Unicef |
|
(19.12.2013 9:13:25) Rodiče, které svému vlastnímu dítěti provádějí takovéhle věci, jsou zrůdy. Jistě existují dobří psychologové, kteří by možná trochu pomohli, ale taky existuje hromada psychologů, kteří prostě chodí do zaměstnání, a ti moc nepomůžou.
Asi před 10 lety jsem se taky v lecčems plácala, zkusila jsem několik psychologů a výsledek byl 0 (resp. pouze jsem si uvědomila, že touhle cestou to nemá smysl). No a pak mi doktorka gynekoložka doporučila MUDr. Cajthamlovou. Ano - tu, která se potom stala na Primě velmi populární v souvislosti s obezitou. S MUDr. Cajthamlovou jsem absolvovala jednu jedinou konzultaci, okamžitě dokázala identifikovat problematická místa, pojmenovala to, o čem člověk vůbec nechce mluvit. Polovinu návštěvy jsem probrečela, ale bylo to VELMI očistné. Naordinovala nějaká homeopatika. A musím říct, že tato návštěva byla z hlediska mé duše ZCELA zásadní. Hodně věcí jsem si urovnala a s dost věcmi se dokázala vyrovnat. Takže za mě - doporučuju Cajthamlovou.
|
Czeperka |
|
(19.12.2013 9:18:39) Moc mi pomohla kniha Probuzení tygra
http://zdravi-literatura.hledejceny.cz/levine-peter-a-probuzeni-tygra/
|
Anthea |
|
(19.12.2013 9:57:19) Otázka je, jestli od psychologa nečekáš moc? Respektive dostat se do stavu, jako byl před traumatem. To si myslím, že je nereálné. Ve skutečnosti jsi své trauma zpracovala moc dobře, dokážeš fungovat ve vnějším světě tak, že ti to nezabránilo mít sebevědomí /nebo to alespoň úspěšně hrát - to ale dělá dost velká část lidí/, procestovat svět, založit úspěšnou firmu, najít si ne násilníka a ponižovače, ale zřejmě empatického muže, před kterým nemusíš tohle trauma tajit, dokonce to chápe, přenese se přes to, že si sex neužíváš. Pravda, sex - to je asi jediné, na čem by se dalo v tvém případě pracovat - terapie a zlepšení, protože - přemazat paměť /pokud nebudeme mluvit o alternativních technickách, ne psychoterapii nelze/ - čili střípky vzpomínek se budou objevovat i tak. A podle mě je v tobě nabouraná prazákladní důvěra v rodiče jako skály, opory, to ti chybí. To způsobuje, že když máš větší zátěž, cítíš se jakoby sama, bez opory, bez pevných kořenů. Jednou jsem tady na nějaké diskusi, psala, že tohle bohužel jde těžko změnit, musel by to být terapeut ne na vykecání, ne na rozbor, ale někdo, s kým si člověk vytvoří hluboký dlouholetý vztah, získá pocit akceptace jako od moudrého rodiče. Získá stabilitu, potvrzení své "správnosti", toho, že nemá žádnou spoluúčast na tom, že je v zásadě dobrý a akceptovatelný.
A jistotu, že u něj může hledat citovou oporu /protože to je taky důležité, i dospělé děti se vrací za svými rodiči, když si nabijou čumák, vyplakat na rameno - ten pocit, že je kam jít, že ta základní jistota funguje je za normálních okolností narušený až ve vysokém stáří rodičů, když přestanou fungovat - třeba Alzheimer, nebo jejich smrtí - to pak každé dítě, kde byl funkční vztah nese špatně, protože jak říká "najednou jsem si uvědomila, že už jsem na světě sama - byť s manželem, děti, ale bez biologických rodičů, neměnných opor, které se za člověka postaví, i kdyby spáchal kdoví co/.
Tu akceptaci, potvrzení možná může člověk získat i jinde než u rodičů, ale musí mít velké štěstí na člověka, se kterým si sedne, který k němu bude mít opravdu vřelý vztah /nejlepší starší člověk nebo nějaké společenství/ a citově z toho člověka vytáhne.
Protože se jedná o city, pocity, ne o rozumové zpracování, to Termix zpracovala dobře.
Já se současně s Monty obávám, že takhle daleko se člověk se standartním terapeutem vůbec nedostane, to by musel mít velké štěstí na člověka. A pravda je ta, že člověk, který to má rozumově zpracované je schopný to vcelku kočírovat - jako Termix. Terapie ale znamená velké rozhrábnutí i kdyby ten terapeut byl dobrý. A je otázka, pokud je člověk v současné době funkční, jestli je ta pravá doba na to, nechat se rozhrábnout do hloubky a znovu rozebírat už v sobě rozebrané. Taky by mohlo následovat i když přechodné slušné zhoršení stavu.
Na závěr - částečně si myslím to, co Monty, u psychologa se vybrečet, vypovídat, svěřit, může rozkrýt věci, které si člověk neuvědomoval, ale u standartní terapie bych nečekala, že ze mě udělají člověka, který bude vnitřně jistý, bude takový jaký by byl, kdyby to trauma nikdy neměl. Musel by dát citové opory a doplnit deficit, nahradit třeba ty dva rodiče, co selhali -jeden zneužíval sexuálně, druhý citově. Vždycky tam bude chybět ten pocit opory v základních jistotách /rodičích/, akceptace jimi, že já jsem ta správná, není ve mě nic špatného. Pokud tohle někdo dokáže dodat, pak by byl člověk úplně uzdravený, jinak ne.
|
Anthea |
|
(19.12.2013 10:00:37) Já vím, že Dobri byla se svým názorem odmítnuta, ale tak si říkám, že možná nějaká dobrá křesťanská komunita ten pocit akceptace a stability v člověku vytvořit může.
Když tedy nebudu řešit trauma toho, že si sex neužívá, to opravdu dořešit s terapeutem, ale asi nečekat od toho zázraky, že to zmizí úplně.
|
|
kambala pláááckááá |
|
(19.12.2013 10:01:25) já nějak nechápu zdejší odpor k psychologům
je to prostě doktor pro duši. jasně, jsou blbí psychologové, stejně tak jako blbí obvoďáci a blbí neurologové a blbí advokáti
zuby si samy netrháte a hledáte tak dlouho, dokud nenajdete správnéo zubaře. a s psychology je to to samé. já pracuju 14 let v organizaci, které obětem pomáhá a za tamní psychology bych dala ruku do ohně, jsou skvělí a vidím, jak těm lidem pomáhají
|
Monty |
|
(19.12.2013 10:06:07) kambalo, ale to není odpor vůči psychologům, to je víceméně reálný náhled na to, k čemu psycholog slouží. K psychologovi se člověk chodí vykecat a je možný, že ho psycholog při tom vykecávání navede směrem, kudy dotyčný sám nepřemýšlel a nějak si to zpracuje. K zubaři nechodím proto, abych mu vykládala, že mě bolí zub a nečekám, že se mnou bude hodinu rozebírat důvod - chci, aby mi ho opravil. Což psycholog s "duší" jaksi neudělá.
|
Žžena |
|
(19.12.2013 10:08:07) Monty, a k čemu vlastně ti psychologové a psychiatři jsou? Ničemu nepomůžou, nic vlastně nespraví, proč k nim ti lidi choděj?
|
Monty |
|
(19.12.2013 10:10:52) Psychiatr je doktor, ten předepisuje léky a léčí to, co je pokládáno za nemoc. Psycholog NENÍ doktor.
|
Žžena |
|
(19.12.2013 10:12:21) Rozdíl mezi psychologem a psychiatrem stran předepisování léků znám, ale mimo to se mohou v mnohém překrývat. Používat stejné metody, psychoterapii atd. Psychiatr není jen předepisovač prášků.
|
|
Anthea |
|
(19.12.2013 10:18:37) Monty ty máš bohaté zkušenosti s různými psychology. Dostalo se ti v kontaktu s některým tak vřelého pocitu vztahu a přijetí, žes měla pocit, že pořeší tvoje trauma s rodiči a prarodiči? /mimochodem dost podobné jako Termixovo/ a taky ses to naučila v běžném životě jakžtakž kompenzovat.
Myslím takový vztah ty a terapeut, kdy bys měla pocit heuréka, tomu člověku na mě opravdu záleží, ten mě opravdu akceptuje.
Tohle mj. přece celý život hledáš, co měli dát rodiče. A tohle hledá podle úvodního příspěvku i Termix /kromě té sexuální stránky, ale jak jsem pochopila, tam to není o tom, že by nemohla sexuálně žít, flashbacky jsou jen občasné, ne trvalé a bránící sexu/.
|
Monty |
|
(19.12.2013 10:22:12) Antheo, ale o mne nejde, píšu sem proto, že tohle máme v rodině, hned vícekrát - babičku znásilnil sedlák, u kterýho sloužila, matku obtěžoval vlastní otec, jeden příbuznej seděl za zneužívání svý adoptivní dcery... táhne se to naší rodinou jak červená nit.
Mne k psychologovi primárně posílala matka, protože měla pocit, že nejsem normální a chtěla, aby jí na to někdo dal štempl, jako že ona za nic nemůže, ale ten špatnej jsem já.
|
Ropucha + 2 |
|
(19.12.2013 10:33:07) Monty, tohle má v rodině bohužel ledaskdo. A každý se s tím vyrovnává po svém. Ty jsi byla matkou posílána k psychologovi, se kterým jsi neměla zájem spolupracovat a nenašli jste společnou řeč, fajn, je to tvoje zkušenost, zvolila sis vlastní cestu, jak se vyrovnat (jak to bylo úspěšné, o tom by jiní psychologové možná mohli vést nekonečné debaty). Ale možná by bylo na místě respektovat, že ne každý funguje stejně, jako ty, přestože projde podobným problémem. Placatka tu psala něco o svých zkušenostech s oběťmi násilí a psali tu i jiní, kteří o tom něco vědí. Tvoje zkušenost je jen tvoje, není univerzální. Můžeme vzít na vědomí, že ty osobně na psychoterapie absolutně nevěříš, ale to je tak všechno. Myslím, že Termix to nepotřebuje číst pořád dokola.
|
Monty |
|
(19.12.2013 10:41:00) Anett, vždycky jsem měla za to, že je daleko lepší slyšet i skeptický názor z druhý strany než vidět v něčem "univerzální řešení", nadchnout se pro ně a pak vyhořet. Pád pak o to víc bolí. Plácání po zádech neposkytuje ani ten psycholog. To je taková specifika Rodiny - kdo zpochybňuje nebo publikuje méně populární názor, je za něj ostrakizován. Přesto to občas dělám, protože mi to přijde pro tazatele užitečný.
|
Ropucha + 2 |
|
(19.12.2013 10:48:30) Monty, ne, to není ostrakizace za názor, který jde proti proudu. Myslím, že protichůdné názory tu stojí vedle sebe docela často a jsou přijímány a respektovány. Ty ovšem jako kolovrátek vehementně oponuješ všem, kteří mají jiný názor nebo jinou zkušenost, než ty. Ono stačí napsat, já jsem skeptická, protože moje zkušenost je negativní. Tečka. Tvé příspěvky působí dojmem, že si neustále musíš něco dokazovat, proti všem. Netvrdím, že je to nutně obraz reality, ale mně tak vyznívá to, co tu píšeš.
|
|
|
|
stará Marie |
|
(19.12.2013 10:42:16) Monty, skutečně nejde o tebe, ale o to, zda se Termix může dostat pomoci. Tvoji skepsi ohledně psychologů naprosto chápu, přesto se domnívám, že kdo hledá najde, a existují i velmi schopní (respektive pro daného člověka vhodní) psychoterapeuti, kteří opravdu dokážou pomoci. Nejde jen o to se vypovídat a kde nic tu nic. Že ty máš takové zkušenosti souvisí hodně i s tvojí vysokou inteligencí (již jsem to ti to tu psala před lety: člověk s přílišným nadhledem, despektem k psychologovi-psychologii, uvědomováním si toho, co ten odborník zrovna dělá, schopností kritického hodnocení jeho práce, to má holt s nalezením toho pravého těžké). To, že člověk sám ví, proč je mu blbě, co ne/bylo v dětství, rozumí problému atd... ještě neznamená, že si dokáže také sám pomoci. Nedokáže (a pokud se mu to nepodařilo za posledních pár desítek let, je to celkem nabíledni), potřebuje pomoc zvenku.
Píšu to zde pro TERMIX: pomoc existuje, stojí za to ji hledat a najít. Určitě si najdi vhodného psychologa (psycholožku). Projdi webovky, načti si o různých terapiích-postupech, směrech, co by ti mohlo vyhovovat, a podle toho hledej psych., který ty metody používá. Nenech se odradit případným neúspěchem - tj. návštěvou psych., který ti nebude vyhovovat, zkoušej dál. Nemusíš se zbytek života trápit! Přeju hodně štěstí
|
Kudla2 |
|
(19.12.2013 10:46:29) Marie, přesně
ono u toho psychologa právě o tu racionální stránku ani tak nejde, respektive často si rádoby "racionalizujeme" věci, které vůbec racionální nejsou, a on to může pomoct rozklíčovat.
