| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí?

 Celkem 307 názorů.
 Minie1 


Téma: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí? 

(11.8.2011 13:31:13)
říká se, že partneři jsou zrcadlo toho hluboko v nás, že jen zrcadlí, že máme problém a jaký

včera /ale už i dřív při jiných příležitostech/ jsem si to uvědomila.
Nějakou dobu jsme doma vybírali dovolenou last minute, přičemž spíš jsem vybírala já, manžel vybírá bohužel /nejen dovolené/ stylem pokus omyl. Já zohledňuji třeba pláž aby byla přístupná pro děti, preferuji apartmán, protože dítě má větší výběh, rodina soukromí, v případě nepříznivého počasí nevegetují jen na pár metrech čtverečních. POdotýkám, že nejde o můj ideál dovolené, ale ideál dovolené pro děcko.

No, z nějakých kritérií došlo k výběru - tedy já vybrala, cestovka bohužel nebyla schopná při návštěvě říct: ano, apartmán je v tomto datumu volný /zase muž dle své práce nemmůže kdykoliv, další omezení/. Takže cestovka poptávala...výsledek cca dva dny.

Následně se dostavila komplikace - ohrožení hlídání psa /příbuzný-tchán má jít na nějaký zákrok do nemocnice, neví se kdy/, nakonec jsme se pohádali...a přestože důvody byly jiné:
manžel omezený termíny práce, navíc chtěl last, v domnění, že v hlavní sezoně bude dobrý výběr, což jsme zjistili, že je sci-fi, já chtěla apartmán...atd..a ve finále, když jsem chtěla termín dojít závazně objednat a zaplatit, dozvím se o problému s hlídáním psa, kdy do poslední chvíle to nebudeme vědět na sto procent.

Pointa ovšem byla, že já řekla, že měli jeho rodiče na rovinu říct - na tyto plánované zákroky v určité době tchán chodí, ale my ty termíny přesně neznáme/, že nemáme s ničím radši počítat. Ne, oni hlídání stopro slíbili. Načež se urazil, protože už toto je urážka jeho rodičů - respektive kritika, to si nelze dovolit. Jeho rodiče bych charakterizovala asi takové - všechno slíbí, samý med, ale vázáni se tím necítí - tedy vůči manželovi, vůči jeho sourozencům už je to jiná káva, tam se ještě nestalo, aby jim nepomohli.

Oč mi ale jde - manželem, který je toto téma nepříjemné a má velké sklony házet vinu na hlavu druhým /zejména často mě/, byla okamžitě vyslovena verze: "TO TY nejsi schopná najít celé léto dovolenou...to je ale strááášná práce"...a víš co? nepojedem nikam /truc/, nebo si jeď sama...další truc...přestože na last chtěl čekat on

Přiznám se, pohádali jsme se, protože tahle lež mi vzala dech.
Následovaly nějaké další shazovačné výroky na moji adresu, on se jinak hádt neumí, nedrží se tématu. Plus jak se to týká toho, že by něco "zavinila" jeho rodina nebo on, je to naprosté tabu. Neustále mi vykládá, jak máme být "vděční", za každý sebemenší prd, a už dopředu, přestože k tomu "prdu" třeba ani nedojde.


Prostě všechno otočil tak, abych z toho vyšla jako neschopa - protože dovolená kdyžtak krachne moji vinou aj. aj.

Stála jsem proti němu a uvědomila jsem si, že moje sebeúcta a sebepřijetí není fakt valné, když ze mě cítí, že na mě lze nakydat a překroutit věci, na kterých nemám vinu. Následně já se ohradím, že to přece není moje vina, pak jsem pasována na hysterku /když se ohrazuji/, asi bych si to měla nechat líbit, on by měl "viníka-neschopu" a ušetřila bych si další shazovačné kecy a on by spokojeně smetl problém ze stolu, že má viníka.

Jak se naučit něco, co už nemám dané od dětství, přestože partner mi v tom rozhodně nepomůže - sebeúcta, sebepřijetí. Protože vím, že předně musím změnit sebe, kdybych byla jiná, budto bych nezačala žít s ním, nebo by se mezi námi nastolily naprosto jiné poměry.

Dokázat jste tohle někdo? On mě tedy rozhodně nijak sebevědomí zvedat nebude,


Fakt už začínám být z toho hodně špatná, on má schopnost nehádat se fér, jakmile ho člověk nachytá na švestkách, hned to otočí zase tak, aby znectil a vyhrál...fakt už jsem z toho unavená a v depresích.
Navíc je nějak energeticky silnější, vždy diskusi ovládne, jako flegmatik se s chladnou hlavou dokonce vysmívá, ale já /jsem víc vznětlivá a citlivější/ jsem částečně naštvaná a zraněná.
Přitom cítím a vím, že mrhám energii úplně mě to vysaje a stejně ho v žádném bodu nedokážu přesvědčit, že mám třeba pravdu.

Je přesně ten typ - kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde - a pokud ten pes se nekousne do pysku a nezaleze včas do boudy, bude litovat.

Chci říct, že rozmíšky s takovým člověkem nemají cenu, jak to udělat, aby se mě tyhle kecy nedotýkaly citově, když vím, že pravdu nemá. To je základ, protože kdybych tu sebeúctu měla, myslela bych si nejspíš o prdu a sklouzlo by to po mě


Takže - nechci hodnotit vztah - sama si o tom myslím své, nechci rady, že to by si někdo líbit nenechal - chci rady někoho, kdo měl podobný vnitřní problém a ve svém okolí takového potížistu, jak dokázal kolem duše udělat izolaci, přestat hrát s dotyčným ty ničící hry.
 daba+holčička 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 13:39:39)
Já bych neřekla že to musí být v tobě. Já mám například partnera, jehož nejlepší obranou je útok, nebo útěk, konstruktivní hádka s ním je nemožná, okamžitě začne odbíhat od tématu k tomu, čím mě může nejvíc zranit, tahá do toho mou rodinu, která s tím vůbec nesouvisí, vyhrožuje...
Přitom bych řekla, že mám sebevědomí v pořádku (v poslední době je to trochu horší, moc se mi nedaří), ale on je takový odjakživa, problém je spíš v jeho sebevědomí.
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 13:41:10)
Tak ty hry nehraj. Prostě si řekni, že od zítřka už na takovou hru nepřistoupíš, do takové debaty se zatáhnout nenecháš. Jde to. Je ale docela možné, že ustrne komunikace mezi vámi, což je obdobný problém.
Jsou lidé, kteří nehrají fér a energeticky parazitují na těch, kteří fér hrají, ale chování protějšku je štve. Cestou je, brát to jak to je, do sporu se pustit jen tehdy, když se na to budeš cítit, a nebrat si osobně jejich chování. Protože to je jeho problém, ne tvůj.

K konkrétnímu sporu. Muž má pravdu, že pokud jsi měla čas, mohla jsi dovolenou hledat delší dobu. I "last" jde naplánovat půlroku dopředu - prostě si řeknete, který termín je ok, dlouho vybíráte lokalitu, a těsně před termínem se podíváte, co která cestovka v dané lokalitě levně nabízí.
NIKDY nespoléhej na to, že vše vyjde napoprvé. Nevěř slibům, zvlášť když máš s dotyčnými už jindy špatnou zkušenost, to moc nechápu, proč tě to překvapilo, když jsou tchánovci nespolehliví dlouhodobě... měj záložní varianty.

Já bych na tvém místě vybrala dvě místa a popř. dva termíny, sama, a protějšek by se JEN vyjádřil, které je lepší. U nás jsme to udělali naopak, muž poslal pár odkazů, já napsala, co mi nejvíc sedí, a je to.
Psa nemáme, budeme muset udat na týden hlodavce:-)
Psa bych dala švagrovcům, pokud by to šlo, pokud ne, psí hotel.
P.S.: já dobře vím, proč psa k tomu všemu, co doma máme, nechci ~;)
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 13:42:34)
Já jsem teda hlavně nepochopila, oč jde. Pokud pojede tchán do nemocnice, hlídat psa asi nebude. Ty nemáš obavy o jeho zdraví?
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 13:48:27)
Buchlovanko, prosím to neřeš, oč mám obavy, nebo ne, to není předmětem diskuse.


Předmětem diskuse je, jak se muž zachová, když přijde nepříjemnost, problém - má tendenci najít viníka, nejčastěji mě.

Co se týká zařizování různých věcí, velice rád je přenechává na mě, ovšem ze zpětného pohledu třeba "všechny dovolené zařizoval dříve on" - typická podpásovka, zařizoval možná 20 procent společných dovolených, kdo ví jestli.

A že budeme hledat až v sezoně last, to byl především jeho nápad.

