Re: Vyhoření v práci

Ahoj, koukni na mou diskusi vedle. Hele, já jsem přizdisráč z donucení, jsem sama s dětma ahypotékou, je fakt peklo se pustit větve a skočit, budu mít padesát, mám fakt nula úspor, mnohokrát jsem byla na hranici vyhoření (znám stavy, kdy hodinu nemůžeš vstát z postele a nemůžeš se zvednout a brečíš), ale právě proto jsem se naučila sebrat síly a jít vždy pryč, jak se stává práce neakceptovatelnou. a jo, změníla jsem i obor. Protože právě vše je na mně a moje kolegyně v minulé práci, co setrvala dýl, než to šlo, prostě umřela.....roky dávalo tělo signály. Říkala jsem jí, at jde se mnou, ale nechtěla (byla vedoucí). Nakonec umřela. Měsíc po padesátce. Prostě to nešlo..... Já si nemůžu dovolit mřít.
Prosím, pokud ti to ubližuje, jdi!!! Pokud lze, tak na neschopenku, at vydechneš, pak prostě jinam. Nějak určitě se dveře otevřou.