Re: Místní figurky

Ropucho, jak z toho vyjdeš záleží na mnoha okolnostech a drobných náhodách. Nejde jen o tebe, ale samozřejmě i o místní. Jejich nastavení. A co kde se s kým zažije - letmá setkání na návsi, úřadě, v obchodě, lese, zastávce...

"arogantní netýkavý podivín" asi pro spoluobčany nejsem, i když popravdě netuším - žádné řeči se ke mně nedonesly a pohledy jsou milé, zdravíme se...

Třeba když byla první vnučka malá, zúčastnily jsme místního lampionového průvodu zakončeného v hospodě. Dětský koutek po hodinách hraní (dospělí pokec u piva vína občerstvení) zanechaly děti (i jejich rodiče) v neskutečném binci, jak postupně odcházely během večera a někdo si ještě přeci hraje... Tak deset večer už, u stolu pár zlitých štamgastů. Nakonec zůstaly dvě holčičky hospodských a jedna ta moje (chodila tou dobou spát tak jako tak k půlnoci), věk 2 - 4 roky. S děvčátky jsme koutek uklidily, práce tak na půl hodiny (fakt to byl hroznej brajgl kostek různých stavebnic a her, kreslení, plyšáků, aut...), štamgasti to sledovali a pochvalovali si, jak nám to pěkně jde. To nepřipravíš, stalo se to. Jindy jednoho souseda jsem nabrala do auta total opilého dva km od vsi v zimě v noci u potoka a odvezla na náves. Já teda nevím, který to byl, ale obecně bych si tipla i z dalších interakcí, že jsem spíš za divnou než arogantní. Prostě figurka.