Mě vadí jeho styl řešení konfliktů, přesně jak tu bylo popsáno v prvním příspěvku další přispěvatelky, a to tady řeším.
Žádné rady co jsme měli nebo neměli s dovolenou, to už je jaksi pasé a pozdě bych honit.

když někdo chce radit, tak prosím ne za každou cenu, ale k věci, o čem ta diskuse vůbec je a co vlastně chce člověk řešit
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 13:51:31)
on totiž bagatelizuje to, co zařídí druhý - jakoby se zařídilo samo

pokud to vyjde ok, tak se to bere jako samozřejmost,

pokud nastanou potíže, je třeba z toho vybruslit, třeba lží, že "viník jsem já, protože jsem neschopa" Doslova tak řečeno, nejsem "schopná" vybrat dovolenou - trochu mimo mísu, když pracovními termíny je omezený především on, i se to ještě z jeho strany měnilo, takže last byl na místě.

Ale podstata problému byla, že on problémy řešit nechce a pokud vyvstanou, musí zaujmout takový postoj, aby ani stín toho, proč něco nevyšlo, nepadl na něj, nebo jeho rodinu.

 sarmi 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 13:54:14)
nojo, co s tim? mas proste takoveho chlapa.
myslim, ze to je nejaky prapud, ktery v sobe muzi-lovci maji odjakziva. jsou staveni na vykon, ne na selhani. a pokud se citi ohrozeni, tak kopou.

pak zalezi i na inteligenci a rodinnem zazemi, jak daneho jedince naformuje.

pokud nema jine zavazne mouchy, tak bych to asi nehrotila. nikdo neni bezchybny.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 13:56:34)
To není v chlapech, každej se brání, když vidí, že něco posrala a valí se na něj lavina nelibosti. :)
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 13:58:08)
Sarmi, když on když něco, tak nežádá, ale spíš se jich doprošuje, vidím velký rozdíl mezi tím, když chtějí něco jeho sourozenci a když chce on. Když chtějí něco sourozenci, ještě se nestalo, že by něco selhalo - buďto mají více štěstí, nebo to tchánové zohledňují a berou za závaznou věc, že jim hlídají děti nebo psy.

Děti jeho sourozenců tráví celé prázdniny u nich na chatě, já mám být vděčná, pokud náhodou tam naše může zůstat 2x 2-3 dny. A to ještě termín je striktní podle toho, ne kdyby se to hodilo nám, ale kdy se to bude hodit tchánům - oba v důchodu. Takže když chci dítěti dopřát pobyt tam, musím se přizpůsobit.

Já nevím, ono se to takhle strašně těžko popisuje.

Vidím v tom velký nepoměr.


ale to jsem odbočila od problému s manželem k tchánům, v nich to není, je to v něm, že se vůči nim chová řekla bych jako malé dítě /aby je nenaštval, velice piánko/
 sarmi 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:01:52)
a nemaji problem s tebou? treba si od zacatku nesedite a v tohle to vyustilo.~d~
 Raduza 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:03:05)
Antheo, možná se sám cítí být nemilovaný a chce se rodičům strašně zavděčit :-(. Začněte oba žít jako samostatná jednotka, jste pro sebe dva nejdůležitější lidé, a podle toho se chovejte. Znám to moc dobře, jde to velice ztěžka.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:06:12)
No, nejdůležitější lidé... všichni v rodině jsou důležití. Tohle věčné vymezování, kdo je důležitější vede jen... kamsi. Nerada bych soudila, jestli je pro mě důležitější brácha, nebo partner, v tom to není. Spíš mi připadá, že manžel má vítr jak ze zakladatelky, tak z rodičů a snaží se z toho vykroutit, jak se dá.
 Raduza 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:09:50)
Já to beru tak, že zakladatelka má novou rodinu, má partnera se kterým má dítě a žije s ním. Je to její nejbližší člověk a naopak partner má ji. Neměl by být poprděný z rodičů. A ona by se měla zklidnit, to je fakt :-). Až si začnou být vzájemně oporou, všechno půjde snáz a najde se i hlídání pro psa ~:-D.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:11:29)
No, i rodiče jsou "nejbližší lidé", jen jinak. Někdy se děti snaží rodičům zavděčit a čím méně byly rozmazlované, tím víc.
 Raduza 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:16:32)
Diskuse tady byla nedávno. Každý to vidí jinak. Tehdy jsem to taky vidělat jinak. Ale momentálně vidím na prvním místě manžela ~;) a děti, sourozence, rodiče, babičku, tchýni. Ale prostě už delší dobu vím, že partneři musí držet pohromadě, že na prvním místě je opravdu partner.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:03:10)
Konflikt s nimi je prostě pro něj nepříjemnější,než konflikt s tebou.
 Raduza 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:00:27)
Antheo, ale to si myslí spousta lidí. Ten druhý to má vždycky lepší - taky píšeš, že sourozencům může tchánovci vždycky pomůžou ~t~.
 sarmi 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 13:51:50)
tedy, tys nas pekne propleskla. mozna jsi mela nektere veci vynechat, nemusela by ses zpetne divit, ze na to nekdo reaguje ~d~.
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 13:53:34)
Myslím si, že jsi pěkně protivná a uhádaná ženská, co musí mít vždycky pravdu a poslední slovo a od toho se odvíjejí ty konflikty. Viz tvoje reakce tady.
 zuzini 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 13:58:25)
~t~ Pane jo
 Ennywan 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:02:45)
Buchlovanko, hlavně že máš jasno, že?
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:07:35)
Nemám, bylo to vrácení úderu.
 uhugo 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:26:18)
Tím úderem myslíš její "neřeš to"? Já mám dojem, že to vyhrocuješ spíš ty, byť je zakladatelka taky od rány.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:03:50)
Buchlovanko ~a~~a~~a~ ty máš PMS? co~t~

zkus to někde jinde, nejsem tvůj boxovací pytel a hodně si rozmysli, než začneš někomu nadávat


upozorňuju tě, že tímto stylem diskutovat nebudu, ventiluj se někde jinde

naprosto mi bylo jasné, že jak je na rodině klasické minimálně jeden takový nick se tady vyskytne...někdo, kdo mi bude říkat "štěkno" a sám zatím napadá a štěká~a~~a~~a~a cosi si pokouší odventilovat. Člověk, který je v pohodě nenapadne druhého jen kvůli tomu, že cosi napsal na net.
 sarmi 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:05:54)
musim se buchlovanky zastat. ta tvoje reakce na ni me prekvapila. fair moc nebyla.
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:06:54)
PMS nemám, po MS.~t~ A pokud by měl jít můj tchán na operaci, strachovala bych se o jeho zdraví a nepištěla bych, že mi nebude hlídat psa. Hlídání bych hledala jinde.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:07:53)
No, zase nevíš, s čím tam jde... že by se člověk hroutil z každého zákroku nemilovaného tchána, to taky není obvyklé :)
 Ennywan 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:09:21)
Tak já se teda přiznám, že bych taky nepištěla, kdyby mi tchán nechtěl hlídat psa kvůli operaci, ale zase bych se o jeho zdraví strachovala mnohem míň než třeba o zdraví ssvého manžela, svých rodičů nebo tchýně.
 Inka 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:11:12)
Ale myslím, že psala, že jde na nějaký drobný, plánovaný zákrok a ne na nějakou těžkou operaci a slíbil jim na tu dobu hlídání psa i když věděl, že to nemůže splnit. To by mě taky nakrklo.
 Raduza 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:07:04)
Antheo, myslím, že se sebevědomím problém mít nebudeš ~:-D. Ale taková diskuse na rodině dost často utříbí mysl, jen diskutuj.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:08:46)
SArmi, já jsem se s nimi vždycky snažila vyjít - ve slušnosti. Jsou jiní, u nich se hodně dbá na dekorum, navrch je třeba aby všechno vypadalo naprosto pozitivně, ale skutečnost je jiná.

On tu jejich hru převzal, takže se hraje. Na to, že oni mu něco odvolají, se neřekne nic, naprosto přes čáru je verbalizovat nesouhlas byť i jen slušnou formou.
Prostě má člověk skousnout zuby, neříct nic a ještě se pokud možno tvářit příjemně, aby nedělal rodinné rozbroje.

Kdežto ze strany jeho sourozenců - ty si prostě něco direktivně "objednají" a tak se to prostě bere.


Ano, on se jim asi snaží jakoby zavděčit /rodičům/, přitom to ale nikdy nepřizná. De facto se ale upozaduje /a nás s ním/ sám. Ovšem ani o tom upozadění se nesmí mluvit, protože to tak není.

