Re: Nároky a zklamaná očekávání

Emo,

děkuji, přesně toto jsem měla na mysli.

Insinuace "nikdy jste to nepoznaly a tudíž nevíte, co mám na mysli" jsou mimo, protože já celou dobu nemluvím o tom, že by to člověk nebyl víc než ochoten pro někoho udělat, ale o situaci, kdy to od něj očekává TEN DRUHÝ a byl by naštván/zklamán, kdyby to neudělal.

Pokud by, Grainne, Tvoje maminka ze svého rozhodnutí prodala auto, abys Ty měla na pračku, a Ty bys to od ní nečekala, natož aby ses na ni zlobila, kdyby to neudělala, tak je všechno v pořádku, a myslím, že vůči svým nejbližším by podobného aktu byla schopna a ochotna celá řada z nás, mě nevyjímaje.

Pokud bys ale očekávala, že maminka to auto kvůli Tobě prodá, ona by to neudělala a Ty by ses na ni za to naštvala, tak by to podle mého názoru v pořádku nebylo a o tom celou dobu píšu.

A možná že jsem to pochopila špatně (a v tom případě se omlouvám), ale z toho, jak jsi o tom psala, jsem vyrozuměla, že by tam nějaké výčitky, byť třeba nevyslovené a v duchu, mezi vámi proběhly.