| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Soubytí s postiženými

 Celkem 117 názorů.
 10.5Libik12 


Téma: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 22:40:46)
Potkala jsem hezké dítě, vážné, snivé, nereagovalo jako jiné děti. Jeho matku i příbeh zběžně znám,diagnoza není důležitá, tak jsem pobyly na dětském hřišti.
Moje dítě bezostyšně zvídavě reagovalo otázkami(je jí 5) a postřehy "proč si nechce hrát,leží na zemi, bude špinavej,.. " já jsem byla celkem perplex.
Ta matka mi momojiné vyprávěla, jak je těžká součinnost i s ochotnými lidmi, ptž například společná návštěva zo znamená zdržování a obtěžovaní takzvaně "normálních".
Nevěděla jsem si rady a uvědomila jsem si, jak máme celou slavnou integraci pouze v teoretické rovině.
Obracím se proto na maminky, co se s trochu odlišnými dětmi potkávají, aby sdělily své zkušenosti, případně na maminky takových dětí, co očekávají a co je dobré.Nemám to za senzaci, ta žena bydlí nedaleko a myslím, že si docela rozumíme.
Děkuji.
 Červánek 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 22:48:43)
Libiku, když takhle "obecně" je to strašně těžké. Pohybuji se mezi postiženými dětmi spousty let a na každé z nich (z toho našeho okruhu) jsem si musela najít svoji cestu...Každý autík je jiný, každý mentálně retardovaný je jiný, každý down je jiný, každý vozíčkář je jiný...
Nejjednodušší je se ptát rodičů, asistentů a podle pokynů se řídit...
 Míša+1 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 22:52:35)
Já osobně,když vidím velmi postižené děti (třeba i fyzicky),hned mě napadne myšlenka-jak to mají rodiče těchto dětí náročné(péče 24 hod.) a co s nimi bude do budoucna.
Integrace je dobrá věc,někdy může fungovat plně,někdy méně a pokulhává.Je to hrozně individuální...integrace je v současnosti velmi "moderní" pojem.Mnoho rodičů postižených dětí má všelijaké zkušenosti,záleží hodně na lidech a všeobecném přístupu..
 10.5Libik12 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:01:59)
Jasně, vyjádřila jsem se vzletně, pod dojmem velkého dojetí.
Takže konkrétně. Ten chlapec nemluvil a nekomunikoval, nehrál si, nicméně byl výrazně hlučný, mé dítě to komentovalo.
Co s tím? Vyhýbat se tomu, vysvětlit to předem? Podotýkám, že jsme se potkaly.

A pak,jak moc mluvit o tématu, když maminka , snad na omluvu, řekne, víš, on má..
 Červánek 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:07:12)
Libiku, já jsem i u své postižené dcery volila vždy cestu přímého vysvětlení - tím spíše, že si ve svých otázkách nebrala servítky a ani na hlasitosti nešetřila. Dnes jí stačí vysvětlení, dělá to i to proto, že je autista a neumí pochopit, že se to nedělá, že nemá křičet atd.
A věř, že maminka klučiny to neomlouvám - ona to jednoduše konstatuje...protože ví, že nic víc udělat nemůže.
 Míša+1 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:08:39)
Mě se zas dcera ptala "proč je ten chlapeček na vozíčku" ..v tu chvíli jsem nevěděla,jak to pohotově dceři vysvětlit a tak,aby to maminku toho chlapečka neurazilo.Nakonec jsem neodpověděla nic,maminka šla hned do tramvaje...je to těžké ..
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:16:25)
Míšo, na tohle říkám "protože nemůže chodit". Nebo "asi má nemocný nožičky".

Tohle bych jako trapas vůbec nevnímala. Naopak se mi stává, že na takový stručný bez obalu vysvětlení ten dotyčnej velmi vstřícně zareaguje.

A jednou jsem stála ve frontě na fesťák před dvěma vozejčkářema a ti se teda celou dobu bavili stylem: Takovou frontu jsem nestál, ani nepamatuju, ještě že u toho můžu sedět :-) apod.
 Míša+1 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:19:29)
To je logické vysvětlení,jenže dceři by to nestačilo ...začal by výslech na půl hodiny "a proč má nemocné nožičky,a proč nemůže chodit" atd..takže jsem raději dělala mrtvého brouka.~d~
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:21:03)
Míšo, pokračovala bych, že to může bejt různý - že někdo třeba onemocní, někdo má třeba úraz atd.
 Míša+1 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:25:17)
No,to samé už jsem ji kdysi vysvětlovala..jenže pro tu maminku by to mohlo být nepříjemné..ona je hrozně zvídavá a chce si o tom pak povídat i hodinu...
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:32:39)
Nevim, no... kažej to může mít jinak, ale nedokážu si představit, že by mi bylo nepříjemný, kdyby někdo vysvětloval svýmu dítěti, co je mýmu dítěti.
Spíš se asi dotyčná bude cítit jako exot, když normální hovor přerušíte trapnym mlčenim...
 10.5Libik12 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:35:40)
Takže třeba"Pavlíček je nemocnej? Jinej? On se nehoupe, protože ho to nebaví.., Nemůže za to? Má v hlavě jiné cestičky?

Pětileté dítě ti na to řekne nějakou superparádu a jsi tam, kde jsi byla ne-li dál.
 Zasjaj. 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 0:11:17)
"pavlicek je jinej" neco takovyho rikam. "Ona ti neodpovi, ale ma radost, ze na ni mluvis, je rada, ze te vidi a kdyz budes jeji kamarad, ona to ale nedovede tak projevit, jako ty, ale podivej, dala na tebe ruku, to je ze je rada, ze jsi tady, ona te nechtela placnout, ona to jenom nedokaze lip, vis? "...a vubec by mi nevadilo, kdyby to takhle o moji dceri vysvetlovala jina matka svemu zdravemu diteti, naopak.

Moje zkusenost je, ze deti jsou empaticky a staci jim malo. Kluci bejvaj ochranitele. Jednou jsem ji privezla do druziny a posadila ke stolku vedle asi sestileteho tlustouckeho kluka, zeptala jsem se ho, jestli je vedle nej volne misto, on byl takovej rozpacitej a nic nerikal a ve chvili, kdy jsem se otocila, ji dal ruku kolem ramen, kdyz si vsimnul, ze to vidim, tak se zastydel. Byla jsem dojata az do vecera.
 Míša+1 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:38:30)
To byla taková situace,kdy ten chlapeček začal hodně zlobit,takže maminka ho musela začít usměrňovat..on měl asi i nějaký duševní problém..ta maminka stejně neměla čas nás sledovat - možná to ani nepostřehla,že se dcera ptá.
Ale normálně bych asi vysvětlila,že má nemocné nohy..

 10.5Libik12 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:40:56)
No na vozíčkáře moje dítě donedávna reagovalo hlasitou touhou "co to je(vozík), já to taky chci" To taky není úplně ono, co?
 Zasjaj. 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:58:30)
"co to je, ja to taky chci"
Tak tohle mne osobne zrovna vubec nevadi, dite na vozejku mam. Nekdy si deti mysli, ze je nafoukana a nechce si s nima hrat nebo jim neodpovedela na pozdrav a rovnou ji to ve svy detsky uprimnosti naservirujou, to se mne vubec nedotkne, je to dojemne a mile a ja jim to rada vysvetlim. Naopak me opravdu tesi, kdyz se ta moznost naskytne. Zajem malych deti je vzdycky cistej.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 0:03:14)
Libiku, ani v tom bych neviděla problém. ~d~

Asistovala jsme vozejčkářovi - školákovi, jehož vozejk si děti tu a tam půjčily, aby si to taky vyzkoušely. Myslim, že to je dost přirozená reakce. Asi bych reagovala ve smyslu, že by to určitě byla zajímavá zkušenost... Třeba v IQ parku v Liberci je možnost si to zkusit. I do kopce ~t~ Letos to budem mít jako téma v projektovym vyučování a plánuju vozejk vypůjčit, aby si to dětičky vyzkoušely.
 Teraza Horáková 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 0:14:25)
Jeno, podle mne správná reakce.

