| Tili + 2 | •
 |
(5.6.2015 8:13:55)
Naše děti po ničem netouží, od malinka, tím pádem je těžké je tímto způsobem motivovat na druhou stranu i jako způsob trestu je to na nic. Nebudeš se dívat na televizi? Hm. když se kouká hodinu o víkendu, když leje, tak to není újma, hry hrají cca jednou týdně, 6x týdně mají trénink, tak nějak ty zábavy kolem neřeší.
Oblečení neřeší ani holka a kluk, oblečení považují za nutnost, ne dárek. Nepojedeme na výlet? No tak budeme taky jednou doma...
Naštěstí většina věcí, které mě na nich rozčiluje je vlastně to, jak se k sobě chovají a to je zatím ještě dobře řešitelné, srovná se to většinou rychle.
|
| Hrozinka | •
|
(5.6.2015 9:05:02)
Tili no právě, jestli to není o tom, že mají přání splněna ještě dřív, než si je stihnou přát? Myslím, že to neznamená, že něco ty děti nemají vůbec dostat, ale měli by mít čas se na něco těšit, toužit po něčem, a dostat to až po určité době. Je ale třeba vhodně to načasovat, ani brzo, ani pozdě - to už pak může dojít třeba k tomu, co popisoval někdo výš s jízdním kolem.
|
| Anni&Annika | 
|
(5.6.2015 9:15:37)
no nevim. Nase dite ma vsechno co chce, ale u nas se kupuje bezne, automaticky. Takze nebylo neco, co by si prala ci po cem by delsi dobu touzila. Bere to jako veci denni potreby.
Nicmene nemuzu rict, ze by si veci nevazila.
V mezilidskych vztazich nema problemy, je velmi oblibena, je chapava a citi s druhymi.
Co se tyce hranic, tak ty jsou u nas vymezene. Dite melo stadium, kdy chodilo porad nespokojene at jsme delali co jsme delali. Nakonec jsme dosli k zaveru, ze je to prave tim. Kazdy vikend se hopsalo podle ditete, kazda dovolena podle ditete atd..atd...takze se domluvilo, ze jsou 3 clenove domacnosti, ze ma kazdy sve potreby a tak se jedna dovolena hleda podle jednoho, druha na prani toho druheho atd.., takzez probihaji i vikendy.
Od te doby nemame zadny problem a nemam pocit ze z meho ditete vyrusta nekdo, kdo mi jednou preroste pres hlavu 
|
| Lei | 
|
(5.6.2015 9:31:52)
Anni, ale asi to nebylo nesmyslné pořizování věcí jen proto, že jste se nemuseli finančně omezovat, ne?
|
| Anni&Annika |
|
(5.6.2015 9:42:14)
Lei, kupujeme veci podle potreby. Kdyz usoudim, ze dite potrebuje kalhoty, ci na nejake narazim, tak je koupim. Manzel je technik, takze technicke novinky jsou u nas taky bezne. Dite ma dotykove PC /velke/ uz nekolik let, tablet, telefon /zadny levny model/, kdyz potrebuje vetsi kolo, koupi se kolo, kdyz potrebuje/chce neco jineho, koupi se neco jineho. Veci vyuziva podle momentalni potreby /techniky si treba tyden nevsimne a radsi beha s holkama venku, hopsa na trampoline, jezdi na kole atd.../
Prala si rybicky /taky se o ne stara/, dostala 240l akvarium
Proste u nas se neceka na nejake svatky, narozeniny, dobre znamky, u nas neexistuje nic za odmenu. proste kdyz je potreba ci dite chce, jde se a koupi se.
Presto je dite vesele, spokojene, veci si vazi /ac na nicem materialnim nelpi, ale to ani my rodice ne/ a je oblibene v kolektivu.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(5.6.2015 10:14:28)
Anni, ono samozřejmě neznamená, že když dítě vyrůstá v dostatku, bude mít nějak pokažený charakter. Vždycky záleží na výchově. Jen se může stát, že se v životě dostane do situace, kdy ten dostatek nebude mít automaticky k dispozici a bude zaskočené. Ale jinak na dětství v dostatku není nic závadného.
|
| Monty | 
|
(5.6.2015 10:18:26)
Anett,
nejde o ten dostatek, jde o přístup k němu.
Pokud dítě vyrůstá v dostatku, který je v rodině brán jako "my jsme něco víc, protože na to máme", tak mu to pokřivit charakter může a spíš pokřiví než ne.
