocit, ze s tim mas problem spis ty.
 jezinečka 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 14:04:28)
Tak samozřejmě že z toho může vyrůst, ale už teď vidím, že některé děti ji "převálcují", takže to mě mrzí...

Ano chválím ji neustále, říkám, že se nemá za co stydět, protože je moc šikovná a promluvit si s ní nemyslím, že jí řeknu přestaň se stydět, ale vysvětlit jí právě to, co jí čeká ve škole apod.
 Alena 
  • 

Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 14:07:44)
Tak at si nevsimne, ze te to mrzi :).


A co ji ceka ve skole?
 jezinečka 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 14:11:18)
jak to ve škole chodí a funguje
 Alena 
  • 

Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 14:19:59)
A proc ji to chces povidat v souvislosti s jejim studem? Skola je az za pul roku, to bych s ni vubec neresila, pro deti je to neuveritelne vzdaleny cas.
 Len 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 14:05:32)
Z pozice introverta - na postu ani nikam jinam se dojit nebojim~t~, lidi se nebojim. Ale lidska interakce me vycerpava, vysava ze mne energii, takze pokud se da se ji vyhnout, tak to delam. Coz je ostatne i to, co jsem mela v detstvi a okoli tomu rikalo stydlivost. Ja se fakt nestydim, jen proste s cizimi (a obcas vlastnimi) lidmi chci byt v co nejmensim osobnim kontaktu. Zit se s tim da uplne v pohode. Me mladsi dite je po mne, rozhodne ji "neotuzuju", jak se to snazili delat nasi, melo to opacny ucinek.
 Liliana 
  • 

Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 14:29:12)
"Zkusím si s ní dnes ještě promluvit o samotě, uděláme si kafíčko (caro s mlékem, které miluje :-) ) a třeba si z toho něco vezme..."

souhlasím s Alenou, přesně, co s ní chceš jako probírat ? myslíš že se to ovládnout v tomto věku rozumem nebo vůlí (to leda až v dospělosti). To fakt nikdo nezmění na povel, ani kdyby fakt moc chtěl, a předškolní dítě už vůbec ne.

nepoukazuj na to pořád, neřeš to před dcerou a s dcerou, dle mého jí právě tímto můžeš velmi škodit a působit velmi kontraproduktivně, může to mít naopak zcela opačný efekt než jakého chceš dosáhnout
a navíc se dcera bude vnímat jako že je s ní něco špatně, že není jak má být, nebo jak ty by sis představovala. 100x pak můžeš slovy tvrdit že ne, když tím jak se k tomu stavíš vyzařuješ (směrem k dceři) něco jiného

Spíš konej praktické věci tak aby to NEZNÁMO, které na to má podstatný vliv eliminovala. A důležitá je i motivace - podotýkám NE motivace k změna ve stydlivosti ale k těšení do školy !!!

Takže jděte se předem seznámit s paní učitelkou, choďte do školičky pro předškoláky s pokud ji vaše škola pořádá, prostě cokoliv co zmírní strach z neznáma a naopak posílí chuť do školy.
Já třeba s ohledem na toto vše vybrala jak učitelku, tak především školu. Resp. jsem syna "jako" nechala že si ji vybral sám, malou, klidnou, takové "rodinné" prostředí, v mega škole by byl ztracen.
 Liliana 
  • 

Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 14:34:47)
"... bohužel dnešní svět přeje odvážným... tak samo, že kvůli ní mě to mrzí, že to bude mít v životě těžší.... je to škoda."

k tomu bych ti dodala, to neřeš, nemůžeš vědět co bude, nemáš věšteckou kouli.
to fakt nemůžeš vědět co bude mít kdo v životě těžší, třeba vůbec ne, to jsou předsudky prostě

P.S: můj v dětství nesmírně stydlivý bratr, který na cizího dospělého nepromluvil ještě bůhví v kolika letech, tak dnes jako dospělý je velmi, velmi úspěšný a živí se prací která spočívá v jednání s lidmi (k našemu velkému překvapení :)

