Re: Mezigenerační válka

Ropucho,

"Tak nějak to vypadá, když matka nedává děti prarodičům a hrdinně se o ně stará nonstop sama "

no ale jako fakt že jo
Souhlasím s tím, že i kojenci může pravidelná péče prarodičů prospět, o matce kojence ani nehovoře.

Taky jsem první dítě "nepustila z ruky" asi 10 měsíců. možná déle... no ale protože prostě jsem kojila, což byla činnost prakticky nepřetržitá, respektive kdykoli si kojenka houkla. Vlastně kecám. V šesti měsících dcerky jsem ji zanechala v péči asi šesti dospělých včetně tatínka, švagrové (co měla stejně starou dceru), tchánovců... a jela jsem se asi na hodinu sama projet na kole. Jen tak, pro tu volnost a pohyb... Ovšem zabloudila jsem, a vrátila se asi po třech hodinách. Doba předmobilová. Kojenka plakala, švagrová už se pomalu rozhodovala, že ji nakojí sama, MM v totální panice, kde jsem a co s dítětem, tchýně v klidu, že ještě žádný kojenec po (necelých) třech hodinách bez mléka hlady nezemřel.

No dobře, ale jakmile to jen trochu šlo, svěřovala jsem děti (20 měsíců od sebe) komukoli ochotnému a schopnému. Třeba dceru na kroužek (tedy úplně cizím lidem) pro batolata ve dvou a půl letech, synek mimino se mnou u kamarádky bydlící shodou okolností tři minuty pěšky od kroužku, a té jsem ho nechala i na deset minut, co jsem si u ní došla V KLIDU na WC. Zbytek 90minutové dotace kroužku jsem s ní prokecala u kafe, což byla jediná společenská akce mého týdne. Dodnes jsem jí vděčná - pozítří jedeme ve společné partičce na prodloužený víkend - moji "staří přátelé" (je jim všem 70+) na kola, já běhat). Musím jí znovu poděkovat za tehdejší trpělivost a pomoc.

Uvědomovala jsem si, že jsem fakt přetížená (nevyspalá, ustaraná), a není normální celé dny nemít možnost se ani v klidu vyčůrat

Však jiní dospělí jsou také zodpovědní a soudní. Moji rodiče samozřejmě (jo, dávali mě od 9ti měsíců do týdenních jeslí, holt to byla taková doba), tchánovci samozřejmě, ale i dost jiných. Nebyla jsem naštěstí jediná schopná kvalitně se postarat o své děti