To přesně udělala před pár lety příbuzná.... na podobné kecy, dospělým chlapům. Nevím, jaké má IQ, ale super smysl pro humor a takovej sluníčkovej člověk... a chytrá jak liška. Fakt.

Protože přesně odhadla (to byla chlastací akce, jako každoročně), resp. věděla, že oni tak po 3 pivech budou muset přežít a budou hecovat, keců haldy.. ... a po té sázce byli sledovaní všemi, jízdu na kostrbatém.... už jen manipulace mezi dveřma, vůbec se vejít, vytočit... WC... a nikdo je nesledoval, co pak....

CHLAPI, ruce jak lopaty... se vrátii a zdechlí. Ono jim nějak nedošlo, že jen ruce. I dospělí lidi jsou prostě debilové.

Zkusit to je dobrá zkušenost s tím, že ani v důležitostech to nejde jinak.
 Teraza Horáková 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 0:26:27)
OMLUVA - NE JENO, ZASJAJ.


nejvyšší čas jít spát. Dobrou noc.
 barkula 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 1:54:00)
M íšo nevím jaká je ta maminka,ale mě třeba víc "ublíží",když rodiče tomu dítěti neodpoví,či jak mám osobní zkušenost,ho napomenou-dost nevýbiravě,či rovnou plesknou,at se neotáčí.
 barkula 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 1:51:28)
souhlas,nejlepší odpověd dítěti je,že toho dotyčného bolí nožičky,malé dítě se většinou dál neptá a vozíčkáře to neurazí a v případě dítěte-vozíčkaře,ani toho rodiče.já osobně se při téhle odpovědi usmívám.u nás to třeba nejvíc řeší synovec,jeho hlášky mě dostávaj do kolen,o))))né jednou mi řekl,že bych už ty nohy měla vyměnit,když mě neposlouchaj,o)))
 Teraza Horáková 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:11:10)
Libik, tohle je vždycky komplikovaný v tom, že ... komentuje-li dítě se svou dětskou upřímností "ta paní smrdí", tak to vnímáme jako trapas. I odlišnost tohohle charakteru dítě okomentuje, nevidí-li ji často, stejně jako barvu pleti, jiný jazyk.

Děti to mají snadné, oni se najdou a když je popostrčíš (u nás to bylo docela snadné, protože se potkávali od ranného věku s fyzickým postižením, ale s úžasným intelektem a i naopak - obojí v blízkosti - takže ... tenhle strejda s náma hraje vždycky pexeso a vzteká se víc než my - paušalizuju a zjednodušuju). My - dospělí do toho motáme to, abychom se někoho nedotkli, po špičkách, taky pocit trapnosti, jakože končetiny fungují a děti mají jen ekzémy či alergie.

Vyrostli jsme v době, kdy být jiný bylo pomalu na kriminál (já tedy ano) a je jedno, oč se jednalo.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:11:55)
Libiku, neříká to na omluvu, ale jako vysvětlení. Jednak abys měl ašanci se zorientovat v situaci a necítila ses zmateně a jednak, abys nezareagovala nevhodně směrem k dítěti nebo i k ní.
 Zasjaj. 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 0:45:06)
Libik, vubec jsi se nechovala jako pako, mne je prijemny, kdyz se mne lidi zeptaj, a kdyz se vyptavaj i od detailu, od uplne cizich me to vyslovene potesi. Jsem rada, kdyz rikaj, co jim slina na jazyk prinese, rada o tom mluvim a rada jim to vysvetlim a rada slysim i jejich adekvatni reakce typu "no to musi byt sileny" nebo "ale ona je tak krasna". Je mi to opravdu prijemny, lepsi, nez jen "hmmm".

A dceri rikej presne to, co bys ji rikala, kdyby ten chlapec byl jeji sourozenec, klidne i pred tou matkou. Kdyz najednou zacne kricet a ty pocitis rozpaky, tak bych i bez dcerina dotazu rekla: "on neplace, on jen takhle projevuje radost nebo mozna mu slunicko sviti moc do oci, on to neumi rict, vis, on je jako maly miminko, jako kdyz ses narodila a jeste jsi neumela ani chodit ani mluvit, jenom jsi porad kricela" maly deti na to vetsinou bezprostredne navazou dalsima uprimnejma dotazama a mne jako matce to neni vubec trapny.

Ja sama bych v te situaci uvitala, kdyby ses me zeptala, jestli se nechci pridat tam ci onde, do parku, na vylet, ale s dodatkem, at sama zvazim, jestli to pro nas bude....pak bych ti rekla, "ale joo, my se radi pridame", nebo "radeji ne, to neni nic pro nas".
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:07:02)
Já očekávám jen že nebudu dostávat rady od někoho, kdo o diagnóze slyší prvně v životě.
Konkrétně syn v devíti letech ještě pořádně nerozumí mluvenýmu slovu (takže někdy divně reaguje, když si špatně domyslí, co kdo říkal) a špatně mluví (takže většina cizích lidí nerozumí, co říká). Máme za sebou psychology, psychiatry, několik logopedek, Ranou péči, SPC... mám samozřejmě hodně načteno. Ráda komukoli popíšu, v čem diagnóza spočívá, jak je třeba se synem komunikovat, jak jsme používali znakovku, komunikační tabulky apod. - naprosto s tim nemám problém...
Ale ztrácim řeč, když po tomhle všem mi někdo řekne, že by mi moh doporučit dobrou logopedku - že tam chodili s dcerou na nápravu R a Ř. Jako asi je to snaha projevit pochopení, ale pro mě je to signál, že jsem to všechno vykládala do větru, páč ten dotyčnej naprosto nepochopil, že to je úplně jinej level, páč jednak když už to řešim tolik let, tak asi mám logopedky v kraji zmapovaný víc, než někdo, kdo potřeboval rutinní krátkodobou službu a druhak s diagnózou našeho syna se 90% logopedek při naší návštěvě setkává poprvé v životě a naprosto netušej, co s nim, takže to, že uměj R a ř nám je jaksi na houby. Jako nerozčiluju se ani mě to netrápí, ale mám pocit promarněnýho času a tak ukončuju hovor, kterej zjevně nic nepřinese ani jedný straně.

Jinak u mě ve třídě jsou integrovaný děti dvě a troufám si říct, že to je integrace v praxi - máme i dítko neslyšící a nejenže se znakovku učí všechny děti, ale dokonce i jejich rodiče. Páč děti to prostě tahaj domů, nebo na to přijde řeč... určitě přispívá i to, že rodiče integrovanýho dítka kdykoli na cokoli rádi odpoví a nedělaj z toho vědu, takže se jich nikdo nebojí ptát. A určitě je to taky jedno z přijímanějších postižení. Třeba k mentálně reardovaným už se lidi tak vstřícně nestaví...
 10.5Libik12 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:17:41)
No tak to si myslím, že jsem reagovala, jak pako. Sice jsem nic neradila, ale zeptala jsem se, co to je a jaká je prognoza(ne jedním dechem), taky jsem řekla, že je to hezký dítě(ono je). S malou jsem si nevěděla rady vůbec.
 Teraza Horáková 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:19:46)
no tak tenhle pocit mívám často i v jiných situacích a ani nemusí jít až o fatálnost,

děti vidí a komentují.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:20:24)
Libiku, taková reakce by mi přišla naprosto vpoho.
 10.5Libik12 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:27:01)
Jeno, mně zaujalo, jak ta Jana(fikce) vyprávěla o tom, že odřízla kontakty proto, že pro ní bylo neúnosný vědomí, že svým pojetím volnočasové aktivity (zastávka u louže místo u atrakce) své společníky omezuje. To by mě třeba nenapadlo. My jsme ob ulici, děti máme v rozmezí 2 měsíců, do 2 let jsme je vozily poslpolu, pak se o nich začalo šuškat anějak jsme se sobě vyhýbaly. Dneska mě překvapila, dostala a..vůbec
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:45:01)
Libiku, těžko říct, o co ve vašem případě přesně jde.