 *Owls* 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:23:53)
Moje čtvrťačka byla podobného ražení s tím, že ani ve školce se necítila v kolektivu dobře. Měla pouze jednu kamarádku (má ji dodnes). Ve škole mají bezva pani učitelku, takže se tak nějak přirozeně pootvírá... Ale žádná hitparádaa to teda není. Vím, že se také stydí pozdravit. Umí to, ale často si myslí, že když schová hlavu mezi ramena, bude neviditelná a může proklouznout bez pozdravení (i u lidí, kter zná třeba z domu). Je v tom strach, že když pozdraví, někdo se jí třeba zeptá, jak se má, odkud jde, co bylo ve škole... To by ji snad porazilo. A tak je raději "neviditelná" a mě může trefit šlak, že nepozdraví~d~ Já myslím, že to chce čas. Člověk se jen tak nezmění.
 . . 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 13:46:58)
Jak píše Alena, nechat žít, nechat dozrát. Dcera byla také hodně stydlivá, ale také celkem poslušná (pokud uznala, že pokyny mají smysl), takže ve škole její stydlivost nevadila - paní učitelka se ptá, tak ona odpoví. Postupně se to zlepšilo, v běžné komunikaci se to již myslím nepozná (je dospělá).

Jen pro pobavení - když si chodívaly moje malé děti samy koupit zmrzlinu, tak pětiletá držela peníze - vydávala - přepočítala vrácené, kdežto tříletý vyřizoval objednávku a společensky konverzoval s prodavačkou.
 K_at 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 14:00:16)
...ja bych zrovna treba takovou stydlivost videla zrovna jako duvod pro odklad. Prijde mi,ze dilci nedostatky ve vedomostech atd. dozene komunikativni pohodar dobre. Ale potize s komunikaci zrovna v 1.tride.... Jinak bych ji nechala. Naopak bych se sama obcas zminila, ze se pred nekym stydim, mam treba obavu nekomu telefonovat a pod. A asi bych se domluvila i v MS, at ji zkusi proste nechat byt.
 bl 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 14:11:19)
Jezinečko, neboj, školu zvládne. Popravdě mi ta psycholožka přijde dost neschopná, když z dcerky nenásilně nedostala to, co umí. Co je to za odbornici? Ono to chce trochu času a trpělivosti, bohužel ne každý jí má. Moje dcera byla stráááášně stydlivá, bylo to těžké, ale nelámala jsem to. Pro vajíčka k sousedce bych jí neposlala ani dnes, ve 13ti letech. Proč jí zbytečně stresovat? Zvládá mnohem složitější věci, v něčem je před vrstevníky napřed, v něčem holt pozadu.
Zápis Tvoje dcerka předpokládám zvládla. Fakt je to o lidech, kdo si dá tu práci, před tím dcerka nebude mít blok.
Jinak moje dcera byla ve škole mnohem spokojenější než ve školce.
Držím palce a věř jí - zvládne to!
 jezinečka 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 14:16:11)
Psycholožka z ní vše vytáhla, jen jí neodpověděla na pozdrav a na dotaz na jméno. A nechtěla opakovat verše nějaké básničky.... jakmile slyšela "básnička" podle mě jí vstaly vlasy hrůzou (to má z těch besídek)
 bl 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 14:24:17)
No vidíš, jak je dcerka šikovná! V té škole to je opravdu OK, já se spíš tenkrát bála, jestli se dcera nebude stydět dojít si na WC a tak, ale ty učitelky jsou fakt šikovné, ač chodí do obří lehce neosobní školy, žádné větší problémy nikdy nebyly. Neboj se toho.
 Alena 
  • 

Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 14:26:09)
NO vidis, to je uplne v pohode.
 bl 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 14:39:16)
Tutenstein, možná na každé dítě platí něco jiného.
Na to moje jakýkoliv nátlak NE, naštěstí jsem na to přišla brzy. Neměla jsem nikdy v plánu dceru zlomit do průměru, aby např. "chodila pro vajíčka k sousedce" jako jiné děti. Je to fajn slečna, má osobnost, nenechá si sejřit od nikoho na hlavu a když vidí např. na zebře paní na vozíčku, které se zaseklo kolo, tak jí automaticky převeze. Takže jsem to snad dělala dobře, i když to samozřejmě ukáže až čas. Stresu si užila dost a dost i bez mého tlačení do nepodstatných aktivit. Když byla školková, řekla jsem jí, že jediné, co opravdu musí, je pozdravit a poděkovat, ostatní je na ní. Kupodivu to fungovalo a nosila ve škole bonbony od učitelky za to, že jako jediná děkovala.
Jenže lidi pozdraví a některým to nestačí - a hned měli připomínky, že se jim u toho ani nepodívá do očí, atd. To je ale jejich problém, ne mojí dcery.
 Alena 
  • 

Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 14:43:03)
Presne tak, take jsem stanovila jedine povinne pravidlo "zdravi se a dekuje".
 jezinečka 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 15:01:01)
S tím máme docela problém, nevím, jak reagovat, když nepozdraví, nepoděkují. Mám ještě mladší dceru, která občas zraví či děkuje samozřejměji než starší dcera.....
 bl 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 15:16:46)
My na to měli pořekadlo: "A jéje, zase máme rojení!" ~:-D Je to scéna z Křemílka a Vochomůrky, kdy tam nějaká vosa nezdraví a oni to okomentují právě těmi slovy :-) Všichni se tomu smáli a tím pádem nevzniklo to trapné ticho, kdy se čeká, až dítě pozdraví a přitom už je všem jasné, že nepozdraví....
Doma pak dostala dcera kázání, že zdravit a děkovat se prostě musí. A říkala jsem jí, že to chápu, že je to pro ní těžké, ale že tohle se prostě musí. Naštěstí to rychle pochopila.
 Epepe 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 16:33:15)
Občas nrpozdraví ani mé zdravě průbojné děti. Obyčejné řeknu: tak já pozdravím za tebe a udělám to ještě jednou.

Nebudu přece irovat vlastní děti před cizíma lidmi, ne? Od toho jsem máma, abych jim pomohla.
 jezinečka 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 16:57:00)
já na ně taky netlačím a nesjíždím je před cizími lidmi, ale není to slušné, tak sem se ptala jak reagovat... u ní to ale je stydlivostí..
 Alena 
  • 

Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 14:40:05)
Jenomze ono tak pak "samo" jde. Skola te obrousi daleko "nenasilneji"( ses tam s detmi, ktere ti muzou pomoci nebo jsou podobne), nez nejake ukolove kontakty s dospelymi.
 Liliana 
  • 

Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 14:14:28)
Mám podobně stydlivé obě děti, i když je každý trochu jiný, tohle mají společné.

VELMI DOPORUČUJI, nechat žít a nechat dozrát. ROZHODNĚ netlačit na pilu, žádné "otužování", opravdu nevystavovat cíleně těmto situacím.
Souhlasím s Alenou a jinými.

A může se tím i napáchat víc škody než užitku. To myslím naprosto vážně. Přemíra stresu se zejména u takovýchto dětí může hodně lehce promítnout do psychosomatických potíží apod. A to může být ve srovnání s "pouhou" stydlivostí už jiný kafe, věř mi :)

Myslím že lámat přes kolenou se to nedá, je to holt povaha a myslím že většina dětí se s tím postupně naučí žít, a částečně se to i poddá věkem.

Jako po malých krůčcích, ve své přítomnosti nabízet ať něco udělá sama, třeba aspoň předá peníze, řekne jakou zmrzku atd. Když bude chtít, když řekne, řekne, když ne, nechat to být, přejít to. Žádné komentáře ve stylu "proč nechceš, ty jsi hrozná stydlivka, vždy to nic to není .. apod. Pro to dítě to totiž NĚCO je, a obří.
Rozhodně neposílat samotné do obchodu, k sousedce, tedy pokud samo nebude chtít, což bych řekla že asi nebude dle popisu.

A abych trochu uklidnila, můj mega stydlín během první třídy, dost vyzrál. Tedy chce to skvělou učitelku, to ano. Hodně udělal ten kolektiv dětí, našel si kamarády, to jde pak postupně lépe i s těmi dospělý s tím "davem" za zády.

Pokud to dceři v davu dětí jde, není to dle mého tak zlé, a časem v tom dozraje, i když asi upovídaný extrovert z ní nejspíš nebude.

Mé dítě by samo nakoupit ani samo k sousedům nešlo, přesto 1 třídu zvládl dobře a v pohodě, zvládá i tu druhou třídu a postupně se to po krůčcích lepší.
Už si i tu zmrzku objedná v cukrárně kam chodíme roky :) (jsem-li poblíž)
 TaJ 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 23:48:32)
Liliano - tohle je přesné "Už si i tu zmrzku objedná v cukrárně kam chodíme roky :) (jsem-li poblíž)"~:-D, to je jak u nás, když stojím poblíž, tak si syn taky už dojde koupit sám koláč do stánku, do kterého chodíme už hodně dlouho a zná od vidění paní, která tam prodává...když má jít někam, kde to nezná, tak se mu moc nechce a často se dané pochoutky radši vzdá...
 mrakova 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 14:19:35)
Nevím, co je správné řešení, ale vy zde píšete, zbytečně nestresovat, ať je dítě v pohodě a cítí se dobře. Rozumím. Jenže není to špatně, že se neustále cítíme, aby se děti cítily dobře a vyhýbáme se situacím, kdy dítě cítí nepohodu? V životě děti ale nikdo takhle chránit nebude. Já bych prostě zkoušela dítě zapojovat do interakce s dospělými. K čemu takovému dítěti je, že je dle učitelek šikovné, umí číst a psát písmena, když není schopno před dospělým pozdravit nebo říct své jméno. Potom je to dítě nezralé zase sociálně. A domnívám se, že ty ostatní děti ze školky, které ještě číst a psát neumějí, dceru doženou rychleji než dcera jejich nestydlivost. Číst a psát se naučí každý, a asi celkem rychle, ale ta sociální neobratnost se odbourává mnohem déle. Takže já naprosto chápu, že je to důvod k odkladu. I to je součástí školní zralosti.
 Alena 
  • 

Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 14:25:22)
Jenomze takovehle dite za rok asi stydeni neodboura a akorat zemre pri vyucovani nudoua bude stagnovat. Ta situace pro deti neni zas tak hrozna - ostatni deti ji asi nebudou pusobit problemy a ucitelka je jedna, to zvladne.
Ad nepohoda, kdyz budes mit dite line a vystavis ho nepohode v podobe dochazky do obchodu, tak mu to pomuze v pracovnich navycich. Kdyz budes mit dite stydlive a udelas to pres jeho odpor zpusobis mu akorat tak trauma, nic nerozvinec. Jako v tom cteni.
 mrakova 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 14:29:03)
Alena - proč trauma? Postupně třeba zjistí, že mluvit s cizími lidmi není zase tak těžké nebo nepříjemné a nebude se toho tak bát. Proč by musela s odkladem stagnovat? Hodně učitelek Ti řekne, že tu předškolní znalost čtení a psaní písmen tiskacím ve škole ostatní rychle doženou. Já bych to zase nějak nepřeceňovala.
 Alena 
  • 

Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 14:38:05)
Ten stres pro to dite nekdy muze byt naprosto neumerny takove kravine, jako vyzvednout neco u sousedky. Je to opravdu velky stres a to dite ho jeste neumi zpracovat.
 jezinečka 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 14:54:44)
O odklad vůbec nejde, i psychložka říkala, že by to byla škoda dávat odklad, když je jinak šikovná. Číst a psát se naučila sama, nikdo jsme jí k tomu nevedl, najednou, někdy v říjnu začala číst pozvánku na oslavu a já je zírala. Takže si myslím, že by se ve školce opravdu nudila. A ublížilo by jí to i jinak. Má tam asi 5 kamarádek, které s ní půjdou i do stejné třídy, takže by jí to akorát mrzelo, že s nimi nemůže. A do školy všeobecně se moc těší, občas jdeme okolo a ona nemluví o ničem jiném...
 Epepe 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 16:30:53)
Tak o co ti jde? Ničemu to nevadí, holčička je spokojená. .. Nebo není?
 jezinečka 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 16:58:58)
Cituji ze svého příspěvku: "Prosím o jakýkoliv tip jak ji nenásilně naučit být průbojnější, budu vděčná za cokoliv."

O to mi jde...
 Alena 
  • 

Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 20:02:55)
"Prosím o jakýkoliv tip jak ji nenásilně naučit být průbojnější, budu vděčná za cokoliv."
A proc ma byt prubojnejsi? Je nespokojena? popisujes statne dite. Vydrz to a nech ji dozrat.
 ALL 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 22:03:48)
Vždyť ty chceš vlastně úplně jiné dítě! Bacha na to, dítě to vycítí, musí se cítit přijímáno a milováno takové, jaké je. Já tě chápu, taky mám neprůbojné dítě... Ale zdá se, že z toho celkem úspěšně vyrůstá.
 jezinečka 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 22:27:17)
Ale vždyť to není předmět dotazu, jak ji změnit, ale jak ji nenásilně pomoci k průbojnosti.... vyznívá to tady tak že chci jiné dítě.... NE, prosila jsem o tipy jak jí pomoci!!!
 Liliana 
  • 

Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(25.2.2016 2:16:07)
"Prosím o jakýkoliv tip jak ji nenásilně naučit být průbojnější .."

No ale to právě mi ti tady vysvětlujeme, že to tak jednoduše nejde, že ji nepředěláš na průbojnou. Na to není žádný postup, ani pilule. Nejde se to "naučit", ne v tomto věku. Překonat svoji přirozenost, řízeně, vůlí, to lze snad jako dospělý, a i tak je to obvykle dost těžké, ne jako předškolní dítě.