Pro mě je psycholog především o pocitech, racio mám plus mínus klacek taky zvládnuté, ale pocity si občas poručit nedají a bývají dost iracionální, a je fajn mít někoho, kdo to pomůže rozplést a upozorní člověka na slepé uličky, ve kterých by se třeba sám zasekl a nemohl dál.
|
|
Anthea |
|
(19.12.2013 10:48:59) Marie třeba i Monty by šlo pomoct. To by ale musela natrefit na člověka, u kterého by uvěřila, že mu konkrétně NA NÍ hluboce záleží. Na jejích pocitech. Ne aby se cítila jako klient, aby jí dokázal dát nějaký citový přesah. Podle mě tam Monty hledá tohle a psychoterapeutické rozbory jsou pro ní spíš kontraproduktivní, protože si někde v hloubi duše říká: holečku, teď se mnou děláš testík x, ten slouží na to...no to známe. Ale pak zavřeš dveře a je ti egál, jak já se cítím.
Možná se pletu, ale podle mě Monty hledá v dobré terapii právě tohle. VZTAH. AKCEPTACI. Jenže na takové úrovni, jako od blízké osoby.
Jak už jsme se tu obě shodly, to jí měli dát rodiče a mohl by jí to dát i někdo jiný, možná spíš než většina terapeutů, která takhle práci nepojímá, ani pojímat nechce.
|
Žžena |
|
(19.12.2013 10:51:39) Antheo, Monty předem jakékoli terapie blokuje tím, že ONA PŘECE NEMÁ PROBLÉM.
|
Monty |
|
(19.12.2013 10:53:31) Nemá. Vadí to? Nebo myslíš, že každý, co nedostal to, co chtěl, má problém? Max. tak smůlu. A tím bych už z této diskuse sebe vynechala, to Termix v ničem nepomůže, mne to nebaví a ostatní taky ne.
|
Žžena |
|
(19.12.2013 10:55:01) Monty, mně to nevadí. Ale pak nechápu Tvoji averzi k psychologům. Ty s nima vlastně žádnou špatnou zkušenost nemáš. Oni Ti nikdy nemohli bejt co platní, když žádnej problém nemáš
|
Monty |
|
(19.12.2013 10:58:31) Žženo, stručná rekapitulace. Psycholog je člověk, ke kterému se ostatní chodí vykecat a který může navést na nějakou cestu při zpracování problému/traumatu, kterou dotyčný přehlédl nebo neznal. Není to člověk, který poskytuje univerzální řešení "problémů", nemá kouzelnou hůlku, neumí mazat ničí software a neumí udělat z člověka XY někoho úplně jiného. Nemám averzi vůči psychologům, pouze tvrdím, že čekat od nich účinnou a trvalou pomoc, očekávat od nich zázrak na počkání je nebezpečný.
|
Žžena |
|
(19.12.2013 11:00:10) Monty, stručná rekapitulace: Místo abys normálně diskutovala, polemizuješ s vlastními konstrukty, které ostatním diskutujícím akorát vkládáš do úst (klávesnic).
V diskusi budu pokračovat, až odpovíš na můj příspěvek.
|
Monty |
|
(19.12.2013 11:02:11) Žženo, už není třeba, Anthea velmi pregnantně vyjádřila i můj vlastní názor.
|
|
|
Blank zero |
|
(19.12.2013 11:03:12) Vidím to podobně. Když je psycholog citlivý, tak řadě lidem může pomoci, že je někdo se zájmem vyslechne a případně přidá nějaký komentář, povzbuzení nebo radu. Asi jako dřív lidem pomáhalo, když ve v kostele vyzpovídali. Problém je, když nevhodným postupem terapeut věc naopak nějak rozjitří. Vrtá do toho, dává autoritativní rady, necitlivě se vyjádří. Je řada psychologů, kterých si vážím, pokud bych ale sám měl se některým svěřit, byl bych velmi na pozoru.
|
|
stará Marie |
|
(19.12.2013 11:10:02) "Nemám averzi vůči psychologům, pouze tvrdím, že čekat od nich účinnou a trvalou pomoc, očekávat od nich zázrak na počkání je nebezpečný."
A já tvrdím, že jsem po letech skepse a občasných marných demotivujících pokusů našla psychoterapeuta, který nicmoc nerozebíral, nenaváděl mě na nějakou cestu, kterou bych přehlédla nebo neznala - poslechl si pravda, co mě trápí, poslechl si, jak se s tím v (tehdejší) současnosti vyrovnávám sama, jaká jsou "moje" řešení, a pomocí hypnózy mi poskytl účinnou a trvalou pomoc. Neudělal ze mě někoho jiného, nic nepřemazal ani nevymazal.
|
|
Anthea |
|
(19.12.2013 11:10:06) Monty bohužel skutečná psyhoterapie do hloubky je na léta, nejdřív se oživují traumata a dneska i různé alternativy na druhé straně tvrdí, že vířit pořád dokola traumata není dobře, že by bylo lepší na to jít jinak. Nikdo ale ještě nebyl masově úspěšný, i když pokusy jsou.
Ona ta emoce je emoce, není to rozum, rozumem když se naučím spočítat, kolik je jedna a jedna, tak to přijmu. Jak ale v sobě vyvolat emoci, kterou ten člověk nikdy nepoznal? Třeba "jsem akceptovaný, jsem dobrý". Ne si to říkat jako afirmaci, ale cítit to. Jako pocit to na někoho může přenést zase jen někdo druhý formou pocitu, že mu to "dá pocítit" a to v takové míře, jak to ten člověk potřebuje. Když potřebuje, abys tu byl pro něj, tak je dost těžké vtěsnat se do toho, že za půl hodiny nám končí terapie, tak bude se sdílením konec. Není to jako u dobré matky, dobrého přítele, partnera, kde se nepočítá čas ani citový vklad. Který terapeut se nechá do věci klienta tak vtáhnout, jako emočně zainteresovaná osoba?
|
Kudla2 |
|
(19.12.2013 11:13:34) Antheo,
ty s psychologama moc zkušenost nemáš, viď?
Navíc která zainteresovaná osoba vydrží poslouchat různé stesky a stížnosti a rozebírat pocity donekonečna? IMHO ani ta nejempatičtější.
|
Monty |
|
(19.12.2013 11:22:33) Kudlo, ty máš nějaký divný představy, holka. Proč by to někdo měl "donekonečna rozebírat"? Myslíš, že to takhle někdo dělá? Tak možná jo, ale to už se bavíme o úplně o jiném druhu "traumatu". Mám hodně dobrou kamarádku, která měla dětství poměrně na prd, její matka je vypečený kousek, takže do dospělosti přišla zdrblá, nejistá, dělala dost kravin. Jediný, co chtěla, bylo najít si stabilní vztah a najít tu citovou oporu. Nechtěla o tom s tím člověkem furt mluvit, proboha. Chtěla to cítit. Trvalo to, ale nakonec se jí to povedlo, v nějaké spolupráci psychologa, přátel, její vlastní snahy... ten partner do toho byl zatažený minimálně. Zpočátku to pro něj asi nebylo lehký, projít tím, ale právě TO, že to ustál a byl s ní, zůstal s ní, byla ta nejúčinnější pomoc.
|
Kudla2 |
|
(19.12.2013 11:25:40) Proč by to někdo měl "donekonečna rozebírat"?
Třeba jako ty tady?
|
Monty |
|
(19.12.2013 11:28:21) Jo aha, promiň, neuvědomila jsem si, že ty to máš jinak a vidíš "rozebírání" v něčem úplně jiným než já.
|
|
|
Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 11:34:45) Když někdo přijde do dospělosti zdrblej, sotva může čekat, že potká parnera-oporu a všechno pošlape. Zdrblej člověk často zdrbne i toho vyrovnanýho partnera, prostě neumí fungovat ve stabilním zázemí, nejde mu to. Slon v porceánu to většinou je. A to ne každej "stabilní partner" dlouhodobě dá. Je nesmysl se domnívat, že někdo přijde do vztahu zdrblej a tam se najednou srovná, minulost odstřihne a racionálně se rozhodne, že teď už bude všechno v pohodě. Zdrblej člověk si s sebou přinese do vzahu různé nestandartní vzorce chování, různé osobní problémy(např. nízká sebedůvěra, patologická závislost na "stabilním" partnerovi, nebo jiná závislost) a takovou zátěž ten partner prostě zvládnout nemusí. Vím to, protože stabilního chlapa mám já. A on má doma mě . Dost často je z mých reakcí minimálně překvapen. Každej jinej už by mě poslal do háje, on zatím drží. Pojí nás toho hodně, včetně lásky k našim dětem, ale ne každý je zvědavý na zdrblý partnery.
|
Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 11:36:18) A myslim, že v tom je, Monty, tvá slabina. Že od partnera očekáváš něco, co ti dát nemůže.
|
|
Monty |
|
(19.12.2013 11:40:49) Lassie, nevím, jak si představuješ "zdrblý partnery", to vůbec nevím, co by mělo bejt.
|
|
Anthea |
|
(19.12.2013 11:42:37) Lassie až na to, že tady x-lidí na rodině kolikrát psalo, z jak dysfunkčních rodin pocházeli, jak to bylo těžký, ale pak se nějak vyhrabali a ještě přišel partner, který zalepil i ty citové rány a bylo dohojeno. Samozřejmě si to nejde představovat tak, že stabilní potká úplně labilního na práškách a po léčebnách a vytáhne ho sám z bahna. Jen tak, že když se ten s problémy vyhrabal sám na určitou úroveň, správný partner mu pomůže dozacelit rány a jede se.
Když se ale vyhrabeš na určitou úroveň jako Termix, jak další úroveň je jen to zacelení ran. Funkčně Termix funguje velice dobře. Otázka je, kdo zacelí to, že táta s mámou nestojí za nic a ona se s nimi radši ani nestýká, aby si nevířila vzpomínky a aby přežila. A myslím, že její partner je sice hodný, ale moc tomu nerozumí a tak se do toho vůbec neangažuje a Termix je na to sama. Taky málokterý partner je o tolik duchovně vyspělejší, aby pochopil problém toho druhého. Spíš si každý řeší své vlastní problémy.
|
Anthea |
|
(19.12.2013 11:44:45) Jenže vy pořád vypichujete "jen" to sexuální zneužívání. Že to byl u Termixe až vrchol ledovce, že i matka zneužívala psychicky, že tam není žádný základ, žádná spolehlivá osoba z dětství, to se tady opomíjí.
|
Žžena |
|
(19.12.2013 11:46:28) Kdo kde vypichuje jen sexuální trauma? To tu píšeš Ty a ještě v reakci sama na sebe
|
|
|
Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 11:48:32) Antheo, je dost rozdíl, jestli se bavíme o člověku, který pochází z patologického prostředí nebo o člověku, který si kromě toho nese s sebou z toho prostředí ještě nějakou bolest, nevyřešenou záležitost, případně jiné psychické problémy. Co říkám je, že nejde zalehnout "stabilního člověka" a očekávat od něj zázraky. Je potřeba na tom pracovat i sám, partnerovi nějak odlehčit, obrátit se na odborníky. Ten partner může být dost zmatený, pokud pochází ze zcela rozdílného zázemí a nemusí vůbec tušit, jak pomoci.
|
|
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 11:43:13) "Zdrblej člověk si s sebou přinese do vzahu různé nestandartní vzorce chování, různé osobní problémy(např. nízká sebedůvěra, patologická závislost na "stabilním" partnerovi, nebo jiná závislost) a takovou zátěž ten partner prostě zvládnout nemusí."
Jo, takhle přesně to funguje.
|
Kudla2 |
|
(19.12.2013 11:47:29) Adelaide, ano, potvrzuji, přesně takto to funguje.
To s tím vlečením nestandardních vzorců atd.
Myslím, že člověk je svému potenciálnímu partnerovi skoro povinován tím tohle si v maximální možné míře spravit sám. Jistě že ty drobnosti se dají "doladit" a doléčit společně, a je to úžasný, ale není možné navalit veškerou tíhu své deprivace a frustrace na partnera a ještě od něj čekat, že mě z toho nějakým zázrakem vytáhne.
Termix evidentně takto ideálního partnera má a určitě jí to velice pomohlo, ale je názorným příkladem toho, že to prostě NESTAČÍ.
|
Monty |
|
(19.12.2013 11:49:35) "Myslím, že člověk je svému potenciálnímu partnerovi skoro povinován tím tohle si v maximální možné míře spravit sám. Jistě že ty drobnosti se dají "doladit" a doléčit společně, a je to úžasný, ale není možné navalit veškerou tíhu své deprivace a frustrace na partnera a ještě od něj čekat, že mě z toho nějakým zázrakem vytáhne."