Ale to by se musely vidět konkrétní situace, to takhle nejde napsat.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:11:36)
Buchlovanko, jdi kamsi.

Nenapsala jsem nic, čím bych tě napadla, abys musela tak vyjet.


Začala sis TY. A od téhle chvíle tě ignoruji, protože ty se očividně potřebuješ s někým pohádat.

 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:16:29)
no darianino, kéž by to tak fungovalo

faktem ale je, že "miláčku ty jsi tak chytrý, ty to určitě zařídíš" u nás moc nefunguje

jednak toho psa není fakt kam upíchnout, nejsou ani psí hotely poblíž

a za druhé

on je bohužel velice rád, když nic řešit nemusí, když vyřídí věci druhý a klapnou, tak ok, když to neklapne - ať už čímkoliv - tak jak je vidět tady na tom případu, jsem já neschopná

jako kdyby nestačilo, že je člověk z toho sám otrávený, ještě takováhle jeho reakce
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:20:53)
Petro Neomi, nápodobně - u nás taky produkuju já, on se třeba k tomuto postavil jako mrtvý brouk, on hledat žádné hlídání ani nebude, jeho způsob řešení je to zrušit a když říkám, že jsem si fakt s tím výběrem dala práci, ještě se to dělalo na několikrát kvůli jeho pracovním termínů /takže se vybíral zase jiný termín a ověřovala se obsazenost lokality/ - tak sekne, že "z toho dělám vědu, co to je vybrat dovolenou"

takže nakonec já si připadá jako vůl - hledám, aby to vyhovovalo jeho možnostem /práce/, hledám podle dítěte, hledám podle toho, na kdy mělo být hlídání psa - ve výsledku když nastane problém, on zbagatelizuje a zesměšní celou moji snahu s tím, že "jsem neschopná vybrat něco, to je přece tak jednoduché/ - jistě, kdybych nemusela zohlednovat uvedené faktory, bylo by to podstatně jednodušejší...a ještě tu snahu, co jsem si s tím dala shodí s tím, že se na dovolenou vykašleme, řešit se nebude nic...to je jeho způsob řešení~8~
 Inka 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:22:22)
Jeď sama s dítětem a psa mu nech doma.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:28:42)
Neboj, Buchlovanko, přijde situace, že i ty si tu budeš potřebovat vyprat své prádlo - tedy vyventilovat se. Určitě přivítáš podobné diskutérky a příspěvky.~k~

To duševní prádlo tady občas pere každý, od toho to tady je.

Ostatně, ty teď pereš nějaké problémy očividně taky, jen skrytě. Svěř se tetám Sally, co tě žere, mi tě taky hezky rozebreme.~t~~t~

omlouvám se za ironii a odbočku, ale tyhle rychlý soudy na rodině jsou fakt fascinující~e~

Na závěr - opakuji - bylo to především o manželově komunikaci, o tom, že si s ním nevím rady. Tečka.
 sarmi 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:29:57)
antheo, jedna technicka - nemohla bys spravne navazovat vlakna? je v tom potom chaos. ~3~
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:32:47)
jak tu někdo psal -manželé by měli držet basu spolu

u něj mám bohužel pocit, že on je v nitru duše blíž rodičům, než své nové rodině


problémy řešit nechce, typicky zaujímá pozici mrtvého brouka, at se to řeší samo, nebo to vyřeší někdo jiný...ale to mě až tak nevadí, jako to jeho shazování, bagatelizování a urážení, obracení reality tak, abych si nakonec ještě přišla sama v duchu jako hlupák, že jsem se s hledáním nějaké rodinné dovolené obtěžovala, když mi nakonec bylo vynadáno atd. atd...a byla jsem označena za neschopu - říkám si, že jsem energii měla věnovat spíš nějakým svým věcem~d~protože moje snaha - nebude nijak ohonocená, naopak obrácená v pravý opak ~d~
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:36:22)
Takže fajn, přesně jak jsem předpokládala.

Buchlovanka si udělá projekci do své životní situace,následně jí aplikuje na diskusi někoho, koho v životě neviděla jen proto, že jí někdo blízký jde zrovna na operaci.

Kvůli tomu se nevybíravě naveze do cizího člověka, aby si ulevila.

Ach jo~d~~d~~d~ vot úroveň diskusí na rodině, většina reakcí poslední dobou tady začíná být v podobném duchu~n~
 sarmi 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:37:48)
antheo, nech uz buchli na pokoji a odpovidej na vlakna, je v tom zmatek. odpovidas stale sama sobe, podivej se na strom ~t~
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:37:59)
Antreo, děláš teď to, co ti vadí na manželovi - všimla jsi si?
Zkuse se držet tématu a Buchovanka tématem diskuse není. Třeba má i PMS, MS a postMS, to je úplně jedno.
Drž se tématu.

Jak lépe ti nastavit zrcadlo? ~;)
 Dalalmánek 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:38:01)
Antheo, takhle funguje většina z nás, že promítá svoje pocity a postoje v příslušné situaci do toho druhého. Na tom není nic blé. Napsala jsem to tu proto, abys ji pochopila, ne proto, abyste do sebe dál střílely.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:38:02)
Už Buchlovanku rozebírat nebudu - ona mi napsala hned první příspěvek, ve stylu že jsem hádavá ženská a dobře mi tak.

Až POTOM jsem se zasmála, jestli nemá PMS, když nezdůvodně napadá někoho, kdo s ní vůbec neměl žádný konflikt.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:42:18)
NIki, hezký~t~~t~~t~

nemám, co říct...já se nedržím tématu, protože reaguju na někoho, kdo mi nadává...no, dobrý

Koukám, že tady budu za chvíli za špatnou, jen že nějak reaguju na neadekvátní osobní útok....~e~~3~

čeho jiného se taky člověk na rodině dočká, vlastně ty diskuse jsou spíš tom, na koho se vrhnem teď....a bránit se nesmí, jinak není charakter

~t~~t~

nic mlčím...přivítám konkstruktivní rady přesně podle zadání, viz záhlaví diskuse a dočtu později, nebudu se tady s nikým "pasovat", kvůli tomu jsem sem nešla~3~
 sarmi 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:43:47)
tak myslim, ze uz to prehanis. jsi strasne vznetliva, trochu nadhledu by neskodilo. ja koncim.
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:46:17)
Sarmi, myslím, že zakladatelka bohužel nemá šanci doma něco změnit, protože proti zrcadlu je slepá a proti radám hluchá.
Což je škoda, protože její situace je docela modelová a jednoduchá, a jde vyřešit docela jednoduše.
Ale je fakt, že já třeba nejsem moc vznětlivá, takže mě to i v reálu jde, držet se tématu a držet a držet... a držet, a nenechat se vykolejit ~;)
 sarmi 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:48:31)
takovy drzak, to mas dobre. taky by se mi to nekdy hodilo. ~3~
 Máma + 7/09 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:29:12)
Niki, být tebou, nebyla bych si tak jistá, že jde všechno vyřešit tak jednoduše, jak se ti zdá zpoza klávasnice.
Přesto mě tvoje jednoduché řešení "modelové situace" zajímá - sem s ním :-)
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:34:11)
Haiku, psala jsem to vícekrát... já to znám z domu a dobře. Zvládnout to jde, ale chce to sebereflexi a méně emocí. Musím hned vědět, zda chci jen vypustit páru, nebo skutečně něco konstruktivně vyřešit.
Modelové to je v tom, že je to docela častý model, že v páru je jeden více hádavý a vznětlivý, to je běžné.
V páru zakladatelky je to Anthea, kdo zapojuje více emocí, tak se jí snažím poradit, jak to dělat, aby těch emocí bylo méně, než slov.
Hned v prvních příspěvcích. Zhluboka dýchat a držet se svého tématu a držet, drže, držet, ať ten druhý udělá COKOLIV (kromě fakt tvrdých úderů, to se akceptovat nedá, a debata se končí. Nepokračuje se v podobném duchu, prostě se řekne KONEC, sejdeme se večer, až uložíme dítě. Do té doby zchladnou vášně téměř u kohokoliv, a začne se znova. Po x pokusech oba aktéři začnou mluvit prostě jinak, hned od začátku.) Protože ví, jak to bude probíhat, a budou slušnější a věcnější, aby neztráceli čas:-)
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:47:28)
~R^~R^
Jo, napsala jsi to dobře. Konstruktivně a chladně se držet tématu, při jakékoli odbočce nebo agresi skončit... A začít až po nějaké době, ovšem s upozorněním, že je potřeba to vyřešit, nic jiného! Chovej se asertivně - a snaž se nezapozovat emoce....

mm je machr na to, co popisuje Anthea (asi budou bráchové,až na to, že on je spíš cholerik, za to ale ještě advokát - a to je u něj už diagnóza).
Ze své zkušenosti můžu říct (také jsem ta více citlivá, vznětlivá, která vybírá z nejlepšího nejlepší a všechno si ohlídá).

