Zufi. |
|
(26.4.2023 9:24:24) Pokud máte , jako já 8 týdnů prázdniny, kolik z nich hlídáte? A doma nebo jedete k moři či na chatu (tu nemám). MM má 6 , tak 3 budeme hlídat v Bibi a v Podgoře, já pak ještě týden doma , sama s nimi nechci jet za hranice. Vnučky zatím ne, jsou moc malé. Jak vy či vaši rodiče? V návaznosti na předchozí téma si rozhodně nechci naběhnout, je to otázka jako každá druhá, snad mi napíšete normálně. Chtěla bych porovnání. Kamarádka má 6 týdnů a hlídá 5 na chalupě a druhá má 8 a nehlídá vůbec, chce si prostě odpočinout, nacož má samozřejmě právo. Hlídání není povinnost.
|
Ruth |
|
(26.4.2023 9:41:53) Chvilku jsem si myslela, že manžel má 6 vnoučat a hádala jsem, s kým.
|
Zufi. |
|
(26.4.2023 9:42:33)
Po 40 letech manželství bych si snad všimnla.
|
|
wer |
|
(26.4.2023 12:10:55) Já jsem si myslela že manžel má 6 chat, a přemýšlela jsem proč nemá Zufi přístup aspoň na jednu z nich.😆
|
|
|
77kraska |
|
(26.4.2023 9:57:11) Zufi, kolik Ti je let? to je taky dulezity faktor
moji babicce bylo 46 let, kdyz jsem se narodila a navic byla v domacnosti, takze hlidani nebyl problem ani doma ani na chalupe....umrela, kdyz mi bylo 40+, takze jsme se stihly dost uzit
ale ja mela dceru pozde, rodicum bylo 60+, kdyz se narodila, a nebyli ani v moc dobre kondici, takze na chalupe ji hlidali sami maximalne 1 den, kdyz jsem na otocku jela do Prahy, jinak jsem tam byla s nimi (mela jsem uz davno HO)
|
Monika |
|
(26.4.2023 10:05:24) Sedmikrásko, s tím věkem to může být i opačně - moji rodiče nás měli brzy (já se narodila, když bylo mamce 19) a ségra taky první dítě ve 22, takže naši chodili do práce v podstatě celé "hlídací" dětství těch prvních vnoučat. Vzali je párkrát někam na dovolenou s sebou plus třeba týden dovolené s nimi byli doma. Já měla děti později a tím "štěstí", že mamka šla do důchodu akorát přesně, když já se vracela po RD do práce, takže děti byly zvyklé tam trávit jarní prázdniny, a tak 2-3 týdny letních. Teď už jsou dost velké, hlídat nepotřebují, ale myslím, že týden u babičky ještě pořád rády pobudou
|
|
|
Lenka Pražanda |
|
(26.4.2023 10:06:08) Vnoučata nemám a dlouho mít nebudu. Celé volné léto budu mít až v důchodu, což je hodně daleko. Píšu jak to bylo u nás, když byly děti menší. Moje máma hlídala stylem příměstský tábor. Přijela dopoledne (děti spaly když jsem odjížděla do práce). Buď si je vzala k sobě nebo někam vyrazili. Já jsem si je po práci vyzvedla. Jen výjimečně to bylo přes noc a nikdy to nebylo několik dní v kuse, že bych měla úplně volno. Ale na druhou stranu máma je sama, nemá auto, tak si ani nedovedu představit že by s vnoučaty někam odjela třeba na týden.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(26.4.2023 10:28:12) Moje mamka taky byla sama bez auta a jezdili na normální dovolenou, do hotelu nebo penzionu, jako by jela sama, akorát přibrala vnuka.
|
Lenka Pražanda |
|
(26.4.2023 10:40:53) Sama za sebe se už teď těším, jak budeme cestovat s vnoučaty a ukazovat jim ty místa, co se nám líbí, blbnout na koupališti a podobně Ale co já vím jak na tom budu fyzicky a psychicky až na to dojde Moje máma je v dobré kondici ještě teď. Když byli kluci malí a potřebovali hlídání, byla v důchodu a hodně čilá. Ale ani sama nikam nejela na pár dní do hotelu.
|
|
|
|
babi_ |
|
(26.4.2023 10:07:36) Mám 5 týdnů dovolenou (a ještě 5 dnů osobního volna), týden v zimě a týden v létě mám vnučku pro sebe bez rodičů.
V zimě ji beru na hory lyžovat, v létě jsem s dalšími babičkami - švagrovými - a jejich vnoučaty v pronajaté chalupě na Vysočině. Zatím bývám jen s jednou vnučkou, mám dvě, ale druhá je ještě miminko hodně závislé na mamince Tu první mám v létě na "babičkovském týdnu" se švagrovými od jejího roku a čtvrt, letos pojedeme počtvrté V zimě až od tří let.
Dovolenou u moře poskytuje druhá babička, já tam nejezdím ani sama.
V průběhu roku jsem s vnučkou jeden den (a noc) v týdnu a pár víkendů.
EDIT: koukám, že se bere v potaz i věk babičky, tak bude mi 59 co nevidět
|
Zufi. |
|
(26.4.2023 10:25:29) Mně o skoro rok více.
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(26.4.2023 10:34:13) Mně brali babi s dědou každý léto na 3 týdny na "letní byt". Většinou někam do podnikový chaty. Babička byla v domácnosti, děda o prázdninách nepracoval. Mojeho syna braly babičky na týden někam do penzionu nebo hotelu. Chatu jsme neměli. My plánujeme vnoučata někam brát, to se ještě uvidí.
|
|
Stáňa * |
|
(26.4.2023 10:53:24) Moji rodiče nehidali nikdy, I když starší se narodil, když mamce bylo min než mě teď. Ale v létě byla jejich hlavní sezóna na hospodářství, táta navíc celý den v práci, což s malým dítětem skloubit nešlo.
Tchani byli s námi v baráku, oba v důchodu. Tchyni bylo 63, když se narodil starší. Hlídali ale jen v době nemoci, takže jsme se střídali s manželem a hledali náhradní školky. Jednou hlídali mladšího, když jsme se starším jeli k moři. Mladšímu byloly 2, navrhli, že si ho doma nechají.on byl zlaté dítě, poslechl, hrál si sám i s nimi, jedl všechno, hodně spal. S ním to bylo snadné.
Vzhledem k věku mých děti budu babička nejdriv za 10 let.
|
|
Katka. |
|
(26.4.2023 11:02:58) Záleží asi i na věku babiček. Mamce bylo 46, když se jí narodil první vnuk. Chodili s taťkou do práce. Syna si brali v létě na týden na dovolenou. Syn byl hodně akční, spal úplně minimálně. Od 18 měsíců přes den vůbec, ráno neměl problém vstávat v 5h. Mamka říkala, že teď už by to nezvládla. Už je jí 64, má nějaké zdravotní potíže a je unavená...
|
babi_ |
|
(26.4.2023 11:23:45) Je fakt, že mě nevyspání v dobách, kdy se malá vnučka budila několikrát za noc (a to stačilo jen podat lahev a byla v pohodě), vyčerpávalo i v 56. Bylo to jediné negativum našich společných dnů. Teď spí celou noc, a je to prostě sluníčko
|
|
|
Stará husa |
|
(26.4.2023 11:22:24) Jedna moje babička s námi bydlela, starala se o mě od mých tří měsíců, kdy šla maminka do práce. O prázdninách jsme spolu jezdily k tetě - maminčine sestřenici na chatu do Beskyd, teta měla stejně starého vnuka, s tím jsme si hráli. Jezdila jsem tam každé prázdniny od svých prvních narozenin až do 14 let. Mezitím mě naši brali s sebou na dovolenou, ale většinu prázdnin jsem strávila tam. Babička ale v mých 8 letech zemřela. Druhá babička bydlela s dědečkem na vesnici, nehlídali mě nikdy, jen jsme tam jezdili občas na návštěvu. Moje maminka mi děti hlídala, ale vždy jen přes den a u nás. Většinou když byly nemocné, což bylo téměř furt. Druzí prarodiče měli domek se zahrádkou a hlídali o prázdninách, vždy celý pracovní týden, na víkend jsme si děti brali domů. Žádní prarodiče s nimi nikam nejezdili. Já, jestli kdy budu mít nějaké vnouče, což zatím nevypadá ( synovi je už 35 a dceři 37), tak hodlám maximálně hlídat, když bude potřeba, jezdit s vnoučaty nikam nebudu, nemám auto a jsem na to sama. Taky mi už bude za chvíli 64 a vnouče v nedohlednu, takže už teď se necítím na několikadenní hlídání malého dítěte, natož třeba za 5-6 let. To už budu ráda, že obstarám sama sebe, natož nějakého prcka.
|
Lenka Pražanda |
|
(26.4.2023 11:33:33) Přesně, podle mě je to hodně o okolnostech. Jaké mají prarodiče možnosti, věk, zdraví, energii, jestli je jeden nebo oba, jak dlouho jsou v důchodu a jestli vůbec. Určitě bych nechtěla hlídat nějak aktivně vnouče první rok důchodu. To si budu chtít pořádně odpočinout a vychutnat fakt, že mám konečně volno Záleží i na samotných vnoučatech. Jak jsou aktivní, náročné, věk, počet. Porovnávat zrovna toto mi nedává smysl.
|
|
|
Žžena |
|
(26.4.2023 11:51:01) U nás z obou stran hlídání o prázdninách přesně nula.
|
|
Dooly. |
|
(26.4.2023 13:31:56) Zufi a nemrzi tveho manzela, ze nemate ani tyden sami spolu? Preci jen, ty si pak jeste odpocines, ale jho dovolena padne ciste na hlidani deti
|
babi_ |
|
(26.4.2023 14:45:09) Dooly, proč myslíš, že dovolená Zufiina manžela (ZM) padne čistě na hlídání dětí? Ono je to tedy napsané hodně matoucím způsobem, ale řekla bych, že ZM má 6 týdnů dovolené, a z těch tráví 3 týdny s vnoučaty. Zbývají 3 týdny.
|
Dooly. |
|
(26.4.2023 15:41:02) aha, ja to pochopila tak, ze ona ma 6tydnu a on 3 a to je presne doba kdy budou spolecne hlidat v Bibi
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(26.4.2023 15:44:45) Ale je to tak, že Zuf má 8 a manžel 6.
|
|
|
Zufi. |
|
(26.4.2023 16:56:34) Ano
|
|
|
Zufi. |
|
(26.4.2023 16:55:55) My budeme sami dva týden na slapech.
|
|
|
...j.a.s... |
|
(26.4.2023 13:58:20) Zufi, myslím, že se nedá říct, kolik dnů hlídání je málo a kolik moc. Dost záleží na tom, kolik let a v jakém jsou zdraví prarodiče. Vím, že hlídání není povinné, ale pokud prarodiče vymetají jednu akci za druhou, takže jsou při síle a odmítají své vnouče pohlídat alespoň občas na odpoledne, tak mi to přijde dost smutné. Rodiče to nějak zvládnou, dítě vyroste, ale prarodiče za pár let zestárnou a budou potřebovat pomoc. Ve svém okolí mám právě kamarádky, co kolikrát padají na ústa právě proto, že jejich rodiče razí heslo užívat života bez jakékoliv pomoci potomků a často jsou to ti, jimž jejich rodiče pomáhali do aleluja s dětmi. Tak jo, ale ať se pak nediví, že za pár let budou stejně rezervování jejich potomci k nim a nebudou chtít kolem nich skákat.
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(26.4.2023 14:19:00) Jas, ano, moji rodiče měli své rodiče v domě a já jako imobilní dítě jsem byla denně v jejich péči.
Ale prej je dneska jiná doba A prej babička neměla žádný svoje zájmy
|
77kraska |
|
(26.4.2023 14:25:03) Koprivo, pani zijici v 70. letech 20. stoleti v chaloupce na vesnici jako moje prababicka fakt nemela "svoje zajmy", nejezdila do krajskeho mesta do kina ani na jogu, nelitala k mori, vlastne byla porad doma a starala se o dum, varila, pestovala zeleninu na zahradce atd. ...a byla rada, ze ji privezou vnoucata nebo pravnoucata, aby se s nimi potesila
vlastne jsem uplne zapomnela napsat, ze kdyz jsem byla dite, mely deti obvykle jeste prababicku...jejich babicce bylo 45-55, prababicce 65-85, taky jsem mela prababicku, zemrela, kdyz mi bylo 10, sama mne asi nehlidala, ale byla v chalupe a varila
nedavno mi rikala sousedka, jak byla zamlada hloupa, ze nechavala vozit kocarek se synem svou babicku, kdyz ji bylo 85 let
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(26.4.2023 14:32:33) Tak každej má svoje zájmy, lítání k moři a chození na jógu, nebo čumění do zeleně, sbírání hub, chození do kostela a štrykování. Jde o to, nakolik si chce život komplikovat rodinou.
|
77kraska |
|
(26.4.2023 14:48:06) Koprivo, ze sveho detstvi v lete na chalupe si nepamatuji babicku, ktera by u sebe nemela vnoucata...byli jsme proste v kazde chalupe...nekde i 6 kusů ...ale neocekavalo se od babicky detailni hlidani nebo vytvareni programu ci dokonce vylety, jen vareni, vecerni umyti a obvazani utrzenych ran
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(26.4.2023 15:06:58) My už se na "hlídání" těšíme, manžel snad víc než já. Sami na dovolený, jedíme, lítáme víc než 10 let, takže už jsme si užili.
|
|
...j.a.s... |
|
(26.4.2023 15:15:37) "Jde o to, nakolik si chce život komplikovat rodinou." Kopřivo, jo, nemusí si komplikovat život rodinou, v tom případě ať si šetří na péči v důchodu a ať si pak vše zařídí a neobrací se na ty, kterým v náročném období nepomohli.
|
77kraska |
|
(26.4.2023 15:24:37) jas, nikde neni psano, ze "pece o vnoucata v detstvi = pomoc prarodicum ve stari" :-(
ale podle mne je to samozrejme pravdepodobnejsi nez opak
|
...j.a.s... |
|
(26.4.2023 15:58:17) "pece o vnoucata v detstvi = pomoc prarodicum ve stari" 77mi a nemělo by to tak být? Já bych chtěla vidět ty idylické vztahy, kde se prarodiče na vnoučata a pomoc ztrhaným rodičům vykašlou, aby si mohli jezdit po světě a užívat života a po x letech potomci všeho nechají a pojedou opečovávat svoje rodiče. Fakt bych tohle chtěla vidět. A taky by mě zajímalo, zda to těm prarodičům není blbé, že vědí, že jejich potomci toho mají hodně, nemají si moc jak odpočinout a oni raději jezdí všude možně, než aby jim aspoň občas pomohli. Neříkám, že prarodič má všeho nechat a hlídat vnoučata každý víkend, to ne. Spíš mi póza "chci si užívat života, rozhodně nebudu hlídat" přijde hodně sobecká.
|
babi_ |
|
(26.4.2023 17:34:52) Jas, opačně: i když prarodiče pečují, nemusí se jim dostat pomoci ve stáří. A nemusí to být "nevděčné děti" či vnoučata.
Málokdo si vybírá partnera a práci a bydlení... s ohledem na bydliště (pra)rodičů, kteří v době toho výběru ještě zdaleka pomoc nepotřebují. MM třeba při úvahách nad dispozicí našeho plánovaného RD myslel na svoji maminku, aby měla (kdyžtak) v přízemí svůj pokoj, a celé přízemí bylo bezbariérové (to tedy i s ohledem na naše stáří), ale to jsme již měli děti dospělé a pomoc našim rodičům byla takříkajíc na dohled. Ovšem když byly děti malé, mohlo se docela dobře stát, že bychom se odstěhovali přes 200 km jízdy autem někam do hor lesů. Na možnou potřebu pečovat za desítky let o rodiče jsme nemysleli, v okolí jsme ty případy neviděli, nenapadlo nás to.
A jiní potomci žijí i v zahraničí (poté, co jim bylo hlídáno), nebo sami jsou potřební aj. (MM např. zemřel dříve, než jeho maminka potřebovala péči).
Druhá věc je, že mladí by třeba pomoc s vnoučaty užili, ale není to "padají na hubu". Prostě si poradí sami, s druhými prarodiči, různě... a starým rodičům samozřejmě v případě potřeby pomohou, co by ne - normální vztahy, návštěvy... bez významného "hlídání".
|
77kraska |
|
(26.4.2023 18:05:24) babi, presne tak jsem to myslela...prarodice vnouce hlidaji, ale vnouce vyroste a ma sve starosti a kamarady - a s babickou a dedou se moc nevida :-(
|
Zufi. |
|
(26.4.2023 18:38:17) Dcery s maminkou vídali aý do konce....Starší byla na MD a dopo se o ní starala, já po práci, maminka umřela doma, až na poslední den, to už nemohla dýchat
|
babi_ |
|
(26.4.2023 18:42:00) Omlouvám se, ale to nechápu - zemřela tedy doma, nebo v nemocnici?
(o tchýni se starala také i vnoučata, zemřela doma)
|
Senedra |
|
(26.4.2023 18:59:55) Já to pochopila tak, že maminka Žufi umírala doma, ale v den smrti jí převezli do nemocnice.
|
babi_ |
|
(26.4.2023 19:04:12) No.... obdobně to bylo s MM, ale nikdy bych neřekla nenapsala, že zemřel doma.
Nic. Děsný téma. Já Zufi prostě neumím číst
|
|
Zufi. |
|
(26.4.2023 19:14:54) Ano, napsala jsem to přeci jasně
|
Půlka psa |
|
(26.4.2023 19:31:38) "napsala jsem to přeci jasně"
Ale no tak.....
|
|
|
|
Zufi. |
|
(26.4.2023 19:18:14) O tchýni jsem nic nepsala.... Ta žila se svým manželem a zemřela doma ve spánku.
|
|
K_at |
|
(26.4.2023 19:40:35) Babi, taky jsem to nepochopila. Teda téma je to vážné, smutné, těžké. Ale zemřela, nebo umírala je rozdíl. Nechápu, jak to Zufi myslí.
|
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(26.4.2023 19:04:57) Syn se vídá s babičkou tak jednou za týden i když je mu přes 30. "Adoptovala" ji i snacha, která žádný babičky dávno nemá.
|
|
|
Senedra |
|
(26.4.2023 18:31:01) babi, my zůstali v místě, kde měl ( a má) MM výborné pracovní možnosti... a skončili jsme 150 km od jedněch rodičů a 400 km od druhých. A poslední tři roky to vůbec nebylo jednoduché, jeden dědeček začal senilnět, druhý se hodně zdravotně sesypal. A teď řešíme, že jedna babička zůstala těch 150 km daleko ( ťuk, ťuk, ´tuk, zvládá to a je soběstačná), druhá s dost velkým problémem je u švagra, ale nejradši by se těch 400 km vrátila domů. Ani jedna se přestěhovat nechce. My tady máme domov, práci, děti mají školy, kamarády... tyhle starosti jsme si před nějakými pěti lety nepřipouštěli...
|
babi_ |
|
(26.4.2023 18:34:33) Senedro, přesně.
|
|
Stará husa |
|
(26.4.2023 19:12:53) Tak to já jsem se nikdy nechtěla odstěhovat daleko od rodičů. Vždy jsem počítala s tím, že mi pomohou s eventuálními dětmi, a že já pomohu jim, až budou staří a nemocní. Na to vše jsem myslela už ve 20. My bychom s mým BM mohli jít taky bydlet kdovíkam, kde bychom dostali být, po naší profesi byla tehdy celkem poptávka. Ale já jsem tehdy řekla, že od našich se neodstehuju, mají jenom mě. Nechápu, že to někoho nenápadně.
|
Zufi. |
|
(26.4.2023 19:16:25) Výhoda byla maminka v domě, ne v bytě, ale pět kroků...
|
|
77kraska |
|
(26.4.2023 19:34:39) Huso, tak to Te obdivuji, mne to treba vubec nenapadlo, ze bych mela zustat blizko rodicu....strasne jsem chtela do Prahy, kde byly lepsi pracovni prilezitosti a ty jsem opravdu vyuzila....a rodice mne meli ve 25 letech, porad byli mladi, i kdyz jsem se ve 22 letech komplet odstehovala po promoci a vlastne v 18 jsem se trochu odstehovala do Prahy na kolej....popravde jsem si uvedomila, ze mne potrebuji, az nekdy vloni, kdyz jim bylo kolem 80 to prestali jezdit autem a navic po Covidu, jak porad sedeli doma, nejsou uz tak pohyblivi, a taky jim umrela spousta znamych a dalsim znamym se sype zdravi
|
Stará husa |
|
(26.4.2023 19:53:28) 77, já jsem to viděla u našich, moje maminka se od té své nikdy nechtěla odstěhovat ani do jiného bytu, natož do jiného města. A pak se o ní postarala až do smrti, babička zemřela doma, jako doopravdy zemřela, maminka u ní byla do jejího posledního výdechu. A nebyla stará, bylo jí 66 let. A protože maminka mě měla až v 36, tak jsem se bála, že bude mou pomoc potřebovat brzo, naštěstí umřela až v 86 a velmi rychle, na mrtvici. Zato babička měla rakovinu a bojovala s ní 2 roky, předtím mrtvici. Já jsem tak nějak nedokázala myslet jen sama na sebe, o kariéru v práci jsem vůbec nestála. Naštěstí naše město je dost velké, takže tu pracovní příležitosti vždy byly, i možnosti kariéry pro mého BM se tu našly, já jsem vždy chtěla jen běžnou obyčejnou práci. Kdybych se narodila v nějaké vesničce pod horami, tak nevím, jak bych to udělala.
|
77kraska |
|
(26.4.2023 21:33:38) Huso, to je svym zpusobem hezke
moji rodice prchli z Prahy na male mesto, protoze tam meli moznost ziskat pekny byt od zamestnavatele...a mohli se odpoutat od svych rodicu...ja jsem prchla od svych rodicu do Prahy, i kdyz jsem ani byt nemela, jen nelegalni podnajem (pred rokem 89)...nicmene moji rodice ty svoje neustale navstevovali a jezdili si nimi na chalupu na dovolenou a na vikendy a ja to mela se svymi rodici stejne a ted za nimi jezdim kazdou sobotu
|
Okolík |
|
(26.4.2023 21:43:50) Mně to moc hezké nepřijde. Je hrozně tenká hranice celoživotní závislosti na rodičích.
|
77kraska |
|
(27.4.2023 7:00:57) Okolik, mne to prijde svym zpusobem hezke, ta rodinna soudrznost....ale s kazdym to nejde, nekteri lidi Ti budou porad kecat do zivota jako kdysi nase 88-leta babicka kecala do zivota mne 40-lete a moji matce 65-lete
|
Zufi. |
|
(27.4.2023 9:14:17) Maminka se zeptala , jestli se mně a bratrovi hodí termín, koupila zájezd a jelo se, jednou za prázdniny. Když jsem studovala VŠ dálkově, pravidelně brala dceru k tetě, abych měla 14 dní klid, na moje zkoušky si brala dovolenou napůl s MM a s tetou. Já považuji povinnost brát vnoučata, když jsem úča, 8 týdnů je nehlídat a jen odpočívat by mi bylo blbé. Tady sna mi nemá nikdo , co vytknout. I když na Rodině.cz nikdy nevíš...
|
|
|
|
Beat |
|
(26.4.2023 21:44:02) Naše děti hlídal jen jeden prarodič a maximálně 1-2 noci tak 3 do roka. A chodili do lesa, četli po vecerech. A taky s tímto prarodičem mají děti nejlepší vztah. Já se na vnoučata těším, už bych je mít mohla, ale mladí zatím neplánují. Budu babička aktivní, hravá a rozmazlovací. A bude to tak z obou stran, tchán mého potomka už se také nemůže dočkat vnoučat, tchyně taky, ale on ještě víc. . Se budeme předhanet. Takže podmínky pro plozeni mají ideální. Jen se jim nechce.
|
|
|
|
|
|
|
|
Federika |
|
(26.4.2023 19:37:30) Jas, nechápu. Proč by si lidi na stáří, v důchodu, když už nemusí denně do práce, nemohli užívat, proč by nemohli cestovat, proč by museli hlídat vnoučata? A proč by rodiče měli být ztrhaní?
|
Žžena |
|
(26.4.2023 19:42:33) Federiko, třeba proto, že jim před 30 lety jejich rodiče hlídali neomezeně, tak by to mohli, aspoň trochu, poslat dál? Nebo třeba proto, že ty vnoučata nejsou cizí lidi nebo obtížný hmyz, ale v ideálním případě jedni z nejbližších členů rodiny, se kterými je normální mít blízké a srdečné vztahy?
|
Federika |
|
(26.4.2023 19:47:18) Já nevím, no, Svoje děti už měly, teď si mají užívat zbytku svého života,občas pohlídat, proč ne, ale jako povinnost by to rozhodně mít neměli. Vůbec si nedovedu představit, že bych svý dtěi házela mým rodičům nebo rodičům partnera. Nebo že bych jim měla za zlý,že v době, kdy by mi ta pomoc přišla vhod, oni jedou na výlet zaoceánskou lodí
|
Žžena |
|
(26.4.2023 19:53:58) Federiko, mně se zas blbě vciťuje do paradigmatu "hodit vnoučata rodičům nebo rodičům partnera". Jako by to bylo utrpení, které prarodič podstoupí jen v nouzi nejvyšší, když zrovna nepopíjí martini na zaoceánském parníku. Něco jako kolonoskopie?
|
babi_ |
|
(26.4.2023 20:09:55) Žženo, pro mě je vnučka čistá radost, ale pravda je, že čas s ní není již tím pádem "můj volný". Prostě není. Nemůžu si jít běhat po horách nebo tak něco.
