sojka+07+09 |
|
(24.6.2010 21:28:35) ahoj všem, zajímalo by mě, jak to máte s hlídáním svých dětí. Jakou jste zvolily metodu- snažíte se, aby děti byly co nejsamostatnější a necháváte je aby se tzv. doslova oťukaly, aby v raném věku krájely nožem, míchaly horkou polívku, chodily samy ze schodů. Nebo dáváte dětem na hlavu helmičku, nedovolíte jim na nic sáhnout, nespustíte z nich oči a nedovolíte jim vylézt na žebřík. To co jsem popsala jsou samozřejmě dva naprosté extrémy. Jak to vnímáte vy ? Odkdy byste třeba nechaly dítě krájet ostrým nožem, nebo míchat polévku na plotně ? A zkuste k tomu popsat jak máte staré děti a jestli se jim někdy přihodil nějaký úraz.
|
Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(24.6.2010 21:34:21) Já mám kamarádku, ta vedla nejstarší dceru v 6-ti letech, aby si přistavila židli ke dřezu a umyla nádobí. To mně strašně překvapilo, fakt byla tak malá, že tam nedosáhla. Ale tahle holčina myje nádobí ráda doteď, v pubertě. Já třeba fascinuju mojí mámu, že nechám 19-ti měsíčního lézt na patro na spaní, 2 metry vysoko, že ho nechám, aby lezl po čtyřech do schodů v baráku, 2 patra v činžáku, jdu teda těsně za ním a doma hned myjeme ruce. Ale vůbec nevím, kdy dáme ty nože, nebo míchání polévky, to si zatím neumím představit. Staršímu je 3 a kousek. Ale v zimě nám pomáhal vařit ovocné knedlíky, házel je do hrnce s horkou vodou na plotně, seděl v jídelní židli asi metr daleko. Spíš jsem pro to, aby si ty věci zkusili s tím, že jsem u nich a jistím je.
|
Dojanka |
|
(24.6.2010 21:55:23) No, nechat dítě míchat vařící polívkou mi přijde přinejmenším dost hloupé. Já mám na tohle úplnou fobii, malá nesmí k žádnému vařícímu pokrmu. Ono neštěstí se stane hned a kór popáleniny u dětí jsou považovány za velmi těžké zranění.
|
|
|
Pawlla |
|
(24.6.2010 21:36:49) Krájet ostrým nožem a míchat horkou polévku na plotně bych nechala až školní děti a pod dozorem.Jinak drobné úrazy,odřené kolena atd.k zdr.vývoji patří.
|
|
ZuzkaN |
|
(24.6.2010 21:37:12) právě jsem byla u kluků- mladší spadl hlavou na skříňku, má v ní "ďurku". Na šití to není, je to naštěstí malý. Takhle oni usínají
Jinak já se stavím asi do nějakého středu, na jednu stranu se snažím aby neměli moc možností si ublížit, ale když mám pocit, že něco už by mohli zvládnout tak je nechávám, aby si sami zjistili, jestli na to mají nebo ne. Samozřejmě vše úměrně věku a schopnostem. Nejstarší syn řeže ostrým nožem (dávala jsem mu nejdřív takový menší zubatý) od 6let a zatím se neříznul. Je to pár měsíců co si uvařil první večeři ( chleba /rohlík ve vajíčku). Na žebřík třeba nejstarší syn lezl dříve než prostřední, ale to bylo schopnostma- nejstarší byl mnohem mobilnější a stabilnější už odmalinka, kdežto šimon byl vždycky takový pohybový nemehlo (pozor, už se mění ). Nejmladšímu je 1,5roku, na žebřík leze, ale sundavám ho nebo je pod dohledem. Asi to není ani tak o tom věku, ale opravdu o jejich dovednostech.
|
ZuzkaN |
|
(24.6.2010 21:40:21) jo a úrazy měli klasický odřený kolena a právě občas nabouraná hlava. Nejstarší syn měl jen naraženou ruku (ale k tomu mu dopomohl tatínek ) . Jinak se divím, že je zatím nic horšího nepotkalo, hl. nejstaršího, ten jde do všeho po hlavě. Doufám, že jsem to teď nezakřikla.
|
|
|
Winky | •
|
(24.6.2010 21:38:17) no, já sama jsem v dětství měla dost úrazů, nevím přesně jestli mě rodiče chtěli nechat záměrně "oťukat", myslím že spíš ne, prostě jsem byla nešika a dělala jsem zakázané věci. Pročež mám teď u svých dětí pocit průseru dávno předtím než se něco stane, takže asi ochraňuju víc než je možná dobré, nevím. Každopádně dcera 5 let je zbrklá a splašená po mě, zakopne a přerazí se i na čistý rovině, takže nepokládám za nutný jí ještě strkat do ruky ostrý nůž nebo vařicí vodu. Krom toho je ubulínek (taky jako já v dětství), takže když se jí jednou něco nezdaří, můžem na to půl roku hodit bobek (třeba jízda na kole a pád = nezájem o kolo na x měsíců). Synek 2 roky je chce být mnohem víc samostatný, ale je také mnohem víc obratný, dobře padá, pobrečí si jen nejnutnější chvilku a neodradí ho to od dalších pokusů. Leč ani jemu nehodlám do ruky dávat nic takového jako nůž na krájení apod.
Kamarádka má pětiletého synka který od tří let je schopný řezat dříví pilkou. Normálně ostrou. Je na sebe opatrný, takže se mu ještě nic nepřihodilo, a řezání okoukal od táty a hrozně ho to baví. Krájí nožem taky.
|
|
Evka13 |
|
(24.6.2010 21:42:11) Jo, synek ( 2 roky) je schopen zakopnout i o svoji nohu. Když je v okruhu 2m jedna jediná věc o kterou se dá zakopnout, tak o to zakopne... Padá pořád, už jsem z toho kolikrát na nervy...
|
|
|