| Anthea | 
 |
(20.3.2025 13:49:39)
Zajímal by mě na to Váš názor.
Podle mě v něčem dnes, že moderní život klade už jen na organizaci rodinného života vysoké nároky, navíc od žen se čeká, že i přispějou slušnou sumou do rodinného rozpočtu, že pokud možno budou řídit auto, umět třeba jednat s řemeslníky, zařizovat věci.
Dřív zase byla daleko větší fyzická dřina, neexistovali téměř pomocníci do domácnosti, technika, i jídlo se muselo tzv. poctivě vařit, žádné ošulování.
Co Vy na to?
|
| Žžena |
|
(20.3.2025 14:16:56)
Čelily jiným výzvám, než ženy dnes.
A ano, fyzicky zhuntované byly víc a dřív, než my dnes.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(20.3.2025 14:27:53)
Podle mne to měly těžší dřív.
|
|
| Nella+2 | 
|
(20.3.2025 14:32:25)
Já bych si asi radši vybrala víc fyzické práce kolem domácnosti než ten shon a stres co zažívám... Moje babička byla mnohem víc v klidu a pohodě... Pamatuji si z dětství a sama mi to dneska říká.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.3.2025 14:51:53)
Shon a stres nemám a rozhodně bych nechtěla třeba ručně prát.
|
| Žžena |
|
(20.3.2025 14:54:54)
Ono taky dokud se pralo ručně, pralo se třeba i jen jednou za měsíc. Takováto frekvence praní by v 21. století už jaksi nebyla ani společensky přípustná.
|
|
|
|
| Muumi |
|
(20.3.2025 14:45:12)
No ani náhodou bych nechtěla žít "dřív". Ani kdybych byla zajištěná panička, co by nic nemusela. Nějak by se mi úplně nechtělo být pořád těhotná a následně pochovat třeba dvě třetiny narozených dětí, pokud bych teda neumřela při porodu i já. Tohle mi připadá jako zdaleka největší "výdobytek" moderní doby.
|
|
| Salamajka | 
|
(20.3.2025 14:51:33)
Tak záleží na tom jakou dobu máš tím dříve na mysli. Samozřejmě, že když srovnám prani prádla na staré romce,kde se vše tahalo ručně a v automatické pračce je to obří rozdíl. Mě spíše přijde, že se občas od ženy očekává servis,a 100 tis měsíčně k tomu, a aby hlavně chlap doma vůbec nic nemusel. Důležité je dívat se jak je partner vedený k samostatnosti. I opačný pripad, kdy muž musi komplet všechno a paní snílek poletuje ve hvězdách máme v rodině. Fyzická práce je s modernizací domácích spotřebičů a různých jiných pomocníků třeba na zahradě stále lehčí.
|
|
| Janinka a dvě princezny | 
|
(20.3.2025 15:03:17)
Pokud se bavíme čistě o "povinnostech" ženy pak si myslím, že těžší je to dnes.
V minulosti by mi vadily spíše takové ty celospolečenské fenomény jako, že muž smí ženu srovnat/bít/musí poslouchat, ekonomická závislost, nazírání jako na hysterku nebo slabší pohlaví vůbec.
Nedávno jsme na toto téma měly s kolegyněmi diskusi v práci. Celospolečenský tlak na to, jak má dnes vypadat mateřství je příšerný a varianta "jaký si to uděláš ..." moc nefunguje.
Dávaly jsme si příklady. Já jsem ze čtyř dětí, vesnické dítě, ročník 85, přesto moje matka nikdy nebyla na žádné školní besídce, akademii, jarmarku, tvoření atd. po rodičích se tohle vůbec nevyžadovalo. Kroužky jsme neměly, pokud někdo ano, pak v rámci svého města a došel si každý sám, rodiče mě ani mé vrstevníky nikdy nikam nevozili. Ani do školy, ani když nejel autobus. Nikdy nás odnikud nevyzvedávali autem.
A škola, no to úplně, občas mi rodiče zkoukli žákovskou a pravda byly třídní schůzky. Víc ale nic. Když vidím sebe a své kamarádky jak tancujeme kolem vzdělání svých dětí, doučování, angličtina, přijímačky 
Celkově vnímám, že odpadá hodně "mužské práce" kolem domu například, ženské ale neodpadají, jen jsou některé určitě efektivněji hotové. Do toho ale žena musí být stejně ekonomicky aktivní jako muž a zmáknout ty děti i tu domácnost.
Velký, za mě až nelogický posun k nesamostatnosti dětí a kultu dítěte vůbec. Děti jsou furt doma. Přes den leží  My jsme doma naopak být nechtěly. Děti se nepouští samotné ven až do relativně vysokého věku (v mé bublině cca 10 let). Díky mobilům děti samostatně téměř nic neřeší, se vším volají rodičům. Spočtěte kolik máte v mobilu apek typu bakaláři, skupiny na sporty, kroužky, doučování atd. a kolik třeba týdně přijmete informací jen těmito kanály.
Babičkování se také hodně proměňuje, rodiny jsou podstatně více nukleární.
Je toho opravdu hodně a výsledkem toho všeho je nepředstavitelná především mentální zátěž pro organizátora, a tím bývá ve většině domácností kdo?
|
| Monika |
|
(20.3.2025 15:19:18)
Janinko, ale s tím organizováním dětí a jejich zájmů to taky hodně záleží na tom, jak se rodina zařídí, zejména tedy ve městech, kde se děti od relativně nízkého věku mohou samy dostat a není je třeba všude vozit. A v každém případě v mém okolí se tedy do těchto aktivit hodně zapojují otcové, často i primárně ... Já třeba sportu mých dětí věnuju dost času, ale to proto, že mě to baví, dělají stejný sport jako já, potkám při jejich turnajích známé atd...
|
|
| Žžena |
|
(20.3.2025 16:18:43)
Janinko,
já jsem z vesnice, ročník 1983, dítě samoživitelky pracující na nádraží na pokladně a kroužky jsem měla doslova každý den.
To byla (jen během prvního stupně) v ZUŠce výtvarka, sbor, nauka, dva hudební nástroje a balet, no a pak i nějaký kroužek ve škole.
Ty zkušenosti se asi nedají úplně zobecňovat.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.3.2025 16:25:36)
Já jsem o dost starší a kroužky jsem taky měla na prvním stupni a na druhým sport. A na besídky maminka chodila.
|
|
|
| 77kraska |
|
(20.3.2025 19:18:57)
Přesně, myslím, ze ten kult ditete je příšerný
Někde jsem četla, ze nám matkám to nacpala do hlavy média a odborníci, co všechno musíme s dětmi dělat
Tedy moji rodiče měli jen mne a dost se se mnou piplali, vlastně sami nemeli žádné výrazné koníčky krom vaření, chalupy, divadel a četby, ale zdaleka se mnou nedělali takové psi kusy jako já dělám a dělala jsem s dcerou nebo jako dělaly matky v mem okoli s dětmi (kroužky, sporty, hudební nástroje, výlety, dovolené, prijimacky atd)
|
| 77kraska |
|
(20.3.2025 19:23:15)
Ale jinak jsem rada, ze ziju teď, už kvůli lékařské peci a taky vzdělání pro zeny
Jestli znate Rozum a cit od jane austen, tam byla popsána situace, ze po majiteli panství mohl dědit jen syn, takže druha manželka a její tři dcery se musely odstěhovat a syn z prvního manželství jim jen sám určil roční rentu, která byla nízká, přitom ty zeny nesměly pracovat
|
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(20.3.2025 19:33:42)
Mě kult dítěte taky vadí. Nejlepší jídlo pro děti, poslední kousek dítěti, nejdražší boty pro dítě, čas jeden na jednoho s každým dítětem - to mě sejri nejvíc. Jako jo, když to vyjde ráda s ním strávíme čas jen s ním, ale tlak že bych to měla plánovat a ideálně fér se sourozencem, no bych se picla.
A nejen odborníci, mě třeba i prarodiče tlačí do věcí, které sami ani za mák s dětmi nedělali. To se pak vždycky ptám proč jako mám dítě vozit na nádraží , jestli oni pro synáčka taky jezdivali 
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(20.3.2025 19:45:15)
Na když to tu tak čtu, myslím, že ty, co to vnímají jako těžší dnes, by to vnímaly jako těžší i tehdy  a opačně 
Fascinuje mě, že se někdo nechá vmanévrovat do tolika situací, které mu vůbec nevyhovují, a to i dnes, kdy je ta svoboda volby násobně vyšší, než kdy dříve
|
|
| Stará husa |
|
(20.3.2025 19:56:10)
Jenže ten kult dítěte si děláte vy samy dnešní matky. Já jsem se dětem docela hodně věnovala, četla jsem jim, hrála si s nimi, chodila s nimi každý den ven, hezky je oblékala, dbala na to, aby jedlý zdravou a vyváženou stravu, jezdili jsme s nimi na výlety, do Zoo, do muzeí, na dovolené, vodila jsem je do kroužků. Ale pořád to byly děti, měly stanovené hranice, nebyly pány v naší domácnosti. Měla jsem štěstí, že nebyl internet, takže jsem neřešila každou pitomost. Když jsem něco nevěděla , zeptala jsem se dětské doktorky a zbytek holt porešila sama podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
|
| Žžena |
|
(20.3.2025 20:17:00)
Nevím, co si dělají dnešní matky, to, do jaké míry pojmou dítě jako "projekt", je individuální. Z mého pohledu internet hodně ulehčil a pomohl.
Viz třeba ty kroužky, to moje máma řešila děsně, nevím, co ji popadlo, že mne musela od první třídy lautr přihlásit v ZUŠce na všechny obory zároveň. Já jsem to nenáviděla.
Moje děti chodí na kroužky, které si samy vyberou. Třeba na jeden. Nebo taky zrovna žádnej. Nebo na tři. Jejich věc. Já to zaplatím a tím moje účast končí.
|
| Stará husa |
|
(20.3.2025 21:07:14)
Zzeno, podle mě internet matkám všechno spíš zkomplikoval. Matky tam řeší úplné blbosti, které by je, nebýt internetu, vůbec nenapadly. Chtějí se vyrovnat ostatním matkám nebo raději být ještě lepší. Internet je stresuje a tlačí do neuvěřitelných věcí. V tomhle jsme to my měly jednodušší.
|
| Žžena |
|
(20.3.2025 21:13:25)
Stará huso,
mně internet v mnohém zásadně pomohl. Třeba zařídit si porody a rané mateřství podle svých potřeb (díky, pamětnice diskuse PD). Zachránit školku (díky, Větře). Masáže pro dítě s růstovými bolestmi, které po celé 3 roky probdělých nocí jako jediné pomáhaly (díky, Kopřivo). Atd.
Jako soutěž a hecování s jinými matkami jsem to nikdy nebrala.
|
| Stará husa |
|
(20.3.2025 21:32:01)
Zzeno, tak jasně, že některé věci jde přes internet zjistit a zařídit lépe, než dřív. Ale já to myslela z hlediska kultu dítěte. Že tě informace z internetu v podstatě neustále tlačí do toho "být nejlepším rodičem" a některé ty matky z toho úplně zblbnou. Dřív by nic takového neřešily, protože by je to ani nenapadlo. Teď si to přečtou na internetu.
|
| Žžena |
|
(20.3.2025 21:38:49)
Stará huso,
No já v tomhle souhlasím s Rose. Matky, který "ke zblbnutí" tíhnou, byly dřív úplně stejně zblbnuté závodem správných matek a hospodyň z pískovišť a pavlačí. A řešila se taky kdejaká kravina, akorát úměrná tehdejší době (moje generace zase už neškrobila krajky na peřince a neprožívala norské vzory na svetýrkách).
|
|
|
|
| K_at |
|
(20.3.2025 21:14:15)
Huso, myslím, že určitě přeinformovanost je hodně velká komplikace. Na stranu druhou je to ale obrovský zdroj informací a zkušeností. A to i v hodně zásadních věcech.
Další věc je, že dnes jsou rodiči malých dětí ti, kteří byli vychování "starší gardou", a ve světě dost odlišném od posledního cca desetiletí. To je těžké.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(20.3.2025 21:16:25)
Huso, ty, které podléhají trendům internetu, podléhaly dřív trendům z pískovišť a pavlačí... V tomhle směru se to zase tak nezměnilo
|
| Ropucha + 2 | 
|
(20.3.2025 23:09:10)
"ty, které podléhají trendům internetu, podléhaly dřív trendům z pískovišť a pavlačí... V tomhle směru se to zase tak nezměnilo"
Souhlasím, to je věc povahy a přístupu.
Kdo je nakloněný dělat si věci po svém, nebude se s nikým porovnávat a soutěžit. Nebude dbát na drby a trendy, ať jsou předávané ústně nebo elektronicky.
|
| K_at |
|
(21.3.2025 5:39:34)
No jo, jenže jsou rodiče, kteří nemají tu určitou autonomii. Sebevědomí a sebejistotu ve výchově. Navíc třeba měli nefunkční vzory doma. A snaží se nějak naložit s výchovou svého potomka. Jinak. Líp. A hledají. A hledají. A třeba jim jejich způsob nefunguje (o nastavení kontra povaha dítěte bych já mohla psát knihy).
A nakonec z toho vyjdou rodiče, kteří úplně zapomněli, že dítě potřebuje nějaké hranice, pravidla. Že oni jsou ti dospělí. Potom je s dítětem opravdu nepříjemná spolupráce i v té školce. Bohužel.
|
|
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(21.3.2025 17:10:31)
Kult dítěte?
Nevím, jaký nejlepší kousek má dostat dítě, my jsme vařili, aby to chutnalo všem a všechny kousky byly stejně dobrý  . Děti a moje maminka mají rádi kuřecí řízky, my vepřové, tak byly oboje, třeba.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(21.3.2025 17:37:55)
Taky vařím, aby chutnalo všem. Nechápu někomu nutit co mu nechutná.
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 18:22:59)
Inko, jojo, také to znám takhle, v celé široké rodině se vždycky vařilo tak, aby byli spokojení všichni. Nikdo neměl žádné výsadní ani podřadné postavení. Jen batolata do určitého věku logicky měla speciální přístup.
|
|
|
|
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(20.3.2025 19:33:55)
Mě kult dítěte taky vadí. Nejlepší jídlo pro děti, poslední kousek dítěti, nejdražší boty pro dítě, čas jeden na jednoho s každým dítětem - to mě sejri nejvíc. Jako jo, když to vyjde ráda s ním strávíme čas jen s ním, ale tlak že bych to měla plánovat a ideálně fér se sourozencem, no bych se picla.
A nejen odborníci, mě třeba i prarodiče tlačí do věcí, které sami ani za mák s dětmi nedělali. To se pak vždycky ptám proč jako mám dítě vozit na nádraží , jestli oni pro synáčka taky jezdivali
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.3.2025 20:32:26)
Manžel dělal sport a jeho táta ho vozil. Už před 50 lety.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.3.2025 22:59:48)
"Nejlepší jídlo pro děti, poslední kousek dítěti, nejdražší boty pro dítě, čas jeden na jednoho s každým dítětem - to mě sejri nejvíc."
A kde toto bereš?
Kromě toho, že je dobré věnovat se někdy každému dítěti zvlášť (což podle mě snad vždy a v každé rodině přirozeně vyplyne z provozu), jsem žádná taková pravidla kultu neviděla, neslyšela.
A i kdyby, své děti si snad člověk vychovává po svém?
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(21.3.2025 7:45:08)
Ropucho opravdu máš pocit že první a nejlepší jídlo dostává stále hospodář? Zejména v rodinách kde je trochu nedostatek je to vidět hodně, pomeranče se koupí pro děti ne pro maminku.
A když se zeptám většiny svých kolegyň kolik stály jejich kozačky a kolik boty její dcery většinou má dítě dražší.
Posun od toho že naše babičky ba i matky děti tolik neřešily je obrovský.
Já netvrdím že všechno z toho dělám, ale vnímám to kolem sebe a některé věci mi hodně vadí a některé opravdu dělám i když mi vadí například tu školu, protože nechci své dítě znevýhodnit když můžu pomoct, ale sama bych si to nevybrala.
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 8:16:55)
Janinko,
Prosímtě, co přesně je v 21. století "první a nejlepší jídlo"?
Uvaří se oběd a úplně každej dostane ze společného hrnce naloženo, kolik sní. Nikdo se nedohaduje, kdo dostal lepší kousek a kdo dostal dřív.
Nejdražší boty u nás v rodině mám já. Stojí 3000 a vydrží 6 let. Ale je to jako podle Pratchettova Elánia. Manželovy boty stojí jen 1000, ale vydrží mu půl roku. Takže za těch 6 let, co já mám jedny boty za 3000, on spotřebuje boty za 12000.
Malým dětem se pořizují dražší boty obvykle proto, že mají rodiče péči o zdravý vývoj jejich nohy.
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 8:36:47)
Dražší boty, než nosím já, začaly moje děti nosit až v době, kdy si na ně samy přivydělaly a samy si je pořídily.
Výjimkou jsou snad jen taneční boty na maturitní ples, ty jsme dceři koupili my a byly dražší než moje, protože to tak prostě vyšlo, že jí nejlépe padly zrovna ty.
|
|
|
| Stará husa |
|
(21.3.2025 8:19:19)
Kdysi, když mi bylo cca 8 let, tak o prázdninách u tety nám nějací chlapi opravovali něco na chatě. Teta jim pak dala oběd - kuře s rýží a na nás děti zbyla jen suchá rýže. Když jsem to u tety reklamovala, bylo mi řečeno, že je to v pořádku, oni jsou chlapi, mají nárok na maso, my jsme jenom děti, dostáváme zbytky. Mě to tehdy strašně urazilo a uvědomila jsem si, že doma u našich jsem naopak já ta nejdůležitější, já dostávám to nejlepší. A to už je skoro 60 let. Takže už takovou dobu jsou ve většině rodin děti upřednostňovány.
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 8:21:54)
Stará huso,
nebyla jsi výjimka, v mnoha rodinách bylo normální, že děti nejedly zbytky.
Vím, že před 20 lety mi kamarádka vykládala, že u jejich tchánů měl první řízek pantáta, a děti dostaly až poslední zčernalé řízky z toho nejvíc přepáleného oleje. Přišlo mi to jak z jiného vesmíru a jestli to, že dítěti nedám černej řízek, je kult dítěte, tak sakra jen houšť.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 8:32:07)
Janinko, já jsem vůbec nikdy nikde nezažila rozlišování prvního a nejlepšího jídla.
Měla jsem prarodiče narozené před první světovou válkou, byla jsem ve styku s venkovskými i městskými příbuznými, a nikdo nikde toto neřešil. Ani v manželově rodině.
Jídlo se prostě rozdělovalo mezi všechny, pokud možno spravedlivě, aby každý měl, kolik chce a potřebuje.
Ani mimo rodinu jsem se nikdy s tímto nesetkala, ani v literatuře.
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(21.3.2025 8:45:25)
Můj tchán je ročník 46, maličká jihočeská vesnička a u nich doma bylo zcela běžné, že děti byly většinu zimy o bramborách a čerstvém mléku od krávy, protože maso dostával jen tatínek. Dodnes je schopen mě sám napomenout, když poslední řízek nenechám dětem.
U nás doma to bylo tak napůl. Všichni jsme měli dostatek jídla, ale chlap měl vždy něčeho víc nebo se určité potraviny kupovaly extra pro něj a děti na ně nesměly sahat.
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 8:52:40)
Janinko,
to mi přijde steašně smutné. Jako že bylo dobře, že "nebyl kult dětí", ale byl kult Pána Tvorstva? Já jsem ráda za to, že dneska je v rodinách běžné, že není kult nikoho, členové jsou si rovni, rodičům záleží na zdravém vývoji těch dětí, a nikdo se nedohaduje o pořadí řízků.
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(21.3.2025 8:54:20)
no obojí je špatně, žádný kult být nemá ... souhlasím s tou rovností a naklánět podle momentálních potřeb
|
| Buřt |
|
(21.3.2025 8:55:52)
Ještě jeden příklad - nákladné dětské oslavy narozek versus to, že narozky rodiče se tak nějak odmávnou, to taky vídám.
Ale je to na nás rodičích, abychom to zdravě nastavili, a skutečně ty děti nestavěly na piedestal.
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 9:01:18)
Buřte,
já myslím, že s těmi mobily a oslavami to není dnešní novinka. Je to jen dávmo existující "porovnávání se" v nových kulisách. Existovalo to vždycky, někteří lidé prostě vždycky nadměrně řešili a porovnávali hadry a statusové symboly.
|
| Buřt |
|
(21.3.2025 9:04:24)
žženo, ano, ale ten posun zájmu k dítěti tu prostě je. Hodně o tom mluvím se svou maminkou, taky říká, že ona jako maminka spoustu věcí neřešila, že se to posunulo.
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 9:14:56)
Já si myslím, že i ten posun zájmu směrem k dětem je sociální záležitost.
Vždycky byly rodiny, které si hleděly dětí, jejich výživy, rozvoje, prospěchu.
A pak takové, které tolik nehleděly.
Jen dneska díky médiím se šíří informace a tedy se i šíří určitý, řekněme "osvícenější" životní styl.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(21.3.2025 9:24:45)
ono je to prostě i o tom, co si můžeme dovolit... když jedeš od nevidím do nevidím a základ tvého života je boj o přežití, holt nemáš čas a prostor řešit zbytné věci... když pak ten prostor máš, tak je řešíš
dokud byl pes výhradně užitným zvířetem, nikoho by ani nenapadlo řešit nějakého veterináře, snad jen pokud by šlo o skvěle vycvičeného ovčáckého nebo loveckého psa... jakmile ale vznikl prostor povýšit ho na domácího mazlíčka, stouply také náklady na jeho chov... no a s dětma je to stejné 
|
| kosatka2 | 
|
(21.3.2025 9:29:26)
Ježiš, a psi ještě... V naší kantýně mají nově sušenky i pro psy. Teď jsem šla přes trhy a taky pam byl psí stánek. kolegyně v covidu rozjela dílnu s psími oblečky a vydělá víc než její manžel. Ve všech okolních supermarketech ustupuje zboží a mají tam regály s psími hračkami a pomůckami. V OC dětský obchůdek zanikl a místo toho je tam psí. Nijak mě to samozřejmě neomezuje, jen v sousedství máme tedy příšerně nevychované čokly a páníčky, kteří to s nimi neumí.
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 9:32:27)
Kosatko, se psy je to podobně jako s dětmi, zvyky z paláců se masově rozšířily mezi lid
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| byvala radka |
|
(21.3.2025 11:30:09)
S tim jidlem a prvni chlap bych to nevidela jen jako kult, ale jako racionalni rozhodnuti. Vetsinou chlap delal tezkou fyzickou praci, zivil rodinu a mel jiny kaloricky vydej nez zena a deti. Nerikam, ze to tak bylo vsude, ale urcite opodstatneni to ma
|
|
|
| jak | 
|
(21.3.2025 8:53:01)
Moji rodiče jsou 47 a 53 ročník a tohle doma neměli.
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(21.3.2025 8:47:29)
ano, znám to stejně... jídlo se dělí a dělilo rovným dílem podle potřeb každého...
kdyby byl jeden pomeranč a všichni ho chtěli, prostě se rozdělil...
je pravda, že když nandavám na talíře, začínám většinou od nejmladšího, ale to zůstalo z dob, kdy děti byly ještě malinké a byly netrpělivé když nandavám u sporáku a talíře se nosí ke stolu, začínám od nejvzdálenějšího a končím u nejbližšího - v obou případech jsem tedy poslední, ale i to je logické, přece mi nebude stydnout jídlo, než naložím všem
kult dítěte pěstovala teta s bratránkem, bylo to blbé tehdy a nepřineslo to nic dobrého ani do současnosti - je z něj naprosto neužitečný parazit... v 45 letech stále nesamostatný vyžírka
|
|
| Stará husa |
|
(21.3.2025 9:05:07)
Ropucho, to s tím nejlepším jídlem pro hospodáře je právě z doby, kdy kvalitního jídla pro všechny dost nebylo, tak nejvíc a nejlepší jídlo dostával muž, na jehož životě a zdraví byla ta rodina závislá. Když onemocněl nebo dokonce umřel hospodář, byla to pro rodinu katastrofa. Když umřelo dítě, bylo to sice smutné, ale dětí bylo plno, ubyl hladový krk a ekonomicky to byl spíš přínos.
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 9:08:39)
Huso, jestliže jste to někteří zažili, nemám důvod nevěřit, že se takový přístup v některých sociálních bublinách vyskytoval.
Ale jak píši, já o tom čtu poprvé zde, neznám to z reálného života ani z literatury popisující život v minulých staletích v Čechách nebo jinde.
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 9:12:39)
Ropucho,
já třeba vím, že moje babička, ročník 31, to měla tak, že když byl nedostatek, tak dostal chlap, dostaly děti, a ona byla ten, kdo si dal suchý brambory. A to dělala noční ve fabrice.
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 9:19:23)
Žženo, moje babička byla ročník 1911. Stále opakovala, jak celý život měla hlad, protože byly války. No a maminka se smála, že babička "měla hlad" hlavně proto, že chtěla vypadat jako Greta Garbo a k obědu si dávala jeden pomeranč, aby neztloustla.
Tak nevím
Druhá babička byla ročník 1906, jedla poctivě, co si pamatuji, nikoho nešidila, muže ani děti ani sebe.
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 9:21:49)
Ropucho,
jo, tak tenhle případ mám u tchyně, je anorektička. Sní za den půl rohlíku pokapaného citronem. A ne protože by nebylo na jídlo.
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 9:27:13)
Žženo, tak anorektička zase babička nebyla, normálně vařila a chodila se mno běžně do cukrárny na dortík a na zmrzlinu.
Ale porce nepřeháněla a sváděla to na ten válečný hlad a celoživotní návyk na málo jídla, to je pravda.
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 9:29:38)
Ropucho,
jedna moje prababička byla ročník 1911 a celý život si pamatovala hlad, co zažili za 1. republiky, a v podstatě už nikdy nic tuhle její formující životní zkušenost nepřebilo. A to žila do 99 let.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Půlka psa | 
|
(21.3.2025 18:36:20)
V tom případě máme kult dítěte. Trávit někdy čas s každým dítětem individuálně mi přijde vyloženě přínosné. Každý si bere kolik jídla chce, ale když je nějakého druhu potraviny doma zrovna málo a je na ni chuť, tak mi přijde normální to nesežrat všechno sama, ale rozdělit se s dětmi. A cenu bot nevím, ale sama si boty kupuju tak zřídka, že v nich děti zaručeně protočí daleko víc peněz než já.
Normálně s tím žijeme. Pokud to někomu vadí, tak ať si to užije, ale mám spíš pocit, že jsme každému jedno. Nepřipadá mi, že by nás svět/společnost/internet tlačil žít jinak a jiným způsobem se dělit o čokoládu a o adidasky.
|
| Girili | 
|
(21.3.2025 20:17:31)
Sice pěstujem taky jistou formu kultu dítěte, ale oříšky a jiné prasárničky si ulejvám a žer sama potají... 
|
| neznámá |
|
(21.3.2025 20:28:48)
To je přesné, tak pěstuji kult dítěte, ale pomelo jim nedám, to si sním zásadně sama.
Každý si pěstuje takový kult dítěte, jaký mu vyhovuje. Pokud by nechtěl vozit po kroužkách, tak nevozí a podobně.
Já také po kroužkách nevozím, ale zas mám ráda děti hezky oblečené a ráda jim nakupuji hračky nebo knížky. Obzvlášť u holek na oblečení ujíždím, na hračkách vlastně také, růžová je skvělá.
|
|
|
|
|
| Vážný2 |
|
(21.3.2025 11:14:35)
Ví se, že Susanna Wesley (1669 - 1742), maminka reformátorů Johna a CHarlese Weslyových, zakladatelů metodismu porodila 19 dětí, 10 přežilo. V domě jimch bylo 9, manžel byl anglikánský kazatel a veškeré nadbytečné peníze investoval do své biblické práce. Ale často je ani neměl. Často byl mimo faru. Ta 2x vyhořela.
Susanna měla pravidlo, že i dívky musí být vzdělané a učily se doma i latinu a řečtinu, kterou sama ovládala. Děti učila doma. Škola měla přednost před prací. Ale i ta se musela zvládnout. Snažila se mít 1x týdně čas s každým dítětem. A 2h času na modlitbu. Protože neměla kde, prostě si přetáhla zástěru přes hlavu a každý v domě věděl, že nesmí matku rušit. V době časté nepřítomnosti svého manžela vedla osobně rodinnou nedělní odpolední pobožnost, kam začaly přicházet sousedé a někdy měla i 200 lidí.
|
| Buřt |
|
(21.3.2025 11:17:16)
Vazny, super! Ta zastera pres hlavu se mi libi  .
|
|
|
|
| jak |
|
(21.3.2025 8:43:38)
Janinko, to přeháníš. My doma jíme všichni to samé, žádné lepší jídlo není... A celkem kolem sebe skaceme všichni.
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(21.3.2025 8:49:00)
to my doma taky, ale já jsem mluvila o situacích, kdy v rodině dostatek není. Pokud má někdo hodně omezené zdroje opravdu se setkávám s tím, že se určité potraviny koupí jen dětem a dospělí si je odřeknou. Třeba to ovoce. A v minulosti to bylo spíše obráceně. Lepší dospělým, protože bez nich nebo při nemoci bude rodina v potížích.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(21.3.2025 8:52:55)
hm, to možná souvisí spíš s tím nedostatkem a nedostatkem... pokud šlo o přežití, museli zachovat živitele, pokud už nejde o život, dbá se na dostatečnou výživu ve vývoji...
|
|
|
| Buřt |
|
(21.3.2025 8:53:56)
Já myslím, že Janinka kus pravdy má, možná jído není tou nejlepší oblastí, kde to ilustrovat, co třeba elektronika? Fakt hodně dětí má lepší mobil a počítač než rodiče, no moje dcera vlastně děti.
Hrozně dlouho si přála iPhone, našetřila si sama dvě třetiny ceny, a teď přišla s tím, že se cítí trochu trapně jako nějaká rozmazlená holka, který rodiče kupujou drahý věci, takže každýmu říká, že si na něj vydělala sama .
Botičky a malé děti, tam mě to přijde někdy až jako hysterie, kupovat mrněti každých pár měsíců, kdy mu poporoste noha, extra drahé barefoot boty, no jak kdo chce.
Další věc, kterou aktuálně taky řešíme, rovnátka a jejich cena, jasně, že to zaplatíme, doktor řekl, že je to třeba, tak snad ano, ale ten poměr dětí, které měly rovnátka za nás (jedno ze třídy) a dnes (minimálně polovina), je trochu zvláštní, fakt je třeba korigovat úplně všechno? Těžko říct.
Dovážení je podle mě taky trochu rodičovská hysterie, to nás naštěstí docela minulo, děti vždycky chodily na nějaký kroužek s kamarádem, takže se po naší čtvrti pohybovaly od druhé, třetí třídy v poklidu s parťákem.
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(21.3.2025 8:59:15)
děkuju, že někdo chápe jak to myslím. Já netvrdím, že se tak chovám, ale že to vnímám, že se to děje. Spooooustu věcí, které my dnes kolem dětí řešíme nebo vnímáme byly našim rodičům nebo prarodičům úplně jedno, šly úplně mimo ně.
A je i pravda, že si to děláme my ženy samy. Za mě bylo zcela běžné, že děti chodily samy ven už v předškolním věku, i bruslit nebo se v létě koupat jsme chodily bez doprovodu. Opodál většinou drbaly nějaké babči, ale rodiče s námi nebyli. Dnes? Nikdo z mých kamarádek děti do cca třetí třídy ven samotné nepustí. Myslím, že jsem to tu i sama řešila v samostatném tématu. Chodí se na návštěvu ke kamarádce, ne do parku. Přitom tady většina píše v jak bezpečné době žijeme.