A ne každý je s dětmi rád z podstaty. Moji rodiče třeba vnoučata milují, ale stačila jim tak na ty cesty na kroužky - pohovořili, potěšili se tím, jak jsou vnoučata šikovná, a po (půl)hodině předali. Déle či přes noc hlídali v akutních případech, rozhodně ne jako plánovanou dovolenou. Mám to trochu jinak, vnučku si užívám, ale hádám je to i tím, že je to boží dítě.
|
*Hany |
|
(26.4.2023 20:18:04) Mně by bývala stačila i hodina týdně, abych si třeba došla nakoupit. Nemocného tříleťáka jsem nemohla nechat doma a ani jsem ho nemohla vláčet do sámošky.
|
|
|
Federika |
|
(26.4.2023 20:18:26) No tak někdy to utrpení je Já rozhodně plánuju poskytnout pomoc akutní, jinak se ale stýkat s vnoučaty jen jako zábavu, prarodiče mají svůj život, a své děti si už vychovali. Ale dobře, můj názor.
|
*Hany |
|
(26.4.2023 20:24:31) Utrpení? Ne, je to naprosto geniální. Vnoučata jsou jen na užívání a tu dřinu musí odvést rodiče
|
babi_ |
|
(26.4.2023 20:32:55) Tak jako když tě vnouče nenechá vyspat, tak to drobet "dřina" a utrpení je.
|
Federika |
|
(26.4.2023 20:35:19) A když je nemocný, ty musíš dávat léky, odsávat rýmu, dávat zábaly, případn vézt k doktorovi, dělat s dítětem úkoly do školy,doučovat-vidím to občas ve svém okolí, babičky totálně vyčerpaný. Měly by se radši sebrat a jet na ten výlet na zaoceánské lodi
|
babi_ |
|
(26.4.2023 20:40:49) Federiko, to taky. Ale pravda je, že když měla vnučka plané neštovice zrovna ten týden v létě, co byla se mnou, tak to zas až taková zátěž nebyla, naopak jsme musely dodržovat klidový režim Jako jo - nějaká starost, co se děje - telefony, konzultace, rozhodování... cesta na pohotovost, shánění léčiv, ladění léků s maminkou vnučky (snacha je pro přírodu), ťupkání neštovic genciánkou, ale v součtu vlastně pohoda.
EDIT: navíc se tím vnučka vyhnula tréninku na kole, a já přitom nebyla zklamaná, že nechce nebo jí to nejde
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(27.4.2023 0:27:44) Mně hlídaly babičky děti až na doléčení, většinou jsem byla první dva dny doma já + třeba vikend, to nejhorší, horečky a tak, jsem si obstarala.
A mamka celý šestinedělí u syna chodila vozit 9-12 hod, byly prázdniny, on pořád jen řval a zvracel obloukem, tak jsem se mohla aspoň vysprchovat, vyčistit zuby a uvařit si nebo trochu vydechnout, ne jen pořád nosit.
|
TaJ |
|
(27.4.2023 1:19:08) Evelyn, naprosto rozumím - jedna z mých vzpomínek na šestinedělí je, jak sedím asi v jednu v noci u kuchyňského stolu, nohou houpu sedačku se synem, kterého jsem zrovna dokrmila a marně se snažila uspat, jednou rukou držím odsávačku mlíka u prsa a druhou rukou lžíci a snažím se konečně najíst Co se týká nemocí, tak on byl v tomhle naprosto zlatý, protože poprvé byl doopravdy nemocný až v 5 letech s angínou, do té doby párkrát jen nějaká rýmička, horečky byly výjimečně a nezvracel.
|
|
|
|
|
|
K_at |
|
(26.4.2023 20:28:30) Federiko, no jasně, pro zábavu a akutní. A ona i ta zábava je třeba cestou na kroužek a po kroužku. Nebo 1x odpoledne, když vnouče vyzvednou z družiny a vezmou domů. Povídat a prožívat a bavit se dá při různých příležitostech.
|
Federika |
|
(26.4.2023 20:31:49) Kat, já nevím, no, neznám to, nikdy nevyužívala a ani moji rodiče ne. Stejně tak nepředpokládám, že bych někdy měla vyzvedávat já vnoučata, pravidelně, to bych fakt nerada Budu hodně ráda, až se toho zbavím úplně u svých dětí.
|
Rodinová |
|
(26.4.2023 20:36:32) Federiko, Federiko, dockej casu… Oklepes se ze svych deti, par let si budes nezrizene uzivat a pak se budes klepat na vnoucata
|
Federika |
|
(26.4.2023 20:57:02) Rodinová, kluci děti nechtějí a taky si myslím,že všichni budou bydlet daleko Tak já se za nima někdy přijedu podívat-mezi těmi pobyty na zaoceánských lodích a tak
|
|
|
Girili |
|
(26.4.2023 21:30:00) Federiko, respektuji, že každý to má jinak, ale tvůj postoj mi přijde dost vyhraněný a svým způsobem až patologický. Jakoby děti, potažmo vnoučata, byly něco, co je třeba jen se sebezapřením přežít a pak si za odměnu užívat zaslouženého volna.
Já bych ráda jednou vnoučata hlídala, ale pořídili jsme si děti dost pozdě, tak nevím, jestli se jich dožiju ještě trochu v kondici.
|
babi_ |
|
(26.4.2023 21:41:13) Girili, takhle Federiku nečtu (jako že vyhraněný až patologický postoj) - prostě je čas věnovaný dětem (organizovaný podle nich), a čas volnosti. Dobře si pamatuji ten "náraz", kdy po "svobodě", kdy jsem si žila podle svého potažmo s MM přišlo těhotenství a dítě, a najednou bylo všechno podle potřeb toho dítěte. Chtěla jsem to tak, bylo to fajn, ale taky byly týdny, kdy jsem se nedošla v klidu ani vyčůrat. O spánku a jídle ani nehovoře. To jsem tedy se sebezapřením (vlastních základních potřeb) opravdu spíš jen přežila. Když jsem jako babička měla pro potěšení cca roční vnučku, taky jsem ji nespustila z očí. Jako "volno" to prostě není
|
Girili |
|
(26.4.2023 22:03:27) babi, ale tebou popisovaný přístup vnímám diametrálně jinak, než ten Federičin. U Federiky čtu, že by ji to obtěžovalo a omezovalo. U tebe, že to děláš ráda, ale zároveň si uvědomuješ, že to je jistá zátěž.
My jsme třeba děti ve věku kolem roku, kdy z nich nemůžeš spustit oči a nedojdeš se ani vyčůrat, vůbec hlídat nedávali. Jednak to nebylo třeba, když jsem byla na mateřské a jednak byly na odloučení ode mě malé a těžce by to snášely a já taky. Pouze dceru naši hlídali, když jí byly asi 2,5 přes noc, ale ona byla "odkladná", odloučení snášela dobře, narozdíl od kluků.
Děti ve věku 3+ už můžeš pustit na chvíli z očí, i si s nimi sedneš. Nevyžadujeme od prarodičů žádný extra program, stačí, když je nakrmí, večer naženou do koupelny a do postele. Děti se zabaví samy v baráku, na zahradě, nejstarší v dílně, nebo se zašijou s knížkou. S dětmi (alespoň s těmi našimi), jsou nejnáročnější všední rána, kdy je třeba dokopat je včas do školy a všední večery, kdy je zas třeba je dokopat skrz všechny povinnosti - úkoly, čtení, nástroje, aktovky, logopedie... do postele. Nic z toho s nimi prarodiče o prázdninách dělat nemusí, můžou si fakt jenom užívat společně, co chtějí...
|
Federika |
|
(26.4.2023 22:27:46) Girli, kde jsem něco takovýho psala? Obtěžovalo by mě a omezovalo, kdyby si moje děti myslely , že jsem v pozici babičky povinná pomáhat jim s dětmi. Nejsem.
|
Girili |
|
(26.4.2023 22:46:22) Promiň, v tom čtu, že tě žádost o hlídání obtěžuje. Prarodiče samozřejmě nejsou povinni hlídat, ale aby hlídání vlastních vnoučat prezentovali jako nějaké milosti či oběť, to ať si to strčí za klobouk.
Případně aby naservírovali, že na děti mají právě a jenom druhý týden v srpnu, když jsou to necestující důchodci, co žádné zaoceánské parníky ani jiné dovolené zaplacené nemají a rodiče zároveň chodí do práce a dost těžko plánují prázdninové vykrývání s kolegy a dětské tábory, to taky nepovažuju za úplně nejvstřícnější a nejšťastnější prarodičovský přístup.
Jó, jsem asi nevděčná a neskromná snacha a dcera.
|
K_at |
|
(26.4.2023 22:51:17) Girili, myslím, že nic takového Federika nepíše. Navíc je více než dost ještě stále zaměstnaná vlastními dětmi. Tudíž vidina dalších robátek na pravidelnou a častou péči nemusí být zrovna to pravé a úžasné.
|
Okolík |
|
(26.4.2023 23:05:35) Napojují náhodně. Prý existuje něco jako "babičkovské hormony", které často z žen stranících se malých dětí udělají milující a milované a pečující a vnoučaty se zaobírající babičky ...
|
|
Federika |
|
(26.4.2023 23:10:28) Jo, Kat, přesně tak, zatím se nemůžu dočkat,až kolotoč kolem vlastních dětí úplně ustane.
|
|
|
Federika |
|
(26.4.2023 23:09:59) Ano, Girli,přesně tak jim to řeknu-mám druhý týden v srpnu chvíli volno, předtím jsem na Bahamách, pak jedu do Dubaje-tak jestli chcete, přivezte mi e na chvíli, jindy to nepůjde
|
vlad. |
|
(27.4.2023 4:51:30) Fed., já tě chápu, v mých očích jsi matka, od které se dětem dostalo nadstandardního servisu, máš splněno, a vnoučata jsou radost, ne povinnost. Něco jiného je krizová situace, kdy člověk samozřejmě pomůže. Mám to podobně, poslední dítě jsem měla v 39, takže jim budu otročit ještě dlouho a že bych naskočila stejný model i u vnoučat, no to asi ne
|
Vítr z hor |
|
(27.4.2023 6:22:29) Taky mam do vnoucat daleko, ale nedokazu si predstavit, ze bych nehlidala, nebo ze bych z toho mela ujimani. Nasi hlidali jen minimalne, kvuli tomu vsak prisli o strasne dulezitou cast zivota vlastni rodiny. Kdyz jsem voziladeti na krouzky, asi ctvrtina deti tam jezdila s babickami. Nektere to mely dokonce rozdelene - jeden tyden babicka od tatinka, druhy tyden babicka od maminky. Jak jsme tam tak sedavaly, vypravely, jak chodi s vnoucaty do divadla nebo nakoupit obleceni. Zavidela jsem jejich vnoucatum (tem rodicum ani ne). Ne za sebe - ja ten servis od svych prarodicu mela. Ale za svoje deti. Jednou chci byt taky takova babicka - krouzkova, divadelni, na zahradce a pres haderky
|
Velšice |
|
(27.4.2023 6:43:50) Tak u mě to hrozí taky až za pár let, ale už teď se těším a vnoučata už teď miluju 😁 Jen je tedy zatím nejmladšímu pět a je dost vydatnej, tak snad si do vnoučat stihnu malinko odpočinout, i když to spíš dopadne tak, ze bude končit péče o syna a rovnou najedu do péče o vnoučata. A že jich asi u nás bude dost …
|
babi_ |
|
(27.4.2023 9:59:01) Velšice, tedy, zeptat se mě někdo v pěti letech mladšího, zda se těším na hlídání vnoučat, tak si klepu na čelo
|
|
|
77kraska |
|
(27.4.2023 7:08:00) Vitr, tohle mne taky mrzelo, ze nemam pro dceru krouzkove babicky a dedecky....a ze jsem jich na tech stadionech a v ZUS-kach vidala spousty....moji rodice zili v jinem meste a partnerova matka mela svuj program a nemela jsem s ni blizky vztah a do meho rezimu proste nejak nezapadla - a uz ji bylo 65, kdyz se dcera narodila, pritom bydlela kousek od nas a byla fyzicky aktivni...k dceri si nejak vztah nenasla, tchyne mentalne zila v klucicim svete, protoze sama mela dva kluky a jednoho vnuka, u nas se divila, proc ma dcera tolik saticek a hlavne proc ma dlouhe vlasy, proc jsem ochotna ji plest copy, u nich v rodine byly vsechny holky ostrihane nakratko cely zivot, zatimco u nas jsou dlouhe vlasy tradice, kor u malych holek, mame rodinne fotky 100 let nazpet holcicek s copanky, proste uplne jine uvazovani
|
Vítr z hor |
|
(27.4.2023 10:13:58) 77mi, naši viděli děti párkrát za rok, abych teda byla upřímná, tak si je vzali i jednou na 5 dní na jarní prázdniny a asi 3x na 2-3 dny na chatu. Od 3 do 5 let je občas hlídali, když byly holky nemocné. Jinak fakt párkrát za rok, vždycky jednou za několik měsíců.
Ale zjistila jsem, že podle toho, co vykládají po příbuzných, tak je naučili veškeré základní věci (jako třeba slušně jíst a taky se prý starali o to, aby nebyly rozmazlené), jen díky nim se dostaly na G8 (máma je odvezla 1x na přípravu k přijímačkám), a taky díky dědovi hrají dobře na piano (jsou ve druhém cyklu, táta se k nim za celou dobu asi 5x na chvíli posadil).
Jsou na ně moc pyšní a všude o nich vyprávějí... ale ten vztah žije jen v jejich představách.
|
Buřt |
|
(27.4.2023 10:16:45) Větře, mě přijde smutný, že takto smýšlíš o svých rodičích. Jako fakt. Uvědom si, že nejspíš jednou budou naprosto stejně smýšlet tvoje děti o tobě.
Obecně me přijde, že jste ke svým rodičům a tchánům velmi kritické a k dětem velmi nekritické. Ale brzy budete v pozici kritizovaných prarodičů taky. A budete se divit výchově vašich mladých a nebudete tomu rozumět. Tak by to chtělo trochu pochopení.
|
Vítr z hor |
|
(27.4.2023 10:30:04) Buřt, naši realitu neznáš, tak si to, prosím, nech.
Naši se cítí být asi pod tlakem širší rodiny (já jsem po nich nikdy nic nechtěla, stačily mi ty jejich reakce - už jako těhotnou mě seřvali, ať si nemyslím, že se mi budou starat o děti).
V širší rodině je běžné, že prarodiče hlídali vnoučata denně, vodili je na kroužky, dokonce, aby to zvládli, na tři vnoučata se střídali i dědeček s babičkou. Vnoučata u nich psala i úkoly, prarodiče se s nimi učili, připravovali je na přijímačky. Teta dokonce stíhala vést ordinaci, pohlídat vnoučata, uvařit, zatímco jejich matka pracovala. O mě se moje babička starala místo školky.
Takhle to prostě u nás funguje a naši do toho tak úplně nezapadají. Myslím, že jim je to pod tíhou historek z širší rodiny trapné, tak z toho vznikly báje o jejich zásluhách, i když vidí vnoučata jen jednou za pár měsíců.
|
babi_ |
|
(27.4.2023 11:01:49) "Teta dokonce stíhala vést ordinaci, pohlídat vnoučata, uvařit, zatímco jejich matka pracovala."
No, takhle hyperaktivní a schopnou a pracovitou jsem měla tchýni. Úžasná žena Ale to opravdu není normální. Běžná babička je ráda, že si užije chvíli vnouče (1!) a pak si zas odpočine.
K tomu "programu", jak se tu občas píše... bývala jsem u babiček (dědové někde v pozadí situace) víkendy a týdny o prázdninách, ale nestaraly se nad to krmení a zahnání do postele vůbec. Když jsem chtěla pomáhat s pečením nebo na zahradě, ok, když jsem celý den lítala venku nebo si četla, taky ok. Super pobyty Jiná doba - o dva roky starší bratranec dostal v pěti letech céres, že jsem se hodně potloukla při pádu z tříkolky. Jezdili jsme sami někde po vsi
|
|
|
|
babi_ |
|
(27.4.2023 10:47:37) Větře, mně tedy přijde párkrát za rok na 2 - 3 dny jako dobré, relativně časté a intenzivní "vídání se". Plus jednou za kariéru jarní prázdniny. Že si přivlastňují zásluhy bych si nebrala Mmch mě moje teta opravdu naučila co batole střídat nohy na schodech, jako fakt! A to mě měla na starost asi tak dvě hodiny za měsíc, ale zrovna toto ji napadlo a já si to dodnes pamatuji - ten Aha!moment, a teta je v mém srdci napořád
|
Vítr z hor |
|
(27.4.2023 11:01:58) Babi, ne párkrát za rok 2-3 dny, ale celkově od narození do 15 let je měli tak maximálně 4x s přespáním - navíc vždy na vlastní žádost prarodičů, nikoli, že bych jim je vnucovala, nebo že bych to potřebovala
|
babi_ |
|
(27.4.2023 11:19:21) Větře, dobře, tak to je poměrně málo. Spletlo mě to, že se viděli párkrát za rok... a tedy "na vlastní žádost" - takže ty ses neptávala, zda si je chtějí vzít? Naši jsou třeba takoví, že sami se o vnoučata neozvali nikdy, ale vůbec to neznamená, že by o ně nestáli.
|
Monika |
|
(27.4.2023 11:38:52) Babi, tohle je u nás taky, naši by se asi vnoučat výslovně nedožadovali. Kontakty jsem plánovala hlavně já (bydlíme od sebe 130 km), samozřejmě vždy s otázkou, jestli se jim to takto hodí, nemají jiné plány (když měli, tak to řekli) ... Fungovalo to k oboustranné spojenosti, bohužel s dětmi od bratra se kvůli tomu vídali málo (přestože vzdálenost je 10x menší), protože švagrová si odmítla nechat vymluvit, že se prarodiče musí vnoučat aktivně domáhat a brácha to neřešil nijak. Zajímavé je, že když potřebovali pohlídat psa, tak si řekli (přičemž mamka o žádné psy nikdy nestála a byla z toho mnohem nervóznější, než kdyby měla mít těch 10 dní doma všech 7 vnoučat najednou)
|
|
Vítr z hor |
|
(27.4.2023 11:41:02) Babi, ale jo, občas jsem se ptala, ale ne tak, že to "potřebuju". "Potřebuju" nastalo párkrát za celou dobu, protože to bylo fakt minimálně a naši naštěstí obvykle vyšli vstříc. Za to jsem jim vděčná, ale rozhodně to nebylo ani vzdáleně to, co jsem zažila já jako dítě, nebo co zažívaly děti v širší rodině. Nemrzí mě, že nepomáhali víc (byť mým bratrancům a sestřenicím péče se prarodičů dost zásadně hodila), ale spíš to, že jejich vztah není takový, jaký mohl být. Táta má zrovna takové rekapitulační období a je strašně překvapený, že a jak "jsem to všechno zvládla".
|
|
|
|
Begonie |
|
(27.4.2023 11:02:33) "mě moje teta opravdu naučila co batole střídat nohy na schodech, jako fakt!"
Haha, Adam zas dodnes vzpomina, jak ho deda (muj tata) naucil hodiny. Muj tata je strasne hodny, ale nejak to neumi davat najevo a pusobi dost prisne a maly deti se ho boji. Ja se ho snazila naucit hodiny jakou dobu a nic. Pak odjel k nasim a behem 10 minut to umel. Dodnes vypravi, ze se to naucil "strachy" z dedy .
A druhy deda (tchan, nejhodnejsi clovek pod sluncem) ho zas naucil jezdit na odrazedle a potom na kole. To mu taky furt neslo. A pak proste odesli s dedou na parkoviste, nevim, co tam delali a kdyz se vratili, tak to umel. Asi naky zvlastni dedeckovsky metody.
Ja myslim, ze to je dobry. Mit takovy ty normalni rodinny vztahy, kdy babicky a dedove funguji. Delaji to treba jinak, nez rodice, ale to nevadi, ma to svoje misto. A kdyz se to nepovede, tak to se holt neda nic delat, lamat silou to nejde. Nekdo treba babicky a dedy uz ani nema, nebo jsou moc nemocni, a taky vyroste.
|
|
Vítr z hor |
|
(27.4.2023 11:10:20) "Že si přivlastňují zásluhy bych si nebrala Mmch mě moje teta opravdu naučila co batole střídat nohy na schodech, jako fakt! A to mě měla na starost asi tak dvě hodiny za měsíc, ale zrovna toto ji napadlo a já si to dodnes pamatuji - ten Aha!moment, a teta je v mém srdci napořád "
No u nás to je trochu jinak. Například nutili děti násilím do jídla, tvrdili, že prý nesmějí takhle odporovat a je nutné je zlomit (!) Takže jsem samozřejmě zasáhla... Historka pro příbuzné je "museli jsme holky naučit pořádně jíst a povedlo se nám to".
|
babi_ |
|
(27.4.2023 11:26:38) Větře, jo tak, tož asi je lepší, že spolu netrávili tolik času, pokud u nich vnučky trpěly nucením do jídla. Patrně jsou vaše přístupy k výchově natolik neslučitelné, že to holt nešlo. Naši jsou přísní, ale jelikož my s bratrem jsme to přežili celkem nepoškozeni, vnoučatům jsem tu variantu prostě poskytla - ať si víc váží toho, co mají doma .
|
|
|
|
|
|
|
kosatka2 |
|
(27.4.2023 7:54:42) Taky mám poslední dítě kousek před 40 a fakt si nedovedu představit ani vteřinu věnování se nadšeně nějakému vnoučeti. Babička budu určitě hrozná.