Proč vlastně má být průbojnější ? Vždyť podle popisu je to šťastné a spokojené dítě.
Tohle je typicky situace, kdy dítě nemá "problém", "problém" má rodič. (a nemyslím to fakt ve zlém).

Bohužel tak z diskuze to trochu působí, že bys ji ráda jinou (chceš jí "pomoct" aby byla jiná). Ač chápu že to myslíš pro její dobro, tak prostě tvé dítě je takové jaké je, přirozenost nepředěláš.

A jinak myslím že tipy tu padly.
Lze dle mého udělat jen to - dát tomu čas a nechat dozrát. Ona třeba škola k tomu trochu popostrčí děti tak nějak přirozeně.

Pak lze posilovat sebevědomí, nechat dělat sport, kroužek, kde může vyniknout a najde kamarády. Ale to spíš je běh na delší trať, pomůže to spíš do budoucna právě při tom "dozrávání". Ani nynější úspěch ve sportu z ní nějak zrychleně neudělá průbojnou.

No a v těch běžných situacích posouvat ty hranice a zkoušet krůček po krůčku, ale to je fakt po spíš milikrůčcích a zatím s rodičem za zády. Opět běh na dlouhou trať.
Jít sama do obchodu nebo k sousedce, to je nejsou krůčky, ale spíš Mt. Everest.

A především bych řekla, že toto posouvání hranic musí vzejít tak trochu přirozeně a hlavně z dítěte, že chce samo, ne že chce (jen) matka.
 Federika 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(25.2.2016 7:57:36)
jasně že to jde naučit. Psala jsem tu, jak to dopadlo u nás.
Ale dá to práci, chce to čas a nezmění se to mávnutím proutku.
 Liliana 
  • 

Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(25.2.2016 10:50:46)
Federiko ale to je spíš věc pojmů - jak je myšleno to "naučit".
Z toho co píšeš mi nevyplývá že jsi to dceru "naučila", spíš k tomu dozrála, jednak věkem, okolnostmi apod.

To čím jsi k tomu přispěla (alespoň jak vyzněl tvůj příspěvek) je spíš přizpůsobení okolností. Tedy eliminovala jsi prostředí ve kterém by se stydlivost prohlubovala a naopak podpořila ty které pomohly zvednout sebevědomí, což s tím dost úzce souvisí. A těžko můžeš vědět jakou roli hraje a vyzrávání jako takové.

To že tvé dítě již není stydlivé může být otázka různých vlivů, možná v hloubi až takový introvert není, a určitě to neplatí obecně pro stydlivé děti, že se to tak výrazně změní a že to vždy jde, "jen chtít".
Někdo se stejně nikdy nebude dobrovolně hlásit a mluvit před lidmi, i kdyby se rodič stavěl na hlavu a dělal pro to bůhví co. Záleží jak je ta povaha opravdu namixovaná.