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 9:06:02)
Tak já jsem na vesnici. Na hřiště 100m od domu chodí samostatně děti od předškolního věku, do školy pěšky cca 1,5 km chodí místní děti samostatně od 1. třídy (třeba ne hned od začátku, ale během roku začnou).
Ano, někteří lidé vozí, ale to je v rodinách, kde rodiče obecně sami taky pořád všude jezdí auty. Tam je to celý životní styl dospělých, ne že by toho taxikáře dělali jen dětem. Prostě je pro ně auto primární dopravní prostředek, tak i do té školy 300 metrů jedou autem.
|
| Buřt |
|
(21.3.2025 9:10:37)
Žženo, jasně, že se to netýká všech rodin, ve městě se to asi bude projevovat víc než na venkově, ale ten trend podle mě nepopiratelně existuje. Já ani neříkám, že je jen negativní, to určitě ne, jsou tam i pozitivní prvky, víc prostě řešíme to, aby dítě bylo v pohodě.
|
| Buřt |
|
(21.3.2025 9:12:59)
Ještě jeden příklad - oblíbené téma brigád .
Já jsem brigádničila o hodně víc než dospívající děti mých známých (mé jsou ještě 15 mínus). Ale je fakt, že můj brácha o 10 let mladší už moc po brigádách nechodil.
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 9:19:17)
Buřte,
mám 16letého kluka a brigádničí jak divej. Sám si brigády hledá i řeší se vším všudy. Dělal třeba "holku pro všechno" na běžeckých závodech, dokonce dělal i politické průzkumy v call centru Dělá různé technické šolichy (3d tisk a spol.) A taky dost dobrovolničí. Nekupuje si za to iPhony, má 6 let starý Samsung, vidím spíš, že mu ty peníze sedí na účtu, největší položka jsou asi dárečky pro přítelkyni
|
|
| Alena |
|
(21.3.2025 10:10:43)
"Já jsem brigádničila o hodně víc než dospívající děti mých známých (mé jsou ještě 15 mínus)" Tak v okoli vidim naprosto opacny trend.Od patnacti brigadnici kde kdo, maji vice prilezitosti, z okoli neznam dite, ktere by si pri VS pravidelne neprivydelavalo. Slycham stiznosti gymnazialnich reditelu, ze deti casto zanedbavaji vyuku, protoze jsou na brigade (ne v hospode naproti, jak to bylo za nas).
|
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(21.3.2025 12:35:50)
s brigádami souhlasím, ale má to dvě roviny. Jedna je, že se brigádničí o dost méně z toho titulu, že rodiče k tomu své děti nenutí, jejich potřeby jim zaplatí a ani je moc neučí si na ně počkat. Já dostala brigádu befelem, včetně položek, které si z ní musím uhradit. Volně nakládat jsem směla až s tím co zbylo.
Na druhou stranu vnímám, a to za mě pozitivní trend, že mladí chtějí jako vždy hodně nebo všechno, ale nechovají se jako předchozí generace, že se musí šetřit, ale že je třeba na to vydělat a jsou tedy ochotni mít práci a příjmy navíc. To třeba prarodiče nechápou vůbec, že cílem není z malé výplaty šetřit, ale zařídit, aby výplata byla lepší (studiem, rozvojem, nalezením lepší práce...) nebo mít k práci třeba ještě brigádu.
|
|
|
| kosatka2 |
|
(21.3.2025 9:21:41)
Buřte, pozoruji určitý trend u prostředního dítěte - tzv. jedináček starších rodičů. Třeba v 5. třídě měl syn spolužáka, který v životě nešel sám do školy. Do obchodu, na hřiště, nikam. Domů mu chodil už 2 roky učitel na přípravu na 8 G.
Kluka jsme měli doma na oslavě. Úplně normální kluk, jen tedy bylo evidentní, že se okolo něj doma poskakuje. A ještě mi jeho rodiče furt volali, že něco.
Takových expertů mají ve třídě víc a ty třídní schůzky  maminky neustále smlouvají, aby se něco přizpůsobilo jejich miláčkovi. Přitom to jsou děti zdravé, šikovné...
Teď mi kamarádka učitelka vyprávěla o holce, která si stoupne a čeká, až jí někdo zapne bundu, aby si nemusela sundavat rukavce...
Tohle jsem u staršího dítěte ani sama u svých spolužáků fakt nikdy nezažila.
|
|
|
|
|
| jak |
|
(21.3.2025 9:04:11)
Buďte, já nevím. Já mám už skoro 30 let pracovní noťas, telefon, své , za své peníze, jsem neměla nikdy. Zrovna telefony kluci neřeší. Mají stoprocentně lepší možnosti. Kluk teď v prváku na gymplu odlétá dnes na Kanáry, na Erasmus. Druhý jede od vejsky. To jim závidím. Jejich boty stojí už tak 15 let víc než moje.
|
|
| jak |
|
(21.3.2025 9:04:13)
Buďte, já nevím. Já mám už skoro 30 let pracovní noťas, telefon, své , za své peníze, jsem neměla nikdy. Zrovna telefony kluci neřeší. Mají stoprocentně lepší možnosti. Kluk teď v prváku na gymplu odlétá dnes na Kanáry, na Erasmus. Druhý jede od vejsky. To jim závidím. Jejich boty stojí už tak 15 let víc než moje.
|
| jak |
|
(21.3.2025 9:05:18)
A žijí jinak. Plus myslím, že mají štěstí na mámu, v určitých oblastech jim dopřeji velmi. Ale ani já se nesidim...
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(21.3.2025 9:04:45)
buřte, asi jsem krkavčí matka, ale nic z toho u nás fakt není... mobil mám nejdražší z rodiny (teda pořád laciný xiaomi - neutrácíme za elektroniku ), a to prostě proto, že mi vydrží nejdéle... děti dostávají obvykle ty nejlevnější, protože je stejně buď ztratí, nebo rozbijou displej, navzdory fólii a knížkovému pouzdru
za boty jsme utratili sice dost, ale pořád jen v mezích rodinného rozpočtu... právě s ohledem na snahu vyvážit slušnou kvalitu se slušnou cenou, když z nich za chvilku vyrostou... kroužky si děti vybíraly vždycky z nabídky ve škole, protože nějaké dovážení už je nad naše časové možnosti... jako jasně, děti nás stojí spoustu peněz, ale je to prostě tím, že jsou tři a jejich potřeby se vyvíjejí a mění s věkem...
|
| Stará husa |
|
(21.3.2025 9:26:00)
On ten kult dítěte se neprojevuje jen v materiální oblasti, že dítě dostává vše, na co si ukáže a v té nejlepší kvalitě, ale dítě je v některých rodinách božstvo, kolem kterého se všechno točí, dítěte se nesmí nic dotknout, nesmí mu přepadnout stéblo trávy přes cestu, musí být neustále šťastné, spokojené, veselé, umetá se mu cestička, aby mu nedej bože nevstoupila do cesty sebemenší překážka, dítě je považováno za nejdůležitějšího člena rodiny a nejsou mu stanovovány žádné hranice, aby mohlo "svobodně projevit svou osobnost".
|
| Buřt |
|
(21.3.2025 9:26:45)
Huso, to už je extrém, zas takový teda nevídám.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 9:29:50)
Huso, a tohle reálně znáš, nebo je to nějaká iluze stvořená v tvé hlavě na základě četby médií?
Já jsem asi společenštější člověk než ty a toto neznám.
Jistě, existují rozmazlované děti, i v minulosti existovaly.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(21.3.2025 9:30:51)
huso, ale to pořád popisuješ jen extrém a ne běžnou realitu... a to teda taky bylo odjakživa (tam, kde si to mohli dovolit finančně)
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 9:34:09)
Rose,
ano, tam kde si to mohli dovolit, byly podobné excesy i dřív.
Dneska na tohle vždycky dojde řeč, jak se někde zmíní, že by se děti při výchově nemusely plácat, tak se hned vyrojí mraky diskutujících, ze kterých "díky fackám vyrostli slušní lidé a nezanechalo to na nich žádné následky".
|
|
|
| Čumča. | 
|
(21.3.2025 9:35:50)
Huso, tohle se stává spíš v rodinách, kde se dítěti vůbec nevěnují, ale všechno mu koupí, jako náplast za to, že na něj kašlou...
|
| kosatka2 |
|
(21.3.2025 9:44:29)
Já jsem taky sem tam zažila, že se nemůže vyrazit na výlet, protože pepíček si krásně hraje s kostkami, tak ho přece nebudeme rušit, nebo potom rozpatlává jídlo a barví ho vodovkama, ó jak je tvořivý... Ale kdyyž se jim pak narodil 2. a 3. ssourozenec, musela celá rodina přitvrdit, protože by to pak bylo neúnosné a z děcek jsou fajn samostatní lidé.
A nebo taky ty nesmělé maminky, co se stydí, aby dítě neřvalo, neudělalo scénu, nebo aby se nevyjevilo, že dítě matku "neposlouchá", tak matka (ale i otec) jdou cestou nejmenšího odporu, aby si nepřidělávali práci. Podle mě všecky děti pak normálně vyrostou, jen je otravné s těmito rodinami podnikat něco dohromady, protože se člověk nechce 100% furt přizpůsobovat.
|
| Buřt |
|
(21.3.2025 9:51:01)
Kosatko, to je dobrý postřeh.
Všimla jsem si, že ty děti co jsem v jejich dětství vnímala jako opravdu rozmazlené, fakt se kolem nich všechno točilo, a bylo to pro okolí opravdu protivné - tak jsou z nich v dospělosti normální lidi.
Mnohem horší vliv má skutečně ten citový chlad, přemrštěné nároky, apod.
Tím nechci rozmazlování obhajovat, pro mě jako vedoucí v jednom kroužku, je práce s těmito dětmi obtížná (typicky nechápou, že se musí přizpůsobit, že není možné všechno přizpůsobit jejich potřebám), ale do budoucna to podle mě nemá až tak výrazný vliv.
|
| Buřt |
|
(21.3.2025 9:59:32)
Mimochoden, dlouho jsem neviděla TaJ, nevíte, jestli je vše ok?
|
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 10:08:53)
Jo, to je fakt. Většina z toho vyroste. Měla jsem vrstevnici, která v 16 letech nevěděla, že brambory se před jídlem musí uvařit a nikdy neuklízela, protože její rodiče razili princip, že jedinou starostí dítěte je chození do školy a s běžnou sebeobsluhou se nemá zatěžovat, ale vyrostl z ní taky normální dospělý soběstačný člověk
A ano, i v naší generaci byli spolužáci, kteří během SŠ a VŠ neměli žádné brigády.
|
| Jerry G. |
|
(21.3.2025 11:17:21)
Většina z toho vyroste. Měla jsem vrstevnici, která v 16 letech nevěděla, že brambory se před jídlem musí uvařit a nikdy neuklízela, protože její rodiče razili princip, že jedinou starostí dítěte je chození do školy a s běžnou sebeobsluhou se nemá zatěžovat, ale vyrostl z ní taky normální dospělý soběstačný člověk
A ano, i v naší generaci byli spolužáci, kteří během SŠ a VŠ neměli žádné brigády.
Zzeno,
ja myslim, ze to je trosku neco jineho. Podle mne jde hlavne nechat dite emocionalne dospet. Nechat ho nest odpovednost za vlastni rozhodnuti, naucit ho, ze kdyz mu nekdo rekne ne, ze se nic nedeje, zvysovat jeho frustracni odolnost atd. S tim, jestli chodi na brigadu, ze v zivote neodneslo spinave ponozky do kose, to neuplne souvisi. Jsem to buhuzel videla v primem pronosu. Jedna moje velice blizka kamaradka, je porad v modusu mimino `´dite zabreci a maminka pribehne a nenecha to dite si to vyresit samo´. Akorat ze miminka jsou na prahu dospelosti, ted ocekavaji, ze se k nim vsichi budou takhle chovat. Deti jsou to na prvni pohled slusne vychovane, po sobe si uklizi. Akorat, ze lzou jak jim vsichni ublizuji. Maminka jim to basti a vymysli, neskutecny veci, aby deti nahodou nazazily nejakou nepohodu. Jak to dopadne nevim. A je to samozrejme jejich vec. Bohuzel loni to esklovalo tak, ze to melo vliv u na nase vztahy s kamaradkou.
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(21.3.2025 10:29:22)
"ty děti co jsem v jejich dětství vnímala jako opravdu rozmazlené, fakt se kolem nich všechno točilo, a bylo to pro okolí opravdu protivné - tak jsou z nich v dospělosti normální lidi."
no tak ne vždycky to platí...
bratránek byl to vymodlené dítě, od narození trochu neduživé, teta s ním strašně nadělala, rozmazlovali ho, tvrdou školu dostal vždycky jen když byl s námi (3 holky)... kupodivu k nám jezdil opravdu rád a vždycky se během pár dní srovnal taky to dávalo naději, že z toho nakonec vyroste... no nevyrostl... prošustrovaný byt, dluhy, exekuce, soudy... mají ho na krku dodnes... když zemřela teď teta, strejda šel, nechal si na něj vyjet výpis exekucí, všechno poplatil, aby se netahaly peníze z dědictví... a bratránek dál hnije u něj v bytě, uražený, když mu strejda řekl, že by měli platit nájem a služby napůl zdravý chlap, v 45 letech... 
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 10:37:12)
Rose, je to blbý, když se tohle stane, na druhou stranu jsou takové případy i v rodinách, kde je sourozenců víc a kromě toho jednoho, co skončí jako vyžírka na krku rodičů, zbytek dětí normálně v pohodě vyletí z hnízda a žije produktivní život... takže se dá předpokládat, že v té rodině nebyla výchova, která by potomky do budoucna zásadně hendikepovala.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(21.3.2025 11:01:27)
žženo, jo, myslím, že člověk si na svět přinese svůj raneček předpokladů a možností, a výchova pak jen může pomoci potlačit nebo zvýraznit, co je mu dáno...
tady se holt sešla špatná výchova a sobecká osobnost...
|
|
|
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(21.3.2025 17:32:01)
No jo, dneska se řeší mobily, za nás digitálky a pravý značkový džíny, protože se to skoro nedalo sehnat a bylo to předražený. Kdo měl tesilky, byl terčem posměchu.
To moje máma taky koupila mně a ne sobě, protože o to nijak nestála, ona zase měla třeba kožich a zlato.
Mně je taky úplně jedno, jakej mám mobil, hlavně aby vydržel a abych ho nemusela vyměnit, používám pár funkcí, dětem bych klidně koupila lepší, ale už si kupujou za svý.
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 18:18:08)
"To moje máma taky koupila mně a ne sobě, protože o to nijak nestála, ona zase měla třeba kožich a zlato."
Evelyn, přesně tak, děti a dospívající mají jiné statusové priority než dospělí.
Tatínek si dopřeje auto nebo motorku, maminka si dopřeje zlato nebo kabelku a dítě si dopřeje mobil nebo tenisky. Třeba. A nebo si rodiče dopřejí poznávací dovolenou, protože materiálno je nezajímá, a dítěti materiálno dopřejí, protože ho zajímá.
Nemusí to hned znamenat upřednostňování dítěte.
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(21.3.2025 17:23:00)
Rovnátka jsem měla, děti mají křivé zuby po mně, teda teď už ne, mají krásné
|
|
|
|
|
| monam |
|
(20.3.2025 20:54:39)
"Přesně, myslím, ze ten kult ditete je příšerný"
77, zrovna to, co děláš ty se svým dítětem a cos dělala se svým nevlastním synem přijde neuvěřitelný mě.
Jako jo, celkem okolo svých dětí skáču. Mít jedno, asi bych to zas tak moc nepociťovala (i když bůhví jaké psí kusy by mě napadly, kdybych se cítila nevytížená) ale tím, že mám tři, mám dost co dělat.
Někdy lze ale těžko odhadnout, jak se situace vyvine. Mě momentálně nejvíce obtěžuje závodní sport dcer, na který jsem je kdysi dala, aby se hýbaly. Ony si to ale celkem zamilovaly a mě už to neustálé pozdně večerní dovážení nějak zmáhá.
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(21.3.2025 17:04:13)
Jsem ročník 1968, moje maminka byla učitelka, besídky měla v popisu práce, na naše vystoupení chodili rodiče vždy a kroužky jsem měla.
Soukromého učitele na kytaru, tam mě dokonce táta nejdřív vozil autem, protože mi bylo 9, učitelku na němčinu, němčinu jsem vyměnila později za angličtinu-odpolední kurzy při ekonomce, taneční kroužek ve škole, později taneční klub pod vedením tanečního mistra.
I manžel 1959 chodil na kroužky.
Na učení máma tlačila, sháněla doučování apod. (jsem tupá na matiku 🙂), trvala no tom, že musím mít vejšku. Když byla chvilka volna, tak jsme doma všichni četli. Největší trest byl pro mě zákaz čtení.
Asi to bylo jak kde.
|
|
|
| Monika |
|
(20.3.2025 15:14:52)
Myslím, že stejně kdysi jako dnes platí JAK KDO (a často taky "jaký si to uděláš, takový to máš") Ony i dřív měly ženy "přispět do rozpočtu" a to formou věna a v závislosti na zámožnosti rodiny (což koreluje i s tím věnem) buď fyzickou prací v domácnosti (případně i v zemědělství) nebo řízením jejího chodu s využitím různého "služebnictva" (místo el. přístrojů ). Osobně tedy raději pracuji, abychom mohli pořídit myčku/pračku/auto a spol. + měli peníze na elektřinu a benzín, než bych trávila celé dny s nějakou "služkou", ale na druhou stranu všechno má svá pro i proti. Dneska je obedně míň fyzické dřiny a určitě menší strach o děti s hlediska z jejich zdraví, to bych nechtěla měnit... Ale vztahy v rodinách se myslím v principu až tak nemění, může to být stejná hrůza kdysi jako dnes. Dnes tedy může žena teoreticky lépe odejít, ale v praxi stejně mnohé zůstavají za dost děsných podmínek pro sebe a/nebo děti, protože "nemůžou" odejít ...
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(20.3.2025 15:33:51)
rizika ohledně zdraví dětí jsou nižší jen co do úmrtí na zápal plic nebo angínu, když máme ATB. Ale zase jsou dnes rizika jiná. Drogy, dopravní prostředky a jiné lahůdky - zrovna včera jsem měla se svou kosmetičkou diskusi na téma, že je snad lepší dítěti s papírama pořídit to auto, když je tam touha po motorce nebo aspoň klukovi s motorkou.
Souhlasím, že celková dětská úmrtnost a jejích příčin je jinde, ale že by strach rodičů o své děti úměrně tomu klesal, to si nemyslím.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.3.2025 16:05:35)
Když je touha po motorce, auto nepomůže.
|
|
|
| Žžena |
|
(20.3.2025 16:09:55)
Já mám teda takhle z hlavy, co se týče mých předků, přímé informace cca jen do první republiky, ale nevím o žádné své bábě, prabábě atd., která by byla "v domácnosti". Moji předkové byli všichni chudí domkáři (tj. ani vlastní hospodářství nebylo velikosti, co by rodinu uživila, protože moje rodina nevlastnila polnosti, jen zahrádku kolem baráku) a pracovali mimo domov jak muži, tak ženy. U sedláka, v textilkách, po válce v JZD, jedna praprateta dokonce dělala za války i v lese s dřevorubci.
Takový ten stereotyp žen v domácnosti, co velí služebnictvu, fakt nebyl normou.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.3.2025 16:23:04)
Moje obě babičky byly v domácnosti. Služky neměly.
|
|
| neznámá |
|
(21.3.2025 13:18:48)
Zrovna děláme rodokmeny do školy, tak mám přehled.
V mojí rodině byly snad všechny ženy v domácnosti, ale v reálu makaly na rodinném statku, většinou maličkém bez zaměstnanců, uživil jen rodinu. Takže práce dost.
V manželově rodině to samé, ale bylo více větších statků a měli i pomocníky, většinou sezonní.
Neprovdané ženy byly často někde ve službě, z mé strany na místním zámku a od manžela také sloužily, ale většinou v Praze. Když se vdaly, odešly ke svému manželovi a do práce jako takové už nešly.
Za mě to měly těžší než já nebo třeba moje mamka. Navíc z mé strany měly často poslední dítě na prahu padesátky, takže celý život těhotné a kolem dětí, do toho statek, válka, komunisti.
Třeba moje prababička se vdala hodně mladá, první dítě v šestnácti a za rok další, dva kluci, pak přišla válka a praděda už se nevrátil, ona celou dobu sama s malými dětmi držela maličký statek bez zaměstnanců, za války ho udržela, ale pak přišli komunisti a i tak pár let statek za pomocí už odrostlých kluků držela, nechtěla vstoupit do JZD. Jenže kluky komunisti odeslali a babička už nestíhala. Nakonec jí byl zabavený dobytek, ona zaměstnaná a brzy po té umřela.
A takových historek je v mé i v manželově rodině dost, díky rodokmenu jsem si jich dost připomněla.
Takže určitě to mám jednodušší já.
|
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(20.3.2025 15:16:44)
myslím, že se nedá srovnávat nesrovnatelné... se svou osobností mohu přemýšlet jen o životě v současnosti, protože v minulosti bych byla někým jiným - vyrostla bych v jiných podmínkách, jinak by mě vychovávali, znala bych jiné věci... nelze tedy srovnávat svůj dnešní život s hypotetickým životem v minulosti... neodkážu ani určit jak by se můj život odehrával tehdy, protože nedokážu zařadit ani společenskou vrstvu...
a když vezmu život ženy obecně, stejně to nedokážu posoudit, protože každému vyhovuje něco jiného - někdo má rád fyzickou práci, někdo je spíš na tu psychickou - každé si nese svá plus a mínus tehdy i dnes
|
|
| Půlka psa |
|
(20.3.2025 15:25:33)
Dřív jsem to měli daleko těžší ženy, muži, děti, mladí, stáří,... Nikdy nebyl život tak pohodlný a bezpečný jako jsme zažili za našich životů.
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.3.2025 16:49:45)
"Nikdy nebyl život tak pohodlný a bezpečný jako jsme zažili za našich životů."
Nikdy nebyla tak vysoká pravděpodobnost přežití, navíc ve zdraví, se splněnými základními životními potřebami plus bohatým nadstandardem.
To je myslím historický unikát.
Ale též myslím, že za tento luxus platíme nutností orientovat se v nepoměrně složitějším a rychlejším prostředí, než všechny předchozí generace.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.3.2025 16:41:09)
To je nezodpověditelný dotaz.
Co srovnáváme?
Jaké historické etapy, jaké sociální třídy? V Evropě, jinde?
Šlechtičny, středostavovské ženy, chudé venkovanky, majetné, nemajetné, provdané, svobodné, dětné, bezdětné, pracující, nepracující, vzdělané, nevzdělané...?
|
| Beat | 
|
(20.3.2025 16:44:01)
Ropucho, ja jsem si otazku vztáhla k ženám v mé rodině. Moje mama a její maminka to měly určitě těžší. Tátova maminka lehčí
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.3.2025 17:08:42)
Beat, tak kdybych měla srovnat se svými předkyněmi, s maminkou jsme na tom cca stejně.
Dětství a mládí podobné, manželství a rodina podobné, kolotoč zaměstnání a domácnosti měla maminka asi těžší (ale dělala si to trochu i sama), zase si ovšem užívá už čtvrt století luxusního důchodu.
Já budu v důchodovém věku nemocná a v maminčiném věku osmdesáti let mrtvá.
Babičky pocházely z dobře zajištěných rodin, měly vzdělání, zaměstnání, ale prožily dvě světové války, padesátá léta a následně normalizaci, což asi nebylo nic moc. Jedna babička za druhé války ovdověla, zůstala sama s malými dětmi, následně ji komunisté připravili o majetek, o živnost, nahnali do továrny, to muselo být obrovsky náročné. Nicméně se pak
dožila požehnaného věku v kruhu
dětí, vnoučat a pravnoučat.
Můj život byl (je) asi poklidnější.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.3.2025 18:29:09)
To jediné předchozí generaci závidím, důchod v 56.
|
| Stáňa * | 
|
(20.3.2025 20:19:14)
Co 56, moje tchýně šla do důchodu v 54. Už je v důchodu 36 let
Pracovala teda od 15, ale měla lehčí kancelářskou práci.
|
|
|
|
|
|
| Sam01 | 
|
(20.3.2025 16:58:38)
Myslím,že dřív to měly ženy mnohem složitější v mnoha směrech.
Nebyla technika,která nám dnes velmi usnadňuje domácí práce. Já mám doma pračku,sušičku,parní generátor,fritézu,horkovzdušnou troubu malou, horkovzdušnou troubu velkou,kombinovanou mikrovlnku s troubou, grill vnitřní i venkovní,vysavač klasický,vysavač ruční,vysavač robot, mixér stolní, mixér ruční,rýžovar,myčku a k tomu stroji nadupanou dílnu,abychom si usnadnili práci pokud chceme doma něco udělat.
Nic z toho neměla moje babička,která vychovala 5 dětí. Téměř nic z toho neměla moje máma,když jsme byli děti.
Já mám o 12 let mladší nevlastní sestru a ještě si moc dobře pamatuju,jak jsem měla odřené prsty,když jsem máchala-ždímala pleny,než jsem je dala do velkého hrnce na vyvářku. Já už jsem svoje děti měla na papírových plenách i když to tenkrát bylo oproti mateřské a platu drahé.
A kromě té techniky myslím,že to měly ženy dřív těžké zejména v těch partnerských vztazích,
Muži byli z mého pohledu dost nepoužitelní.
Můj děda očekával 100% servis od babičky. Co si pamatuji,tak ne vždy bych ho nazvala ideálním partnerem. Přesto s ním babička byla a postarala se o něj až do jeho smrti. Přežila ho o více,jak 20 let a zemřela v 90-ti letech téměř soběstačná. Zažila bídu,hlad,válku a byla úžasná.
Můj táta také nebyl prototypem dobrého partnera. Opět 100% servis,který sám,ale neposkytoval.
Dnešní muži jsou jiní a pokud mohu soudit, tak generace mého syna nebo partnera mojí dcery jsou k holkám mnohem vnímavější a co se třeba domácnosti týče,tak se podílejí v mnohem větší míře.
Já bych tedy za dřívější dobu neměnila.
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.3.2025 17:21:55)
Sam, ohledně vztahů to je paušalizace.
Ani v minulých generacích nebyl každý muž despotický macho.
Můj děda byl v domácnosti použitelný, v lecčem možná použitelnější než babička, tatínek se na provozu a výchově dětí běžně podílel, stejně tak strýcové.
Neznám vlastně vůbec z celé široké rodiny model povýšeného muže vyžadujícího servis a ženy v roli služky.
Jasně, některých činností se ujímaly více ženy a jiných více muži, tak to máme ostatně i my s mužem.
|
| Stará husa |
|
(20.3.2025 17:44:12)
Ropucho, moje maminka měla VŠ, v práci byla ve vedoucí pozici a doma služka. Domácnost i dítě byly kompletně na ní. Můj táta si nepodal ani sůl, všechno musela dělat maminka. Podle něj to byla povinnost ženy. Tchán v domácnosti pomáhal hodně a táta se mu vysmíval, že je pod pantoflem. Myslím si, že za života mých rodičů byl podobný přístup většinový. Žena chodila do práce a doma měla druhou směnu v domácnosti a kolem dětí. Muž nemusel nic a když náhodou s něčím pomohl nebo si pohrál s dětmi, byl veleben. Zas je pravda, že už i moje maminka měla automatickou pračku, vysavač, mixér, elektrickou troubu, žehličku, fén na vlasy.
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.3.2025 18:45:58)
Huso, jak píši, je to zčásti sociální záležitost.
Znám své vrstevníky, kteří jsou na tom jako tvůj tatínek, mají problém i otevřít lednici a najít tam připravenou svačinu.
V některých rodinách se takové modely asi dosud dědí.
A dlužno dodat, že jsou to muži vychovaní takto vlastními maminkami, které synáčkům do dospělosti posluhovaly, dokud je nepředaly posluhujícím nevěstám.
Kdo chce kam...
|
| Stará husa |
|
(20.3.2025 19:01:19)
Ropucho, já jsem měla na gymplu spolužačku, která měla dva starší bráchy a musela je obsluhovat, protože byla jen holka, zatímco oni jako kluci nemuseli doma hnout prstem. Z takových dětí pak vyrostli ti macho muži a ženy služky.
|
|
|
|
| Sam01 |
|
(20.3.2025 18:07:26)
Ropucho,
já ti nevím. Přijde mi,že ještě v generaci našich rodičů bylo víc povinností na ženě. Neviděla jsem to jen u nás v rodině,ale i v té širší a u známých co jsem jako dítě mohla vidět se ten servis od ženy očekával.
V mojí generaci už je to jiné. Určitě se najdou muži,kteří to očekávají,ale určitě je to klima jiné a ženy už nejsou ochotné to poskytovat v té míře,jak bylo zvykem.
A v generaci našich dětí už vůbec ne. Vidím to u syna s partnerkou i u mojí dcery s partnerem. Třeba můj syn doma vaří daleko víc,než jeho přítelkyně,která to neumí a moc se to ani nechce učit. Můj syn začal vařit někdy kolem desátého roku. Bavilo ho to,tak jsem ho z kuchyně neodháněla a naučil se dost věcí. U dcery to samé. Vaří i uklízí oba.
Svého tátu jsem třeba nikdy neviděla,že by například zapnul pračku nebo si něco vyžehlil.
Doba se prostě změnila.
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.3.2025 18:38:36)
Sam, rozhodně je mezi dnešními mladými větší rovnováha než v předchozích generacích, s tím souhlasím. Nejen ohledně starosti o domácnost a rodinu, ale všeobecně.
Nicméně trvám na tom, že ani u nás, našich rodičů a prarodičů neplatilo paušálně, že muž v domácnosti nehne prstem a ženu pasuje do role služebné.
Ona je to částečně záležitost sociální, emancipované ženy i emancipovaní muži existovali vždy, jen v různém množství.
|
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(20.3.2025 19:26:10)
Můj otčím taky nevařil ač byl vyučený kuchař, nepral ani nevytiral, ale rozhodně to nebylo tak, že když máma celé dopoledne vařila pro šest lidí tak že by seděl u televize případně dělal cokoli co by se rovnalo střílečkam na compu. Měli jsme obr zahradu, zvířectvo, dřevo a uhlí na topení takže on zpravidla dělal něco z toho co bylo potřeba jinde a pak ho máma zavolala na oběd.
Proto jsem psala, že mužům hodně práce odpadá. Ženám zůstává jen mají efektivní nástroje.
|
|
|
| Žžena |
|
(20.3.2025 18:14:07)
Každý muž v minulých generacích nebyl despotický macho, ale osobně neznám ani jednoho muže z generace mých rodičů a starší, co by někdy doma vypral, uvařil nebo vytřel.
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.3.2025 18:30:08)
Žženo, vytírání nevím, ale každopádně můj děda vysával, tatínek také vysával. Běžně myli nádobí, tatínek pravidelně myl vanu a wc, děda zase leštíval mosazné kliky... Co si tak vybavuji z čisticích disciplín.
Prádlo asi neprali, to si nevybavuji.
Vařili méně než ženy, ale příležitostně uvařili a na přípravě jídla spolu s ženou a dětmi se podíleli pravidelně. Také třeba na zavařování.
Strejdové také tak.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.3.2025 18:36:30)
Děda dělal všechno, ale ne v mladí.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.3.2025 18:35:22)
Můj táta pral. Ale zase k tý pračce nechtěl nikoho jinýho pustit.
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.3.2025 18:53:00)
Inko, u nás nechtěla k pračce nikoho pustit maminka, protože pračka byl její poklad. Podařilo se jí v sedmdesátých letech nějak sehnat dost pěknou italskou pračku a měla hrůzu z případného poškození.