Teď zas řeším věc, že děti mají v létě jednu sobotní akci, na kterou se těší. Babičce jsme termín té akce hlásili dopředu. No a samozřejmě mi s úsměvem na rtech oznámila, že by si je vzala právě v ten termín, kdy se to překrývá a jindy se jim to nehodí. Máme nějaké kompromisní řešení, ale už vidím, jak budou zase naštvaní všichni. Konkrétně teď je nejvíc naštvaný manžel, že jsem to s mámou blbě zařídila.
No jiný hlídání starších dětí nebude, od jeho rodičů těžko, mají dost starostí sami se sebou
|
TaJ |
|
(27.4.2023 8:04:34) Kosatko a co jsi jako měla ještě udělat víc? Termín jsi oznámila dopředu...že to babička pominula, to není tvoje chyba přece, tak co má být co naštvaný na tebe?
|
kosatka2 |
|
(27.4.2023 8:10:45) Chce přivést děti babičce o den později, což by nevadilo, kdyby byli na chalupě, ale toto je nějaký zaplacený pobyt na opačném konci republiky. Babička o konfliktu termínu ví a bere to tak, že pojedou od začátku pobytu. Myslím, že děda bude spíš naštvaný, že tam jedou jenom kvůli našim dětem a ty by přijely později...
|
Lída+2 |
|
(27.4.2023 8:23:41) kosatka2, soucítím.
Nezapomenu na to, že mamka si přesně poručila kdy je chce. Já rozplánovala tábory a dovolenou a uprostřed léta jsem zjistila, že naši jedou na dovolenou v tom termínu co si řekla.
A já si musela řešit náhradní co s nimi. Tak holt byli doma od 8-12h sami, starší uvařil a pohlídal bratra. 6let.
Od té doby jsem jí je tam už myslím nikdy neposlala. A jí se asi i ulevilo.
A to pominu, že ty dny co tam byli, tak byla ještě schopná celé prozavařovat od rána do večera a jediný výlet byl na nákup.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(27.4.2023 8:57:03) My vždycky tak v únoru udělali rozpis na prázdniny. Tábor, soustředění, naše dovolený, dovolený s babičkama a tak. Jinak by to nešlo.
|
77kraska |
|
(27.4.2023 9:28:13) Inko, taky jsem se snazila delat rozpisy na leto, ale jak je muj partner disorganizovany a navic ma v tomto smeru blbou praci (kdyz u nich nekdo vypadne treba kvuli urazu, tak se plany predelaji), tak se porad neco menilo...ted s pubertalnim ditetem uz vubec zadne plany nedelam, tam se meni program ze dne na den
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(27.4.2023 9:36:08) U nás to šlo. Já i manžel si musíme nahlásit dovolenou do konce dubna. Mám už ji i schválenou a zájezd zaplacený. Vzhledem k tomu, že obě babičky pracovaly a tábory byly daný, harmonogram se dodržoval. Předpokládám, že to tak bude i s vnoučaty. Já ani manžel si dovolenou ze dne na den vzít nemůžeme, jsou na to rozpisy.
|
|
|
|
|
|
|
Girili |
|
(27.4.2023 21:17:35) Kosatko, jo tohle přesně vnímám od prarodičů jako naschvál.
|
|
|
Federika |
|
(27.4.2023 9:36:14) Jo, Vlad, servis vnoučatům ta jako u vlastních dět ani náhodou Já naopak ty babičky. a dědečky na kroužcích a sportech vždycky litovala, oni si taky často stěžovali. Nikdy bych tohle nechtěla a nikdy bych tohle neudělala svým rodičům. Takže kroužková já nebudu, dokonce ani kdybych bydlela vedle-což taky nebudu Ale dcera F. bude prý mít F junior a jsme domluvené, že si s ní budu hrát, budu jí kupovat šatičky a botičky a rozmazlovat Budeme spolu dělat blbosti a tak. To klidně
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(27.4.2023 9:48:10) Nemáš ještě odstup, já už skoro 20 let nikoho nevozím ani nevyzvedávám. Vnouče to bude potřebovat nejdřív za 5 let. Takže mám zhruba 25 let pauzu na svoje zábavy. Takže pak budu klidně toho drobečka někde vyzvedávat a fandit na zápasech. Kdo má ještě svoje malý děti a už vnoučata se do toho asi tolik nehrne, vož chápu.
|
Federika |
|
(27.4.2023 9:51:18) Po 25 letech odpočinku, no, to mi bude tak nějak kolem osmdesátky, to by snad po mě ani nikdo nechtěl To je tak max. na to válení na tý zaoceánský lodi
|
|
|
|
|
Girili |
|
(27.4.2023 17:17:29) Doma budou, haranti. Do Dubaje pojedu já.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
babi_ |
|
(26.4.2023 19:58:19) Žženo, obojí prarodiče mých dětí (BD) se s nimi vídali, pravidelně je v týdnu doprovázeli na kroužky (děti měly kroužků z vlastní vůle mraky, sama bych to nestíhala, byť zprvu se zkráceným úvazkem a později aspoň s flexibilní PD, MM práce do večera, bez BD by děti nemohly tolik zájmů realizovat). Měli jsme to o prázdninách uspořádané jinak - děti byly hodně po táborech a soustředěních (od školky), vypomáhaly jsme si mezi švagrovstvem (za přítomnosti jedněch BD), ale že by bývaly děti s BD týden či více někde na dovolené samy, to ne. Mají (měli) blízké a srdečné vztahy, bližší dokonce s těmi BD, se kterými asi nikdy nebyly samy přes noc, zato daleko víc přes den i s námi rodiči - společné prázdninové pobyty i víkendy, oslavy... defacto ti bližší BD nikdy asi klasicky nehlídali
|
|
|
K_at |
|
(26.4.2023 19:44:15) Federiko, myslím, že se to tu řešilo 1000000x. Je fajn, když si prarodiče mohou užívat. A taky je fajn, když v případě akutní někdy umí říct svým dětem "v klidu, pomůžeme ti". Je obrovská spousta rodičů, kteří nemají šanci skloubit výdělek nutných financí s provozem škol a s nemocemi, nebo s kroužkem. Třeba.
|
Federika |
|
(26.4.2023 19:48:01) Kat, akutní případ je něco jinýho..Ten ale nebývá často.
|
*Hany |
|
(26.4.2023 19:56:23) Akutní případ nebývá často, pokud už jsou děti větší a můžou zůstat samy doma. Ale když oba rodiče musí do práce (protože už po 6 letech na rodičáku nemají prachy a v případě velkých absencí jim hrozí vyhazov) a děti jsou první rok ve školce často nemocné, pomoc by se hodila. Zvlášť když babička sama měla hlídání každý den.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(26.4.2023 20:21:04) Hlídání přj nemoci jsme teda neměli, mojí mámě bylo 45, když se syn narodil.
|
|
|
Stará husa |
|
(26.4.2023 19:59:53) Frederiko, u nás to bylo akutní neustále. Moje děti byly imrvere nemocné, já si vždycky vzala pár dní OCR, o doléčování se starala maminka. Kdyby mi nehlidala, tak jsem nejméně do 10 let syna nemohla vůbec chodit do práce, protože bych se tam objevila tak na tři dny v měsíci.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Katka. |
|
(26.4.2023 14:39:40) J.a.s. pohlídat vnouče alespoň občas na odpoledne... Tchánovci bydlí 50km od nás, naši 260km. V době, kdy byl syn věkem na hlídání, chodili všichni do práce, takže já jsem nikdy žádné pohlídání na odpoledne nebo vyzvednutí ze školky nezažila 😉🌞
|
|
Akret |
|
(27.4.2023 13:46:05) Prarodiče z obou stran se vždy k hlídání hlásili sami, i když zpočátku dost omezeně vzhledem k tomu, že pracovali a bydlíme od sebe přes půl republiky. Ale syn byl od dvou let schopný a zvyklý být několik dní u jedné nebo druhé babičky, u našich spíš lítal po zahradě a kutal něco s dědou v dílně, druzí prarodiče jsou akční a berou jej na výlety a dovolené. Teď má syn před maturitou a má se všemi moc pěkné vztahy, akčnější babička si užívá, že jej vezme na kola (ona má elektro, syn normální, tak se to pěkně vyrovná )) a náročnější výlety, protože z jejího okolí jí "ti líní a tlustí důchodci" nestačí , teď si domluvili týden ve Švýcarsku, přičemž syn si na to částečně vydělává na brigádách. Co mě na tom těší nejvíce - tím jak se vídali odmalička, syn nemá absolutně problém jít a s něčím pomoct, vykopat na zahrádce, dojít na nákup, poradit babičce u počítače.
|
Blanče |
|
(27.4.2023 14:04:56) Akret to pro mne zní jako ideál
|
|
|
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(26.4.2023 14:17:54) Naši prarodiče jsou v důchodu, zdraví, aktivní, hlídají každý z prázdnin tři dny, "jestli to vyjde". Jenom část našich dětí většinou. Tak lepší než drátem do voka, no.
|
|
Bouřka |
|
(26.4.2023 14:30:08) 14 dní hlídávala školka, teď už nemáme nic
|
|
La Pepa |
|
(26.4.2023 15:18:34) Moje děti trávily u jedněch prarodičů vždy pár dní na chalupě, třeba od pondělí do pátku a ve středu jsme jim přivezli nákup, nebo tak něco. Vnoučat bylo víc, tak se to tam tak různě střídalo, bylo to fajn. Mému tátovi bylo v době narození vnoučat přes 70 a hlídal max 1 den a ještě velmi zřídka, v nouzi pohlídal jedno dítě u nás, třeba v době spaní po obědě, abych mohla s druhým k doktorovi apod.
Teď funguju jako babička, neboť můj partner je dědečkem. Na lámání chleba dojde myslím teď o prázdninách, kdy já budu chodit do práce (mám málo dovolené) a chlap bude mít volno. Bude legrace....
|
|
Kaipa |
|
(26.4.2023 15:20:34) https://www.rodina.cz/0/nazor_strom18906687.htm
Myslím, že sis celkově polepšila.
Jinak k dotazu - moje vnouče je na nějaké dlouhodobější hlídání ještě malé, takže sem tam nějakou hoďku.
|
Zufi. |
|
(26.4.2023 16:58:10) To ano
|
|
|
kosatka2 |
|
(26.4.2023 16:09:43) O mé první dítě se mohly babičky skoro poprat, furt u nás někdo byl, a v jeho roce ho každá měla na kratší týden v létě. Druhé dítě měla babička samotného jen 1x a od té doby ho samotného nechce, protože se se starším sourozencem líp zabaví a není třeba se mu věnovat. U nás jsou hlavní problém dědečkové, kteří chtějí mít svůj klid (jeden byl v péči babičky každou chvíli, ale děti ho otravují). Třetímu budou tři a hlídáno bylo jen na pár hodin, nikdy přes noc. Od tchyně už nějaká péče nebude, spíš my budeme pomáhat jim.
Naštěstí mají starší děti skauta a já vstřícného zaměstnavatele, jinak bych si třetí dítě nepořídila. Hlídání vyvážit zlatem
|
|
Silvie+dva kluci |
|
(26.4.2023 16:16:08) Moje děti ještě děti nemají, ale děti partnera ano. Mám teda tři nevlastní vnoučata, ale přiznám se, že nehlídám. V létě mám volno 2-3 týdny a to si chci opravdu odpočinout, většinou jedeme někam na dovolenou. Možná budu mít od příštího roku změnu a budu mít celé léto volno, pak budu klidně týden, dva hlídat. Ale víc ne. Možná to budu vnímat jinak, až budou mít děti moji kluci. Ale to nevím. Moji rodiče chodili do práce, když byli kluci malí, přesto hlídali v létě celou svoji dovolenou, aniž bych to vyžadovala. Prostě chtěli, sami nikam nejezdili. Zpětně to ještě víc obdivuju.
|
|
..mira.. |
|
(26.4.2023 16:16:20) U nás přesně spočítáno: 0 minut hlídání našich dětí přes prázdniny doposud, letos není v plánu na tom cokoli měnit, jedni prarodiče pracující s dovolenou 5 týdnů každý, druzí oba v důchodu, věk všichni cca mezi 60 a 70. Já i manžel jsme bývali u prarodičů přes prázdniny docela hodně, prarodiče se nám i docela věnovali, my jim pomáhali s hospodářstvím dle věku a schopností (ne s manželem společně, každý se svými sourozenci svým prarodičům). Mně bylo prarodiči mých dětí řečeno, že hlídání není povinnost. Ok, poradíme si. Obávám se, že litovat toho můžou spíš oni, než my, děti už o ně zřetelně přestávají stát, prarodiče tedy ale vůbec nechápou proč, když to "hlídání přece není povinnost" - už z téhle formulace mi naskakuje husí kůže. Ale nikoho samozřejmě nenutíám, nikomu nic nevyčítám, o nikom nemluvím špatně, a přesto to ty děti cítí, že to není ok.
|
|
Buřt |
|
(26.4.2023 16:28:00) Zufi, nečetla jsem diskusi, tak nevím, jestli se nebudu opakovat, ale všimla jsem si, že podobné téma zakládáš opakovaně a tak si trochu myslím, že s množstvím hlídání nejsi v pohodě. Já osobně bych na tvým místě asi taky nebyla, 4 týdny o prázdninách je fakt hodně. Ale měla bys to dceři asi říct a alespoň týden ubrat.
Mí rodiče hlídají týden o letních prázdninách a moje tchyně vždy jen jednu noc, už je jí dost let. Jsem s tím v pohodě, upřímně ani bych nechtěla být měsíc bez dětí
|
Zufi. |
|
(26.4.2023 16:59:18) Já si nemyslím, že to je moc ani málo, porovnávám kamarádky, kolegyně, tak i Rodinu.cz.
|
Zufi. |
|
(26.4.2023 18:36:45) Maminka si brala holky i kluky od bratra ( a mě) k moři na týden dva, měla ale jen 3 týdny, tenkrát to víc nebyl.Já byla jako pomocník.
|
Zufi. |
|
(26.4.2023 18:40:06) KIdyby žil tatínek, Bůh ví, jak by to bylo.
|
|
|
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(26.4.2023 17:08:53) Jestli budu mít vnoučata, hlídat budu, časově podle toho, jak budu v té době v kondici, přece jen budu pracovat do 65 let. Doufám, že budu podnikat to samé, co s našima dětma.
Nám babičky hlídaly odpoledne nebo při nemoci dopoledne, výjimečně s přespání, jsem vděčná i za to, děti byly hodně nemocné, jen rýmy, ale často . Víc dnů v kuse nikdy.
Stejně jako babičky mě, když jsem byla malá, nikam jsem ani nechtěla, ale já jsem byla nenáročný dítě, zabavila jsem se sama. U jedné babičky jsme do mých 5 let bydleli, tam mě hlídali všichni pořád, babička, prababička a děda.
|
babi_ |
|
(26.4.2023 17:48:27) Evelyn, "Doufám, že budu podnikat to samé, co s našima dětma." - jo, tak to dělám, respektive vyzobávám to, co mě nejvíc bavilo a baví - tedy sporty a příroda. Jako babička žijící na vsi (na stará kolena) jsem přidala slepice a kočku, to moje děti se mnou neměly
ALE! ...a to si již všimly a komentují moje děti: poučena občas drobet krizovým vývojem akcí se svými dětmi nemám na vnučku takové nároky, jako jsem měla na ně. Jsem takříkajíc už "měkká" A samozřejmě rozmazluju - co chce a mohu si dovolit, to jí koupím, zaplatím. Ohledně zdravé výživy se nezalamuju. Sice ona je tedy tak naučená z domova, že zeleninu vyžaduje, k pití si řekne o vodu, atd..., ale sladkostí umí spořádat taky kopec (špatně jí není).
|
Evelyn1968,2děti |
|
(26.4.2023 19:13:44) Babi, nikdy jsem nebyla sportovní typ, nároky jsem neměla, jen aby byl klid
Ale teď bych si přece jen chvíli užívala trochu času jen s manželem.
|
|
|
|
VčelkaMája |
|
(26.4.2023 17:13:19) O letnich prazdninach mam vetsinou 3 tydny dovolene, vnoucatka zatim male. Planu na svoji dovolenou mraky, tedy na hlidani po tydnech nemam kapacitu. Zatim hlidam po dnech . Kdybych mela 8 tydnu volna v lete,vzala bych si je na dyl samozrejme. Ale jaka je mira? Treba moje deti u prarodicu moc byt nechtely...
|
|
Velšice |
|
(26.4.2023 17:43:37) Tak takto hodně nevyužíváme, to by se mi i stýskalo a my máme prarodiče ve věku kolem 75 let. Taťka zvládá pohlídat dvě tři hoďky, když musím do práce, jinak je u nich syn často odpoledne, protože bydlíme vedle sebe a tak syn pendluje tam a zpět 8x za hodinu. Letos naši poprvé plánují třídenní výlet s přespáním, tak uvidíme, jak to zvládnou. O prázdninách to řešíme tak, že hlídají 3x prarodiče( z obou stran), 1x já a jednou tatínek, vždy ale jen v době práce, odpoledne už si ho bereme. Zatím nikde nespal.
|
|
Federika |
|
(26.4.2023 19:33:55) Moji rodiče měli moje děti vždycky na pár dní o velkých prázdninách. Jinak přes rok prakticky ne. Tchyně nikdy. Já vnoučata nemám, ani nepředpokládám, že brzy budu mít, ale nějak si nepředstavuju, že bych je měla často hlídat Jako někdy, proč ne, ale pravidelně bych to fakt nechtěla a víc týdnů určitě ne.
|
|
Lei |
|
(26.4.2023 20:06:25) Mužovi i mí rodiče hlídali od kojence (teda samozřejmě zejména babičky, ale můj tatínek zodpovědně a rád vozil kočár a později obrážel dětská hřiště, tchán teda ne), díky jim jsem mohla “v klidu” vystudovat VŠ (první se narodilo ve čtvrťáku a u státnic jsem už byla podruhé těhotná). Děti si u sebe klidně nechají i dnes, ale do ciziny ani někam do hotelu či na lyže s nimi nikdy nejeli. V létě jedu nicméně s dětmi k našim i já. Oni se jim hodně věnují (čtou, tvoří, jdou do lesa, vaří, pracují na zahradě), ale třeba k vodě by se je vzít báli, protože sami už do vody nevlezou, no a v těch parnech, co bývají, vím, že holky navečer k rybníku prostě chtějí. Tak jsme z toho týdne udělali rodinné setkání, dorazí i sestra a rodiče mají nás i vnoučata pohromadě .
|
|
jak |
|
(26.4.2023 20:11:50) Zufi, já měla vždy home office. Ale moje máma nepracuje, co se narodil velkej, tak hlídala kdykoliv.
|
jak |
|
(26.4.2023 20:14:07) Jinak od 3 let si brali kluky samotné na kola do Slovinska a k moři.
|
|
|
Girili |
|
(26.4.2023 21:02:25) Vůbec netuším, jak budou tchánovci hlídat, snad alespoň 2 týdny (myšleno 2x 5 pracovních dní, ne v kuse) někoho z našich 3 kousků (ne pohromadě). Stejně tak moje máma, ta když bude mít na 5 dní v kuse dceru, bude ta muset chodit zároveň na místní příměšťák, aby si od ní máma přes den odpočinula a nezabila ji... Všichni jsou důchodci, nejsou omezeni dovolenou, ani malým bytem. Jediné, co občas chybí je ochota a síla (u tchánovců) a sebereflexe, kdy to ještě mentálně dávám (u mojí mámy).
|
|
TaJ |
|
(27.4.2023 1:14:04) Zufi, dočítám až teď. Já mám tedy do babičky ještě hodně daleko, počítám, že nejmíň deset let, spíš patnáct.... Takže můžu napsat jenom co se týče rodičů. Manželova maminka hlídala syna fakt hodně často, od miminka, ale jenom u nás, vzala ho třeba ven, nebo spolu dělali něco na zahrádce a já měla chvilku pro sebe, protože jinak byl fakt náročné dítko. Přes noc u ní nikdy nebyl. Od jeho 3 let ho dvakrát až třikrát týdně vyzvedávala po obědě ze školky a byla s ním až do doby, než dorazil domů manžel (já měla dvanáctky). Zbytek dní jsem ho vyzvedávala po obědě já. Školku jsme měli celé léto zavřenou bez náhrady, takže ty dva měsíce jsme pokryli něco dovolenou a zbytek hlídala babička. Vždycky dva dny ho hlídala od rána až do odpoledne a další dva dny jsem s ním byla celé od rána do večera já. A úplně stejně to fungovalo prvních několik let ve škole, než mohl být doma pak i sám. Ale babička si to užívala, bylo (a je) to její první a jediné vnouče, takže si to chtěla patřičně užít. Kromě toho stíhala i spoustu svých aktivit - jógu, schůzky s kamarádkami, univerzitu třetího věku a spoustu dalšího. Moje mamka hlídala občas, má to k nám přes celé město a taky na tom nebyla v té době zdravotně moc dobře, táta zemřel měsíc před tím, než se narodil syn a rok a půl nato se objevila rakovina (kterou naštěstí snad překonala), takže neměla na něj tolik energie. Takže jsme spíš jezdili se synem za ní, nebo někde venku podnikli něco společně. A vidím, jak se to, bohužel, podepsalo i na tom vztahu - s babičkou, která ho hlídala pravidelně a často, má i dneska daleko užší vztah a mají k sobě o hodně blíž, než s mojí mamkou. Mrzí mě to, ale asi s tím nic nenadělám a doufám, že si k sobě cestu ještě najdou.
|
Lída+2 |
|
(27.4.2023 8:02:44) TaJ, jako máma o něco starších kluků.
A tato věta co jsi napsala: Mrzí mě to, ale asi s tím nic nenadělám a doufám, že si k sobě cestu ještě najdou.
Přesně v to jsem doufala. Bohužel u nás se to nestalo. A asi ani nestane.
ZA A mladší už je dávno samostatná jednotka co domů jezdí jen na návštěvu.
