Re: Souběh psychicky náročných situací a pocit, že už to nezvládnu

Magráto, uuufff. Máš to nesrovnatelně těžší, skoro se stydím, že si tu stěžuju... Pamatuju si, když na tom byl můj muž před 4 lety už velmi špatně, jela jsem na jakéhosi autopilota... Jela jsem na budoucí zásoby energie, pak se mi to holt sečetlo... čímž Tě nechci strašit, jen upřímně varovat... obdivuju, co zvládáš, fakt.
Ano, anorexie, vážení každého drobku jídla i sebe několikrát denně, cvičení už ne, nemá sílu, ale cvičila též velmi úporně... buď šťastná, že se to obrací k lepšímu a hlavně, že dcera je ve věku, kdy můžeš jako matka zasáhnout, ba dokonce musíš... Mně každý řekne: co chcete, je dospělá, musí sama...