Já sama jsem podobné povahy, takže myslím proto vcelku mám představu jaké to je. A to myslím že jsem i poměrně sebevědomá, tak prostě to introvertní založení tam je, odjakživa a nedá se to "přecvaknout", a taky vím že spíš až věkem tohle své přirozené nastavení člověk dokáže ovládat "hlavou".
 ALL 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(25.2.2016 10:59:21)
Přesně to mne napadlo, že Frederiky dcera k tomu spíše dozrála. Aspoň se mi zdá, že Frederika vlastně nijak netlačila, "neučila" ji to, jen jí dala možnost...
Koníček, ve kterém lze vyniknout, je fajn, ale zase to není univerzální rada - nelze do něj dítě natlačit s tím, že to pro něj bude dobré.
Naše dítě si vybralo ten svůj koníček, svůj oddíl, a ten, myslím, moc pomohl. Ale vybralo si opravdu samo! Od té doby občas jen nevěřícně pozoruju (a okolí, které dítě zná odmala, taky), jak se ten náš "závisláček" vyvinul. ~;)
Nechat žít, nechat si dítě zvolit vlastní cestu - to se nám osvědčilo.
 bl 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(25.2.2016 11:23:08)
ALL, dcera si nakonec taky koníček našla sama a taky nestačím zírat, co v tom prostředí, kde se cítí dobře, dokáže. Mimo jiné učí malé děti jezdit na koni a vesele s nimi komunikuje, s kovářem domlouvá schůzky, s trenérkami řeší cokoliv, vše zařídí, zajistí...
Ale pak přijde do prostředí, kde se necítí a je z ní rázem zkamenělá holka s vystrašeným pohledem.
 Federika 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(25.2.2016 11:06:38)
Liliano,
ale přesně tohle je to,co jsem myslela. Dá se to "naučit", možná je to slovo nevhodný, ale dá se udělat spousta věcí.
Eliminovala jsem prostředí-no já jí dala odklad, v prostředí jsem ji nechala. Ona postupně poznávala,že je zralejší než většina dětí (byly tam i stejně staré,ale většina byla mladší) a že není důvod se cpát mermomocí pořád na konec.Začala některým dětem i pomáhat.
Introvert je pořád,ale dokáže se překonat a dokáže vylézt před velký publikum a "ukázat se" A k tomu byla víceméně natlačena, oddílem trenérkou, mnou. Nechtěla. Ale když to vyzkoušela,zjistila,že to dokáže. Postupně zjistila,že jí to jde ve škole, v angličtině, v tělocviku,začala si to užívat a začala bejt daleko sebevědomější.
Pořád nejde o naprostýho extroverta, z něhož sebevědomí čiší,to ne.
Ale nikdo by do ní neřek, že to byla kdy ustrašená holčička, co se cpala vždycky jen na konec.A která ve školce dva měsíce nepromluvila~:-D A která se jen tak s někým nekamarádila, neuměla to.
 jezinečka 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(25.2.2016 8:58:51)
Ale já vím, že mi bylo odpovězeno, tomu rozumím,nejsem tak tupá a jsem za to moc ráda, že mi tady holky vlastně řekly, že se musí nechat hlavně dozrát, ale také jsem obviňovaná, že chci své dítě měnit... tak to tady pouze uvádím na pravou míru, jak to bylo myšleno ten můj dotaz!!!!!
 bl 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(25.2.2016 9:36:41)
Jezinečko, já byla s dcerou jedenkrát u psycholožky, když jí bylo dva a půl roku. Kvůli té stydlivosti + bála se dospělých i dětí, nedalo se s ní nikam jít, ani na návštěvu, ani pozvat návštěvu k nám. Tu psycholožku jsem měla na doporučení od kamarádky, která se v téhle oblasti pohybovala, pracovala na lince důvěry.
Od návštěvy u psycholožky jsem očekávala, že mi poradí, co dělat, aby se dcera nechovala tak moc jinak než ostatní děti. Ona mi tenkrát řekla spoustu věcí, taky jako jediná dokázala s dcerou komunikovat a vytáhnout z ní všechno, co potřebovala. A nejvíc mě utkvěla v paměti její věta, že problém nemá dcera, ale že ho mám já.
Odcházela jsem hodně rozpolcená s tím, že ta psycholožka byla naprd, když mi nic neporadila, a dost jsem se na ní v duchu zlobila. Možná teď procházíš něčím podobným, protože jsi chtěla radu, jak zmírnit stydlivost u dcery a místo toho ses dozvěděla jiné věci.
Mně trvalo minimálně dva až tři měsíce, než jsem pochopila, že to byla rada nad zlato a že ta psycholožka byla úžasná. Vzpomínám na ní dodnes a myslím, že ta jedna návštěva zásadně ovlivnila život celé naší rodiny. Nikdy jí nepřestanu být vděčná.
Ano, musela jsem se změnit já. Kašlat na to, že mi okolí podsouvá, že dcera není "normální" a co s tím jako budu dělat, atd. Klidně jsem učitelce v MŠ, která si (před dcerou) denně stěžovala, že takovéhle dítě za 40 let své praxe ještě nezažila, odpovídala s úsměvem: "To víte, ona je originál a jak je známo, originál je vždycky nejlepší."
Je to běh na dlouhou trať, ale fakt stojí za to. Mám doma po těch letech sebevědomé stvoření, které má ke mně důvěru.
 Liliana 
  • 

Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(25.2.2016 11:35:04)
.... "problém nemá dcera, ale že ho mám já" ...
..než jsem pochopila, že to byla rada nad zlato ...

