trochu volněji:

Smrt nic není, není důležitá.
Jen jsem proklouzla do jiného prostoru.
Vše zůstává při starém, ten život, který jsme si spolu tak užívali, ten se nemění.
Pořád pro sebe znamenáme to, co jsme pro sebe znamenali dřív.
Oslovujte mne mým starým známým jménem.
Mluvte na mne se stejnou lehkostí jako jste to vždycky dělávali.
Smějte se stejným legráckám, jakým jsme se smály spolu.
Hrajte si, usmívejte se, modlete se za mne.
Ať je moje jméno stále tak samozřejmé, jako vždy bylo. Vyslovujte ho bez těžkosti.
Život je stále stejný, pořád je takový, jaký byl, nepřetržitý proud.
Proč byste na mne měli zapomenout jen proto, že mne nevídáte?
Čěkám na vás, velmi blízko, jen za rohem.
Nic není ztracené nebo zničené.
Jen pár krátkých chvil a bude vše jako dřív.
A jak se spolu nad štrapácemi toho odloučení budeme smát, až se znovu setkáme!