Tvl, to jsou představy...
|
|
|
Monty |
|
(19.12.2013 11:47:59) "Zdrblej člověk si s sebou přinese do vzahu různé nestandartní vzorce chování, různé osobní problémy(např. nízká sebedůvěra, patologická závislost na "stabilním" partnerovi, nebo jiná závislost) a takovou zátěž ten partner prostě zvládnout nemusí."
No, tak přesně takhle to vůbec fungovat nemusí. Neříkám, že to vůbec neexistuje, ale není to standard.
|
Žžena |
|
(19.12.2013 11:49:18) Není to standard? Já bych řekla že právě naopak, že to standard je, že ta zdrblost jednoho z partnerů vytváří ve vztahu často až desktruktivní zátěž.
|
Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 11:51:02)
|
|
|
Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 11:50:23) Není to standard? A proč se rozpadá tolik vztahů? Jistě, že si každý nosíme do vztahu to své a ne vždy to prostě zafunguje s tím, co si přinesl partner. Naopak bych řekla, že to je velmi časté.
|
|
|
|
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(19.12.2013 11:35:11) Monty, nikoliv. Psycholog je člověk, který může nabídnout RůZNÉ formy terapie. Špatný nenabídne nic účinného, dobrý může. Nikdo zde nevyjádřil přesvědčení, že věří v nějaké zázraky nebo přemazání mozku apod., to tu zaznělo jen od tebe. A jistěže účinné může být i ledacos, co vůbec neposkytne psycholog. Termix se ale ptala na další možnosti kromě těch, které už sama vyzkoušela. Psychoterapie může být jednou z nich.
|
|
|
|
|
|
stará Marie |
|
(19.12.2013 10:51:44) Antheo, o tom, zda by Monty mohla najít pomoc, ovšem tato diskuze není, k tomu jsem se vyjadřovat nechtěla ;-)
|
|
Monty |
|
(19.12.2013 10:52:03) Antheo, prosím, mne už z toho vynech, o mne nejde, ale na tohle ji ještě odpovím - já nehledala řešení "problému" od psychologa, protože ten ho nevyřeší. Navíc je otázka, do jaké míry to vůbec je "problém". Něco jsem od života chtěla a nedostala to. Mrzet mně to bude furt, ale jak už jsem tu x krát psala, život není komunismus, aby odměňoval lidi podle zásluh. Někdo má a někdo nemá.
|
|
Kudla2 |
|
(19.12.2013 10:52:03) Antheo,
ale já jsem se s tou akceptací naopak u většiny terapeutů setkala.
Ovšem nesmíš si to představovat tak, že tě ten terapeut pozve na nedělní oběd a seznámí tě se svým pejskem , ale spíš tak, že Tebou popisované pocity bere jako fakt, nezpochybňuje je, neříká Ti, že bys to takto cítit neměla, a snaží se spíš dobrat toho, proč to cítíš právě takto a jak s tím naložit.
|
stará Marie |
|
(19.12.2013 10:54:14) "a seznámí tě se svým pejskem " Kudlo dobrý, díky za zlepšení nálady
|
|
Anthea |
|
(19.12.2013 11:02:33) Kudlo jde o to, že tobě to třeba stačilo, protože jak jsi tu párkrát psala, měla jsi štěstí na pěstouny a oni ten základ doplnili tak, jak měl být. Takže tys u terapeutů řešila až nadstavbu, ne základní citovou vyhladovělost a stabilitu.
Monty třeba podle mě nikdy neměla ani ty pěstouny nebo někoho obdobného, ani takového partnera, který by jí dal něco podobného, tak prostě ten základ nemá. Tak by asi od terapeuta čekala daleko víc, než čekáš ty. Ostatně tady opakovaně ventiluje základní myšlenku: že celoživotně nemá žádný domov. Tím domovem pochopitelně nemyslí nějaké čtyři zdi, myslí pocit domova, někde, kde je bezezbytku přijímaná, kde si na ní vždy udělají čas, kde jí nekritizují.
|
Kudla2 |
|
(19.12.2013 11:12:01) Antheo,
Viď, já si taky říkám, že jako oboustranný sirotek jsem vlastně oproti řadě lidí zde z úplných rodin nebo aspoň s jedním rodičem totální šťastlivec a klikař a měla bych být vlastně zticha a šoupat nohama .
Protože takový domov, kde by byla bezvýhradně přijímána, tu nemá řada holek, co třeba ještě mají oba rodiče.
Kde není není, ani čert nebere, ale pořád ještě zbývá dost možností, třeba si něco takového vybudovat sám - a aby se to dalo, tak si člověk v sobě musí udělat aspoň trošku pořádek.
|
|
|
|
|
|
ALL |
|
(20.12.2013 12:48:20) Tady máme jádro špatného vztahu Monty k psychologům!
|
ALL |
|
(20.12.2013 12:54:15) Měla jsem na mysli tohle: "Mne k psychologovi primárně posílala matka, protože měla pocit, že nejsem normální a chtěla, aby jí na to někdo dal štempl, jako že ona za nic nemůže, ale ten špatnej jsem já."
|
|
|
|
|
|
|
Anthea |
|
(19.12.2013 10:11:32) Monty myslíš to tak, že v ideálním případě by psycholog měl - kdyby měl tu moc člověka asi tak přeměnit, jako když přemažeš software v počítači výkonnějším, lepším a ten špatný původní už tam není, nevyčuhuje?
To by byla značka ideál, ale kolik lidí se na tuhle úroveň po těžkých traumatech dostalo?
Já vím, jak jsi tu kolikrát popisovala, že jsi rozumem zpracovala co ti rodiče udělali, ale tvůj problém není, že nemáš náhled, ale tvůj problém je to, jak to trvá dál, ty následky. Že nikdy nedostaneš to, co ti rodiče nedali atd. a jak se to s tebou vleče celý život.
Stejně tak to nedostane Termix, protože další lidi, co by sehráli roli rodiče a základní jistoty, asi těžko sežene. Tak se bude nejspíš celý život cítit uvnitř nejistě, jako malé dítě, co si úspěšně hraje na dospělého, i když se dospěle necítí.
Tím nechci Termixe odrazovat, ať jde kam chce, jen jestli čeká něco podobného - no nevím.
|
Žžena |
|
(19.12.2013 10:14:33) ANtheo, ale Termix možná ani nestojí o to, aby byla její paměť "přemazaná" jako by se to nikdy nestalo. Četla jsi její úvodní příspěvek? Možná by jí stačilo, kdyby se jí při sexu s mužem nevybavoval její otec, kdyby neměla neustálý pocit, že je špinavá a vinná, kdyby neměla touhy po sebevraždě před každou MS nebo kdyby někdy zažila orgasmus.
|
Monty |
|
(19.12.2013 10:17:27) "Možná by jí stačilo, kdyby se jí při sexu s mužem nevybavoval její otec, kdyby neměla neustálý pocit, že je špinavá a vinná, kdyby neměla touhy po sebevraždě před každou MS nebo kdyby někdy zažila orgasmus."
A co s tímhle udělá psycholog??? Zvlášť když Termix jistě racionálně ví, že je to nesmysl.
|
Žžena |
|
(19.12.2013 10:18:56) Monty, promiň, ale tohle už je fakt přes čáru.
|
Monty |
|
(19.12.2013 10:23:49) Žženo, co? Že ten, kdo slibuje zázračné "přenastavení sofware" je podle mne podvodník? Proč ti to přijde přes čáru? Ty bys snad někomu takovýmu věřila?
|
Žžena |
|
(19.12.2013 10:25:08) Nepřekrucuj. Přes čáru je to, jak se snažíš Termixovi podstrčit, že když racionálně ví, že její pocity jsou nesmysl, tak přece nemá co mít problém.
O psycholozích, kteří zázračně přenastaví software melete jenom Ty a Anthea, nikdo jinej.
|
Monty |
|
(19.12.2013 10:26:56) Žženo, za to, jak si to interpretuješ, nemůžu ani já, ani Anthea. Termix problém očividně má, takže je asi hloupost to vyvracet, že.
|
Žžena |
|
(19.12.2013 10:28:14) Tak když podle Tebe problém má a racionální náhled na vlastní pocity jí nepomohl, co bys jí doporučila?
|
|
Líza |
|
(19.12.2013 10:28:45) MOnty, ty jsi typickej příklad člověka, kterej žije za svýma zabetonovanýma obranama, naprosto zjevně mu jeho minulost ničí život, ale pro něj je přednější bít se do krve o to, že nemá problém, než zkusit něco změnit. Nepochybuju o tom, že tobě nikdy terapie nepomohla, ani nemohla. Motivovanejm lidem pomoci může, a to velmi. S tak citlivým tématem, jaký má zakladatelka, bych volila a) ženu psycholožku b) navíc k tomu psycholožku velmi zkušenou a dobrou, a skutečně ji to může posunout úplně jinam. Ono totiž není nutné, aby s sebou všechny ty následky tahala celej život, když nechce.
|
Monty |
|
(19.12.2013 10:33:33) Lízo, minulost nejde změnit. Jde změnit postoj k ní a hlavně se zbavit pocitu viny. Termix se stalo něco hnusnýho, ale vinu na tom nemá. Hnusný věci se dějou. Mojí matce nejvíc pomohlo, že její otec umřel, protože nebyla schopná se od něj odstřihnout. Termix je o krok dál, protože se odstřihla včas.
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 10:40:31) Monty jasně a s tím jí nejlíp pomůže dobrý psycholog.
|
|
Kudla2 |
|
(19.12.2013 10:43:05) ..jasně, a taky se jde racionálně namátkou zbavit třeba pocitu, že jsem ošklivá, o kterým jsi tady nesčetněkrát psala.
Jdi se, Monty, bodnout, sama se sebou dělej pro mě za mě co chceš, ale pámbu chraň toho, kdo by se snad nedejbože řídil tvejma "radama", když je evidentní, že sama sobě pomoct nedovedeš.
|
Monty |
|
(19.12.2013 10:47:05) Kudlo, jistě, protože každý pocit ti někdo může vyvrátit, pokud mu budeš důvěřovat a pokud ti on svým chováním a postojem dá jasně najevo, že to není kec nebo těšínský jablíčka, ale že to myslí vážně. To, co komu provedli rodiče už ti rodiče nevyřeší ani nezmění. To si za ně musí člověk vyřešit sám nebo s tím, komu to důvěru dá a kdo mu to přijetí "zajistí".
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(19.12.2013 10:15:48) Antheo, zhruba tak - ostatně tohle slibuje celá řada "vymývačů mozků", to přenastavení software, ale upřímně řečeno, myslím si, že na to buď skočí jen někdo, kdo je úplně blbej nebo úplně zoufalej. Zažila jsem, jak jeden velmi inteligentní člověk v blbý situaci skočil na lep nějaký Silvově metodě či jak se to jmenovalo, protože chtěl uvěřit tomu, že to tak bude fungovat. A ono prdlačku. To je jako s Herbalife nebo Amway, ve svý podstatě.
|
Anthea |
|
(19.12.2013 10:26:43) Monty já jsem zastánce názoru, že absence tohohle vyléčí jedině jiný hluboký vztah /třeba s výjimečným terapeutem, třeba v nějaké komunitě, kde budou člověka přijímat se vším všudy/. Ale vztah, ne jen čistě terapie, kdy se člověk dvě hodiny pitvá, ale pak jde terapeut domů a je to pro něj jen klient, když příště nepřijde, taky jedno, pokud není v léčebně, nebo se vysloveně nesesypal.
Nechci sem zabíhat do podrobností, ale psychologové myslím říkají v rámci jednotlivých vývojových stadií dítěte něco o prazákladní důvěře atd. Jde o to, že u Termixe nebyl narušený jen sex, zneužívali jí dva lidé, co jí měli dát základní pilíře jistoty do života. Proto je něco jiného, když je třeba člověk znásilněný cizí osobou v patnácti a může se vyplakat k rodičům. Něco jiného od stavu, kdy se vyplakat není kam, protože ten, kdo ničil byl ten, kdo měl postavit základní stavbu mého života. Protože to beru tak, že tu popisovala nejen ty letmé flashbacky při sexu, ale taky celkovou nejistotu, nedůvěru, vnitřní nestabilitu. A to je hlubší problém, ten sex na to až nasedá.
|
Monty |
|
(19.12.2013 10:28:07) Antheo, v podstatě souhlas. Jen s tím drobným rozdílem, že to nutně nemusí být terapeut.
|
Anthea |
|
(19.12.2013 10:35:09) vždyť já taky neříkám, že to musí být terapeut
jak se mě Žžena ptá na ten náhled - no Termix zjevně náhled má, jinak by byla dneska v Bohnicích
podle mě dokázala svépomocí strašně moc, ani k tomu náhledu nepotřebovala psychologa, ale otázka je, jestli v tom dalším - zbavit se negativního balastu jí někdo klasickými metodami může pomoct - natož je nahradit důvěrou, sebepřijetím atd.