A starší studuje a doma se i vyskytuje. A to i většinou když přijedou naši, nebo tam jedeme.
|
TaJ |
|
(27.4.2023 8:15:58) Lído, tak u nás je to i tom, že moje mamka zájem i snahu má, ale syn k ní prostě nemá zdaleka tak blízko, jako k manželově mamce. Jako vidí se občas, ale není tam to spojení... Manželova mamka byla se mnou u porodu, takže ho viděla první, hlídala ho od miminka, přes batole, až po mladšího školáka... U mojí mamky to bylo složitější, když jsem byla v porodnici, tak zemřel táta a než se z toho trochu dostala, tak byl synovi rok a půl a přišla ta nemoc...
|
|
|
|
Janinka a dvě princezny |
|
(27.4.2023 6:58:22) Těžké téma Jsem z generace děti které rodiče neváhali nechat u prarodičů celé prázdniny, mnohdy bez jediné návštěvy. Jsem vesnické dítě, na tábory se nejezdil z finančních důvodů, auto nebylo. Na druhou stranu uznávám že naše babičky to měly snadné, celé dny jsme litaly venku, našly si nové kamarády, i k vodě jsme chodily bez dozoru, takže hlídat znamenalo jídlo, vyprat a občas nás chytit, abychom s něčím pomohly. Dnešní babičky mají jiná vnoučata. Já jsem tohle nikdy neměla. Ačkoli je tchán v důchodu už od 50 let. Tchanovci jsou rozvedený. Každé hlídání jsem musela vyprosit a vysvětlit a naopak jsem absolvovala rady a příkazy kdy smím a nesmím dat dítě do školky a tak. Ale s mužem jsme přizpůsobili práci dětem. Ovšem neříkám že nebyly krize, moje největší byl odchod do práce po dvou kolech noční pohotovosti. Párkrát se taky dělo něco s mužem a to je pak těžký když má člověk 2 malý děti a chlapa v nemocnici a 2 prarodiče kteří nechtějí pomoci a hroutí se. Teď když jsou holky větší, hlídání moc nepotřebuji ale moc bych někdy ocenila výpomoc třeba odvezeni na kroužek nebo vyzvednout někde. Ale ani jeden neřídí tak mám smůlu a lepim to kamarádkami vzájemně. Moje máma ta je úplně bez babickovskych hormonů. Měla nás 4 a tudíž dlouho a nemá vůbec k dětem vztah. Vnímá je jako jakoukoliv jinou návštěvu. Mladší dceru viděla poprvé až v 7 letech
|
Girili |
|
(27.4.2023 21:33:49) To mi přijde strašně smutné.Jak se to stalo, že viděla poprvé vnučku až v sedmi letech?
|
|
|
Lída+2 |
|
(27.4.2023 7:44:09) Zufi, moje mamka nehlídala moje kluky nikdy víc jak 6 dní v roce(pevně daný termín v lednu s kterým nešlo hýbat, kdyby onemocněli tak se nehlídali)- nesměli mít již žádnou plenu a to ani na noc a do jejich 9let. Mrzí mě to dodnes, že se jim prakticky nevěnovala, protože ty dopady to má dodnes.
A nebyla nijak stará, když se syn narodil bylo jí 47let.
Moje sestra porodila o pár let později a mamka synovce přebalovala bez problémů, prostě jen dvojí metr. Kdykoliv sestra pískla, jela jí je hlídat i když se jí to vůbec nehodilo. Jenže se jí bála cokoliv říci. Sestra ji držela pod krkem hláškou:" že teda kluky už neuvidí" (tím je držela v šachu po celou dobu co hlídání potřebovala) A tohle je zase mě proti srsti, teda spíš tohle
NA dovolenou si je nebrala nikdy.
Moje teta hlídá na můj vkus moc. Skoro každý den, několik hodin od narození vnuček. což je 12let. I v době kdy chodila do práce měla vnučky každý víkend. Vodí 4 vnučky po kroužkách dle potřeby, lítá s nima na logopedie a podobné radosti.
Když to hodnotím zpětně, vidím to pozitivně v tom, že kluci jsou samostatní vařit si sami začali v 7letech. A holt se o sebe uměli postarat. A od 8-12h doma vydrželi sami. NA prázdninách byli po táborech až 6 týdnů, což jim nevadilo. A holt se na to šetřilo celý rok dopředu, aby mohli jet, případně jít na příměstské.
Negativně vidím to, že ten vztah s babičkou a dědou není úplně ideální. Mamka je ochudila o čas s nimi a tím je připravila o čas s nima. Protože si na ně prakticky nikdy neudělali čas.
Mnohem lepší vztah měli synové s náhradní babičkou. A ta je nikdy nehlídala, ale měli ji na takový to jak já říkám tulení, popovídání a tak. (tohle mamka neumí a ani asi nechtěla, prostě ji nezajímali )
Píšeš, že je budeš mít tolik týdnů. To by mi snad i bylo blbé, nikdy bych to po mamce nechtěla. TY prázdniny si musí v první řadě pokrýt péčí rodiče. Jsou to jejich děti a jejich starost. A to, že budou prázdniny ví a tábory jsou taky.
|
TaJ |
|
(27.4.2023 7:54:28) Lído, jo, ten efekt samostatnosti je fajn, ale to přijde tak jako tak, prostě když je to pak potřeba, tak to dají, ale ty vztahy už se nedoženou...
|
Lída+2 |
|
(27.4.2023 8:09:25) TaJ, to vím a vidím.
Což mě na tom mrzí nejvíc, že to takto zkazila.
A pak ta pachuť, že když ještě byli Tuněchody, tak jim moji kluci sloužili jako levná pracovní síla.....na zemědělské práce. A to, že se s nima naobědvali a vypilo se kafe, že to mělo nahradit nějaký čas s nima....
Mamka razí heslo, že se nic zpětně neprobírat, takže se nikdy nedovím co je k tomu vedlo. Tak to prostě bylo a ona se o tom nechce bavit. Tak jsem ji to řekla hned.
Tak jsem ji teda hned řekla, že pokud budou mít kluci děti, že oni pro mě budou na prvním místě. Tak ať si s tím se sestrou počítají, že nebudu jezdit na písknutí, protože odmítám opakovat tu chybu co udělala ona. Pochybuju, že ona to vidí jako chybu.
|
77kraska |
|
(27.4.2023 9:19:54) Lido, poprvé jsem tady videla nazev obce Tuněchody...nasla jsem si ji, diky za rozsireni obzoru
|
|
|
|
|
Koníček mořský |
|
(27.4.2023 8:24:51) Kdybych měla dovolenou 8 týdnů o prázdninách, tak bych určitě část obětovala na hlídání vnoučat. Teoreticky tak tři až čtyři týdny. Ale dovolenou mám 5 týdnů a mám ji na zotavenou - sebe. Jsem babička pracující, vnučka daleko, 200 km, takže nehlídám. O prázdninách je u nás tak tři dny. Vidíme se málo, nehlídám, přesto se milujeme, jako bychom se viděly každý týden. Takže o hlídání to není. Od malička nám s dědou říká, jak moc nás má ráda. Má nás takhle ráda už jedenáct let. A fakt neočekávám, že se o nás bude starat v našem stáří. Neočekávám nic od nikoho a doufám, že nikdo nic neočekává ode mě. Nějak bude. Když někdo něco potřebuje, jde mi to a chce se mi, tak pomůžu. Ale nejsem ničí otrok ani posluhovač. Přijdete mi strašně rozmazlený, nesamostatný. Většina. Asi jako moji bráchové, kteří jsou navěšený na mojí mámě ještě ve svých 45 - 50. Máma jim neustále hlídá děti, svý vnučky, svůj život přizpůsobuje hlídání a posluhování. K tomu teda ještě stíhá spoustu svých aktivit, ale až do smrti (svojí) bude hlídat a hlídat. Je to až nechutný . Ale drží ji to při zdraví a při životě, po operaci kyčle hned odhodila berle, žádná rehabilitace, žádný lázně, protože přece musí tohle a tohle a taky tamto. Mně máma, babička, brácha, prababička, tchýně, tchán občas hlídali - různě jsme to střídali, ale bylo to výjimečně a v případě nouze. Jinak jsem si SVÝ děti hlídala sama a vůbec by mě nenapadlo si hlídání nárokovat, chápu, že každý má svýho dost a moje děti jsou moje. Bylo to moje rozhodnutí je mít. A ne je furt někomu věšet na krk. Ale vy jste prostě MATKY a po svých matkách a tchýních požadujete, aby byly BABIČKY. Jste rozmazlený, s věčnými nároky na všechny okolo.
|
Žžena |
|
(27.4.2023 8:28:49) Teď jsi nám to nandala, koníčku. Tak snad Ti to zlepší den
|
TaJ |
|
(27.4.2023 8:33:01) Žženo 👍
|
|
Koníček mořský |
|
(27.4.2023 8:35:20) Mně to den ani nezlepší, ani nezhorší. Ani vám nechci nic nandavat. Ale stačí si přečíst celou diskuzi najednou a člověk si udělá obrázek. Navíc jsem už tchýně a babička, takže už to vidím i z té druhé stránky. A je fakt, že nad nesamostatnými a ufňukanými lidmi, kteří si stěžují, mají pořád na někoho nároky a požadavky, a neumí si poradit sami se sebou, svým životem a SVÝMI dětmi se tak trochu ofrňuju.
Navíc znám plno lidí, kteří těmto rozmazleným lidem podléhají a nedokážou si žít svůj život, protože se pořád musí snažit splňovat i naplňovat něčí požadavky. Tak nad těmahle se ofrňuju taky.
|
Žžena |
|
(27.4.2023 8:36:14) Klidně se ofrňuj, my si taky myslíme svoje
|
kosatka2 |
|
(27.4.2023 8:39:02) to si teda myslíme
|
|
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(27.4.2023 16:19:15) Ale kulový. Já nefňukám, nic po nikom nevymáhám. Jen konstatuju. Moji rodiče využívali pomoc prarodičů do extrému, sami neposkytli v podstatě žádnou, a to ani v mimořádných a krizových okamžicích, protože vždycky "něco měli". Historek mám na tejden. Což ale platilo jen pro mě, mojí sestře matka často hlídá, vaří, obletuje, a stěžuje si, jak ji to zmáhá.
Zařídila jsem se podle toho, zvládli jsme to, děti jsou už docela velký. Ale zamrzí to.
A ne, nejsem neschopná, jsem nezávislá, z vyčerpání jsem se už nějak sebrala, jen holt moje děti nemají s prarodiči ten vztah, co mohli mít, a to je škoda.
|
babi_ |
|
(27.4.2023 16:25:50) Kopřivo, a z čeho pramení ten rozdíl - jsi ta schopnější, co si poradí, kdežto sestra potřebná? Nebo je sestra výrazně oblíbenější dcera? Jak to přijde?
|
Buřt |
|
(27.4.2023 16:27:57) Jo, Koprivo, to me taky zajima, jak se to stane. Resila jsi to nekdy s mamou a segrou ?
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(27.4.2023 18:31:29) Já vám ani nevim. Máma se nerada stará o kohokoli. Ale ségra ji do toho vždycky nějak natlačí. Mně máma umí řict NE velmi dobře. Plus spolu asi přece jen líp vycházejí. Co už nadělám.
|
babi_ |
|
(27.4.2023 18:45:51) Kopřivo, asi už nenaděláš nic, je to blbý... ale jsou horší věci
|
|
|
|
Buřt |
|
(27.4.2023 16:28:01) Jo, Koprivo, to me taky zajima, jak se to stane. Resila jsi to nekdy s mamou a segrou ?
|
|
|
|
|
Zufi. |
|
(27.4.2023 9:15:44)
|
|
|
K_at |
|
(27.4.2023 8:39:24) Koníčku, a tak trochu z nouze ctnost, viď??? ty nerozmazlená. Možná ale asi tak po roce opravdu autentický příspěvek bez póz a dramat.
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(27.4.2023 8:48:46) koníčku, opět mě bavíš je jasné, že jsi absolutně samostatná, soběstačná a báječná... je jasné, že tě vnučka miluje, je jasné, že ty miluješ ji, ale pochybuju, že ten vztah je stejný, jako byste se vídaly každý týden, to se za 3 dny o prázdninách a pár návštěv za rok prostě nevybuduje... ale zase to nejspíš nezjistíš, protože nemáš s čím srovnávat já třeba vidím, jak jiný vztah mají moje děti k mé mladší sestře, kterou vídají pravidelně a k mé starší sestře, kterou vidí párkrát do roka... ano, mají je rády obě, ale ta mladší je pro ně součást "malé" rodiny, ta starší je prostě jen příbuzná... ale zase ty jsi sama spokojená s tím, jak to máš, bráchům vůbec nezávidíš, maminku polituješ, takže není o čem
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(27.4.2023 8:53:59) Jestli tohle nejsou ty kyselý hrozny, jak jsme se o tom včera bavily.
|
K_at |
|
(27.4.2023 8:56:49) Inko, přesně to byla moje první myšlenka!
|
|
|
77kraska |
|
(27.4.2023 9:25:29) Konicek, nejde jen o hlidani, jde taky o vytvoreni vztahu...budu rada, kdyz moje dite bude mit vzpominky na babicku a dedu jako mam ja (ja mela stesti, ze mam vzpominky i na pradedu a prababicku)...kdyz bude moci odkoukat babickovske chovani, pohybovat se v dalsim prostredi, neco se od babicky naucit (trochu vareni), pozna zase dalsi typy lidi a dalsi vzorce chovani
nejde o to, ze babicka s dedou budou hlidat na chalupe a ja se budu s mojitem v ruce povalovat na plazi na Maledivach
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(27.4.2023 9:34:47) sedmi, ano, jsem moc ráda, že moje děti zažily prázdniny s babičkou a dědou, ty dny plné koupání, houbaření, sbírání borůvek, celodenní pobyt na koupališti s kebabem k obědu, dlouhé karetní večery, kdy nejdůležitější bylo nejít spát jako "mrkev" (ten, kdo prohrál poslední hru) - dodnes všichni vzpomínají, jak syn asi 5 letý dal dědovi do postele plyšovou mrkev ... a zároveň je mi strašně líto, že nejmladší dcera už si tohle nepamatuje, byla moc malá, pak už byla máma moc nemocná, už se víc podřizovala zábava tomu, co ještě zvládne... dneska si ji dcera vybavuje spíš matně děti jezdí k dědovi i dál, aspoň týden u něj stráví, ale už nemá na ně ani on tolik energie, spíš jsou to poklidné dny, kdy zajedou k sestře na grilovačku, vykoupat se, případně zajdou na pivo (limču) na hřiště... i děti už to vnímají spíš tak, že jsou tam proto, aby dědu rozveselily a potěšily...
|
|
Buřt |
|
(27.4.2023 9:41:33) Kus pravdy Koníček má. Podle mě tam třeba to pravidelné vodění na kroužky moc nepatří. To už je čistá obsluha a ne zrovna příjemná věc. Lído, přijde mi fakt trochu trapné vyčítat mámě, že při pobytu synů na prázdninách máma celý den zavařovala a nebrala děti na výlety. Ježiš, životní syn starší generace je prostě jinej, zpracovat úrodu holt byla priorita. Jistě vás pak nějakýma okurkama podarovala. TaJ, tak co kdyby se o budování vztahu s babičkou taky snažil syn ...? Když tvoje maminka vůbec nemůže za tak náročné okolnosti, když byl malej.
Na druhou stranu, vztah je důležitý a množství stráveného času ho samozřejmě posiluje. Ale myslím, že je fakt něco jinýho hlídání jako bylo dřív (dám dětem najíst a dohlíhnu, ať se umejou a jinak je nechám běhat v partě děcek - to fakt na ty prrodiče neklade moc nároků) a něco jinýho je dnešní životní styl (vodění na kroužky v přesně daný čas, myslet na to, co má mít dítě s sebou, doprovázení k doktorům a ještě dostaneš kartáč za špatnou svačinu nebo málo výletů). Myslím, že prarodiče by měli mít s dětma příjemnej čas podle svých představ a občas pomoci i s tím nutným, ale nepřijde mi ok na ně delegovat pravidelné povinnosti. A nejsou to kyselý hrozny.
|
Federika |
|
(27.4.2023 9:44:38) Buřte, soulasím s každým slovem. Vodní na kroužky, sporty, trávení času v halách, často i celé víkendy, servis včetně jídla a ošetřování-tohle je práce rodičů. Nemluvím o akutní pomoci, jednou za čas, ale tohle fakt ne. A přitom to spousta rodičů považuje za samozřejmost. Ještě jsem se nesetkala s jediným prarodičem, který by z toho by nadšený, pro všechny je to povinnost, která je někdy fakt hodně zatěžuje a vyčerpává.
|
Koníček mořský |
|
(27.4.2023 9:56:43) "Ještě jsem se nesetkala s jediným prarodičem, který by z toho by nadšený, pro všechny je to povinnost, která je někdy fakt hodně zatěžuje a vyčerpává"
Ale nikdo se proti tomu raději neozve natož vymezí, protože.... si stačí přečíst zdejší debatu. Takže si tak maximálně popláčou na nesprávným hrobě a jede se dál.
|
Federika |
|
(27.4.2023 9:58:46) Po nějaké době i vymezí, protože to prostě fyzicky nedávají. A často se pak se svými dětmi--rodiči-kvůli tomu i pohádají. Protože přece "jak to oni mají dělat, když chodí do práce a nemají na to čas??"
|
|
Buřt |
|
(27.4.2023 10:08:11) Já souhlasím s Fed a Koníčkem. Myslím, že by rodiče měli nechat prarodiče, ať s dětma tráví čas podle svého. Někdo bude akční a chce jim všechno ukázat a někdo je bude mít rád kolem sebe při zavařování těch okurek. A možná se najde i hrdina, co je rád odvede na kroužek. Ale měla by to být jejich volba a příjemně strávenej čas podle nich.
|
Beat |
|
(27.4.2023 10:17:57) Buřt, to každopádně. Nátlak a nárokováni, i jen podprahovy, nic dobrého nepřinese. Podobně jako když matky a tchyně vyčítají, ze se k nim jezdí málo . Sama jsem to naštěstí nezažila, tak chci být taky, v tomhle ohledu, tou “ báječnou” mámou a tchýni, jaké jsem měla já. Snažím se odmalička děti neprudit, nic jim nevycitat a hlavně nebýt pasivně aresivni.. na to jsem extra háklivá. No a zatím to nese hezké vzájemné vztahy, důvěru a radost z toho, když jsme spolu. A až a zdali vůbec budou vnoučata, věřím, ze se nějak domluvíme. Jako doteď.
|
Buřt |
|
(27.4.2023 10:23:13) Beat, ano, ale tohohle nátlaku a nárokování je tato diskuse plná.
Měla jsem o tom hezkou debatu se svou mámou - říkala, že cítí tlak na babičkovský výkon :) A to si fakt myslím, že ho se sestrou nevyvíjíme a že je skvělá, autentick babička, i když není zahrnuta ve všednodenních povinnostech. Takže oni to taky prarodiče nemají jednoduché. A to že se nehrnou do více hlídání může být spojeno s většími nároky ze strany rodičů.
|
K_at |
|
(27.4.2023 10:35:47) Buřte, ale ti prarodiče se taky do role oběti pasují sami. Pokud si stěžují okolo, ale doma nic neřeknou, tak jak mají děti něco tušit?
|
Buřt |
|
(27.4.2023 10:38:59) Kat, no jasne, ta komunikace a nejake vzajemne pochopeni musi byt na obou stranach.
Ale my rodice nemuzeme cekat, ze nasi rodice budou deti resit tak jak my si to predstavujeme.
|
K_at |
|
(27.4.2023 10:44:07) Buřte, mně tu z celé diskuse vyplývá to, že rodiče mrzí nezájem o vnoučata, potažmo o ně - jako děti prarodičů.
|
|
|
|
kosatka2 |
|
(27.4.2023 10:52:01) Buřte, jo, babičky mých dětí asi v sobě mají taky trochu tlak na babičkovsý výkon, ale zároveň jsou unavené. Ještě částečně pracují a dědečky vnoučata spíš otravují. Zároveň ale chtějí být babičky užitečné, tak jak to skloubit... Třeba se tu tchyně na chvilku sama staví a něco donese. Nebo my se stavíme za ní, aby to tchána moc nerušilo. Teď mi nabídla hlídání na vyřízení něčeho cca na 2 hodiny. Strašně moc mi děkovala, že jsem čas vybrala tak, když zrovna batole spalo a starší děti byly ve škole.
Ale dělá mi radost můj táta, jak jsou starší děti skoro puberťáci, vzal je na milost a už mu nejdou tolik na nervy.
|
K_at |
|
(27.4.2023 10:54:38) Kosatko, u vás jsou ty vztahy takový divoký, jestli pamatuju, co?
|
kosatka2 |
|
(27.4.2023 11:03:56) Kat, no divoký úplně ne, občas spíš bizár, i když kde jinde si postěžovat, než tady, tak někdy možná přeháním.
V mojí rodině se musí hodně opatrně našlapovat, dávat si pozor na jazyk a nikoho se nedotknout. A být splachovací, na tom celoživotně pracuju a moc mi to nejde.
|
|
|
|
|
|
|
|
Vítr z hor |
|
(27.4.2023 10:23:37) "Ještě jsem se nesetkala s jediným prarodičem, který by z toho by nadšený, pro všechny je to povinnost, která je někdy fakt hodně zatěžuje a vyčerpává."
Naše babičky se o nás staraly rády, i když jedna z nich byla hrdinka, která si vzala najednou klidně 5 vnoučat a musela toho mít plné kecky, když jsme se rozřádili. Nikdy nezapomenu, jak se moje babička, která se mnou strávila spoustu času (starala se o mě místo školky do mých cca 5+ let), vždycky úplně rozzářila, když mě viděla.
|
Buřt |
|
(27.4.2023 10:26:53) Větře, a ty bys byla ochotná se starat místo školky do pěti let ?
|
Vítr z hor |
|
(27.4.2023 11:05:05) Buřt, pokud bych nepracovala, nebo bych si to mohla pracovně zařídit + fyzicky bych zvládala, tak rozhodně jo. Vždyť by to přece byla moje rodina
|
TaJ |
|
(27.4.2023 11:17:47) Větře, to je případ naší babičky, když se narodil syn, tak jí bylo 68, takže už nepracovala, fyzicky i psychicky byla ve výborné kondici (a je vlastně pořád) a připadalo ji úplně samozřejmé, že bude s vnukem co nejvíc, však se taky na něj léta těšila 🙂
|
|
|
|
TaJ |
|
(27.4.2023 10:49:16) Větře, jo, takhle to má u nás babička se synem, vždycky úplně září, když ho vidí, o hlídání jsme nikdy nemuseli vyloženě prosit, nabízela se sama, i když to nebylo zrovna ani potřeba, jen ho chtěla vidět, prostě s ním ráda trávila čas a fakt si to spolu užívali, vždycky se mu hrozně moc věnovala a i když třeba jen dělali něco na zahrádce, tak si spolu povídali, hráli, smáli se...nebo podnikali kratší výlety po Praze, do různých parků, zahrad, na památky...nebo jen tak jezdili tramvají a koukali, co je kde zajímavého... Teď co je starší , tak už ho samozřejmě tyhle věci moc neberou, ale babička za ním přijde a on jí ukazuje svoje videa a fotky a povídají si...
|
|
|
babi_ |
|
(27.4.2023 10:37:11) Federiko, hlásím, že jsem nadšená z toho, že mám vnučku pravidelně z úterý na středu a v tu do večera, a ve středu odpoledne jsem ji na základě této jistoty sama proaktivně našla a zaplatila kurz plavání, na který ji radostně doprovázím a užívám si pohledu na její pokroky v bazénu. Ten kroužek je prostě čistě "naše věc". Tedy posílám fotky a videa z bazénu celé rodině a šířím tak radost.