Další přístup, který podle mne není úplně OK je dítě, který žije v dostatku vychovávat v iluzi, že to je normální standard a že neexistuje nic jako "chudí lidé".
Jinak myslím, že dostatek sám o sobě nic negativního pro vývoj dítěte znamenat nemusí a neznamená.
|
|
| Koliha | •
|
(5.6.2015 11:16:03)
Valkýro,
neměla tvá matka tajně ještě jednu rodinu, kde by vychovávala mně?
Naši jen čekali, kdy si budu něco přát, aby mi to z principu ("na to si nezvykej") mohli zakázat a tak mne "nerozmazlovat". Mám matka, když jsem dospěla, byla aspoň schopna přiznat, že to fakt asi kdysi přehnala.
Výsledek je v mnoha případech stejný, jako výše píše Jasmin. A bojuje se s tím opravdu těžko.
|
| A. | •
|
(5.6.2015 11:35:35)
Koliho, v něčem podobným vyrůstal MM, taky aby si nezvyknul. Mně naši kromě psa koupili všechno, vždycky časem až byly peníze nebo až si mysleli, že je to vážný zájem a nepřestane nás to bavit /např. klavír/. Rozdíl v našich dvou povahách je to, že MM koupí kdejakou blbinu, hlavně když je to levné. Já naopak kupuju drahé věci a vydrží mi hodně dlouho. Ale z toho nelze dělat žádfné obecné závěry, že to tak bude vždy u každého.
|
| Koliha | •
|
(5.6.2015 13:17:09)
Ono nejde ani tak o to, co bych si koupila nebo jak dlouho by mi to vydrželo, ale o nepříjemné pocity z dětství, když se opakovaně setkávala s dětmi, co danou věc směly (např. ten klavír, to bylo taky téma) a ještě podivovaly nad tím, proč já ne, když bych se taky ráda učila a já jim to neuměla přes jejich naléhání ("no tak to musíš vaše přemluvit!") vysvětlit. Popravdě ty důvody neumím vysvětlit dodnes, co k tomu rodiče vedlo. A dodnes narážím na potíže způsobené takovým přístupem, protože kolikrát neumím přijmout a zařídit i věci, které bych potřebovala, natož se třeba věnovat něčemu, co by mne jen tak prostě bavilo.
|
| Líza | 
|
(5.6.2015 13:28:38)
Koliho, to je smutný.
|
|
|
|
|
|
| Anni&Annika |
|
(5.6.2015 10:23:15)
Anett..no myslim si, ze nase dite by zaskocene nebylo. To starsi se umi postarat, aby dostatek byl a ta mladsi jevi uplne stejne schopnosti. Ono to dite ma v tom dostatku i sirsi obzor a vidi i jine moznosti a dokaze s nima pracovat /aspon teda ty me deti/.
|
| Ropucha + 2 |
|
(5.6.2015 10:28:49)
Anni, tak to je samozřejmě ta nejlepší varianta - když dítě ví, jak se život v dostatku zajišťuje a když ví, co má dělat, aby to fungovalo. Pak není co řešit, max. můžeš děkovat bohu (nebo osudu nebo sobě nebo komu to štěstí přičítáš) 
|
| Anni&Annika |
|
(5.6.2015 10:37:57)
Anett...ja si myslim, ze je treba si priznat, ze dostatek nedela z deti nesamostatne jedince, kteri jako dospeli umrou na sok z chudoby do ktere se najednou svou neschopnosti dostanou.
Vzdy je to jen o vychove. A je jedno jestli ten dostatek je, ci neni.
Kdyz uz jsme u toho materialna...zjistila jsem uz davno, ze na nem nelpime /proste nase cela rodina nelpi na majetku a ani se za nim nezene a nestavi ho jako prioritu/. Materialno /ktere se nam dostava/ zajistujeme a vyuzivame jen k tomu, aby byl nas zivot jednodussi, pohodlnejsi, prijemnejsi...ci jak to nazvat.
|
| Ropucha + 2 |
|
(5.6.2015 11:03:42)
Anni, však já s tebou souhlasím a psala jsem to hned v první větě, že vždy záleží na výchově a že dostatek sám o sobě není nijak závadný.
|
| Anni&Annika |
|
(5.6.2015 11:10:35)
Anett..ja vim. Ja to jen dopnila vseobecne.
|
| Anni&Annika |
|
(5.6.2015 11:24:31)
Danulu...no nevim, ja preferuju normalni zivot. Soukr. skolu tu mame pobliz /v okoli/, na skolne mame, zady problem. Presto jsem dala dite do spadove skoly. Ac teda..ona zrovna ta spadova je pry tady ve meste ta nej.