Nic, nezavrhuju dobrého psychologa, jen si nejsem jistá, jak moc velkým přínosem bude pro Termixe, který sedmdesát procent psychoterapei udělal sám. A Termixi - vzhledem k tomu, jak dobře funguješ, si dej opravdu pozor na volbu - aby byl dobrý a aby tě to trochu duševně nerozhodilo zpátky.
|
Kudla2 |
|
(19.12.2013 10:38:51) tak DOBRÝ psycholog přínosem zcela jistě bude.
|
|
|
Anthea |
|
(19.12.2013 10:41:24) Lízo já se tedy zeptám za Monty - protože Monty dokáže racionálně rozpitvat sama kde co, takže dost asi ví, kde je problém.
Myslíš, že by dokázala najít takového terapeuta, který by jí nalil nějakou tu důvěru a jistotu.
Takový to, aby vůbec věřila tomu, že může najít někoho takovýho, kým by byla milovaná bezezbytku, třeba partnerem, akceptovaná stejně jako měla být rodiči, nemusela by se nijak korigovat atd.
Myslíš že nějaká terapie dokáže vynulovat tu deprivaci. Já že se na druhé straně říká, že děti z děcáků, co nejsou včas osvojené, tak tam už se ty průvodní jevy deprivace táhnou celý život, na druhé straně u lidí s neděcáků se předpokládá, že když na tom byli podobně, najdou-li průměrně dobrého psychologa, tak si s tím poradí.
|
Anthea |
|
(19.12.2013 10:43:57) Jiný případ by bylo znásilnění od jiných osob v dospělém věku, pokud dětství a rodiče byly průměrně ok. Tam by se zpracovávalo to znásilnění a to je dost šance, že by šlo ještě leccos vylepšit.
U Termixe je všechno tak provázané s dětstvím a rodiči, že to vidím jako šílený oříšek.
|
Líza |
|
(19.12.2013 10:47:05) Antheto, jinými slovy malá traumata budeme léčit, protože to je lehký, nad velkými budeme tak akorát lomit rukama, protože se nic nedá dělat? Ale jdi ty brepto ;)
|
Anthea |
|
(19.12.2013 10:58:02) Lízo já se tě ptala na něco jiného, ale neodpověděla jsi.
Ptala jsem se, jestli tvoje zkušenost velí, že psychologie dokázala někoho dostat doopravdy z deprivace, z hluboké deprivace v dětství. Ne tím stylem, že "chodí léta na terapie", ale natolik, že terapie ukončil a žije plným životem, bez prášků, jako kdyby jeho dětství bylo v pořádku. Cítí se akceptovaný, nemá pochyby o své hodnotě, umí uvěřit, že může být doopravdy milován, necítí pořád deficit rodičovské lásky, nepřijde si jako bezmocné dítě, které si hraje na dospělého, protože se to od něj čeká. Umí se prosadit atd.
Proto jsem napsala, ne že sex je malý problémek, jen že u Termixe je to vrchol ledovce, protože selhali oba rodiče a není tam žádný základ, to sexuální trauma je provázané s jinými traumaty.
Prostě tady jde o to, jestli všechno a/ změnit lze, jako kdyby se to nestalo b/ jestli zrovna psychoterapie je u lidí, co neměli tu základní rodičovskou vazbu ten pravý lék
Když mám být upřímná, i tady na rodině jsem párkrát četla, že někdo měl hodně mizerné dětství, ale pak řízením osudu narazil na toho pravého partnera a ten se stal jeho "terapeutem". Ten člověk se pak citově vyléčil. Ne to rozebral, získal na to náhled, ale emočně se vyléčil. O to tady přece běží. Léčit se dá i tak, že člověk bude léta chodit rozebírat traumata k psychologovi, promáčí bezpočet kapesníků slzami - ale získá opravdu ten emočně hojivý pocit, který uzavře rány? Získá tu důvěru k životu? K partnerům? Tak jako ten, kdo prostě natrefil na "partnera terapeuta" a s ním se všechno uzavřelo přirozeně nejlíp, jak až mohlo?
|
Monty |
|
(19.12.2013 10:59:16) Když mám být upřímná, i tady na rodině jsem párkrát četla, že někdo měl hodně mizerné dětství, ale pak řízením osudu narazil na toho pravého partnera a ten se stal jeho "terapeutem". Ten člověk se pak citově vyléčil. Ne to rozebral, získal na to náhled, ale emočně se vyléčil. O to tady přece běží. Léčit se dá i tak, že člověk bude léta chodit rozebírat traumata k psychologovi, promáčí bezpočet kapesníků slzami - ale získá opravdu ten emočně hojivý pocit, který uzavře rány? Získá tu důvěru k životu? K partnerům? Tak jako ten, kdo prostě natrefil na "partnera terapeuta" a s ním se všechno uzavřelo přirozeně nejlíp, jak až mohlo?
Antheo,
|
Kudla2 |
|
(19.12.2013 11:07:47) jenomže ne každej partner je stavěnej nebo zvědavej na to, aby dělal terapeuta někomu, s kým se teprve seznámil (přitahoval by vás při seznámení chlap, u kterýho by bylo evidentní, že toho terapeuta potřebuje? mě teda v žádným případě, a to nejsem žádná neempatická mrcha a myslím, že toho poskytuju fakt HODNĚ).
A co když nikoho takového nenajdeš, případně bys našla, ale on by tě v tom "rozhozeným" stavu nechtěl, respektive by na to neměl dost sil?
Můj názor je, že pořádek sám v sobě si musí člověk udělat v zásadě sám, nemůže to podmiňovat partnerem nebo to po něm dokonce chtít. Ten mu s tím může samozřejmě pomoct, ale neměla by to být jeho hlavní "náplň práce". Naproti tomu pro toho psychologa to náplň práce je, takže proč do toho nejít? On to za dotyčného stejně neudělá, ale bude mu průvodcem, to by bylo pro partnera IMHO příliš zatěžující.
|
Anthea |
|
(19.12.2013 11:15:59) Kudlo ale to není o tom, že ti bude dělat terapeuta. To si ti dva lidi tak lidsky sednou, že třeba ten traumatizovaný uvěří tomu druhému, že ho doopravdy miluje, uvěří na tak hluboké úrovni, že v druhé linii uvěří, že je tedy doopravdy možné být milovaný a akceptovaný jako přídatný efekt toho vztahu.
Asi jako hojivý dotek lásky vyléčil.
U kolika terapeutů ale můžeš říct, že to jde až tak daleko - k hojivému pocitu náklonosti. Terapeut je dobrý třeba rozebrat příčiny nevěry partnera, kde se co stalo špatně, tam se dá i poplakat, i racionálně rozebírat.
Ale terapeut ti prostě nedá takové to mateřské "ať uděláš cokoliv, jsi moje dítě, tady máš vždycky domov a je s tebou všechno v pořádku". Tohle ve skutečnosti potřebují lidi, co naprosto selhali totálně rodiče už v nejranějším dětství. Potřebují prožít nějaký náhradní vztah a na to prostě v ordinaci není prostor.
|
Kudla2 |
|
(19.12.2013 11:25:17) Antheo,
"Ale terapeut ti prostě nedá takové to mateřské "ať uděláš cokoliv, jsi moje dítě, tady máš vždycky domov a je s tebou všechno v pořádku".
A je to opravdu nutné v této míře? Nestačí úplně "tvoje pocity, ať jsou jakékoli, jsou zcela legitimní a je s tebou všechno v pořádku"?
|
Anthea |
|
(19.12.2013 11:31:43) "Ale terapeut ti prostě nedá takové to mateřské "ať uděláš cokoliv, jsi moje dítě, tady máš vždycky domov a je s tebou všechno v pořádku".
Kudlo pokud jsi to dostala už jinde, pak to není nutné dostat od terapeuta. Můj názor je ten, že NĚKDE to prostě člověk dostat musí, jinak se s tím potýká celý život. Někde musí být někdo, kdo mu dá pocit jistoty, domova, zázemí, akceptace po citové stránce. Ať je to kdokoliv, bez toho je totiž člověk jak asteroid řítící se hlubokým vesmírem sám a sám.
|
Monty |
|
(19.12.2013 11:32:38) Můj názor je ten, že NĚKDE to prostě člověk dostat musí, jinak se s tím potýká celý život. Někde musí být někdo, kdo mu dá pocit jistoty, domova, zázemí, akceptace po citové stránce. Ať je to kdokoliv, bez toho je totiž člověk jak asteroid řítící se hlubokým vesmírem sám a sám.
Opět bingo.
|
Ropucha + 2 |
|
(19.12.2013 11:37:06) "Můj názor je ten, že NĚKDE to prostě člověk dostat musí, jinak se s tím potýká celý život. Někde musí být někdo, kdo mu dá pocit jistoty, domova, zázemí, akceptace po citové stránce. Ať je to kdokoliv, bez toho je totiž člověk jak asteroid řítící se hlubokým vesmírem sám a sám.
Opět bingo. "
Nojo, Monty, jenže tohle řeší tebe. Termix má problém trochu jinde.
|
|
|
Anthea |
|
(19.12.2013 11:36:28) Jediný, co chtěla, bylo najít si stabilní vztah a najít tu citovou oporu. Nechtěla o tom s tím člověkem furt mluvit, proboha. Chtěla to cítit.
No a wo tom tady celou dobu mluvíme, že jo Mlho, pardon Monty
cítit oporu kdykoliv bude třeba, vztah na který se dá spolehnout, ať ho dá kdokoliv, ne být klient od-do terapeutovi když zavolám, že jsem v průseru a psychicky na dně, protože má nějaký flashback do minulosti, tak kvůli mě v sobotu do práce nepůjdea už je tu podmínka, je to "vztah", který má jasně dané limity kam až můžu zajít a na co se můžu/nemůžu spolehnout jasně, klient si může dát lexauriny a vydržet tenzi do dalšího týdne a pak zkusit odborníka kontaktovat, nebo se nechat hospitalizovat
to nezlehčuju, to tak prostě je, žádný profesionál tu nebude pro mě, když budu potřebovat, jako je třeba i jen dobrá kamarádka
|
Kudla2 |
|
(19.12.2013 11:41:34) Antheo,
to není pravda.
Na linku důvěry můžeš zavolat třeba i o půlnoci, ale i dobrá kamarádka má svoje limity a svoje potřeby.
Může být s nemocným dítětem ve špitále, na poradě, můžou ji bolet zuby... fakt si myslíš, že člověk jen z toho titulu, že je dobrý kamarád nebo partner, visí na hřebíčku, kdykoli si vzpomeneš?
|
|
Žžena |
|
(19.12.2013 11:43:32) Antheo, Termix má muže, který je jí oporou a zázemím...
|
|
Kudla2 |
|
(19.12.2013 11:43:52) a jak dlouho myslíš, že to i sebelepší kamarádka vydrží, pokud většinu komunikace s tebou bude nutné řešit tvoje problémy, budeš na ni mít takové časové nároky, aby ti byla k dispozici i v nestandardní dobu kvůli řešení tvých flashbacků?
Já teda vydržím dost, ale tohle by mě časem odrovnalo velmi spolehlivě.
|
Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 11:44:35)
Tak. To jsi pak jen vysavač, co saje energii a sílu tomu druhému.
|
Kudla2 |
|
(19.12.2013 11:49:43) Přesně.
Dá (a má) se to udělat v momentě nějakého akutního traumatu, ale u takto vleklých záležitostí bych se bála, že tu kamarádku časem znechutím, a kdybych byla ta kamarádka, tak by u mě asi časem zvítězil pud sebezáchovy, abych se nenechala úplně vycucat.
|
|
|
Anthea |
|
(19.12.2013 11:49:26) Ale to jste sem vsunuly svůj názor. Já to myslela jinak /myslím že stejně jako Monty/.
S kamarádkou mám VZTAH /stejně jako s rodiči/. Kamarádce VĚŘÍM, že jí /když je dobrá kamarádka/, záleží na tom, jak skončím, co prožívám. Kamarádka je moje BLÍZKÁ osoba.
Vůbec to nebylo myšleno prioritně tak, že budu kamarádku obtěžovat 24 hodin denně. Ale kamarádka, když má ke mě VZTAH, pozná a vycítí, že jsem v krizi a tehdy je tu pro mě, pokud jí nebrání vážné důvody.
Sebelepší terapeut ke mě má jen profesionální vztah, chodím k němu na pravidelné konzultace a naopak se bude bránit ponořit se neprofesionálně do kontaktu s klientem tak, aby si tahal práci "domů". To by za chvíli vyhořel, dělat to u víc klientů.