To je tedy extrémní případ, ale kupř. my jsme 3 roky se synkem jezdili na dovolené sami, nebo s kámoškou a dětmi, protože prostě s ním to nebylo možné. Jemu všechno připadalo jako riziko - lyže, když jsme brali dětem kolo.... Pokud bychom jeli s ním, zkazil by ji všem.

Letos poprvé jedeme na dovču všichni 3 a uvidíme, jestli už se to zlomilo....

Fakt je ale, že cca před necelým rokem se hodně změnil a už se skoro nehádáme. Neřekl mi proč, ale změna je fakt velká a hodně k lepšímu.

Jo a taky mi před cca 1,5 rokem vysekl poklonu - prý už se se mnou nedá ani normálně pohádat - z toho mi došlo, že on se vlastně hádá rád (asi mu to u soudu nestačí) a se mnou už mu to nejde~t~
~t~~o~
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:44:26)
Antreo, já se ti snažím poradit. Nevím, proč jsi založila téma, když ve skutečnosti poradit nechceš.
POkud jsi chtěla jen příspěvky, které budou spolu s tebou nadávat na manžela a tchány, jak jsou hrozní, a jak ty to děláš dobře, měla jsi to napsat.
Já jsem jednoduchá osoba, reaguju na přesné zadání, co už se mnou.
Chtěla jsi radu, tak radím.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:50:57)
upřímně, když je člověk z něčeho rozladěný, vleze někam a tam je člověkem, se kterým neměl nic společného napadnutý, asi těžko se tomu zasměje


Jinak ke konstruktivním připomínkám - Persepolis a spol. bohužel to špinavé prádlo začíná prát vždy on, nejspíš proto, aby byl vítěz.
Mě se tohle chování prostě dotýká citově, neumím si myslet cosi, je podle mě smutné, když tohle dělá nejbližší člověk.

Jenže pro něj je nepřijatelné a urážka rodičů už jen když člověk řekne, že na ně není moc spoleh a mohli to říct na rovinu, protože tohle jsou pravidelné věci. Je na ně prostě fixovaný, víc než na mě. Podle něj je vrchol neúcty být už jen k rodičům asertivní, nebo s nimi jít do konfliktu, nebo jim něco říct na rovinu - to kdybych někdy udělala - nemyslím tady v tom případě - byl by oheň na střeše.
K nim on se chová - přirovnala bych to k pozici malého dítěte.
Ke mě bohužel stejnou povinnost úcty necítí, tady se nežinýruje.
Což je paradox.~d~
 sarmi 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:53:55)
a on takovy nebyval? jak dlouho jste spolu? resp. jak dlouho ti to vadi?
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:55:37)
Niki, prosím, dej mi pokoj. Jak sis všimla, proti Buchlovance jsem se vymezila - oprávněně, nejstem Kristus a nenastavuju druhou tvář a teď diskutuji už s jinými nicky.

Koukám, že ale ty taky dokážeš bravurně převrátit situaci a začít napomína někoho, kdo žádný konflikt nevyvolal.


Nic, slibuju, že nebudu reagovat ani na Buchlovankum, ale ani na tebe.

 Dalalmánek 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:56:52)
Tak jsi se vymezila ještě proti Niki, tak teď se vymez ještě proti ostatním tady a může konečně začít diskuze. ~;)
 sarmi 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:58:11)
pms vyloucen, tak to budou bud erupce na slunci nebo uplnek ~t~
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:58:52)
Cimbur, zůstanetu sama s těmi, které neotráví to její věčné napadání přítele. Píše stále jen o jeho chybách.
A přitom ten nadpis vypadal tak slibně ~z~
 Dalalmánek 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:03:44)
Jo, mohli bychom tu ten nadpis dát jako samostatné téma ~;).
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:57:34)
Dám ti tedy pokoj.

POslední věta: TY v tomto rozpoložení a vyhodnocování situace a nerozpoznání, co je rada a co útok, se nenaučíš úctě k sobě ani sebepřijetí, což jsi měla v nadpisu.

Přeju tvému příteli, ať to přežije. Já bych tě na tu dovolenou poslala samotnou s dítětem a udělala bych si pohodu se psem ~;)
 Z+2 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:07:25)
Moc pěkné příspěvky. Navíc si zakladatelce v každém případě pomohla. Buď na další pokus si to přečte a něco si z toho vezme, nebo si večer postěžuje partnerovi na ty husy z diskuse a usmíří se. ~t~ Musím přiznat, že tohle je vyloženě povedená diskuse.
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:59:02)
Já jsem ti to vpálila drsně hned ve druhém příspěvku (ne v prvním, jak tvrdíš). Ale zdá se, že jsem se nespletla. Chápu, že jsem tě naštvala já, bylo to ode mně opravdu dost osobní, na základě situace v mé rodině.
Ale Niki radí velmi profesionálně a mile, vůbec nechápu, proč si popuzená i na ni.~a~
 Tanya 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:05:45)
A co takhle se omluvit?
 Luc. 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:08:05)
Tanya,
proboha za co by se měla omlouvat? ~8~
 Dalalmánek 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:10:00)
Tanyo, dej si mokrý ručník na hlavu a klííd. A omlouvat se Ti za to nebudu. ~;)
 Tanya 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:15:31)
Cimbur, ale já nemyslela tebe, ale Buchlovanku.
 Dalalmánek 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:17:50)
Ale já vím, jen mě zarazil ten požadavek na omluvu. Řezaly do sebe obě. Zakladatelka by se jí taky v žádném případě neomlouvala...
 Tanya 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:20:33)
Zakladatelka si do ní promítla své vlastní problémy? Nazvala jí hádavou a já nevím jakou ženskou? JEstli je to opravdu tvoje sestra, tak na jednu stranu chápu, že ji hájíš, ale taky bys mohla zapojit víc objektivity...
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:18:59)
Tanyo, Buchovanka se myslím i omluvila.
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:20:17)
Konkrétně v příspěvku v 14:25 a cosi to myslím Buchovanka hezky objasnila, já v tom vysvětlení (omluvu) jejího příspěvku vidím.
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:21:37)
14:52 ...překlep.
 Tanya 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:23:41)
Nenašla jsem to ani v jednom čase...
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:25:24)
Každý vidíme, co chceme. Kdo se nechce dobrat konstruktivního výsledku a smíření, aby diskuse mohla pokračovat, tak to neuvidí.
Kdo chce, omluvu najde a přijme.
Buchlovanka jasně napsala, že byla ostrá a to kvůli tomu, že do toho promítla vlastní obavy o příbuzného.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:36:51)
Haiku, tobě ještě odpovím.



Bylo by to vyprávění na dlouhé lokte, nechci být tak osobní,
obzvlášt tady po těchto zkušenostech.

Je to hodně o hrdosti, když si člověk nechá libít určité věci a potlačí hrdost,může si být jistý, že ten druhý časem zajde dál a dál. Dneska bych nikomu nedoporučovat přehlížet určité signály a ignorovat určitá fakta, protože pak už se konflikty nebo problémy neřeší, respektive "vyřeší" se tím, že se nahází špína a já jsem geroj.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:42:00)
Tak tě upozornuju, že "model" v jiném typu rodiny může skončit taky takto: "o daném tématu se bavit nebudu, já jsem si to v sobě pořešil - respektive řešit nebudu nic a koukej, jaká ty jsi špatná. Poté, co ti na tvé držení se tématu druhá strana chrlí podpásovky, ty mluvíš třeba o té dovolené, on náhle začne probírat dovolené x-let zpátky, když to nepomůže vytáhne finance, že se finanč podílí víc, protože víc vydělává...a tak dokola pes jitrničku sežral, nelze se vrátit k jádru problému, protože on jednak - nechce nic řešit - za druhé - chce za každou cenu vyhrát.

V téhle dvojité konstelaci se nepořeší nic.

