Re: Školy se věnují hlavně podprůměrným žákům, ty nadané zanedbávají

Devitky chodi pred Vanocemi (=kdy dostavaji vysvedceni, na ktere se predbezne zada) na navstevu do trid na gymnaziu, kde maji moznost si popovidat se studenty a vyptat sem jak to tam chodi. Studenti navstevuji devate tridy na jejich skolach (treba bejvalych Tech studentu), a diskutuji.

to je u nás taky výstavy středních škol, na kterých studenti a učitelé představují svoji školu, dny otevřených dveří na středních školách (bývá možnost si domluvit i individuální návštěvu), besedy na školách s bývalými žáky, kteří současným žákům představují svoji střední školu... to je snad normální i u nás, ne? k tomu střední školy pořádají pro zájemce různé akce, na kterých mají možnost poznat jak školu, tak výuku. kluk se zájmem o IT obor teď třeba chodí do jedné školy na praktické ukázky výuky programování aplikací a v jiné škole se už zaregistroval na workshopy věnované kybernetické bezpečnosti a správcovství sítí. prostřední holka je zase na škole, která se věnovuje ekologii a životnímu prostředí a ta teď nedávno měla týden na starosti deváťáky na nějaké pobytové akci v přírodě v rámci spolupráce střední a základní školy. a těch akcí v rámci spolupráce škol je víc, jenom že zrovna téhle se zúčastnila holka, tak jsem ji vzala víc na vědomí. nejstarší holka se při výběru střední školy zas pro změnu byla podívat přímo ve výuce.

Devitky maji krome ruzne tydenni praxe v nejkym podniku od puloviny osmicky a cely podzim tydne diskuze s pracovnici, zamestnane na nejvyssim stadiu/gymnaziu, ktera ma vysokoskolske vzdelani zamerene na to, co jaka profese obsahuje atd atd. (obvykle i praxi na pracaku).

tak praxe v podniku u nás děti na základce nemívají. přeci jenom by to asi bylo poněkud komplikované, že na brigádu do podniku ještě nastoupit nesmí, ale pracovat tam v rámci školy už ano ale jinak samozřejmě na druhém stupni (tedy od šesté třídy) mají pracovní činnosti, i když tady nejspíš záleží na každé škole, jak to pojme. základka mých dětí měla slušně vybavenou dílnu na dřevo a pro práci s kovem chodily na nějakou průmyslovku. volbu povolání a střední školy mají začleněnou do předmětu, který na škole vyučuje výchovný poradce, se kterým se taky samozřejmě mohou o volbě poradit i mimo výuku. s nejstarší jsem kvůli tomu byla v pedagogicko-psychologické poradně, kam by jí nasměrovali, protože ona sama nevěděla (no, bylo to celkem naprd, protože jí pořád vnucovali vzhledem k jejím schopnostem gymnázium, což byla jediná škola, o které holka věděla, že na ni vážně nechce).

Ucitele predavaji osobne vsechny zaky devatych trid ucitelum a skolnimu psychologovi gymnazia pri extra konferenci, kde o kazdem budoucim studentovi podavame jeste dalsi informace. Ty znamky priblizne ukazuji, jak je na tom dite se schopnosti se ucit teorii. Pak maji prvni rok na gymnaziu stejnou zakladni teorii (=svedstina, anglictina, matika) , tridi se to az dalsi rok. Maji moznost i vymenit obor.

ano, to zní hezky. pokud člověk nemá zkušenost s dobou minulou, kdy tohle kádrování (ehm, předávání informací) kolikrát bylo důvodem, proč dotyčný nemohl na vybranou školu nastoupit. no, u mých dětí by mi to asi nevadilo, ale znám i děti, které byly rády, že na střední nastupují tzv. s čistým štítem a netáhnou se tam za nimi průšvihy (nebo zasednutí učitele) ze základky. jinak to děti v prváku nedělají nic odborného, mají jenom všeobecné předměty? u nás děti mají odborné předměty už od prváku a přijde mi to fajn, alespoň pro moje děti právě ty odborné předměty byly dost motivující. jinak samozřejmě jsou to právě ty odborné předměty a praxe, které při přestupu z oboru na obor mohou dělat problémy a vyžadovat individuální řešení (nebo kvůli nim přestup do stejného ročníku nemusí být schválený), ty všeobecně-vzdělávací předměty bývají plus mínus stejné.

No a i kdyz to gymnazium vystuduje - ten obor, co si vybral v devitce, porad ma x-moznosti v tom oboru vubec nepracovat a delat neco uplne jineho. Nic ho nijak neomezuje.

tak to je samozřejmé i u nás, nevím, proč to zmiňuješ jako rozdíl mezi námi a Švédskem u nás dokonce student může být z jakéholi maturitního oboru přijat na jakoukoli vysokou školu, pokud na to má, a nikdo nezkoumá, jestli se potřebné předměty naučil na střední škole, nebo třeba v rámci samostudia. důležité je, zda je ovládá, ne jestli se je naučil v rámci systému nebo mimo něj.