Já se taky v některých obdobích některým lidem vyhejbala. Hlavně v čase, kdy se syn choval divně, ale ještě jsem neměla nikde na papíře, že to je diagnóza a ne moje ujetá výchova. Nestáli jsme teda u louží, ale třeba běhal ještě ve čtyřech letech po ulici po čtyřech a štěkal. Než bych se s někym dohadovala o tom, že "já bych mu to zakázala" je nesmysl... a že by mi kámoška řekla: hele, jdeme s dětma na výstavu, přidáš se?, to by fakt nikam nevedlo - páč pro naše dítě taková aktivita prostě nebyla - asi stejně jako pro to vaše ty atrakce...?
 10.5Libik12 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:48:24)
Asi jo.
Já jsem ve své sebestřednosti nějak myslela na to, že bych jí mohla k něčemu být, jako rozptýlení asi a teď když o tom přemýšlím, mám pocit, že to má dobře zmapovaný.
Tady by se asi mělo říct, že integrace není věšení se na postižený za každou cenu v dobré víře, že je obšťastníme.
Díky za diskusi, dobrou noc.
 Zasjaj. 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:52:01)
Libik, to sedi, pro mne je taky nejneprijemnejsi pocit, ze bych ostatni omezovala, kdyz my proste nemuzeme to, co oni. A ani bych v tom smeru nechtela od tech lidi nejake ulevy, stejne bych mela pocit, ze vlastne kvuli nam maji zkazene odpoledne. Takze to proste vynechavam.
 Teraza Horáková 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:18:06)
Jeno, ale tohle je taky složitá pasáž.

V tom, že sdělíš-li diagnózu, on si ten druhý nechce připadat jako totální blb, tudíž nepřipustí, že vůbec netuší, kolik bije... a pak právě doporučí ty logopedy atd., jakože v dobré víře, že jejich dítěti to pomohlo.

Ještě pořád málo informací, ale oni ti neraděj (někteří) tak blbě, aby tě poučili, oni jen stále nevědí. Téhle chyby jsem se dopustila mnohokrát, proto se ptám, co konkrétně některé diagnózy znamenají, i tady jsem se ptala na znakování atd.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:26:54)
Terezo, já to tak chápu. I přes moje vysvětlení to dotyčnej nepochopil a chyba může bejt i na vysílači.

Ale mně je prostě příjemnější, když se bude ptát dál, než když začne svý nejistoty maskovat a budem se plácat v nějaký slepý uličce.
 Teraza Horáková 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:38:08)
Jeno... to je taky těžký.

Osobně se taky nezeptám na prvním setkání na pískovišti.....na leccos. To tak nefunguje. Dost toho vycítím, leccos poznám, ale nejsem vědma.

Děti se programově nevyhýbají , ale taky často plácly leccos, tak jsem se prostě omluvila mamince, když seděla vedle mne, nebo jsem si všimla, nebo jsme věděly obě.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:56:25)
Terezo, myslim, že první krok je spíš na matce toho handicapovanýho dítka. Když si bude hrát zvlášť, tak není co řešit, ale když začne s někym komunikovat, často do toho vstoupim, abych toho druhýho (ať už dítě nebo dospělýho) nějak lehce navedla co a jak. Když třeba dospělej řekne mýmu synovi nějakou složitější větu, který on nemůže rozumět, tak ji směrem k dítěti zopakuju znovu v pro něj srozumitelný podobě a pak směrem k dospělýmu řeknu: on má poruchu komunikace, tak s ním mluvíme jako s cizincem - používáme jednoduchý věty a hodně gestikulace.
Myslim, že ona by měla jako první dát najevo, že to není žádný tabu...
 Teraza Horáková 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 0:08:00)
Jeno, naprostý souhlas.

Ale některý rodiče s tím taky bojujou po svým, neřeknou... a ty bitvičky si odehrávají bez dozoru .. pak je to, když už to jde do zlého na tom, že se jako rodiče potkáme a čumíme všichni. To není tahle otázka, dětem na hřiští nebo venku dneska už dávno neasistujeme a leccos vyplave po tolika letech.
 Sýkorka 47 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:21:20)
A to když lidi,co o "tomto problému" vědí prd,mají tendenci kecat,jako jak to nezvládám a že "já bych jí dala, to mě by si nedovolila..." a podobný projevy a to i v rodině!!!!~4~
 Teraza Horáková 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:24:24)
sýkorko, poučit. Nevím, o koho jde, zda o rodiče (manžel to nebude) nebo dál.

Buď natvrdo, jakože se vztekneš, stoupneš si a naférovku jim to sdělíš, nebo cestičkama (jsou-li) - někdy na to bývají dobré spíš tety než babičky, materiály, načíst... a předat dál. Nevím, kde u tebe ten problém je, kdo nechápe ... ale často to funguje tam, kde to nejmíň čekám.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:35:22)
Sýkorko, nojo, to jsou ty rady...

Lidi radí, místo aby se zajímali.
A pokud už se nechtěj zajímat (protože to fakt nemusej), tak by zas neměli soudit (ovšem na to drtivá většina není dost zralá).
 Zasjaj. 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 1:05:42)
Jeno,
dobre minenene rady od nekoho, kdo o tom nic nevi, ach jo, jsi dobra, ze te to netrapi, to ja jsem teda vetsi citlivka.
kdyz jsme zili v Evrope, tak jsme taky byli dobrymi radami zasobovany neustale! Ostatne i v USA jsem potkala par Cechu a trochu jsme se spratelili a po case jsem se take dozvedela, ze bych s ni mela chodit casteji do parku a mene do knihovny, nedavat parek a rozhodne ne tu colu atd. I od amiku jsem dostala par lekci, ale to byly ucitelky, bezdetna druzinarka o mne radoby zertem prohlasila, ze jsem spatna matka, kdyz jsem zapomnela prijit na jednu schuzku ohledne vyberu skolniho sponzora ci co. Jina druzinarka si stezovala, ze dcera prijizdi do druziny primo ze skoly ve spinavych vecech - ano, dava si ruce neustale do pusy, slini, ciste na ni nevydrzi nic dele nez pul hodiny a ta baba jedova to moc dobre vedela, presto me chtela napadnout v takovejch pudovejch iracionalnich oblastech jako je pece o cistotu mladete. Nejsem vtipna ani duchapritomna, nedokazala jsem ji ani vpalit, ze ja mam opravdu uplne jine starosti nez nazehleny saticky. Fakt jsem cestou domu brecela.
 Sýkorka 47 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:14:18)
Mám dceru Down. Nekomunikuje a nereaguje na cizí děti,nechce si s nima hrát. Moje dobrá kamarádka má 2 zdravý kluky.Když jim bylo asi 10-12 let,měli jsme jet s nima v jednom autě a ti její kluci se hádali a řvali,že JÁ VEDLE NÍ NEBUDU SEDĚT!!! Já stála u toho! a Ona kámoška NIC!!! NIC!!! ždouchla jednoho z nich do auta a ten těžce protestoval a ona to prostě nekomentovala!!! mě bylo trapně a po čase "u vína" jsem jí to vytkla a ona mi řekne PROMIŇ!!!Ale vůůůbec nepochopila,že o to mi nešlo!! Myslím,že byli dost staří,aby pochopili,kdyby jim vysvětlila,jak se věci mají.
Dospělí se přetvařují,ale děcka dokážou být hooodně hnusný!!! ~q~~q~~q~~q~~q~~4~
 Teraza Horáková 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:22:13)
sýkorko, to je zase jiná kapitola.