Monty, můžeš mě opravit - jde o tohle? Já myslím, že ano.
|
Eržika. |
|
(19.12.2013 11:53:42) Dobrý terapeut hledá možnosti a způsoby, zná je, a předkládá je. Kamarádka málokdy nabídne tolik úhlů pohledu, nehledě na cvičení jako např. něco z konstelací či gestalt přístupu.
|
|
Monty |
|
(19.12.2013 11:54:26) Antheo, s tím naprosto souhlasím. A fakt to není - nebo aspoň dle mé zkušenosti - tak, jak to tu Kudla a spol. prezentují. Tahala jsem lidi z různých sraček, pardon, že to tak musím říct, ale aby mne někdo obtěžoval 24 denně, to je naprostý sci-fi. Kamarád/kamarádka zavolá, když je v akutní nouzi, potřebuje radu, podporu, názor. Nevisí furt na telefonu nebo na Skype a neprudí neustále, protože na to není nikdo ani zvědavej, ani stavěnej. Stejně tak nechápu iluzorní představy o tom, jak někdo furt něco nabaluje na partnera, denně s ním rozebírá nějaký bolístky, visí na něm a chová se jako poloviční dement. Asi se stýkám s jinou sortou lidí, jinak si to vysvětlit neumím.
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 11:58:45) Ale problém jako má třeba Termix není o nějaké akutní radě, ale o dlouhodobé práci.
|
Kudla2 |
|
(19.12.2013 11:59:15) přesně tak.
|
|
Monty |
|
(19.12.2013 12:03:50) adelaide, jistě, že je o dlouhodobé práci. Každý takový problém je o dlouhodobé práci. Někdy dokonce marný. Jenže tuhle práci pro tebe člověk, kterýmu za to stojíš, dělá automaticky, aniž by byl za to placen nebo na to měl vyhrazenej čas od - do. Dělá jí tím, že mu tu jistotu poskytuješ a že o tobě nemusí pochybovat. O sobě může, dokonce to obvykle dělá, ale o tobě ne, jinak to nemá moc smysl. Tady se drží nějaká utkvělá představa defektních lidí, co se chovají jako blázni. Já měla za manžela schizofrenika a ani ten se tak nechoval. Přesto i na něm bylo a je strašně vidět, jak důležitý bylo přijetí a zjištění, že není jedinej, kdo má tenhle problém a že i přesto může mít přátele, rodinu a být v rámci možností v pohodě.
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 12:07:48) Monty, ty o voze a my o koze.
"Dělá jí tím, že mu tu jistotu poskytuješ a že o tobě nemusí pochybovat. O sobě může, dokonce to obvykle dělá, ale o tobě ne, jinak to nemá moc smysl. "
Tohle není ta práce o které je řeč Tohle je dobrý a určitě to dost pomůže, ale bez skutečné terapie je to málo na to, aby člověk vybředl z toho bahna který si táhne za patama.
|
Monty |
|
(19.12.2013 12:13:31) Skutečná terapie rovná se přiznat si problém nebo právě to "dynamické trauma". Nevím, jaký je rozdíl mezi tím, když to přiznáš před psychologem nebo před dobrým kamarádem v hospodě. Minimálně 50% mých přátel chodili nebo chodí k psychologovi/psychiatrovi. Ale i ti, co tam nechodí o tom normálně mluví, jsou ochotný o tom mluvit a uvědomují si to.
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 12:18:50) "Skutečná terapie rovná se přiznat si problém nebo právě to "dynamické trauma"."
Ne.
|
|
stará Marie |
|
(19.12.2013 12:21:58) Monty: "Skutečná terapie rovná se přiznat si problém"
blbost. To je začátek, nebo možná ještě někde před začátkem. Skutečná terapie ti pomůže problém vyřešit. Ne, že ti ho vyřeší nebo řekne, jak ho máš řešit, ale pomůže tobě, aby jsi ho vyřešila.
|
Kudla2 |
|
(19.12.2013 12:24:27) myslím, že Termix ten problém definovala velmi přesně - a má snad někdo pocit, že je to "ta správná terapie", případně že to může klidně vykládat kamarádovi v hospodě u píva
|
Monty |
|
(19.12.2013 12:31:34) No, a jsme u toho. Proč by nemohla? Mně je vcelku fuk, komu co a kde říkáte nebo neříkáte vy, stejně tak i to, jaký máte iluzorní představy. Pokud někdo nechápe, že schovávat problém někam do pytle a užírat se s ním je špatně, protože to právě způsobuje pocity méněcennosti, studu a viny, těžko s tím někdo jinej něco nadělá. Právě to, že psycholog je "cizí" vytváří od počátku pocit "tomu to můžu říct, protože je cizí a nebude mne soudit a nikomu to na mne neřekne" je to, co spouští následný reakce. Termix se nemá za co stydět, protože nikomu nic zlýho neudělala. A právě to, že o něčem normálně mluvím je známka toho, že jsem si toho vědom. Víc už nemám co napsat, jdu se věnovat něčemu smysluplnějšímu.
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 12:38:25) Tyvole Monty.................. prostě plácáš nesmysly, víc k tomu nemám co dodat
|
|
|
|
|
|
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 12:09:33) Ještě "Tady se drží nějaká utkvělá představa defektních lidí, co se chovají jako blázni. Já měla za manžela schizofrenika a ani ten se tak nechoval."
ZAse vedle, nejde o bláznivé chování, ale o to že v průběhu terapie se otevírají ty problematické věci, často opakovaně, pere se většinou dost zasviněný prádlo a to by vážně máloíkterý partner dal bez ztráty kytičky.
|
Monty |
|
(19.12.2013 12:18:52) "... v průběhu terapie se otevírají ty problematické věci, často opakovaně, pere se většinou dost zasviněný prádlo a to by vážně málokterý partner dal bez ztráty kytičky."
Jo aha, už tomu začínám rozumět. Takže "zasviněné prádlo" snižuje hodnotu člověka, protože je to fuj a partner o tom nemá vědět. Pro partnera musí být vše krásné a zalité sluncem. Proč by to proboha NEDAL??? Co vás na tom tak děsí? Tohle já naopak od lidí očekávám a kdo toho není schopnej, tak si s ním pravděpodobně nebudu mít co říct. Nic děsivýho na tom nevidím.
|
Líza |
|
(19.12.2013 12:20:01) MOnty, možná jen víme, o čem mluvíme, a neplácáme si játra jen tak. Zatímco ty opět exhibuješ ve vážným tématu, bereš jeho zakladatelce odvahu a to je poněkud chucpe.
|
Monty |
|
(19.12.2013 12:22:25) Jistě, chápu. Co je u jiného znak děsný moudrosti a angažovanosti, empatie, zasvěcenosti do problému atd. je u jiného exhibice. Jako bych tu byla prvně.
|
|
Kudla2 |
|
(19.12.2013 12:22:34) přesně, už tady zase zas.ráme vážný téma Termixe, která potřebuje pomoct, Montinou exhibicí (a našima reakcema na ni)
|
|
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 12:27:51) Monty, jasně že je dobře, aby o tom věděl a podržel tě v těch horších a nejhorších chvílích. Ale fakt myslíš, že bez problémů dá podrobnou (opakovanou) debatu o tom jak tě zneužíval strýček, jak moc to bolelo, jaký jsi měla strach, nebo jak moc zle ti z toho bylo/je? To by musle být ze železa a nebo citově plochý. Budeš čelit jeho neadektvátní laické reakci, která může být podle nátury jakákoliv, od zlehčování, přes frustraci až po chuť jít ho zabít. A to ti jako pomůže? Jak?
|
|
Anthea |
|
(19.12.2013 13:36:10) o aha, už tomu začínám rozumět. Takže "zasviněné prádlo" snižuje hodnotu člověka, protože je to fuj a partner o tom nemá vědět. Pro partnera musí být vše krásné a zalité sluncem. Proč by to proboha NEDAL??? Co vás na tom tak děsí? Tohle já naopak od lidí očekávám a kdo toho není schopnej, tak si s ním pravděpodobně nebudu mít co říct. Nic děsivýho na tom nevidím.
MOnty takový vztah znamená, že si neustále kreju záda, abych před partnerem neukázal slabiny. Že třeba žena jde pomalu potají pro antidepresíva, zoba je, aby byla v normě, aby byla funkční, ale proboha, hlavně aby partner nevěděl.
Z toho, co tady kolikrát čtu - manželky závisláků, schizofreniků aj. problémových kolabujících spíš vidím, že manželky mají daleko větší pochopení a sílu unést problémového partnera. Před muži se takové problémy spíš tají, pokud se žena úplně nesesype, protože na rovinu, spousta z nich pak vezme kramle.
|
Monty |
|
(19.12.2013 13:41:59) ... takový vztah znamená, že si neustále kreju záda, abych před partnerem neukázal slabiny. Že třeba žena jde pomalu potají pro antidepresíva, zoba je, aby byla v normě, aby byla funkční, ale proboha, hlavně aby partner nevěděl.
Z toho, co tady kolikrát čtu - manželky závisláků, schizofreniků aj. problémových kolabujících spíš vidím, že manželky mají daleko větší pochopení a sílu unést problémového partnera. Před muži se takové problémy spíš tají, pokud se žena úplně nesesype, protože na rovinu, spousta z nich pak vezme kramle.
Antheo, opět trefa do černého.
|
|
Anthea |
|
(19.12.2013 13:42:28) a troufnu si to brát z jiného pohledu
mluvíme o té JISTOTĚ, citové opoře
tak zrovna holky, které mají tuším dost dětí s jedním mužem, jsou léta v domácnosti - tak ten pocit citové opory a jistoty musí mít v mužovi dost masívní Ten pocit jistoty spočívá i v tom, že jsou se schopné na něj spolehnout, že si s ním pořídí víc dětí a spoléhají se na to, že to partner ustojí, neuteče, neselže, bude oporou, bude se snažit rodinu uživit na slušné úrovni. Lassie a Adelaide.
versus Monty a její vztah
opakovaně ventiluje, že je na všechno sama, na uživení syna, že kdyby se něco popsulo, nemá se moc na koho obrátit
a teď mi řekněte, kdo z těch dvou kategorií získal toho partnera, který mu dal pocit jistoty a opory pro život a ten člověk se doléčit a kdo ho nedostal
Monty se na úrovni rozumu dostala do fáze, že si v běžném životě poradí, ale potřebovala by tu oporu a nemá jí. Lassie se spolehla na manžela, chce tři děti, má je, manžel je zjevně takový typ, že se postará za každou cenu, případě pomůže příbuzenstvo.
A o tom tady celou dobu mluvíme. Kdo někde tu CITOVOU jistotu získá, že se může opřít a kdo ne. To nemá s terapii nic poslečného.
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 13:51:50) Úplně asi nechápu o čem mluvíš a co se snažíš říct...
|
Monty |
|
(19.12.2013 13:54:06) Třeba o tom, že to, co ty pokládáš za samozřejmost u jinýho vidíš jako patologii.
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 14:00:07) a) jsem reagovala na Antheu b) ani teď nerozumím
|
|
|
|
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 13:48:12) Antropologie, vzhledem k tomu že evidentne nečteš, jenom si jeden do kolečka dokola to svoje, soudím ze nemá smysl reagovat.
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 13:50:48) Antropologie = Antheo ... To já ne, to iPad
|
|
Monty |
|
(19.12.2013 13:51:19) Nemá, protože sytý hladovému nevěří a protože si nechce přiznat nahodilost v životě, kde to tak ale bohužel chodí, snaží se to vždycky zahrát tak, aby ten druhý byl nějak postižený a dysfunkční, což oni přece NEJSOU, jinak by to nebylo možný. Že je v životě spousta věcí dílem štěstí a náhody se tudíž jako teorie nehodí do krámu.
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 13:59:05) Jakou zase nahodilost? Jo ahá oblíbený evergeen jak někdo má štěstí a někdo ne, jakože my šťastné vdané (díky štěstí) v protikladu ke stejně dobré ne li lepší Monty, která štěstí neměla a my se ji teď snažíme podsouvat, že je to tím, že je dysfunkčni a divná. Smutný příběh, ale já celou dobu mluvila o termix, ne o tobě.
|
Monty |
|
(19.12.2013 14:01:53) Ne, já to pochopila tak, že Anthea upozornila na rozpor v tom, že vy, co to máte a berete jako samozřejmost naprosto ignorujete to, že by někdo mohl chtít JEN totéž, nic navíc. Že s tím není spojenej žádnej defekt nebo porucha. Takže jedním dechem tvrdit (což teda byla myslím Kudla, ne ty), že TOHLE partner nedává a zároveň to mít je poněkud... zvláštní.
|
Anthea |
|
(19.12.2013 14:05:12) no přesně tak, protože samy tu oporu a jistotu v partnerovi očividně cítí, přestože ve vztahu k jiným lidem tvrdí, že očekávat něco takového je zátěž pro partnera
Monty taky asi nechce nic nestandartního, chce totéž co vy, partnera, na kterého se může spolehnout, že když bude výpadek příjmů nebo jiná fatální situace, tak jsou dva.
|
Anthea |
|
(19.12.2013 14:07:50) Monty kdyby partner poskytl tu jistotu, co máte vy, tak tady asi na rodině neskučí, že nikdy neměla domov a je na vše sama. Třeba by za opačného stavu věci způdila i další dítě.