Já jsem to asi nějak mimoděk nasála, také jsem nervózní, když perou ostatní členové rodiny, přestože dneska už to nedává smysl, praček je k mání všude dost.
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(20.3.2025 18:55:49)
Dokud babička neměla automatickou pračku, bylo praní mužskou prací - pral děda, babička prala jen "jemné prádlo" (svoje spodní, některé halenky, hedvábí)... Dokud neměla babička elektrickou žehličku, žehlil děda...
Děda vytíral podlahu, protože tahat kýbl s vodou je těžké... Děda běžně vařil, na stará kolena pak i pekl (včetně božských kynutých buchet), pracovali na směny, takže vařil ten, kdo měl ráno volno...
Když se zavařovalo, normálně cistil ovoce, zeleninu, prostě rovným dílem s babičkou podobně to bylo zvykem i v rodinách jejich sourozenců, snad jen to vaření bylo víc na ženách...
K domácím pracem vedla babička i své syny, oba byli normálně samostatní...
Táta se doma podílel méně, ale to vycházelo spíš z nedostatku času... Dneska se bez potíží vyrovnává s péčí o domácnost v pozici vdovce, jediné, co jsem ho učila po maminčině smrti, bylo ovládání pračky...
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.3.2025 19:03:51)
Rose, jojo, takový byl jeden strejda, ten dělal úplně všechno, od stavby domu, zahradničení, přes těžší domácí práce až po vaření. Ženu měl také pilnou, ale zkrátka byl manuálně založený a měl se k jakékoliv práci.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(21.3.2025 14:42:13)
btw k tomu rozdělení ženských a mužských prací - zrovna jsem natrefila na film Klub zázraků, odehrává se v roce 1967 a hezky odráží, co tu popisují některé z vás - jak jsou ti muži bez svých žen naprosto v domácnosti mimo
|
|
|
| Půlka psa |
|
(20.3.2025 20:16:37)
"neznám ani jednoho muže z generace mých rodičů a starší, co by někdy doma vypral, uvařil nebo vytřel."
Můj tatínek vypere, uvaří i vytře. On to někdo dělat musí a asi by se rád podělil, ovšem má maminka dělá programově úplně houby, takže je to na něm. Na něco zapřáhne mého bratra, který bydlí s nimi, ale ten je mentálně postižený a z téhle trojice je schopen jen toho vytírání. Ale v zásadě tatínek s bratrem makají a maminka sedí a nechává se obsluhovat.
|
| Stáňa * |
|
(20.3.2025 20:20:26)
Půlko, nepsala jsi, že tvoje maminka ještě chodí do práce? (možná se pletu).
No jak si to kdo zařídí...
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.3.2025 20:34:27)
Za 5 let bude stejnou dobu v pracovním procesu jako v důchodu
|
| Beat |
|
(20.3.2025 20:50:14)
Můj otec, ročník 1934, velmi opečovávaný a protežovány jedináček, doma vařil, pral i uklízel.. A to jeho máti kolem něj skákala ještě na VŠ. Kdyby v mem dětství záhy neodešel vařit a pečovat jinam a nevybodl se na nás, byl by to asi ideál muže 70.let..
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(20.3.2025 23:51:03)
Beat, my jsme fakt ségry
"Kdyby v mem dětství záhy neodešel vařit a pečovat jinam a nevybodl se na nás, byl by to asi ideál muže 70.let.."
I můj táta.
|
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(20.3.2025 21:09:22)
Žženo, nevím, která generace rodičů je ta tvá. Můj táta teda sice běžně dělal jiné věci, ale kolem nádobí a kuchyně se motal vždy. Prádlo pral teda v době, kdy mamka byla v lázních na xy týdnů. Normálně je prádlo obsese mojí máti. Nikomu to nesvěřila.
Úklid - to se angažoval taky běžně. Jinak teda to byl on, kdo v průběhu let dělal na směny a pracoval kolem domu a zahrady. Tudíž rozdělení rolí bylo více tradiční.
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(20.3.2025 23:56:51)
Od chlapů se zase čekaly ty těžké práce, za socialismu skoro nebyly služby, hodinový manžel, stěhování, vyklízení, autoservis za úplatek, a tak, to si pomáhali vzájemně sousedi a známí.
To bych si radši nechala to vaření, táta vařil a ještě musel každou chvíli někoho stěhovat nebo pomáhat s autem a tak...
V dětství jsem myslela, že chlapi dělají domácnost i těžké práce podle táty
|
|
|
|
| Dari79 |
|
(20.3.2025 18:51:37)
Já jsem spokojená.
Mám sice na starosti práci, dům, domácnost, zahradu, dítě, i ty řemeslníky, i to přezouvání kol, ale vesměs je to moje volba...
A to říkám jako někdo, kdo si právě sedl k televizi s tím, že od rána práce, 2 hodiny na zahradě okopávání jahod a rytí záhonku, následně strčení masa a brambor do trouby k večeři, teď teda chvíli pauza (asi kouknu na nějaké maily), pak bych si chtěla trochu zacvičit (poslední dobou už to předsevzetí vyprchalo a trochu víc na to kašlu), po večeři nacpat myčku, před spaním ještě čtení dítěti (to je velmi dobrovolná činnost)...
Prostě klasické ženské dennodenní kolečko...
(ale na sousedku, která má ty děti tři, do práce taky chodí, ale ještě navíc mají i to zvířectvo i to pole, na tu teda nemám. Ta kmitá furt a furt a furt.)
Máti to měla asi podobně, jen ty děti 3 (což je v něčem lepší a v něčem horší) + ještě manuální topení (my máme plyn, tj. bez práce). Ale zase jsme jako děti byly vycvičené - i to topení, mytí nádobí, úklid, pomoc na zahradě...
Babička ještě navíc pole a zvířectvo (tj. denně ještě pokludit - jak se u nás říká + kolikrát po práci ještě na vlastní pole... ) + samozřejmě nedostatek dnešních spotřebičů.
Myslím, že to není ani tak o době, ale o tom, jestli máš ty děti (malé), nebo rodiče (staré) nebo barák (rozhodně víc práce než byt) nebo tu zahradu/hospodářství... + samozřejmě jak máš schopnýho chlapa k tomu nebo nemáš. Dneska se dá žít naprosto "lehkým" životem i s totální dřinou, stejně jako dřív. Ale je to vesměs výsledek našich voleb. Já prostě chci žit na vesnici, na domě, se zahradou, takže holt musím makat víc, než kdybych žila ve městě v bytě. Zas s jedním dítětem už v pubertě to mám lehčí, než když má ženská tři malé děti...
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.3.2025 18:56:41)
"Dneska se dá žít naprosto "lehkým" životem i s totální dřinou, stejně jako dřív. Ale je to vesměs výsledek našich voleb."
Souhlas.
Dneska si více než kdy jindy můžeme v životě vybírat, to je asi také historický unikát.
|
|
| Dari79 |
|
(20.3.2025 19:07:39)
Jsem ráda, že žiju dneska.
|
|
|
| K_at |
|
(20.3.2025 21:21:24)
Ještě napíšu něco, nad čím přemýšlím poslední dobou - zda vlastně nebylo v určitém smyslu jednodušší právě to, co bylo těžké:
- ta práce žen byla prostě ultra nutná k přežití. Bez práce žen (matek, hospodyň, manželek) nemohla rodina fungovat. To "banální" každodenní lopotění se mělo svůj řád, a byl vidět ihned výsledek. Ta dřina měla zásadní a hluboký smysl.
Ale .... rozhodně bych neměnila. Dnešní možnost vzdělávání, lékařské péče, výrazně lepší právní postavení, určitá možnost volby.
|
| Stará husa |
|
(20.3.2025 21:42:12)
Kat, taky si myslím, že život byl dřív jednodušší. Holky věděly, že se musí vdát a rodit děti, starat se o ně a o domácnost, muži věděli, že se musí oženit a živit rodinu. Museli hodně pracovat, aby měli na jídlo a nějaké to ošacení, občas byl nějaký církevní svátek, tak se pobavili a brzy umřeli na nějakou dnes banální nemoc. Celý život nevystrčili nos z rodné vesnice a co se děje ve světě, o tom nic nevěděli. Občas je převálcovala nějaká válka, neúroda nebo mor.
S dnešní dobou, kdy jsme zahlcení informacemi, možnostmi, jak svůj život prožít, cestováním, vzděláním, se to nedá vůbec srovnat.
Otázka je, jestli ti lidé nebyli tehdy šťastnější než my s tolika možnostmi.
|
| K_at |
|
(20.3.2025 21:57:03)
Huso, ta zdánlivá jednoduchost plynula z toho, že na individualitu se kašlalo. Chceš děti, nechceš děti, bije tě chlap, chlastá, mlátí děti? Drž mlč. Stejně nemáš kam jít.
Ale asi většina obyčejných lidí věděla přesně, proč a nač dřou. Na jídlo. Na boty, na bydlení. A trošku si myslím, že i ta četnost manuální práce (jasně, dřina dřina) měla své....
Ehm, jen chci doplnit, že i dnes u nás je dost lidí, kteří dřou pro tytéž cíle. A to zcela základní zabezpečení rodiny. Jen že to nezlehcuji.
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(20.3.2025 23:44:52)
Život měly jednodušší, než my, nalinkovanej, žádný rozhodování z milionu možností, kopírovaly a poslouchaly předchozí generace, ale měly mnohem víc práce-dřiny.
Neměnila bych, jsem vděčná za dnešní možnosti, můžu si žít po svém, vybrala jsem si práci, manžela, bydlení, životní styl.
|
| Čumča. |
|
(21.3.2025 9:00:27)
"Život měly jednodušší, než my, nalinkovanej, žádný rozhodování z milionu možností, kopírovaly a poslouchaly předchozí generace, ale měly mnohem víc práce-dřiny."
cožeto?
co třeba domluvené sňatky?
to je pro mě nejhorší noční můra, že by mi rodina našla partnera podle vlastních představ
narodila jsem se jako nemanželské dítě, takže být "parchant" v roce 1980 nebo třeba 1780 je fakt velkej rozdíl
|
|
|
|
|
| Balbína | 
|
(20.3.2025 23:08:19)
Urcite to mely tezsi. A protoze my mame spoustu ulehceni, tak si povinnosti pridelavame.
Nasi bydleli 3 roky na "svobodarne", 1 mistnost, kaminka, spolecne sprchy a wc. Pliny prala a vyvarovala na kamnech, zadna pracka. Kdyz byla zena na materske s mladsim ditetem, starsi dite smelo az do predskolky a nesmelo tam spat. Zaroven tlak na zeny, aby pracovaly a vychovu nechaly na institucich. Besidky - nejen ze nas musely nlmamky naucit basnicku k MDZ, ale musely nam usit i halenku.
Mame dost casu, takze detem hrozne posluhujeme, vozime je, oragnizujeme jim volny cas. Ja jako dite taky chodila do krouzku, ale asi az od 3. tridy a dosla tam sama.
|
|
| Vážný2 |
|
(21.3.2025 10:51:15)
Přispěju pár snímky z dětství, co si pamatuju.
Košířská babička měla v rámci kolonky (už nestojí) řadový domeček a před ním kus zahrádky. Králíky. Domeček měl předsíňku, kam byla zavedená studená voda a litinová výlevka a jednu místnost - tak 20-25m2. Tam babička měla takový ten stůl s vysouvacími dvěma lavóry na nádobí. Vodu si musela natočit a ohřát a pak jít lavor vylít ven do kanálku. V místnosti byla jedna masivní postel, jedna skříň stůl, židle. Možná truhla. Na stropě jedna 40W žárovka. Dodatečně dodělané 1-2 zásuvky. Původně se elektřina kradla ze žárovky "zlodějkou" (žárovka s připájenými dráty se zásuvkou, nebyly elektrické hodiny a elektřina se účtovala podle instalovaných žárovek). Suchý záchod pro 4-5 domků někde v rohu zahrádky. Výhled z jediného okna skoro do zdi. Byl jsem tam jako malý kluk, tak do první třídy a moc mne bavilo zatloukat hřebíky do nízkého plůtku ohraničujícího zahrádku. Asi tam bylo staré lampové rádio. Tam vychovali 2 děti.
Daleko častěji jsem ovšem byl s babičkou u nás v domě. Ta umřela až těsně po revoluci. To je ta, jak vyrostla v Berlíně, už se tam narodila v porodnici, tatínek měl firmu v Berlíně. Hrála v dětství na klavír. Zažila hyperinflaci po porážce Německa. Ženy zaměstnanců chodili 2x denně pro výplatu s nákupními taškami a do peněnženky si dávaly nákup. Zažila komunistický převrat v Berlíně, potlačený Freikorpsem. Vzala si dědu civilně, protože řk církev ho naštvala a on vystoupil. Jeho maminka byla rozvedená.
Měla kliku, když uprchli z Berlína, prchali ještě před uprchlickou vlnou ze Sudet. Na Vinohradech si našli nový moderní byt 1+1 v čerstvě postaveném domě. S nádherným výhledem. Tam jsem pak vyrostl. Za války se nakonec ocitla na místě kde se stala spojovatelkou na velitelství Pražského povstání.
Když jsem byl malý bydleli v jiném bytě v témže domě. Měli jsme telefon. V koupelně měla stařičkou vířivou pračku bez odstředivky. Prádlo se vyvařovalo na plotně. Pod umývadlem byla pro jistotu valcha. A taky díra ke stoupačce, která stále praskala a zavařovala se.
Jednou za 14 dní dělala velké prádlo, část vyprala ručně, část doma v pračce do které se musela napustit horká voda. A pak se šlo do sklepa. Tam byl kotel na uhlí a dříví, pod kterým se zatopilo. A pečlivě se všechno spláchlo do kanálku hadicí. Byla tam velká ždímačka a časem i naše vlastní pračka (byly tam 2-3 od různých partají). Máchalo se ve velkých betonových žlabech. Prádlo jsem věšel vedle v sušárně.
Když se ke mně po svatbě přistěhovala žena, tak jsme to absolvovali 1x. Pak jsme vzali všechny úspory a koupili automatickou pračku a časem nechali udělat i přívod do koupelny. Babička měla ČB a pak i barevnou TV. My ne. Měla krásný starý nábytek koupený údajně ve výprodejích po nacistech krátce po osvobození. Původně byla v kuchyni kombinovaná kamna, plyn na vaření a kamna na pečení. Časem se všude dal sporák. Měla telefon už před válkou. Když se odstěhovali do jiného bytu v našem domě tak tam ale zase byl jen plechový dřez a kuchyňský stůl, žádná linka. Tu namotnoval až můj otec.
|
| Čumča. |
|
(21.3.2025 11:03:41)
vy se tu všichni hrozně točíte na tom praní prádla
o dost důležitější mi teda přijde dostupné vzdělání pro ženy, antikoncepce a svobodný výběr partnera - co je proti tomu nějaké praní
já si vůbec neumím představit, že by se mi nedostalo vzdělání (a mé dceři taky ne), že by mě provdali za nějakého váženého kornouta, který by postavením ve společnosti byl vyhovující a rodila bych jedno dítě za druhým
všechno ostatní je proti tomu podružné
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(21.3.2025 11:06:36)
no jasně, to ti přijde teď, protože jsi vyrostla v jiné době a v jiných kulisách... tehdy bys prostě doufala, že tvůj nastávající bude slušný člověk, solidně zajištěný a snila o tom, že prádlo si budeš dávat prát
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 11:12:04)
Rose,
na druhou stranu tam, kde jsme dnes, jsme díky ženám, které si právě v době, kdy to bylo naprosto nepředstavitelné, dovedly představit, že chtějí mít kontrolu nad vlastním životem, volit, studovat a rodit podle SVÝCH preferencí, a byly pro to ochotny hodně obětovat, jít hlavou proti zdi společenských norem, být za hysterky a potížistky.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(21.3.2025 11:29:03)
žženo, tohle nijak nezpochybňuju a obdivuju je za to...
jen si myslím, že většinou ten boj za rovnoprávnost začínal tam, kde žena nejdřív trochu okusila mužského světa, trochu té svobody... většina se prostě narodila do nějakého světa a ten svět pojímala za svůj - než jí pak někdo jiný ukázal nové možnosti...
|
| K_at |
|
(21.3.2025 12:02:17)
Rose, typicky obě světové války znamenaly to, že náhle ženy pronikly do profesí a pozic, které náležely mužům. Po návratu mužů z válek se čekalo, že ženy zase zapadnou do původních škatulek.
U nás bohužel celý ten vývoj ve společnosti utnuli komunisté. Protože ideální žena uvědoměle budovala socialismus a bravurně pečovala o muže a děti. Ale jinak do ničeho nekafrala.
|
|
| K_at |
|
(21.3.2025 12:02:23)
Rose, typicky obě světové války znamenaly to, že náhle ženy pronikly do profesí a pozic, které náležely mužům. Po návratu mužů z válek se čekalo, že ženy zase zapadnou do původních škatulek.
U nás bohužel celý ten vývoj ve společnosti utnuli komunisté. Protože ideální žena uvědoměle budovala socialismus a bravurně pečovala o muže a děti. Ale jinak do ničeho nekafrala.
|
|
| K_at |
|
(21.3.2025 12:02:44)
Rose, typicky obě světové války znamenaly to, že náhle ženy pronikly do profesí a pozic, které náležely mužům. Po návratu mužů z válek se čekalo, že ženy zase zapadnou do původních škatulek.
U nás bohužel celý ten vývoj ve společnosti utnuli komunisté. Protože ideální žena uvědoměle budovala socialismus a bravurně pečovala o muže a děti. Ale jinak do ničeho nekafrala.
|
|
| K_at |
|
(21.3.2025 12:02:47)
Rose, typicky obě světové války znamenaly to, že náhle ženy pronikly do profesí a pozic, které náležely mužům. Po návratu mužů z válek se čekalo, že ženy zase zapadnou do původních škatulek.
U nás bohužel celý ten vývoj ve společnosti utnuli komunisté. Protože ideální žena uvědoměle budovala socialismus a bravurně pečovala o muže a děti. Ale jinak do ničeho nekafrala.
|
|
| K_at |
|
(21.3.2025 12:02:49)
Rose, typicky obě světové války znamenaly to, že náhle ženy pronikly do profesí a pozic, které náležely mužům. Po návratu mužů z válek se čekalo, že ženy zase zapadnou do původních škatulek.
U nás bohužel celý ten vývoj ve společnosti utnuli komunisté. Protože ideální žena uvědoměle budovala socialismus a bravurně pečovala o muže a děti. Ale jinak do ničeho nekafrala.
|
|
| K_at |
|
(21.3.2025 12:02:50)
Rose, typicky obě světové války znamenaly to, že náhle ženy pronikly do profesí a pozic, které náležely mužům. Po návratu mužů z válek se čekalo, že ženy zase zapadnou do původních škatulek.
U nás bohužel celý ten vývoj ve společnosti utnuli komunisté. Protože ideální žena uvědoměle budovala socialismus a bravurně pečovala o muže a děti. Ale jinak do ničeho nekafrala.
|
|
| K_at |
|
(21.3.2025 12:02:51)
Rose, typicky obě světové války znamenaly to, že náhle ženy pronikly do profesí a pozic, které náležely mužům. Po návratu mužů z válek se čekalo, že ženy zase zapadnou do původních škatulek.
U nás bohužel celý ten vývoj ve společnosti utnuli komunisté. Protože ideální žena uvědoměle budovala socialismus a bravurně pečovala o muže a děti. Ale jinak do ničeho nekafrala.
|
|
| K_at |
|
(21.3.2025 12:02:51)
Rose, typicky obě světové války znamenaly to, že náhle ženy pronikly do profesí a pozic, které náležely mužům. Po návratu mužů z válek se čekalo, že ženy zase zapadnou do původních škatulek.
U nás bohužel celý ten vývoj ve společnosti utnuli komunisté. Protože ideální žena uvědoměle budovala socialismus a bravurně pečovala o muže a děti. Ale jinak do ničeho nekafrala.
|
|
| K_at |
|
(21.3.2025 12:03:08)
Rose, typicky obě světové války znamenaly to, že náhle ženy pronikly do profesí a pozic, které náležely mužům. Po návratu mužů z válek se čekalo, že ženy zase zapadnou do původních škatulek.
U nás bohužel celý ten vývoj ve společnosti utnuli komunisté. Protože ideální žena uvědoměle budovala socialismus a bravurně pečovala o muže a děti. Ale jinak do ničeho nekafrala.
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 11:08:09)
Čumčo,
Souhlas. Narodit se před 100 lety, tak neznáme jinou možnost. Ale optikou ženy 21. století si nedovedu představit větší peklo, než nemít kontrolu nad vlastním životem, tělem, budoucností.
|
| Stará husa |
|
(21.3.2025 11:45:47)
Zzeno, tady nesouhlasím. Moje maminka se narodila před 102 lety, vystudovala gymnázium a VŠ a sama si vybrala svého manžela. Je pravda, že byla z města. Na druhou stranu si myslím, že to, že rodiče vybírali dceři ženicha a synovi nevěstu bylo v bohatých rodinách, kde se braly majetky mezi sebou. Chudí lidé si vybírali své manžele podle osobních sympatií asi vždycky.
|
| kosatka2 |
|
(21.3.2025 12:07:59)
Dovedu si představit, že někteří měli velice malý rádius pohybu a seznámení, pouze okolní vsi a jednou za čas do města. Jiní byli třeba vykopnuti z domova, ať zkusí štěstí ve světě. Moje babička třeba z rodiny musela zdrhnout, protože nesměla nic.
|
|
| Alena |
|
(21.3.2025 12:19:58)
" tady nesouhlasím. Moje maminka se narodila před 102 lety, vystudovala gymnázium a VŠ a sama si vybrala svého manžela. " Otazka jestli Zzena myslela narodit se o sto let drive pred svym narozenim - cili treba 1870 (tak jsem to pochopila) nebo pred sto lety - cili za prvni republiky, to je zasadni rozdil. Babicka se narodila pred prvni valkou a uz to vzdelani mela, jeji maminka ne.
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 12:33:45)
Aleno,
no, otázka není jen kdy se narodit, ale taky kde se narodit. Jasně, je hezké, že v měšťanských rodinách měly dívky vzdělání už za první republiky. Moje rodina pochází z obou stran z nejchudších částí českého venkova, babička ročník 31 skončila základkou za 2. sv. války (jejího bratra tehdy rodiče podporovali až na inženýra) a první VŠ v rodině coby žena měla až moje sestřenice, ročník cca 1970.
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(21.3.2025 12:40:51)
ženo souhlas, myslím, že ještě hodně dlouho rozdíly mezi městy a venkovem platily. I moje mamka, ročník 60, kterou vychovávala babička na vsi dostala zákaz jít do školy a byla přinucena jít pracovat jen s nějakým jednoletým kurzem po základní škole, protože ji prostě rodina nebude vydržovat na škole. Byly tři dcery. Všechny stejný přístup.
|
| kosatka2 |
|
(21.3.2025 12:50:41)
Mí bratranci, ročníky 80, mi vždycky záviděli, že budu smět studovat, že oni musí na řemeslo. Jeden si dupnul a je ing ekologie(půlka rodiny si tuka na čelo) a u dalšího jsou zase nesví z toho, že je jeho žena VŠ.
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 13:10:48)
Kosatko,
zažila jsem ještě u spolužačky mé sestry (ročník 1992), že jí rodiče zakázali maturitní obor, ať jde na učňák na švadlenu, ať může jít už po třech letech vydělávat 
|
| K_at |
|
(21.3.2025 13:13:08)
Ženo, takové děti jsou 100% i dnes. Co nejrychleji do procesu. A u VŠ to bude platit ještě víc.
|
|
| neznámá |
|
(21.3.2025 13:20:17)
Zas jako švadlena se má asi lépe než mnoho vysokoškoláků.
Já byla nešťastná, že nejstarší jde na učňák, ještě ani nemá hotové závěrečky a už má předběžné nabídky práce, kde počáteční plat hodně převyšuje průměrnou mzdu. Manžel to komentoval, že měl jí také na eletrikáře, že jeho škola je mu stejně k ničemu.
Já asi nikoho, komu by rodiče zatrhli studium neznám. Spíš naopak rodiče platí studim, které dítko fláká nebo dítě různě přestupuje a tak.
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 15:15:28)
No to nevím, platy švadlen na webu se moc vysoko nad minimálkou nepohybují.
|
| kosatka2 |
|
(21.3.2025 15:48:20)
jj, všechno se šije v Číně a okolí.
Ale dřív to bylo vnímáno jinak. Moje babička měla jít takyna švadlenu, aby mohla příbuzným opravovat (!!!) oblečení, aby se mohla starat o hromadu sourozenců, o ovce a ještě k tomu si přivydělat a být užitečná.
Druhá babička vlastně taky, ale vyšvihla se na konstruktérku. Ze sirotka, který přespává v předsíni na zemi u příbuzných.
Ale docela mě těší životaschopnost současných českých autorských minizanček, že je o ně zájem, přestože mají zboží přeci jen dražší, než terranova a spol.
Že už si některé ženy radši připlatí a dají práci lidem tady. My s mužem už přesedlali i na české boty.
|
|
| neznámá |
|
(21.3.2025 18:01:45)
Vidíš, mě vůbec nenapadlo, že vyučená švadlena skončí někde jako zaměstnanec. Máš pravdu, já mám trošku pokřivený pohled, protože kolem mě je většina lidí OSVČ.
A těch pár švadlen, co znám jsou také OSVČ a špatně se nemají, zakázek mají hodně.
|
| kosatka2 |
|
(21.3.2025 18:24:55)
Já znám OSVČ návrhářky nebo scénografky a kostýmní designérky. Všechny pracují s odíváním, vymyslí, naměří, vyberou, nakoupí, někdy i nastříhají a zbytek sešije "švadla".
A v okolí znám jen jednu: vyměňuje zipy, zkracuje kalhoty, olemuje závěsy, ale po zkušenosti s úpravou starých svatebních šatů bych už za náhodnou švadlou nešla. Práci sice odvedla včas a levně, ale neměla oko pro ladění barvy a materiálu, což většina nepozná, ale 10% lidí si všimne (a mně bylo těch šatů líto).
|
| neznámá |
|
(21.3.2025 18:37:37)
Kolem mě to jsou vyučené švadleny, doneseš látku, obrázek nebo představu toho, co z ní chceš ušít. Ona to vytvoří. Jednou nebo dvakrát přijdeš na zkoušku. Dřív jsem využívala často, měla nekonfekční postavu. Ale třeba ženy v mojí rodině si stále nechávají šít dost, hlavně šaty k nějaké příležitosti.
A vedle ve vsi pani zase šije pouze svatební šaty plesové šaty, krásně, má to vymakané. A to je také "jen" švadlena, pracuje se svojí dcerou také "pouze" švadlenou.
|
|
| neznámá |
|
(21.3.2025 18:37:38)
Kolem mě to jsou vyučené švadleny, doneseš látku, obrázek nebo představu toho, co z ní chceš ušít. Ona to vytvoří. Jednou nebo dvakrát přijdeš na zkoušku. Dřív jsem využívala často, měla nekonfekční postavu. Ale třeba ženy v mojí rodině si stále nechávají šít dost, hlavně šaty k nějaké příležitosti.
A vedle ve vsi pani zase šije pouze svatební šaty plesové šaty, krásně, má to vymakané. A to je také "jen" švadlena, pracuje se svojí dcerou také "pouze" švadlenou.
|
| Půlka psa |
|
(21.3.2025 18:46:18)
"ženy v mojí rodině si stále nechávají šít dost, hlavně šaty"
Já to nikdy nezažila. Až donedávna jsem celý život nosila jen kupované oblečení. Pak se ukázalo, že dcera umí šít. Najdu si v prodejně látek krásnou kvalitní látku a ona mi do pár dnů ušije šaty přesně podle mého vkusu, které mi navíc dokonale sedí. Úplně se mi na stará kolena rozšířily obzory. Je to úplně jinej zážitek a dřív jsem to vůbec netušila. A nepopírám, že od profi švadleny je to možná ještě jiná liga, ale tohle je zato s láskou  .
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 18:51:51)
Půlko,
Dcera je hustá 
Já jsem od švadleny taky jaktěživ nic neměla.
V okolí ani nemám švadleny, kam bych šla. Jsou tu "paní, co vymění zip v bundě" a ve městě jsem našla pár webů švadlen, jejichž styl mne neláká.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(21.3.2025 18:57:32)
Nám kdysi šila hodně babička, byla na to fakt šikovná... Pak mi někdy ještě za svobodna šila pár kousků známá, profi švadlena a to bylo skvělý... Bohužel pak s šitím skončila... A pak jsem se byla ptát v Říčanech, ale vyrazili mě, že na můj zadek se šít nedá
Takže holt bonprix
|
| kosatka2 |
|
(21.3.2025 19:07:27)
Mně kdysi šila a přešívala jedna příbuzná. "stůj rovně! nehrb se! to si sedle! chtělo by to prsa!" atd.
takže kabát měl široká ramena jak pro esesáka, šaty místo mého přání - lodičkového výstřihu véčko, kalhoty vyšly nad kotník a zařezávaly se do zadku. Pak mi jedna spolužačka řekla, že se její brácha divil, že kamarádí s holkou v kabátě jak bezdomovec Můj jediný zrovna ušitý kabát na zimu...
Jedny šaty ale byly krásné. Bohužel z nějaké šílené uměliny, takže jsem se potila jako prase, dostávala elektrické rány a sukně se lepila na nohy. takže jsem je měla jen 1x
Bohužel máma nebyla na to, aby se mnou nějak řešila oblečení, "vždyť je to jedno, nejdeš přece na módní přehlídku, hlavně si vem košilku", takže jsem točila 2 trika a 2 kalhoty furt dokola. Ne že bych toho neměla víc, ale prostě většina skříně byla nepoužitelná a já byla za příliš vybíravou.
pak mě zachraňovaly vlastní peníze a sekáče
|
| byvala radka |
|
(22.3.2025 18:14:57)
Ja si sila za totace z nouze, ale docela me to bavilo. Zaklady siti ve skole v sedmicce, pak kamoska, co se ucila na svadlenu, mi ukazala par triku, a hlavne Burda a jeji skvele strihy. Prestala jsem sit, kdyz se objevily sekace.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 19:16:10)
Půlko, to máš tedy šikovnou dceru a velkou výhodu
Moji rodiče si nechávali šít v krejčovském salónu, já v mládí také, a nebo u soukromé švadleny.
V poslední době už jsem to dlouho nevyužila. Pomýšlela jsem na šaty na dceřin maturitní ples, měla jsem vymyšlený model, ale nakonec jsem nesehnala látku podle svých představ.
Majstrštyk byl, když mi maminka v dětství ušila šaty RUČNĚ. Neměla šicí stroj a čekala nás účast na svatbě, tak koupila látku, vymyslela a nastřihla šaty a za několik večerů ušila nejkrásnější šaty, jaké jsem v dětství měla. Zpětně to snad ani nechápu, jak byla šikovná.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(21.3.2025 19:19:35)
To byla hodně šikovná. My měli šicí stroj, u babičky šlapací, doma elektrickej.
|
|
|
| Stará husa |
|
(21.3.2025 19:20:10)
Moje babička byla švadlena, takže dokud žila, tak mně a mamince šila ona. Potom jsme s maminkou chodily k matce jedné její kolegyně, byla šikovná, rychlá a nebyla drahá. Maminka měla nekofekcni postavu, byla malinká a mtla široké boky, v obchodě toho na sebe moc nesehnala, zvlášť za minulého režimu, kdy nic nebylo. Já jsem byla malá a hubená, nejmenší dámská velikost mi byla strašně velká a v dětském jsem taky všechno nesehnala. Po revoluci už jsem si kupovala všecko v konfekci a maminka byla dávno v důchodě, už si téměř nic nového nepořizovala, tak už jsme švadlenu nepotřebovaly. Ale v těch 70.-80. letech jsme měly téměř všecko oblečení od švadleny. Mně šila i svatební šaty. Mamince kabáty. Bez švadleny si to neumím vůbec představit.
|
|
| neznámá |
|
(21.3.2025 20:24:22)
Půlko, dcera je dost dobrá. 
|
|
|
| Stáňa * |
|
(21.3.2025 19:07:46)
Na střední a po nástupu do práce po střední škole jsem si nechávala hodně šít, protože mám nekonfekční postavu a to šití nevycházelo draho. Do 20 jsem taky nosila korzet a nechtěla jsem, aby byl moc vidět. Šila mi to paní, která byla vyučená, ale pracovala v domově důchodců.