 10.5Libik12 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:22:21)
No ono je to těžký, já si taky myslím, že 12 let je hodně na to, aby děti byly trochu zasaženy taktem, ale přece jenom společnost byla strašně dlouho oddělená a strach z jinakosti je napříč přírodou.
Zase píšeš, že tvá malá o kontakty nestojí, takže to ber tak, že primárně ti spratci zasáhli tebe ne jí.Lidé jsou na tohle strašně nepřipraveni, proto se tady nakonec ptám.
 Teraza Horáková 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:27:17)
Sýkorko... a co dcera?

Víš, někdy to rodiče, ale oboustranně prožívaj hůř než ty děti. Někdy si to děti srovnají po svém, ale my, jak si uvědomujeme, že máme jiné nebo sprosté či netolerantní dítě (to je ten náš - dospělý pocit) to zase vidíme jinak.

Někdy, kdybychom se jim do toho nemotali v tom obecném kontaktu, možná by to bylo rovnější a vysvětlili si to po svém.
 Teraza Horáková 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:34:13)
a já si nemyslím, že kluci byli hnusní.

10-12 let je dost na to aby chápali. A co jako mají chápat, když rodiče ti špitnou "promiň!"... a přesně špičky balerínek?

 10.5Libik12 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:37:51)
Tak v tomto konkrétním případě já bych asi zareagovala. Ne, že bych byla ztělesněná empatie, ale pocit trapnosti by pro mě byl neúnosný.
Normálně bych jim Nařídila držet pusu a sedět.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:41:58)
No, tím by se to taky moc nevylepšilo, ne?
 Teraza Horáková 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:42:07)
v klidu, pro mne také, tudíž bych je tam přikurtovala v případě maléru nejvyššího... a asi jim i zalepila pusy.

Ale nevím, jestli by to pomohlo, jak jsem psala...... jsme v kontaktu, komunikujeme, takže spíš to odmítnutí by mi vadilo tak, že by to asi slízli před přepravou, ale jejich pocity mne zajímají, ne přes sílu. Jenomže jsou jiná věková kategorie... 5 jim fakt není, tudíž - to by neprošlo oprávněně.
 Sýkorka 47 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:43:58)
Holce je to jedno.Nijak to nevnímala,to já. Chápu,že když jim nikdy nikdo nic nevysvětlil,tak pro ně je to taky "jinakost" a oni si jaksi nevědí rady,co s tím. A právě i v tom příbuzenstvu-konkrétně jde o babičku a o druha mé matky,těm se to vysvětlit nedá. Melou si pořád svou. Oni by to jistě zvládli líp.
jinak musím říct,že takhle na veřejnosti se zas tak nějak nesetkávám s lidma,co by ubližovali kecama. A u těch dětí je to docela pochopitelný,jen myslím,že by se jim mělo právě říkat co a jak. Tu poznámku o "špičce balerínky" jsem nějak nepochopila.Asi jsem natvrdlá.
 Teraza Horáková 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:47:05)
vysvětlení špičky balerínek - to je takové to "echt nedotknutelné, o čem se nehovoří"

Prostě to znamená šlapat po vyztužených špičkách kolem něčeho, co tu reálně je existuje... a někdo zavírá oči, nebo je tak BLBEJ... že je má zavřené a vědět nechce.
 Teraza Horáková 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:51:00)
sýkorko, nedovedu si tu bitvu představit a fakt ani nechci, ty bojuješ s něčím velkým s babičkama a některýma tetama se dovede bitva odehrát i o špatném ř.. či položení příboru, nebo držení pera.

to fakt nechci a o to nestojím. Hodně to ale pro tebe znamená a velký problém, že ani to nejbližší okolí není schopný to pojmout. Fakt tam není u těchto lidí někdo, kdo by jim to vysvětlil?? (ne ty, třeba jiná teta, ségra, švagrová, nějakej chlap, kterej to pochopí. Třeba střílím mimo, ale myslí, že když to pochopí okolí, pak ty boje budou jednodušší.
 Sýkorka 47 


Re: Soubytí s postiženými 

(2.9.2010 23:58:51)
Já s nima nebojuju. Nemá to cenu. na podobný poznámky buď nereaguju a nebo....jinak...uvedu příklad: Holka už je dospělá a neumí si třeba zavázat tkaničky. Prostě to neumí. A zavazuju jí je já.A teď kecy:"taková velká holka a neumí si zavázat tkaničky!!?!?!" a já mu řekla:"hele-je pro tebe tak těžký pochopit,že její IQ na to zkrátka nestačí?? Že mě má na tohle jako asistenta a tak to prostě dělám já????" no, on sice sklapne,ale příště zase vyvalí něco podobnýho. Mě to nebaví,a ač jsem mu to vysvětlila,bylo to marný.....~q~
 Teraza Horáková 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 0:21:24)
Sýkorko, nechtěla bych, aby to vyznělo zle, ale byla jsi někdy ty sama osobně u psychologa v souvislosti s tím, že potřebuješ podepřít?

 Sýkorka 47 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 0:30:05)
U psychologa jsem byla s jinýma záležitostma. Nemyslím,že potřebuju podepřít. Mám manžela a o toho se fakt opřít můžu.A kamarádky,co "chápou".
Zdám se ti ňáká zdeptaná,že bych měla? Jsem optimista a spokojenej člověk. Vydržím hodně a ledasčím jsem si prošla,ale zastávám heslo "CO TĚ NEZABIJE,TO TĚ POSÍLÍ". jen prostě s některýma lidma nemá cenu řešit věci,kterým nemůžou a nechtějí rozumět.~o~
 Teraza Horáková 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 0:43:08)
Zdeptaná ne, spíš naštvaná na ty, co to nechápou, nebo pochopit nechtěj (nebo nemůžou, protože nerozuměj a nerozuměj, protože se třeba rozumět nesnažej, nebo je to nad meze toho jejich chápání). Nejsou pitomí, jen prostě mimo dosah informací, kterým by věřili, takže totéž, co víš ty a vysvětluješ by třeba z jiné strany pochopili.

Nevím, jak to vysvětlit, tak zjednoduším, od doby, co je pan doktor medicíny pan doktor otitulovanej - soused - přes něj filtrováno, jakoby měl pan dr recept na Ebolu. No a pro tytéž lidi "Václav" - Václav je nemluvnej, hodnej chlap, co vyřeší malér. A když Václav něco řekne... tak je to jakoby vymýtil tu Ebolu s tou výhodou, že pan dr. medicíny to obaluje a občas kecá a Václav je domácí a co zprovozní, to funguje.


Tak dle mého v některých rodinných minelech potřebujete dr., ale raději Václava, někoho, kdo to ujasní rodině a pak můžete bojovat se světem, a už to tolik bolet nebude, - protože bude ta opora.


Nechci se vůbec dotknout, naše boje jsou menší a takové legrační proti tomu, oč jde vám, ale nemyslím to ani vteřinou zle a úplně mimo taky nejsem, že bych tlachala.
 Pawlla 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 7:08:34)
Já se teda musím dětí jako takových zastat,myslím,že jiné dítě jsou schopné příjmout lépe než většina dospělých.Ale!Záleží na tom jestli jsou k tomu vedené z domu a jestli jim to někdo vysvětlil.Chyba je jednoznačně v kamarádce,protože hned nezasáhla,ne trestem,ale vysvětlením,pokud mlčí,kluci si myslí,že je jejich chování v pořádku.Pokud narazím na dospělého hňupa neřeším to,dítěti vysvětlím o co jde a vždy to zabralo.U nás je v okolí taky holčička a ta když viděla mého syna,povídá"to je ten debil".Zeptala jsem se proč to říká(slyšela doma),vysvětlila jsem ji jak se věci mají,přiměřeně jejímu věku(chodila do první třídy) a byl klid.V Tvém případě bych se zeptala kluků proč nechtějí vedle dcerky sedět.Potom bych jim vysvětlila,že je dítě jako oni,jen měla tu smůlu,že se narodila s problémem,který znamená to a to.Děti to jsou schopné vstřebat.
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 7:52:52)
Pavlo,jak to někdo z dospělých může říct? To je ten debil....Ty dospělý jsou sami debilové.