 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:48:20)
Antreo, ale tohle já znám :-)
To se nezmění ze dne na den. Já mám tedy výhodu, že za 8-leté manželství jsem se nechala vytočit, že jsem řvala, že se s ním debatovat prostěfakt nedá a chová se jak blbec, jednou - a to už tam probublával jiný problém a to mnohem větší.
Není to žádná moje zásluha, že se nedám lehce vytočit, prostě taková jsem a čím víc proti mě někdo eskaluje v emocích, tím více se já uklidňuju, protože někdo se tématu prostě držet musí. Když to fakt nejde, prostě to ukončím s tím, že debata možná teď není... a druhý den pošlu velmi klidný mail s přesnými instrukcemi bez vedlejších emocí a témat, k původnímu tématu.
Takže téma dovolená by vypadala: "vrátíme se k včerejší diskusi, já navrhuju jet tehdy a tehdy tam a tam, protože je to fajn místo pro dítě, a my to tam zvládneme. Souhlasíš? Nebo máš lepší nápady? Mám teď čas a můžeme to probrat."
POkud by na mail odpověděl nějak útočně, držela bych se jen a jen tématu dovolená...
 Tanya 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:45:08)
14:52 je pouze příspěvek darinaniny. TAk ti nevím...možná, že kdybych chtěla ještě víc, že bych ho tam našla? Asi se málo snažím:-D
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:50:05)
Tanyo, vykašli se na to. Omluva dotyčné nebyla, jen řekla, že "byla osobní"

mě to žíly netrhá, spíš bych řekla, že některým vadilo, že jsem na to vůbec zareagovala



 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:53:11)
Tchány bych už do toho netahala, maximálně si ověřila, že skutečně mají jiné starosti a nemohou ho hlídat, a vymýšlela jinou osobu na hlídání, popř. rozdělila úkoly, jako já vyberu lokalitu a zaplatím dovolenou, ty prosím upřesni, kdy si vezmeš dovolenou a najdi někoho na hlídání psa. Jasně rozdělené kompetence, dle toho, co komu z vás jde.
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:50:20)
Tanyo, máš pravdu, prostě koukám a píšu rychle, bylo to 14:59,02. Se mi ta čísla pomíchala:-)
Což nicméně nevylučuje, že jsi se mohla snažit víc a našla by jsi to~x~
 Tanya 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 16:06:09)
"Já jsem ti to vpálila drsně hned ve druhém příspěvku (ne v prvním, jak tvrdíš). Ale zdá se, že jsem se nespletla. Chápu, že jsem tě naštvala já, bylo to ode mně opravdu dost osobní, na základě situace v mé rodině.!

Promiň Niki, ale jestli tohle je omluva, tak já jsem čínskej bůh srandy:-D Ona chápe, že ji naštvala, ale stejně je to hádavá atd. ženská:-D No bomba, tento styl omluv asi taky zavedu, určitě budu mít úspěch:-D

Ne holky, hezky si to tu na těch pranýřích užijte, jdu o dům dál:).
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 16:10:13)
Tanyo, jak jsem psala, kdo chce diskusi, tu omluvu (nebo třeba ne omluvu, ale skoroomluvu) tam vidí, kdo chce hádku, tak hledá chyby kde se dá.

Každopádně píchnu do vosího hnízda, Buchlovanka střílela dřív, než mířila, ale trefila se přesně. Vývoj diskuse jí dal za pravdu.
Zakladatelka vypustila páru, což je taky dobrý výsledek, alespoň bude klidnější, až s přítelem načnou další debatu. Vždy si může říct, že na Rodině jsou ještě horší týpky, než má doma, takže jsme jí vlastně pomohly ~;)
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 16:19:46)
Niki, takže účelem diskuse je vlastně píchnout do vosího hnízda - /zakladatelky/ - cituju tebe...tedy: snažít se jí popíchnout, vytočit a pak budeme hrát hru, já /my/ nic, my muzikanti....a vidíš, přece jsi hysterka, zakladatelko, teď jsi nám to dokázala. Kdybys totiž byla vyrovnaná osobnost, tak poděkuješ za lekci, když ti někdo řekne, že jsi štěkna.~t~~t~

Dneska to byla Buchlovanka, přištěe se najde někdo jiný, kdo tohle udělá jiné zakladatelce a davy se povalí za ním a častokrát ani nebudou číst zadání a celou diskusi, ale hned budou mít názor.

Ale ti, co pak budou přispívat, se budou prezentovat jako vyrovnané osobnosti, které si "jen píchly".

No, v reálu se tomu říká trochu jinak.

ostatně tenhle pocit mívám často ze čtením zdejších diskusí, účelem je druhého vytočit a s tím se sveze spousta vlastních emocí~5~
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 16:22:25)
Haiku, bohužel k tomu, abys s chlapem jednala přímo, na to mnozí ještě asi nedospěli.

 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 16:30:07)
jasně, Royo, v určitý moment určitá osoba přehodila výhybku jinam, takže na skutečné zadání nedošlo

jinak Royo, neznáš jinou cestu, než semináře? třeba svépomocnou?

i když když to napíšu na plnou pusu, já mám sice problémy se sebeúctou a sebepřijetím /jinak bych jisté věci partnerovi neakceptovala už dávno...kdysi jsem se bála, že ho ztratím, tak jsem ustupovala a on se naučil jednat z pozice síly a dělat ty podpásovky, nestavět se k problémům tak, že se řeší, ale tak, že se zametají, ignorují, případně má ten druhý držet pusu/ - ale sebevědomí ve mě nějaké ještě zůstalo, maximálně na to, že vím, že takhle je to špatně

obávám se, že partnerovi na mě vadí právě to sebevědomí a snaha dělat věci face to face, proto se mě snaží ušlapat za každou cenu, protože on z rodiny zná jen ten klasický dávný model - nevím, co by s ním udělal další nárůst sebevědomí~:(

ale v hloubi duše si myslím, že když má někdo úctu v duši k sobě, druzí by to měli cítit a nedovolit si - otázka je, jestli v letitém vztahu druhý vůbec bude akceptovat a vycítí nějakou změnu a začne se chovat košer
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 16:31:40)
Royo, nedá se ti písnout někam na mail?~x~
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 16:43:48)
Antreo, já si píchla až v posledním příspěvku. V předchozích, kterých jsem napsala nepočítaně, jsem se ti snažila upřímně poradit.
Vybrala jsi si píchnutí, ne rady.
Proč, víš lépe ty sama.

Byla tvá volba, že jsi rady ignorovala a nechala se vytočit B. rýpnutím. Tvá volba, že jsi sjela z koleje. Tvá volba, že jsi k nám nebyla upřímná, a o rady, jak pomoci TOBĚ jsi nestála.
Roya má pravdu, existují různé kurzy či psychologové, kde ti mohou pomoci, ale ti také nastavují zrcadlo. A to, co v něm vidíme, není často to, co vidět chceme.
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 16:46:13)
Antheo, na zadání došlo a to nejen ode mě, ale i od jiných.
 Dalalmánek 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 16:43:47)
Anteho, zamysli se. Je pravda, že Buchlovanka tady ventilovala svoje emoce. Ne sice v prvním, ale ve svém druhém příspěvku ano. Do diskuze promítala svoji situaci, kdy blízkou osobu čeká také operace. Jenže i při tomto se mohla diskuze vyvíjet jinak:

Příklad:
11.8.2011 13:42:34 Buchlovanka
Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí
Já jsem teda hlavně nepochopila, oč jde. Pokud pojede tchán do nemocnice, hlídat psa asi nebude. Ty nemáš obavy o jeho zdraví?

Ty:
Tchán jde na celkem banální plánovaný zákrok, byl tam už opakovaně. Vlastně jsem to tu nemusela zmiňovat. Chci tu řešit hlavně problém v komunikaci s manželem.

Buchl:
Aha, tak to tchánovi držím palce...


 Z+2 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:03:19)
Vidíš a já měl pocit, že Niky reaguje přesně na to na co jsi chtěla. ~t~ Diskuse s tebou není úplně jednoduchá. ~:-D Když se nebudeš brát tak vážně, budeš to mít v životě daleko jednoduší. Vím o čem mluvím, je to vlastní zkušenost. Jinak to co říká Niky je dle mého pohledu dobrá použitelná rada.
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:55:38)
Antreo, já ze zadání pochopila, že chceš radu, jak změnit SEBE a SVÉ chování.

Píšeš stále o příteli a jeho chybách. Ty už známe, dovedu si to představit, můj muž to někdy taky zkoušel. Teď to zkusme obrátit.

Jaké chyby děláš při diskusi ty? Z žádné diskuse se nestane hádka, pokud se hádá jen jeden...
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:59:56)
Opakuji, nakouknu později, až vášně uhasnou.

Ono se třeba najdou lidi, které moje diskuse skutečně něčím osobním osloví, třeba podobnou zkušeností. No a zejména takoví, co si dočtou zadání diskuse až do konce. Protože na konci je podstata té diskuse.

