Re: Mezigenerační válka

""Ten vztah je prostè jiný, když jsou za zadkem rodiče."

Od určitého věku asi může být.
Miminu nebo batoleti je to srdečně jedno, si myslím
"

To bych právě neřekla, že je to miminku či batoleti jedno. Obě vnučky se v přítomnosti rodičů (jednoho, druhého, obou) chovají jinak, než když jsou se mnou samy. Evidentně jim to jedno není. A to od pár měsíců první vnučky, druhá se mnou byla bez rodičů až jako batole, ale vždy se sestrou (s výjimkou nějaké půlhodinky kurzu plavání).

Úplně se mi vybavuje, jak tu Monty vždy zastávala názor, že miminu je jedno, kdo mu vyměňuje pleny a učí ho na nočník, v čemž jsme byly v příkrém rozporu (to šlo ještě o naše děti, teď jsme o generaci dál ). Jsem si jistá, že to není jedno, a to na obě strany - důležitá je jak jedna stálá osoba, tak širší rodina/jiní lidé, přičemž ta širší rodina/jiní lidé ovšem není ke zdárnému vývoji dítka nutná (pro psychické a fyzické zdraví matky už spíš).