Já mám opačnou zkušenost z dětství.Měli jsme ve škole postiženou holčičku,ale nebyla tak moc odlišná.Nejhorší byla vada srdce a ta nebyla moc vidět,jen měla hrozně fialové rty a divnou plěť.Taky měla mírně spastickou ruku. Jednou jsem šla s tátou po ulici a potkala jsem ji.Jako dítě jsem se jí začala posmívat za ty rty a ruku.Táta mi zmáčknul ruku,ať to nedělám a pak mi to vysvětlil....Už jsem se k ní nikdy blbě nechovala

 Pawlla 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 8:34:04)
Dee dee,je to tak,té holčičky je mi vůbec líto,celé dny běhá po venku,nikdy jsem je neviděla jít společně jako rodinu,když s ní mluvím ,všímám si,že je chytrá,ale spoustu věcí neví,moc s ní asi doma nemluví~d~Já se na ní za to co řekla nezlobím,není její vina,že ji rodiče nic nevysvětlí a zlá není,od té doby se chová k synovi pěkně.
 Pawlla 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 6:17:11)
Hm,pěkné téma,mám autistu doma.Hezká je věta,že celá slavná integrace je na teoretické úrovni,to jsi vystihla přesně.Syn na první pohled vypadá úplně normálně,takže já nemám problém,že se na něho dívají jako na chudáčka,nicméně jeho projevy mě pasují do role matky nevychovaného spratka,navíc reaguji jen když komukoliv hrozí úraz.Obecně je lepší mluvit než mlčet a syčet na dítě"nedívej se tam".Takže myslím,že jsi se zachovala dobře.~R^
 Vokounka 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 8:12:06)
Přečetla jsem celou diskuzi a musím napsat, že moc díky za názory maminek. Cítím se hrozně hloupě. Celý život jsem žila v domnění, že pro jakýmkoli způsobem odlišné ( i postižené ) lidi,děti je lepší, když je člověk neokukuje, spíš si jich nevšímá, protože pozornost je jim nepříjemná. Mně by asi taky nebylo příjemný, kdyby na mně každý civěl. A také jsem netušila, že není tak hloupé o jejich jinakosti mluvit, třeba před nimi. U mně to byl vždy ostych. A tak jsem udělala přesně to, co se nemá. Potkali jsme chlapečka,co špatně chodil. Synek když jsem je míjeli se nahlas zeptal, proč tak divně chodí. A já jsem se tak styděla, měla jsem pocit, že jsme tomu klukovi a jeho tatínkovi museli ublížit tou poznámkou. Tak jsem počkala až budeme z doslechu a pak jsem se i zlobila na syna, že tak nahlas komentoval a říkala mu, že nemá takhle mluvit, sice jsem mu řekla, že má nožičky nemocný,ale to je jedno. ta první reakce byla hrozná....no úplná kráva. Je mi to líto. Je mi líto i syna, že jsem nebyla schopná reagovat správně a on možná taky získal ten blbej postoj - hlavně dělat, že nevidím...
Snad se mi podaří to ještě napravit někdy. Sypu si tu popel na hlavu.Díky ještě jednou za osvětu pro nás zabedněnce.
 BenyM + Klárka/04 + Vojtík/09 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 8:20:07)
Celou diskuzi jsem si nepročetla ale přidám vlastní zkušenost...
Minulý týden byl syn na PH metrii což obnášelo že měl v nose na 24 hodin zavedenou hadičku a s tím nás poslali domů...
Když jsem v Holešovicích letěla na autobus tak jsem potkala asi babičku s klučinou a holkou...kluk kouknul na malýho, ukázal na něj prstem a řekl: Jé hele co to má...co mu je? A milá paní místo toho aby mu vysvětlila že je třeba kluk nemocnej (protože nemůže vědět že je to "jen" hadička od PH metru kterou mu druhej den vyndají)...tak s klukem trhla a začala na něj řvát co si to dovoluje že tohle se v žádným případě nedělá atd. atd. ...bohužel jsem fakt spěchala protože mi autobus měl za 2 minuty odjet...jinak bych se zastavila a klukovi bych to sama vysvětlila...dceři se také snažím vysvětlovat...akorát mě nedávno zamrzela její reakce..v Tescu jsme narazili na pána kterej ležel na zemi všude spousta krve...už u něj byla záchranka...a jak říkáváme dceři mi...že je kopyto když se nakopne nebo tak něco tak dcera na celej obchod začala že pán je hrozný kopyto..tak jsem jí vysvětlovala že pán třeba není kopyto že se mu třeba udělalo špatně a omdlel.a že ho to určitě hrozně bolí atd. atd.....už ani dceři nebudu říkat že je kopyto..bylo to poučení i pro mě...
 Pawlla 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 8:29:48)
Beny~t~~t~,promiň,mám ráda černý humor a tohle mě dostalo.
 Pawlla 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 8:27:56)
Vokounko,Ty nejsi žádný zabedněnec~6~,ten by totiž nikdy nenapsal tak hezký příspěvek.:-)Bohužel naše generace byla takhle vychovaná,postižení se zavírali do ústavů,aby nebyli vidět~Rv.Naše děti mají tu výhodu,že se s tím setkávají od mala a pokud mají normální rodiče,je vyhráno.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 8:32:13)
Lidé se odlišnosti bojí. Je to přirozená reakce. Stejně jako to, že je dítě zvídavé a vyptává se. Nepamatuji se, že bych kdy měla se synem podobný problém, on sice komentuje kde co, ale postižené zrovna ne. Nebo jsem se s tím zatím nesetkala. Vzhledem k tomu, že od tří let chodil do školky s vietnamskými dětmi ani nikdy nekomentoval jakoukoli odlišnost barvy pleti. Komentuje "hnusné" a "tlusté". Zvlášť se v tom vyžíval v zahraničí, kde se bláhově domníval, že mu nikdo nemůže rozumět.
Ale abych se vrátila k tomu, co jsem napsala na začátku. Mně nedělá problém bavit se s mentálně postiženým, když vidím, že vedle sebe má rodiče nebo jinou dospělou osobu. Stalo se mi, že si vedle mne třeba na zastávce sedl "downík" a začal mi něco vyprávět, měla jsem známou, která pracovala ve středisku pro lidi s DS a tam jsem se s nimi setkávala často... přiznám se ale, že samostatně se pohybující mentálně retardovaný člověk je pro mne docela těžký oříšek. Ne proto, že bych se ho štítila nebo jím pohrdala, ale nevidím mu do hlavy, nevím, na co a jak bude reagovat, neznám "vzorce" jeho uvažování a vím, že může ublížit. Což vidím jako daleko zásadnější problém, i když třeba okrajový...
 Pawlla 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 8:37:48)
Monty,člověk s těžším mentálním postižením se asi nebude pohybovat sám,ale v doprovodu.U lehčích postižení,si trofám říct,že ty myšlenkové pochody jsou stejné jako u nás,s tím rozdílem,že pomaleji chápe,je třeba používat jednoduché věty,třeba zopakovat.Jako když mluvíš s malým dítětem.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 8:45:42)
Pawllo,
já ti nevím. Neříkám, že se to stává denně, ale občas potkávám mentálně postižené samostatně a nemám z toho dobrý pocit. Vybavuji si třeba situaci, kdy v autobuse přisedl mladý kluk vedle mentálně postiženého a ten se s ním hned začal vybavovat. Ten kluk se snažil odpovídat normálně, ale odmítl mu třeba říct, kde přesně bydlí, pozvat ho na návštěvu apod. ... a je fakt, že postižený začal nakonec být docela slovně agresivní, i když kluk fakt nebyl nijak sprostý ani netaktní. Je otázka, jestli ta slovní agrese u některých mentálně postižených nemůže přerůst do fyzické. Pokud se volně pohybuje, může si koupit třeba nůž a pokud usoudí, že je to "zapotřebí", do někoho ho vrazit. Je to trochu podobné jako s opilci - prostě jim to v hlavě jede "jinak" a stát se může ledacos. Když potkám na odlehlém místě, kde nejsou další lidé klátícího se opilce, mám stejný nepříjemný pocit, jako když proti mně půjde mentálně postižený. On se třeba bude chtít jenom kamarádit, ale vím já, jak zareaguje na to, co udělám nebo řeknu? ~:(
 Pawlla 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 8:48:37)
Monty,to se jistě může stát,ale ta agresivita není až tak častá jak se píše tady na rodině.Nicméně stejně tak Tě může napadnout,probodnout nebo zastřelit na ulici i člověk bez dg a řekla bych,že to bude častější případ.
 Pawlla 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 8:51:44)
A tohle zrovna není fér,představ si,že se odvracíš od člověka ,který je úplně v pohodě,jen proto,že je postižený,Ty jsi si ho zaškatulkovala bez ohledu na to jaký je.To je právě to ,co by se dít nemělo.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 8:55:34)
Pawllo,
ale jasně že může, to je bez debaty. Jen jsem popsala situaci, která lehce vyvádí z míry mne... i když k ní dochází zřídka. A dítě se může postiženého bát z mnoha dalších, třeba i úplně iracionálních důvodů.
 Pawlla 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 8:59:38)
Ale potom je zase na rodičích,aby mu vysvětlili oč se jedná.Kolegyně vzala do práce čtyřletého syna,když uviděl jednoho klienta,bál se,že je bubák,ale i ten čtyřletý kluk po vysvětlení pochopil a dneska je s nimi kamarád.Tak proč to nechápou dospělí lidé?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 9:04:11)
Protože dospělý nerovná se ani inteligentní, ani dostatečně empatický.
 & 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 9:44:33)
Monty, to mluvis o sobe?