Takže to nás dovádí k myšlence - kde se ten skálopevný pocit zázemí z partnera bere? Souvisí až tak s tím dotyčným, nebo ta dotyná spíš a priori předpokládá, že se tak muž bude chovat, protože je její právo
|
Zeleninka + syn |
|
(19.12.2013 14:10:44) "způdila"
|
|
stará Marie |
|
(19.12.2013 14:16:46) Antheo, nejsem si jistá, jak má věta být, je to takhle: "Souvisí až tak s tím dotyčným, nebo ta dotyná spíš a priori předpokládá, že se tak muž bude chovat, protože TO je její právo" ?
Pokud ano, tak máš pravdu, nesouvisí to celé až tak s tím dotyčným (tj. s chlapem, který se té či oné nějakým šťastným řízením osudu dostane), ale s tím a priori předpokladem ženy (osobnosti obecně), že partnerství je partnerství, tj. "spoléháme se na sebe". Ona (šťastná to žena) to předpokládá, sama to poskytuje, a to vše tak nějak nepozorovatelně, automaticky.
|
|
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 14:13:37) "no přesně tak, protože samy tu oporu a jistotu v partnerovi očividně cítí, přestože ve vztahu k jiným lidem tvrdí, že očekávat něco takového je zátěž pro partnera"
Antheo cituj kde to píšu.
|
Monty |
|
(19.12.2013 14:17:12) adelaide, to psala Kudla, ale dohledávat to nebudu, nicméně v té době jste si vzájemně celkem notovaly.
|
stará Marie |
|
(19.12.2013 14:20:50) v tom, že terapii partner nemá šanci poskytnout (tj. opakované debaty mj. se špinavým prádlem)
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 14:23:24) Marie, tak tak.
|
|
Monty |
|
(19.12.2013 14:23:53) Marie, ano, a Anthea já se domníváme, že v mnoha případech - což asi nebude případ Termix, podle toho, co píše, i když z velké části si myslím, že tu základní část procesu úspěšně zvládla sama - není potřeba terapie, pouze to přijetí. A vůbec nespočívá v žádné "nadměrné zátěži", jak si to děvčata představují. Jen v úplně normálním, solidním vztahu.
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 14:25:37) Monty, představuješ si to hlavně ty, a úplně zcestně.
|
Monty |
|
(19.12.2013 14:27:17) ...já to snad dohledám, i když se mi nechce. Fakt máš pocit, že tu debatu o "zátěži pro partnera" jsem začala já? Ani náhodou.
|
|
|
stará Marie |
|
(19.12.2013 14:33:07) Potíž je ovšem Monty v tom, že ten úplně normální, solidní vztah, nevznikne tak, že šťastnou náhodou člověk kápne na toho "pravého" (kolik asi takových "pravých" je, to by početně nevyšlo...), ale že již v sobě má předpoklad takového vztahu. Pokud v sobě tu jistotu nemá, možná by moohla pomoci psychoterapie (na kterou nevěříš), aby ten solidní vztah mohl vzniknout řekněme téměř s kýmkoli.
Všimněme si, že Termix toho zvládla sama opravdu hodně, manžela má fajn a vytváří s ním solidní vztah, ale potřebuje ke štěstí ještě pomoc zvenku, protože dál se sama ani ve funkčním vztahu asi nedostane. Partner jakkoli dobrý jí tu psychoterapii poskytnout nedokáže a/nebo by jim to pokazilo vztah. Ne proto, že partnerovi není možné ukázat špinavé prádlo, ale že partner tu opravdu není od toho, aby se jím zabýval opakovaně a marně (jelikož nevlatní prací prášek= neví co s tím).
Takže a) partner nemůže suplovat terapii b) kvalitní partner neexistuje sám o sobě
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 14:34:34) MArie, krásně shrnuto.
|
|
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(19.12.2013 17:34:53) Marie, ano, partner NENÍ terapeut. Partner je partner.
|
|
|
|
|
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 14:12:29) Já si sem teda Kudlu ne studovala nijak podrobně, takže úplně nevím co je to "tohle".
Já jsem od zacatku psala o termix, o skutečné terapii (což není pokec u piva a nejsem si jistá že máte s Antheou představu o tom jak to skutečně vypadá) a o tom, že tu partner ani kamarádka nezastoupí, protože na to jako laici nemají (průpravu, odstup atd.).
A ji, myslím si, že člověk ne srovnaný sám se sebou a s nezpracovanymi traumaty si spolehlivé rozesere každý vztah, protože nakládá na partnera zodpovědnost a očekávání, které nemá šanci splnit.
|
Monty |
|
(19.12.2013 14:16:03) "A ji, myslím si, že člověk ne srovnaný sám se sebou a s nezpracovanymi traumaty si spolehlivé rozesere každý vztah, protože nakládá na partnera zodpovědnost a očekávání, které nemá šanci splnit."
Tak to už fakt nevím, jaká očekávání si asi tak představuješ. Např. já očekávám, že budeme společně žít, řešit nějaké důležitější věci společně a v případě potřeby se jeden na druhého můžeme spolehnout. Tohle nikdo nemá šanci splnit???
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 14:17:27) Monty a ty máš nějaká nezpracovaná traumata?
|
Monty |
|
(19.12.2013 14:19:30) adelaide, nemám, ale neměla jsem to přijetí rodičů, což je mi to dost často předhazováno a z čeho to celé vzešlo. Jinak Termix se omlouvám za další plevelení, neudržela jsem se.
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 14:22:41) Tak proč se k tomu hlásíš?
|
Monty |
|
(19.12.2013 14:25:10) adelaide, tak si přečti debatu (i když upřímně řečeno, já bych už na to sama neměla náladu) a podívej se, kdo na co jak reaguje a kdo komu co předhazuje. Např. Kudla s tou svou neustálou mantrou o neschopnosti partnerských vztahů.
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 14:30:35) Monty PB! Já napíšu, že něco za nějakých podmínek probíhá, a ty (ačkoliv ty podmínky podle sebe nesplňuješ) chceš polemizovat, že u tebe to takhle neprobíhá. A hlavní argument je "Kudla mi řekla". Fakt jako v mateřský školce.
|
Monty |
|
(19.12.2013 14:35:30) adelaide, ale nejde o mně, kurnik, já nejsem žádnej arbitr ničeho. Už dopoledne jsem psala, že mám kolem sebe x lidí, co to takhle (tzn. podle Kudly a tebe) nemaj, nikdy neměli, a že mi to přijde jako divná a nebezpečná paušalizace. Mmch., to, co bylo popisováno, je obvykle těžká manipulace, která dost často probíhá i na základě vyhrožování, stalkingem, vydíráním sebevraždou - ale ta vůbec nemusí souviset s nějakým deficitem z dětství nebo odkudkoli. Naopak k ní často inklinují typy, co byly zvyklé mít všechno a nedovedou "prohrávat".
|
Líza |
|
(19.12.2013 14:37:16) Monty, ty se v téhle diskusi chováš jako trol. Čímž tedy zároveň verbalizuju to, že trol se nemá krmit.
|
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 14:41:01) Máš kolem sebe x lidí s nezpracovaným traumatem zneužívání/týrání/sexuálního násilí atd. no to je teda hustá společnost
ééé připomeň mi co "bylo popisováno" ať víme o čem mluvíš.
|
|
|
|
|
|
|
|
Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 14:33:31) "Např. já očekávám, že budeme společně žít, řešit nějaké důležitější věci společně a v případě potřeby se jeden na druhého můžeme spolehnout. Tohle nikdo nemá šanci splnit???"
To je moc všeobecně napsáno a v podstatě toto očekává od vztahu většina lidí. Problém je, že ten život se skládá z let, měsíců, dnů a hodin, člověk rozhoduje za tu dobu spoustu věcí a zvládnout to vše ve shodě(která je v podstatných věcech víceméně žádoucí) je dost náročné. Ty jsi, Monty, dost velký sobec - to nechci urážet, prostě mi to připadá, že to tak je. Ty jsi tu opakovaně psala, že se chceš bavit, nechceš dělat, co tě nebaví,nejsi moc přizpůsobivá. Sobectví je s partnerským životem neslučitelné. A ty řešíš pořád jen sebe, alespoň tady ano. Nakonec i Termixova diskuze je ve výsledku diskuze o Monty a jak to má ona. V partnerských diskuzích jsi tady kádr, hodně se angažuješ, radíš. Sama píšeš, že očekáváš málo. Pak mi řekni, čím to je, že ti to nevychází? Pro mě to vyznívá tak, že nehledáš partnera, ale vola - co zaplatí složenky a nechá tě dělat to, co tě baví.
|
Monty |
|
(19.12.2013 14:38:27) "Pro mě to vyznívá tak, že nehledáš partnera, ale vola - co zaplatí složenky a nechá tě dělat to, co tě baví."
To je fór dne. Proto mne každej vztah stál stovky tisíc a proto jsem od multimilionáře odešla za chlapem, který nemá nic. Teda, teď má, hypotéku. To je přesně ten důvod.
|
Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 14:40:35) To je jediná věc z celého mého příspěvku, ke které se vyjádříš?
|
Monty |
|
(19.12.2013 14:44:42) Lassie, nevím, k čemu se mám vyjadřovat. Pokud je trendy život v neustálém sebezapření a obětování, tak asi nejsem trendy. A pokud jedině takový život vede k uspokojivému partnerství, tak o něj nestojím. Já si to na rozdíl od tebe nemyslím a mám kolem sebe dost jasných důkazů o tom, že to tak není a nemusí být.
|
Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 14:47:49) Monty, jsi extrémista. Neustálé sebeobětování po tobě nikdo nechce.
|
|
Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 14:48:53) Ty jasný důkazy kolem tebe jsou co? Sněhurka, Šípková Růženka, Popelka?
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 14:50:46) ZApoměla jsi na Bel, Jasmínu a Lociku
|
|
Monty |
|
(19.12.2013 14:51:28) Lassie, ne, tyhle to nejsou. Mmch., to jsou ale zrovna špatný příklady, ty všechny totiž našly vola, co platí složenky. Pokud se teda na hradech a zámcích nějaký platily. Já měla na mysli úplně normální lidi, kteří nemají problém s tím, že v rámci vztahu mají oba nějaké zájmy, koníčky, prostor a jsou si navzájem rovnocenní.
|
Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 14:54:34) Zájmy, koníčky a osobní prostor má ve vztahu spousta lidí. To neznamená, že pořád dělají jen to, co je baví a nedělají nic, co je nebaví. Kdo jim vynáší koš?
|
Monty |
|
(19.12.2013 14:57:08) Lassie, Locika, na střídačku s Popelkou.
|
Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 14:58:34) Vidíš, to se maj. Nemusej se sebeobětovat a dělat něco, co je nebaví.
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(19.12.2013 14:58:29) "Kdo jim vynáší koš?"
Lassie, nám ho vynáší děti
|
Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 14:59:51) To je zasloužený. Každý rodič, co si vypiplá děti, by měl mít možnost poslat je s košem.
|
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 15:01:13) Nám taky
|
stará Marie |
|
(19.12.2013 15:07:18) u nás jen když se jim chce. Když se jim dlouho nechce, vynesu ho bez sebeobětování i bez zábavy.
|
|
|
|
Monty |
|
(19.12.2013 14:58:47) Hele, ale vážně, chtěla bych se mít týden tak, jak si to ty představuješ. "Kdo jim vynáší koš." Neskutečný. Zjevně vůbec nechápeš, co myslím tím, že dělám jen to, co mě baví.
|
Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 15:01:42) Psalas, že neděláš, co tě nebaví. Hranici si neuvedla. Zato zcela absurdně píšeš o sebeobětování, když je někdo ve vztahu ochoten dělat kompromisy, přestože v partnerství to prostě jinak nejde.
|
Monty |
|
(19.12.2013 15:04:00) Lassie, neuvedla, právě proto mne fascinuje, kam sis ji posunula ty.
|
Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 15:07:59) Nemusim posunovat - prostě info bylo, že neděláš, co tě nebaví.
|
|
|
Monty |
|
(19.12.2013 15:06:52) mandelinko, pět let. Dvakrát. A pokud bereš jako relevantní vztahy jen rodinu, tak pak chápu, že ti některé věci nemůžou dotéct.
|
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(19.12.2013 15:12:46) Monty, také vážně: to, že člověk, který v dětství nezažil přijetí, ho pak hledá v dospělosti, je logická a jasná věc, to asi vědí všichni. Na to není třeba nijak hluboce přemýšlet. Ale je podle mě iluzorní si myslet, že trauma prostě z vlastního rozhodnutí odhodíš a jdeš dál životem vyrovnaná. Můžeš si to myslet, ale to trauma si s sebou táhneš a brzdí tě právě v tom, co tak hrozně chceš najít. Ty to přičítáš prosté smůle a nespravedlnosti osudu, ale to je podle mě tvůj sebeklam, ve kterém jsi zacyklená. Už to, že máš potřebu to pořád a pořád dokola vykřikovat do světa, o velké vyrovnanosti nesvědčí.
|
|
|
|
|
|
|
|
stará Marie |
|
(19.12.2013 14:43:15) byl který? Buď jsem ho prošvihla (čtu zde poněkud nárazově), nebo jsem nezaznamenala, že je tu bohatec.