Vyjednala jsem si pravidelnost poté, co syn rok dva náhodně volal, zda mám chuť na vnučku dneska (zítra, pozítří), nadcházející víkend, apod. Sice jsem neměla problém říct ne (vím, že rodiče vnučky ne"padají na hubu", mají více možností, kam dítě umístit, případně si ho vzít do práce, ale ta nahodilost mě znervózňovala, a někdy jsem i zrušila kvůli vnučce svůj plánovaný program, což mi nedělalo dobře. Z mé strany nadále trvá, že si řeknu mladým "je víkend ten a ten G. volná?", a oni mi ji buď přenechají, nebo řeknou, že již má jiný program. V případě krize se ozvou nahodile i teď, ale řádově méně, když mají k dispozici tu pravidelnost - spokojenost na všech stranách
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(27.4.2023 10:59:41) Pravidelnost je dobrá, moje mamka každý čtvrtek po práci vyzvedla, ze školky, družiny, z kroužku, podle toho kde byl. Spal u ní a ráno ho odveda. Bylo to dobrý pro všechny.
|
|
|
Girili |
|
(27.4.2023 21:49:38) Federiko, já jsem se hlavně nesetkala s žádným prarodičem, který by tohle zažíval. Trochu mi to tu smrdí.
|
Federika |
|
(27.4.2023 22:14:27) Girli, taky se možná nepohybuješ moc v prostředí, kdy děti chodí denně na několik hodin na tréninky a víkendy tráví v halách často daleko mimo domov- potřebují denně plný servis. Servis, ze kterého jsou běžně i rodiče servaní-ale babičky a dědečkové, ti přece mají času, ti to zvládnou A dále spousta případů na vesnicích, kdy rodič nejen že mladým poskytnou bydlení, b co, raději ho hned na ně přepíšou, ale doživotně jsou pak téměř otrokem, dětem vařit, dělat s nima úkoly, vyzvedávat ze školy ... A pokud nefungujou, je to špatně, vlastní děti uražené...
|
kosatka2 |
|
(27.4.2023 22:33:46) Přesně z tohoto důvodu jsme dítě nepodpořili v jednom lokálním neobvyklém a atraktivním sportu - vyžaduje intenzivní nasazení celé rodiny. Nejsem taxikář, dítě má smůlu, chudák, tak chodí aspoň fandit spolužákům. Ale sobecky jsem ho zapsala do skauta, který vede k samostatnosti a občas na víkend či týden odbřemení.
Ale dovedu si představit, že náročný rodič má nároky nejen na dítě, aby vítězilo, ale na všechny okolo, včetně babiček, dědečků.
A některé z rodičů jsem ve školce a škole ani nepoznala, vždy vyzvedával prarodič. I když byl rodič doma s miminem. Ale třeba to někdy osamělý důchodcům vyplňuje čas - družinářky pravidelně sprdávaly babičky, že zvoní o půl hodiny dřív, než je dítě "volné" a že jim to říkají furt dokola... Nebo důchodkyně na čas objednané k lékaři, co stejně přijdou o 2 hodiny dřív preventivně, kdyby něco. Včetně času korony, kdy zahuštěná čekárna nebyla žádoucí.
|
|
Girili |
|
(27.4.2023 23:16:52) Federiko, bydlíme ve městě, starší děti mají nějakou organizovanou aktivitu 4x týdně, což se mi zdá až až, ale cíleně jsme to nastavovali tak, aby potřebovaly minimální nebo žádnou asistenci.
Mám kolem sebe i ambiciózní rodiče, jejichž děti mají těch rozvojových mimoškolních aktivit mnohem víc, ale ti zas mají na to, aby si nějakou tu slečnu k dětem, ideálně anglicky mluvící, zaplatili.
Fakt neznám tyhle popisované případy vytížených babiček.
|
Federika |
|
(27.4.2023 23:37:05) Já bohužel jo a to nejen ojedinělé případy.
|
|
Federika |
|
(27.4.2023 23:48:25) A slečna k dětem? Ta ti nevydrží denně 4-5 hodin n trénincích, nebude dělat svačinky, přišívat kamínky k dresům, diskutovat s trenérkami, shánět vybavení na trénink, vyřizovat organizační věci, nebude vstávat o víkendech ve 4 ráno, nebude sedět od rána do noci v hlučné hale, bez vzduchu a pořádného jídla, nebude utěšovat zklamané dítě... A tohle všechno ty babičky (i dědečkové) dělají dlouhodobě, roky. A proč? Protože rodiče to nestíhají, to dá rozum. Nebo mají další děti.
|
Beat |
|
(28.4.2023 6:30:02) Fed fiha, tohle bych nedělala ani náhodou. Tohle bych nebyla ochotna dělat ani pro své dítě. Sedět cely den v hale plné hluku bych nedala.
|
Evelyn1968,2děti |
|
(28.4.2023 6:59:49) No, to taky doufám, že mladý budou mít rozum a takovýhle tanečky kolem volného času dětí nebudou provádět , to by se mi asi příčilo podporovat. Dítě si má užít dětství.
|
babi_ |
|
(28.4.2023 7:56:37) Což dítě si dětství užije, po svém (kromě dětí natlačených do věci prdlými rodiči), ale pro rodiče je drobet náročné.... navíc tedy Federika teď popsala celou věc z té stinné stránky. Ono to má i hodně pozitiv jak dlouhodobých, tak okamžitých v podobě silných zážitků.
|
|
|
|
babi_ |
|
(28.4.2023 7:53:27) Federiko, to je ovšem dost extrémní "bublina", takhle moc lidí nežije. Běžné kroužkování obnáší zlomkovou zátěž toho, co píšeš. Proto vidíš kolem sebe přetížené prarodiče, protože tohle je samozřejmě náročné pro každého. Ne proto, že by vodění na kroužky bylo pro prarodiče "moc". To, co píšeš, je servis při náročném závodním sportu.
Moji rodiče např. strávili voděním na kroužky asi hodinu a půl týdně. Jeden čas mamka tedy i seděla ještě během tréninku dcery "na baru" doja, a povídala si tam s obsluhující paní (která pak o naší rodině věděla kdeco), tak to bylo více, ale obnášelo to dát si kafe a počkat. EDIT: Ne! Vlastně nosila ty svačinky, jak píše Fed., a to přesně vybalancované, protože dcera má DM I. typu. edit konec
Víkendová soustředění a závody zhruba s tím průběhem, co píšeš, jsem absolvovala s dětmi sama, a že by tam trpěli nějací prarodiče si nevybavuji. Některé děti tam neměly z rodiny nikoho, o ty jsme pečovali my, co jsme tam byli, obvykle podle toho, kdo koho vezl autem na akci.
|
Federika |
|
(28.4.2023 8:25:40) To jo, Babi... Byl to jen příklad. Neříkejte mi že neznáte hlavně z vesnic ty modely, kdy všichni žijou v jednom domě a veškerý servis kolem vnoučat poskytují hlavně babička. a děda. Vypravit děti do školy, vyzvednout je udělat s nimi úkoly, uvařit...Rodiče (děti) mají vlastně volní ruce, jsou zvyklí, že všechno funguje bez nich vždyť oni nemůžou, jsou v práci. Můžou si i jezdit a chodit kam chtějí. Babičky a dědové ne, kdo by to všechno dělal. A taky-oni už přece nikam nechtěj. (Což e taky pravda) Že je toho někdy na ty lidi moc, přestože to jinak neumějí, je tak pravda. Vnoučata a vztahy, všechno může fungovat a může to být super. Já si ale myslím, že povinnosti by měli být na rodičích, ne na prarodičích.
|
K_at |
|
(28.4.2023 8:27:34) Federiko, neznám. Znám obětavé babičky, včetně mojí i manželovy. Ale tohle by nebyly ochotné ani z půlky. Ani náhodou.
|
|
Půlka psa |
|
(28.4.2023 8:31:20) "Neříkejte mi že neznáte hlavně z vesnic ty modely, kdy všichni žijou v jednom domě a veškerý servis kolem vnoučat poskytují hlavně babička. a děda."
Ne, tohle neznám vůbec.
|
Rodinová |
|
(28.4.2023 8:40:29) Taky neznam, nekdy je mi to lito, ja jsem bohuzel to osamele dite z mesta
|
|
Federika |
|
(28.4.2023 8:42:01) Půlko, možná se pletu, ale ty žiješ na vesnici u Prahy teď, stejně jako já, ne? Tuhle vesnici nemyslím Pocházím z malé díry v Pošumaví a ty rodiny znám dodnes. Tam je to takhle ještě docela běžný. S tím, že často nefungujou ani vztahy.
|
Půlka psa |
|
(28.4.2023 8:45:38) Nemyslela jsem naši ves. To je zkrátka satelit pro pražáky, kteří nechtějí žít v Praze. Znám i jiné vesnice než zlaté klece u měst.
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(28.4.2023 8:59:58) v naší díře v lesích taky nebylo běžné, že by se prarodiče starali... větší část mých spolužáků měla babičky a dědy přes půl republiky - děti vojáků, no vesnice umožňovala poměrně dost aktivit jak organizovaných, tak i volných, aby děti během dne nepotřebovaly moc péče... od první třídy chodily do školy i ze školy samy, protože vždycky šly i nějaké starší děti, na obědy chodilo určitě tak 90% dětí ve škole... daleko víc byl rozšířený model péče o mladší sourozence, případně o mladší děti sousedů... od 5 let už byl človíček víc hlídačem než hlídaným
|
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(28.4.2023 16:43:38) "Neříkejte mi že neznáte hlavně z vesnic ty modely, kdy všichni žijou v jednom domě a veškerý servis kolem vnoučat poskytují hlavně babička. a děda."
Neznám
|
|
|
babi_ |
|
(28.4.2023 8:33:13) Federiko, popravdě ty vesnické modely neznám. Žiju teď sice na vsi, ale dětí je tu pár, a potkávám je buď samotné nebo s rodičem. Jak to mají "doma" netuším. Na vesnické akci tuhle byli s dětmi všichni - rodiče i prarodiče. Jenom tedy já jsem tam měla jen vnučku, mladí si užívali... té mladší
|
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(28.4.2023 8:35:48) Federiko, tak to bylo u nás. Babička s dědou v baráku, obstarávali mě jako ležáka přes den, později pro mě děda chodil ke škole, aby mi bral brašnu. Všecky nemoci a prázdniny vykryli. Když se naši zdržovali v práci třeba do šesti sedmi, neb budovali firmu, tak babi nevydržela a uvařila večeři.
Takže naši nějak zvlášť nekmitali kolem vlastních dětí, a dneska "mají svoje zájmy". Co už s tím nadělám.
|
Půlka psa |
|
(28.4.2023 8:40:40) Kopřivo, co ti bylo? Jestli se teda můžu zeptat.
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(28.4.2023 14:17:18) Perthes.
|
|
|
|
Žžena |
|
(28.4.2023 8:37:09) Federiko, já jsem to dítě z vesnice z rodiny, kde o děti se komplet starala babička a rodiče bez omezení pracovali a realizovali se. Akorát že ta babička k tomu nebyla nucená. Vstoupila do té role dobrovolně a realizovala se v ní. Vesnické babky nemají vždycky zrovna ambici jezdit k stáru na Bahamy. I ty děti mohou být regulérní smysl života. Já mám teď plný kecky vlastních dětí, ale být k stáru babička mi přijde jako dobrej cíl a žádnej parník mi nepřijde atraktivnější.
|
Federika |
|
(28.4.2023 8:39:41) Žženo, nikdy do toho nejsou nuceni.
|
Žžena |
|
(28.4.2023 8:45:21) Federiko, ono to starání se o děti na vesnici nebylo to taxikaření co dnes. Vodily se děti do/ze školky (školka na vesnici, tj. pěšky max pár set metrů) a školáci už chodili všude sami, i na kroužky. A po škole lítali školáci samostatně venku, no a i ty menší děti si dost vyhrály samy kolem domu, na zahradě atd. Písek, houpačky atd. na každém dvorku. V podstatě to tak máme dodnes. Děti se samy vysypou ven od věku, kdy si umí samy obout boty a oblíct bundy. A když jsou na dvoře/na zahradě (kde můžou provozovat vše od hraní na písku přes ježdení na kole/odrážedle po fotbálek), není potřeba je fyzicky nijak intenzivně hlídat.
|
Federika |
|
(28.4.2023 8:48:31) Žženo, já vím, vždyť jsem v tom vyrůstala. Má to více podob-včetně teda té, že prarodiče jsou otroci a často nejsou šťastní, jen si nedovolí ohradit se. A žít už vlastně taky jinak neumí. Jasně, že to může fungovat i normálně, kdy si všichni pomáhají navzájem a nikdo nikoho nevyužívá.
|
babi_ |
|
(28.4.2023 8:54:04) Nojo, Federiko, ale vyrůstat v tom (to jsem zažila taky, na vsi do 4 let, už jsem tu psala - "na starost" po vsi mě jako tříletou měl o dva roky starší bratranec) a vidět to v současnosti, kdy prarodiče zhusta ve školkovém věku vnoučat normálně pracují, a domácí servis tudíž zajišťovat (ne)mohou srovnatelně s rodiči, to asi už tak časté nebude.
|
Federika |
|
(28.4.2023 8:59:01) Babi, hlavou se mi honí ty případy, o kterých píšu a tam ti prarodiče jsou už fakt v důchodu nebo jsou v invalidním důchodu. Zas dneska moc rodiče děti ve dvaceti nemají, to bývalo za nás. Tedy za našich rodičů, spíš
|
babi_ |
|
(28.4.2023 9:04:47) Federiko, on je ale teď důchodový věk daleko později, příklad: dítě ve 27, vnouče v 54, do jeho 11 let prarodič pracuje. Moje mamka šla do důchodu v 56 (že pak dál pracovala je jiná, také jsme městští, kdyby na vsi měla na starost dům a zahradu a zvířectvo... asi by zůstala doma).
|
Federika |
|
(28.4.2023 9:07:04) Noo a nebo dítě po 30, to dítě taky po 30 a je to A je to divný, vlastně, ale na té vesnici, odkud pocházím, má dneska kdekdo invalidní důchod, brzy. Nejspíš toxický prostředí
|
Žžena |
|
(28.4.2023 9:12:24) Federiko, v manuálních profesích, jaký jsou na vsi, si invalidní důchod uženeš asi častěji než kravaťáci ve městě, resp. fyzická omezení člověka prostě z manuální práce vyřadí. Je tu prostě míň markeťáků a akademiků a víc lidí, co dělají v zemědělství, v místním průmyslu, s těžkými mašinami atd.
|
Federika |
|
(28.4.2023 9:35:32) Žženo, asi jo. Jen mě zarazilo, když jsem si teď vybavila, kolik relativně mladých lidí včetně mých vrstevníků tam je v invalidním důchodu.
|
|
|
babi_ |
|
(28.4.2023 9:13:19) Jasně, neříkám, že to někde nevychází (i bez ID), ale úplně běžné to není, častěji je to tak, jak založila Zufi, tedy "kolik týdnů ze své dovolené věnujete vnoučatům", tedy pracující prarodič.
Další věc je, že hodně zdravějších čilých důchodců, kteří by měli dost sil na vnoučata, pracuje díky té své zdatnosti i v důchodu. Mám to v okolí hodně - kamarádi jsou vesměs ročník 1955 plus mínus, pracují, vnoučata některým už odrostla
|
kosatka2 |
|
(28.4.2023 9:19:50) Ano, tak je to i u nás, prarodiče pracují i v důchodu, něco po nich chtít by mi bylo blbé.
|
|
|
|
Žžena |
|
(28.4.2023 9:09:09) babi, jo důchodový věk, to je taky pravda. Babi šla do důchodu v 54 letech.
|
|
|
|
|
Žžena |
|
(28.4.2023 8:56:12) Federiko, já připouštím, že jsou případy, kdy jsou prarodiče až zneužíváni, ale není to určitě většina. Kolem sebe teď žádný případ nevidím. Co chodí s námi do školky, jsou vesměs z vnoučat poprdění a natěšení (taky jsou ve školce procházkou za pět minut z baráku a nevozí ho v zácpě přes celý město, takže tam není vyčerpávající logistika).
|
|
|
|
|
Kaliope X |
|
(28.4.2023 8:43:22) Tak moje máti na vesnici taky sourozenci pomáhala a hlídala dobrovolně, ale i tak ji to zmáhalo, i když to nepřiznala, a jen proto tam moje dítě déle, jak týden o prázdninách nebylo.
Pravidelnou kroužkovou pomoc prarodičů ve městě jsem taky zažila, moje kroužkomilovné dítě jich absolvovalo dost a na většině to bylo rodiče - prarodiče půl na půl.
|
|
|
77kraska |
|
(28.4.2023 8:56:12) Federiko, za poslednich par nekolik desitek let se zmenilo toto - podle mne:
- s detmi se mnohem vic "crcáme", strasne slovo, mnohem vic krouzku, jazyku, pripravy na prijimacky atd. ....za meho detstvi v 70. letech jsem byla jedina siroko daleko, kdo mel nekolikrat tydne krouzky (nemcina, tancovani, tenis), ostatni volne litali po sidlisti, v zime bobovali na kopci nad sidlistem....v predchozich generacich to bylo to same, tedy krom deti s "lepsich" rodin, ktere chodily na piano/housle, na jazyky, ale takovych rodin bylo relativne malo
- mladi a "stari" neziji u sebe....na vesnici (kde mame chalupu) vlastne uz taky neznam rodiny, kde by zili mladi i stari pod jednou strechou jako za meho detstvi, bud tam jsou novostavby mladych nebo chalupy pro luftaky nebo v dome dozivaji stari bez mladych....z meho okoli nekdo zije ve stejnem meste se "starymi", nekdo daleko od nich....a stejne ti, co ziji v jednom meste, casto nemaji krouzkovou babicku
vysledkem jsou uhonene matky litajici z krouzku na krouzek a na zkousky nanecisto (s pataky) a jeste musi zvladat praci
musim rict, ze po 9 letech intenzivniho krouzkovani (od 2 do 11 let ditete) to byla opravdu uleva, kdyz zacala dcera chodit na krouzky sama ....a dodneska mi prijde zvlastni, ze nemusim odpoledne na krouzek
|
Žžena |
|
(28.4.2023 8:58:20) 77krasko, máš pravdu. Hodně dělá to, že se chodilo do spádové školy a nedojíždělo za jinou vybranou. Já jsem třeba hodně kroužků měla, ale všechno bylo místní a od první třídy jsem tam chodila sama. Rodiče mne vedli první den, pak jsem se prostě přidala k bandě místních dětí ze sousedství, které jsem znala taky už ze školky.
|
|
Federika |
|
(28.4.2023 9:03:23) Sedmi, i mně Já teda ještě vozím a teď mě v pondělí čeká zase celý den v hale, ale hooodně se to zmenšilo a je to velká úleva. Taky se už nějakou dobu s žádným dítětem neučím a kromě těch cizích nikoho nepřipravuju na žádný přijímačky. A při představě, že by mě něco podobného čekala s vnoučaty... A já jsem teda taky nemohla využívat babiček a dědečků, všichni bydleli daleko. Máme ale nadstandardní vztahy, k prarodičům, oni k vnoučatům...
|
Půlka psa |
|
(28.4.2023 9:12:46) Tohle by mě obtěžovalo asi taky, ale děti to naštěstí nevyžadovaly. Vyjma prvního lockdownu jsem se neučila nikdy s nikým a kroužkování je o tom, že jednou, dvakrát týdně někoho odvezu 10km daleko, tam ho vyklopím a o tři hodiny později zase vyzvednu.
|
|
|
|
Tinity |
|
(28.4.2023 9:21:15) Fed, já tyto modely znám hlavně ze svého dětství, běžný model, nejen na vesnici. Mne i mého muže vychovali takto prarodiče. Já svou matku až do nástupu do školky vídala jednou za 14 dni o víkendu, kdy se vracela ze studii VŠ. Otce ještě méně. Mého muže vychovala babička, která zajišťovala veškerý servis pro vnoučka a také prala, vařila a uklízela pro rodiče, ti přišli po práci domů a bylo vše hotovo. No, paradox je, že tito rodiče v pozici prarodiče ani jedni nefungují. Vůbec jim nedochází co děti obnáší. Je to jen konstatování, sami se ochudili o prarodičství, nic po nich nechceme.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(28.4.2023 9:27:24) "paradox je, že tito rodiče v pozici prarodiče ani jedni nefungují"
koukám, že tohle se tu opakovalo docela často - ti, kdo pro péči o své děti hojně využívali své rodiče, nedokážou moc fungovat jako prarodiče pro své děti... jestli to opravdu není tím, že se o děti nikdy starat nenaučili? navíc paměť bývá zrádná, takže si pamatují, že péče o děti je nijak zvlášť nevytěžovala a tak si ani neumí představit, v čem by mohly jejich děti chtít ještě pomáhat - vždyť oni za dětství svých potomků stíhali tolik aktivit...
|
Žžena |
|
(28.4.2023 9:32:11) Rose, jo, asi to tak nějak je. Podobně nám kdysi tchánovci řekli, když jsme chtěli žádat o hypotéku, že to oni si teda nikdy žádné půjčky nebrali a vždycky žili jen s tím, co si vydělali... rozuměj... v domě svých rodičů.
|
|
Rodinová |
|
(28.4.2023 9:32:41) Coby vyjimka, u nas to tak nebylo moji rodice chodili do prace a me a domaci prace obstaravala babicka, no a moji rodice se na vnoucata fakt trasli uz od mych 15 a hodne a radi nam s nima pomahali
|
Rodinová |
|
(28.4.2023 9:33:13) Btw "Coby" nebo "Co by" ?
|
babi_ |
|
(28.4.2023 9:39:31) Máš to dobře.
"Coby, psáno dohromady jako jedno slovo, vystupuje jako synonymum ke slovu jako či jakožto, např. coby někdo (vystupovat jako někdo, být někým, mít funkci apod. Oproti tomu co by, psáno zvlášť, je spojení dvou slovních druhů.
Jedná se o zájmeno a tvar pomocného slovesa být. Tím se řídíme i při použití těchto výrazů. Existují tedy obě podoby, lze napsat coby i co by, je však nutné rozlišovat různé významy.