Asi před dvěma roky jsem si nechala ušít dvoje šaty od švadleny a i když jsem si dodala látku, tak to šití vyšlo strašně draho. Ty šaty mi ale sedí dobře, tak možná výhledově si nechám ještě nějaké šaty ušít.
|
| Půlka psa |
|
(21.3.2025 19:15:42)
Ono to po pravdě není moc levný, ani když platím jen látku a šití je zdarma.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(21.3.2025 19:16:08)
Moje maminka chodila do šití a šila na sebe i na mne podle Burdy. Co bylo složitý jako kabát nebo plesový šaty s tím pomohla ta švadlena, co kurz vedla. Případně to došila. Takže jsem měla i za komoušů pěkný věci. Pro trika a bundy jsme jezdili do Maďarska a pro boty do NDR.
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 19:20:22)
Inko, jojo, pro boty se jezdilo do NDR, pro textil do Maďarska nebo do Polska a k tomu se šilo a pletlo podle Burdy
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(21.3.2025 19:28:52)
A pro džíny do tuzexu
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 19:32:46)
Inko, přesně, a pro manžestráky
|
|
| Senedra | 
|
(21.3.2025 19:36:44)
Obě babičky byly velmi zručné, jedna mi pletla a občas něco ušila, ale měla další vnoučata a bydlela relativně daleko, takže to moc často nebylo. Něco jsem dědila po sestřenici, která dostávala věci od známých ze ZÁPADNÍHO Německa.
Měla jsem jako dítě dvoje šité šaty - jedny růžové, s kanýry a balonkovými rukávy na svatbu sestřenice a druhé do tanečních. Švadlena je poněkud zmrvila, takže vypadaly, že jsou šikmo sešité. A před maturitou mamka nechala ušít kostýmek, sukně + sako, vybrala jsem si, jak má vypadat, vydržel mi ještě celou vysokou a i po ní.
Mamka si občas něco nechala ušít, ale rozhodně to nebylo pravidelně.
|
|
| Senedra |
|
(21.3.2025 19:37:45)
Inko, ale na to byly potřeba peníze, naši je neměli, takže nebyly ani džíny, ani halenky z Polska nebo další věci z Maďarska a NDR.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(21.3.2025 20:16:37)
My neměli barák, chatu ani auto, tak jsme utráceli za hadry. Táta byl strojvedoucí, tak jsme jezdili vlakem i do zahraničí zadara. Ty věci tam nebyly dražší než tady.
|
|
| Stáňa * |
|
(21.3.2025 20:28:30)
Senedra,
my taky nikdy nic takového neměli. Ani céčka, rubikovu kostku, hada, mončičáky apod.
Bydleli jsme na vesnici a naši by to ani nikam shánět nejeli.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(21.3.2025 20:43:18)
Moje maminka pracovala v centru Prahy, takže lecos sehnala.
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 20:50:35)
Inko, v centru Prahy se dalo. Když rodiče jeli za nějakým cílem do Prahy, vždy přivezli nějaké fajnové potraviny, které u nás nebyly k sehnání buď vůbec, nebo vzácně.
|
|
|
| Senedra |
|
(21.3.2025 20:46:24)
Tak taťka se občas podíval do zahraničí, ale výhradně bývalý Východ. Rubikovku mi přivezl jednou z Maďarska a měla jsem i kovové digitálky, které přivezl nějaký jeho známý. Stejně tak mi takhle sehnali i pořádnou kalkulačku, když jsem měla jít na střední. Ale jednalo se o ojedinělé případy.
|
|
| byvala radka |
|
(22.3.2025 18:23:45)
Mama byla rozvedena, tak penez nebylo, a pamatuji se, ze mi nosila "pekne obleceni od kolegyn z prace". Strasne mi to vadilo a tak jsem to odnesla do skoly do sbirky "pro Jemen". Pak uz jsem si sila a obcas se dobry hadrik dal sehnat na malomeste, v Moravskem Krumlove meli nejakou fajn zasobovacku, meli tak kvetinove rifle, pruhovana tricka a podobne modni speky, jinde nesehnatelne (osmdesatky)
|
|
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 20:36:12)
V rodině mého muže v Čechách se furt řešilo, co se dalo koupit v Tuzexu, ve východním Německu, v Polsku atd. Já jsem jako děcko ani nevěděla, že nějaký Tuzex existuje. Do 10 jsem nosila skoro jen zděděné oblečení po někom, a pak přišly do módy sekáče, takže jsem nosila oblečení ze sekáčů. Nový jsem si kupovala víceméně až ze svýho. I teď, v 40+ letech, mám v šatníku (a intenzivně nosím) i oblečení "po někom". Teď mám na sobě třeba tepláky po ségře
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 20:44:01)
Žženo, mně přijde, že se kolem mě v dětství řešilo permanentně, co se kde dá sehnat.
Potraviny, oblečení, hračky, sportovní vybavení, domácí spotřebiče, kosmetika... úplně všechno. Také veškeré služby. Běžně dostupný standard byl mizerný, takže se stále řešilo, kde a jak pořídit něco lepšího.
|
| Senedra |
|
(21.3.2025 20:53:08)
Ropucho, když mi bylo devět, tak naši koupili chalupu a převážně sami jí rekonstruovali. Shánění bylo dennodenně na talíři.... mamka třeba chtěla modré kachličky v koupelně, ale protože se povedlo sehnat pouze trochu slušné zelené, tak máme na chalupě zeleně vykachlíkovanou koupelnu.
|
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 20:55:07)
Ropucho
já jsem sháněcí kulturu fakt nezažila. Měli jsme celkem kulový, na vesnici, prarodiče dělali v JZD, mamka u dráhy, za nějakými "lepšími standardy" se naši nehnali, "fajnové potraviny" u nás doma neexistovaly, jedlo se jen to, co měla pultovka u nás na vsi a co se vypěstovalo/zavařilo/porazilo.
U nás doma se nejvíc řešilo, kdy se porazí prase a jestli okurky, co zavaříme, vystačí na celej rok Furt se pěstovalo, sklízelo a zavařovalo V podstatě jediný, v čem jsme byli up-to-date, byly knihy a divadlo. Babička trochu pletla, mamka trochu šila, ale ne tak intenzivně, jako třeba moje tchyně.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(21.3.2025 20:58:10)
Ty jsi ale myslím o hodně mladší. Spíš blíž k mému synovi než ke mně. Za mého dětství a mládí se pořád všechno shánělo. I pro podprsenky jsme jezdili do NDR.
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 21:05:54)
Tak u nás se jezdilo leda do Brna :)
|
|
| Zasjaj. | 
|
(21.3.2025 21:24:23)
Inko,
"Za mého dětství a mládí se pořád všechno shánělo." Ano. Nevim, kolik mi bylo, ale v denicku miminka si moje mama zapsala:
Zacina se zajimat o svuj puvod. Pta se, "Kde jsem se sehnala?"
|
|
| Stará husa |
|
(21.3.2025 21:52:21)
Inko, já jsem měla hezké podprsenky koupené u nás v Prádle.
Měla jsem taky radost, když se mi podařilo ulovit něco pěkného, hlavně jsem si většinou nechávala šít. Nábytek jsme měli běžný, auto jsme neměli, jídlo jsme jedli to, co bylo. Nikdy jsem nejedla uherák, pravou svíčkovou, panenku, játra, jednou táta náhodou narazil na ananasový kompot a jednou přinesl kokosový ořech. Těšila jsem se na kokosové mléko jako z Robinsona Crusoe, ale byl úplně suchý. A jednou mi maminčiny kolegyně, která měla tetu v západním Berlíně,přivezla čokoládu Milka od Sucharda. Na tu jemnou sladkou chuť si pamatuju dodnes.
Maminka strašně nerada nakupovala a sháněla, tak jsme nic neměli. Měli jsme ten knižní klub, maminka si četla v kuchyni, já v ložnici a táta ve svém pokoji. Pak jsme si povídali o tom, co jsme přečetli. To byly nejhezčí chvíle. Klidně jsem měla k svačině každý den chleba s turistickým salámem, hlavně ty knížky.
|
| Zasjaj. |
|
(21.3.2025 22:10:18)
Ted jsem si vzpomnela, to muselo byt tak zacatkem sedmdesatekt, pak uz ne, moje mama a teta si nechavaly podprsenky sit! Si pamatuju, jak jsme jezdivali k podprsenkarce!
|
| Půlka psa |
|
(22.3.2025 6:34:29)
"Si pamatuju, jak jsme jezdivali k podprsenkarce!"
O takové profesi jsem jaktěživa neslyšela, ale došlo mi, co mi v životě chybí. Podprsenkářka. Jak já toužím po podprsenkářce!
|
| Čumča. |
|
(22.3.2025 8:10:02)
Půlko, nyní, když už víš , není nic jednoduššího, než oživit zaniklé řemeslo Na netu se najde spousta kreativně smýšlejících podprsenkářů-amatérů
|
| Půlka psa |
|
(22.3.2025 8:51:01)
Já jsem naneštěstí manuálně zcela nezručná, takže to asi neklapne. Hodím se akorát tak na práce, co jsou komplet digi bez nutnosti dělat rukama cokoliv nad rámec psaní na klávesnici. Jsem jak Pat a Mat, všechno mi padá, a kdybych šila podprsenku, tak z toho nejspíš bude třeba klobouk.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(22.3.2025 8:46:14)
Existuje
https://www.pinkytree.cz/
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.3.2025 11:21:26)
O profesi podprsenkářky jsem také neslyšela.
Ale moje maminka si někdy na počátku sedmdesátých let sama ušila plavky, bikiny. Spíše "opalovačky" tedy, plavat se v tom materiálu asi moc nedalo. Byly to dvě vrstvy látky, svrchní dekorativní a spodní podšívka. Vizuálně ale byly moc krásné, dělala v nich parádu na dovolených v Bulharsku a Jugoslávii.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(22.3.2025 11:46:23)
Moje maminka bikiny - opalovačky uháčkovala, měly jsme stejný, když jsem byla malá.
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.3.2025 11:50:27)
Inko, to jsem viděla na nějakých retro fotografiích, že se nosily háčkované bikiny.
Ta tvořivost lidí ve všech směrech byla úžasná. Nouze byla v tomto motivující, dneska lze všechno koupit, i to, co nikdo nepotřebuje.
|
| K_at |
|
(22.3.2025 11:54:51)
Hackuji se stále. Bikiny.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(22.3.2025 12:12:26)
Dneska na to budou asi lepší materiály.
Ono to není příliš složitý, 4 trojúhelníky. Kdo na to má postavu
|
|
| Čumča. |
|
(22.3.2025 13:19:34)
"Hackuji se stále. Bikiny."
háčkují se i pánské plavky, trojdílné, ve Válce Roseových je měl Michal Dlouhý, duhový
|
|
|
|
|
|
|
|
| kosatka2 |
|
(21.3.2025 22:11:52)
Ježiš, nákup podprsenky, to byl horor na půl minuty. Příšerná bába vytáhla nejmenší model jak ze zdravotnických potřeb béžový hnusný na velká prsa bez opory. Že se nic jiného nevyrábí. Tak jsme šly s mámou pryč a já byla jediná ve třídě bez podprsenky. Naštěstí pak přišel konec 90. let a bylo na výběr.
|
| Čumča. |
|
(21.3.2025 22:30:44)
fakt? ještěže mi vyskočila prsa až po převratu...
|
| Stáňa * |
|
(21.3.2025 22:35:53)
Já je zase měla a mám tak malá, že ji ani nepotřebuju
|
| Čumča. |
|
(21.3.2025 22:42:14)
to je v pohodě, Stáňo, horší je, když ti v osmičce vyraší rovnou trojky, a to během několika týdnů
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.3.2025 11:28:20)
Já jsem se bez podprsenky obešla také dost dlouho, i když z dnešního pohledu se podivuji, že mě maminka tak nechala chodit, já bych svou dceru nenechala. Ale doba byla celkově podivná.
První kus jsem si kupovala ve zmiňované NDR, vůbec jsem netušila, jakou velikost mám po prodavačce chtít, nerozuměla jsem systému číslování. Plácla jsem něco odhadem, bylo to trošku vedle, ale nosit se to dalo. Každopádně to bylo pěkný kus prádla. A na konci osmdesátých let už se dal koupit slušný textil i u nás.
|
| Stará husa |
|
(22.3.2025 12:09:26)
Já jsem měla první podprsenku v 7. třídě, krásnou, bílou, krajkovou se zapínáním vpředu. A tehdy bylo číslování jednoduché, od nuly výše. Nevím, kde to končilo, já měla nulku, maminka trojku. To spíš teď se v tom příliš nevyznám.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(22.3.2025 12:13:42)
Nulu jsem nikdy neměla, už v šestý třídě dvojku.
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.3.2025 12:38:06)
Číslování od nuly mě minulo. V NDR tehdy nabízeli už klasické číslování jako dneska, obvod hrudi v centimetrech plus hloubku košíčků abecedně. Odtušila jsem, že mám chtít nějaké nižší číslo a nižší písmeno, později jsem se dovzdělala, jak je to přesně.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.3.2025 12:44:48)
V šesté třídě jsem byla dítě zcela nezasažené změnami tohoto typu
|
| Jerry G. |
|
(22.3.2025 12:55:25)
Ropucho, Moje berunka mela v sedme tride F. I v tehle dobe jsme mely problem sehnat podprsenku, ktera byla dostatecne divci. Dostala 2 sportovni podprsenky jednu za 2500 kc. Co by delala za komousu nevim. Ja jsem mela v 6 tride nohu 41. Sehnat boty odpovidajici veku nemozne.
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.3.2025 13:04:40)
Jerry, to máš pravdu, že s výraznou nekonfekčností jsou problémy i dneska.
U textilu mě to nepostihlo, ale shánění bot větší velikosti, ovšem na úzké chodidlo, jsem si také užila.
Závidím lidem, co si koupí boty online, to mi nehrozí.
Ale zase si mohu na dálku koupit oblečení a prádlo, to je výhoda.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Jerry G. |
|
(21.3.2025 22:43:50)
Si to tu jenom ctu do toho mi slacou dame reklamy podprsenky.
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(22.3.2025 8:43:42)
Knihy se ale přece taky musely shánět. Každý čtvrtek fronta u knihkupectví a něco se na pult vůbec nedostalo. Kamarádky maminka byla vedoucí v knihkupectví, tak jsem měla docela přísun, ale běžně se toho moc nesehnalo.
|
| Žžena |
|
(22.3.2025 9:24:17)
Hádám, že i za komanče byli lidi, co přežili, že neměli KAŽDOU knihu hned. A chodili do knihovny.
Prostě si život zařídili s tím, co bylo, měli dost jiných starostí, než jezdit každý čtvrtek do města čekat frontu před knihkupectví.
Dneska máš přece taky celé spektrum preferencí a životních stylů.
|
| Stará husa |
|
(22.3.2025 9:39:36)
Moje maminka byla členkou Klubu čtenářů Odeon. Objednávala si knihy od něj. Ve čtvrtek jsem stávala na knihy frontu já, když vyšlo něco, co jsme chtěli. Jinak jsem hodně nakupovala v antikvariátu, tam se daly najít poklady. A všichni jsme chodili do knihovny, jak městské, tak do závodních knihoven od práce rodičů.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(22.3.2025 9:53:53)
Ano, knihy byly ve čtvrtek a stálo se na ně ve frontě až na chodníku, většinou táta, když měl odpolední, nebo babička, když už byla v důchodu.
A chodili jsme všichni do do Městského divadla a do okresní knihovny, a táta ještě do knihovny v práci, četli jsme pořád a zůstalo nám to až do dnešní doby. To bylo jediný co byla mamka ochotná shánět, jinak jsme jedli věčně chleby s paštikou z konzervy
|
| byvala radka |
|
(22.3.2025 18:40:53)
u nas od pondelka do patku chleba s maslem a mekkym syrem, pripadne chleba s marmeladou, coz jsem nesnasela. Dodnes nechapu chleba v kombinaci s marmoskou nebo s medem, brrr. O vikendu to same, do chlebniku na vylet😁
|
| TaJ | 
|
(22.3.2025 18:58:38)
Radko, já miluju chleba s klasickým máslem (nesnáším žádná ta rostlinná, nebo pomazánková, nebo něco podobného) a medem, nebo dobrý džemem, ve kterém jsou celé kousky ovoce. Ale jím to jen doma na snídani, nikdy jsem to nenosila ani na svačinu do školy, ani na výlet. To spíš s tvrdým sýrem, nebo nějakým salámem.
Jinak taky si nevybavuju, že by naši tenkrát cokoli nějak extra sháněli, prostě buď se to dalo sehnat a nebo jsme se obešli bez toho. Nikam do ciziny jsme pro nic nejezdili, kupovali jsme prostě to, co bylo, já jsem si ani tehdy na oblečení nijak moc nepotrpěla, takže jsem ani nic nešila (šití nesnáším odjakživa).
Jen ty knížky se pamatuju, že mamka vždycky naháněla v ty čtvrtky, jinak jsem s ní od dětství hodně chodila i do antikvariátů apod.
|
|
| mamoch |
|
(22.3.2025 19:14:09)
Tak to jsme dvě:), chleba s máslem a marmeládou nebo s medem jsem také nikdy "nepochopila" , med jen do čaje a marmeládu vůbec nikdy a nikde.
|
| Půlka psa |
|
(22.3.2025 19:16:51)
Mám ráda marmeládu i med, ale chleba mi přijde slanej. Se sladkým mi vůbec neladí.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(22.3.2025 19:25:50)
Lepší je to na rohlík.
|
| TaJ |
|
(22.3.2025 19:35:55)
Inko, mně to přijde lepší na chleba. Na rohlík, nebo housku si dávám radši rybičkovou pomazánku, nebo máslo a šunku.
|
|
|
| Len | 
|
(22.3.2025 20:24:45)
Ja mam prave rada tu kombinaci mirne slaneho s velmi sladkym. Na chleba mazu dzem kazdy den, vetsinou ho snidam a pokud nesnidam, tak si namazu krajic kdykoliv behem dne. Dzem teda kupuju, nejradsi mam cernorybizovy a merunkovy. Chleba pecu sama alespon dvakrat tydne. Zato dzem s rohlikem jsem jeste nikdy nejedla, k rohliku mi to nesedi, ten mam nejradsi jen s maslem, nebo s Lucinou.
|
|
|
| TaJ |
|
(22.3.2025 19:31:59)
Mamochu, já třeba nesnáším marmeládu - takové to úplně rozmašírované cosi. Ale džem, ve kterém jsou větší kousky ovoce, ten miluju - třeba borůvkový, nebo třešňový. Můj táta kdysi dělal skvělý višňový.
|
| mamoch |
|
(22.3.2025 19:43:42)
Já jsem nemarmeládová :), prostě nikde, žádná, na ničem. Hrozný pro mě bylo zjištění, že někdo dává pod krém v dortu marmeládu- nepoživatelný pro mne. Mamka také vařívala doma marmeládu, často pekla domácí piškot na plech, promazávala marmeládou, já si ho brala vždycky suchý. Jasně, že s krémem byl lepší, ale ten se dělal jen někdy.
|
| Čumča. |
|
(22.3.2025 19:47:11)
to je ale tím, že marmelády obsahují (a hlavně dřív obsahovaly) strašnou spoustu cukru, úplně zbytečně
dobrej džem je nepřeslazenej, plnej kousků ovoce,
já jsem cvok do višňový, to je třeba na perníku nebe na zemi
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(22.3.2025 19:52:45)
Zrovna dneska jsem pekla perník a promazala višňovou. Navrch čokoládová poleva.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(22.3.2025 20:16:58)
Chápu, proč už nikdo nechodí na hubnutí
|
| Zasjaj. |
|
(22.3.2025 20:19:22)
Evelyn, zaloz diskusi Tloustnuti  hned se zapojim
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(22.3.2025 20:38:58)
Zasjaj, ano
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(22.3.2025 20:06:01)
Čumčo, přesně tak...dobrý nepřeslazený džem s kousky ovoce, mňam... Jinak ale třeba na perník, nebo vlastně na žádné podobné pečené věci marmeládu ani džem nepoužívám, jen samotný na chleba, nebo i na ten rohlík... Třeba perník nemažeme ani marmeládou, ani na něj nedáváme polevu, máme ho nejradši jen tak samotný.
|
|
| Zasjaj. |
|
(22.3.2025 20:18:07)
Prave jsem zjistila, ze vubec nevim, jaky je rozdil mezi dzemem a maremeladou
|
| Půlka psa |
|
(22.3.2025 20:25:16)
Marmeláda je techniky vzato z citrusů. Džem je totéž, ale není z citrusů. V reálu se říká marmeláda úplně čemukoliv, ale na obalech kupovaných marmelád a džemů se názvosloví drží (protože musí).
Pak jsou ještě povidla, ty jsou z čehokoliv a hustota tam nevznikne želírováním, ale odparem.
|
| Zasjaj. |
|
(22.3.2025 20:27:37)
Jo tak, protoze jsem si rikala, ze znam anglickou pomerancovou marmeladu. Zadna jina me nenapadla.
|
| Půlka psa |
|
(22.3.2025 20:34:06)
No, tak to bude tím. Ovšem slovo marmeláda je portugalštiny a byla z kdoulí. Kdoule je malvice, takže to, že nám EU nakázala, že marmeláda musí být z citrusů, je tak trochu blbost.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(22.3.2025 21:09:45)
Myslím, že to pravidlo na marmeláda/citrusy už nově neplatí
Mně to vždycky připomene dětský vtip, jak esenbáci kontrolují kamion a jeden říká druhému "ty, mně se to nějak nezdá, říká, že veze džem, v papírech má napsáno, že veze jam a auto má plný marmelády"
A teda miluju marmeládu, džem i zavařeninu na pečivo s máslem, do dortů, na perník, na linecký koláč, na palačinky... Radši s kousky, ale nepohrdnu ani jemnou
A teď nám nadělil strejda k Vánocům sklenice ochuceného medu - mňam
Borůvkový, malinový, jahodový (s lyofilizovaným ovocem), skořicový a zázvorový... Jsou dokonalý
|
| TaJ |
|
(22.3.2025 21:13:41)
Rose, pro mě vždycky marmeláda byla takové to úplně rozvařené, jakoby želatinové, čím se slepuje třeba cukroví, prostě to, co nemá ty kousky ovoce. To s kousky mám naopak zažité jako džem.
|
|
| TaJ |
|
(22.3.2025 21:15:07)
Rose, skořicový med - to musí být úžasný! Jinak lyofilizované ovoce miluju do jogurtu, nebo i jen tak na chroupání, třeba v práci.
|
|
| Půlka psa |
|
(22.3.2025 21:33:32)
"Myslím, že to pravidlo na marmeláda/citrusy už nově neplatí"
Ta Evropská směrnice už je platná od 12/2024, ale ještě není implementovaná do národních legislativ. Mám pocit, že až od června. Je to smutný, ale ještě si na tu marmeládu počkáš a zatím nezbyde, než jíst džem.
|
| Půlka psa |
|
(22.3.2025 21:47:56)
Rose
Mimochodem, Romeo má ten stejný problém. Taky neví, jesti je to marmellata nebo confettura.
|
|
|
|
|
|
|
| Beat |
|
(22.3.2025 20:29:55)
Miluju všechno med i džem.. nejvíc meruňkový a malinový. Asi nejlepší je to na čerstvém bílém pecivu, ale na dobrém chlebu to mam taky ráda. Jim to ale málokdy, nejak neni kdy.. Snidam vločky s ořechy nebo vejce, syr a zeleninu.. Potřebovala bych delší dny na víc jídla
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.3.2025 20:37:21)
"Potřebovala bych delší dny na víc jídla "
Ano!
Pečivo s džemem mám také ráda, ale nechutnají mi přeslazená želé, mám ráda zavařeniny s kusy ovoce, které vůbec nejsou slazené cukrem.
Ty hodně sladké marmelády se hodí dejme tomu do dortů nebo vánočního cukroví, na chleba mi nesedí.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(22.3.2025 20:51:16)
Vždycky jsem si myslela, že marmeláda je to hladký do cukroví a džem s kouskama ovoce. Aspoň za mýho mládí to tak bylo.
|
| Žžena |
|
(22.3.2025 20:51:54)
Inko,
přesně tak.
|
|
| Půlka psa |
|
(22.3.2025 21:35:10)
"Aspoň za mýho mládí to tak bylo."
Za tvého mládí to toho asi ještě nestrkala nos unie.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(22.3.2025 21:37:11)
To nestrkala
|
| Půlka psa |
|
(22.3.2025 21:41:13)
Jinak, slovo džem jsem v hovoru nikdy neslyšela použít. Všíchni říkají marmeláda. Džem jen na nápisech na skleničkách.
|
| TaJ |
|
(22.3.2025 21:50:35)
Půlko, my třeba slovo džem doma normálně používáme. A když řeknu manželovi, aby koupil marmeládu, že budeme slepovat cukroví, tak ví, že má koupit tu úplně hladkou a ne džem s kousky...
|
| Půlka psa |
|
(22.3.2025 21:58:42)
Aha, do cukroví nevidím, u nás v široké rodině nikdy nikdo neupekl ani jediný kousek Vánočního cukroví. Rodiče, prarodiče, tety, my - nikde nic, takže slepování cukroví jde úplně mimo mě. Pro nás je marmeláda cokoliv zavařeného ovocného na palačinky. Slovo džem vůbec nepoužíváme, ačkoliv je to na té skleničce napsané.
|
|
| kosatka2 |
|
(22.3.2025 23:02:47)
jinkak tedy používáme džem i marmeláda, ale poslat chlapa na nákup něčeho na slepování cukroví bych u nás doma neriskovala...
|
|
|
| mamoch |
|
(22.3.2025 21:59:36)
Normálně říkáme džem - když tam jsou kousky, marmeláda, když je hladká - nejím sice ani jedno, ale ostatní jo, myslím, že džem se říká úplně běžně.
|
| Rodinová | 
|
(22.3.2025 23:21:58)
Taky nejim, pecivo s dzemem, marmeladou, zavareninou…je nocni mura
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(23.3.2025 0:46:23)
Celkově nemám od mala moc ráda tepelně zpracované ovoce, záviny, ovocné koláče, marmelády, přijde mi to škoda zničit čerstvé, jen kompoty mi nevadí, chodila jsem babičce na zálivku z višní v rumu
|
|
|
|
| Žžena |
|
(22.3.2025 22:00:08)
U nás doma se marmeláda říkalo všemu, ačkoli jsme věděli, jak se to má s džemem, tchyně odjakživa důsledně rozlišuje džem a marmeládu podle kousků.
|
| Beat |
|
(22.3.2025 22:03:51)
U nás byl vždy džem. Slovo marmeláda jsem v životě použila minimálně .
|
| Zasjaj. |
|
(22.3.2025 22:11:14)
I u nas doma byl vzdycky jenom džem. A v lete v Bulharsku jsme do jogurtu kupovali konfiťůr.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(22.3.2025 22:23:16)
Jo v Bulharsku jsou konfiťůry.
|
|
| kosatka2 |
|
(22.3.2025 23:01:05)
Můj tchán mi vždycky mátl děti: dáte si na palačinky si ZAVAŘENINU? a ony nechápaly...
|
|
|
| Vítr z hor | 
|
(23.3.2025 7:08:41)
U nás vždycky jen zavařenina.
Ta byla domácí, spolehlivá, uznávaná, hustá.
Džem byl nouze z obchodu, řidší a moc vysoce se nehodnotil a marmeláda v podstatě nebyla.
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(22.3.2025 22:21:17)
Taky jsem nikdy nevyslovila džem, všemu říkám marmeláda, marmoška.
|
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(22.3.2025 20:51:33)
V angličtině je marmeláda jen z citrusů, ale v Česku je tradičně mezi marmeládou a džemem definován rozdíl v tom, jestli obsahuje kousky ovoce.
|
| Půlka psa |
|
(22.3.2025 21:30:41)
V obecném jazyce je to samozřejmě libovolně, ale název zboží (marmeláda x džem) je dán legislativně. Stanovuje to vyhláška a už mnoho let je to dle obsahu citrusů. Nově se bude na evropské úrovni aktualizovat a slovo "marmeláda" budou smět výrobci tisknout i tam, kde citrusy nejsou. Říkají tomu "Evropská snídaňová směrnice" .
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(22.3.2025 19:49:46)
Marmeládu miluju. Klidně ji jím lžičkou. Chutnají mi všechny. Nejvíc asi višňová a pomerančová. Pod krém dávám taky.
|
| Stará husa |
|
(22.3.2025 19:56:41)
Taky miluju marmeládu. Nejvíc asi klasickou jahodovou, na palačinky mám ráda meruňkovou. A mám ráda chleba s máslem a marmeládou, chutná mi to od dětství.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(22.3.2025 19:59:44)
Meruňkovou vlastně taky i jahodovou. Udělám si zítra k snídani palačinky a dojím tu višňovou.
|
| Půlka psa |
|
(22.3.2025 20:12:17)
Palačinky dělám každou neděli k snídani. Mám takovou nedělní rutinu, kdy liju těsto do pánve, poslouchám u toho online mši a pak vyberu nějakou vynikající marmeládu, co jsem vyrobila minulé léto. Očividně to spouští Pavlovův reflex. Nedávno jsem jako turista navštívila nějaký gotický kostel a dostala jsem neskutečnou chuť na borůvkovou marmeládu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.3.2025 11:11:46)
Žženo, samozřejmě, řadu lidí knihy nezajímaly vůbec, stejně jako dneska.
Nebo jim stačilo pár knih, které se k nim nějakou cestou dostaly, a zdaleka neměli potřebu číst všechno, co vycházelo.
Můj děda měl obrovskou knihovnu, krásný kus nábytku z kořenového dřeva mimochodem, plnou pokladů. Dodnes si pamatuji některé hřbety knih s tituly, jak jsem si je jako dítě prohlížela stále dokola.
Rodiče až tak vášniví pro literaturu nebyli, knihovnu měli také, ale menší, a hromady knih po dědovi dali do antikvariátu. Knižní čtvrtky nevyhlíželi, fronty nestáli.
Hodně kupovali dětské knížky nám dětem, to oceňuji, nás vedli ke čtení více, než četli sami. Mně to zůstalo, byla jsem asi největší čtenář z rodiny. Ačkoliv maminka poté, co ovdověla, se hodně k četbě vrátila a asi mě dnes předstihuje.
|
| Žžena |
|
(22.3.2025 12:53:32)
Ropucho,
Hele to není o nezájmu. Knih měla babička celou stěnu. Ale prostě každý čtvrtek fakt z JZD neběžela na autobus, aby jela hodinu do města, jen aby tam čekala frontu před knihkupectvím. Do toho města se taky jelo třeba jednou za dva měsíce.
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.3.2025 13:06:57)
Žženo, to chápu.
