Re: Místní figurky

huso, ano, jsem socializovaná a jsem na to hrdá je za tím spousta let tréninku a tvrdé práce
ne, ono to zní na jednu stranu hrozně, ale na druhou stranu to tak vyplynulo samo... jak jsem ve své podstatě několik osobností v jednom, tak je pak snazší vystrčit zrovna tu, co umí komunikovat s cizími lidmi... nevypadá to pak tak násilně a působí to přirozeně, přece jen je mou součástí... já se vlastně v tu chvíli i celkem dobře sama bavím, není to na sílu, jen je to vyčerpávající... horší je, že čím jsem starší, tím víc mě to vyčerpává a někdy se bojím, že nakonec rezignuju a přestanu s lidmi mluvit úplně... poslední dobou mě unaví i návštěva divadla, přestože s nikým cizím nemluvím, začíná mě děsit i jízda MHD, je tam moc lidí a všichni příliš blízko a v metru mi chybí vzduch k dýchání (vím, je to psychického původu), ve velkých OC se dusím a buší mi v hlavě - teď ještě rozšířili oc černý most a už to překročilo mou hranici, nechci tam už vůbec jezdit...
sestra mi vyhrožuje, že za chvíli zmagořím úplně a budu házet kočkama (bláznivá paní ze Simpsons)