Luckaaa |
|
(13.8.2011 9:52:52) Ahoj ,píšu jen abychom se podělily o své zkušenosti s babičkovskou rolí, dědečky nevyjímaje.... já mám tři děti a mám je já a můj muž a je hlavně naší povinností se o ně starat.o tom žádná,ale musím upřímně napsat , že mne mrzí že mamka není ta babička co ráda pohlídá. prakticky se mi nestalo, že by mi mamka zavolala jestli nepotřebuji pomoct, anebo ještě lépe, že by byla ráda s vnoučaty a užívala si jich - to že i hodinka klidu tím vzniklá vám pomůže v starání si o domácnost aj ani nemluvě. pak také si člověk potřebuje i odpočinout..... no já jsem od začátku věděla, že se máma v tomhle směru nepřetrhne a také jsem ji nijak nevyužívala. nemůže si ztěžovat.třeba jsem i dcerku odhlásily z kroužku neb jsem to nestíhala a s kojencem a dalším bráškou nezvládala. tekrát jsem ji poprosila zda by nemmohla jednou týdně dcerku vzít na kroužek...jednaloby se všehovšudy na cca 2hodinky. nemohla, protože už chodí v úterý cvičit a už kvůli tomu odchází z práce dřív...blbost v práci byla přesčas, kroužek začínal v půl páté....nic jsem neříkala nenaléhala, neb chápu, že má právo si svůj život zařídit sama, ale pak mě štvou ty keci, že je škoda ža dcerka už na ten kroužek nechodí... to stejné ve směru k našemu bytu...tamhle bychom měli tohle, tuhle by to chtělo zrekonstruovat....spousta vítek a přitom by stačilo, aby si vzala prcky na pár víkendů k sobě a my bychom konečně mohli doobložit kuchyňskou linku a spoustu dalších maličkostí v bytě, které tu čekají až bude trochu čas. bohužel nejsme finančně na tom tak, abychom si to nechali udělat nebo si zaplatili hlídání to by byla ovšem jiná. navíc si říkám, že ona by se potěšila s vnoučaty a nám by to bodlo....to mě mrzí asi nejvíc, že od ní nevidím upřímný zájem o děti. kupuje jim hromadu dárků, ale stačí jí je jen zhlédnout jako obrázky a pak stejně když je na návštěvě sedne ke kafi a krafá jen o sobě, nebo o tom co bychom měli, popřípadě pomlouvá švagrovou jak má neuklizeno (co asi vypráví o nás). no už mě to přestalo bavit.letošní léto mě přesvědčilo, že od mámy oprvdu nemohu nic čekat, horší že nemám ani zájem o ni jako takovou. jediné co si říkám není správné z pohledu dětí jim brát babičku, tak jistě formálně se asi budeme vídat. ovšem co to bude znamenat se ještě uvidí. k čemu došlo. mamka šla do důchodu a já si řekla že možná teď bude čas na to být babičkou. chápejte kdyby měla jasné stanovisko že mi hlídat enbude tak o tom žáddná, ale ona sama říkala že mi pohlídá a vlastně to použila v práci jako argument když jí přemlouvali jestli ješťe nechce zůstat. no a pak nic. spousta dalších výmluv proč nemá čas. no ale domluvily jsme se že si vezme děti na prázdniny na chalupu (myslím že na to kývla neb by se cítila už blbě že jen tlachá o tom jak mi bude hlídat, ale á jsem hloupě věřila že ty děti chce). cca na týdden. a bude tam i druhá babička aby na ně byly dvě (druhá babička bydlí 300km od nás, tak buhužel s hlídáním... tohle přijela na tu chalupu jako za námi za rodinou a vlastně šťastná že bude mít také děti bez našeho dozoru)) vše bylo domlouváno asi měsíc dopředu v jasných souvislostech. no jenže mamka to nakonec nezvládla. projevilo se to tak, že jsme se šíleně pohádaly když jsem si pro děti přijela. bylo na ní vidět že je nervózní a začala mít různé poznámky na všechny okolo, nakonec jsem se neovládla a také jsem ji nešetřila. mluvila o tom,že byla postavena před hotovou věc, druhou babičku nevyjímaje....domlouvaly jsme to měsíc.....prakticky nás vyhodila z chalupy....já jsem věděla že je to rizikové dát ji děti na týden, druhá babička tam byla také proto, aby se nedostala sama s dětma do úzkých dvě si poradí spíš- takhle jsme to i domluvily , ona mě ujišťovala že to takhle zvládne a já viděla možnost konečně dodělat kuchyň vymalovat dětem, no mít už hotový byt k žití. je jasné že s babičkou počítat nemůžeme.teď to vím najisto to je jedna z pozitivních věcí na tom všem, že vím na čem jsme. přesto že se snaží vypadat jak nám bude pomáhat atp. tak ne. navíc v hádce útočila na manžela,což jsme do té doby netušili že s ním má problém, mě vyčítala co jsme jí říkala někdy v patnácti....co sem plete to co měla řešit v mé pubertě ....no byla jsem v šoku...další podrobnosti ani nechci popisovat přišlo velké zklamání, že opravdu nemáme babičku, já ji jako matku beru jen formálně...tedy teď už to tak mohu popsat, dřív to tak viselo ve vzduchu a možná jsem si to jen nechtěla přiznat, že to tak je. je to tak a je to boletné zjištění.respektive přiznání si to je úleva, bolestné bylo celé to zjišťování které začalo už v dětství...osobně vůbec nechápu proč nás máma měla,asi že se to tak mělo,škoda
|
pasivní |
|
(13.8.2011 10:06:04) Matka je mi hodně blízko od mládí, malé dítě mi hlídala míst školky.je kvalitně informovaná a rozumíme si.