Tímto se omlouvám za krmení, Termix tuhle větev snad vynechá, a já si tu trochu polenoším kecáním... (teď se tomu říká tuším prokrastinace)
|
Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 14:44:57) ŽM? Milionář z chatrče?
|
Monty |
|
(19.12.2013 14:46:25) Klid, já vám na něj kontakt nedám, navíc je stejně už zadanej.
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 14:46:58) Monty, myslím že by o něj bitka nebyla, po tom jak jsi ho tu vykreslila
|
|
stará Marie |
|
(19.12.2013 15:03:56) Monty, já jsem v klidu, kontakt nechci, jen mě zajímá, který to byl - opravdu ŽM? (Ale ten vaše složenky neplatil, nebo se pletu? Pokud neplatil, tak je jedno, že byl multimilionář.) Nebo to byl někdo jiný? a složenky platil?
|
Monty |
|
(19.12.2013 15:05:41) Marie, ale mně o složenky nikdy primárně nešlo, to je Lassiin konstrukt. Vždycky jsem měla za to, že ve vztahu se věci dělí rovným dílem. Včetně složenek. Možná by je Babiš nebo Kellner platit mohli, ale mluvím o běžných lidech, ne o výjimkách.
|
stará Marie |
|
(19.12.2013 15:09:36) Mně taky nejde o složenky (i když by mě vlastně zajímalo, jestli jsi krom manželství měla později nějaké "společné" složenky, ale to je zas jiná kapitola...), ale o to, který tvůj bývalý je (byl) multimilionář.
|
Monty |
|
(19.12.2013 15:11:08) Marie, právě že já bych ty společný složenky mít chtěla. Ale holt je se mnou nikdo mít společný nechce, tak mi nezbývá, než se s tím smířit.
|
Monty |
|
(19.12.2013 15:14:38) mandelinko, a kdo jinej by to asi měl táhnout, když bydlím sama s dítětem? To dítě? Svatej Petr? Sociálka?
|
stará Marie |
|
(19.12.2013 15:27:02) Mandelinko, mám dojem, že s tím co teď Monty je, je jen pro zábavu a společné podnikání, "domácí" společné složenky nemají a ni to neplánují. Monty ze zásady, protože na složenky nikoho nehledá (to by si nechala multimilionáře, který ovšem pokud to dobře chápu taky nic neplatil, jelikož nic společného neměli), on proto, že Monty.
|
|
Monty |
|
(19.12.2013 15:52:22) Monty to plánovala, jen jí bylo řečeno, že to jaksi neplánuje druhá strana. A v jednom se tyhle věci můžou plánovat do alelujá, ale když druhej nechce, tak je ti to platné jako mrtvému menzes.
|
stará Marie |
|
(19.12.2013 15:57:49) Monty, ok, ten nynější vztah (teď) prostě není tak vážnej, aby zahrnoval nějaký společný složenky.
Který tvůj chlap byl multimilionář?
|
Monty |
|
(19.12.2013 15:59:47) Marie, není, ale ne proto, že bych to nechtěla já. Naopak. A už jsem psala, že to byl ten předtím.
|
stará Marie |
|
(19.12.2013 16:03:16) Takže ŽM? Já fakt nevím, který je "ten předtím", protože nevím, jestli mezi ŽM a současným byl někdo jiný, jelikož na má časová měřítka ty jsi docela rychlík (vztahy mám v řádu desítek let), a někdy to tu několik měsíců nesleduju
|
Žžena |
|
(19.12.2013 16:07:30) Marie, mezi ŽM a současným byl taky současný, než přechodně odešel do světa pohledat, jestli by v něm na něj nečekala nějaká prsatější. Pak se s velkou slávou vrátil, a bylo.
|
|
Monty |
|
(19.12.2013 16:08:51) Marie, rychlík? To těžko. Mmch. založila jsem novou diskusi, ať tu chudák Termix nemusí hodinu listovat.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
stará Marie |
|
(19.12.2013 15:14:24) (Monty, "právě že já bych ty společný složenky mít chtěla" - to chápu. Takže neměla. Tudíž ta Lassiina pozn. o tom, že bys někoho na jejich (společné) placení celkem užila, ovšem bez ztráty své svobody, nebyla tak úplně mimo.)
Tak který to byl?
|
Monty |
|
(19.12.2013 15:17:11) Marie, bez ztráty svobody? A to je jako co? Vždycky jsem měla za to, že o svobodu přichází jen vězeň ve výkonu trestu. O jakou svobodu konkrétně přichází lidi, co žijí v partnerským vztahu?
|
stará Marie |
|
(19.12.2013 15:21:08) Monty "bez ztráty svobody" jsem měla na mysli tvoje "dělat jen co mě baví" (konkrétní příklad: jak jsi psala, že pod stan s miminem bys nejela, i kdyby to byla partnerova touha, jednoduše byste se na dovču rozdělili). Nic jiného v tom nehledej.
Tak který to byl?
|
Monty |
|
(19.12.2013 15:58:57) Ještě tohle - já bych taky nenutila partnera dělat něco, co se mu příčí jen proto, že to já chci. Takže nevím, co ti na tom přijde divný, Marie. Mně by přišel divnej opak. Je tolik věcí, na kterých se dá dohodnout, že pokládám za dost dětinský trvat zrovna na těch, na kterých ne.
|
stará Marie |
|
(19.12.2013 16:13:59) No, Monty, mně na tom přijde divný, že to, co se ti příčí, odmítáš rovnou, nehledáš kompromis, máš dojem, že o takové banalitě nemá smysl diskutovat (přičemž mi je divné např. i to, že způsob trávení dovolené považuješ za banalitu - jistě, jedna konkrétní dovolená budiž, ale z těhle drobností se celý partnerský život skládá, a že ti připadá zbytečný se o tom bavit a uvažovat o přehodnocení svého "příčí se mi" s poukazem na to, že "o nic nejde", je dle mého z dlouhodobého hlediska ve vztahu problém). K tomu přidáváš, že přeci nebudeš partnera nutit k něčemu... no jistě, nejde ovšem o nějaké nucení, ale diskuzi, slaďování, kompromisy, hledání způsobů, jak to spolu jde, ne důvodů, proč to spolu nejde. Ty se směješ nad "problémem" vynášením koše. Jenže partnerský život je z velké části dlouhý sled "vynášení košů". Na jedné straně takový vztah (se složenkama a vynášením koše) chceš, na druhé straně se takovému pojetí vysmíváš.
|
Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 17:05:04) Stará Marie,
souhlasím se vším, co jsi napsala.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 12:10:25) Má přátele, rodinu a sama ses s ním rozvedla....takže ne moc dobrý příklad fungujícího vztahu. Nikdo nepíše o defektních lidech co se chovají jak blázni. Nevšimla jsem si tedy. Píše se tu o lidech, kteří nejsou schopni fungovat v partnerském vztahu, protože se chovají tak, že vztah spíše rozkládají, než aby doplňovali nějaký harmonický celek. Je překvapivé, že jsi to nakonec ty, kdo se upnul k pohádkám o princi na bílém koni.
|
Monty |
|
(19.12.2013 12:14:47) "Píše se tu o lidech, kteří nejsou schopni fungovat v partnerském vztahu, protože se chovají tak, že vztah spíše rozkládají, než aby doplňovali nějaký harmonický celek."
Můžu poprosit o příklad? Neumím si pod tím nic představit.
|
Kudla2 |
|
(19.12.2013 12:21:44) "Píše se tu o lidech, kteří nejsou schopni fungovat v partnerském vztahu, protože se chovají tak, že vztah spíše rozkládají, než aby doplňovali nějaký harmonický celek."
Můžu poprosit o příklad? Neumím si pod tím nic představit."
Zkus se podívat do zrcadla...
|
Monty |
|
(19.12.2013 12:23:53) Kudlo, sorry, ale ty mně dneska fakt bavíš.
|
Kudla2 |
|
(19.12.2013 12:27:48) zato ty mne ne.
Sice naše blbost, že na tebe furt reagujem, ale navezla ses do vážnýho tématu se svejma mimózníma kydama, který mají za cíl jen zase strhnout pozornost na tebe, Termix je ti patrně úplně u pr.le.
Bejt to moje téma a potřebovat já zrovna pomoc, tak ti za to moc nepoděkuju.
Jestli ti to pomůže, tak si myslím, že za svoje partnerský problémy si můžeš především ty sama, já bejt chlapem, tak bych s někým takovým jako jsi ty nežila ani za prase.
A tím s tebou v tomto tématu končím a připomínám i ostatním, že to nemělo být o Monty, ale o Termix.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 11:57:17) Antheo, ale ta kamarádka nebo partner ti pomoct nemůže. To přece není vůbec o nějakém vyplakání na rameni, nebo o pocitu jistoty, který je sice fajn a určitě pomůže k lepšímu celkovému pocitu (třeba, že na to člověk není sám). Problém jsou vnitřní pochody a vzorce, které se nejdřív musí rozklíčovat a pak se na nich dá pracovat. A s těmi ti laik nepomůže, navíc bys na něj musela nahrnou kupu dost děsných věcí, se kterýma se psycholog může popasovat jako profík, ale laika můžou dost smést.
|
Anthea |
|
(19.12.2013 12:00:12) Adelaide ale jen laik ti dá ten pocit JISTOTY. Že se máš o koho opřít, že partner je tak dobrý, že je to zázemí, stejné jako měli být rodiče. Někdo nenatrefí na tak dobrého partnera, takže nikdy ten pocit jistoty nezíská. Někdo čerpá pocit jistoty od víc lidí, někdo z nějakých činností, vyrovnaný člověk ho pak už čerpá ze sebe. Ale i vyrovnaný člověk potřeboval, aby mu ho nejdřív někdo dal - pocit jistoty, zázemí. Pak už si ho tvoří sám.
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 12:02:24) Když ho nedostaeš od rodičů tak ti ho nikdo jiný nedá, tam nezbývá než hledat pomocnou ruku na konci svého ramene (skrz vedení terapeuta).
|
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 12:03:46) A já neříkám že ten pocit zázemí je k ničemu, a klidně můžeme debatovat o úspěšnosti terapie s ním a bez něj. Ale sám o sobě nestačí.
|
|
Líza |
|
(19.12.2013 12:04:23) Partner není, ani nemá být takovým druhem zázemí, jako byli nebo měli být v dětství rodiče. Mnoho vztahů zkolabuje na tom, že citově nedosycený partner od toho druhého chce příliš - očekává od partnera, že mu zaplní černou díru vytvořenou nedostatkem rodičovské lásky. To ovšem nelze a takovej vztah je z 99% odsouzenej ke krachu. Proto je naopak dobré tyhle věci řešit v tereapii a ne tím, že si najdu "partnera-terapeuta".
|
Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 12:06:58) No přesně, Lízo. To jsem měla na mysli.
|
|
Monty |
|
(19.12.2013 12:08:46) Lízo, a jak to očekává - podle tebe? Nebo jak by se to mělo projevovat? To mne fakt zajímá. Já se dost cíleně obklopuji lidmi, kteří mají/měli problém, nebo ještě líp, s lidmi, co jsou schopní ty problémy přiznat, mluvit o nich, připouštět si je a nezavírat je do černý skříňky. Když najdeš "dynamické trauma", otevře ti to cestu, jak s ním pracovat a jak ho "léčit". Ale nikdy, fakt nikdy, jsem nenarazila na někoho, kdo by to pojímal tak patologicky, jak se tady uvádí. Max. v nějaký akutní fázi problému, nikoli chronicky a neustále.
|
stará Marie |
|
(19.12.2013 12:15:12) "Lízo, a jak to očekává - podle tebe? Nebo jak by se to mělo projevovat? To mne fakt zajímá."
Monty, nevím jak podle Lízy, ale dle mého se to nemusí projevovat nějak pro zúčatněné identifikovatelně. Očekávání si očekávající nemusí vůbec uvědomovat, takže ani neví, že tím či oním způsobem to očekávání projevuje.
|
Monty |
|
(19.12.2013 12:20:26) "...dle mého se to nemusí projevovat nějak pro zúčatněné identifikovatelně. Očekávání si očekávající nemusí vůbec uvědomovat, takže ani neví, že tím či oním způsobem to očekávání projevuje."
