Re: Nároky a zklamaná očekávání

Graine, kazdy si zije dle sveho. Muj "postoj" nijak na vedomi brat ani nemusis.

Co se mne tyce, u nas se zadne naklade ani jine operace neplati, problemy s postaranim a pomoci rovnez nemame, a zrejme ti uplne uslo, co ja i Kudla pisu:

neco ocekavat jako POVINNOST a spolehat se na to, aniz by(ch) se snazila to vyresit jinym zpusobem, je uplne jina vec, nez si proste pomahat. Co se mne tyce, abych jako matka od svych deti ocekavala, ze se o mne postaraji, je mi zrovna tak cizi.
A tady na rodine si dost prectu o rodinnych vztazich. Muzu rict, ze moje rodina takove pocity, co se tady popisuji zas v jinych tematech, rovnez nema. Aby sileli, ze se pletu do neceho, atd atd, a pak se tady pise, jake bajecne vztahy mezi rodici a prarodici jsou a sli by jeden pro druheho do ohne. My se proste mame radi, schazime se, kdyz to vyhovuje, nevnucujeme se, pomuzeme si, kdyz mame chut obe strany, nejsme jeden na druhem nijak zavisli, a zrejme to je nekolikageneracni vychovou k SAMOSTATNOSTI.

O tom tady pisu, a tak jsem pochopila i Kudly stanovisko.