Nicméně nikdy neměla děti týden v kuse,ale spíš jsem o to nestála.
|
|
Albar |
|
(13.8.2011 10:10:20) Lucko, i přes všechno, co jsi napsala, si myslím, že je škoda se s mamkou přestat stýkat. Ted´ jsi ještě naštvaná, ale až to trochu přejde, tak bych se zkusila s mamkou usmířit.
A co se týká hlídání, nám taky nikdo dceru nikdo nehlídal, navíc jsem se ještě jezdila starat o babičku, podotýkám i dcerou, od jejích 4 měsíců do dvou let. Navíc, proč bys nemohla vymalovat i když je doma My taky ted´malujeme, dcera nadšeně pomáhá, dostala svůj štěteček a maluje, celá spokojená, že taky pomáhá.
|
Albar |
|
(13.8.2011 10:13:30) A jsetli máš pocit, že to s ní opravdu nepůjde, tak se domluv s nějakou kamarádkou, že vám malou pohlídá. Na oplátku můžeš pohlídat ty jí, až b ude potřebovat a nebude tě to nic stát.
|
agnes+2 |
|
(13.8.2011 12:37:19) ona má děti tři! Už se vidim, jak maluju se třemi dětmi. Jinak mě teda přijde, že babičky by se měly umět k té své roli trochu postavit. Takové ty kecy o tom, že mají svůj život a právo na trochu klidu, to neberu. Rodina, to přece neni jenom máma, táta a děti. To jsou babičky, tetičky, dědové. My se přece zase o ně budeme starat, až oni nebudou moct. Jen at si vzpomenou, jak jejich děti byly u babiček kolikrát celé léto a nikomu to nepřišlo divné. Tím samozřejmě nechci říct, že musí hlídat bez ohledu na svůj program a kdykoliv se nám zachce. Je potřeba udělat pravidla.
|
JaninaH |
|
(13.8.2011 12:56:15) Ty jo, agnes, to je drsné. Jako že když se mi rodiče nebudou starat o moje děti podle mých představ, tak já se nepostarám o ně, až budou nemohoucí? Nebo to myslíš jinak, a já to špatně chápu?
|
agnes+2 |
|
(13.8.2011 13:13:32) myslim to jinak. Samozřejmě, že svým i manželových rodičům pomůžu, jak bude potřeba. Nezištně. Ale proč by takto nemohly uvažovat i ty babičky. Je přece evidentní, že dcera se třemi malými dětmi potřebuje pomoc. Je to její krev. Dcera si o to i řekla, přesto pomoc nepřišla. Proč? Copak takto se k sobě chováme v rodině, k vlastní dceři?
|
TerezieK |
|
(15.8.2011 16:17:40) Jinak Lucko vymalovat se da i s dvema detma, pokud mas teda sikovneho manzela nebo malire. Proste s detma vypadnes sama nekam a holt druha osoba vymaluje . My to tak taky delame . Uz jsme si zvykli. Chce to pevne nervy aspon deti vidi, ze se tatinkove neflakaji a ze se prace dela i rukama nejenom na pocitaci . Ja kdyz se s moji mamou bavim tak hovor skonci v momente, kdyz zabrousim na tema, ze nejak nestiham . V zivote jsem po ni nechtela, aby mi hlidala. A ani chtit nebudu, protoze nez otravena hlidaci babicka, tak radsi zadna hlidaci babicka .
