Re: Mezigenerační válka

Kat, je to možné ale zhusta pozoruju kolem sebe u známých a jejich dětí, že opravdu ta silná nedůvěra tam je..
Dcera mojí kamarádky třeba zásadně dovolí "hlídat" jen pod jejím dozorem...Její matka může kdykoliv přijet, ale nebude s holčičkou ani minutu sama. Když vezme dítě do náruče, za ruku, je velmi často opravovaná, že takhle ne - to bylo u prvního vnuka tedy i u nás..Postýlka nebo ohrádka je vězení pro dítě, to, že její maminka tam dávala dítě ( když třeba musela pověsit plíny nebo přiložit ke kotli) její dcera bere jako její selhání a poukazuje na to třeba při prohlížení starých fotek ze svého dětství.. Na otázku, jak to teda měla udělat, je odpověď - měla sis to zařídit jinak a ne na úkor dítěte..
U nás to tak vyhrocené není, s druhým dítětem ty tanečky hodně polevily, ale přesto mám často pocit, že dělám všechno blbě
Těch příkladů bych moha uvést hodně, možná je to i věkem, kdy třeba první dítě mají po třicítce a jsou víc úzkostlivé, ale přitom vinu dávají svým rodičům za ty pocity, fakt nevím..