Re: Čerstvé jídlo - onkologický pacient

Nejde o to, co se rozkládá (resp. velmi málokdy - třeba v zelenině s velmi vysokým obsahem dusičnanů se při pomalém vychládání mění na dusitany, odtud pověra "špenát se nemá ohřívat" - ve skutečnosti není problém v ohřátí, ale v tom chladnutí).

Jde o to, že onkologický pacient může mít snížené funkce imunitního systému, tak se používá nízkomikrobiální strava.
A jídlo, které je čerstvě uvařené, je téměř zbavené většiny potenciálně nebezpečných mikrobů.
A čím déle od uvaření, tím víc se v něm může leccos pomnožit.
Vlastně takhle funguje strava v tropických oblastech - tam to pomnožování jde tak rychle, že už je jídlo rizikové za velmi krátkou dobu, proto se tam hodně smaží a prudce opékají malé kousky a hned se konzumují.



Doba od uvaření závidí na tom, při jaké teplotě se jídlo skladuje. Když je to buď při teplotě nad 60 st., nebo naopak šokově zchlazeno pod 4 st., tak vydrží déle, odtud pocházejí normy pro retaurace.

Když se nechá volně stát a vychládat na lince, tak prostě od chvíle, kdy v něm teplota poklesne pod těch 60 st., se tam může (nemusí) začít něco množit.

Co se týká rychlosti kažení, k nejproblematičtějším a patří rýže a těstoviny, pak různá mléčná a smetanová jídla, pak ryby a maso...

Napsat natvrdo čas dost dobře nejde. Záleží, jak u které potraviny a za jakých podmínek.