 16.5Salám&Lajka14 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 9:58:23)
Třeba i o sobě, v mnoha případech mám empatie asi tolik, jako je zlatých valounů ve fekální jímce. ~;)
 Vokounka 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 10:02:20)
H&M, nevím, jestli empatie pomůže tam, kde je člověk druhému nečitelný. Normálně jsi schopná přečíst z výrazu tváře, gest, mimiky, tónu hlasu,pohybů a vůbec z celého nonverbálního vyjadřování mnohé. Nejméně to, jestli člověk jedná přátelsky nebo aspoň nejeví známky agrese. Pokud jeho vnitřní nastavení neladí s vnějšími projevy, tak těžko vyčítat druhým, že si drží minimálně odstup a jsou ostražití.Může tam být i strach,proč ne. Je to nespravedlivé k těm postiženým lidem, ale asi je to přirozené a asi s tím nedá moc dělat. Ne každý pracuje s postiženými, ne každý se s nimi setkává denně...
 Petra Neomi 
  • 

Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 10:18:50)
Většina lidí je v situaci, kterou nemají natrénovanou, nejistá, ve styku s postiženými jsou imho nejvíc v rozpacích právě ti, kteří nechtějí urazit. Člověk prostě hned neodhadne, jaký tón a chování je přiměřené v případě, když máme před sebou dospělého s projevy cca čtyřletého dítěte. Proto mají imho lidé menší problém s tělesně postiženými, protože tam je odezva běžná a omezení je jen fyzické. Zvednout, podat, zazvonit... to zvládne každý, ale když před sebou vidím "paní" ve věku paní, která se chová jako děcko, i při nejlepší vůli jsem trochu v rozpacích a není to ani odpor, ani pohrdání.
 Pawlla 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 11:03:20)
Petro,jsi na rozpacích,protože na to jsme nikdy nebyli zvyklí.To je jedna z věcí,které nejvíc zazlívám komunistům,že takhle všechny postižené oddělovali.Já jsem vždycky tíhla k práci v soc.sféře,ale když jsem poprvé uviděla klienty,byla jsem v šoku,nikdy dřív jsem o některých postiženích neslyšela a netušila jak třeba můžou vypadat.I dnes to co ukazují v televizi není realita,vždy se ukáže "to lepší",ale přece jenom mají aspoň maminky možnost mít postižené dítě doma a my se musíme naučit,že je to normální.
 & 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 10:29:29)
Vakounko, pises to hezky, ale na osvetvou diskusi fakt nemam naladu. Promin.. ~x~

Libiku, tady to mas v primem pronosu, co mne s prominutim nejvic "sere". Takova Monty, s tema frustracema co ma v hlave, je docela dobry adebt na to, ze hodi do metra granat, az ji rupne v bedne. akorat to na ni neni na prvni pohled videt.. Ale na meho citliveho syna se vsichni budou koukat, jak na vraha jenom proto, ze se nanauci poradne mluvit a ma jinak rostly oci a nos. No nic jdu si ho uzit zatim je "slunicko", ale to se v puberte zmeni. Jak z jistou vedi "znalkyne" z Rodiny.cz..


 Vokounka 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 12:43:08)
H&M, mrzí mně, že jsem Tě tedy jak říkáš nasrala.
Možná tak vypadám, ale doufám, že že na žádné dítě se nekoukám jak na vraha.
To, že napíšu, že lidi, kteří nejsou čitelní mohou vzbuzovat rozpaky nebo nejistotu není nic proti ničemu. Nikoho neuřážím ani bych si netroufla. Zřejmě tedy spadám do kategorie - všichni neiformovaní tupci, co zírají.Dobře. Hezký den.
 Pawlla 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 12:49:00)
Vokounko,nemyslím,že jsi neinformovaný tupec a určitě to tak nemyslela ani HaM,konec jejího příspěvku spíš patřil Monty.
 Vokounka 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 13:12:46)
Pawllo,dík. V těchto dnech se tak nějak pasuju se skutečností, že syn má zřejmě něco na Aspergerův způsob.Takže, snad trochu chápu aspoň to, jak je těžký někomu ( v současné době komukoli ) vysvětlit, proč se chová jak se chová. Tam je problém násobený jeho nejspíš vysokou inteligencí v kontrastu k jeho neschopnosti se zapojit do kolektivu, je prostě "jinej" jak mi ho oklasifikoval sám velký ředitel školy, ze který jsem ho dala pryč, kvůli šikaně(nejenom)...ale to je je na jinou diskuzi.
 Pawlla 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 14:32:18)
Vokounko,pokud se budeš chtít poradit nebo svěřit,ohledně případné dg svého syna,přijď na diskusi autismus,už se to trošku rozjelo~x~
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 13:41:15)
Vokounko,
klid, to nebylo na tebe. To jde za mnou. ~;)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 13:39:43)
H&M,
musím tě zklamat, ale jsem zřejmě ten poslední možný adept na podobné jednání. ~;) Kdybych tu měla svoji zdravotní dokumentaci, s radostí bych ti z ní něco pěkného ocitovala.
 Pawlla 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 14:36:02)
Monty,jsem si jistá,že do metra nic házet nebudeš.~:-DHaM zkuste pochopit,někdy je toho na člověka moc a je pravda,že si člověk s postiženým dítětem kolikrát vyslechne perly.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 14:38:02)
Pawllo,
to je mi vcelku jasný i při mé demenci, já se na ni taky vůbec nezlobím.
 Pawlla 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 14:39:53)
:-)
 10.5Libik12 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 16:09:37)
Tam nešlo o to, jestli Monty hodí granát, ale že většinu trestnejch a vůbec šílenejch činů spáchaj lidé, kteří nám v autobuse nesdělej radostně, jak se mají a my přemýšlíme, jaká je to forma odlišnosti.

