Báro,
tak u mě by možnost mít další dvojčata bylo to jediné, co by mě přesvědčilo, abych do toho ještě šla
.
I když teda dneska, když brácha vezl syna na fotbalový kemp, tak mě to chytlo hodně intenzivně, já bych tak strašně chtěla mít kluka, nejlépe dva
.
No smůla, používáme tu nejlepší antikoncepci, která neselže, dokud si člověk nenajde milence, což u mě nehrozí, takže se nehoda stát nemůže....na neposkvrněné početí jaksi nevěřím.....
No a jasně že vše je rozumové, už takhle jsme občas dost na nervy, někdy jde o peníze, někdy o zvládání výchovy....takže že bych se tím trápila, to ne....
No a k zakladatelce:
Nebyla jsem v úplně stejné situaci, protože my čtvrté dítě chtěli, ale byli jsme dohodnutí, že až za pár let, až ty tři trochu odrostou (mezi nejstarší a dvojčatama je 17,5 měsíce) a než jsme vyřešili antikoncepci, tak jsem byla těhotná....a to naše frekvence sexu byla jen nepatrně vyšší než je teď
. Prostě jednou stačilo....
Takže jsem to také chvíli rozdýchávala, ale interrupce je pro mě nepřijatelná a není v tom nic, nejsem věřící, nemám za sebou žádnou negativní zkušenost, ale prostě kromě zdravotního rizika pro mě, kdy by hrozilo, že už narozené děti přijdou o mámu, bych na ni nešla
.
Takže nezbývalo, než se s tím smířit, zvládnout to i přes brzy propuknuvší manželskou krizi, smrt táty a o tok a půl později i mamky....
A je to dobré, fakt, jsem hrozně ráda, že toho našeho benjamínka máme....