Re: Zvládání konfliktních situací bez emocí a profesionálně

Majaková, znám důvěrně. A mám to taky. Ale už ne tak moc, otriskala jsem se v práci. Pomohl mi vnitřní odstup - prostě role učitelky, a uvědomění si, že nemusím být dokonalá a bez chyb, moje ego to nepotřebuje. Nemusím tomu dotyčnému odkazovat, že jsem skvělá a dokonalá. A X let mi trvalo, až donedávna, než mi docvaklo, že nemusím zareagovat HNED. Že můžu klidně konstatovat, že se mi ta situace nelíbí, vadí mi, že protistrana je hrubá, nebo zlá a že než bych řekla něco hodně blbýho, odcházím a rozmyslím si to.
Bohužel toho ale taky nejsem schopná vždy, zejména u srážky s kolegou - hlupákem.
A hodně hodně mi pomáhá si doma o samotě ty situace přehrávat, rozvíjet, odžít si je do úplného absurdna. A zároveň si hledám ty možnosti, jak jsem situaci mohla řešit. Co mě na ní tak vadí, proč, co s tím. Zkus trochu upřesnit, o co jde.