Jo, jsem doma a staram se o deti /stale tu mam nekolik dcerinych kamaradek, mam pocit, ze uz u nas uplne zdomacnely/, mam cas na rodinu a vsechno kolem. Ale celkove si myslim, ze zijem tak stridme, normalni zivot. Kdyz neco potrebujem, koupime to, kdyby me zitra odeslo auto, pujdu si koupit druhy den nove. Kdyz se rozhodnu, ze vikend stravim v NY, tak ho tam taky stravim...
Vim ze tohle vsechno muzu, ale presto ziju normalni zivot. Pocitam, kouknu co stoji to a to a kdyz to vedle muzu koupit o 20eur levneji, tak koupim to levnejsi.
Pro zeleninu a vejce zajedu na kole na statek ci na trh, uvarim obed a cekam az tii dva dorazi. Mala napise ukoly ci dorazi kamosky a delaji je spolu, uklidim, nakoupim atd..atd..uplne normalni rodina.
|
|
|
|
|
| mrakova | •
|
(5.6.2015 17:09:57)
Neskutečné kecy rozežrané paničky, která se snaží okecat laxnost ve výchově
|
| Kudla2 | 
|
(5.6.2015 23:08:54)
náhodou to Anni řekla moc hezky - peníze nejsou cíl, ale prostředek. Ale to už je vyšší level, na kterej ty se nedostaneš ani za sto let 
|
|
|
|
|
| Anni&Annika |
|
(5.6.2015 10:41:24)
Danulu...tak ty rybicky dite chtelo v Cechach a manzel ji je slibil. Ale pak jsme se stehovali a dite prislo s tatinkovym slibem a rybickama /mezi tim o nich nemluvilo/, prolezli spolu cely net aby vedeli co a jak a proste ho poridili. Takze asi to taky dozralo, kdyz s tim dite znovu prislo
Obleceni neresim /financne/, je to jen obleceni. Koupim pro radost ci si dite preje ci je neco male. O financich u toho moc nepremyslim, kupuju co se libi me ci diteti.
|
| Anni&Annika |
|
(5.6.2015 11:02:59)
Danulu...me dite nebude chtit dalsich 5...u nas je vubec problem neo koupit, neb kdyz s mym ditetem vyrazis do obchodu s oblecenim, beham ja, beha prodavacka, vybirame a vnucujem a me dite otravene rika...ne, ne. Kdyz si ale pak neco zkusi a rekne ano, je /ale az doma/ spokojena. Takze jsem to zacala delat tak, ze neco koupim, co by tak asi odpovidalo a cekam na vysledek /vetsinou o.k./. Sandaly si dite totiz vybiralo 2 mesice...nic se ji nelibilo
|
|
| Kalamity YANKA | 
|
(5.6.2015 11:06:47)
Dostala by pantofle po Pepíčkovi a ona by si to rozmyslela. Sandra taky umí, ale tam nakonec vyhraje holt Bud si to obuješ, nebo půjdeš bosa (v lednu nic moc ), pak je nucena se rozhodnout. Když vidím, že se moc rozcapuje a že neví co by, zkoriguju to většinou tak na 2-3 možnosti a vyber si nebo ti něco vyberu já.
Pak si dá říct. Zkus jí pohrozit, že rozhodneš za ní.
