Re: Místní figurky

Stáňo, no nestačilo to na to, abych si zvykla chodit na ty společné akce. Nezajímají mě, nebaví... ono se toho u nás moc nekoná ("letní kino, nějaký koncert, výstava, cestovatelská přednáška" ani náhodou), a to, co jo , mě prostě nebere, byť jsem se snažila tam chodit. Závody běžecké jsou u nás každý rok, tam chodím ať sama nebo s vnučkami, ale zas tam nejsou místní, přesto, že zázemí/start/cíl je takříkajíc ve sportovně-kulturním centru obce, tedy tam, kde se konají ty nemnohé obecní: pálení čarodějnic a dětský den. Letos byly závody přes rybník! Měla jsem volno, mohla jsem se jít podívat, ale nechtělo se mi. A už se právě nenutím poté, co jsem to pár let zkoušela, ale opravdu na to nejsem. A jednotlivě bližší vztahy taky navázané nemám, snad řekněme ty tři sousedky.

Jo, "lidí na vsi, možná většina, která jen s úsměvem pozdraví sousedy přes plot nebo pozdraví ostatní na procházce", ano, to děláme. Figurky nefigurky. Čím jsem divná jsem psala, lidi ze vsi to nemohou nevidět. (běhám, piju, jsem šedivá) Mně to nevadí. Však se s úsměvem zdravíme, tak co