Nemám fakt náladu se tady točit na slovíčkách.
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:01:06)
Ano, lidi, kteří ti napíšou, že mají taky nemožného tchána s tchyní a nemožného manžela, který neumí nic zařídit a neumí se hádat. A pak se společně poplácáte po rameni a popláčete. Mnoho zdaru.
 Dalalmánek 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:02:33)
Já chápu, že jsi se chytla s mojí ségrou, ale ta Niki se opravdu snažila. Tak asi nic, asi to tu nevyřešíš...
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:07:51)
Antreo, já ti radila ze své osobní situace. Pravda ale je, že nejsem moc vznětlivá, vášně mnou moc necloumají a to ani teď, kdy diskutuju s tebou.

A připouštím, že jsem přistoupila na hru a píšu nejspíš obdobně, jako tvůj přítel. Na mě totiž stylyzované úvodní příspěvky dojem moc nedělají, spíš jsem se snažila rozkrýt tvé skutečné emoce a trochu tě vyprovokovat, aby jsi se skutečně odkryla.
Což jsi udělala.
Zkus se na to podívat bez emocí a najít, kde chybují nejen ostatní, ale i ty.

Já nejsem tvůj nepřítel, já se ti snažím fakt poradit.
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:49:36)
Antreo, odpověz si na otázku, proč si vybíráš příspěvky, které s tebou ne úplně souhlasí a snaží se ti poradit, když je tu kupa jiných.
Proč sama odbočuješ.
Možná ti to pomůže lépe, než tisíc jiných rad.
 sarmi 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:51:24)
anthea uz tu neni ~t~
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:42:41)
Antreo, vrátím se k tématu, snad to tu neučiním tímto nepřehledné ~;)

Necháš se bohužel lehce vykolejit a vytočit. Když kdokoliv (třeba i tvůj muž) odbočí, chytneš se toho velmi lehce, a sama se pustíš tématu. Pak už se pokračuje v odbočce a těžko se vrací.
Můj muž to někdy taky zkouší. Já jsem jak ohraná deska potom, prostě na odbočky vůbec nereaguju a stále opakuju zadání diskuse. Když má dobrý den, po 5 opakováních se chytne a věcně to dokončíme. Když ne, tak nakonec vybuchne on, že jsem se nenechala vytočit. To zvládneš. Nic nevyřešíte v té chvíli, ale nebudeš to ty, kdo to prohrál.
Za hodinu se k tomu vrať, jako by se nic nestalo, stejným milým tónem hlasu zopakuj otázku přesně, jako tehdy.
 *Dorka* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:49:13)
Ano, Niki, potvrzuji, že tohle funguje i u nás. Prostě se nenechat zatáhnout do různých kliček a změn tématu, popř. nejdřív vyřešíme TENTO problém a potom můžeme řešit ten, který jsi nastinil. :-) A když už vidím, že druhá strana není pod vlivem bouřlivých emocí schopna dál diskutovat, téma ukončím s tím, že se k němu vrátíme později, ale JE NUTNÉ je vyřešit do... (zítřka, konce týdne...). Druhá straně se pak většinou uleví, že nemusí pokračovat ve vyhrocené situaci, emoce opadnou a obvykle se k pokračování v diskuzi k tématu vrátí jako první. :-)
 Ennywan 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:39:24)
Antheo, ale to tak být může a nemusí. Tohle Ti popsal někdo jiný, byť jde o sestru Buchlovanky. Ale sestra pravdu mít nemusí, že.
 Dalalmánek 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:41:26)
No já jsem si skoro jistá, že se do reakcí mojí sestry tato pro ni tíživá situace promítla.
 Tanya 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:04:23)
Nezlob se, ale to ji neomlouvá. Vynadala tady člověku, o kterém vůbec nic neví. Trocha sebereflexe a nadhledu by fakt neuškodilo. Nikdy nejsou dvě situace totožné a lidé jsou velmi různí, tohle její chování se mi ani trochu nelíbí.
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:43:19)
Jitu, popisovala jsem ti vlastně totéž. Asi to zapadlo.
 sarmi 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:36:30)
no vidis, tos mozna vystihla. kdyz se bude schylovat ke konfliktu, vloz energii do neceho jineho, protoze nekonstruktivni hadka by skoncila zrejme jako vzdy.
jak dlouho jste spolu?
 Raduza 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:12:43)
Antheo, já to znám. Taky jsem taková. Teda, snažím se už nebýt, tím pádem jsem najednou divná ~:-D. Podpoř ho, ale nenápadně, prostě stůj za ním. Jinak to asi nejde, jde to těžko změnit, má to odmalička. Až se uklidníte, zkuste si popovídat o jeho dětství, třeba na něco přijdete.
 Martina, 3 synové 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 16:49:40)
Dáváš podpásovky. ~e~
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:56:32)
"tchyne proste asi nejde do konfliktu...moje tchyne to ma takto...sice ji spousta veci vadi a bude si ostatnim donekonecna stezovat, ale sama nikdy do konfliktu nejde...videla jsem to na vlastni oci mnohokrat, desne si stezovala na mladsiho syna, do telefonu se rozcilovala a slibovala, jak mu to vytmavi, ale pak mu stejne vyhovela ve vsem, co chtel....a tak je to porad...spatne na tom je, ze tim poskozuje ostatni cleny rodiny (napr. financne) "

7krasko, tohle znám taky velice dobře, nejen od tchyně, ale i od vlastní mámy, x-krát si přede mnou na něco stěžovala a když jsem jí řekla, tak se ohraď, okamžitě změnila předmět řeči /týkalo se kohokoliv, s kým měla názorové rozdíly/
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 19:04:28)
7krásko, psala jsem to už před tím někomu jinému. Ano, znám takové diskuse, znám diskuse o dovolené, o nedržení se tématu, s podpásovkami.
PROTO jsem se do diskuse zapojila. A chtěla ukázat cestu, že i s takovým diskutérem se diskutovat dá, a že to nejde cestou "jeho změním", ale pouze cestou "změním své vlastní chování v dané situaci". To není o strachu z konfliktu, toho já se nebojím ani trochu, protože se v něm už umím pohybovat. Prostě jsem se rozhodla, že na podpásovky a podobné nebudu NIKDY reagovat. Jako by je nikdo neřekl, a držím se striktně tématu. Neodbočím, a nenechám se vyprovokovat. Pokud protistrana v podpásovkách pokračovala, ukončila jsem jednoznačně debatu s tím, že zřejmě nejsme v kondici, a vrátíme se k tomu třeba večer. Nebo zítra. Pokud ta dovolená čeká už tak dlouho, pár hodin počká.
A vycházím z jednoduchého - chci mít pravdu a vyhrát, nebo odjet s manželem na dovolenou? Já jsem člověk orientovaný na výsledek. Výsledkem je tady dohoda, kdy, kam, s kým pojedeme, a kam dáme psa. Cokoliv jiného NENÍ cílem debaty, proto to ignoruju, a jako obehraná deska se držím tématu - dělala jsem to ostatně i v diskusi s Antheou, i když doma bych to utnula dřív, a vrátila se k tomu později:-) Což v diskusi, kde naskakují mezi tím desítky příspěvků, lze hůř :-)

Chtěla jsem jí ukázat cestu, jak si držet tvář, být klidná, a dobrat se k řešení. Můj muž je taky právník, takže na mě taky zkouší podobné habaďůry typu, umlátím tě argumentama, takto přesně moje slova nezněla, ty jsi tehdy řekla to a to... nereaguju, a držím se tématu "dobře, a teď zpět k tomu psovi? Kdo mu najde hlídání, ty nebo já?". Když to ani na podesáté nepochopí a vrací se k tomu, co jsem řekla v roce razdva, usměju se, ukončím to, jdu si dát cigárko, a za hodinu zopakuju tu otázku se psem:-)
Někdy ho to vytočí do vrtule, klid obecně lidi dráždí.
Ale obecně se snažím komunikovat nekonfliktně, případný konflikt ukočírovat. Jen jednou jsem to nezvládla a řvala po něm, že mluví jak blbec, což se u právníků dá čekat - a tedy, že by to mělo nějaký pozitivní ohlas a přispělo to ke zdárnému konci se říct nedá ~t~
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 19:12:18)
~R^~R^
spřízněná duše....
u nich je to fakt diagnóza - chytání za slovo, napadání nepřesných formulací....
oni jsou ti právníci fakt postižení - já mu zase říkám, že jsem netušila, že sňatkem s ním mi nevznikne vztah, ale právní proces....~8~~t~

- já se s ním snažím téměř vše co se dotýká nás obou a rodiny konzultovat a probírat a často se mi stalo, že verbálně nereagoval, jen mlčel - takže jsem to brala tak, že jako o.k. souhlasí s mým řešením a věc realizovala a ... pak jsem to schytala s tím, že pokud nereaguje, tak podle práva nevyslovuje souhlas (normální u nás doma bylo kdo mlčí souhlasí, když nesouhlasí, řekne proč), ale NESOUHLAS!!...~8~~q~ ~8~

 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 19:14:43)
Na "pro příště" jsem si tedy s ním ústně smluvně dojednala, že to v našem případě takhle nebude a pokud bude k tomu mít cokoli, že to ŘEKNE!
Pokud to neřekne má smůlu a já se zařídím podle svého...