Pak asi byla možnost zapisovat se do pořadníku na novinky ve veřejné knihovně.
|
|
| 77kraska |
|
(22.3.2025 13:55:34)
Zzeno, ja myslim, ze kdyz clovek neurval knihu hned ve ctvrtek, tak mel pak smulu...maximalne si mohl pujcit knihu u pribuznych nebo v knihovne, ale tam byly dlouhe poradniky...kniha pak treba znova vysla za nekolik let v dalsim vydani, ale normalne v knihkupectvi uz nebyla, to nebylo jako je dneska Luxor apod. ....navic vsude byl pultovy prodej jako ve filmu Vrchni, prchni!
antikvariatu bylo malo, ja jsem znala jediny, a to v Ceskych BUdejovicich na namesti, tam jsme jezdili z chalupy kazdou chvili....urcite byly nejake v Praze, ale tam jsem nechodila
je mi smutno, kdyz dneska vidim ty knihy, ktere vysly ve vysokych nakladech a byly hned rozebrane, za par desitek Kc v knkhobotu nebo na trhknih.cz nebo dokonce zdarma v polici na nadrazi...holt jejich majitele vymiraji a dedici je nechteji, nemaji misto ani zajem
|
|
|
|
|
|
|
| byvala radka |
|
(22.3.2025 18:29:42)
Vyrostla jsem za totace a nic jsme neshaneli, krome knizek ve ctvrtky😁
|
| Drypetis | 
|
(22.3.2025 19:21:58)
Vyrostla jsem taky za totáče a shánělo se hodně. Pro oblečení, hlavně dětské a spodní prádlo se jezdilo do NDR, pro něco i do Maďarska, ale tam jsme to měli daleko. Pro tuzemské oblečení a taky drogerii, se muselo v den, kdy dostávali zboží, obvykle to byly úterky a čtvrtky. Jakékoli spotřebiče byly taky nedostatkové.
Ne každý měl prostor běhat několikrát týdně po obchodech a ne každý měl známé. Ale pak se prostě musel spokojit s tím, co kde bylo. A v tom byly mezi lidmi velké rozdíly, kdo uměl shánět a kdo ne a kdo uměl případně šít a plést a kdo ne nebo kdo měl šikovnou švadlenu.
|
| monam |
|
(22.3.2025 19:27:18)
Jo, a do zahraničí jsme nakupovat nejezdili. Byla jsem 2x na táboře v Polsku, pokaždé jsem si odtamtud něco přivezla (jedno dvě trička).
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(22.3.2025 19:44:09)
Ve čtvrtek se shánělo i maso na víkend. Manžel většinou v masně nakoupil ráno před prací nebo já po noční, libové kotlety a zadní hovězí nebo kuře, odpoledne už toho moc nebylo. V týdnu jsem vařila víc bez masa. Jako hubená holka jsem ještě vůbec neřešila nějaký kalorie nebo bílkoviny.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.3.2025 20:34:08)
Drypetis, ano, a ještě kdo uměl sehnat bony a kdo měl případně někoho spřízněného v zahraničí.
|
|
|
| monam |
|
(22.3.2025 19:25:39)
Také nepamatuji žádné shánění čehokoli. Výjimečně. A ne proto, že by vše bylo. Ale byli jsme s tím asi nějak smíření. Oblečení měli všichni plus mínus stejné, nic extra se nikde ulovit nedalo, něco jsme jedli (naši - zejména táta - si na jídlo potrpěli, takže asi sháněli, ale nemyslím, že upláceli řezníka nebo tak něco). Nešílela jsem ani z knižních čtvrtků, protože to, co vycházelo, nebylo většinově nic extrovního. Četla jsem převážně knížky z knihovny. Jediné, co jsem vážně sháněla, bylo LP Darmoděj od Nohavici, to bylo cca léto 1989? Většina toho, co jsem poslouchala, kolovalo na magnetofonových páscích nevalné kvality. Jediné, co jsem fakt sháněla, byla plísňové džíny v roce 1988, které mi máma koupila v tuzexu. A minula mě i většina dalších věcí zde vzpomínaných - moje babička sice pletla, ale z děsně kousavé příze, to bylo spíše za trest. Nikdo nic nezavařoval. Na dobu 1989 vzpomínám negativně, ale z úplně jiných důvodů.
|
|
|
|
| Stáňa * |
|
(21.3.2025 21:14:21)
ŽŹeno, vidím, že jsme vyrůstali dost podobně
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 21:17:48)
Žženo, to je asi přirozený rozdíl mezi venkovem a městem.
Starost o hospodářství logicky nedává tolik prostoru cestovat a obrážet nákupy.
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 21:21:33)
Ropucho,
asi tak nějak. Předpokládám, že obdobné úsilí, jaké se ve městě vkládalo do shánění jídla, se na venkově prostě vkládalo do jeho produkce. Třeba maso jsme vůbec nekupovali (takže nás minuly i ty "podpultovky"). Jen živýho kapra na Vánoce, jinak vše vlastní.
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 21:35:23)
Žženo, ano, to byla prostě jiná cesta k témuž cíli, mít kvalitní jídlo.
Dneska je snazší sehnat nadstandard, ale někdo si stále raději vyprodukuje vlastní.
|
| Stáňa * |
|
(21.3.2025 21:49:19)
To ano, dnes začala pěstební sezóna, zprovoznili jsme pařník, foliák, rotavátorem zkulturnili zahrádku a vysela jsem rajčata a porek
Jinak k tématu, rozhodně mám snazší život než ženy v mé rodině. Moje prababička zemřela při porodu a zůstalo po ní několik malých dětí. Její sestra zemřela na tuberkulozu jako mladá krátce po svatbě. Moje babička zemřela ve třiceti v padesátých letech na běžnou infekci. Prý ji jako ženě kulaka nedali léky. Zůstaly po ni dvě malé děti, děda byl ve vězení. Její rodiče se na několik let přestěhovali k nim do baráku a vzali s sebou i zvířata - kozy, krávu.
Moje prateta mi vyprávěla, jak při žních, mlácení atd. přivazovali malé děti k nohám stolu, aby je nemuseli hlídat, když dělali nebezpečnou práci.
|
|
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(21.3.2025 20:57:13)
Ropucho, to je zajímavé, v naší rodině se to nerešilo vůbec. My jsme byli tak nějak skromní, kupovali jsme to, co bylo k dostání a co nebylo, to jsme zkrátka neměli. Naši neměli žádné známé v obchodech, takže když táta chtěl v r. 1980 barevnou televizí, musel holt podplatit vedoucího v Elektru, aby mu prozradil, kdy dovezou zboží a vystát si celou noc frontu. Z Tuzexu jsem měla akorát jedny džíny. Do NDR, Polska i Maďarska jsme to měli daleko a neměli jsme ani auto, ano slevu na dráze, takže jsme tam nejezdili. Akorát jsme byly s maminkou jednou na pár dní na výletě v Budapešti, tak jsem si tam koupila nějaké moderní oblečení.
My jsme byli taková málo materiálně založená rodina. Hlavně jsme všichni chodili do knihovny a četli pořád hromady knih, to bylo naše.
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 21:27:54)
Huso, tak moje rodina též nebyla úplně přízemní, ani se netoužila maloměšťácky předvádět, ale tak nějak všeobecně tam byla snaha o úroveň a kvalitu.
|
|
|
| byvala radka |
|
(22.3.2025 18:27:46)
Tobu nas doma vubec neznam. Obleceni jsem dedila po brachovi a jinak jsme doma meli nabytek Universal, jezdili jsme MHD a stravovali se ve skole. Na nakup nam stacil kosik, rohlik, mliko, madlo, syr, vajicka Ale zas skoro kazdy vikend jsme jezdili na vylety, do hor a na poznavacky s Exodem
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 20:39:00)
Senedro, nejsem si jistá, jestli to byla tolik otázka peněz.
Spíš příležitostí, času a zájmu.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(21.3.2025 20:42:08)
Taky myslím, že brali všichni skoro stejně. Teda kromě papalášů. A v NDR bylo snad levněji než tady.
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 20:47:33)
Inko, tak nějaké rozdíly byly, některé vysokoškolské pozice byly lépe placené a protežované profese jako horníci ještě lépe.
Spíš byl problém, že i když měl člověk více peněz, bylo těžké za ně něco více sehnat.
|
| Senedra |
|
(21.3.2025 20:54:00)
Ropucho, taky záleželo na lokalitě. Třeba sever Moravy byl lépe zásobený než zbytek republiky.
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 21:19:38)
Senedro, věřím, sever Moravy byl protežovaný hornický kraj. To se proslýchalo, že se tam po materiální stránce žije dobře.
|
|
|
|
|
|
| byvala radka |
|
(22.3.2025 18:19:49)
Tez tak Pamatuju se, ze jsme meli kostkovane kalhoty napul s brachou, bo se nam libily obema, tak jsme si je pujcovali😁
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Stáňa * |
|
(21.3.2025 19:17:30)
Žženo, asi jak kterých. Ty, co jsou zavedené, vydělávají docela dost. Vim o pár takových.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 18:10:37)
"Já asi nikoho, komu by rodiče zatrhli studium neznám. Spíš naopak rodiče platí studim, které dítko fláká nebo dítě různě přestupuje a tak."
Kolem mě také drtivě převažuje ten druhý model, kdy rodiče mají zájem, aby dítě dosáhlo co nejvyššího vzdělání a kolikrát i všelijak silou protlačují průměrné dítě.
Ale je fakt, že v určitých venkovských kruzích se stále hodně hledí na praktičnost a děti směřují spíše na odborné SŠ s výhledem dobře placené práce než na gymnázia.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(21.3.2025 18:14:08)
Taky osobně neznám nikiho, kdo by bránil dítěti ve vzdělání.
|
|
| Stáňa * |
|
(21.3.2025 19:14:11)
...Ale je fakt, že v určitých venkovských kruzích se stále hodně hledí na praktičnost a děti směřují spíše na odborné SŠ s výhledem dobře placené práce než na gymnázia...
To jako myslíš vážně, že je to výhradně na venkově?
A proč by mělo být špatně směřovat děti na odborné školy? Vždyť i z nich mohou bez problémů studovat dál.
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 19:18:11)
Stáňo, já ale pouze konstatuji.
Žádné hodnocení tam není obsaženo.
|
| Stáňa * |
|
(21.3.2025 19:23:18)
Psala jsi "určité vesnické kruhy"
|
| Ropucha + 2 |
|
(21.3.2025 19:31:08)
Stáňo, nemyslela jsem tím vůbec nic negativního.
Jsou to lidi, které znám a zcela neutrálně konstatuji, že mají nějaký směr uvažování. Špatného na tom není nic, proč by mělo. Jde o skvělé děti, které určitě budou úspěšné a šťastné.
Jde jen o různé životní přístupy. Jiní rodiče by úplně stejné děti směrovali zase jinak.
|
| kosatka2 |
|
(21.3.2025 19:58:41)
Ono je i rozdíl, když někdo jde do školy (SŠ, VŠ) takřka do vedlejšího baráku a když je třeba platit internát/kolej, stravování a dojíždění přes půlku republiky.
Mně třeba tohle rodiče umožnili, ale ségře zatrhli jít do jiného města, byť je to pouhá hodina dopravou.
Anebo znám 2 ukrajinské samoživitelky z doby před válkou, kde byl i fakt problém, že bude dítě na škole o rok dýl, protože už by mohlo přece vydělávat.
|
|
|
|
|
| Blanče | 
|
(21.3.2025 23:00:09)
Stáňo setkala jsem se s "co bys dělal na střední, stejně na ni nemáš" a nepodepsanou přihláškou tři roky zpět. Učební obor u kterého opravdu pokračování neočekáváš:-(. Dodnes mi to přijde líto a ano dítě (nadprůměrně chytré, do školy šlo v necelých šesti) bude vydělávat v sedmnácti a nezatěžovat dále rodiče.
|
| Stáňa * |
|
(22.3.2025 10:12:19)
A vo skola, ta se nesnazila presvedcit rodice? Na kazde skole je i vychovny poradce.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Stáňa * |
|
(21.3.2025 19:22:16)
Janinko, na venkově asi jak kde.
Moje mamka a její sestra by bývaly rády šly alespoň na učňák, ale komunisti jim to zatrhli. To samé taťka, i když se učil výborně, musel se vyučit kovářem.
Mamka tedy nastoupila na učňák, na kuchařku, byla tam týden a přišli komunisti, že ji potřebují na pole -v 15! Byl to rok cca 1963.
Bylo to proto, že děda byl kulak, odsouzený do vězení, že nechtěl vstupit do JZD.
Mamku to celý život mrzelo. Teta si pak později udělala nějaký kurz, aby mohla pracovat jako pošťačka.
|
|
|
| Alena |
|
(21.3.2025 17:12:26)
"otázka není jen kdy se narodit, ale taky kde se narodit." tak to je asi jasne, ze zajem a hlavne podminky byly ruzne a ruzne neprekrocitelne. S rocnikem narozeni 1870 ale v ramci naseho statu nebylo kde studovat ani kdyz jsi patrila do nejbohatsich vrstev.
|
| Beat |
|
(21.3.2025 17:23:48)
All, na Potížistky se chystám, slyšela jsem u Výborné rozhovor s režisérkou, a navnadila mě.
Evelyn, jo , těch podobnosti máme dost. Jen můj táta se mnou nikdy nikde nebyl a odešel pečovat jinam dost brzo . Ale byla jsem nedávno po letech zas na Zumbě, poblíž nás se zas objevila. Občas asi půjdu. Bylo to sice na me pomalé, ale atmosféra milá.
|
| Beat |
|
(21.3.2025 17:25:36)
Evelyn, take jsem rovnátka. Ale zuby jsem měla rovné. Rovnátky zkoušeli léčit mé skřípání zubama .. Mno, příčina se neřešila, až ten následek , ale nepovedlo se.
|
| Beat |
|
(21.3.2025 17:26:33)
Evelyn.. nevim, zda to uz padlo..Ale moje mama byla take učitelka
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(21.3.2025 18:01:58)
Beat
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Rodinová |
|
(21.3.2025 11:10:27)
Cumco, ale to si neumis predstavit ted, driv by te to mozna napadlo, ale jen na urovni snu nebo zbozneho prani, a byla bys rada, ze mas muze, co uzivi tebe a deti a nebije vas.
|
| Čumča. |
|
(21.3.2025 11:31:10)
ne, ale vážně, umíte si představit, že vám je partner vybrán?
Podle jeho postavení, podle polností, nebo prostě proto, že jste mladé maso a kornout se pro mladé maso rozhodl?
není nic horšího
|
| Žžena |
|
(21.3.2025 11:32:45)
Čumčo,
no, jsou ma světě místa, kde se tohle děje i dnes.
|
|
| kosatka2 |
|
(21.3.2025 11:36:29)
Tak zase dívky to asi občas řešily těhotenstvím s vyvoleným, i když to byla taky ruská ruleta
|
|
| Rodinová |
|
(21.3.2025 11:42:29)
Hele asi i jo, predstavit si to umim.
|
| Čumča. |
|
(22.3.2025 13:12:28)
"Hele asi i jo, predstavit si to umim."
Rodinová, nedráždi mě, já myslím, že kecáš a neumíš si představit, že by to rodiče s klidným srdcem udělali tobě, nebo ty svým dětem...
Tahle umělá lidská "plemenitba" je strašlivá.
Fakt si namlouváte, že dívka byla celá v euforii, že bude grunt, snad ne bití (kornout nebude hbitý, aby ji chytil) a na praní prádla služebná? Houbelec, akorát ty ženy po letech byly rezignované, frustrované, zakyslé, nešťastné, celkově v pasti...
|
| byvala radka |
|
(22.3.2025 20:54:16)
anebo u nich casem vyrostla laska
|
|
|
|
|
|
| kosatka2 |
|
(21.3.2025 11:16:05)
Čumčo, jasně.
I se tímto dá změnit optika na zakládání ženských kláštěrů, kde se žena vzdělávala a nemusela čekat, jestli bude okolí pro posměch jako neprovdaná, nebo jestli se nechá znásilňovat nějakým hnusákem a házet si korunou, jestli porod přežije, nebo ne.
Moje babičky tedy tvrdily, že v rodinné historii byly pěkné a milující rodinné svazky, obě se vdávaly z lásky, ale vdov a vdovců bylo tedy v rodině fůra, nebo chalp pracoval/sloužil na opačném konci země a doma dlouhodobě nebyl. Ale určitá míra psolušnosti vůči rozkazům rodičů tam byla, jen rodiče umírali mezi 40-50 lety (v naší rodině). A pak byl skok na dvojnásobek, moje babičky se půlku života chystaly do hrobu
|
|
|
| Rodinová |
|
(21.3.2025 11:09:03)
Jee, Vazny, taky mam babicku z Kosir, ale bydlela v byte
|
|
|
| ALL | 
|
(21.3.2025 15:25:18)
Na Čt2 jsem zrovna na tohle téma objevila zajímavý dokumentární seriál Potížistky. (Dosupný na i-vysílání.) Zatím jsem viděla tři díly a vřele doporučuju. Díly jsou kratinké, každý se věnuje životu žen z jednoho hlediska (např. vzdělání a uplatnění, práce vs. rodina, politika, sport...) a ilustruje to vždy na dvou ženách- jedné z minulosti a jedné že současnosti. Moc zajímavé srovnání!
|
|
| kněžna Dragomirová | 
|
(23.3.2025 0:45:56)
moje kamarádka je historička, zaměřuje se na polovinu 19. století. obecně zastává názor, že to měly ženy dříve spíše snažší.
Co jsem si z jejío vyprvění zpamatovala:
- mladá žena, i když nemohla pracovat nebo nebylo obvyklé aby studovala a dostávala plat, natož adekvátní, se ale naprosto v klidu mohla věnovat vědě, umění a čemukloiv. např. Austenová bez problémů spisovatelka, apod. Němcovou v podstatě mezi obrozence přivedl první manžel, pak sice žila v chudobě, ale jako samoživitelka spisovatelka by to měla žena těžké i dnes a to i s manželem by moc domácnost neutáhli. Tehdy bez problémů si ženy mohly dovolit nejen nepracovat a věnovat se vědě a koníčkům, ale mohly si často dovolit i služky (na tu těžkou práci).
- pracující ženy si mohly dovolit v každém případě služku, toto vymizelo až s válkou a komunismem, které nakladly na ženy opravdu extrémní nároky. Ale vemte s, že ty nároky trvají dodnes, jen je větší hojnost a mír...
- nebyly sociální sítě, taková informovanost, člověk víc žil v bublině a netápily ho konflikty někde 900 km daleko. Psychicky byly také zvyklé na více manuální práce, což obecně psychiku uklidňuje. Například draní peří a přebírání hrachu (někdy si u toho ženy i spolčně zpívaly, třeba na vsi) se dnes dá přirovnat k psychicky ozdravným činnostem typu večerního háčkování či diamantování. (má to stejný účinek)
- ještě ve dvacátých a třicátých letech 20. stol. bylo možné mít učitelský plat, a za manželku ženu npracující a ještě k tomu služku a děti podporovat na studiích, jezdit lyžovat, atd.
- válka je kapitola sama od sebe, ženy(lidé obecně) se museli hodně uskromňovat a štvalo je to. V tom (v té válce) bych viděla největší problém, ale o je událost co negativně ovlivní cokoli a kdykoli.
- muži i tehdy klidně pečovali o děti, vařili, jen to nebyl standard. Například manželův dědeček (inženýr) prý skvěle vařil, pekl husu, všechno a babička prostě vařit moc neuměla (true story). Však také i dříve byli muži - kuchaři, apod.
- já soudím, že se měly stejně, v něčem líp, v něčem hůř. Neměly pomocníky v domácnosti, ale měly víc času a lepší kondičku a chůvy. Neměly auta, ale nebyly reklamy a nebylo potřeba si pro důležité věci jezdit. Nebyl takový konzum, jedno povlečení vydrželo půl života, věci se dědily, doma vždy něco bylo, cestovat tak často nebylo třeba. Nemohly studovat a pracovat oficiálně, ale neoficiálně mohly v podstatě cokoliv (Marie Curie) Více hlídání měly ženy určitě kdysi. Dnes dá žena půl výplaty za hlídání nebo soukromou školku, jen aby mohla do práce a poté na ni čekají ty domácí povinnosti na které má holt ty robotické pomocníky, jinak by fakt vyhořela.
|
| Půlka psa |
|
(23.3.2025 6:08:23)
"zaměřuje se na polovinu 19. století. obecně zastává názor, že to měly ženy dříve spíše snažší.... mohly si často dovolit i služky (na tu těžkou práci)."
Ovšem kamarádka se zjevně zaměřuje na historii střední třídy. Žena si mohla dovolit služku, ale úplně se zapomíná, že i ta služka je žena a ta už žádnou služku neměla. A dommácí služka ještě byla ta lepší práce. Daleko lehčí než dřina na poli, ve fabrice,.... Těchto lidí bylo samozřejmě mnohem mnohem víc než těch paní z bytu se služkou.
Když se podívám na hisorii naší rodiny, tak bych nejspíš byla dělnice buď v cihelně nebo v papírně a pracovala bych tam 14 hodin denně 6 dní v týdnu. A k tomu domácnost, děti, koza a pozemek s brambory. Paní lékárníkové se jistě měly dobře, ale většina žen se paní lékárníkovou nestala, takže ty se nedají brát za reprezentativní vzorek. Resp. u kamarádky historičky klidně, pokud se věnuje specifickému výzkumu střední třídy, ale ohledně toho, jaký život měla většina žen, z toho skoro nic neplyne.
|
| Žžena |
|
(23.3.2025 6:54:39)
Půlko,
Myslím, že optikou dnešní doby se většina vidí jako "paní lékárníková" a ne "dělnice v cihelně".
Ale svět se za posledních 100 let neuvěřitelně proměnil.
Nastala masivní urbanizace. Dnes u nás žije v obcích se statusem města tři čtvrtiny obyvatelstva, před 100 lety to byla jen třetina (a opravdu velká část venkovského obyvatelstva žila na hranici materiální chudoby nebo pod ní, nepředstavujme si venkovany jen jako statkáře, opět, víc než velkostatkářů bylo zase domkářů, bezzemků, co neměli polnosti a živili se jako nádeníci; ostatně i v těch městech bylo chudiny a dělníků víc než té střední a vyšší třídy).
Dnes u nás v zemědělství pracuje 3% ekonomicky aktivních obyvatel, před 100 lety to byla polovina.
Atd.
|
| Půlka psa |
|
(23.3.2025 7:27:06)
Tak jistě, optikou dnešní doby se taky vidím jako paní lékárníková. A když si představím středověk, tak jsem bohatá šlechtična a v antice bych byla paní v nějaké krásné venkovské vile s peristylem, s lázněmi a s mozaikami. Ovšem kolik takových bylo....
|
| Stará husa |
|
(23.3.2025 7:31:04)
Mně stačilo mrknout do matriky. Všichni moji předkové byli obyčejní domkáři, chudí venkovští lidé. Dohrabala jsem se do 18. století.
|
| Jerry G. |
|
(23.3.2025 8:40:33)
Stara huso,
Presne. Moji prarodice z tatovi strany. Babicka rocnik 1911 cely zivot ji mrzelo, ze nemohla chodit do mestanky, ale musela do sluzby, kolik ji bylo 14 a 15. Deda rocnik 1907 zas vypravel, ze klecel na kolenou pred statkarem, aby nechal plest kosiky v pristenku na mraze za 8 kc na den. To si pamatuji, kdyz nasi nadavali na komunisty.. Tak deda zacal. Vy nemusite zebrat o praci.. a zacla historka o kosikach.
|
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(23.3.2025 6:38:49)
Kněžno Dragomirová,
ehm... a kdo byly ty služky? Nebyly to... náhodou... taky ženy? Vidíš ten logický faul?
|
| kněžna Dragomirová |
|
(29.3.2025 19:34:27)
kastovní systém dřív bylo něco tak jiného, že se to asi nedá vůbec srovnávat.
To by se tahle diskuze vubec nemohla vést...
Tehdejší služky by ti neřekly, že se mají hůř, protože nemají netflix a sušičku, ale že se mají stokrát líp než jejich babičky a prababičky, protože umí číst a mají valchu.
Psala jsem to z hlediska dnešních požadavků na samostatnost, účast ve volbách... vždyť to je přece taky nonsens. Služce bylo zcela jedno, koho může volit a tato diskuze se přirozeně začala ubírat střední třídou, reagovala jsem hlavně na : "nemoct si rozhodnout, koho si chceš vzít" (což samo o sobě zas tak pravda nebyla ani u těch bohatších, a u těch nejbohatších, tam je to problém dodnes). Brutální kastovní systém je vroubek dokonce ještě 30. let 20. století a slavné a krásné éry Mandlové. Číšník, to byl v podstatě nikdo. Lepší restaurace? To nebyla od Kristiána jen taková zábavná libůstka, to byla doslova rebelie a ti, kdyby zjistili, že dělá u okýnka za přepážkou, by ho oodtamtud přímo vyhodili. To byla dobrá kritika tehdejší společnoti a popravdě, když Mandlová viděla jeho byt, v reálu by an nevěřila, že tam Kristián bydlí. (dnska si to těžko dovedeme představit, Paroubek se sveze normálně tramvají a pohoda. Nevnímáme to a to je něco, co na dnešní době vlastně miluju a obdivuju. A za co jsem vděčá Paradoxně tomu pomohla popkultura 50. a 60. let.
jenže opět měřítko..myslíš, že si zemědělka na vsi nedopřála luxus? Jasněže jo. Třeba svatý obrázek z pouti, babiččka od Barunky minci pruského krále...apod.
Třeba na té Němcový Babičce je dobře vidět jak ty nízký vrstvy taky nebyly černobílý a nebyli chudáci. Bylo dost rodin pradlen, kočích u zámku, nebo mlynářů a pamatujete z filmu, jk se snažili dosít "zámecké honoraci". Děti boty a punčochy a Barunka do školy do Vídně. Zatímco děti myslivce,jak kradli ty pečený veverky, chodily otrhaný, to jo, ale zase - spokojený, a teda ve výměně manželek vidím i dost rodin, které si od té doby tolik nepolepšily (dluhy, hygiena:))))) ) nezdá se vám?:))) To mi přijde fakt jako ostuda. Když máme všichni teplou vodu, apod.
no pak jsou tam všechny ty služky, Kristla z hospody...špatně se neměly, když byl grunt. Jen nikdy neviděli třeba klavír, jasně.
Vím, že se pozice služky může zdát někomu "zabití života", ale to byla zrovna dobře placená práce, lepší než být u sedláků.
Vychovatelky, to byla taky posamělá práce, ale pro osamělé ženy, že. A právě svatba jim mohla zajistit, že pracovat pak nemusely. Dnešní ženy musejí pracovat ať se vdají, nebo ne (tedy někdy nemusejí ale jsou to výjimky)
Máme nesrovnatelně vyšší nároky než lidé kdysi, a to je asi ta největší nevýhoda.
A vzhledem k tomu, že pokrok jde kupředu, nikdo v žádné době nelitoval, že se nenarodil o sto let dřív, že to bylo lepší. Vždycky jsme měli, máme a budeme mít pocit, že se teď máme líp, ale ta historie se někdy dost zkresluje až na "středověké" primitivismy, trochu nespravedlivě.
Takže vlastně diskuze neoddiskutovatelná...
|
| kněžna Dragomirová |
|
(29.3.2025 19:42:39)
když se odpoutáte od toho, že dělat služku nebo posluhovačku je peklo, tak si vemte, kolik žen žije úplně stejně jako Kristla z hospody.
Roznášejí pivo, pořídí si kolíbku - my si jí koupíme v ikee nebo na bazaru. Mají kuchyň a ložnici, to mnozí s takovýmhle bydlením 2kk začínají taky... na trhu si koupí šátek, košík, my v pepcu a actionu krávoviny...šetří roky korunky na krávu nebo na novou střechu, no to my taky, akorát si mužeme vzít na střechu nebo auto hypo...
vždyť žijeme stejně jako Kristla z hospody, jen s vyššími standardy a komfortem.
akorát, že dřív se těm lidem říkalo služebnictvo nebo domkáři nebo děvečky, posluhovačky (pro nás hrůza), a dneska tomu říkám střední třída :)) (resp třeba nižší střední třída)
|
|
| Žžena |
|
(29.3.2025 19:44:07)
Ženy, mohly bychom se prosím konečně pro jednou zbavit toho míchání pojmů pracovat a vydělávat? Většina žen po celou historii lidstva pracovala ( a ano, vytvářela hodnoty, i když jiné než přímo finanční), doslova dřela jak koně, i když za to zrovna nedostávaly mzdu. Obyčejné obstarání rodiny byla ku.va práce.
A teda mimo soutěž, obstarat rodinu je ku.va práce i dnes.
|
| Ropucha + 2 |
|
(29.3.2025 20:18:39)
Žženo
|
|
| Zasjaj. |
|
(29.3.2025 23:11:38)
Je holky, já si myslím, že obstarat rodinu vůbec není zku.va práce. To je instinkt a radost, dokáže to úplně každý. A kdo ne, není v pořádku. Nevyhazovat bobecky z hnízda je patologie. Zato neuhájit teritorium nebo neulovit, to se v těžkých dobách stane i těm nejlepším. Doma jsou na všechno jen vlastní měřítka, venku fouká vítr.
|
| K_at |
|
(30.3.2025 8:56:31)
Zasjaj, myslím, že postarat se o rodinu je leckdy pěkný fofr i dnes. S více dětmi, pracovní dobou, často nic moc platem. Dřív to byla dřina nikdy nekončící. Pokud lidi neměli k ruce služku atd.
A ještě když je člověk s dětmi sám a nemá ani širší rodinu na nějakou občasnou výpomoc, je to leckdy k padnutí.
|
| Zasjaj. |
|
(30.3.2025 16:13:19)
Kat, jasně, neříkám, že starat se o potomstvo není fofr. Ale dělá to každý. Umí to každý. A jestli si děti budou hrát s klacíky u potoka nebo chodit na plavání už od miminek, to je tvé vlastní rozhodnutí. Ne jako v praci, kde prostě platí vnější měřítka, zrovna tak při lovu nebo obraně teritoria. To je vnější svět a v něm každý neobstojí. Doma obstojí každý. Kdo ne, není v pořádku.
|
| K_at |
|
(30.3.2025 16:23:28)
Zasjaj, když by péče o děti byla tak instinktivní a běžná, nemáme mraky dětí v náhradní péči. Obávám se.
|
| Zasjaj. |
|
(30.3.2025 17:23:26)
Kat, to jo. To je fakt. Ale je to procentuálně někde úplně jinde, než počet lidí, kteří přijdou o práci během krize nebo padnou, když táhnou do války.
|
|
|
| Žžena |
|
(30.3.2025 17:58:38)
Zasjaj,
Nesouhlasím, že v práci úplně platí vnější měřítka. Práci si můžeš vybrat. Z práce, s jejímiž měřítky nesouzníš, můžeš odejít. A pokud podnikáš (jako já), můžeš si měřítka (cílovku, zaměření, cenovou strategii, pracovní dobu, vnitřní hranice...) taky do značné míry definovat sama. Řekla bych, že v pracovním životě má člověk mnohem větší volnost, než v péči o děti. O své děti se postarat musím. Zůstat v práci, která mne sere, nemusím.
|
|
|
|
| Žžena |
|
(30.3.2025 9:12:18)
Zasjaj,
nezažívat RADOST při vyhazování bobečků z hnízda není patologie. To je život. Běžná variabilita v populaci. Nemá každý stejnou radost ze stejných věcí. Je dost žen, které mají větší radost z té práce venku, i když "fouká vítr".
|
| magrata1 | 
|
(30.3.2025 9:30:31)
Já jsem asi patologická, plácání doma mě vyložene se.e. Toužím mít tolik peněz, abych si mohla dovolit někoho na úklid. Tu osobu bych si rozmazlovala a velmi si jí vážila. Co mě teda baví, je zavařování. Nesnáším pytlíkování u práce, která je furt dokola a negeneruje žádné hmatatelné výsledky.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(30.3.2025 11:43:11)
Já bych zase klidně manželovi nosila ke dveřím nahřátý pantofle, kdybych nemusela ráno v 7 (zítra v 6) vstát a odejít z domu
|
| TaJ |
|
(30.3.2025 12:23:49)
Evelyn, no, zítřejší ráno bude asi krutý...teda, pro mě ani tak ne, ale manžel se synem zítra ráno odcházejí na autobus do práce a do školy v 5:30, takže vlastně ve 4:30...