Nikdo nic neví, nic nepozná, ale protože dotyčný měl/má nějaký problém nebo bolístku, tak to určitě nějak najevo dává.
|
stará Marie |
|
(19.12.2013 12:27:00) Nedává. Například je přesvědčený, že holt každý nemá to štěstí, a tak nic najevo nedává, jen je mu to líto. Najevo to nedává, ale je to v něm. Nevyřešené, nepřijaté. Říká "nic mi nechybí", ale ve skutečnosti si myslí, že chybí, ale že to nemůže dostat. Těžko se to popisuje, Nejsem psycholožka ani spisovatelka, takže to nedokážu správně vyjádřit.
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(19.12.2013 12:09:14) Lízo,
velice pregnantně řečeno. A přijde mi OBLUDNÉ něco takového na tom partnerovi chtít.
Opět se vracím k Termix - tam je evidentní, že ani partner, který je naprosto "v cajku" s některými věcmi prostě pomoct nemůže, i kdyby se rozkrájel, a taky to není úkol pro něho.
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 12:11:17) Nehledě na to že by ho to asi dost semlelo, tím víc čím víc ji má rád :-(
|
|
|
Anthea |
|
(19.12.2013 13:32:13) dobře Lízo o tom tady právě debatujeme
myslíš, že terapeut člověka "dosytí", když ho nedosytí ani partner
já se obávám, že při klasické terapii to prostě nejde, není tam na to prostor, buďto se ten člověk nějak zázračně dosytí sám, nebo ho dosytí někdo jiný, ale troufnu si říct, že citově ho prostě terapeut nedosytí, to už spíš věřím tomu, že někoho naplní a dosytí, když uvěří v Boha
|
Monty |
|
(19.12.2013 13:40:46) Antheo, ještě jsem nakoukla - Termix ale žádný "dosycení" nepotřebuje, jak jsem pochopila.
Navíc mám pocit, že ta potřeba dosycení je tu prezentovaná jako něco divnýho, exaltovanýho, co se dává najevo nějakou patologií, jenže to právě píšou ti, co s tím nemají zkušenost. Když jsem psala o té kamarádce, což byl asi nejvíc "exemplární příklad", tak jí doma pořád říkali, že je k ničemu, nemožná, neschopná. Pak vystudovala VŠ, s minimální pomocí rodiny, což jí hodně pomohlo, našla si přátele, práci a nakonec i ten vztah. Ten deficit nespočíval v tom, že by se na někoho lepila nebo ho citově vysávala, ale v tom, že byla schopná nejdřív věřit kdejakému protřelému ženáči nebo kurevníkovi, než našla chlapa, který ji má rád takovou, jaká je, kterej s ní žije a se kterým jsou pár. Ono totiž nic víc není třeba. A dělat ze všech lidí, co se jim nedostalo mateřský/rodičovský/partnerský lásky nějaký citový upíry nebo dementy mi fakt není příjemný, na to jich znám moc a mám je moc ráda na to, abych se proti tomu neohradila.
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(19.12.2013 17:31:17) Nebyla jsem sexuálně zneužívaná, "jen" psychicky týraná. Můžu jednoznačně říct, že nebýt toho, že jsem v 15ti uvěřila, byla bych teď v podstatně horším stavu. Bůh mne opravdu "dosycuje"
|
|
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(19.12.2013 14:38:38) Antheo, no fajn. A když někdo partnera má, kamarádky má, pocit bezpodmínečného přijetí je saturován, a PŘESTO se ozývá trauma z dětství - pak zdejší amatérské psycholožky z lidu radí co? Vlastním rozumem a silou vůle si říct "kašlu na trauma" a ono zmizí?
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 14:42:11) Anet postavíš se před zrcadlo, nahlas řekneš "pepa mi ukradl kuličky a dodnes mě to trápí" a hotovka.
|
Ropucha + 2 |
|
(19.12.2013 14:48:20) Adelaide Já tedy musím přiznat, že nemám sílu některé příspěvky tady vůbec dočítat a některé ani začínat, v zájmu zachování vlastního duševního zdraví. Jestli se tím vším prokousává chudák Termix ... Nevím, jestli nejlepší terapií je zrovna pročítat si výplody cizích traumat.
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(19.12.2013 11:45:49) Antheo, no právě - a tolikrát jsem to viděla kolem sebe, ať už šlo o zdánlivě banální věci jako "mám moc velkej nos a tlustý stehna, nikdo mne nebude chtít" nebo o složitější problémy spojený s blbým dětstvím nebo jinou traumatizující zkušeností... ve chvíli, kdy ti lidi našli svoji jistotu, tak se úplně rozzářili, změnili, a to předtím byli často u psychologa jak doma, jezdili na všelijaký semináře, leželi v knihách... a stačilo najít ten pevnej bod a bylo to vyřešený. Já nevím, proč si tolik lidí představuje, že nespokojený nebo nešťastný lidi hledají řešení v tom, že se budou někomu vykecávat a plakat na rameni. To žádný řešení není, to je max. očistný proces a ventil.
|
Eržika. |
|
(19.12.2013 11:50:32) Monty, proč by se lidi měli vyplakávat (předpokládám psychologovi) na rameni? Mě různé zážitkové semináře zaměřené na zkoumání, limity, hledání hodně pomohly si spoustu věcí uvědomit. A není to vyplakávání, je to docela dřina.
MMCH, Vnitřní dítě a lektor, který ho vede, by se ti myslím mohlo dost líbit.
|
|
Anthea |
|
(19.12.2013 11:54:21) Antheo, no právě - a tolikrát jsem to viděla kolem sebe, ať už šlo o zdánlivě banální věci jako "mám moc velkej nos a tlustý stehna, nikdo mne nebude chtít" nebo o složitější problémy spojený s blbým dětstvím nebo jinou traumatizující zkušeností... ve chvíli, kdy ti lidi našli svoji jistotu, tak se úplně rozzářili, změnili, a to předtím byli často u psychologa jak doma, jezdili na všelijaký semináře, leželi v knihách... a stačilo najít ten pevnej bod a bylo to vyřešený.
Jo, najít to NĚCO nebo TOHO někoho. Citový opěrný bod. Proto jsem napsala, že náhradu té opory může být někomu třeba klidně i křesťanská nebo jiná komunita. To podle povahy. Ale jistota, opora, vztah - to je něco jiného než náhled. Myslím, že po léčebnách a ordinacích je opakovaně spousta lidí, co mají svá traumata rozebraná do alelujá, ale stejně se nejsou schopni od nich oprostit. Takže jen v tom správném rozboru to až tak úplně nevězí. Jako ve všem padesát procent je snahy /třeba práce na sobě, terapie/, dalších padesát procent je štěstí nebo smůla /třeba natrefení na špatného partnera, který problémy spíš upevní a fixuje, nenatrefení na správné životní okolnosti/.
|
Monty |
|
(19.12.2013 11:55:25) Takže jen v tom správném rozboru to až tak úplně nevězí. Jako ve všem padesát procent je snahy /třeba práce na sobě, terapie/, dalších padesát procent je štěstí nebo smůla /třeba natrefení na špatného partnera, který problémy spíš upevní a fixuje, nenatrefení na správné životní okolnosti/.
Tesat do kamene, dneska mi fakt mluvíš z duše.
|
|
Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 12:02:27) "Takže jen v tom správném rozboru to až tak úplně nevězí. Jako ve všem padesát procent je snahy /třeba práce na sobě, terapie/, dalších padesát procent je štěstí nebo smůla /třeba natrefení na špatného partnera, který problémy spíš upevní a fixuje, nenatrefení na správné životní okolnosti/."
Těch 50 procent je ale pořád ještě slušný kus cesty. Monty vsadila všechno na štěstí, to je podle mě sázka na špatnou kartu.
|
|
Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 12:02:28) "Takže jen v tom správném rozboru to až tak úplně nevězí. Jako ve všem padesát procent je snahy /třeba práce na sobě, terapie/, dalších padesát procent je štěstí nebo smůla /třeba natrefení na špatného partnera, který problémy spíš upevní a fixuje, nenatrefení na správné životní okolnosti/."
Těch 50 procent je ale pořád ještě slušný kus cesty. Monty vsadila všechno na štěstí, to je podle mě sázka na špatnou kartu.
|
|
|
|
|
|
|
Anthea |
|
(19.12.2013 11:28:31) Nehledě na to, že v takových případech by ten člověk potřeboval mít toho druhého v roli terapeuta k dispozici skoro neomezeně, nejen v době smluvené konzultace, kdy se může sdílet, ale pak padla a jde se domů. To prostě není náhrada hlubokého vztahu.
Proto jsem se Lízy ptala, jestli pamatuje z praxe případ, kdy to takto hluboce ztraumatizovaný člověk dokázal DÍKY TERAPII. Tj. nebylo to v něm, nebylo to jeho životaschopností, která mu pomohla stejně přežít, tak jako Termixovi, ale bylo to tím, že se spolehl na terapii a pomocí terapii krůček po krůčku k plnému životu a třeba po deseti letech terapie od dvaceti do třiceti má dneska v pětatřiceti krásnou rodinu, vztah a vnitřně se ničím netrápí. Má sebevědomí ap. Ale bez terapie samostatně by nedokázal nic a byl by dneska po léčebnách.
Podle mě to je buďto člověk držák a když má štěstí, tak se na určitou míru funkčnosti vyhrabe sám nebo mu nikdo moc nepomůže.
|
adelaide k. |
|
(19.12.2013 11:41:52) "Podle mě to je buďto člověk držák a když má štěstí, tak se na určitou míru funkčnosti vyhrabe sám nebo mu nikdo moc nepomůže."
Mě by fakt zajímalo na základě čeho si to myslíš A jo, je to možný. Léta terapie ti můžou pomoct k plnohodnotnému životu. Ta představa´, že někdo udělá čárymáry fuk a zbytek život už je jenom sluníčko je samozřejmě naivní. I potom jsou horší chvíle, a úplně blbé chvíle, ale ta většina co je mezitím je dobrej život bez stínů a koukání přes rameno.
|
Kudla2 |
|
(19.12.2013 11:44:30) "ta většina co je mezitím je dobrej život bez stínů a koukání přes rameno."
|
|
|
|
|
Monty |
|
(19.12.2013 11:26:34) Kudlo, a co prosím tě od partnera chceš, když ne zázemí a nějakou formu stability a jistoty? To snad chtějí všichni, možná vyjma zlatokopek, který chtějí primárně prachy. Ale o tom vůbec nemusí mluvit, nebo myslíš, že jo?
Mmch., ještě k té přitažlivosti - pro mne je člověk, kterej působí nejistě nebo se chová nějak "méně standardně" daleko přitažlivější než namistrovaný "machýrek", protože je tím pádem lidskej a opravdovej.
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(19.12.2013 10:49:37) jo, takže protože to je oříšek, tak je lepší se do toho vůbec nepouštět?
Já to vidím tak, že Termix sama udělala co mohla (což považuju za velmi úctyhodné), a teď nastoupil okamžik, kdy sama už na všecko nestačí a potřebuje pomoct. A vzhledem k tomu, že jí pozůstatky té někdejší "zlomené nohy" docela komplikují život i ve své značně zmírněné podobě, tak si myslím, že nastal čas nedělat hrdinku a o tu pomoc si říct.
Myslím, že šance prožít spoustu let bez té omezující zábrany za ten pokus rozhodně stojí.
|
|
|
Žžena |
|
(19.12.2013 10:44:30) Antheo, proč Ti pořád tak úporně leží na srdci VYNULOVÁNÍ deprivace? ABSOLUTNÍ bezezbytkové vyléčení, jako by se trauma nikdy nestalo? O to přece vůbec jít nemusí. Kudla to napsala dobře s tou nohou. Když si zlomíš nohu, už nikdy nebude nezlomená. Ale dá se léčit, narovnat a dál používat.
|
Monty |
|
(19.12.2013 10:49:32) Žženo, asi proto, že Anthea napsala (a já s ní souhlasím), že Termix už sama udělala takový kus práce, že není tak docela jistý, jestli ještě je nějaký "víc". Pokud nelze vymazat trauma úplně, je otázka, jestli ho může v tomto konkrétním případě vymazat "víc". Na tomhle se jaksi neshodujeme.
|
|
|
|
|
Anthea |
|
(19.12.2013 10:31:29) nikde jsem netvrdila, že to nějaký psycholog slibuje, jen to, že se to tak nějak čeká
Tak schválně - kolik by se našlo případů, kdy psycholog vyléčil citového deprivanta z jeho mizerného dětství? Tak, že by žil, jako kdyby rodiče nikdy neselhali. Myslíš, že se to dá? Nejen nacvičit tu funkční stránku věci pro okolí, ale i se tak uvnitř cítit, aby to sebevědomí, sebedůvěra nebyla jen hra pro okolí, ale vnitřní POCIT?
Tady totiž běží o emoce, o to emočně sebe skálopevně přesvědčit, že i když dvacet let do mě lili úplně něco jiného, já teď stejně skálopevně uvěřím v opak. Nejde o rácio, nácvik nového chování, jde o to se doopravdy jinak cítit.
Funkčnost v životě a bezproblémové pozitivní emoce uvnitř jsou dvě různé věci.
|
|
|
|
|