Příklady: Coby učitel byl skutečně obdivuhodně trpělivý. Co by bez tebe dělal? Coby manželé jsme se ještě nehádali. Co by dělal Martin bez tvojí pomoci?"
|
|
|
babi_ |
|
(28.4.2023 10:15:45) Jinak moji rodiče do mých 4 let ani neměli společné bydlení, pracovali, mamka od mých pár týdnů. Jako mimino mě hlídala babička, ovšem taky pracující, ale v místním konzumu na rozdíl od mamky, která jezdila do města. V době, kdy babička pracovala, mě předávala do péče sousedce, takto nepracující důchodkyni - stařence. V devíti měsících jsem šla do týdenních jeslí. V době nástupu do školky jsem se přesunula k druhé babičce, kde bydlel i bratranec o dva roky starší, a byla jsem na všední provoz prostě "přiřazena" k němu - něco zabezpečila babička, něco teta, zbytek bratranec S našima jsme fungovali jako rodina o víkendech, které jsme trávili u prarodičů na střídačku. Až od těch 4 jsme dostali byt na sídlišti a naši se starali sami, situace se obrátila - na víkendy jsem byla střídavě u babiček
|
Rodinová |
|
(28.4.2023 11:35:46) Babi, tys byla putovni decko
|
|
77kraska |
|
(28.4.2023 13:43:41) Babi, není divu, ze jsi taková holka do nepohody
|
|
|
|
|
|
|
|
Kaipa |
|
(28.4.2023 9:14:28) Federiko, samozřejmě že za daných podmínek slečnu k dětem seženeš, jen ji musíš adekvátně zaplatit.
|
Federika |
|
(28.4.2023 9:33:30) Kaipo, možná. Za celé ty roky jsem ale jedinou takovou nepotkala. A to se tam vyskytují fakt i hooodně dobře situované rodiny.
|
Kaipa |
|
(28.4.2023 10:07:40) Federiko, jsou tedy 2 možnosti - buď se rodina chce sama účastnit akcí svého dítěte (tak jsme to měli my), nebo hooodně dobře situovaná rodina je škrt a penízky vydat nechce. Tak to totiž bývá velmi často.
|
Federika |
|
(28.4.2023 10:17:47) Kapo, já to myslela tak, že fungují právě ti babičky a dědečkové. Ty děti tam potřebujou často plnej servis a fakt to někdo cizí dělat většinou nebude-a i to dítě tam chce mít někoho svýho. Myslím tím ty víkndy.
|
...j.a.s... |
|
(28.4.2023 12:06:54) Fed, trochu mě mrzí, že tady osočuješ ty rodiče, kteří by si přáli, kdyby prarodiče pomohli třeba 1x na pár hodin za měsíc nebo za dva měsíce. A hned tyto rodiče dáváš do pytle s těmi, co své prarodiče ždímou chozením po závodech a trénincích. Já, co vidím u kamarádek, tak spousta pracujících i nepracujících prarodičů jede spíš na takové polosobecké vlně, že je jim zatěžko pohlídat, pobýt s vnoučetem 1x za měsíc nebo za 2 měsíce. A i tady zaznívá, jak kde kdo nechce, nebude hlídat. Myslím, že z takových prarodičů se opravdu nerekrutují prarodiče, co by objížděli závody. U nás v příbuzenstvu jeden sportující prarodič chodil s vnoučetem na závody, ale bylo to proto, že sám k tomu sportu měl blízko a taky byl tehdy dost mladý. Prarodiče to nijak nepoznamenalo, ale myslím, že to poznamenalo toho druhého sourozence, který takovou pozornost neměl. Všechno se mnoho let točilo kolem závodů a tréninků sourozence A a sourozenec B byl dost na vedlejší koleji.
|
Koníček mořský |
|
(28.4.2023 12:36:06) No jó vlastně ! Ti prarodiče věčně připravení na písknutí rodičů přiběhnout hlídat a pečovat jak rodiče zrovna potřebují, musí hlídání a pečování ještě spravedlivě dělit mezi všechny své děti a vnoučata, aby někdo náhodou neměl něčeho méně a neutrpěl nespravedlnost a újmu...! A to nemluvím o různých darech, dědictvích a majetku.
Já si už včera říkala, že svý mamce o víkendu sepíšu a vystavím účet. Snad se dobře pobaví .
Mně moje babička koupila piáno a motocykl Mustang. A musela jsem chodit do LŠU na klavír a na tenis kvůli ní a abych byla hógo fógo. Ale vodit mě tam nemusela, byla jsem zvyklá od šesti let chodit všude sama.
|
|
Federika |
|
(28.4.2023 12:44:10) Jas, to mě mrzí, jestli to tak vypadá, že osočuju všechny. Jen tvrdím,že se to děje a že to nepovažuju za dobré.Prarodiče si už svou část jako rodiče vybrali a povinnosti by měli zastávat především rodiče. Babička a děda můžou pomoct,ale primárně to jejich úkol není.
|
Půlka psa |
|
(28.4.2023 13:16:33) Fed, ono je to různý. Naši třeba v kojeneckém věku dali bratra babičce a jeli studovat na několik semestrů do Anglie. Kdyby pak sami vnoučata nehlídali, protože to není práce prarodičů, tak by mi to přišlo fak divný. Ale oni teda hlídají a hlídali nadšeně, aniž bychom to po potřebovali a chtěli, takže to není ten případ.
|
77kraska |
|
(28.4.2023 13:47:30) No vlastně moje tchyně dala mého partnera v půl roce věku ke své matce a jezdila za nim jen na víkendy….jeho bratra potom do týdenních jesli a týdenní školky
Není divu, ze jsou oba tak divni
|
...j.a.s... |
|
(28.4.2023 14:04:31) "No vlastně moje tchyně dala mého partnera v půl roce věku ke své matce a jezdila za nim jen na víkendy." Sedmi a té babičce to nebylo divné, proč se neohradila? Takové případy odkládání dětí jsou děsivé, navíc když se dějí v tak útlém věku. Pro dítě má být od malička nejdůležitější osobou máma a táta - ne babička. Nevím, jak to vnímají ostatní, ale pro mě je tohle dost silný a defacto patologický kalibr. Vůbec nechápu, proč si takoví lidé dítě pořizovali, anebo že jim v tomhle prarodiče tolik ustupovali a neumožnili jim dozrát a stát se dospělými rodiči.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(28.4.2023 14:15:06) Mně spíš není jasný, kde na to brali čas. To nepracovali? Za komoušů snad bylo povinný vhodit do práce.
|
Žžena |
|
(28.4.2023 14:21:40) Inko, za komoušů byla ženská ve starobním důchodu kolikrát v 55 i dřív. Takže čas na to měla.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(28.4.2023 14:35:01) Babičky byly spíš ve 45 než v 55, když matky ještě studovaly.
|
A. Andrs |
|
(28.4.2023 14:54:40) 23 matka, 46 babička, 68 prababička - hlídaly i prababičky
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(28.4.2023 15:02:28) To je fakt, spíš prababička.
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(28.4.2023 16:29:02) Mě hlídala prababička,ktery bylo 80 let. Máma od myho narození studovala VŠ, od myho roku pracovala.
|
|
Blanče |
|
(30.4.2023 0:57:03) Arsi jo, taky jsem příkladem - u nás teda to bylo máti dítě v čerstvých 18, babi 17, prababi 16, praprababi taky 16 - ta ještě rok žila, když jsem se narodila. Nějak tam lítaly ještě měsíce, takže když mi byly tři, chodila jsem do školky 3 měsíce a byla pořád nemocná, prababi mezitím šla do důchodu (uklízela u toho ještě) a já tam jezdila až do šesti let na celý týden. Jsem 68, v 74 ještě asi nebylo předškolní vzdělávání.
|
K_at |
|
(30.4.2023 7:57:22) Blanče, školky a jesle byly určitě. Otázkou je, kde a jak dostupné. Myslím, že tahle zařízení byla už někdy kolem roku 55. Možná i dřív. Podívám se schválně.
|
A. Andrs |
|
(30.4.2023 8:02:06) předpokládám, že Blanče myslí ten poslední povinný rok školky jako předškolní vzdělávání
|
|
Alena |
|
(30.4.2023 8:35:18) Moji predci navstevovali tato zarizeni uz za prvni republiky,skolky byly davno za CK Rakouska, Blance ale mysli povinny predskolni rocnik.
|
|
|
|
|
|
|
A. Andrs |
|
(28.4.2023 14:52:33) Za komunistů mohla vdaná žena tako zůstat doma, byla vedena jako žena v domácnosti. A v 55 byly už důchody, možná už i dříve při více dětech. Pro děti narozené do cca 1960 byla mateřská dva měsíce, o pár let později asi do půl roku. Jesle nebyly zdaleka pro všechny děti, takže babičky hlídaly. Ono to bylo spíš, že z jednoho platu se nedalo vyžít. A jestli bylo dítě do 17.00 v jeslích nebo u babičky bylo jedno, s mámou nebylo a ta babíčka byla rozhodně lepší volba než kolektivní výchova.
|
Stará husa |
|
(28.4.2023 15:10:19) Přesně. Já jsem ročník 1959 a moje maminka měla mateřskou přesně 3 měsíce, tehdy se chodilo cca 1 měsíc před očekávaným porodem, takže od dvouměsíčního dítěte. Maminka tehdy podváděla s datem porodu, aby mohla být se mnou doma alespoň ty tři měsíce, takže na mateřskou nastoupila den předtím, než jsem se narodila. Tehdy nebyl ultrazvuk ani jiné přesné metody zjišťování stáří plodů, tak to šlo. Potom se o mě starala babička, které bylo už 58 let a byla doma, bydlela s námi nebo spíš my s ní v jejím bytě. Kdyby nebyla babička, vzali by mě už v tom věku do jeslí a dali se dát dítě i do týdenních jeslí, kde bylo od pondělí ráno do soboty odpoledne. Nebo mohla maminka zůstat jakožto vdaná žena v domácnosti, jenže babička nebrala žádný důchod, takže bychom žili 4 lidi jen z tatova úřednického platu, což bylo nemožné. Takže tehdy bylo hodně dětí, které vychovávaly babičky od miminek a pokud babičky bydlely na venkově, tak ty děti byly u nich, tehdy bylo hodně málo lidí, kteří měli auto, aby mohli děti převážet sem a tam. A taky bylo hodně dětí od miminka v jeslích. A to nemluvím o tom, když se dítě narodilo nějaké studentce, což bývalo časté, antikoncepce buď ještě nebyla, nebo se nepredepisovala dívkám, které ještě nerodily. Pokud chtěly tyto dívky dostudovat, holt se o dítě museli postarat prarodiče a to i za cenu toho, že babička zůstala jako žena v domácnosti. Jenže tehdy nebylo běžné, že by ženy měly nějaké záliby mimo rodinu a domácnost, takže si nemusely odříkat jógu nebo cestování případně jiné koníčky, které by jim bránily v péči o vnoučata. Bralo se to jako samozřejmost, že babičky se budou o vnoučata starat.
|
|
77kraska |
|
(28.4.2023 15:48:55) moji rodice zili z jednoho platu (60. leta), ale meli potraviny z vesnice od pribuznych...a zili skromne...neumeli si predstavit, ze mne daji do jesli, jsou oba takove rodinne a pecovatelske typy
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(28.4.2023 16:33:57) Já šla do školky ve 3 letech. Mateřská byla myslím 2
|
Evelyn1968,2děti |
|
(28.4.2023 16:46:21) U nás školka nebyla, postavili ji až když jsem skoro šla do školy a pak už jsme se stěhovali do města. Vůbec jsem si nerozuměla s dětma, žila jsem v 19.století , jak mě hlídala ta prababička.
|
|
|
TaJ |
|
(28.4.2023 17:06:10) 77krasko, jo, my s bráchou jsme nechodili ani do jeslí, ani do školky a ani potom do družiny. A nedostatkem kontaktu s dětmi jsme netrpěli, odmala jsme lítali po sídlišti s různě starými dětmi, nejdřív třeba na hřišti i s mamkou, potom už sami.
|
Stará husa |
|
(28.4.2023 17:21:02) TaJ, moje maminka byla hlavní živitelkou rodiny. Táta byl o 6 let mladší a maminka už byla vedoucí oddělení, když on byl ještě úředníček na první příčce žebříčku. Když mi byly 4 roky, dostal táta TBC plic a byl 3/4 roku v léčebně. Babička důchod neměla, protože ač celý život pracovala, nepočítalo se jí to na důchod, takže i ji musela maminka živit. Potraviny jsme si museli kupovat, moje druhá babička nám občas dala 5 vajíček nebo dvakrát do roka králíka a to bylo všecko, žili jsme v činžáku ve městě. Takže maminka rozhodně nemohla zůstat v domácnosti. Když mi bylo tak 12, 13, táta byl už taky vedoucí, vydělával slušně, ale to bylo pár let, pak měl infarkt, po něm druhý a od 47 let byl v invalidním důchodu, takže zase vydělávala maminka. A musím říct, že maminka chodila do práce hrozně ráda, naopak domácnost a vše kolem ní ji strašně štvalo, nedovedu si představit, že by vydržela nechodit do práce. ( V tomhle po ní nejsem. )
|
Okolík |
|
(29.4.2023 11:54:09) Huso, jak se to stalo, že tenkrát babička neměla žádný důchod?
|
sovice |
|
(29.4.2023 12:55:45) Nemohla třeba pracovat v nějaké rodinné firmě, ve 48 roce sebrané? (Myslím jako žena majitele nebo spolumajitelka)
|
Půlka psa |
|
(29.4.2023 21:52:53) "Nemohla třeba pracovat v nějaké rodinné firmě, ve 48 roce sebrané? (Myslím jako žena majitele nebo spolumajitelka)"
Moje babička pracovala do 48 v rodinné firmě svých rodičů. Pak už do konce života nepracovala a důchod normálně měla. Leda by hrálo roli, že byla dcera a ne manželka.
|
|
|
La Pepa |
|
(29.4.2023 21:46:52) No, moje prababička byla celý život v domácnosti a duchod prostě neměla, až někdy na sklonku života. Její muž byl vážená osoba, politik, ministr, atd. Za války to dostalo první trhliny, byl v Terezíně, po válce se vrátil do vysoké funkce, ale jen na chvíli a v 50.letech zas seděl. I jemu přiznali duchod až se značným zpožděním, sebrali mu majetek a dorazila to měnová reforma....
|
|
Stará husa |
|
(29.4.2023 22:11:32) Okolíku, moje babička šla pracovat ve 13 letech do továrny na vojenské uniformy. Tam se naučila šít. Pak od 17 let dělala služku v německé rodině, kde se mimochodem naučila perfektně německy. Pak se vdala a teoreticky byla v domácnosti, prakticky však dělala švadlenu. Za války byla totálně nasazená v továrně na zbraně. Po válce byla taky teoreticky v domácnosti, prakticky celé dny šila. Jenže to šití se jí nezapočítalo na důchod. Neměla odpracované roky, ačkoliv od 13 let dřela.
|
K_at |
|
(29.4.2023 22:13:58) Huso, jo. Ve 13 ukončena ZŠ. Do fabriky k cívkám. Od 14 u sedláka, holka pro všechno a k dětem, včetně miminka. V 17 vdaná a s dítětem č.1. Podobný osudy.
|
|
Okolík |
|
(29.4.2023 22:35:44) Tak to je smutné. Ale ženy v domácnosti snad byly jako zaměstnané - v nároku na důchod?
|
77kraska |
|
(29.4.2023 22:56:53) Okolik, to je zajimava otazka, jak to maji zeny v domacnosti se zapocitavanim na duchod....rekla bych, ze pokud si nic na socialni pojisteni neplati, tak se jim ty roky nezapocitaji...mely by si platit aspon minimum
|
Monika |
|
(29.4.2023 23:04:02) Ženě v domácnosti se na důchod samozřejmě ta doba nepočítá.
|
77kraska |
|
(29.4.2023 23:09:52) Moniko a jak to bylo driv, kdyz se zadne socialni (a zdravotni) neplatilo? pred rokem 1990? pocitaly se jen roky v zapoctovem listu (to byl takovy papir, ktery si nosil clovek od jednoho zamestnavatele k dalsimu zamestnavateli)?
|
77kraska |
|
(29.4.2023 23:10:53) my jsme se to na fakulte ucili, jak to je duchody, ale vubec si to nepamatuju...meli jsme predmet pravo socialniho zabezpeceni....pred rokem 1989
|
|
Blanče |
|
(30.4.2023 0:48:43) Sedmi moje babička od 13 sloužila, pak se naučila šít. Po válce byla vedená jako žena v domácnosti (děda byl pošmistr na vesnici, měli zahradu, králíky, slepice) plus pořád šila. Aby to bylo ofiko, platila "na národním výboře" každý rok 700 Kč jako ? asi daň. Když v roce 2017 zemřela, měla důchod už po x valorizacích 2500 Kč.
|
A. Andrs |
|
(30.4.2023 7:33:06) Blanče, to je jiný případ. To jsem měla já babičku, děda pracoval na poště - pošmistr a babička byla tím pádem pod rentou. A asi i pod zdravotním pojištěním. Takže máma se narodila v porodnici, protože to bylo zadarmo. Rok 1931-35. Asi pokud byl manžel u pošty jako státní zaměstnanec, tak se jeho výhody vztahovaly i na jeho manželku. Můj táta se narodil doma, protože v nemocnici by se muselo platit, děda byl soukromý zemědělec.
|
|
|
|
77kraska |
|
(29.4.2023 23:12:16) Moniko, ted podle mne staci, aby si clovek platil minimalni socialni pojisteni....a CSSZ nezajima, jeste neco delal nebo nedelal...to je i moznost pro vselijake rentiery a obchodniky s komoditami atd.
|
Monika |
|
(29.4.2023 23:34:28) Jasně,když si platíš dobrovolné soc.poj.,tak se to počítá, to jo ...
|
|
|
|
|
|
A. Andrs |
|
(30.4.2023 7:38:48) Stará huso, nic ve zlým, ale tvoje babička si prostě vydělávala tzv. na černo. Soukromě šila a neodváděla daně a pojištění. Ale asi byla domluva s tvými rodiči, že když jim povede domácnost, tak se o ni ve stáří postarají. Nedostávalo se za totální nasazení nějaké odškodnění? Ale nevím, kdy zemřela, zda měla tu možnost. A nevím, zda to bylo skutečně nebo to byl jen návrh, musela bych hledat.
|
|
|
|
|
|
|
|
TaJ |
|
(28.4.2023 15:30:20) Inko, moje mamka třeba chodila do práce jenom do doby, než jsme se narodili my s bráchou, pak už byla "žena v domácnosti", to tehdy evidentně šlo.
|
|
|
Žžena |
|
(28.4.2023 14:24:37) jas, nevím, co na tom je k nechápání. Prostě se přihodilo těhotenství mladým lidem na škole a řešilo se, co s ním. A když holka studovala, často se starala babička. Bylo to ideální? Samozřejmě ne. Potrat ale taky nebyl ideální. Rozhodně to nebyla záviděníhodná situace.
|
Federika |
|
(28.4.2023 14:52:53) Jo, moje spolužačka taky měla dítě ve druháku na gymplu. A studovala dál, o miminko se starali rodiče-tedy prarodiče. Ale jiný řešení ani nebylo.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(28.4.2023 15:03:47) Tak těm bylo kolem 35. Asi šla babička na mateřskou, to taky šlo.
|
Federika |
|
(28.4.2023 15:10:29) Tak asi jo, nám bylo ve druháku 15, děs, takový dítě, to teď bude mý dceři, nepředstavitelný
|
Stará husa |
|
(28.4.2023 15:19:42) Fed, maminka měla kolegyni, která měla v 15 dítě, starala se jí o něj matka, ona sama mohla vystudovat běžnou SŠ. A moje spolužačka z vedlejší třídy byla taky už v 9. třídě těhotná, jak to dopadlo s ní, to nevím, ale dítě měla. A moje spolužačka z gymplu byla ve 13 a 14 letech na interrupci (dozvěděla jsem se o tom na preventivní prohlídce úplnou náhodou, kdy jsem o tom zaslechla mluvit doktora. Já jsem tehdy ještě ani nevěděla, co to interrupce je.)
|
Federika |
|
(28.4.2023 15:22:24) Já to v těch 15 věděla, protože byly ty potratový komise a ta komise ho nedovolila té 15 leté provést. Nechápala jsem to úplně, ale měla jsem tehdy děsivý sny o babách z potratové komise...
|
|
|
|
|
77kraska |
|
(28.4.2023 15:50:32) u nas se dve holky vdaly a mely dite ve tretaku na gymplu....brala se to jako hruza mezi ostatnimi spoluzackami, ktere chteji jit na VS atd. ...ale vdaly se a staraly se samy
|
|
|
...j.a.s... |
|
(28.4.2023 15:47:08) "Prostě se přihodilo těhotenství mladým lidem na škole a řešilo se, co s ním." Ženo, ale tady to několikrát padlo ve spojení s VŠ, tedy nástavbou. Nešlo o SŠ. I za komunistů se dalo studovat dálkově nebo rozvolnit studium. Nad mé chápání je, že někdo kvůli VŠ odloží dítě a dojíždí za ním 1x za 14 dní nebo jede více než na rok studovat do Anglie. Tobě přijde normální hodit dítě na hrb prarodičům a odjet si studovat na VŠ, aniž by ses primárně snažila spojit studium a péči o dítě?
|
|
|
sovice |
|
(28.4.2023 16:49:51) jas,
tak v té době byla mateřská do půl roku, pak už nic. Varianty byly matka doma, jesle, prarodiče. Matka doma nemusela být schůdná finančně (naši, městští lidi bez zemědělských výpěstků, zato s nájmem, by prostě z jednoho platu nevyšli), jesle - to měli v plánu mí rodiče, ale záhy se ukázalo, že chytím každou infekci a lékař našim řekl, že to nepůjde. No a tak jsem byla taky u babičky v městečku asi vzdáleném asi 2 hodiny autobusy, která to mimochodem nějakou dobu, než měla oficiálně důchod, lepila prací o víkendech a odpoledne / v noci (byla vychovatelka v dětském domově). Vypomáhala i teta se strýcem (bydleli s babičkou v jednom domku), naši jezdili na víkendy. Když jsem šla do školky, byla jsem doma a naopak jsme jezdili za babičkou a byla jsem tam hodně o prázdninách, později i sestra (ale u té už byl rodičák do dvou let a ve dvou letech dala jesle v klidu, takže tam nepobývala trvaleji). Myslím, že to určitě byl pro babičku záhul, ale o prázdninách i na víkendy se nás vždycky i s tetou a strýcem vysloveně dožadovali a měly jsem s nimi pěkný vztah.
|
77kraska |
|
(29.4.2023 23:08:11) sovice, najmy byly smesne male....jeste v roce 1991 jsem mela holy najem v obecnim byte 80 Kc
|
|
|
|
babi_ |
|
(28.4.2023 15:00:53) Tak já jsem do nepohody, kdezto oni divní
|
|
|
...j.a.s... |
|
(28.4.2023 14:06:55) Půlko, tak aspoň, že potom rodiče fungovali a fungují dál. Ale i tak mi to teda přijde hodně škaredé vůči tomu dítěti - odložit kojence k dalším lidem, protože já musím jet studovat do ciziny? To je skoro na sociálku nikoliv na obdiv, ale evidentně se to tehdy tak nebralo.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Girili |
|
(28.4.2023 14:19:53) Federiko, já ti to fakt nežeru, že masově potkáváš takto extrémně přetížené prarodiče. Možná jsi jich sloučila několik dohromady, abys vytvořila jednu babičku na 150% úvazek. Jak bys mohla mít přehled o jejich každodenním programu? A kolik přesně jich takhle přetížených znáš? A proč se nechají? Pokud vím, otrokářsví u nás moc tradici nemá.
|
Federika |
|
(28.4.2023 14:50:45) Girli, znám jich hodně. Nakonec, i někdo jiný tu psal, že v těhle sportech to zvládají prarodiče tak 50 na 50... Nemám důvod si vymýšlet, pohybuju se v tom roky. Ale nikdod ti přece neříká, že "mi to musíš žrát"?
|
|
|
|
|
Stáňa * |
|
(28.4.2023 7:02:12) Znám pár babiček, které kvůli vnoučatům šly do předčasného důchodu, aby je mohly hlídat a máma mohla jít do práce. Pravda je, že mají s vnoučetem pěkný vztah.
Jestli jednou budu mít vnouče, tak bude nejmíň 60 km daleko, což určitě nebude na denní pomoc.
|
Evelyn1968,2děti |
|
(28.4.2023 7:05:14) Manžel jde do důchodu už letos, já mám ty prázdniny, jsme tedy ideální prarodiče ale nemáme vnoučata
|
La Pepa |
|
(28.4.2023 7:18:21) No, já budu pracovat ještě dlouho, sotva jsem vypiplala vlastní děti, ale vnoučata (od partnera) jsou ve věku tak akorát na hlídání (3 a 5). On teď půjde do předčasného důchodu a vtipkujeme, jestli by se to nedalo nějak utajit - ale hlídá myslím rád, jen sám je jak motorová myš, má svých, byť nepovinných aktivit mraky, mladý jsou na tom stejně, je to dědičné, takže hlídání domlouvají všelijak. Já jsem plánovač, tak trochu trpím....
|
|
|
|
K_at |
|
(28.4.2023 7:28:20) Federiko, jo tak. 5ak teď už chápu. Protože tohle prostředí fakt neznám a vždycky si říkám, že to je strašná pakárna pro celou rodinu. Takže rozumím, že pro prarodiče to musí být fakt děsný. Jenže.... neřeknou nic. To je těžký taky.