Ajnod já myslím že tenhle tvůj příspěvek je velmi, velmi výstižný a doufám že pro zakladatelku užitečný.

a myslím že je skvělé jak jsi svou dceru dokázala podpořit a přijmout ji jaká je
a jak vidno svou cestu si ty děti pak najdou

To co je podstatné myslím je, že to musím vzejít z nich, a jak se pak v něčem "najdou", tak někdy i okolí nestačí zírat :)
 bl 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(25.2.2016 12:27:34)
Liliano, díky moc.
Zažily jsme i hodně perné chvilky, protože někdy mi ta trpělivost už prostě došla a musela jsem se občas ovládat, abych neřekla něco, co by mohlo ranit, ale nějak jsem to ukočírovala a bylo to ve finále i pro mě strašně přínosné.
 ALL 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(25.2.2016 10:01:52)
"Ale vždyť to není předmět dotazu, jak ji změnit, ale jak ji nenásilně pomoci k průbojnosti" - "jak ji nenásilně pomoci k průbojnosti" = jinými slovy změnit dítě neprůbojné na dítě průbojné. Co jiného to znamená, než že chceš, aby Tvé dítě bylo jiné, než je?
 Ropucha + 2 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 15:29:13)
Já bych ji nechala v klidu sociálně dozrát.
Netlačit, nenutit, nekonfrontovat zbytečně s bodrými lidmi, kteří by její uzavřenost komentovali, spíš zvolna kontaktovat s lidmi naopak citlivými, kteří se na ni povzbudivě usmějí a nebudou nutit do obsáhlé konverzace.
Ona by měla časem sama pocítit chuť k většímu sociálnímu zapojení. Ve škole odpozoruje, jak si vedou druzí, a bude to postupně také zkoušet. Hlavně, aby ji nikdo nezesměšnil, nezahanbil, aby tu chuť a odvahu naopak neztratila úplně.
 mrakova 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 15:44:22)
Jako malá jsem byla také stydlivá, ale myslím, že spíš proto, že mne tenkrát moc nezapojovali do hovorů s dospělými. Tak jsem nebyla zvyklá. A když jsem měla mluvit s dospělým nebo jsem třeba pozdravila, tak moje maminka to nahlas komentovala slovy a smíchem, nečervenej se. To bylo teda dost hrozné. Nebo takové to ponoukání, tak se nestyď. To je skvělé, když všichni vědí, že se dítě stydí a ještě řeknou, tak se nestyď.
 Ropucha + 2 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 16:00:56)
Se mnou doma hovořili dostatečně, byla jsem v komunikaci obratná, mluvila jsem jako kniha od útlého věku. Ale jen v kruhu známých osob, kde jsem se cítila dobře. Pozornost cizích lidí mi byla nepříjemná a hlavně všelijaké komentáře na mou osobu mě přiváděly do rozpaků. Takže s cizími lidmi jsem mluvila nerada, vůbec jsem nestála o to, aby si mě všímali.
 Epepe 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 16:29:23)
A co ti na tom vadí?
Každý jsme nějaký, ne?
 Federika 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 17:13:57)
Moje dcera byla stydlivá.
Byla stydlivá, neprůbojná, neuměla se vůbec prodat, všude a vždycky se automaticky řadila na konec, všechny děti nechávala předběhnout a často se na ni vlastně nikdy nedostalo.Nikdy by nezvedla ruku na nějakých dětských akcích,nikdy se nikde nehlásila,že něco ví.
Mně to vadilo, i když mi bylo řečeno, že to je prostě povaha,že je chytrá a že některý děti i dospělí jsou zkrátka takoví.
Nevzdala jsem se:-)
Dceru jsem měla v pěti letech dát do Year 1, 1. anglický třídy. V její třídě-shodou okolností-byla většina dětí podzimních, ona je letní.
Rozhodla jsem se že ji tam nedám, jen bych podpořila ten její pocit, že je menší,slabší, míň schopná, míň chytrá,míň krásná, míň cokoli..
přihlásila jsem ji na moderní gymnastiku-většina lidí mi říkala,že ONA se na to nehodí, není exhibicionista, nerada se předvádí, nebude schopná vystoupit...
Zkrátím to: dceři bude osm, je nejen velmi šikovná,ale taky relativně sebevědomá, v kolektivu oblíbená a všechno jen ne poslední~:-D, na závodech gymnastiky nejen že vystoupila,ale i vyhrála, nebojí se přihlásit, nebojí se mluvit a miluje soutěže, na kterých se hlásí jako o život.~R^
 Adda6a 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 18:17:27)
Souhlasim Federiko, mam podobnou zkusenost.
U starsi jsem z toho taky byla spatna, furt mela tendenci vysvetlovat ze se stydi a podobne kydy.
Mladsi je podobna povaha, ale stejnou chybu jsme uz neudali. Kdyz doslo ke krizove situaci tak jsem akorat velice neutralne rikala - to je v poradku, nenutte ho do niceho, az bude spravnej cas pro nej, tak se zapoji. Ucitelkam taky jsem akorat rekla ze je pomerne rezervovanej k novym ci cizim lidem a potrebuje cas. Zafungovalo to, nikdo nikdy o nem nemluvil ze se stydi a nikdy to nevygradovalo do nejake blokace. A kolem 5 let uz to bylo podstatne lepsi.
U starsi se to zacalo menit az kolem 8-9 let a velice pomohla hra na hudebni nastroj. Proste neco kde vynikala a postupne ziskavala uzasnou sebejistotu. Ani z jednoho nebude jevistni bavic, nemaji to ve sve prirozenosti, ale dcera uz kolem 9 let dokazala nakracet pred sal se stovkou lidi, predstavit se, rict co zahraje a perfektne zvladnout klavirni vystoupeni. Postupne se to lepsi jeste vic.
 Abigail* 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 17:30:41)
Syn teď bude mít šest a taky je stydlivý. Ale pořád se to zlepšuje. Mezi dětmi se déle otrkává, pak je v pohodě. S dospělými obecně má problém. Paní učitelky ve školce nejdřív stěží pozdravil, teď už s nimi mluví. Bydlíme na vesnici, takže se na ulici zdravíme - nepozdraví ani sousedku. Zato jízdenku u řidiče v autobuse si koupí - to záviděl starší sestře a má z toho radost. U zápisu ve škole paní učitelce odpovídal.
Podobného ražení mám i neteř, tu bez problémů vzali do první třídy a ta má tedy s mluvením větší problémy než syn. Ve škole prostě akceptují, že skoro nemluví.
 Adda6a 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 18:06:07)
Ja bych byla opatrna nazyvat to stydlivosti. A zvlast pred dcerou. To slovo ma obecne dost negativni asociaci, temer vyzyva k tomu zeptat za co ze se to dite stydi? Tj ze je na nem neco spatne, za co by se muselo stydet.
A uz vubec bych ji neomlouvala pred cizima lidma stylem "no ona se stydi, to je takovej nas stydlin".