Ale my jsme spolu už 10 let....teprve teď, ten poslední rok mám pocit, že se tolik netrápím, je to ale hlavně proto, že on vychladl a dozrál...
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 19:16:15)
My jsme spolu taky 10 let, z toho 8 let manželé...
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 19:40:06)
~:-D my manželé 7 let...~;)
a to jsem s ním ještě 3 roky žila! Po smrti přijdu do nebe, natuty!!~2~~2~
 Tanya 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:05:55)
Zírám, jak rychle dokážeš "odhadnout" člověka. To byla teda podpásovka.
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:08:03)
Nebyla, ona si začala.
 Tanya 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:12:54)
Buchovanko, a čím? Že napsala, že jádro pudla je někde jinde, než ho vidíš ty? Jen směrovala diskusi jinam. Mně ona reakce nepřišla vůbec jako útok, jen dovysvětlení, o co v diskusi jde.
 sarmi 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:21:48)
mohla to napsat lip, takhle to vyznelo jako kdyz prisna p.uc. napomina zlobiveho zacka.
 Ennywan 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:24:52)
aha, tak to chápu, proto to možná Buchlovanku tak popudilo! Zakladatelka jí možná byla zrcadlem ~t~
 sarmi 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:26:44)
ja se nestacim divit, v co se to tady zvrhlo. podle me a. trochu prestrelila a b. se drsne branila.
holky, uz staci.
jake je u vas pocasi? ~;)~3~
 Dalalmánek 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:30:10)
Je to jednoduché, je to teď bolavé místo Buchlovanky. Někdo blízký jde na operaci, ji taky čeká dovolená, na kterou z toho důvodu ani nechtěla jet, protože se o dotyčného bojí. Dotyčný taky hlídá a krmí zvířátko, když jsou oni pryč...
Takže taková projekce.
Neboj ségra, dobře to dopadne. ~6~
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:27:34)
Anebo mi taky někdo jde na operaci, když máme jet na dovolenou, a taky mi slíbil hlídat zvíře, ale nebude moct, protože prostě na tu operaci musí. Taky je to plánované, ale to neznamená, že banální. Nikdy nevíš, co se z toho vyklube.
 foxyna 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:10:33)
Buchlovanko myslím, žes opravdu nepochopila, o co A. jde, možná by stačilo přečíst si pořádně poslední odstavec jejího prvního příspěvku.
Jako hádavá ženská mi tady připadáš ty, řešíš něco, co zcela není předmětem řešení a když ti to A. vysvětlí, tak do ní ještě kopneš ~a~

 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:12:55)
Neměla jsem se do toho míchat. I když, nikdo mi to zakázat nemůže, když pere špinavé prádlo na veřejnosti, že. A právě to je podle mě špatně. Vylepit na veřejný server, že můj manžel je hádavec, tchán a tchýně jsou potížisti, kteří si dovolujou chodit na operace a vůbec, jenom já jsem dokonalá, akorát si potřebuju spravit sebevědomí, že.
 Ennywan 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:15:28)
Buchlovanko, ty snad čteš něco jiného než já? Zakladatelka nikde nepíše, že je dokonalá, právě naopak chtěla radu, co dělá špatně. Fakt si zkus poposednout, třeba to pomůže (a teď jsem si vědomě rýpla)~;)
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:17:22)
Promiň, ale já tam čtu: manžel je neschopný, dovolenou neumí vybrat, tchánovci jsou nespolehliví, pomáhají raději sourozencům, jak se konstruktivně hádat?
 Ennywan 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:18:54)
Tak to tam čtu taky, ale tys to vytrhla z kontextu. Daleko podstatnější je to další, co jsi asi ale nečetla.
 Dalalmánek 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:26:18)
Hele, já se nechci ségry zastávat, ale taky to vidím tak, že zakladatelka má problém pochopit a přijmout ostatní, možná odtud by měla začít...
Hlídání psa je problém, úplně ji chápu, ale tchán není nic povinen a navíc se mohl přesný termín zákroku dozvědět s malým předstihem. Já kvůli manželovu psovi také často musím zůstat doma apod. Už jsem si "natrénovala" kamarádku, která ho zvládá - a prostě jí zaplatím, když je potřeba.
Co se týče komunikace a svalování viny na zakladatelku - chápu, že je to nepříjemné, ale nevíme, jak se hádka rozvíjela a nevyslechli jsme si obě strany.
 sarmi 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:28:36)
cimbur, tvuj muz ma psa a ty ne? ~t~
(...ja kvuli manzelovu psu...)
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:29:10)
On ho měl ještě před ní.
 sarmi 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:32:17)
ale porad je jen jeho? nic, to jen takova blba vskuvka na odlehceni.~3~
 Dalalmánek 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:31:56)
Ne, měl ho s bývalkou, resp. byl její dcery, ale vzít si ho do bytu nemohly a do útulku ho nechtěly dávat. Takže když to jde, o venčení v první řadě žádám bývalku, protože je tam dohoda, že pejsek u nás dožije a ona ho pokud může ráda vyvenčí. Ale často taky nemůže. ~:-D
 uhugo 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:29:11)
My ale nemusíme (a ani nemůžeme) znát pohled obou stran. My prostě vyjdeme z toho, že zakladatelka popisuje situaci přesně tak, jak se stala, a poradíme jí. Pokud je její popis špatný, dostane špatné rady, to už není náš problém.
V (případné) vedlejší diskuzi klidně poradíme jejímu manželovi, jak se vypořádat s náročnou a hádavou ženou :-).
 Dalalmánek 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:32:48)
~;) Máš pravdu, ostatně skoro vždycky.
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:30:47)
Čtu tam to, co Buchlovanka, i když její reakce mi taky nepřišla adekvátní k tématu diskuse a náladě zakladatelky ~;) píchat do vosího hnízda se nemá, to tě pak vosa prostě štípne ~;)
Zakladatelka sem nepřišla s nejlepší náladou, něco ji štve (jinak by téma nezaložila), a chce nějak poradit. Dle toho, jak reaguje na nesouhlas či odbočení z hlavního tématu si ovšem už dokážu udělat lepší přadstavu o tom ,jak ty diskuse probíhají u nich doma ~;)

Máte máslo na hlavě OBA (což tak často bývá). Tvého partnera znám jen z tvého vyprávění, není to nic moc, ovšem ty jsi se taky předvedla v plné parádě, jak to vypadá, když s tebou někdo nesouhlasí. Potřebuješ se naučit jak sebeúctu, tak úctu k protějšku a k jeho názorům, které MOHOU být jakékoliv, klidně úplně odlišné od tvých.
Mícháš do toho tchánovce, ti s vaším problémem neumění komunikace nesouvisí. Oni mohou preferovat koho chtějí, to není vaše starost. Příště buď prostě stejně asertivní, jako švagrovci, nebo po nich nic nechtěj. To je všude skoro, nikdo nehlídá 100% spravedlivě.

Jsi naštvaná na tvého muže, se se neumí postavit tchánům, současně ale když se postaví tobě, založíš o něm téma, protože to ti taky vadí.
Diskuse s tebou bude asi náročná, k rodičům má asi větší úctu než k tobě, nebo jak psala Petra, konflikt s tebou ho dere méně, než s rodiči - proč, ví jen on, a možná i ty, my tady se můžeme jen domnívat.