Jinak ony stačí úplně ty fotbaly a floorbaly a tak. To jsou tady trénink, tady zápas, a když jsou to 2 děti a každé v jiném, nebo i stejném teamu (ale jiná kategorie), tak to jsou víkendy na zápasech, 2-3x týdně trénink. Ach jo. A hlavně.... Zase ve své podstatě je to těžce diskriminaci už od mala. Dítě bez podpory se k tomu nedostane ani omylem. A to ty finance budou možná to nejmenší.
|
Půlka psa |
|
(28.4.2023 7:43:25) "A hlavně.... Zase ve své podstatě je to těžce diskriminaci už od mala. Dítě bez podpory se k tomu nedostane ani omylem."
To je sice pravda, ale imho je to pro něj určitě lepší. A i pro prarodiče, kteří ho můžou jednou týdně v klidu odvézt na nějaký obyčejný tanečky a pak spolu sežrat větrník v cukrárně za rohem. Diskriminovanej je ten bohatej nebožák s podporou..
|
K_at |
|
(28.4.2023 7:58:23) Půlko
|
|
|
|
|
|
|
babi_ |
|
(27.4.2023 10:21:41) ˇBuřte, " to pravidelné vodění na kroužky ... To už je čistá obsluha a ne zrovna příjemná věc. "
Pro moje rodiče naopak. Jsou organizovaní, mají rádi, když přesně na měsíce dopředu vědí, že mají vnouče A pro sebe v pondělí 14:35 - 15:10 cestou ze škol(k)y do hudebky a vnouče B ve čtvrtek 15:10 - 15:5O cestou ze škol(k)y na sportovní kroužek. Během té "obsluhy" probrali s vnoučaty všechno možné, veselé historky z cest mi pak vyprávěli při návštěvách - co děti řekly, udělaly, co vyprávěly o světě kolem, kamarádech, škole, kroužcích... Přitom na delší dobu - třeba několik hodin nebo přes noc - už to od nich byla "oběť", malé děti moc nemusí, navíc syn byl na jejich vkus hodně živé dítě, dle nich proto, že vedené nesmyslnou moderní volnou výchovou (že dcera je pod stejným vedením klidné dítko schopné si hodiny číst nebrali v potaz). Z druhé strany moje děti vnímaly tyto prarodiče jako přísné, že si u nich musí hodně dávat na všechno pozor. Takže chvíli dobrý, ale déle nepříjemné.
Pro moje rodiče a děti bylo prostě doprovázení na kroužky přesně ta míra a typ spolubytí, které oběma vyhovovalo. Navíc moji rodiče se rádi dětmi chlubí a slyší na ně chválu, k čemuž "kroužkování" poskytuje mnoho příležitostí.
|
Buřt |
|
(27.4.2023 10:25:33) Babi, tak to je skvělé. Ale na tvém příspěvku je vidět, že respektuješ jak to mají a nevyčítáš jim to. A pak to může fungovat.
Je prostě pochopitelné, že prarodičům se výchova rodičů nepozdává. Časy se mění a i nám se jednou výchova našich dětí nebude zdát. Takže je třeba být otevřený a bez výčitek najít takový model, kde budou všichni spokojení.
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(27.4.2023 10:47:57) u nás nějaké kroužkování padá, tím, že jsme kočovná rodina, mají děti prarodiče po 110 km daleko (my to měli k babičce asi 140 ) ale na druhou stranu naši hodně stáli o to mít tam občas děti i bez nás, naopak jsem já musela krotit jejich nadšení, aby se nepřetáhli je fakt, že máme poměrně hodné a klidné děti, že jsou schopné být ku pomoci, dokážou se i samy zabavit
já zase hodně brávala k sobě neteř, bylo to takové dítě napůl naše doufala jsem, že jejím dětem budu aspoň trochu babičkovat, ale ona o to vlastně moc nestojí, hodně se odtrhla od rodiny celkově, takže je právě vídám jednou za čas, mám je ráda, je znát, že i ony si nás pamatují a jsou s námi rádi, ale jsou to jen společné návštěvy, jsem jen teta, vyblbneme se spolu, ovšem není to ten blízký vztah, jaký jsem měla třeba s neteří... no snad až ještě trošku povyrostou (teď jsou jim 5 a 3 roky, dřív nebo později mi je určitě musí začít "půjčovat" )
|
Žžena |
|
(27.4.2023 10:58:35) Rose, to mi chybí, že nejsem teta. Jako dítě jsem měla tet hodně, taky bratranců a sestřenic, moje děti nemají bratrance ani sestřenice žádné a kdoví, jestli budou. A já nemám komu dělat tetu
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(27.4.2023 11:04:28) bylo skvělý dělat tetu někdy teda trochu těžký, když jsem zvažovala, že ji ségře vezmu a necháme si ji my (nakonec jsem to neudělala a dodnes mě to mrzí, hodně věcí mohlo být asi jinak) a je krásný být i prateta jen by to mohlo být častější
|
|
|
|
Girili |
|
(27.4.2023 22:06:57) Tohle by přesně mohlo fungovat s mojí mámou, kdyby bydlela blíž. Ona je přesně ten organizovaný a přísný typ a ráda by se dětmi chlubila a poslouchala na ně chválu na kroužcích a vídala je častěji. Ráda by se cítila důležitá, že nám může pomáhat a přispívat k rozvoji vnoučat.
Ale bydlí daleko, takže je třeba tam jet na víc dní a to už ji zmáhá (ale nepřizná to), chyba je vždy v druhých, v tomto případě v naší volné výchově, která dopustila nevychované děti (jo, jedno z nich je adhd s pronikavým ječákem a hysterickými sklony, mimochodem po babičce 😂), tak je jich opravdu třetí den už plno.
Stěhovat se kvůli tomu nebudem.
|
|
|
Lída+2 |
|
(27.4.2023 10:26:40) Buřt, ne žádné okurky jsem nedostala a nedostávám. Mám si to udělat sama. Tohle heslo se u nás razilo vždycky. času mám dost. NAvíc to nebyla úroda její, že by to podléhalo zkáze. Okurky v té době kupovala v zelenině a zavařovala.
Já jsem ta co vozím a dělám víš.
Vždycky to tak bylo a zůstane. Buchty ke kafi a podobně. Přijedete? OK. Upeč něco jo. Jo upeču. Když jsem neměla čas chystat asi 70trubiček co si vymyslela mamka s tetou, tak jsem poprosila jednoho cukráře vedle ve vesnici.
Kdo dělal domácí nudle do polívky, kdykoliv dorazil k dědovi(kde byla sjetá celá rodina) vyfasoval 6 vajec a než odjel tak se sušili, protože na to nikdo čas neměl a kupovat je....ó jaká hrůza. Dodnes si myslím, že to pak babička nacpala tetě. Další týden neměla ani nudličku.
Asi jsem to blbě napsala, ten výlet byl příklad, že by člověk něco čekal...cokoliv, bylo by mi to jedno. Né, že jim dá když to přeženu jen najíst. A v 19h je dá spát. A to oceňovala, že usli do 19:30 maximálně, že je mám dobře naučený.
Prostě těch 6dní co tam byli víc za 365 dní ne a mohla se s nima nějak víc sžít a budovat ten vztah(s legem , si mohli hrát doma:-D, tak jsem to myslela), tak se věnovala třeba těm okurkám. Je to její věc samozřejmě. A to měla štěstí, že i naše nejživější dítě u lega vydrželo 4h v kuse v jiné místnosti v jejich OBR bytě, prakticky tam byli sami. Klidně i celý den. Žádné to povídání a cokoliv co by se dalo dělat. Mamka vždycky říkala, že když ztichli šla s podívat do dveří a zase šla. proč si nemohli hrát v jídelně na zemi, kde by si s nima mohla povídat jsem nepochopila dodnes. Ta místnost je hned u kuchyně.No holt asi jsem teda divná.
Kartáč nikdy nedostala. NAopak když mi ve středu zavolala, že potřebuje, abych si pro ně v pátek přijela tak tam holt byli jen 4 dny.
Ten výlet tam padl. Stačilo s nima něco dělat. Zavařování kluci znají z domu, netřeba jim ho ukazovat u babičky. Se mnou okurky zavařovali od cca 2let, kdy mi pomáhali řezat konečky, sem tam též dělali marmeládu. Znají to. Opravdu to nebyla atrakrakce u babičky.
Asi to holt neumím napsat co mě mrzí.
Tím debatu končím, protože je to o ničem.
|
Begonie |
|
(27.4.2023 10:55:19) Lido, treba na to tak proste byla zvykla. Moje tchyne napr. hlidala syna, kdyz byl maly tak, ze si k nemu sedla na zidlicku a fakt ho nespustila z oci, aby se mu neco nestalo. Nehrala si s nim, to spis tchan, a jemu to asi ani nevydilo, vydrzel hrat si sam s legem nebo nejakou stavebnici dlouhou dobu. Ale tchyne opravdu se vsi vaznosti hlidala jeho bezpecnost. Dala mu najist, vyvarela jeho oblibena jidla, coz dela doted, i kdyz uz je bobankovi 18. Ale myslim, ze to vychazelo z toho, ze tak to u nich chodilo. Bylo proste zvykem s detma se moc necrcat, at se zabavi samy a dospely moc neotravuji.
Moje mam je mnohem akcnejsi babicka (taky je vic nez o 15 let mladsi nez tchyne), ta chodila na hriste, na vystavy, na vylety, do ZOO, brala si 3 vnoucata na chatu a klidne k nim privzala i dalsi kamarady. Delala s nima vsechno - peceni cukrovi, praci na zahradce, skakani na trampoline...
Obe babicky hlidaly myslim radi. Taky byl syn po predchozich vnoucatech po delsi dobe dalsi mimino v rodine, tak to bylo neco trochu noveho a jineho.
Ale myslim, ze syn ma obe babicky stejne rad. Taky se uz od malicka u kazdy choval jinak. Proste se prizpusobil tomu, jak to v ty ktery domacnosti chodilo, u tchanovcu byl mnohem klidnejsi a samostanejsi, s druhou babickou vic radil.
|
|
|
kosatka2 |
|
(27.4.2023 10:34:59) Já zavařování s babičkou milovala. Byl to pro mě svátek. Naučila mě i háčkovat, sázet semínka v zahradě, luštily jsme spolu křížovky, šily oblečky pro panenky.
Máma za náma přijela o víkendu, sprdla babičku, že nás nemaže krémem s dostatečně silným faktorem a poňoukala ji, kterén hrady a zámky máme navštívit. Já u babičky milovala koukání na televizi, polední klid, chození na návštěvy za jinejma bába a celkově poklidné tempo.
|
Buřt |
|
(27.4.2023 10:37:18) kosatko, dik za kazdyho kdo ma nejakou sebereflexi.
Ja se taky trochu stydim, jak jsem jednou vycetla mame, ze se courala s detma vysokou travou u rybnika a nenastrikala je Repelentem ... dneska je mi z toho trapne :)
Ale ja se svou mamou o techto vecech normalne mluvim a tak v sobe neneseme zadnou horkost.
Ale u nekterych zde jsou to jen vycitky a naroky a sebereflexe tam neni.
|
Lída+2 |
|
(27.4.2023 10:39:20) Buřt, to máš dobrý já bych si o tom taky ráda promluvila již třeba tenkrát. Jenže ona se o tom nechce nikdy bavit.
O ničem co je starší 1-2 dní, nemá cenu řešit. To je minulost a ta je pryč.
|
|
|
Federika |
|
(27.4.2023 10:39:20) Krém s faktorem Můj mladší syn měl alergii na sluneční krémy, s faktorem. Většinou jsem moc rad našim nedávala, ale tady jsem důrazně řekla, že ho nesmí mazat, že fakt průšvih, kdyby to udělali. Syn je blonďák, hodně světlej,světlý vlasy světlý oči. Tak jim to asi nedalo Opoledne mi máma volá:" Ježiši, on celej natekl, z očí má škvíry, nemůže mluvit, má nateklej i jazyk, je celej rudej, všude, co mám dělat??
|
|
|
|
Koníček mořský |
|
(27.4.2023 9:51:28) NO , opět mi tu dáváte do hlavy zajímavé otázky.
Myslím si, že vztahy nejsou o kvantitě, ale o kvalitě. A zejména o nějakém osobnostním nastavení. Já mám třeba ke všem mým příbuzným dobrý a srdečný vztah, bez ohledu na to, zda a jak často mě hlídali, vodili na kroužky a brali na dovolené. S někým jsem byla častěji, s někým méně, u někoho jen občas na návštěvě a všechny mám ráda, jen proto, že je to krev mé krve a někdy ani to ne, protože jsou nevlastní. Je to jako s mořem, užiju si ho možná víc ty tři dny - protože intenzivně a o to víc opravdově, než čtrnáct dní.
K závisti a kyselým hrozným. To jste si zase akorát naběhly. Kyselý hrozny jsem měla včera - z obchodu. A závist vůči bráchům jsem v životě nepocítila, protože fakt není co závidět. A i kdyby třeba něco jakože závidět bylo , tak je tam tolik různých hledisek a okolností, že . Např. mám závidět bráchovi, že mu máma hlídala děti, když brácha nakonec vyfásnul RS ? Ale vy ty hlediska a okolnosti neznáte, do hlavy mi nevidíte, ale závěry děláte. A to zase hodně baví mě. Závidím akorát svobodu - ta je častokrát něčím vykoupena. Závidím jízdu v kabrioletu, než jsem se v něm projela. Závidím mít koně, ale ty každodenní starosti bych mít nechtěla... Závist ? Neznám.
|
Federika |
|
(27.4.2023 9:55:36) Tak moje děti mají a měly k mým rodičům skvělý vztah a fakt je moji rodiče hlídali pár dní v roce. Kroužky apod samozřejmě nikdy. A dnes jede 18 letý syn klidně k babičce na jarní prázdniny, pomáhá jí, chodí s ní na procházky...
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(27.4.2023 9:56:14) koníčku, dovolím si odporovat... skutečný vztah není jen o kvantitě a kvalitě, ale o "všednodennosti" - je to asi jako když s někým jen randíš, chodíš do kina, na večeři, na procházku anebo když s někým bydlíš, usínáš vedle něj, budíš se vedle něj, pereš mu fusekle a on ti maže bolavý záda
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(27.4.2023 10:02:48) To je jasný. Když syn chodil jednou za týden po školce, škole k babičce a spal tam, před spaním si četli, povídali. Rano spolu vstávali. Je to jiný než když by jednou za ten týden šli do divadýlka nebo do parku na 2 hodiny.
|
|
Buřt |
|
(27.4.2023 10:04:58) Rose, ale kdyz spolu nebydlite, tak spolu tu vsednodennost nezijete. Nebo ty ji snad zijes with svou sestrou takto ?
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(27.4.2023 10:07:17) buřte, stačí i pár dní v kuse... je to prostě jiný čas než když se vidíte jednou do měsíce na dvě hodiny u kafe
|
Buřt |
|
(27.4.2023 10:11:41) No jasně, že je to jiný. Ale dneska prostě často od sebe žijeme dál a děti mají víc aktivit než dřív. Což zas ti prarodiče třeba úplně nepobírají, když jim xkrát řekneš, že nemůžete přijet, protože Honzíček tuhle sobotu hraje v divadelním představení strom a ten další víkend zas Anička má vystoupení s baletem ... prostě to chce se trochu vcítit vždycky i to tý druhý strany.
|
|
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(27.4.2023 10:05:01) To asi každej než se v tom kabrioletu sveze, protože zjistí, že se v tom zacuchaj vlasy a nafouká do uší.
|
|
|
|
Kaliope X |
|
(27.4.2023 9:46:23) Moje dítko u babičky trávilo vždy jen jeden týden o prázdninách, zbytek prázdnin jsem měla naplánovaný nejpozději začátkem března. O tom, že to bude jen týden jsem rozhodla já, protože jsem viděla, jak můj sourozenec máti stále s hlídáním zneužívá a já jí přidávat nechtěla. Jeden rok jsem využila toho, že jsem jela na delší dobu pryč a nalákala máti "na hlídání" dítka k nám, a to jen proto, aby si odpočinula. Moc dlouho se u nás nudit nevydržela, ale pak přiznala, že ten odpočinek nutně potřebovala. Jestli budeme jednou hlídat případná vnoučata je ještě daleko, ale bude hlavně záležet na tom, kde se dítko usadí a dle představy dítka o pracovní budoucnosti je vyloučena jen Afrika a Střední a Jižní Amerika
|
|
Girili |
|
(27.4.2023 21:40:09) To víš, že jo.
|
|
|
Blanče |
|
(27.4.2023 11:50:44) Zufi ještě minimálně 10 let budu pracovat a offiko mám jen 4 týdny dovolené, ale je pravda, že jsem dost pánem svého času a minimálně přes léto dělám jen z domácího kanclu. Vnoučata jsou zatím malá, jsem ráda za jedno odpoledne plus noc jednou v týdnu u starších - i to se zatím podařilo párkrát. (Dopoledne jsou ve školce v našem domě, po O si je stáhnu, zůstávají u nás, přespí a ráno se potkáme s tatínky na bazéně - je jim skoro 3 a skoro 4, nejsou to sourozenci, mají se rádi a bereme to jako budování vztahů i mezi nimi. Letos v létě jsme domluveni tyhle dva na 5 dnů u moře, předtím ještě doufám v týden tady "na zkoušku". Plus jezdíme s jejich rodiči párkrát za rok na víkend na hory a tam se snažíme rodiče nechat odpočinout, nebo třeba večer hlídat, aby mohli jít pryč, to jezdí samozřejmě i jejich mladší sourozenci. Takže za rok nás čekají 4 kousky - 5, 4, 2 a 1,5 roku jestli to dobře počítám - pokud to klapne, tak týden v létě u nás a prodloužený víkend v zimně aby rodiče mohli na lyže. Až budou starší, já klidně kdykoliv budeme doma, na tuzemskou nebo zahraniční dovolenou spíš s rodiči(klidně pojedeme s sebou). Manžel je unavenější, víc mu vadí "neklid" který s dětmi je v domě, ale uklidí se před nimi na zahradu nebo do pracovny, když jich má dost. Já si je hrozně užívám, ale už jsem si zvykla, že než zase zapnu v práci, musím mít jeden den prostě volno, zvlášť třeba po prodlouženém víkendu (nebo neproduktivní pondělí, tj. 8-12 povinné hodiny u klientů a v práci a pak začínám až v úterý ráno.
|
|
Olga.P. |
|
(27.4.2023 11:59:34) Máme dvě vnoučata 4 a 2 roky. Vnoučka jsme poprvé měli s sebou na chalupě, když mu bylo 2,5. Oba najednou jsme si je vzali teď na jaře a jelikož jsou taková správná dvojka, budeme s nimi trávit volno častěji, víkendy na chalupě i část dovolené tamtéž. Užíváme si je. Malí jsou přeci jen chvíli :-D.
|
|
Koníček mořský |
|
(27.4.2023 12:11:52) Tak si tu při četbě uvědomuju, že moje největší životní hodnota je svoboda. Je smyslem mého života, snažím se ji mít co nejvíc to jde. Svůj život si chci žít podle sebe a ne podle ostatních. Jasně , nejde to úplně 100%, ale hranice své svobody mám nastavené striktně. Vůbec nejsem ochotna svůj život věnovat otročení a posluhování ostatním, nenechám si téměř nic organizovat a nařizovat - samozřejmě se jedná o život osobní, v pracovním se musím přizpůsobit. Postarala jsem se o své děti, když na mně byly závislé a jsem ochotna se nějak postarat o partnera či rodiče, pokud na mně budou závislí. Ale aby mi někdo, ač příbuzenstvo, organizoval můj život, mé zájmy, můj čas, to mě ani nehne. Znám takový lidi, kteří pořád mají nějaké "povinnosti" vůči příbuzenstvu, rodině - různé oslavy, programy, hlídání, telefonování, sdílení, dovolené, vaření, návštěvy... No, pokud je toto někomu životním programem, smyslem a náplní, potvrzením jeho sebehodnoty a je v tom šťasten, budiž. Já teda ne.
Jednou mě snacha "potrestala" a rok jsem vnučku neviděla. Neboť jsme si dovolili odjet dřív z návštěvy neb se děda chtěl doma dívat na fotbal. "Fotbal přednější než vnučka !?!?" - no tak se nás snažila trestat a převychovat, abychom byli prarodiče podle jejích představ a očekávání. Asi je taková jako vy. Nechte babičky, dědy, tchýně, tchány a rodiče na pokoji !
|
Federika |
|
(27.4.2023 12:25:26) Hmm, Koníčku s tou svobodou to mám přesně takhle-a celej svůj život.Pracovně, soukromě,špatně snáším omezování, jakýkoli nátlak, povinnosti, který se objevujou přes mé vnímání povinností, nerada dělám cokoli co necítím pozitivně.
|
Žžena |
|
(27.4.2023 12:34:53) "špatně snáším omezování, jakýkoli nátlak, povinnosti, který se objevujou přes mé vnímání povinností, nerada dělám cokoli co necítím pozitivně"
Federiko, chápeš, že rozdíl není v tom, že jiní lidi milujou povinnosti, ale v tom, že vnoučata apod. nevnímají a priori jako obtěžující povinnost?
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(27.4.2023 12:42:18) Být s vnoučaty je radost. Pokud to někdo považuje za obtěžující povinnost, je snad pro ty děti lepší, když se s nimi nestýká.
|
babi_ |
|
(27.4.2023 12:58:51) Dle mého jsou děti radost a starost. Nedílně. No a jako někdo vnímá sklenici poloplnou a jiný poloprázdnou, tak je to i s dětmi. Těžko někomu vyčítat, že se nechce hlídat vnoučata, když mu ta starost převažuje, což je mmch slyšet zrovna z toho spojení "hlídání vnoučat".
Já nehlídám, prostě jsem s vnučkou. Samozřejmě to obnáší i přiměřeně se starat o její bezpečnost, ale to není na věci to hlavní. Jako když lezu po skalách, užívám si to lezení, i když se samozřejmě snažím nespadnout. Nespadnout není gró věci, to je lezení.
|
|
babi_ |
|
(27.4.2023 13:00:33) A ještě bych se tedy nebála do věci zatáhnout ten aspekt, jaké to vnouče je. Některé děti jsou opravdu "obtížné", ne že ne. A jiné prakticky jen pro radost
|
Blanče |
|
(27.4.2023 14:01:35) Babi, ano, naprostý souhlas. Pro mne pozitiva a užívání si prcků, být u toho, když objevují svět převažuje to, že mne vytáhnou z postele se svítáním a vyžadují mou pozornost většinu dne. Máme naštěstí s oběma rodinami fajn vztah, funguje, že já nabídnu svůj čas, je vidět, že se snaží přizpůsobit, zvlášt aby bratranec a sestřenka mohli být spolu. Já čas s vnoučaty nepovažuju za něco, zač by mi měli být vděční, je to moje volba, být s nimi. Občas vyjde nějaká poptávka hlídání z jejich strany a zase, nevnímám žádnou pachuť, když řeknu, že už něco mám. "Potřeba" hlídání byla zatím velmi vyjímečná, tam se snažím pomoct, pokud to trošku jde - takže ano, zruším výjimečně Zumbu protože je blbost na pohotovost tahat i zdravé dítě, když druhý rodič je v nedohledu ale nezruším ji, aby mohli mladí jít do kina - nevím, jestli to píšu jasně. Zatím to funguje a já doufám, že bude i nadále.
|
|
|
|
Koníček mořský |
|
(27.4.2023 12:51:38) NO a jiní lidi hlídání vnoučat jako obtěžující povinnost vnímaji. Pokud je hlídání vnoučat pro někoho středobod jeho života, neobtěžuje ho to, má to rád, dokonce to vyžaduje, no tak ať si to dělá. Někdo to dělat tak úplně nechce a hned je za vyvrhela, který zůstane na stará kolena samotinký, protože nikoho nebude zajímat.
