Jak si průběžně čistit hlavu od starostí?

Jsem průběžně zahlcena plánováním nastávajících týdnů i měsíců. Nejraději bych měla následující 2-3 týdny zcela naplánované i včetně toho jaký způsob dopravy do práce zvolím a kam pojedeme o víkendu. Dalších pár měsíců aspoň rámcově, ty důležité události a termíny.
Jenže to samozřejmě tak úplně nejde a zvlášť u mě to nejde. Manžel už měl odcestovat na jiný kontinent, ale zatím sám neví, kdy to bude, od toho se odvíjí moje obavy, jak zařídit, abych mohla absolvovat sezení v rámci supervize v našem špitále, která jsou večer, jak budu moci učit plavání, protože v úterý mívá moje kamarádka floorball, takže mi děcka nevyzvedne. Když si chci naplánovat dovolenou, abych třeba děti vzala ze školy po obědě, napsala s nimi úkoly, zahrála na klavír, vše nachystaná a večer na dvě hodiny odjela, zjistím, že v kalendáři už se napsal jeden člověk na dovolenou a druhý má stáž.
Do toho mi dcerka přinesla v zakovske napsané, že mám v pondělí přijít do školy v 8 nebo ve 14 hodin. Druhá dcerka dostala horečku. Tchýně volala, že se stěhuje z mého bytu k dceři. A mě hučí v hlavě pořád desítky variant, jak uspořádat následující dny a týdny.
Volat šéfovi? Brát nemocnou holku s sebou do práce? Vzít radši dovolenou nebo paragraf? Půl dne volno a holku nechat doma? Co když se ji přítíží? Jít na schůzi společenství vlastníků? Přežiju to vůbec? Co budu říkat na další supervizi, dokážu to? Co mamince k narozeninam? Stihnu to? Jsem z toho unavená a neumím ten neefektivní proud myšlenek korigovat.