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(30.3.2025 13:51:38)
TaJ a to mám ještě školení, celý den budu tančit a zpívat 😄
|
|
|
|
|
| Zasjaj. |
|
(30.3.2025 15:36:36)
Zzeno, to je nedorozumění. Nevyhazovat bobecky je patologie.
|
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(29.3.2025 20:33:37)
"pokrok jde kupředu, nikdo v žádné době nelitoval, že se nenarodil o sto let dřív.....Vždycky jsme měli, máme a budeme mít pocit, že se teď máme líp"
Pokrok není žádná obecná funkcionalita. To se nám jen zdá dnešní optikou s tím pokrokem, co jde za všech okolností vždy kupředu, protože to tak už dlouho trvá.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(29.3.2025 20:41:24)
Myslíš, že nejde pokrok dopředu?
|
| Půlka psa |
|
(29.3.2025 20:47:56)
V našem kulturním okruhu už hodně dlouho jo, ale není to tak, že vždycky v každé době nastal za sto let pokrok. Byly i fáze neskutečných úpadků, kdy bylo daleko hůř než sto let předtím.
|
|
| Žžena |
|
(29.3.2025 21:45:12)
Mimo soutěž k tomu pokroku. Třeba my dnes máme pračky a sušičky. ALE. I s těmihle přístroji strávíme praním a řešením prádla asi stejně (spíš víc) času, než naše praprabáby. Protože my si dnes nemůžeme dovolit chodit do kanclu v oblečení, které by bylo, jak za císařpána, vyprané jednou za měsíc.
Ta žena, co to máchala na valše v potoce, to dělala jednou za měsíc. My se nedřem s tou valchou, ale zas máme 8 praček týdně. Mnohem víc kusů a druhů prádla k řešení a organizování. Plus celé to mentální kolečko hlídání a plánování, které dítě potřebuje dokoupit košili na školní focení, kostým na karneval, kombinézu na lyžák, plavky na dovolenou, kolik to bude stát a do kterýho krámu to jít nejlíp shánět.
Nemáme dnes valchu, prádlo "se pere samo", ale stejně s ním nemáme míň práce, než naše praprabáby. Jen je ta práce jiná.
|
| Federika | 
|
(29.3.2025 21:52:17)
Jo.Máma když je u nás doma a vidí ten frmol, říká:" Já bych dneska nechtěla mít děti ani za nic To je takovýho sraní a lítání a ježdění a peníze lítají, hadry, jídlo, sport,kostýmy, výlety,učení, kurzy...
To my, my to měli jednoduchý
|
| Termix | 
|
(30.3.2025 7:25:30)
Federiko, to je přece každého volba.
I když byla dětmi naše generace aci teď jsou děti, co to měly tak, jak popisuješ, a děti, co nic z toho nemají.
Vůbec jsem ale nečetla tuto diskuzi. Jen poslední stránku.
Jsem přešťastná, že žiju teď a děti jsem měla, kdy jsem měla. Už jen ty plíny. Vyvařovat někde v hrnci by se mi nechtělo.
|
| Federika |
|
(30.3.2025 11:41:28)
Termix,
jo ale mně přijde celkově, že dnes jsou na ženy kladené vyšší nároky, ve všem. Nejde o pleny, ale generace mé mámy si žila tak nějak v klidu,na té vesnici,kde jsme vyrůstala já, určitě.A výchova dětí se tak nějak vezla, nikdo moc úsilí nevyvíjel
Jo,můžeš si vybrat i dneska, ale celkově ty ženský kmitají spíš víc.
|
| Alena |
|
(30.3.2025 12:10:08)
, že dnes jsou na ženy kladené vyšší nároky, ve všem....Nejde o pleny, ale generace mé mámy si žila tak nějak v klidu,na té vesnici,kde jsme vyrůstala já, určitě" To by me vubec nenapadlo, zadne vyssi naroky nevnimam, mam pocit, ze snad ve vsech ohledech se mam lip nez predchozi generace( zijeme ve stejnem prostredi, v Praze). Svuj svet sis vybrala, treba To ze ses rozhodla bydlet za Prahou a vozit dite denne na treninky prece neni vec tlaku nejakeho okoli.
Z detstvi si pamatuju, jak se muselo shanet, stat fronty, planovat, spousta vnucenych rozhodnuti,nerekla bych tomu klid. Vychova deti se u nas nijak nevezla (stejne ajko se muze vizt a nevizt i ted). Ted se muzu o spouste veci rozhodnout sama, zadny tlak okoli necitim.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(30.3.2025 12:27:26)
Myslím, že teď je všechno jednodušší. Nevím jak na vesnici, v Praze určitě.
|
|
| Stará husa |
|
(30.3.2025 12:38:05)
Moje děti se narodily v 80. letech a kmitala jsem kolem nich hodně. Nevím, co bych v dnešní době dělala víc. Bydleli jsme tedy ve velkém městě, nešlo děti vyhodit jen tak ven na zahradu, všude jsem chodila s nimi. Hodně jsme jezdili na výlety, každý víkend, pokud byly děti zdravé. Vodila jsem je na kroužky a kdyby bývaly chtěly dělat závodně nějaký sport, musela bych je i tehdy vodit na tréninky a na zápasy. Naštěstí nechtěly, to by mě hrozně otravovalo. Ale dceru ke koním jsme téměř denně vozili, než kolem 12 let začala jezdit sama autobusem.
Naši se mi taky hodně věnovali a to bylo v 60. letech. Taky mě nemohli vyhodit na ulici, bydleli jsme na hlavní třídě z, kde jezdily tramvaje a plno aut a náklaďáků. Chodili se mnou každý den dvakrát denně do parku.
|
|
|
| Termix |
|
(30.3.2025 12:24:42)
Je to o úhlu pohledu. Obě děti vždy dělaly aktivity v místě bydliště a nebo do deseti minut autem a ještě dobře dostupné mhd. Zš teda spádovou neměly, ale aplikovala jsem předchozí pravidlo. Gymnázia nesplní těch deset minut v dopravní špičce, ale stále výborně dostupná a přímo u metra.
Kmitání je moje volba a já kmitám hodně, ale kdybych k tomu ještě musela do iks obchodů na nákup, obstarat hospodářství, prát třeba na valše, mýt veškeré nádobí ručně, topit dřevem, které před tím nasekám, ohřívat vodu, šít a plést oblečení, štupovat ponožky ....
Já to kmitání teď vůbec tak tragicky nevnímám. Moje babička snad nikdy nešla do restaurace. Oběd vždy ve 12 na stole ... k tomu chodila do práce a dělala fyzicky velmi náročnou práci. Proti ní si žiju život rozmazlené stredostavovské paničky. A stres měla taky. Z dědy, z komoušů, navíc Slovenka v lokalitě, která Slováky neměla ráda.
Druhou babičku jsem moc neznala, ale neměli ani vodu v domě a záchod pouze suchý na zahradě. Její manžel, můj druhý děda, zemřel, když nejstaršímu dítěti bylo 12 a těch dětí měla pět.
|
|
| kněžna Dragomirová |
|
(30.3.2025 12:30:19)
souhlasím, a myslím, že j to sociálními sítěmi a větší otevřeností do světa. Dokud se dalo žít ve vesnické bublině celý život, tak život těch nároků naskýtal míň.
A ještě jedna věc - my se musíme strašně omezovat. Na tehdejší poměry strašně. Když za války nebylo máslo, bylo snadné íst zdravě. Dnes jíst zdravě a máslo a sladké si odepřít, je extrémně extrémně těžší než kdysi. (a platí u všeho)
|
| K_at |
|
(30.3.2025 12:34:53)
"A ještě jedna věc - my se musíme strašně omezovat. Na tehdejší poměry strašně. Když za války nebylo máslo, bylo snadné íst zdravě"
.... jíst zdravě. Ok.
|
| kněžna Dragomirová |
|
(30.3.2025 12:39:02)
né, olouvm se. ale chápete jak to myslím, ne?
|
| Termix |
|
(30.3.2025 13:35:36)
Kněžno, chápu, jak to myslíš, jen bych tento blahobyt nedávala jako příklad toho, jak strašně těžký život máme.
Protože pak bys musela řešit, jak je těžké se rozhodnout, kam pojedeš na dovolenou, kde a co nakoupíš ....
|
| Ropucha + 2 |
|
(30.3.2025 13:40:18)
Termix, z hlediska fyzické dřiny máme život luxusní, fyzické námahy zcela zproštěný (až do nezdravého extrému, kdy nám elektronické aplikace mají pomoci udělat alespoň zdravotních pár kroků).
Ale z hlediska nutnosti orientovat se ve složitém prostředí, učit se, adaptovat na změny, držet tempo...je náročný.
|
|
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.3.2025 12:36:07)
"Když za války nebylo máslo, bylo snadné íst zdravě. Dnes jíst zdravě a máslo a sladké si odepřít, je extrémně extrémně těžší než kdysi"
Kněžno, promiň, ale to je tak blbý závěr, že mě to až rozesmálo
|
| kněžna Dragomirová |
|
(30.3.2025 12:38:05)
promiň? co je na tom hloupého.
z psychologického hlediska je to tak, jak jsem psala.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.3.2025 12:43:39)
No pak je ale řešení jednoduché - opusť práci, bydlení, nastěhuj se pod most a nebudeš muset řešit volbu ne/jíst máslo a sladkosti
Tohle je přece absurdní, máš pocit, že za války jedli zdravě? Nedoatatek živin, vitamínů, minerálů, to fakt není zdravá strava
|
| kněžna Dragomirová |
|
(30.3.2025 12:58:29)
ne, ta válka byl špatný příměr, omlouvám se.
prostě z psychologického hlediska i ten bezdák, když nemá volbu, á to snažší... psychicky.
a nikdo by pod most dobrovolně nešel, aby ušetřil, právě proto, že má volbu.
|
| K_at |
|
(30.3.2025 13:18:21)
Kněžno, v tom případě by lidé žijící v totalitě byli velmi spokojení a v pohodě, protože v milionu každodenních věcí by byli bez možnosti volby.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.3.2025 13:41:33)
Kat, jo, teď zrovna na fb byl nějaký "vtipný" příspěvek, jak luxusní je vězení oproti VŠ kolejím... A překvapilo mě, jak většina lidí reagovala ve smyslu jak se ti vězni mají a že jídlo až pod nos, teplo, komfort .. no a že holt nemůže jít ven, to přece nevadí, však mají vycházky na dvůr... No tak teď už to chápu, ti hajzlíci mají ještě ten komfort minimální nutnosti volby, jestli jít večer do kina, do divadla nebo do hospody...
|
| Ropucha + 2 |
|
(30.3.2025 13:50:14)
Rose, ano, spoustě lidí to stačí.
V porevoluční euforii to na chvíli zapadlo, ale už se to dávno vyjevilo zpět, že pro nemalou část lidí je svoboda zbytečný, nepřehledný a nesrozumitelný luxus. Dají přednost pohodlí klece, ať jim tam hází krmení kdokoliv.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(30.3.2025 13:55:02)
Mně připadá, že moji vrstevníci to berou tak, že jsme byli mladí a neměli jsme žádné starosti. V době revoluce mi bylo 21 let. Ale to bylo vzhledem k věku a ne vzhledem k režimu. Byt mladí dneska, tak si taky užívají a nejsou opotřebovaní a nemocní.
|
|
|
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(30.3.2025 12:44:01)
"promiň? co je na tom hloupého."
Upřímně.... úplně všechno.
|
| kněžna Dragomirová |
|
(30.3.2025 12:52:35)
omlouvám se..
chtěla jsem prostě nějak vyjádřit to, že v době blahobytu je daleko těžší se ovládat, klást si cíle...dosahovat cílů...
dosáhnout cíle ndnes nic neutratit jde daleko snáz na vsi, kde nic nen, ež když potřebuješ chodit do práce a minout mezi tím pekařství, novin, pití, květiny a knihkupectví a drogerii.
A není třeba se za to bičovat,pak z toho vznikají ty frustrace a psychické problémy moderní doby.
Možná stačí jen přiznat si, že v tomto to máme dnes opravdu těžké.
Rozhodnout se ušetřit za benzín a jet mhd, když je auto v garáži...atd.
nevím, proč jsem to tak neobratně vyjádřila, ale mě to dává smysl a stojím si za tím, když se vezme v potaz, co tedy je pro nás v dnešní době náročnější. A s tím souvisí právě i ty zvyšujícíse nároky, apod. Je pak těžší dítě nepřihlásit na žádný kroužek a vědět, že tím nebude trpět, když je v okolí norma 4 kroužky týdně. FOMO funguje - obávám se - nejen na sociálních sítích.... což je možná dobré si uvědmit.
|
| Buřt |
|
(30.3.2025 12:59:24)
Myslím, že chápu jak to kněžna myslela.
Člověk podle mě není biologicky nastavenej na život v blahobytu, protože ten tisíce let nebyl, člověk je nastavenej na strádání. Takže když má k dispozici hodně jídla, je jeho přirozenost ho hodně sníst, protože za chvíli by taky bejt nemuselo. Nejsme prostě nastavení na střídmost, protože ta se historicky nevyplácela. Takže se musíme pořád vědomě omezovat.
Dále, on ten blahobyt možná dost nesvědčí ani psychice - ta doslova exploze psychických potíží by tomu nasvědčovala.
Já jsem samozřejmě vděčná za dostatek a nestrádání, ale přesto si myslím, že na slovech výše něco je - neumíme se s tím správně vyrovnat.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(30.3.2025 13:06:36)
Blahobyt nám nesvědčí. Když se podíváme, kdo se dožil přes 100 let, nikdy to není někdo, kdo se celý život válel a nacpával břich.
|
|
| Žžena |
|
(30.3.2025 13:08:56)
Buřte,
K tomu blahobytu a psychice, četla jsem srovnání, kolik předmětů vybavení domácnosti organizovaly ženy po většinu lidské historie versus kolik dnes. Vybavení dnešních domácností se pohybuje klidně i v desítkách tisíc předmětů. Ta nálož na mozek, který vede inventář toho, kde co je, kam co patří, co je potřeba vylepšit a zorganizovat a uklidit je mnoho, mnohonásobně vyšší, než byla za našich předků, a třeba ADHD mozky s tím přehlcením objektivně dost bojují.
|
|
| Stará husa |
|
(30.3.2025 13:42:35)
No,mně přijde daleko snadnější odpustit si kávu že Starbucksu, než trpět tím, že nemám ani na cikorku.
Psychické problémy byly vždy, jen se neřešily. Dnes se o tom pořád někde píše, člověk se chvíli necítí v pohodě a už to jde řešit k doktorovi. Dřív se lidí za psychickou nepohodu styděli a maximálně se svěřili někomu hodně blízkému, pokud vůbec. Pak se oběsili na hrušni, jak kantor Halfar.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(30.3.2025 13:03:45)
Dneska se nejvíc utrácí objednáváním po internetu. A funguje stejně na vesnici jako v Praze
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(30.3.2025 12:47:00)
No, je to podobné jako když bydlela celá rodina v jedné místnosti s hliněnou podlahou, tak nemuseli uklízet celý byt jako dnes. Nezní ti to jako pěkná blbost?
|
| Půlka psa |
|
(30.3.2025 12:50:25)
Ona ta válka je celkově taková zdravá záležitost. Vůbec nevím, proč lidi vůbec cvičí jógu v těch jejich feng-šuej obývácích a radostně u toho žerou ty bio klíčky. Vždyť by stačilo rozpoutat nějakou pěknou válku a zdraví přijde hned.
|
|
| kněžna Dragomirová |
|
(30.3.2025 12:56:46)
no... ale proč by to byla zas taková blbost.
Já si třeba myslím, že ten život plyne pořád tak nějak stejně. Že když se to snažím porovnávat, napadají mě přesně takovéto příměry.
ve finále to porovnávat ani nejde, ale já njse autorka a zakladatlka téhle diskuze, tahle otázka je nonsenc i pro mne, ale když už si tu o tom povídáme, tak s tou podlahou j to přesně, jak říkáš...
|
|
|
|
|
| Buřt |
|
(30.3.2025 12:41:23)
Kněžno, velká část z nás ano, ale pořád je i dost žen, co jí normálně (ve smyslu toho,ž e se vědomě neomezují) a netloustnou. Obecně ale prostředí kolem nás je přímo obezitogenní.
Ten bič si na sebe fakt ženský často kladou samy, to je pravda.
|
|
| Stará husa |
|
(30.3.2025 12:41:59)
Kněžno, za války nebylo máslo, jedl se margarín, tehdy plný nezdravých transmastnych kyselin. Kromě toho potraviny byly na příděl a ještě jich bylo málo, mnohé nebyly vůbec. O zdravém stravování to tedy rozhodně nebylo. Maminka vždycky vzpomínala, že jedli pořád dokola šišky se strouhankou a čajem. Po válce už je nikdy nevzala do pusy.
|
|
| Půlka psa |
|
(30.3.2025 12:42:14)
"Když za války nebylo máslo, bylo snadné íst zdravě."
Ne, nebylo to snadné. Neřešil se přebytek kalorií, ale jejich nedostatek. Když máš přebytek, tak je dřina se ovládat, ale to je tak všechno. Když je jich nedostatek, tak strádáš až umřeš. A teď si vyber, co z toho je snazší a příjemnější k žití.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(30.3.2025 13:29:52)
"Jo,můžeš si vybrat i dneska, ale celkově ty ženský kmitají spíš víc."
Kmitají především úplně jinak.
Náročnost zajištění základních potřeb se dramaticky snížila, máme vše naservírované pod nos.
Ale musíme dostát řadê nároků, které život v minulých staletích nekladl.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(30.3.2025 13:46:29)
My máme oproti minulosti obrovskou psychickou zátěž, ony dřely fyzicky a nestíhaly si dělat moc s něčím hlavu. Věnovat se vhodně dítěti, vybrat mu správnou školu, kde bydlet, kde pracovat, jak žít, jak vypadat v 60 na 40.
Věděly, že dítě bude dřít stejně, jako jeho rodiče. Prababičku šel prosit učitel babičky ať ji dá dal do školy (2.stupeň), že má na to hlavu, ale měla dřít na poli. Moje babička se tomu vzepřela a utekla aspoň sloužit do Prahy. Po válce si udělala kurzy.
Já bych neměnila.
|
| K_at |
|
(30.3.2025 14:00:16)
Evelyn, ano. Zrovna si v hlavě koncipuju něco takového. A pokud vynechám extrémy (hlad, nevzdělanost, blbá péče atd), tak ta fyzická dřina měla většinou efekt okamžitého výsledku. Navíc to nebylo dělání něčeho pro něco. Byly to souhrny zcela praktických, nutných, a hmatatelných činností.
Mnohonásobně menší informovanost o dění ve světě. Tedy stresy typu "Ukrajina, Grónsko, USA, deštné pralesy, zvířata a chovy" neměl+- nikdo.
Rytmus života měl trošku nebo hodně návaznosti na přírodu, běh roku.
Takže sice lidé řešili mnohonásobně častěji bytí a nebytí, hlad, chudobu, nemoci, úmrtí. Ale v rámci denní psychohygieny měli v některých věcech trochu lehčí bytí, než my dnes. Si myslím.
Teď beru tu práci doma a kolem domu. O kvalitě života například ve fabrikách před 100 a více lety, to už he zase úplně jiná liga. Navíc se týkala více mužů.
|
| Čumča. |
|
(30.3.2025 14:33:46)
"Tedy stresy typu "Ukrajina, Grónsko, USA, deštné pralesy, zvířata a chovy" neměl+- nikdo."
Kat, kdo nežil dříve s klapkami na očích, tak měl kolem sebe taky spoustu stresu - žebráci, invalidní, nemocní, prostitutky...
|
| K_at |
|
(30.3.2025 14:40:29)
Čumčo, s žebrákem můžeš něco udělat. Prostituce na vsích úplně moc nekvetla. S J.D.Vancem v Grónsku neuděláš nic. A mmch všude uvádím ty velké stresory včetně úmrtí, nemocí atd.
|
| Čumča. |
|
(30.3.2025 14:47:53)
"Prostituce na vsích úplně moc nekvetla."
to je dobrej argument tedy
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.3.2025 15:13:19)
No zase tolik stresu z tohoto nebylo, zapomínáš na velkou dávku antidepresiv - náboženství náboženství hlásalo, že pán se postará... navíc teda jo, když nevíš, jestli přežiješ zimu ty a tvoje děti, tak tě tak úplně netrápí, jestli sousedovic děvečka je zdravá... to vědomí všudypřítomné smrti staví ledacos do jiné perspektivy...
|
| K_at |
|
(30.3.2025 15:22:00)
A prostituce - předpokládám, že drtivá většina běžných lidí neřešila prostituci jako společenský sociálně ekonomický jev. Spíš jimi opovrhovala. A slušná žena dělala, že o ničem takovém nikdy ani neslyšela. Že by se tím stresovala celá ves, to asi těžko.
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(30.3.2025 16:45:47)
"Tedy stresy typu "Ukrajina, Grónsko, USA, deštné pralesy, zvířata a chovy" neměl+- nikdo."
Kat, ale tam byly přeci jiné stresy. Neměli Ukrajinu, ale třeba Napoleona, Prusy, Švédy, Turky a vůbec koho si vzpomeneš.
|
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(30.3.2025 13:47:01)
"celkově, že dnes jsou na ženy kladené vyšší nároky, ve všem. Nejde o pleny, ale generace mé mámy si žila tak nějak v klidu"
ve všem, Fed? v čem například?
já už od začátku této diskuze nechápu, kde tento názor berete, je prostě scestnej...
a chudáci Potížistky v historii, prošlapávaly cestu, kterou dneska považujeme za náročnou
|
| Ropucha + 2 |
|
(30.3.2025 13:52:56)
Čumčo, ano, osvícené emancipované ženy odvážně prošlapávaly cestu a díky jim za to.
Ale jak píši v předešlém příspěvku, každý není osvícený, emancipovaný a odvážný a svobody a příležitostí si necení nade vše.
|
| Čumča. |
|
(30.3.2025 14:17:42)
já si celé to téma zjednodušuji na otázku: Chtěla bych svou dceru přivést na svět v 18. století nebo 19.století nebo do současnosti?
No, jednoznačně do tohoto světa, bez debat
Leda blázen odpoví, že by dceři přál spíš podmínky své prababičky, kvůli psychohygieně
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(30.3.2025 14:25:05)
No, tady snad nikdo nenapsal, že to dřív měly lepší.
|
|
|
|
| Federika |
|
(30.3.2025 14:33:19)
Pocit štěstí a pohody a spokojenosti se zdaleka neodvíjí jen od míry blahobytu.
Lidi jsou dneska frustrovanější, naštvanější a nechají se štvát společenským tlakem víc než kdy jindy.Taky je život mnohem rychlejší, všechno je zrychlený.
A jo, můžete namítat-já to tak nemám, u mě to tak není.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.3.2025 14:39:18)
"Lidi jsou dneska frustrovanější, naštvanější a nechají se štvát společenským tlakem víc než kdy jindy"
Já myslím, že tak se to nedá říct... Dřív ta frustrace jen nebyla tak snadno definovatelná, lidi o tom nemluvili .. jinakost se neřešila, holt občas někoho někdo uřkl, posedl ho ďábel, zamotala mu hlavu divoženka, padla mu do hlavy mlha .. nebo byl divnej pavouk .. těch sebevražd, alkoholiků, čarodějnic žijících za hranicemi obce, poustevníků, bylo dost a dost ..
|
|
|
|
|
|
| kněžna Dragomirová |
|
(30.3.2025 12:36:54)
Fede, já bych u tohohle trochu taky přihlédla k selektivní paměti, věku a nostalgii...
je to každého volba a jak už jsem psala výše - v těch volbách to máme NESKUTEČNĚ těžší.
Zrušit kroužky můžeme, dovolené taky, honičku taky.
Ale..... :) chceme? A v tom je ta past. Myslím, že o tom hodně mluvil Marian Jelínek.
|
| Federika |
|
(30.3.2025 12:58:42)
Ne. Nechceme:-
A vím,jak to myslíš.
Já si nestěžuju. Ale že ty frustrace přicházejí rychleji a snáz než dřív,to je pravda.
|
|
| Alena |
|
(30.3.2025 18:10:07)
"v těch volbách to máme NESKUTEČNĚ těžší." Neskutecne? Ne, to si fakt nemyslim, opravdu nemame tezsi volby, jen jich mame proste mnohem vic. Tvrzeni, ze mame volby pri vychove deti tezsi nez treba meli lide za socialismu, mi pripada jako ulet. Muzu si dovolit dat dite na nabozenstvi? Muzu si dovolit rict tohle? koho mam podplatit, kdyz potrebuji takovou a makovou lekarskou peci pro dite?... Jo, proti tomu je vyber krouzku uplna tortura.
|
|
|
|
| TaJ |
|
(29.3.2025 22:14:26)
Žženo, tak s více dětmi je té práce víc, no... Ale u nás zrovna prádlem strávím fakt minimum času - pere pračka, vyndám, pověsím, suché složím rovnou do skříně. Nežehlím, nebělím, neškrobím, nemáme vlastně ani nic roztrhaného, nezašívám, nespravuju. Se synem vyrazím tak dvakrát do roka dokoupit oblečení a boty. Otázka cca 2 hodin v OC. I teď oblek na ples jsme pořídili komplet s košilí a kravatou během cca hodiny. A to je syn žížala a bála jsem se, že na něj budu těžko něco shánět. A nakonec na první dobrou v prvním obchodě mu kalhoty byly v pase dokonale i bez pásku
|
| Jerry G. |
|
(30.3.2025 10:32:34)
Taj,
Prichodem dcery do nasi domacnosti, se pocet tydne vypranych pracek zdvojnasobil. To je z nas nejmensi.
|
|
|
| K_at |
|
(29.3.2025 22:15:05)
Žženo, to jo. Ale upřímně, jedna věc je oblečení. Ale takový povlečení bylo ještě po válce akce na celý den. A když to zrovna zmoklo, nebo zmrzlo.... Smůla.
|
|
| Půlka psa |
|
(30.3.2025 6:36:13)
"Nemáme dnes valchu, prádlo "se pere samo", ale stejně s ním nemáme míň práce, než naše praprabáby. Jen je ta práce jiná."
Na množství hodin denně možná, ale dnes je to samozřejmě daleko pohodlnější. Dnes si těžko někdo dokáže představit, jaká dřina byla na poli, aby byly na zimu brambory. Co za dřinu v hospodářství znamenalo, aby byla na noc peřina. Co to znamenalo jen zařídit, aby doma bylo v zimě doma teplo, v kamnech hořelo a nich nanošená voda na polívku.
Dnes to všechno znamná obsluh obsluhovat tlačítka na různých spotřebičích, voda teče sama, topení hřeje samo, varná deska hřeje sama, nádobí se samo umyje, dodání brambor se outsourcuje na někoho, kdo na to má mechanizaci a chemii a na nějakou přikrývku na noc si i člověk s minimální mzdou vydělá za den. I kdyby se těmi pracemi trávilo stejně času jako tehdy, tak je ta práce dnes nepoměrně snažší.
|
| Stará husa |
|
(30.3.2025 9:03:02)
Já si ještě pamatuju, jak babička prala, když jsem byla malá. A to jsme měli pračku i ždímačku. Prali jsme vždy v pondělí. Prádlo se přes noc namočilo do vany. Pak babička postupně dávala prádlo do pračky, kde se vypralo, pak se muselo ručně vymáchat v několika vodách ve vaně, vždy vykroutit, znovu namočit, znovu vykroutit a nakonec vyždímat ve ždímačce, která běhala po celé koupelně, babička ji musela celým tělem držet. Pak jsme šly prádlo pověsit na půdu. Trvalo to vždy celý den, vždycky jsme měly k obědu česnečku a nudle se strouhankou jako rychlé jídlo, aby byl čas na praní. Babička ještě i něco prala na valše, ale už nevím co a proč.
Dnes hodím prádlo do pračky za necelou minutu, zmáčknu čudlík a pračka vypere, vymáchá, vyždímá a já to jen pověsím.
|
| magrata1 |
|
(30.3.2025 9:26:14)
Tak jsme prali i my, když jsem byla dítě. Automatku jsme pořídili snad v mých 17 letech, A stejně jsem občas prala v té normální, když jsem měla pár kousků od každé barvy. Bylo to dost úsporné. A za odpoledne bylo všechno prádlo čisté. Takhle mám pořád nějakou "špínu". Líbilo se mi to hlavně, když venku bylo počasí, že to rychle schlo, když to bylo do večera i suché.
|
| Zasjaj. |
|
(30.3.2025 15:50:35)
Margato, ale instinkt tě vede a o děti se přeci staráš. Každý to dělá. Kdo ne, tomu je vezmou, protože, proč? Je to nenormální. Je to paologicke. Neprosadit se ve světě, to patologické neni. To se deje i tem nejschopnějším, ze nic neuloví, kdyz nic neni.
Ja přeci nepsala, ze je patologické, kdyz nepociťuješ neustále při vsem radost.
|
|
|
|
|
|
| Zasjaj. |
|
(29.3.2025 23:31:34)
Slyšela jsem, že životní úroveň občanů Říma před jeho rozvrácením, byla pak dosažená až někdy v sedmnáctém století v Londýně.
|
| Půlka psa |
|
(30.3.2025 7:01:53)
"Slyšela jsem, že životní úroveň občanů Říma před jeho rozvrácením, byla pak dosažená až někdy v sedmnáctém století v Londýně."
Vídíš, to bych laicky myslela, že až o dost později. O 17 století v Londýně nemám velké iluze, představuju si to jako špinavou nehygienickou díru.
Na každý pád, po pádu Říma byla aspoň nějaká kontinuita v Byzanci. Sice se pokračovalo jinde a jinak, ale pokračovalo se ještě tisíc let. Ale třeba takový kolaps doby bronzové byla neskutečně rozsáhlá katatrofa a přišla nečekaně a náhle. Civilizace se z ničeho nic propadla do totálního úpadku, jako když se vypne vypínačem. Vrátit se na původní životní úroveň bylo na spoustu století trvající dobu temna. Tam si člověk vůbec nedokáže představit, co to pro ty lidi muslo být.
|
| K_at |
|
(30.3.2025 8:49:18)
Půlko, a co zapříčinilo kolaps v době bronzové? Války? Nemoci? Neúroda? To je moc zajímavé, co píšeš.
|
| Půlka psa |
|
(30.3.2025 9:36:34)
Kat, myslím, že se to neví. V roce 1177 před Kristem plus mínus několik let náhle padly nebo aspoň téměř zkolabovaly včechny tehdejší říše v širším okolí Středozemního moře na třech kontinentech. Bylo to asi nějak tak, že něco způsobilo náhlou změnu klimatu, třeba nějaká sopka nebo tak něco. Tím přišla naúroda, to způsobilo migrační vlnu nájezdníků, to způsobilo války, ty způsobily přerušení mezinárodních obchodních cest, to způsobilo další vlnu neúrody, ty způsobily opouštění měst a další vlny migrace a neúrody a už to jelo.....