Strach fakt není na místě a je na většinové společnosti, aby se ho zbavila. Už proto, aby integrace byla obousměrná a nepůsobila úkory nikomu.
 Pawlla 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 16:51:57)
Hm,integrace,o té se hodně mluví,ale u nás je bohužel jenom na papíře.
 10.5Libik12 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 17:13:52)
A to naštěstí nežijeme před 20 lety, kdy se např. děti s DS automaticky separovaly. Znám nepřipravenou matku, která porodila takovou holčičku a lékaři jí bleskurychle pomohli k jejímu "uklizení". Nedá se asi čekat, že by se společnost změnila za jedno desetiletí.
zajímaly by mě zahraniční zkušenosti s integrací.
Zasjaj?
 Pawlla 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 17:18:02)
Ono to teď není tak okaté,ale ty snahy o separaci jsou pořád.O integraci v zahraničí psala pěkně i Aida,to jsem jen tiše záviděla.
 10.5Libik12 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 17:30:58)
To je teda smutný.

Jinak bych se vrátila k tomu, že se děti bojí odlišností, podle mě ne, mají to od nás. Zažila jsem x případů, kdy já jsem si prostě všimla, že něco je jinak(barva pleti, absence vlásků, řeč, oblečení, ale dítě to má prostě ve spektru a nekomentuje to)To, že moje dceruška řešila, proč se ten a ten chová tak a tak, jasně vyplývá z toho, že je naučená, jak se má chovat a co se dělá.(běžně)
 Zasjaj. 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 19:25:57)
Libiku, ja o tom kdysi psavala na Rodine na hlavni stranku ....

V USA nezavisle na statu nebo skolnim obvodu, zadnemu diteti nesmi byt upreno pravo na vzdelani.

Pojem "vzdelavatelnost" neexistuje jako kriterium, i deti lezici a napojene na prsitrojich musi byt ze zakona umisteny do skoly v jejich skolnim obvode vcetne dopravy a skola jim musi poskytnout takove terapie a pripdne i zdravotni asistenci odpovaidajici jejich stavu a to od TRI az do JEDNADVACETI let.

Do skoly chodi i deti permanentne napojene na dychaci pristroje, takove, ktere maji zachvaty kazdy den nebo takove, o kterych by jeden rekl, ze nevnimaji kolem sebe vubec nic. Presto maji spolecnost ostatnich deti a terapie vseho druhu, poznaji neco z velkeho sveta a muzou si vytvorit vlastni prostor bez rodicovskeho dohledu tudiz i poznat hodnotu domaci intimity. A v neposledni rade si rodice odfrknou a muzou normalne zit a pracovat.

Zili jsme ve trech ruznych americkych statech, vetsinou byla johanka ve spadove skole, tedy v te, kam by chodila i jako zdrava, ale ve specialni tride pro postizene a ta byla integrovana do programu skoly. Deti z te skoly se uci byt s postizenyma detma v ramci skolniho prostoru - jidelny, hriste, pohyb na chodbe. Spolecne akce s jinymi tridami jako koncerty, sport, vylety byly imho mnohem castejsi, nez ja si ze skoly pamatuju, takze deti z paraelek znaly normalne Johanku jmenem, na chodbe ji mavaly, drzely dvere, nejednou jsem to dojetim obrecela. Nektere deti z jeji specialni tridy chodily do normalnich trid na urcite predmety, ktere zvladly nebo i naopak, akademicky sikovna holcicka z normalni tridy chodila parkrat do tydne do specialky na terapie.
 Pawlla 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 19:29:05)
No a to je ono,to čemu se tady říká integrace je výsměch~Rv
 10.5Libik12 


Re: Soubytí s postiženými 

(5.9.2010 16:10:08)
To je dobré, co píšeš o USA, bohužel v rámci českého pojetí nevydržel v MŠ! autista ani s asistentem a byl postupně odejit do specializovaného stacionáře. Vozíčkáře měli na cirkevním gymnáziu s velikými problémy, ne že by ho nechtěli, ale budova nebyla uzpůsobená, což vedlo k tomu, že inkriminovaná třída nepostupovala v hierarchii pater a děti a někteří rodičové to nesli blbě. Problematika "zvláštních" Romů ve "zvláštních" školách se občas medializuje, ale je to jen špička ledovce. A to píšu o střípcích, ptž se tomu tématu nijak něvěnuji. Ještě tedy vím, že děti cukrovkáři jsou poměrně drsně odsouzeny k izolaci.
Pak se není co divit, že Monty trvá na tom, že je legitimní strach či nepříjemný pocit z postiženého, vždyť se s nimi nemáme čanci potkat. U ní mě tedy velice překvapuje fakt, že jí to zkrátka "nedochází"
Smutné.
 Zasjaj 


Re: Soubytí s postiženými 

(5.9.2010 18:01:20)
Ja si teda myslim, ze priznat si strach z jinosti je legitimni. Kazdej se v neobvykle situaci citi nejiste. Je to pud a jde o to, do jaky miry s tim clovek racionalne pracuje a necha tim ovlivnit svy chovani. Ja spis vinim spolecnost, ze tu jinost prohlubuje separaci.
 10.5Libik12 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 16:06:44)
Mě taky překvapilo, že třeba Monty,co občas určo nějakou věcičku přečte, má nefalšovaný strach z postižených lidí.

Já bych zavedla integrační výchovu možná místo té modní sexuální. Pokud vzdělaní dospělí lidé nepřipraví svá děcka na jízdu autem s postiženým dítětem a nechaj je pronést "vedle ní si nesednu", jiní mají bobany s nimi jet busem, další jako já váhají jestli kámošku s autistou obejít obloukem(aby nemusela nic říkat) nebo si ji nastěhovat do baráku(aby se necítila sama), je to s námi hodně, hodně špatný.

Já jsem včera na dětském hřišti u Plazy tedy s povděkem kvitovala, že neznámá maminka, jejímuž dítěti ten malý filmový hrdina(fakt tak vypadal, nemohu si pomoci, měl krásný zasněný oči) kouzenickým knifem ommotnoval něco z kola, než jsme stačily hnout zadkem, byla výborná.
Kolo si spravila a tomu malýmu postupně nabízela všechny přinesený hračky, svý kluky krotila.

Koukám, kolik známých lidí na Rodině, má postižené dítě a mám velkej respekt k jejich mateřství.

