Re: Jak se máte?

Holky, tady je po čase zase veselo .

Beat, než jsem pročetla všechny příspěvky, říkala jsem si, že toho asi máš nad hlavu. Zaznamenala jsem, že jste cestovali po Itálii a určitě se hodně věnuješ i vnoučkovi a pomoci dceři a po čase je to trochu jiný rytmus, vid?

Já asi přecházím do toho rytmu, kdy už děti ne, že by mne na závodech nechtěly, ale jsem tam fakt už jen faninka, která si musí obstarat večerní a mezidisciplínový program sama. Mají své kamarády, plány, už se potupně i mezi sebou převážejí, přesouvají a organizují.. Nepotřebují mojí péči, často už ani to vaření a praní, žehlení . Jak se začnu ksichtit a chtěla bych něco pronést, tak si vše udělají sami .
Pokoušela jsem se tedy teď i více se realizovat v práci a zjistila jsem, že už nejsem ta dravá ryba, vadí mi zbytečné plkání a ztráta času na různých callech o ničem. To si vždy říkám, že už jsem mohla být na kole nebo v bazéně, který zase nestihnu. Jsme ráda, že projekt pomalu končí a do další vlny už se dobrovolně nepřihlásím, to jsem si jistá. Nehlásila jsem se ani do první, byla mi tak nějak přidělena a já jsem si řekla, že to je možná příležitost a osud, zkusit se nějak posunout. No, došla jsem závěru, že patřím do operativy, je mi tu dobře a žádné peníze mi nestojí za to, abych se vystavovala stresu a diskomfortu za hranu svého dobrého pocitu z jednání s lidmi. Beru to jako cestu, bez této zkušenosti by mi to stále škrábalo, jestli se nám kariérně posouvat. Teď už vím, že nemám. Ne teď. Přibrala jsem z toho stresu za 6 měsíců 5 kg. Tak pracuji na svém zklidnění, hledám si náplň svých dní, abych děti neprudila , abych shodila přebytečná kila.... Tak se mám vlastně docela fajn.