Je celkem bezne ze deti se musi naucit jednat s dospelyma a nekterym to trva dele. Kdyz dojde ke stresove situaci, tak bych nanejvys rekla ze me dite je dost rezervovane a s dospelyma si udrzuje odstup. Tecka, Casem se to nauci.

Dalsi vec ktera se hodne casto vidi tak je priklad maminky ... proste deti kopirujou dost casto. Jak vystupujes s lidma ty? Je pro tebe komunikace s cizima naprosto prirozena? Pusobis sebejiste? Ozves se pri kazde prilezistosti? Protoze pokud ne, tak to necekej moc ani od ditete.

Celkove bych ji tim ale moc nezatezovala, neupozornovala na to, at z toho nema jeste vetsi trauma.
 jezinečka 


Re: Stydlivé dítě, jak na ně? 

(24.2.2016 22:01:01)
Díky za rady.
Jinak já jsem v poho, s lidmi normálně a samozřejmě komunikuji a také si nedám jen tak něco líbit. Ale je fakt, že jako dítě jsem byla stydlivější, ale to bylo spíš tím, že mě okolí moc "nebralo" takže sebevědomí dost mizerné...
 mk7 
  • 

Re: Stydlivé dítě - jak na ně? 

(27.2.2016 0:19:59)
Tak ja mam tiez taku dcerku, nechce hovorit s despelymi.
Stale sme to brali tak, ze sa hanbi, ze z toho vyrastie.
Je pravda ked porovnam, ze 1 rok v skolke nehovrila vobec, 2 rok sem tam teraz, uz ano aj ked len tichucko, ale to tam chodi denno denne.
Ucitelky nikdy netlacili, nechali ju a chvalili za co mohli.
Ale ked ide k zubarke, doktorke alebo napr logopedicke tak tam usta neotvori. Taktiez sirsia rodina, znami.
Sice uz skor som nahodou nasla diagnozu elektivny mutizmus, ale na podnet logopedicky, ze nech to necham tak som to neriesila.
Ale akurat vcera mi zubarka povedala, ze nech to nezanedbam, ze pozna chlapca takeho razenia a uz je velky a stale v skole nie je ustne skusany, kedze nepovie nic, ale nezbedy s kamaratmi robi.
Tak hladam co sa da.

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.