Pro mě jsou všechny delší návštěvy obtěžující. Člověk se pořád musí někomu věnovat, někomu se přizpůsobovat, pořádně se nevyspí, nenají, neodpočine, nemůže si dělat co chce... Je to opruz a mě osobně to neba. Ale vnučku a všechny své neteře mám ráda a ony mně, ač je neobskakuju a stačí mi k tomu kouzlo mé osobnosti. Ale na prázdniny je nechci ani na tejden. Leda až budu v důchodu.
|
Půlka psa |
|
(27.4.2023 13:03:49) "za vyvrhela, který zůstane na stará kolena samotinký, protože nikoho nebude zajímat."
Zdá se mi, že mícháš dvě nesouvisející věci. Že nebude vnoučata zajímat, to je pravda, ale to neznamená, že to vyvrhel. Zkrátka se tam nevybudoval zájem a sounáležitost, ale to není nic amorálního. Povinné to není a byly jiné priority.
|
|
Žžena |
|
(27.4.2023 14:02:33) Koníčku, mezi vnímáním vnoučat jako obtěžující povinnosti nebo jako středobodu života existuje celé spektrum normálních možností, kde nikdo není zvlášť utlačován svými příbuznými a zároveň se s nimi vidí rád častěji než dvakrát ročně.
|
TaJ |
|
(27.4.2023 14:09:40) Žženo, přesně tak🙂
|
|
|
|
Federika |
|
(27.4.2023 13:40:22) Ani já je nepovažuju za obtěžující povinnost, ani jsem to nikde nepsala. Nemám je a ještě dlouho mít nebudu, tak jak bych je mohla považovat za obtěžující povinnost. Za obtěžující považuju to, že někteří rodiče-děti, si myslí, že prarodiče tuhle povinnost mají. Případně že je divný, že vždycky nejásají z přítomnosti vnoučat, že nejsou štěstím bez sebe, že je mají hlídat, věnovat se jim, vyzvedávat je ze škol, dělat s nimi úkoly a doprovázet je na kroužky.
|
Žžena |
|
(27.4.2023 13:56:18) Federiko, když si po sobě přečteš svoje příspěvky, tak vždycky s tématem vnoučat spojuješ pojmy jako omezující, obtěžující, samé utrpení a žádná pozitiva. To jen tak mimo soutěž.
|
Federika |
|
(27.4.2023 14:05:19) Žženo, ne. Ale ok, můžeš to tak vnímat. Já kolem sebe vidím jen případy, kdy jsou prarodiče v podstatě zneužívaní. A je mi jich líto. I kvůli společenským předsudkům trpí a neumějí se ozvat.
|
K_at |
|
(27.4.2023 14:18:48) Federiko, čoveče, to neznám.
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(27.4.2023 14:20:58) Já mám kolem sebe případy nadšených babiček. Myslím moje kamarádky, který hlásaly, že budou jenom chodit na návštěvu popíjet kafíčko v klobouku. Jedna už má dokonce 3 a nadšení ji neopouští.
|
77kraska |
|
(27.4.2023 14:40:39) Inko, ja jsem byla nadsena stara matka a budu nadsena babicka....akorat jak jsem byla stara matka, tak budu bohuzel stara babicka, mela jsem to lip vymyslet....a zase bych nechtela byt mlada bybicka, aby dcera mela dite v 18
|
babi_ |
|
(27.4.2023 15:01:39) Sedmi, uvidíš, jak to dcera pojme Měla jsem syna v 31, ale on to "napravil", a babičkou mě učinil v 55, k čemuž nepochybně přispělo to, že byl vždycky ve všem drobet napřed, a má partnerku o 6 let starší. Takže zatím sil mám dost, učím si vnučku lyžovat, na kole, dokud byla malinká, běhala jsem s ní v croozeru, pohoda jazz
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(27.4.2023 15:04:30) Kamarádka byla babička v 36
|
babi_ |
|
(27.4.2023 15:45:51) Jo, tak jde to... Už jsem to tu kdysi psala - potkala jsem na srazu kolem ŠvP dítěte (odjezd/příjezd, nevím) na prvním stupni ZŠ spolužačku ze ZŠ s dítětem ve sporťáku, a říkám jí s mírnou závistí a větším obdivem: "Jé, to jsi dobrá, že jsi do toho ještě šla, já už jsem si netroufla..." a ona na to: "Co blbneš, to je vnouče ". Bylo nám kolem 40, a to vnouče bylo určitě přes 2.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(27.4.2023 15:49:17) no tohle se tak někdy sejde... moje bývalá spolužačka se stala babičkou ve 34 letech a obecně na třídních srazech pak byly spolužačky, co měly mladší děti, než některé jiné vnoučata
|
babi_ |
|
(27.4.2023 15:55:40) Tak 34, jestli vše bio, už je docela extrémek
|
|
Senedra |
|
(27.4.2023 16:32:13) Rose, jo, pamatuju, jakou jsem utrpěla srážku s realitou, když jsem po moc a moc letech potkala maminku spolužačky ze základky. Já se pochlubila, že mám jedno dítě na SŠ a druhé na 2. stupni ZŠ a ona mi sdělila, že spolužačka je dvojnásobnou babičkou...
|
|
|
|
|
|
Koníček mořský |
|
(27.4.2023 14:47:42) Já dřív přemýšlela, kde se tohle divné nadšení v těch babičkách bere. To neustálé chlubení se vnoučaty, vyprávění historek, co které vnouče řeklo a udělalo...U některých se jejich život zredukuje na to co vnoučata. To jsou právě ty Babičky. NO a pak jsou prostě babičky či dokonce "babičky". Zrovna tak jsou Matky - těch je tady hodně, pak matky a pak ještě "matky". Mně přijde, že ty Babičky mají hrozně prázdný život a ta vnoučata jim ho naplní. Fakticky, emočně.... Jinak vnoučata i neteře jsou fajn, ráda je vidím, zablbneme spolu, popovídáme o životě, něco zažijeme a pak ať si jdou ke svým rodičům. Mně teda unavujou, jsou na mě nalepený dvacetčtyři hodin denně, v noci mě chtěji držet za ruku, choději za mnou na záchod, pořád mě pozorujou, sledujou, když odejdu, tak řvou, vyznávaji mi lásku, říkaji, že mě mají radši než rodiče před rodičema....Je jim šestnáct, čtrnáct, jedenáct, devět a dělaji mi to celý ty roky. Jsou strašně otravný a únavný, úplně mě vysajou. Ale máme se rádi, to zas jo.
|
Kaipa |
|
(27.4.2023 16:06:54) Větře, šestnáctileté, čtrnáctileté, jedenáctileté a devítileté děti s tebou chodí na záchod, když odejdeš, tak řvou a v noci se s tebou drží za ruku? To se tedy nedivím, že tě to unavuje.
|
babi_ |
|
(27.4.2023 16:12:40) To stopro nepsala Vítr. Nevím kdo, ale Vítr tolik dětí nemá.
|
|
K_at |
|
(27.4.2023 16:34:41) Kaipo, to psala básník Koníček myslím....
|
Kaipa |
|
(27.4.2023 16:47:01) Kat, jo, já si ty dvě prostě pletu.
|
|
|
Vítr z hor |
|
(27.4.2023 16:43:27) Kaipo, me deti neunavuji (teda vetsinou) a tolik jich fakt nemam (Diky, Babi )
|
Kaipa |
|
(27.4.2023 16:45:55) Větře, já si tě pletu s Koníčkem. Pardon.
|
|
|
Lei |
|
(28.4.2023 14:25:58) Kaipo, nápodobně, tak jen jestli Koníček zase neprozrazuje jen polovinu příběhu, aby pak mohl napsat, že do něj nevidíme.
|
|
|
Zufi. |
|
(27.4.2023 16:18:41) Nemám prázdný život.
|
|
|
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(27.4.2023 14:14:51) " vždycky s tématem vnoučat spojuješ pojmy jako omezující, obtěžující, samé utrpení a žádná pozitiva. "
no jo, jenže na fed je to moc brzo mně připomíná máminu kamarádku, vždycky se mámě posmívala, že se z těch vnoučat může pos.at, jak se kvůli nim div nepřetrhne a jak ona si NIKDY nenechá od vnoučat nabourat SVŮJ život... a že ani kdyby snacha byla milionová (má dva syny), nenechá si od ní diktovat a vůbec... no a pak se starší syn oženil, narodila se mu dcera a teta se z ní mohla okamžitě zbláznit lítá dodnes kolem svých vnoučat, s jednou snachou si vůbec nerozumí, přesto poctivě toleruje její výmysly, pro vnoučata by se nechala rozkrájet, přeorganizovává si pro ně život, oddanější babičku aby pohledal
|
|
|
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(27.4.2023 12:39:30) To je těžký, když děti nazýváš příbuzný a čas s vnoučaty otročení. Někde to funguje jinak.
|
|
Vítr z hor |
|
(27.4.2023 14:30:03) Konicku, ale jo, nechavam je na pokoji, at si delaji, co chteji. Jen mi teda pripada fakt smesne, jak si zoufale vymysleji pred angazovanymi pribuznymi, ze se TAKY starali o vnoucata.
|
|
77kraska |
|
(27.4.2023 14:38:49) Konicku, v nasledujicim se s Tebou ztotoznuji:
"Znám takový lidi, kteří pořád mají nějaké "povinnosti" vůči příbuzenstvu, rodině - různé oslavy, programy, hlídání, telefonování, sdílení, dovolené, vaření, návštěvy... No, pokud je toto někomu životním programem, smyslem a náplní, potvrzením jeho sebehodnoty a je v tom šťasten, budiž. Já teda ne."
tohle tedy taky nesnasim...oslavy, navstevy, spolecne vareni atd. ...jednou za cas (treba trikrat za rok) je to prijemne, ale ne kazdy vikend...kazdy vikend snesu jen svoje seniory, a to jeste jen kdyz je tam program, kde je za mnou videt nejaka prace (vyklizeni zakramareneho bytu)
|
Zufi. |
|
(27.4.2023 16:17:30) Já mám skoro každý víkend 4 vnoučata na snídaní a někdy i jejich rodiče.
|
|
|
Janinka a dvě princezny |
|
(27.4.2023 18:15:21) Koníčku pokud je tvé vnímání svobody oboustranný tak ok ale trochu si myslím že to tak nebude. Zajímala by mě tvoje reakce kdyby tě někdo vyhodil z návštěvy dřív, protože fotbal. Dceři to takhle udělal tchán na 10.narozeniny. Bydlí s námi na výměnku a nepřišel ji popřát, protože biatlon. Neumím a přiznám se že ani nechci dítěti vštěpovat že je to dědova svoboda. To zklamání v sobě prostě má a já myslím že teda děda neměl povinnost protože my rodiče jsme nařídili/chtěli, ale že popřát vnucce k narozeninám se prostě má i za cenu zmeskani části biatlonu.
|
babi_ |
|
(27.4.2023 18:20:49) Po biatlonu už jí 10 nebylo?
|
Janinka a dvě princezny |
|
(27.4.2023 18:27:24) To právě bylo ale ani potom se v dědovi neprobudil pocit, že teda přijde po oslavě a dceři popřeje sám a třeba s ní pobude chvilku.
|
babi_ |
|
(27.4.2023 18:28:50) Tak to není otázka biatlonu. Jinak děda narozeniny akceptuje? Přeje tobě?
|
Janinka a dvě princezny |
|
(27.4.2023 18:44:47) Narozeniny akceptuje, na těch svých lpí. Kdyby dcera nepřišla popřát jemu protože se chce dívat na film tak by ji to určitě neodpustil. Ale jeho když chytí nálada je takový a neuděla s tím nikdo nic. A i nám rodičům to bylo opravdu líto.
|
babi_ |
|
(27.4.2023 18:50:51) Tak to je sobec. Jestli je to náladami, možná už má morousovitý věk, nějaké neduhy, no... nechci ho omlouvat, ale řekla bych si, že holt už je takový, a i dceři bych to tak vysvětlila. Má ji rád, ale má své dny. Musím říci, že svým rodičům už jsem odpustila vše, co mi kdy přišlo líto (oni mně tedy také, pokud vím), a teď již se nedivím ničemu (je jim tedy dost přes 80).
|
|
|
|
|
|
Janinka a dvě princezny |
|
(27.4.2023 18:22:34) Vůbec celkově je názor koníčka nebo Federiky dost na druhou stranu. To že máte děti a vnoučata neznamená přece povinnost vodit je na kroužky ale ani to úderem dospělosti děti neznamená že se stávám svobodnou individuální bytostí a už nemusím NIC co nechci. S mojí rodinou mě vážou city a vazby a holt i některé které tolik nemusím ale prostě to vnímám tak že je to správné. Každý máme vnímání správného někde jinde proto spolu máme mluvit a jako chytrý lidi z lásky dělat oboustranný kompromisy
|
babi_ |
|
(27.4.2023 18:26:13) Zcela jistě nemusím nic, co nechci, pokud mám dospělé děti. Než děti dospěly bylo to spíš tak, že co musím (vůči nim) tak i chci.
|
Janinka a dvě princezny |
|
(27.4.2023 18:49:59) Babi nezlob se ale nevěřím ti. Když ti dcera zavolá že je v nemocnici s prasklou cystou na vaječníku a tvůj zeťak jede z práce vyzvednout dvě děti ze školky a družiny jestli bys teda ty mohla zajít k nim sbalit ji pyžamo a dovézt drogerii tak i když si chtěla jít běhat a jet přes město k dceři domů a pak do špitálu se ti ani trochu nechce tak nepojedeš protože je dcera dospělá? Nebo opačně zeťak veze to pyžamo a ty teda povyzvedas ty děti a pohlídat je než přijede. Jestli mi teď někdo řekne že si zeťak má vyzvednout děti a pak s nima dovézt věci ženě protože já jdu běhat tak to pardon
|
babi_ |
|
(27.4.2023 18:52:29) Janinko, to, že nemusím, neznamená, že nepomohu. Stejně tak Federika jasně píše, že v akutních případech pomůže. Nejsme žádné asociální blbky.
|
Janinka a dvě princezny |
|
(27.4.2023 18:57:10) No mě zdvihlo to koníčkovo "nechte prarodiče na pokoji" tak promiň. Ale stejně se shodneme že někdy musíš
|
babi_ |
|
(27.4.2023 19:02:53) Koníčka nečtu, nejsem masochista.
Asi různě chápeme pojem "musím" a "chci". Jak jsi psala - pokud mám citovou vazbu k členům rodiny, tak jim samozřejmě chci pomoci, je-li třeba. Nemusím, ale chci. Kdybych nechtěla (nějak jsem je nesnášela z nějakého důvodu, třeba by se se mnou poslední dva roky nechtěli nikdy vidět a bavit), tak nechci, a OPRAVDU NEMUSÍM.
|
babi_ |
|
(27.4.2023 19:36:12) ...a tedy...
Když mi zavolá kamarád z nemocnice, že je tam se zlomenou nohou na šibenici, ať se stavím u něj doma a přivezu mu nějaké věci, tak to pro něj taky udělám. Tam nenastane "nechci", tím méně u mých dětí, vnoučat, rodičů, bráchy, širší rodiny... O tom diskuze dle mého není.
Je o tom, že fakt za běžného provozu nemusím vůči dospělým dětem potažmo vnoučatům nic, co nechci.
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(27.4.2023 21:30:03) Mně to hlídání při nemocech hodně pomohlo, jak to děti chytly od sebe vzájemně a pak já od nich.
Prázdniny jsrm si ošéfovala sama, už po první MD jsem přešla že zdravotnictví do školství a vystudovala jsem peďák.
Původně kvůli dětem, ale našla jsem se v tom a pokračuju dal, tak budu vytížená babička a tu pomoc s detma předám dál.
Děti, krome mimin a batolat mě moc baví, ale překonám se i u těch nejmenších, snacha nevypadá, že bude mít nesplnitelný požadavky.
|
|
|
|
Federika |
|
(27.4.2023 19:46:40) Federika se v akutních případech roztrhává pro každýho-a je tím známá Tím spíš pro svý děti, rodinu a tedy někdy i vnoučata. A jak píše Babi, neznamená to ještě, že v neakutních případech budu dělat všechno, co se po mně chce, byť to nemám v plánu dělat.
|
Girili |
|
(27.4.2023 23:08:50) Tak hlavně když si v těch akutních případech stihneš s vnoučaty vybudovat nějaký fajn vztah a zvládnete si to společně užít...
|
Federika |
|
(27.4.2023 23:39:14) Gurli, já přece žádná vnoučata nemám. Al rozhodně nikdy bych se nechtěla jako babička nechávat natlačit do povinností kolem vnoučat. Vnoučata nemají být pro prarodiče povinností, povinnosti s nimi mají zvládat rodiče.
|
|
|
|
|
|
|
Federika |
|
(27.4.2023 19:48:18) Janinko, já jsem svobodná jednotka a fakt nemusím, co nechci.
|
|
|
K_at |
|
(27.4.2023 18:34:26) Janinko, jo. Je to trochu buranství.
|
|
|
*Kate* |
|
(27.4.2023 19:41:08) "Jednou mě snacha "potrestala" a rok jsem vnučku neviděla. Neboť jsme si dovolili odjet dřív z návštěvy neb se děda chtěl doma dívat na fotbal"
Ty jo, když jsem četla Zufiino zadání, říkala jsem si, už zas?
A ona je z toho taková zajímavá diskuse, která mj jiné poodhalila, pro je Koníček Koníčkem ( reaguju tím nejen na ten citovaný kousek).
|
|
|
Len |
|
(27.4.2023 12:50:35) U nas byly dva protipoly. Tchyne hlidala presne 5 hodin behem sestnacti let. To bylo behem porodu druheho ditete hlidala to prvni, dve hodiny po porodu uz ho manzel privezl do porodniho domu. Nasi jsou opak, hlidajici, nicmene 1800km daleko. Ale poprve meli nasi malou na prazdniny, kdyz ji byly ctyri roky a pak v podstate jednoho nebo oba kazdy rok na par tydnu. Muj bratr s rodinou bydli vedle rodicu, momentalne je treti dite tesne pre vykulenim, prvni dve meli porad (svagrova sla tyden po porodu do prace, pracuje v miste byliste, ale v ordinaci, takze u toho mimino byt nemuze), jsem zvedava na treti, jak to budou kombinovat.
Ja si zatim sama babickovstvi predstavit neumim. Mam dospele autisticke dite a mladsi vedatorku, nepredpokladam tu situaci v blizke dobe. A vubec nevim, jak to bude se vzdalenosti. Ale tchyni bych napodobovat nechtela. Sama mam na babicky ty nejlepsi vzpominky, cas s nimi straveny mam opravu dobre ulozeny v pameti (a srdci). A porad mi strasne chybi.
|
|
Saamajna |
|
(27.4.2023 12:53:31) Zufi, Jsou to tvoji potomci a vztah se buduje jedine stravenym casem... Povinnost zadnou nemas, delat muzes co a jak chces.
U nas: Tchyne hlidala 1x jednu noc, 6letou starsi dceru, den po porodu mladsi. A pak asi 3x pokazde tak 2 hodiny, kdyz jsme museli oba dva nekam na oficialni termin. Bydli ca 20km od nas, aktivni, doted jezdi a lita si po svete s kamaradkama po bienalech, cyklistickych dovolenych, donedavna i lyzovat a tak... Za par dni ji bude 80. Ale zacinaji se ji ozyvat kolena, zada - no jeji vec, ani me nenapadne nejakou pomoc resit. Ani omylem. A nase deti ji nekontaktuji vubec. Svagrove pomahala s jejima detma (3 kousky s dvema muzi, ted sama) hrozne moc, vpodstate ji je vychovala, tak ta ji ma co splacet.
Muj otec k nam obcas prijel "se potesit" jak rikal, tak 3x do roka. Pokazde maximalne na 3 dny. Ne hlidat, naopak, ja s nim tady musela delat shopping a zarizovat a shanet, co chtel tady. Ja k nemu, do jeho domu, prijet nesmela, jeho pritelkyne to zakazala. - "To je JEJI domacnost!" Mel o 2 vesnice dal velkej penzion, tak kdyz tam nahodou bylo volno, smela jsem tech 1000km s detma prijet. Ale ne ho obtezovat! To se tam zastavil maximalne 1x denne na otacku a pak honem za svyma aktivitama, jako treba mariasovej chlapskej vecer a tak... Sam byl velice aktivni, furt madarsky lazne, cestovani se znamyma po celym svete, lovecky safari apod... ja se to dozvedela nekdy, ale zasadne az potom. No uzival si svyho zivota, ze jo, penez spousta, to ani nebylo tema.
Kdyz bylo starsi dceri 15, tak mi VELKORYSE sdelil, ze JI planuje s sebou vzit na dovolenou - a i ji zaplati (!) - "ona prece umi dobre anglicky, a on by se rad podival do Anglie, tak aby se tam domluvili". No zlaticko, jako tlumocnik se mu hodi! Kdyz jsem o jeho navrhu rekla dceri, tak ta jen napul pobavene a napul nevericne vykulila oci a rika:
"Doted se o me vubec nezajimal, zadnej cas se mnou stravit nechtel, tak proc si ted mysli, ze bych s nim nekam mela chtit jet?!!
A je to. S ni to prosral.
Mladsi dcera (skoro 11) jeste pred rokem chtela jezdit "za dedeckem", tak jsem fakt jeste porad doufala, ze se ted, na stari a po uraze, kdy skoro zemrel, zmenil a asppon ta mladsi dcera si s nim bude moci nejakej vztah vybudovat. Houbec. No tak ne, no. Jeho zivot. Nemel si ho komplikovat rodinou, ze jo. Anebo mama mela aspon jednou dotahnout jedno z ted par rozvodovych rizeni az do konce.
|
babi_ |
|
(27.4.2023 13:05:11) Jako že rozvedenej by byl kontaktnější děda?
|
Saamajna |
|
(27.4.2023 13:09:53) Mozna kontaktnejsi otec. A naucilo by ho to - aspon trochu - zachazeni s detma. A mama by mela sanci si najit opravdovyho partnera... Ale co ja vim.. Mama umrela jeste za myho bezdetna.
|
babi_ |
|
(27.4.2023 13:17:37) Jo tak. No, čas nelze vrátit.
|
Saamajna |
|
(27.4.2023 13:28:24) Jo. Tak v jednom z tech trillionu parallelnich vermiru to urcite tak je. Anebo v pristim zivote.
|
|
|
Len |
|
(27.4.2023 13:29:47) Saam, to nevis. Ja treba sveho bio dedu nikdy nepoznala, prestoze zemrel az par dni pred mou svatbou a cely zivot zil zhruba 3km vzdusnou carou od meho rodneho domu. Dokonce krome me maminky nemel zadne dalsi vlastni deti. Lide jsou ruzni. Asi holt mel jine zajmy.
|
|
|
|
|
|