Re: Místní figurky

Ty jo, takovych mam v okoli hodne a vzdy jsem mela.

V mestecku, kde jsem vyrustala, byla jedna jedina Romka, bydlela v takovem malem domecku skoro naproti nasemu panelaku, ale pohybovala se uplne vsude, byla nema, ale na lidi hrozila pesti a v polich po nich hazela kameny, desne jsem se ji bala.

Pak v Budejcich byl Ladik Kajbar, byl to byvaly zak moji tridni z druheho stupne ZS, ten je hodne znama figurka, v mem detstvi chodil po meste s velkym tranzistorem na rameni, s kazdym se zastavil, casto k nam chodil do skoly popovidat si s pani ucitelkou. Ted zije v nejakem chranenem bydleni, snad mel nejakou mozkovou prihodu po meningitide v detstvi a na druhem stupni se mu neco stalo, ale presne si to nepamatuju.

No a tady. Pan, ktery je ale obleceny jako odvazna skolacka, denne chodi na nakup osm kilometru sem a osm zpatky, hrozne rychle, az se mu miniminisukynka zveda s kazdym krokem. Pak pan, ktery vypada jako by vykrocil z rakousko-uherske monarchie, ma licousy, natoceny knir, ktery meri odhadem 30cm, obleceni take vypada dobove, i kdyz je urcite nove a casto menene, chodi s hulkou a v oku ma skripec. No a ten zabil vlastniho bratra nekdy v osmdesatych letech, odsedel si asi patnact let a pry je hrozne vznetlivy a tou holi sem tam nekoho sejme. Pak Speed, ktereho jsme jednou zachranili v parku, dostal infarkt, najednou se zkacela na chodniku a nerekl za dobu cekani na sanitku (coz bylo skoro dve hodiny, sileny), nic jineho nez "speed". Tusim, ze mluvil o droze. Ve meste zebra s ceduli o tom, ze je bezdomovec, ale to neni pravda, ma dokonce vlastni dum, zdedeny. Chodi jako speed, hrozne rychle, v predklonu, ta prezdivka mu sedi.

No a jeste by se jich naslo hoooodne.