Byl to totální kolaps mnoha civilizací, ale příčiny se přesně neví, resp těžko asi říct, co je příčina, a co je důsledek. Potíž je v tom, že z doby zlatého věku předtím jsou dochované písemné záznamy o každé blbině, ale pak přišla na několik století tma a v té tmě o ní nenapsali nic. O mnoho století později o tom psal třeba Homér, ale měl to už z doslechu ústním podáním přes desítky generací a spíš tam popisuje detaily, než že by to byla analýza příčin a důsledků. Ale jako nejsem historik, nějaké chytré teorie určitě jsou.
|
|
|
| Zasjaj. |
|
(30.3.2025 15:43:22)
Pulko, dost možná říkal 18 století. O tom obrovském propadu po Době bronzové na te přednášce mluvil taky. Bronze age collapse
|
| Půlka psa |
|
(30.3.2025 16:37:27)
Zasjaj, co jsi to měla za přednášku? Je to někde na youtube, třeba?
Jinak, 18. století by mi přišlo případnější. Dostali by se zkrátka někam před průmyslovou revoluci. No a bronze age collapse je neskutečně zajímavá záležitost a ví se o ní hrozně málo....
|
| Zasjaj. |
|
(30.3.2025 17:07:55)
Pulko, je, ale bacha, ja mu uplne propadla. Přednáší uzasne. Udělal ňákych padesát dílů, možná za Covidu, cele volné na YouTube. Ja ho potkala na mém oblíbeném podcastu, kde těch padesát dílů stlačili do pěti.
https://www.jimruttshow.com/john-vervaeke-1/
Ten podcast vede bývalý šéf Santa Fe institutu komplexních systémů.
|
| Půlka psa |
|
(30.3.2025 17:20:33)
Už to poslouchám, díky. Podle příjmení jsem se trochu lekla, že to bude nějaká holandština, tak jsem ráda, že ne .
|
|
|
| K_at |
|
(30.3.2025 17:35:58)
Půlko, ale reálně se všechny informace dostávaly týdny až měsíce.... O mnoha událostech zásadního významu běžná většina netušila. Dokud je to nekouslo do zadku a nebo nebyl průser tzv za humny. Ale ty dopady byly samozřejmě úplně na dřeň. Na krev a na smrt. To jo.
|
| Půlka psa |
|
(30.3.2025 17:40:28)
"reálně se všechny informace dostávaly týdny až měsíce"
To jo, ale zase pro mnoho lidí je větší stres nevědět. Když už prů.er, tak aspoň ty informace mít.
|
| K_at |
|
(30.3.2025 17:45:46)
Půlko, myslím, že tohle je trochu dnešní přístup. Chceme všechno vědět a hned teď. Ale jestli to tak bylo třeba 200 let zpátky, nebo ještě víc, netuším. Určitě chtěli lidi vždycky vědět, co je s jejich blízkými. Ale ta pře-informovanost je otázka posledních desítek let.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(29.3.2025 20:54:37)
Kněžno, myslím, že tohle je mnohem komplexnější a složitější, než to tu podáváš. Ta situace žen byla blbá a ještě blbější. A naprosto si nemyslím, že by hromadně všechny nesly svůj osud lehce s pocitem "mám se líp než prababička".
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(23.3.2025 7:00:57)
Také bych pochybovala o tom, že se ženy mohly bez problémů věnovat vědě nebo umění. Právě naopak. I ta Jane Austenová psala někde v koutku u běžného stolu, knihy vydávala s velkými obtížemi a ještě anonymně, s živobytím byla zcela závislá na milosti svého bratra. Marie Curie byla naprostá výjimka mezi ženami a pro své studium obětovala neskonale více času i úsilí než jakýkoli muž té doby.
Ženy tehdy měly v prvé řadě na starosti domácnost a děti a teprve zbyl-ki jim nějaký volný čas, mohly se věnovat nějaké tvůrčí činnosti. Viz Božena Němcová, která je ještě dnes kritizována za to, že se nevěnovala domácnosti a "místo toho" psala, natož ve své době.
Jinak 90 % žen pracovalo, jako dělnice, služky, pradleny, zemědělské dělnice, do toho rodilý děti, pečovaly o domácnost. Z hlediska dnešní doby zažívaly nepředstavitelnou soustavnou dřinu a už ve 40 letech byly staré a sedřené. Jen pár z nich nepracovalo a mělo služebnictvo. I žena, která měla služku, musela v domácnosti pracovat, vařit, uklízet, šít, prát, jen to dělala zároveň se služkou.
|
|
| K_at |
|
(23.3.2025 8:53:08)
Kněžno, promiň, to je trochu jako červená knihovna.
Hospodyni či služku si mohli dovolit movitější domácnosti.
A nebo větší hospodářství. Spousta lidí, kteří si hospodařili na svém mini hospodářství chodila naopak sloužit k sedlákovi. A on jim potom občas s něčím pomohl. Možná.
Zrovna tak velká spousta dělnických rodin s vice dětmi rozhodně neměla posluhovačky. A to nemluvím už o samotných ženách s dětmi.
Mnich moje babička vychodila ZŠ ve 13. A šla do fabriky. Ještě nedávno mi vyprávěla, jak byla ráda, že si vydělala na teplé boty. A potom na látku na teplý kabát. A cca ve 14 už sloužila u sedláka. Nemanželská dcera. Z velmi komplikovaných poměrů. V jejím okolí měl personál akorát ten sedlák. A samozřejmě kníže na místním zámku.
|
| neznámá |
|
(23.3.2025 9:47:03)
Já věřím, že služku si mohl dovolit kdekdo, však i Amálie Kutinová v Gabře a Málince popisuje, že vlastně byli dost chudí, ale služku měli.
Dle mého ty služky nebyly placené, nebo jen hodně málo, pracovaly za naturálie, za stravu a byt.
A pak byly takové "lepší" služky, třeba jako v mé nebo v manželově rodině, kde by peníze i byli, ale neprovdané mladé ženy sloužily za plat v bohatých rodinách. Něco se přiučily a podívaly se i s rodinou někam do světa nebo alespoň do Prahy.
KDyž se vdaly, už zůstávaly v domácnosti a samy měly nějakou služku nebo sezonního zaměstnance k ruce. Ale jejich služka neměla bílou zástěrku, předpokládám, že to byla nějaká mladá holka z hodně chudé rodiny, která byla ráda, že má co jíst.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(23.3.2025 10:24:47)
Moje babička utekla z vesnické dřiny v 15 sloužit do Prahy k hodně bohaté rodině, měli dceru v jejím věku, tak fungovala částečně jako její společnice, byli na ni moc hodní.
|
|
| Žžena |
|
(23.3.2025 10:45:50)
Neznámá,
no ale i kdyby si služky mohly dovolit méně majetné rodiny, ty služky byly taky ženy... a byly v ještě horším ekonomickém postavení.
Prostě celý ten narativ "žena si tenkrát mohla dovolit služku" nějak pozapomíná na tu druhou stranu mince... že jiná žena tu služku jen za naturálie dělala.
|
| Stará husa |
|
(23.3.2025 11:08:03)
Moje babička právě tu služku dělala. Narodila se v chudé rodině, v domečku o jediné místnosti s hliněnou podlahou. Její rodiče měli 9 dětí, 4 jim zemřely, babička byla nejmladší. Její maminka jí umřela v 9 letech, tatínek ve 12. Vzala si ji nejstarší sestra, která už byla vdaná a měla svoje děti. Když bylo babičce 13 let, vypukla první světová válka, sestřin manžel narukoval a ona už nemohla babičku živit. Takže babička musela nechat školy, ačkoliv byla velmi inteligentní a strašně ráda by studovala a musela nastoupit jako dělnice do továrny na vojenské uniformy. Tam se naučila šít na stroji. Po válce začala dělat služku v bohaté židovské rodině, kde se naučila výborně německy. Po asi 4 letech odešla dělat pomocnou sílu v kuchyni v hotelu v Kežmaroku. Seznámila se s dědečkem, otěhotněla, vdala se. Celou první republiku pak pracovala jako švadlena, dědeček jako číšník. Byli hodně chudí. Za protektorátu byla totálně nasazená ve Zbrojovce, pracovala na soustruhu, potom ve skladu. Po válce dělala zase švadlenu. Žádnou služku nikdy neměla, vždy byla chudá, i když pilně pracovala. Za první republiky šila pánské košile, jednu za korunu. Teprve až vystudovala maminka a začala vydělávat, trochu se jim zvedla životní úroveň a neměli hlad.
Babička mého BM se vdala do bohatého statku, kde tedy služku měli. Byla to nějaká mentálně postižená holčina a dělala ty nejtěžší a zároveň nejjednodušší práce. Babička musela i sama celé dny pracovat na poli, kolem zvířat, v kuchyni. Celou dobu si přála, aby se mohla vdát do města (její první manžel ji zemřel po 3 letech manželství ve 28 letech). Nakonec si vzala dělníka že Zbrojovky, přestěhovala se do domku ve městě a byla šťastná, že už nemusí dřít. Služku nikdy neměla.
|
|
|
| Půlka psa |
|
(23.3.2025 10:48:41)
"věřím, že služku si mohl dovolit kdekdo..... služky nebyly placené, nebo jen hodně málo, pracovaly za naturálie, za stravu a byt."
No jo, ale to byla přece taky žena. A určitě to měla těžší a složitější než dnes.
Trochu mi to připomíná Sňatky z rozumu. Slečna z bohaté podnikatelské rodiny byla velmi emancipovaná a začala dělat v rodinném podniku jakousi odbornou práci. Mám dojem, že něco jako účetní. Vyvolalo to rozruch, někomu to přišlo nevhodné, že by se měla vdát a pečovat o manžela, zatímco někdo to obdivoval, že je první.
Jakýsi socialistický poslanec jí obdivně řekl, že se přidala ke statisícům pracujících pražských žen a ona nechápala, o co jde, když přece žádná jiná pracující žena v Praze není. Vysvětlil jí, že mluví o dělnicích a služkách a ona se urazila.
(Volně parafrázováno - četla jsem to skoro před 30 lety, ale obsahově to plus mínus sedí.)
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.3.2025 11:07:41)
Půlko, dívky chodily do služby prostě na zkušenou, případně aby si vydělaly na věno.
Ty urozené a nejzámožnější to nepotřebovaly, ty nejchudší u toho asi kolikrát musely zůstat, pokud se dobře neprovdaly.
|
| Žžena |
|
(23.3.2025 11:12:49)
Ropucho,
ono to "na zkušenou" pěkně zní, ale v překladu to znamená fixování stavu, kdy nemajetná žena nedostala vzdělání, nemohla se vyučit řemeslu a reálně tak v budoucnu zvedat svoji životní úroveň a mít jiné možnosti řešení své sociální situace, než ten sňatek.
A zase si dovolím podložit statistikami. Je hezké, že tu mají lidé vzdělané babičky, ale před sto lety ukončilo obecnou školou své vzdělání cca 70-80% žen. Tzn. nebyly ničím vyučené, aby mohly mít živnost nebo řemeslo, neměly ani měšťanku.
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.3.2025 11:24:55)
Žženo, jo, z části to tak určitě bylo.
Ale jak jsem psala, třeba moje babička vzdělání měla a ta zkušenost byla prostě další krok v rozvíjení kompetencí a osamostatňování se. Poté samostatně podnikala a živila se, vdaná byla cca deset let a pak jako vdova opět živila sebe i děti sama. A mohla si dovolit i tu pomocnici, dokud komunisté po válce vše nezařízli.
|
| Žžena |
|
(23.3.2025 11:26:50)
Ropucho,
statisticky byla Tvoje babička součástí privilegované menšiny. Vzdělání tehdy měla možnost mít ani ne třetina žen.
|
| Stará husa |
|
(23.3.2025 11:43:32)
Moje teta, ročník 1906, maminčina sestřenice, měla jakousi rodinnou hospodyňskou školu a pracovala dlouhá léta jako vedoucí školní kuchyně. Měla že školy takovou velkou knihu s recepty a byly tam i rady do domácnosti, jak vést účetnictví, jak čistit skvrny a tak. Byla pyšná, že má vzdělání, to nebyla tehdy žádná samozřejmost.
|
|
| Půlka psa |
|
(23.3.2025 11:56:17)
Ona ta situace byla původně vylíčená v polovině 19. století. Komunistický převrat byl o nějakých 100 let později. Mazitím tu bylo nějakých pět generací žen a situace se posouvala. No, asi tak o století.
|
| Vítr z hor |
|
(23.3.2025 12:17:18)
To je právě období rozkvětu buržoazie. V druhé polovině 19. století vznikla Minerva a prababička nastoupila do jednoho z prvních ročníků.
Tahle část rodiny založila svůj rozkvět právě v 19. století, a že mysleli i na vzdělání a uplatnění žen, bylo dost výjimečné. Prostě si to mohli dovolit.
A možná si i mysleli, že tu dívku pak líp provdají, takže vzdělání bylo vlastně investice.
Takže když se babička na začátku 20. století vdávala, uměla 5 jazyků, měla maturitu, ale jinak neuměla nic. Nebýt služek a babiččiných organizačních schopností, asi by s dědečkem umřeli hlady ve špíně (nesehnala kuchařku, tak objednávala jídlo z restaurace, která se postarala o dodání jídla domů a o odnos špinavého nádobí, jídlo jim samozřejmě servíroval číšník ve vhodném obleku - babička dost bazírovala na vhodném oblečení).
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.3.2025 12:14:46)
Žženo, já nejsem historik, ani neznám statistiky, takže podobně jako ostatní posuzuji podle vlastní rodiny nebo různě pochycených informací, co jsem kdy kde vyčetla.
A nezpochybňuji, že jak vzdělání, tak sociální a finanční zajištění byly vždycky v historii menšinová záležitost.
Ale chtěla jsem poukázat na skutečnost, že služba nemuselo být celoživotní postavení, ale i přechodná zkušenost v mládí, kterou nepodstupovali jen nejchudší lidé bez vzdělání, pro něž to bylo jediné východisko.
A také, že mít pomocné osoby v domácnosti nebyla záležitost úzkých nejvyšších společenských vrstev, ale i běžných středostavovských rodin.
|
| Žžena |
|
(23.3.2025 12:15:57)
Ropucho,
Já se tu jen snažím vysvětlit, že ty "středostavovské rodiny" nebyly zdaleka tak běžné, jak si myslíš Bylo to jen 15-20% obyvatelstva. Menšina.
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.3.2025 12:21:46)
Ženo, tak to děkuji za konkrétní údaj, to skutečně v hlavě nemám, kolik procent společnosti která vrstva zaujímala.
|
| Žžena |
|
(23.3.2025 12:35:16)
Ropucho
Nejde o přesná procenta, jde o tu představu, že z hlediska ekonomického rozložení společnosti před 100+ lety středostavovská rodina byla "těžký nadprůměr".
|
| neznámá |
|
(23.3.2025 14:16:11)
Nemyslím si, že by moje rodina byla středostavovská a manželova z většiny také. Byli například tak chudí, že se dobrovolně vzdali dítěte a darovali ho bohaté sestře, která neměla děti a potřebovala dědice.
Byli to drobní hospodáři, záhumenky uživily akorát je, neměli k hospodářství žádnou čeleď, žádný kůň. Ale i tak si drželi služku občasně i víc pomocníků, nejspíš jen za jídlo a bydlení.
Zrovna Kutinová popisuje, že služku maminka "rekrutovala" ze Slovenských dráteníku, kteří zrovna táhli okolo a myslím, že jí také neplatila, ale prostě ji přijala na výpomoc do rodiny a tím ji zajistila i lepší postavení, ona myslím popisuje, že se jejich Maryška pak i dobře vdala.
A z dratenických podobných vrstev byli dle mého služky pro chudé.
Stejně tak si nemyslím, že by většina žen pracovala, většinovou ženskou práci dle mého zavedli až komunisti. Ženská měla dost práce v domácnosti a na drobném hospodářství, tím vlastně také ušetřila rodině dost peněz, nemuselo se platit hlídání dětí nebo byla schopná vypěstovat zeleninu, ovoce, nějaké drobné zvířectvo na maso a díky ní mohla alespoň část roku rodina jíst "zadarmo".
Vlastně toto popisuje i Lednická v Šikmém kostelu, rodiny tak chudé, že se jim vyplatilo mnohodenní putování za solí, ale pokud byl v rodině pracující muž, ženy zůstávaly i přes chudobu doma.
|
| Stará husa |
|
(23.3.2025 14:20:47)
No, já teda práci v domácnosti a kolem hospodářství považuji za docela těžkou práci. Zvlášť v 19. století. Jak říká to přísloví: Muž pracuje od rána do setmění, ženiny práce nikdy konec není.
|
|
| Drypetis |
|
(23.3.2025 14:23:14)
Neznámá,
ano, ženy zůstávaly i přes chudobu doma, protože doma to někdo udělat musel a taky pro ně placená práce tolik nebyla.
Celkově se žilo o hodně skromněji. Tak, jak se žilo tehdy, by se dalo z jednoho platu i dneska, ale už by to nikdo nechtěl.
|
| Stará husa |
|
(23.3.2025 14:31:50)
Drypetis, třeba moje druhá babička byla v domácnosti. Dědeček byl pekař, ale chudej, neměl ani učedníka. Domek s pekárnou a malá zahrádka nebyly ani jejich, měli je pronajaté od babiččiny sestry. Domek to byl chudobný, plesnivý, tmavý, bez tekoucí vody, se suchým záchodem na dvorku. Dědeček co vydělal, tak prohrál v hospodě v kartách. Žili strašlivě nuzně, tak by dnes nikdo nežil. Ale babička byla žena v domácnosti.
|
|
|
| Žžena |
|
(23.3.2025 14:38:12)
neznámá,
já bych nerada zabíhala do tvrzení, že většina žen nepracovala. Většina žen DŘELA mnohem víc, než dnešní zaměstnané ženy, jen za svoji námahu nedostávaly plat.
Ono ostatně se třeba uvádí, že k potravinové soběstačnosti jedné rodiny bylo potřeba alespoň cca 5 ha půdy (při tehdejší efektivitě a výnosech). Jako, to je výměra, kterou obdělat bez mechanizace, jen abys měla v zimě co dát dětem k jídlu, bylo docela dost práce :)
A ano, chudoba byla taková, že mnoho lidí pracovalo jen za jídlo.
|
| neznámá |
|
(23.3.2025 14:44:08)
Tak nějak jsem to myslela, většina žen byla doma, ale neflákala se.
ROdinu uživilo 5ha půdy, to jsem také slyšela, ale také to znamenalo, že jídlo bylo hodně drahé a vyplatilo se, aby žena zůstala doma držela drobné hospodářství. V přepočtu by si možná tolik peněz jako doma ani nevydělala.
Dnes máme nejlevnější potraviny všech dob, vyplatí se jít do práce a kilo mrkve si koupit než se s ní babrat doma.
|
|
|
|
|
|
|
| Vítr z hor |
|
(23.3.2025 12:25:22)
"A také, že mít pomocné osoby v domácnosti nebyla záležitost úzkých nejvyšších společenských vrstev, ale i běžných středostavovských rodin."
No ono těch běžných středostavovských rodin moc nebylo.
"Po celé 19. století tvořily střední vrstvy významnou část společnosti. Jejich podíl se
odhaduje na 15 – 20% populace. "
" čtyři skupiny chudých lidí:
• první se obešli bez podpory, ale hrozilo jim, že se k ní budou muset uchýlit. Sem patřilo
zhruba 60 - 80% obyvatel, kteří neměli žádný kapitál, s jehož pomocí by nouzové situace
překonali;
• druzí už na podporu odkázáni byli, přičemž lépe se vedlo tzv. domácím chudým,
dostávajícím podporu od městské vrchnosti, od vesnické samosprávy, od církve, od
dobročinných organizací. Jejich podíl činil 5 - 22%, za krizí býval větší;
• do třetí skupiny náleželi ti, jejichž chudoba společensky uznána nebyla, žádnou podporu
nedostávali a potloukali se, někdy v rozporu se zákony. Jednalo se o 2 - 10% obyvatel;
• a poslední, pronásledovaní, se jako bezdomovci už narodili. Nejvýraznějším příkladem
byli středověcí a novověcí Cikáni. "
(zdroj https://ff.upce.cz/sites/default/files/public/st49717/dejiny_kazdodennosti_19._stoleti_140596.pdf)
|
|
| Vítr z hor |
|
(23.3.2025 12:26:15)
"A také, že mít pomocné osoby v domácnosti nebyla záležitost úzkých nejvyšších společenských vrstev, ale i běžných středostavovských rodin."
No ono těch běžných středostavovských rodin moc nebylo.
"Po celé 19. století tvořily střední vrstvy významnou část společnosti. Jejich podíl se
odhaduje na 15 – 20% populace. "
" čtyři skupiny chudých lidí:
• první se obešli bez podpory, ale hrozilo jim, že se k ní budou muset uchýlit. Sem patřilo
zhruba 60 - 80% obyvatel, kteří neměli žádný kapitál, s jehož pomocí by nouzové situace
překonali;
• druzí už na podporu odkázáni byli, přičemž lépe se vedlo tzv. domácím chudým,
dostávajícím podporu od městské vrchnosti, od vesnické samosprávy, od církve, od
dobročinných organizací. Jejich podíl činil 5 - 22%, za krizí býval větší;
• do třetí skupiny náleželi ti, jejichž chudoba společensky uznána nebyla, žádnou podporu
nedostávali a potloukali se, někdy v rozporu se zákony. Jednalo se o 2 - 10% obyvatel;
• a poslední, pronásledovaní, se jako bezdomovci už narodili. Nejvýraznějším příkladem
byli středověcí a novověcí Cikáni. "
(zdroj https://ff.upce.cz/sites/default/files/public/st49717/dejiny_kazdodennosti_19._stoleti_140596.pdf)
|
|
| Vítr z hor |
|
(23.3.2025 12:26:16)
"A také, že mít pomocné osoby v domácnosti nebyla záležitost úzkých nejvyšších společenských vrstev, ale i běžných středostavovských rodin."
No ono těch běžných středostavovských rodin moc nebylo.
"Po celé 19. století tvořily střední vrstvy významnou část společnosti. Jejich podíl se
odhaduje na 15 – 20% populace. "
" čtyři skupiny chudých lidí:
• první se obešli bez podpory, ale hrozilo jim, že se k ní budou muset uchýlit. Sem patřilo
zhruba 60 - 80% obyvatel, kteří neměli žádný kapitál, s jehož pomocí by nouzové situace
překonali;
• druzí už na podporu odkázáni byli, přičemž lépe se vedlo tzv. domácím chudým,
dostávajícím podporu od městské vrchnosti, od vesnické samosprávy, od církve, od
dobročinných organizací. Jejich podíl činil 5 - 22%, za krizí býval větší;
• do třetí skupiny náleželi ti, jejichž chudoba společensky uznána nebyla, žádnou podporu
nedostávali a potloukali se, někdy v rozporu se zákony. Jednalo se o 2 - 10% obyvatel;
• a poslední, pronásledovaní, se jako bezdomovci už narodili. Nejvýraznějším příkladem
byli středověcí a novověcí Cikáni. "
(zdroj https://ff.upce.cz/sites/default/files/public/st49717/dejiny_kazdodennosti_19._stoleti_140596.pdf)
|
| Žžena |
|
(23.3.2025 13:09:48)
Větře,
Tak nějak. Horních 20% ty služky mohlo mít a spodních 80% ty služky mohlo leda dělat.
|
|
| 77kraska |
|
(23.3.2025 13:55:02)
Vitr, sluzku mela skoro cely dospely zivot i Bozena Nemcova, ktera jinak obracela kazdou korunu....viz jeji korespondence, peclive jsem cetla vsechny 4 svazky asi pred 10 lety...bylo dost narocny porad topit, nosit vodu od pumpy, kupovat potraviny, starat se o deti, spravovat obleceni a taky ho obcas ušít (jeste nebyly sici stroje) ...venkovske holky, ktere slouzily ve meste, byly na drinu od mladi zvykle a vsechny prace umely
teda Nemcova nepatrila k chudine, jeji manzel byl urednik financni straze, pozdeji ho vyhodili a pracoval jako urednik na statcich a v nejakem podniku, ale nejakou dobu take nepracoval vubec, mel porad problemy
Nemcova pak nemela sluzku az na konci zivota, kdyz od Nemce odesla a protloukala se sama, ale to uz byla nemocna, ani psat uz nemohla a nakonec ji odvezli zpatky k manzelovi jen umrit
|
| 77kraska |
|
(23.3.2025 13:59:49)
na vesnici v kazde chalupe zila rodina a s domacnosti pomahal kazdy...kazdy mel sve ukoly....to vypravela babicka....i podle svych preferenci...moje prababicka byla z 11 deti, 8 holek a 3 kluci...ona sama nejradsi varila a starala se o deti, jine sestry radsi chodily na pole, jine se radsi co nejdrive vdaly a odstehovaly z chalupy treba do mesta....i nemocny dedecek mel svuj ukol, hlidal deti a s celou smeckou deti chodil past husy...a jeste tam zily vselijake neprovdane nebo ovdovele teticky a nikdo se nemohl poflakovat
|
| neznámá |
|
(23.3.2025 14:25:59)
"a jeste tam zily vselijake neprovdane nebo ovdovele teticky"
TO je právě ono, kde neměli neprovdané tetičky, tak si sehnali jinou služku, které byla svolná pracovat jen za jídlo. Práce bylo hodně a jen úzká rodina ji nestíhala.
Můj děda se narodil jako asi šesté dítě na bohatém statku, byl i rád za komunisty, protože mu umožnili postavit si barák, vzdělat se a nakonec dělal předsedu malého JZD, takže defakto něco, v čem vyrostl a měl to rád.
Kdyby nebylo komunistů, zůstal by na statku, nevystudoval by, byl by jen lepší čeledník, možná se ani neoženil, protože by hospodář (jeho nejstarší sourozenec) odmítl živit další ženu a děti.
V tomto to možná nakonec měly ženy i jednodušší, provdaly se, byl jim vybrán nějaký ženich, který akceptoval věno a třeba u čtvrté dcery mizerné věno a mohly založit rodinu a při troše štěstí měly před sebou alespoň nějakou budoucnost. Můj děda by budoucnost asi moc neměl, měl by jen práci pro rodinu.
|
| Alena |
|
(23.3.2025 14:33:01)
"Kdyby nebylo komunistů, zůstal by na statku, nevystudoval by, byl by jen lepší čeledin" Nebo spis ne. Zivotni uroven se po valce vseobecne rychle zvedla a nasobne tam, kde komunisti nepusobili.
|
|
| K_at |
|
(23.3.2025 15:21:58)
"V tomto to možná nakonec měly ženy i jednodušší, provdaly se, byl jim vybrán nějaký ženich, který akceptoval věno a třeba u čtvrté dcery mizerné věno a mohly založit rodinu a při troše štěstí měly před sebou alespoň nějakou budoucnost."
...pardon, teď to není přímo na neznámou. Ale mě úplně fascinuje, jak se tu v roce 2025 píše samozřejmě o tom, že vybraný ženicha a možnost rodit děti 1 za druhým a dřít jak mezek, byla skvělá jednodušší volba.
|
| kosatka2 |
|
(23.3.2025 15:42:29)
A k tomu novorozenecká úmrtnost 25 - 28%, a cituji: Klasické porodnictví se až do druhé poloviny 19. století zabývalo téměř výhradně otázkou přežití a bezpečností matky, profit pro novorozence byl jen „vedlejším efektem“
Pokud vycházíme z velkého počtu historických studií, dá se zjednodušeně tvrdit, že v minulosti zemřela přibližně jedna čtvrtina dětí v prvním roce života a přibližně polovina všech dětí zemřela ještě před dosažením puberty. Mateřská úmrtnost patřila také k běžnému koloběhu života a ještě v 18. století se odhadovala na 1 z 200 porodů, kdy však během epidemií „horečky omladnic“, puerperální sepse, dosahovala 2-8:100 porodů.
Díky, nechci.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(23.3.2025 15:48:32)
Kat, tak třeba moje babička mi v devadesátých letech často říkala, jak je ráda, že už je stará... Že v téhle divoké době by žít nechtěla a že oni to měli mnohem jednodušší
Je jasné, že nám to dnes připadá jako hrůza, ale řekla bych, že i oni dřív si říkali, jak se mají dobře oproti jejich předkům, jak hrozný život se vedl dříve... A to bez ohledu na dobu, hlavně v době míru a pak se ještě jedním dechem vzpomíná na staré dobré časy...
|
| boží žena | 
|
(23.3.2025 15:53:48)
No tohle říkají někteří starší i v roce 2025
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(23.3.2025 17:23:54)
Moje 80 letá maminka říká, jak jsme se měli krásně za socialismu, přitom byla samoživitelka s 2 dětma v době, kdy se musely shánět věci denní potřeby a neměli jsme ani automatickou pračku nebo peníze a známé na sehnání pořádnýho jídla a hezkýho oblečení.
Dneska má všechno, na co si vzpomene, vlastní byt, krásnej důchod, na starosti jen sama sebe, ve společnosti se orientuje, nemá problém si cokoliv zařídit, ale dřív to bylo lepší.
|
| boží žena |
|
(23.3.2025 17:45:31)
Když si mladej a zdravej, je to lepší než starej nemocnej před smrtí
Tohle se musí brát s rezervou
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(23.3.2025 16:28:31)
Rose, naši si taky libovali, jak se mají dobře oproti dětství za první republiky. Měli byt s ústředním topením, teplou vodou, plynem, koupelnou, splachovacím záchodem, nikdy neměli hlad, chodili hezky oblečení, jezdili na výlety, dovolené, byli několikrát i i moře.
A co se týče té jednoduchosti života, za komunistů byl život opravdu jednodušší. Všichni měli práci, nemuseli ji shánět, nebáli se, že o ní přijdou, každý měl přiděleného doktora, zubaře (i když třeba neschopného), byla jedna spořitelna, jedna plynárna, jedna elektrárna, všechny ceny byly pevně dané a všude stejné, léky stály korunu za recept. Žádné počítače, žádná digitalizace, všechno se vyřizovalo osobně s živým člověkem. Málo možností všeho, člověk se často nemusel vůbec o ničem rozhodovat. Čímž v žádném případě netvrdím, že ta doba byla lepší než dnes, ale vše bylo opravdu jednodušší. Žili jsme si tu jako zvířata v ZOO.
|
| 77kraska |
|
(23.3.2025 17:02:12)
Huso, ale když jsem v zari 1989 nastoupila do práce, tak jsem si říkala, ze takhle nudný život nemůžu přežít …. Všechno nalajnovane až do důchodu.
Naštěstí za dva a půl měsíce přišel převrat a pak už nikdy nuda nebyla, ani nebylo nic nalajnovane.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.3.2025 18:25:15)
Já si v roce 1985 říkala, že v tý kanceláři bych chtěla vydržet do důchodu.
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.3.2025 18:53:10)
"Já si v roce 1985 říkala, že v tý kanceláři bych chtěla vydržet do důchodu."
Bože můj, to je dvojitá noční můra (pro mě)
Jednak kancelář, kde si ráno sednu na židli a odpoledne se z ní zvednu.
A navíc odsouzenost prožít na té židli celý život!
Zešílela bych. Já bytostně potřebuji střídání, změny, aktivitu.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.3.2025 19:39:02)
Já zase změny nesnáším. Tenkrát to nebylo v tý kanceláři tak přísný s tím sezením.
|
| Stará husa |
|
(23.3.2025 19:52:11)
Taky nemám ráda změny. Ale zas období, kdy jsem nemusela celou pracovní dobu sedět v kanceláři, ale měla jsem spoustu pochůzek venku, bylo moc fajn. Nebylo to nudný, pořád se dělo něco zajímavého, hezky to odsejpalo a mohla jsem si přitom zařídit i své soukromé záležitosti.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.3.2025 19:55:59)
Taky jsem pořád neseděla na zadku. A mohla jsem courat služebně i soukromě
|
|
| monam |
|
(23.3.2025 19:59:06)
Můj otec pracoval v projekci a mě odmalička jímal děs a pocit naprosté zmaru ze stereotypní kancelářské práce. On se živil hlavou, ale stejně vstával většinu života tak, aby byl někde v práci na šestou, osm hodin postál u prkna, odešel do nějaké kantýny na oběd a pak domů. Taková budoucnost mě děsila už když mi bylo pět.
