Re: Vyhoření v práci

Senedro, zezačátku jsem byla hodně unavená, děti taky, prostě to bylo moc matiky za den, nebyli jsme na to zvyklí. Model "45 min a je klid" byl v nich i ve mě hodně zažitý.
Pak jsem začala měnit strukturu - na začátku první hodiny daný týden 5 min pokecali jen tak, dalších 5 min vyhrabali, co to bereme, pak se do toho v klidu pustili. Druhou hodinu ten samý den už byli všichni zorientovaní, nikdo netápal, v té hlavě to pořád bylo, dalo se rovnou navázat.
Např. v šestce téma těžnice trojúhelníku. První hodinu vyrábíme model, já složitější už připravený z domu (v rozích zavěšený kovový matky,...), oni svůj, pak si ho nosí po třídě vyvážený na prstu, tužce, kružítku, podle šikovnosti, ti nejrychlejší vymyslí další možnosti, vyfotíme se,...Další hodinu to vyrýsujeme, uvážíme všechny možnosti, úplně v klidu, protože všichni vědí, o co jde, maji model, maji to v hlavě a hotovo. Kdyby to bylo dva dny za sebou, zabere jim (některým) spoustu času najít v hlavě, najit v tašce, shromáždit, soustředit se na téma,..a taky to jde snadno úplně vypustit, prostě přežiješ 45 min.
Zezačátku to bylo náročný pro obě strany, byli jsme po dvouhodinovce objevování, dokazování,...hodně unavení, kolegové, co učili po mně, mi to celkem vytýkali. Ale pak se na to adaptovalo moje i dětské myšlení a problémy přestaly.
Obecně jsou děti svižnější, neprokrastinují, líp jim to leze do hlavy, líp se so spojuje a vytváří "struktura v mozku"...jejich slova.
Ono to má spoustu výhod - třeba první hodinu dáš předpísemkovou (ptej se, odpovím, poradím, posunu), druhou píšeme. Nebo ty vyráběcí hodiny, následně na to navázaný postupy v sešitě. V devítce se mi tam určitě vejde připrava na přijímačky, přestože bude i odpolední kroužek.