|
|
|
|
allian* |
|
(13.8.2011 13:36:32) Janino, ale jistě že na tom něco je. Samozřejmě, že prarodiče nemají povinnost se starat o mé děti. Zatímco já jako dítě mám ze zákona povinnost se postarat o své rodiče ... ovšem jakým způsobem to udělám, to už bude daný vztahy v rodině, že? Také si myslím, že babičky jsou v rodině nezastupitelný element, ale stejně nemám radost, když se mi naši doma usadí, podělí děti čokoládami a potom je odvelí do pokojíčků, že si chtějí odpočinout. V podstatě jsou děti během jejich čtyřdenní návštěvy více samy, než když u nás naší nejsou. Protože je děti prostě obtěžují. Výsledek je, že jen čekají až vytřepou čokolády a zase vysmahnou. Nicméně se o děti zajímají, chtějí vědět, jak si vedou ve školách, s kamaráda, jestli jsou v pohodě. Ale tak nějak zdálky. Čili to tu 2x do roka vydržím, protože je mi to milejší než konflikt. Nemůžeš vztahy v rodinách zevšeobecňovat. Vstřícnost a schopnost domluvy by měla být na obou stranách. Babičce, která se o mne starala všechny volné dne a prázdniny a u které jsem nikdy neměla pocit, že jí svou přítomností obtěžuji, jsem ráda v jejích posledních měsících a dnech posloužila tak, aby odešla uprostřed láskyplného pozornosti. Jak to bude s matkou nevím. Vím, co se ode mne očekává, ale ta očekávání se mi příčí, vzhledem k dlouhodobým vztahům. A jsme u toho nekomunikace, nepochopení. Přesně jak píšeš, nechci matku tlačit do babičkovské role, tak jak si představuji já, toho jsem daleka. Ale její chování mi nevyhovuje a až bude nutno o ni pečovat, pravděpodobně to zařídím jinak, než jsem to udělala s babičkou.
|
|
Luckaaa |
|
(13.8.2011 15:00:10) já nevím jestli to jde takhle oddělit, co když jako dcera já zrovna na tom nebudu dobře a ten kdo by mohl vypomoci budou právě vnoučata? já myslím ,že je to o těch vzorech...pokud neprojevuji zájem o ně nemohu očekávat upřímný zájem od nich. jde o pomoc v nouzové situaci. pokud není schopná máma pomoci mě v mé nouzi, třeba zrovna hlídáním dětí, nebo také čímkoli jiným, nemůže očekávat mou pomoc až sama bude potřebovat. samozřejmě se nemusím chovat jako moje mamka a ani to nemám v plánu, mám svůj vlastní rozum a hodnuty, ale pokud se chovám jako sólista může mne čekat že také zůstanu sólo ikdyž už o to nebudu stát....
|
Kapradina |
|
(13.8.2011 15:13:36) Lucko, přelítla jsem tvou diskusi v rychlosti a po celou dobu, co ji čtu si v duchu říkám a děkuji svým rodičům jaký jsou babička s dědou! Asi jim v nejbližší době poděkuji, protože spousty věcí beru jako samozřejmost a jak to tu tak čtu, tak to tak plno lidí nemá. Mám prostě skvělé rodiče, kteří mají upřímný zájem jak o mě, tak o svá vnoučata. Pohlídají kdykoliv, berou si je na dovolenou nebo jen k nim a nejmenší dvouletá dvojčata pohlídají kdykoliv přes den, třeba jen na dobu, dyž si potřebuju uklidit nebo dojet na nákup, či na jinou aktivitu se staršími. Miluju je a děti je také milují! Ale hlavně hlídání vnoučat nepovažují za povinnost. Se svými vnoučaty mají perfektní vztah, dcera se babi kolikrát svěřuje s věcmi, které ani já nevím. Věřím, že naše rodina, po tom, co jsem si tu přečetla funguje skvěle a že nebude v budoucnu problém se z mé nebo ze strany dětí o prarodiče postarat. Nejlíp se prostě vychovává příkladem.
Tím jsem ti ale asi moc nepomohla což? Je to moc smutné, že to takhle u vás dopadlo. Důležité je, že más skvělého manžela a ve dvou se problémy zvládají líp. Prostě už víte na čem jste a nechte tedy babičku žít její život a vy si zase žijte svůj.
|
Luckaaa |
|
(13.8.2011 15:22:18) dík, Tobě také přeji ať si to užíváte já ani nestojím chtít po mamce hlídání když vím že je to z donucení....chjo
|
|
|
|
|
allian* |
|
(13.8.2011 13:44:54) Jistě, já se o svou matku taky postarám...tak jako se ona postarala o mne ;-)
|
|
|
allian* |
|
(13.8.2011 13:44:13) Není to povinnost, ale je to minimálně slušnost,zejména v případě, kdy ti prarodiče měli servis v podobě hlídání od svých rodičů. ( U nás to tak bylo) Navíc, pokud jsou prarodiče požádáni mají možnost odmítnout, pokud to neudělají, ale zato udělají scénku poté, co hlídání proběhne, byla bych na místě zakladatelky namíchnutá taky.
|
|
|
|