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.3.2025 20:06:10)
"vstával většinu života tak, aby byl někde v práci na šestou, osm hodin postál u prkna, odešel do nějaké kantýny na oběd a pak domů. Taková budoucnost mě děsila už když mi bylo pět."
Přesně.
V pěti letech mě to tedy ještě neděsilo, ale řekněme v patnácti už ano.
Nebyla jsem si jistá, co bych chtěla dělat, ale byla jsem si jistá, že trčet celé dny v jedné místnosti bych nechtěla.
Na brigádách jsem si to pevně ověřila.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.3.2025 20:01:37)
Já si potrpím na stabilitu v partnerství a v rodině, ale v práci mám ráda pestrost a nové zkušenosti. Nevydržela bych dlouhé roky v nějaké rutině, která by nic nového nepřinášela.
|
| Stará husa |
|
(23.3.2025 20:10:48)
Ropucho, já bych klidně v jedné práci vydržela, pokud by mě bavila a byli tam příjemní kolegové a šéfové. Vždycky, když jsem měnila práci, bylo to z donucení a byl to pro mě strašlivý stres.
Můj táta byl celý život v jedné firmě, ne tedy na jedné pozici. Tehdy to tak bylo, považovalo se to za ctnost, loajálnost k zaměstnavateli.
|
|
| Půlka psa |
|
(23.3.2025 20:14:50)
Pracovat dlouho v té stejné práci na té stejné židli ještě neznamená, že je tam rutina a stereotyp. Jde taky o náplň práce, o míru samostatnosti a o mnoho dalšího.
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.3.2025 20:20:00)
Půlko, asi může být, ale já jsem v tomto nejspíš přelétavý pták a nebo jsem nenarazila na místo, kde by se taková dlouhodobá perspektiva nabízela.
Jsem moc ráda za všechny ty zkušenosti na různých místech, různé kolektivy, různá prostředí, zážitky, poznatky... Bavilo mě to a hodně rozšířilo obzory.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(23.3.2025 21:18:16)
Ropucho, to jsem říkala taky... ale v téhle práci, kde jsem teď, bych s radostí do důchodu zůstala
Jen by muselo zůstat i to vedení, což asi neklapne, jsou všichni výrazně starší, někteří už v důchodovém věku...
Práce je různorodá, děláme na několika projektech, které se všechny vyvíjejí, pořád je něco nového... Teď mě až zaskočilo, že jsem tam už přes 8 let... uteklo to
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.3.2025 9:19:37)
Rose, ve svém věku 50+ si také umím představit, že člověk už na vyhovujícím místě zůstane.
To je myslím období, kdy chce už spíš jen "lízat smetanu" a pomalu zvolňovat.
Přemýšlela jsem o tom v poslední době, že jestli ještě změnu, tak teď, aby už byla poslední.
Nakonec se to vyřešilo samo zdravotní indispozicí, místo asi neudržím a jestli ještě někdy do budoucna budu pracovat, bude to muset být jinde.
Kdybych neměla předchozí zkušenosti se změnami, byla bych asi značně ve stresu, takhle vím, že změny zvládám.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(24.3.2025 9:57:29)
ropucho, u mne to je asi celkovou situací... práce pro mne dřív byla hodně důležitá, ne že bych chtěla nějakou kariéru, ale asi jsem měla o kousek víc nějaké dravosti či co... teď je daleko důležitější spíš rodina, vyhovuje mi poklidnější styl života, umím ocenit vstřícnost, když jde o nějaké běhání po doktorech, stejně tak když jsme měli problémy se synem, vyšli nám v práci maximálně vstříc,ať už co se týká naší nepřítomnosti, tak i jako podpora... znají naše děti, vědí co řešíme, když se zeptá šéf "jak to jde?", není to fráze, opravdu se zajímá... naopak zase mi nevadí v případě potřeby fungovat po večerech nebo o víkendu, nevadí mi protáhnout pracovní dobu podle potřeb... přiznám, že tenhle benefit v podobě lidských vztahů je tu prostě nadstandardní a vyrovná i nijak oslnivý plat
a po pracovní stránce mám pocit užitečnosti, vidím smysl toho, co dělám, a dostávám často i velmi milou zpětnou vazbu od klientů, což samozřejmě potěší
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.3.2025 10:33:13)
Rose, to zní celkově jako ideál, toho bych se také držela.
Lidský rozměr práce + pocit smysluplnosti jsou k nezaplacení.
Pracovat čistě jen pro peníze je dlouhodobě frustrující.
|
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(23.3.2025 20:22:14)
Půlko, přesně, já jsem v mojí předminulé práci byla 17 let a kdyby to tam s novým majitelem nezačalo jít do háje, tak bych tam zůstala klidně dál, tu práci jsem milovala. Teď už jsem přes 10 let v jiném oboru, jen jsem v polovině změnila zaměstnavatele a plynule jsem v tom samém oboru přešla k jiné firmě.
|
|
| 77kraska |
|
(24.3.2025 14:41:13)
Pulko, presne, ja jsem 30+ let u jedne firmy s kratkou prestavkou....a porad je to zajimave, porad neco noveho, ja nedelam naprosto nic rutinniho
ale ve 22 letech mne desilo, ze bych zustala na tamtom miste, teda tehdy pravo bylo hodne rutinni, postupne je z rutiny divočina, kdy se zakony meni jak na bezicim pasu
|
|
|
|
|
|
| monam |
|
(23.3.2025 19:47:46)
Kdysi v roce myslím 2002 jsem nastoupila do formy, která vznikla v roce 1970 a bylo v ní dost lidí od jejích počátků. To mi dost nahánělo hrůzu.
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.3.2025 19:53:11)
Monam, bývalo to běžné, že lidé pracovali celý život v jednom podniku. Považovalo se to naopak za ctnost, fluktuace byla podezřelá.
Z dnešního pohledu je to bizarní.
|
| monam |
|
(23.3.2025 19:56:45)
Ropucho, v Praze to úplně běžné nebylo nikdy a 13 let po revoluci to bylo podezřelé Jasně, chápu, vím. Děsí mě to. Tehdy mě to vyděsilo opravdu dost. Nechali si od vedení líbit celkem cokoli hlavně aby proboha nemuseli hledat jinou práci.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.3.2025 19:57:25)
Proč bizarní? Jsem na stejném místě přes 30 let a jsou tu lidi i dýl.
|
| monam |
|
(23.3.2025 20:01:14)
Inko, no právě. Jak moc jste na té práci závislí. Dokážeš si představit, že by sis měla hledat jinou? Těžko..... Ani z pohledu zaměstnavatele to podle mě není výhra, naprosto neflexibilní zaměstnanec, který už se nemusí v ničem zlepšovat. Ale od určitého věku se to snese )jen nevím od jakého, znám lidi, kteří jsou vcelku flexibilní i v 65)
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.3.2025 20:17:04)
Je nás tam hodně přes 20 let, myslím, že si zaměstnavatel nestěžuje.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| boží žena |
|
(23.3.2025 17:50:11)
Z tohohle těží různí diktatori a populiste..."svět bude zase v pořádku" ,někteří lidé se rádi zodpovědnosti za sebe vzdaji, je to jednodušší....
|
|
|
| Žžena |
|
(23.3.2025 16:41:29)
To je ale dané tím věkem.
Dokud je člověk mladý, čelí nějakým těm výzvám, ale má na to dost sil, čekají ho pěkné věci, orientuje se ve fungování světa kolem sebe, má pocit kontroly nad svojí situací, tak prostě subjektivně pak takovou dobu hodnotí ve vzpomínkách líp, než dobu, ve které se už tak neorientuje, a v situaci, kdy už zlobí zdraví a jiné neduhy.
Mraky starých lidí mi říkalo, že by dnes žít nechtěli, že dnes je svět hrozný, já jsem ten pocit neměla a nemám. Lidi se nikdy neměli líp, než teď. Neměnila bych za jejich "jednodušší svět" ani za zlaté prase.
|
| Stará husa |
|
(23.3.2025 16:57:34)
Zzeno, taky bych neměnila, mně se ta doba nesvobody nelíbila. Je ovšem pravda, že jak stárnu, tak se víc a víc obávám toho, že nebudu umět s technikou. Jsem radši, když si můžu promluvit s živým člověkem, vysvětlit mu svými slovy, co potřebuju, než se bavit s automatem. A spousta věcí, co mladí lidé běžně vyřídí několika kliky po telefonu, je pro mě už nepochopitelných a neumím s tím. Zjistila jsem třeba, že neumím ovládat naši samoobslužnou pokladnu v Bille. V Rossmannu jo, tam už k jiné nechodím, ale té v Bille prostě nerozumím. Na displeji je tam milion všelijakých čtverečků, nechápu, co mám zmáčknout, co to vůbec po mě chce, tak tam stojím jako blbec a nevím si rady. Až budou jen samoobslužné pokladny a mně bude třeba 80, jestli se dožiju, tak budu úplně v loji. A nejde jen o pokladny, u nás už nekoupíš ani na nádraží jízdenku, zrušili pokladny. A bude hůř.
|
| 77kraska |
|
(23.3.2025 17:05:54)
Huso, v bille má s pokladnou problém spousta lidi, u nás jsou dvě pani, které lidem pomáhají. V bille stačí dat tašku nakrivo do taskove zóny a už je problém.
Nebo když si predtim koupím dvě knížky a mám je v tašce, kterou dam do taskove zóny, tak pokladna odmítá fungovat.
V Lidlu jsem nikdy neměla problém.
|
| 77kraska |
|
(23.3.2025 17:07:37)
Billa to má fakt mimořádně nepovedené.
Jízdenky kupuji až ve vlaku od pruvodciho.
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(23.3.2025 17:25:48)
V Bille tahám tašku až po zaplacení, zboží mám ve vozíku a zase ho tam vracím, pak si to srovnám do tašky.
|
|
|
| Žžena |
|
(23.3.2025 17:11:38)
Stará huso,
a já myslím, že to, co píšeš, je důležité. Technika jde strašně rychle dopředu, ale je, a hlavně vždy bude, část lidí, kteří s ní z různých důvodů nebudou moct držet krok, a pokud nebudou možnosti přizpůsobené jim, má to destruktivní vliv na jejich život.
Třeba taková blbost, jako nakládání s telefonem. Babička od jisté doby nebyla schopna nikam volat, protože moc pomalu vytáčela telefonní číslo, a telefon jí to vytáčení ukončil (protože uplynula nějaká doba, po které přístroj nabyl dojmu, že bylo vytáčení přerušeno). Myslím, že stejnej problém bude mít zanedlouho i můj tchán, kterému to sice taky pálí, ale rapidně se mu zhoršuje Parkinson, má velký třes v rukách atd.
A čert mne bere u těch autonatů na infolinkách. Když už někam volám, předcházelo tomu, že jsem si všechny informace, které jsem schopna získat vlastními silami, ověřila. Takže když volám na infolinku Zásilkovny, nepotřebuju vědět, kde je můj balík, to vidím ve sledování na internetu, ale potřebuju prostě udělat úkon, na kterej je nutná asistence živého člověka.
|
| kosatka2 |
|
(23.3.2025 17:29:57)
Takhle jsme museli našim seniourům volání a data přenastavit, protože sami by to nezvládli. Tchyně popírala, jak je na tom tchán mentálně špatně, takže jsme pár let jen jezdili hasit různé požáry. Kolik takových seniorů je, kteří platí za služby, které ani nevyužívají...
Nebo objednávání se přes formulář. v nemocnici tchyni řekli, že neurologové nejsou, ať si najde soukromého. Tak jsme jí pomohli objednat, sama by neuměla, napsat z mobilu do formuláře nic a mobil nemá, a stejně s nimi už musí chodit k doktorům někdo mladší. no a tam se dověděla, že léky soukromý může napsat leda bez účasti pojišťovny, tj. skoro 4000 na měsíc, což by se telefonicky vykomunikovalo, přes objednání nikoli. A to je pořád něco v tomto stylu, my z toho rosteme, protože věci vyřizoval tchán, tchyně je pasivní a mlží a my se pak dovíme zase nějakou jobovku...
|
|
|
| neznámá |
|
(23.3.2025 17:14:33)
Huso, tak jízdenku bych si také asi nekoupila.
Naposledy, když jsme s kamarádkou jeli do divadla autobusem, vše zařizovala kamarádka, já bych si po staru stoupla na zastávku, vůbec by mě nenapadlo koupit si lístek předem.
A někde hromadnou dopravou? To vůbec, metrem jsem naposledy jela si před deseti lety a tramvají asi vubec. Byla bych jak vidlák ve městě.
Teď jsem jela asi po deseti letech autobusem do blízkého městečka a byla jsem jak blbec.
|
| TaJ |
|
(23.3.2025 18:59:26)
Neznámá, my v Praze máme roční lítačku, ta platí i na přívozy a lanovku, ale díky synově zájmu o vlaky a MHD jsem vytrénovaná i po jiných městech v ČR, vlaky jsou v pohodě, kupujeme si jízdenky třeba o den dva dříve kdekoli v Praze na nádraží, ale u MHD v jiných
městech někde jde v pohodě koupit jízdenka v tramvaji i autobuse kartou a někde jsou naopak na zastávkách jen automaty na mince, řešili jsme to už mnohokrát a víme, že musíme mít s sebou jak kartu, tak drobné 😁. V Hradci jsme jednou málem platili pokutu, protože se tam dalo platit ve voze jen kartou, ale netiskne to jízdenku, jen ji revizor vidí, když si načte tvoji platební kartu, že je to zaplacené. A nám se to tam nějak nezobrazilo, ale ukecala jsem to tenkrát, že nejsme místní 😉. Teď už vím, že to tak někde mají a dáváme si pozor. Někdy je to cestování docela dobrodružné 🙂. Ale zas člověk získává zkušenosti a pak už ho nic moc nepřekvapí🙂
|
|
| Vítr z hor |
|
(23.3.2025 19:45:44)
Za blbce jsem byla před pár dny, když jsem jela poprvé pendolinem a šla jsem na záchod. V umyvadle ne a ne téct voda. Mávala jsem rukama pod kohoutkem, nic. Koukla jsem pod umyvadlo, jestli tam není pedál, nic. Ale byl tam ze strany červený čudlík. Tak jsem ho zmáčkla, blaflo to a nic. Nakonec jsem zjistila, že fotobuňka je VEDLE kohoutku. Umyla jsem si ruce, ale pak se nějak špatně otvíraly dveře. Přišla průvodčí a povídá: PROČ JSTE VYPUSTILA VZDUCH ZE DVEŘÍ? Zírala jsem a vůbec nechápala, o čem mluví.
Prý ten červený čudlík
Jsem celkem ochotná naučit se, že červené čudlíky se nemačkají (i když to bych se na tom záchodě ani nezamkla, bo na zamykání je tam jiný červený čudlík). Ale trochu se začínám obávat budoucnosti
|
| monam |
|
(23.3.2025 19:49:35)
Větře, pobavilo
Mám za sebou několik podobných faux pas. Většinou se mi podaří nějak nenápadně odplížit.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.3.2025 19:53:23)
Ty záchody ve vlaku jsou docela kosmický.
|
|
| neznámá |
|
(23.3.2025 19:57:40)
Já bych dopadla stejně, vlastně asi ne, já se neznámých tlačítek bojím, já bych nic namačkala a vytáhla bych vlhčený ubrousky a dezinfekci z kabelky.
Proč je vlastně na záchodě tlačítko na vypouštění vzduchu ze dveří?
Já jsem v tomto také hrozná, jsem celkem mladá a nejsem schopná si stáhnout do telefonu ani různé aplikace obchodů. Naštěstí mám děti, tak mi pomůžou, přijde mi, že i moji rodiče jsou v tomto modernější než já.
Mobilem platím už pár měsíců, ale jenom přes internet, v obchodech vytahuji staromódně platební kartu.
|
| monam |
|
(23.3.2025 20:03:28)
Já mobil platím, z donucení, i za parkování, taky do donucení, objednávám a platím na netu bez donucení, celkově se považuji za pokrokovou a moderní, ale vocamcaď pocamcaď. V momentně kdy na mě státní správa začne dělat bubububu že jsem něco neudělala, ačkoli to šlo jen přes nějakou aplikaci, jsem ochotna se šprajcnout.
|
|
| Stará husa |
|
(23.3.2025 20:04:14)
Neznámá, to taky neumím, musela bych požádat děti. Ale chodím jen do Billy a tam zatím můžu používat plastovou kartičku. A platím kartou, do mobilu si neumím placení nainstalovat. Kamarádka má chytré hodinky, které má propojené s mobilem, to je pro mě taky naprosté sci-fi. Zas mám jinou kamarádku, která neumí nakupovat přes internet, nikdy to nezkusila.
|
| monam |
|
(23.3.2025 20:07:03)
Je tedy pravda, abych se nepřechválila, že jsem své 13 leté dceři zřídila bankovní účet pod svým. Ale už jsem nepřišla na to, aby ona měla svoji aplikaci a já taky svoji, takže ona vidí do té mé (odinstalace nepomohla
|
| neznámá |
|
(23.3.2025 20:14:33)
Jo, to se někdy povede, manžel měl s Georgem také stejný problém, nakonec musel zajít na pobočku.
To si mi připomněla, že mám v telefonu family link a ještě jednu aplikaci na Xbox, abych mohla děti nějak omezit na telefonu a jiných obrazovkách. Děti mi to musely naistalovat, sama bych to nezvládla a jak to neumím požívat, tak tak děti si děti musí ubírat a přidávat čas samy. Já jsem schopná tak akorát namačkat heslo.
A minulý týden jsem chtěla naistalovat a zaplatit Disney na televizi, také musely děti.
|
| Stará husa |
|
(23.3.2025 20:17:58)
Neznámá, taky bych si neuměla nainstalovat třeba Netflix, vůbec nevím, jak. Naštěstí po tom ani netoužím, cizí filmy a seriály mě vůbec nebaví.
|
|
|
|
|
| monam |
|
(23.3.2025 20:05:42)
To tlačítko asi bude hydraulika, aby se odtamtud v případě nehody někdo dostal. Odhaduju.
|
|
|
| 77kraska |
|
(24.3.2025 14:37:19)
Vitr, nastesti nedelas prezidentku zadne jaderne mocnosti....tam by zmacknuti cerveneho cudliku melo neblahe dusledky
(tedy tak jsem si to vzdycky predstavovala podle medii, ze prezident zmackne cerveny cudlik a zacne valka)
|
|
|
|
| TaJ |
|
(23.3.2025 18:48:29)
Stará huso, pokud není tam, kde nastupuješ do vlaku fungující pokladna, tak si koupíš jízdenku normálně u průvodčího, bez přirážky. Pokud tam pokladna je, tak ti průvodčí ve vlaku účtuje přirážku.
|
| Stará husa |
|
(23.3.2025 18:51:14)
Ropucho, oni u nás zavedli automaty na jízdenky, kde si to musíš sama všecko naklikat a jízdenku máš potom v mobilu. U průvodčího je to s přirážkou a kromě toho hodlají u nás průvodčí ve vlaku zrušit.
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.3.2025 18:59:10)
Huso, asi odpovídáš TaJ, ale to je vedlejší, já ti v tomhle rozumím.
Automatizace všeho musí být pro starší lidi stresující.
A velice to rozčiluje třeba i mého muže, který není starý a nemá problém technicky zvládnout ty operace, ale považuje za drzost, že se automaticky předpokládá vlastnictví chytrého telefonu a ochota mít ho všude s sebou a na všechno ho používat. A má myslím pravdu, přístup k běžným službám vázaný na nějaký přístroj je nefér.
|
| TaJ |
|
(23.3.2025 19:03:28)
Ropucho, jo, my třeba nikdo doma placení mobilem nemáme, ale zatím jsme vždycky všechno vyřešili bez něj. Ani jízdenky nemáme v mobilech.
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.3.2025 19:12:56)
TaJ, možnost vyřídit a zaplatit služby mobilem nebo hodinkami je perfektní služba, ale neměla by to být jediná volba.
Obzvlášť služby jako veřejná doprava by měly být přístupné všem. Vlastnictví multifunkčního přístroje přece nemůže být podmínka běžného fungování.
|
| TaJ |
|
(23.3.2025 19:33:46)
Ropucho, souhlasím a bohužel už je to čím dál obtížnější. I manžel už podlehl a má chytrý mobil, byť mu to ovládání moc nevyhovuje, tlačítkový byl lepší. A třeba moje mamka nemá mobil žádný, ani tablet, ani PC. Ta to zatím zvládá, ale pohybuje se MHD jen v rámci Prahy a to už má zdarma.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.3.2025 19:44:41)
My jsme takhle u jednoho rybníku nemohli zaplatit parkování 20 kč. Šlo to jenom mobilem, já mám služební a manžel to má zablokovaný. Zapkatla to za nás jedna paní.
|
|
|
|
| TaJ |
|
(23.3.2025 19:01:08)
Stará huso, jo, to je fakt , na některých tratích chtějí ty průvodčí rušit...tak se holt budeme muset naučit s tím automatem zacházet...
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.3.2025 18:48:00)
Rose, přesně tak, "staré dobré časy" je asi odvěká iluze.
S věkem prostě ubývá pružnosti ve všech ohledech a starý člověk vnímá dobu svého mládí jako bezpečnou, přehlednou a komfortní na rozdíl od současnosti, kterou už nestíhá tolik sledovat a držet s ní krok.
Ale je to i věc povahy, někdo si pružnost a adaptibilitu udrží do osmdesáti a někdo se cítí starý a mimo hru už v padesáti.
|
|
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(23.3.2025 14:02:26)
No však ono i z tohohle příkladu Němcové plyne, že to dřív bylo sakra těžký. Pro služku určitě a pro paní úředníkovou nakonec taky, protože ani ta vlastně neměla možnost volby, a když přesto zvolila, tak se to všechno jenom ještě zhoršilo. Nepochybně mělo mnoho lidí pohodlné životy, ale mohla to rozstřelit i maličkost a byla tam navíc velká předurčenost.
|
|
| Zasjaj. |
|
(23.3.2025 15:02:07)
V tomto smyslu mame vsichni stale mnoho sluhu, akorat jsou schovani za temi sluzbami a hotovymi vecmi, ktere kupujeme.
|
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(23.3.2025 11:35:57)
Moje babička si po válce udělala školu a šla na dráhu do kanceláře, většinou noční služby, přes den spala, byla na svůj úspěch hrdá, přes důchod přesluhovala, dokud byla zdravá.
|
| Dari79 |
|
(23.3.2025 11:49:46)
Moje prababička byla dcerka ze statku, ale z víc dětí, ale ty některé pomřely a některé šly pryč, takže děda už byl jedináček ze statku, to byla jistě dobrá pozice, než to komunisti všechno sebrali.
Praděda (co si vzal tu dcérku ze statku) byl z chudé ševcovské rodiny...
babička, co si vzala jedináčka ze statku, byla z chudé rodiny kostelníka.
jen ten děda jedináček měl nějakou střední školu, ale pak stejně musel pracovat v JZD, když to komunisti všechno sebrali, a měl holt blbý kádrový škraloup.
Tj. rodina - statek - samozřejmě nějaké ty čeledíny a/nebo děvečky měli. Jinak všichni ostatní byli chudina. Prababička (ze statku) byla zřejmě dost inteligentní žena, sečtělá a tak, ale holt uvázaná jako dědička gruntu na gruntu...
|
|
|
| Vítr z hor |
|
(23.3.2025 11:48:48)
Moje babička i prababička měly maturitu z Minervy, což byla první střední škola pro dívky. Ale když si představíš, kolik těch dívek v ročníku asi bylo, tak je to naprostá rarita.
A ano, měly nějaké ty služky, ale bylo to dáno tím, z jaké společenské třídy pocházely. Babičku nezastavili ani komunisté, nevím, jak to dělala, ale chůvu měla i v 50 letech a ještě v 80. letech jsme za ní jezdili s mámou na návštěvu.
I moje babička měla v krvi podnikavost, uživila i později nemocného dědečka (umřel po několika letech péče doma, každý den k němu chodil soukromý ošetřovatel).
Druhá babička byla nevzdělaná, v domácnosti, původem ale z bohatého statku. Děda, učitel, posléze ředitel školy, ji živil. Nenapadlo ji jít do práce, protože její místo bylo přece doma a nemohla by se věnovat dědečkovi. Byla extrémně činorodá, šetrná, zajišťovala rodině veškerý servis (vaření, úklid, praní, šití, pletení, výchovu dětí i části vnoučat - prostě všechno). Služky ani náhodou. Pak jsem se od sestřenice ale dozvěděla, že leckdy neměli nic k večeři a šli spát hladoví, protože ani při extrémní šetrnosti to prostě nevyšlo.
|
| Půlka psa |
|
(23.3.2025 12:02:05)
"nevím, jak to dělala, ale chůvu měla i v 50 letech"
Chůvu měli naši i v 80.letech (pro bratra a pro mě). V našem sídlišti bylo dětí s chůvami určitě víc. Moje nejepší kamarádka a její sestra měly taky chůvu. Naše chůvy a my jsme se potkávaly na pískovišti. Nemyslím, že v tom byl nějaký organizační zádrhel.
|
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(23.3.2025 11:18:21)
No říkala něco jako
Vy mě srovnáváte s fabričkami?
Nebo tak. A měla po ženichovi
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.3.2025 11:05:35)
Neznámá, ano, ona ta společenská hierarchie a celkově poměry prostě vypadaly v minulých staletích jinak než dneska.
Tady se, myslím, dost plete páté přes deváté na základě různých útržkovitých poznatků a dojmů.
Konkrétní příklad z mé rodiny: babička (nar.1906) pocházela ze statku, ze zajištěné rodiny, nevím přesně, jakou absolvovala školu, poté odešla do Prahy, kde působila jako pomocnice v zámožné rodině (znám i jméno, potomci rodiny jsou dnes veřejně známé osobnosti). To byla ale jen dočasná zkušenost, asi ve stylu dnešních au-pair, poté si babička založila vlastní živnost, provdala se, její manžel měl též vlastní živnost a v domácnosti měli pomocnici, opět mladou neprovdanou ženu, pro niž to nejspíš též byla dočasná zkušenost.
|
|
| Vítr z hor |
|
(23.3.2025 12:08:17)
"Já věřím, že služku si mohl dovolit kdekdo, však i Amálie Kutinová v Gabře a Málince popisuje, že vlastně byli dost chudí, ale služku měli.
Dle mého ty služky nebyly placené, nebo jen hodně málo, pracovaly za naturálie, za stravu a byt."
Agatha Christie ve svém životopise taky píše, že nebyli bohatí, nemohli si dovolit ani kočár, měli jen nějaké to služebnictvo a vilu tak obří, že si ji nikdo od nich nemohl dovolit koupit, když tatínek i maminka umřeli. Nakonec ji koupila nějaká developerská společnosti, vilu zbořila, park u vily rozparcelovala a nastavěla tam spoustu rodiných domů. Tatínek ani maminka nepracovali, žili z renty. No zkrátka chudí lidé
(Vzdáleně mi to připadá jako sen o levných elektrikářích a instalatérech, kteří dychtí opravovat a budovat takřka zadarmo, k jejichž zázračnému zjevení v dostatečném množství stači jen omezit maturitní obory a nahrnout všechny ty neschopné a nevděčné studenty do učebních oborů).
|
| Stará husa |
|
(23.3.2025 12:17:30)
Jestli si to dobře pamatuji, tak tatinek Gabry a Málinky byl řídící učitel, to nebyli chudí lidé, to byla střední vrstva.
|
|
| Zasjaj. |
|
(23.3.2025 15:37:08)
I muj tata rikal, jak byli chudi. Meli v Praze nove postaveny domek se zahradkou a nedaleko louku i s kouskem Botice, nikdy nepracovali, dedecek byl legionar v invalidnim duchodu. Jen prodejem te konkretni louky by se dnes dalo umorit zivotni naklady na desitky let. Jenze tenkrat ne, to se vyplatilo tam kosit travu pro kraliky a pak si treba nechat usit kralici kozisek. Mne fascinuje, jak se ta drahota a nedostupnost preleva z jedne oblasti do jine, spotrebni zbozi nam ted delaji sluhove nekde v Asii, takze se nevyplati kosit kvuli tomu travu a krmit kraliky, a taky slouzi priroda, je jen otazka, kdy doslouzi.
|
| 77kraska |
|
(23.3.2025 16:03:07)
Zasjaj, ještě tesne před rokem 1989 bylo oblečení a boty drahé, pěkná mikina z Jitexu Písek mne stala 300 Kč a moje cista vyplata byla 1866 Kč, letní boty taky 300, zato v paneláku jsem platila nájemné jen 80 Kč v roce 1991…. Sekace ještě nebyly, oblečení se presivalo nebo dedilo, svetr se rozparal a upletl se nový ze stejne vlny
Jedine se vyplatilo koupil látku a usit oblečení podle Burdy. Čas tehdy neměl moc hodnotu.
|
| Zasjaj. |
|
(23.3.2025 16:20:29)
Sedmi, no ano, muj tehdy kluk, dnes muz, platil najem 90 a pozdeji celych 120 Kcs. Byt byl sice jen jedna plus jedna, zato par kroku od nabrezi v prvorepublikovem cinzaku. Ale tenkrat jsem premyslela, jestli si koupim vlozky nebo mliko, na oboji jsem nemela. Tak to je hlavne tim, ze jsem marnotratna a setrit me neba. Jednou jsme jeli nekam o weekendu, meli jsme na vlak, ale uz nam nezbylo na limonadu nebo koupaliste. Tak jsem zavidela vsem tem lidem, co si v Rakovniku koupili neco u stanku a sli se zchladit, nez prijel dalsi spoj. Vnoucatum bych mohla vypravet, jak jsme byli chudi , ale ze to furt bylo lepsi, nez mit na krku AI, microplasty a globalni otepleni.
|
|
|
|
|
|
|
| Vítr z hor |
|
(23.3.2025 11:38:33)
To je ale hezký sen. Už se vidíš jako jedna z horních deseti tisíc, která by radostně vykořisťovala drtivou většinu společnosti a nutila ji v poníženém postavení, bez jakýchkoli jistot dřít za almužnu.
Ty bys měla spoustu volného času, věnovala byses svým koníčkům, vědě a umění. Vedle by několik žen dřelo 16 hodin denně, vařilo, pralo, uklízelo, chovalo, kojilo a vzdělávalo tvoje děti.
Takže to není "dříve se měly ženy v něčem lépe", ale "zaručeně bych byla tak bohatá, abych si mohla dovolit armádu služebnictva a jejich osud by mi byl úplně fuk". Pokud jsi z horních 10 tisíc, tak si tu armádu služebnictva přece můžeš dovolit i teď, k tomu máš robotické pomocníky, Netflix, auta, antibiotika, pojištění a i třeba Jane Austen a Boženu Němcovou ve čtečce.
Přírody si můžeš nakoupit, kolik chceš a na 19. století si můžeš hrát od rána do večera.
(Pohnuté osudy Jane Austen a spol. už tu vylíčily kolegyně přede mnou).
|
|
|
| boží žena |
|
(23.3.2025 15:52:30)
Dle mého to měly složitější, ve všech ohledech nerovropravne postavení...
Co se týče rovnosti pohlaví obecně ve společnosti k pozitivnímu posunu došlo.
Kde se to ve většinové společnosti moc nemění je postavení ženy v rodině, stále větší díl nesou ženy, děti úklid, vaření, prádlo...takže tam technika pomohla moc
|
|
|
V její náručí
Valašský mikulášský jarmekZlín 
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Valašský mikulášský jarmek
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)