|
| Anni&Annika |
|
(5.6.2015 11:14:10)
Yanko...Když vidím, že se moc rozcapuje
U nas to neni o rozcapovani. Proste nase dite nic nechce a kdyz teda musime neco koupit, tak to neodpovida jeji predstave. Ona ma vyhraneny styl /bohuzel ted, jako dite byla skvela a oblikla vsechno co jsem koupila a obleceni mela rada/ a k tomu je to palice dubova
ale ona ma tech bot povicero, takze bosa chodit nemusela
|
| Kalamity YANKA |
|
(5.6.2015 11:18:55)
no já nemyslela tak uplně doslova bosa
ale taky se mi stalo, že mi dáma ztropila hysterák v sedm ráno, že zrovna teď tyhle punčošky nechce a že se jde převlíct... za dvacet minut mi jel autobus do práce a to jsem jí ještě měla bleskem hodit do školky. Hele, nesnáším vláčení řvoucího dítěte do školky, vzteklej zpocenej výraz rodičů a bezmoc toho, že "musí"
takže i když čas mám, neexistuje, že já budu nějak extrémně dlouho čekat, až se madam rozmyslí
|
| Anni&Annika |
|
(5.6.2015 11:27:21)
Yanko...tohle delala mala tatinkovi, kdyz chodila do skolky. Ale tatinek ma volnou vychovu a tak slo dite do skolky v tom, v cem si pralo...to strasidlo co jsem tam odpoledne obcas vyzvedla mi nahanelo strach. Nastesti jsem pracovala jen necele 3 mesice a pak volna vychova skoncila. Zacala jsem dite vodit sama.
|
| Kalamity YANKA |
|
(5.6.2015 11:35:40)
a tak u nás je tatínek docela zodpovědnej. Ještě v květnu trval na tom, že půjde v šátečku, aby nenastydla (20 stupňů venku) vždycky dbá na to, aby byla řádně oděna, sladěna a odpovídala tom,u co "si myslí že by tak asi mělo bejt"... leč chudák občas lehce mimo.
A tak se u nás traduje povídka z unora "máš šáteček?" "ano tati". "dobře, jdeme" :) v půli cesty se tatínek ubezpečuje, že dítě nijak netrpí..: "tak co, dobrý? není ti zima?" "ooo trošku je.... na nožičky".... tatínek se vyděsí, z tohohle konce zradu nečekal. "prooooč? vždyť už nesněží". "no jo, ale zapomněli jsme na ponožky TATI" (TATI zdurazní tak, aby všichni kolemjdoucí pochopili, že tatínek je úplně neschopnej
když mi to vyprávěli, když jsem přišla odpolko z práce, řvali jsme smíchy všichni ale ponožky už od té doby nezapomněla
|
| Anni&Annika |
|
(5.6.2015 11:41:50)
tak ponozticky jsou taky dobry...mam nekde v hlave zakodovane, ze nase dite bezelo taky nekam napul oblecene. Jen si to nedokazu vybavit.
Ale bud v klidu. Muj ex nekolikrat ztratil dite cestou z kramu a jednou ho zapomel na parkovisti.....kdyz byl skoro doma /celou dobu na dite mluvil/, otocil se a rika...ty potvurko, ty ses mi schovala, vid?...no potvurku po zaparkovani doma v aute nenasel, a tak se vratil na parkoviste, kde diky bohu rvouci dite jeste stalo. Byly ji 3.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Anni&Annika |
|
(5.6.2015 11:10:01)
Danulu...zas tak bohati nejsme, abby dite trpelo, kdyz bude mit o neco min. Ale u nas je to tak, ze pro nas penize znamenaji jen urcity standart, ktery nam dava to, co nam ten zivot zprijemnuje/usnadnuje....
Nemysli si, ze jsme nemeli obdobi /kdyz jsem zacinali s firmou/, kdy jsme fakt nemeli a ani jsme nevedeli, jak to cele dopadne. Takze uskrovnit se umim, a to i s nejasnym koncem /jak dlouho to uskrovneni potrva/. To dite v tom taky zilo. Presto z toho nedelame kovbojku a nehroutila jsem se, ze nepojedem na dovolenou.
Proste normalni zivot. Kdyz potrebuju vic, tak se holt postaram.
Me fakt to mysleni....jako dite zil v blahobytu a jako dospely je na prasky, kdyz ho nema...dojima. Me to prijde jak nejake rceni...kdyz na to nemam, najdu si vysvetleni, ze je lepsi nemit.
|
|
|
| Monty |
|
(5.6.2015 10:55:48)
Juliett,
tak můžou to vidět ve škole. Mám dítě, co taky netouží a neřeší, ale mu dvanáct (a půl), takže už si je vědomej toho, že je skrze tento postoj "divnej". Jenže pro něj je ten postoj důležitější, než co si myslí spolužáci.
|
|
|
| Monty |
|
(5.6.2015 11:08:13)
Juliett,
taky marně přemýšlím, o čem by moje dítě mluvilo toužebně.
Když pominu nesplnitelnou touhu po tom, aby ze školy zmizely hodiny matematiky a fyziky.
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)