Asi to zní jako kliše, ale já když jsem včera s tou Janou byla 2 hodiny, úplně mě fascinovalo, jak moc ona to své dítě zná, jak mu rozumí podle tváře, ví na co se rád dívá,jak na co reaguje..
Vedle toho, já jsem naprosto externí liknavá matička.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 18:05:49)
Obávám se, žes mne vůbec nepochopila, Libiku. Nepsala jsem o tom, že mám "strach z postižených". Jen o tom, že člověk prostě NEVÍ, na co a jak zareagují např. tou agresí. Protože se to ani vědět nedá. Vím, že přirovnání k opilcům může někomu přijít nevkusné, ale lepší mne nenapadá, takže se za něj omlouvám. Ano, nerada potkávám na odlehlých místech samostatně se pohybující opilce a stejně tak nemám dobrý pocit, když se proti mně řítí člověk, který JE očividně mentálně retardovaný. Je fakt, že kudlu může vytáhnout i distinguovaný úředník. To nezpochybňuji. Ale půjde-li proti mně chlápek v kvádru, je o něco větší pravděpodobnost, že má totožné nebo minimálně kompatibilní myšlení, zatímco u mentálně postiženého je vysoce pravděpodobné, že ho nemá. To je zhruba to, co jsem chtěla napsat.
 Pawlla 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 18:11:45)
Monty,není moc pravděpodobné,že Tě mentálně postižený člověk napadne,opravdu ne.Agresivita může některé dg provázet,ale není to pravidlem.Protože v úsp pracuju,tak jsem to samozřejmě viděla,vždy se jednalo o těžké postižení,určitě nemáš šanci je potkat v metru.~;)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 18:15:19)
Pawllo,
taky jsem to viděla. Nejde proboha o to, že tě podřeže. Ale já fakt nesnáším, když na mně někdo cizí hrabe. To není v pravém slova smyslu strach, jak se mi pokouší podsunout HaM. To je prostě moje chápání osobní intimity a mně některé projevy NĚKTERÝCH postižených vadí. Možná se dneska nosí být pokrytec a říkat, že to přece nikomu nemůže vadit. Bohužel na takovém stupni empatie fakt nejsem a nikdy ani nebudu.
 & 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 18:17:53)
To rikam dalsi historky z MHD a od sousedu z chaty.. ~;) Fatk se na tebe hrabe nejaky mentalne postizeny, ktery sam cestuje MHD?? Kecaas.. ~j~
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 18:24:40)
H&M,
sorry, chápu tvé rozhořčení, ale na této platformě skutečně nelze diskutovat. Cokoli napíšu okamžitě zpochybníš, takže o svých osobních zkušenostech nebudu psát nic. Ale možná bych mohla zkusit zavolat svojí kamarádce, co měla těžce mentálně postiženého bratra. Byly by její osobní zkušenosti dostatečně věrohodné, nebo bys mne obvinila z toho, že je to fake a píše to nějaký investigativní žurnalista s bujnou fantazií?
 & 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 18:51:33)
Monty, jde o to, ze ten bratr tvoji kamaradky, tezko jezdil sam MHD. Hl. kvuli svoji vlastni bezpecnosti, to ze se tam sapal na nejakou Monty, bylo az druhorady...
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 19:03:35)
H&M,
mícháš všechno dohromady. O MHD jsem psala v úplně jiné souvislosti. A o "sápání" taky.
 & 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 19:10:26)
Monty, ty se v tom zese motas.. oni mi vubec nevadi, ale vlastne mi vadi.. ~g~ A kde se na tebe teda sapou?
 Pawlla 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 18:21:21)
Monty,to je logické,že Ti to vadí a tak jak chceme toleranci pro sebe,musíme tolerovat i Tebe,to je základ.Není problém,taktně a slušně postiženému říct,tohle ne.To je to ,že integraci tady lidi nechápou.Integrace je když postiženého bereš úplně stejně jako ostatní lidi,má stejné šance,může do stejné školy,může do zaměstnání,ale stejně tak musí dodržovat pravidla a přizpůsobit se,protože integrace není,že" může vše".
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 18:26:06)
Pawllo,
viz níže, integrace má své hranice. Člověka s IQ 4O budeš jakkoli integrovat docela dost blbě.
 & 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 18:11:22)
Libiku, jeste k Monty, kdyby ten svuj strach alespon otevrene priznala.. Ale ona to podpori radoby znalecky "ja vim, jak se chovat k lidem s mentalnim postizenim, protoze kamoska s nima pracuje..." Zas abych ji nekrivdila neni jedina, kdo tekhle argumetuje... a kdyz se s nima pustis do diskuse, tak si nahle zacnou vzpominat na dalsi a dalsi historky z MHD, od sousedu na chate, atd.... ~:-D

Ale tvoje dcera se chova naprosto prirozene, zas ji nerikej ze normalni se valet na zemi.
Ja myslim, ze s to docela zvladla dobre, kdyz kamaradka Jana s tebou mluvila celkem otevrene.
Kazdou matku bez rozdilu vzdelani potesi, kdyz ji pochvalis dite a pokusis se s nim o kontakt. Ikdyz u autistu je to o necem jinem.
 10.5Libik12 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 16:49:11)
Jo, lidi se ještě nevymotali z pravěku, právě jsem si přečetla v Magazínu LN, jak v Tanzánii rituálně vraždí albíny, to jsme na tom ještě dobře.

Jinak je ke zvážení, jestli většinová uzavřenost, s níž nikoho neoslovujeme a připadá nám divné, když to někdo jiný udělá(viz. Montyin dopravní prostředek), není sama o sobě diagnozou
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 18:12:11)
To přece není o oslovování nebo neoslovování. Mne za den osloví dost cizích lidí a já jich taky pár oslovím. Fakt mi nepřijde divný, když mne dítě s DS osloví, nemám k němu žádnou averzi, normálně se s ním budu bavit jako s každým.
Bohužel dětem je taky někdy dvacet, třicet, a ta bezelstnost a bezprostřednost už není akceptována stejným způsobem, protože stejně jako bych se nenechala osahávat nebo oslintávat cizím nepostiženým, nenechám se ani cizím postiženým. A zažila jsem i pár hodně nepříjemně se projevujících lidí s mentální retardací. Takže proto. Ono se to strašně hezky mluví akademicky. V reálu to s tou všeobjímající integrací nemusí být až taková idyla.
 Pawlla 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 18:15:52)
No tak jak už jsem psala Libikovi,tady žádná integrace není,to je jenom jako.Já píšu své zkušenosti,stýkám se s postiženými jak v práci,tak v soukromí,někdy mi příjde,že už neumím komunikovat s normálními lidmi~t~
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 18:22:04)
Pawllo,
jistěže není, protože to od určitého stupně postižení není prostě možné. Společnost je nějak nastavená a existují hranice, které nelze posouvat proto, abychom žili navždy v pozemském ráji jak z jehovistický publikace. Žijeme v době, kdy se společnost o postižené stará nejlépe v historii a ty, kteří "integrovatelní" jsou se integrovat snaží. Že to u středně těžké až těžké mentální retardace není možné nám může být maximálně líto, ale je to prostě fakt.
 Pawlla 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 18:27:38)
Monty,jenže ono to těžce pokulhává i u lehčích postižení.~RvNechci sem pořád cpát svého syna,ale mě nepříjde normální,že autista,který má intelekt v normě a není agresivní,nemůže chodit do běžné školy.A kolik dětí,které mají jenom ADHD,bylo strčeno do speciálních škol,to je ostuda ČR.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 18:28:26)
Pawllo,
to máš pravdu, v tomhle jsme tady sto let za opicemi. ~:(
 & 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 8:50:20)
Monty, jestli ten clovek zvladne sam cestu MHD nebo chodit po ulici, tak bych se fakt nebala toho ze me prasti, protoze jsem se na nej krive podivala..
 ..maya.. 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 11:18:02)
my máme sice jen adhd ale i tak se někdy setkávám s nepochopením a ignorací...bohužel i mezi dětmi na hřišti, malý je takový živý ale strašně komunikativní, on vletí mezi dítka a pozdraví, představí se a oni utečou~n~...lepší to má mezi staršíma dětma, ti se ho zas až tak nebojí...ale zas už si nechcou hrát...
 Mája+M(7/11) 


Re: Soubytí s postiženými 

(3.9.2010 11:49:10)
Nejlepší je brát odlišné lidi prostě takové, jací jsou, já s tím nemám problém, protože pracuji s mentálně postiženými, přijde mi to snadné - akceptovat, že někdo prostě nedokáže pochopit nebo udělat to, co dokážu já, a podle toho s ním jednat. Když víš, jaké má ten druhý postižení, tak je to snadné. Zeptala bych se maminky toho postiženého dítěte, v čem teda spočívá její omezení, abys věděla, jak se s ní vůbec bavit a co od ní čekat.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Kosky