Uč se to klidně už tady. Říkej si, že jsi osoba hodna respektu, a začneš tím, že budeš respektovat druhé. Nebudeš druhé napadat, že mají PMS, když se ti nelíbí jejich názor, ale buď nereaguj, nebo buď věcná. Chceš nějaké jednání, ale sama ho nenabízíš...
 sarmi 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:33:59)
posledni odstavec ~R^
 Ennywan 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:35:46)
Niki, PMS zakladatelka použila až po té, co ji buchlovanka jednoznačně napsala, jaká vlastně je. Před tím jí napsala v podstatě dovysvětlující příspěvek.
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:38:59)
Jitu, ano, a z tohoto bylo konkrétně velmi dobře vidět, že Antrea i její manžel jsou STEJNÍ. Ty to nevidíš?
 Ennywan 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:41:16)
Já v tom nevidím, že jsou stejní, ale že zakladatelka tady čelí v podstatě nejspíš stejné situaci jako doma - akorát že místo manžela je to Buchlovanka :o)
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 21:29:09)
~R^
chudák holks~7~
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:16:05)
Taky mi dneska připadáš nějaká... nadprůměrně dráždivá :)
 Tanya 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:17:17)
Na anonymní diskusi někdo veřejně pere prádlo:)? TAkovou tě teda neznám...
 sarmi 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 13:49:16)
ja to pochopila tak, ze nejprve slibili, ze psa pohlidaji a za cas prisli s tim, ze to vlastne stoprocentni neni. prestoze vedeli, ze na zakrok pujde (kdyz chodiva pravidelne). taky by me to asi vytocilo.
 šatranka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 13:53:10)
Teda tys to schytala ~t~
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 13:55:31)
Kdo se hádá fér, prosím tě? A to, že tě někdo označí za hysterku, samozřejmě neznamená, že hysterka jsi, jen prostě jedná taktikou "nejlepší obrana je útok". Chápu, že jsi otrávená, ale myslím, že v dobré polovině rodin (a to je optimistický odhad) je to úplně stejně.
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:03:49)
ja se hadam zasadne ferove.....nikdy nevytahuju nesouvisejici veci (muj partner: spadlo ti dite z kola a jeste jsi pred 5 lety prodala prilis levne pozemek po babicce), nikdy neutocim osobne, nesvaluju vinu za problem hned na protistranu (muj partner: to neni chyba urednice, asi ses na ni blbe tvarila), nepouzivam tajemstvi, ktera mi nekdo sveril ve slabe chvilce (muj partner: a tenkrat jsi svindlovala pri zkousce na VS, tak urcite svindlujes cely zivot)

snazim se drzet tematu, argumentovat, priznat svou chybu a nahlizet na problem objektivne....ovsem to jsem pri kazde hadce sama
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:06:17)
7krásko, nápodobně, přesně tak o u nás běhá a přesně takhle jsem to myslela.

I názorová rozepře by měla mít štábní kulturu, jinak je to boj o moc.

A u nás ten boj vyhrává vždy jeden jediný, já se snažím sice věcně argumentovat, ale jsem přebita těmi podpásovkami, používáním jak ty píšeš tajemství...zveličováním jiných věcí, ignorováním dobrého...prostě stylem "padni kam padni, hlavně že já jsem vyhrál"
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:09:16)
Tanyo, já od ní omluvu ani nečekám, jen chci, aby mi dala pokoj.

Přesně tohle je styl, kterým reaguje i můj manžel: "já se vybleju, padni kam padni a samozřejmě jsem v právu a omlouvat se nebudu" Často jsou za tím právě ty jiné důvody.
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:11:14)
Antreo, tak se vrátíme k tématu.
Co se vlastně chceš naučit?
 Luc. 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:13:54)
....naučit... mě napadá: naslouchat druhým, přijímat kritiku, naučit ovládat svůj vztek, toleranci
co dál? ~;)
Ale pardon, otázka nebyl na mě. Beru zpět. Zakladatelka odpoví sama za sebe.
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:14:48)
A neutíkej přede mnou, představ si, že jsem tvůj manžel. Je to dobrá škola, tyto diskuse, pak ti to i v reálu půjde lépe :-)
Píšeš, že je flegmatik, což já v diskusi jsem taky.
Fakt se ti snažím nějak poradit.
 Tanya 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:14:24)
Antreo, jj, to je úskalí veřejných diskusí, proto jsem už skoro nechodím. Tohle byl přímo učebnicový příklad projekce.
Ale to už je od tématu:).
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:14:29)
"jak reagovala na Buchlovanku to dokazuje, přitom ona nenapsala nic špatného, ale schytala to fakt zhusta"

~t~~t~~t~~t~~8~~8~

takže uštěkaná ženská je běžný folklor a měl by za to být člověk rád


no nic, fakt končím, tady jde o to, že lidi zacítili "krev", čím víc budu diskutovat, tak vlastně tím budu podle nich ukazovat, že jsem štěkna apod.

takže jediné rozumné je odmlčet se a nechat je jít se realizovat na jinou diskusi, kterou založí zase jiná nešťastnice jako třeba Hádka s manželem v těhotenství...~t~~t~~t~ to byla mimochodem taky zdejším auditoriem označena jako hysterka

nebojte, každý je někdy naštvaný, na každého jednou dojde, příště v podobné situaci umyjou na rodině hlavu vám - děje se to tady skoro každý den ~6~

a nekončím proto, že jsem vytočená, spíš vidím marnost diskuse~3~



 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:17:21)
Tanyo, už když jsem tu diskusi zakládala, tak jsem měla pochybnosti, jestli to mám udělat, bohužel se mi docela potvdilo, co jsem si myslela.

No, neměla, lidi spíš využívají momentálních indispozici druhých a ten dotyčný pak vyzní jako blbec, egoista, štěkna...zde dosadit libovolně dle aktuálního tématu.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:19:20)
Z+2 já sebe idealizovaně nevidím.

Jen nechápu, proč se tady řeší ne útok jedné strany, ale strana, na stranu které byla vznesena nadávka.


No, to jsou ty davové psychózy na rodině.~8~
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:21:08)
Antreo, ale my vidíme, že to Buchovanka přestřelila, neměla to psát, ne proto, že neměla pravdu, ale že píchla do vosího hnízda...
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:17:32)
Antreo, patnáctý pokus (jsem na to zvyklá z domu:-). Vrátíme se k tématu. Chceš se naučit úctě k sobě a sebepřijetí...? Nebo co skutečně chceš? Vypustit páru? To beru, to je legitimní důvod založení diskuse... ale to se pak těžko radí.
Krev necítím, to mě nezajímá.
 Luc. 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:24:12)
promiň Antheo, ale jak uštěkaná ženská se tu zatím prezentuješ jen ty.

Niky se tě snaží pomoc a ty nereaguješ. Proč?

Jdu dělat něco smysluplnějšího ~3~
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 21:32:42)
jdi...do háje...opakuješ furt to samý...~Rv
 Z+2 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:15:04)
To si vážně myslíš? Myslím, že k tomu aby jsi si udělala náhled na to jak se hádáš a neviděla sama sebe úplně idealizovaně, si stačí v střízlivém stavu pročíst tuhle diskusi. ~6~~6~~6~
 Raduza 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 13:57:20)
Můj chlap to dělá a nízkým sebevědomím netrpím. Já bych asi tipla, že je to naopak. Nedovedu argumentovat, neumím se konstruktivně hájit, nemám pravdu, ale za žádnou cenu to nemůžu přiznat, tak budu kopat do partnerky - uvažování muže. Já už se poslední dobou nehádala, ale samozřejmě se všechno ukládalo, takže jsem jednoho dne bouchla. Od té doby je klid a pohoda. Pokud hledáš sebeúctu, tak asi zajdi k psychologovi, takto jaksi poradit nejde :-(.
 Inka 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 13:57:32)
Tak příště kup normálně dovolenou, třeba na first, to je levnější a v lednu mu dej napsaný, kdy si má zařídit dovolenou a hlídání psa. Bude na to mít půl roku, když si to nezařídí jeď s dítětem sama nebo vem kamarádku nebo mámu.
 Procentka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:40:36)
Inka ~R^
ASERTIVITA..!
 Feliz 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:04:38)
Chvíli mi trvalo, než jsem našla toho zakopanýho psíka. Není problém jen ve tvém manželovi. Pokud nemůže tchán (není to jeho povinnost, jeho pes to není), to opravdu nemáte kamarády, kteří by pomohli?
Pokud se chceš naučit nenechat si srát na hlavu, pak nech psa manželovi a na dovolenou je´d sama a dítětem. Vřele doporučuji a uvidíš, jak ti pak jeho NEFÉR hádky přijou malicherné ~;)
 darinanina 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:11:29)
My se vždycky dohodneme co kdo obstará a pak je jednoduché se tím řídit. Rodělíme si úkoly a není potom prostor pro hádky. Ovšem nesmí ten druhý napadat to, co někdo zařídil, že to udělal špatně. Systém je měla jsem to zařídit, je to uděláno. Pokud se Ti to nelíbí, příště si úlohy vyměníme a zařídíš Ty. Jinak si myslím, že se hádají lidé, kteří trpí komplexem méněcennosti. Aby si dodal sebevědomí, začne Tě napadat, protože ví, že to přece nemůže nechat na sobě. Chce to domluvu. Dám příklad na Tvém povídání.Říkáš Ty: Představ si, že chudák Tvůj tatínek jde do nemocnice a nemůžou nám hlídat psa. Mě je ho tak líto, že bude v nemocnici. Ale Ty jsi šikovný a chytrý Ty určitě něco miláčku vymyslíš, abycho ho mohli někam dát. Co já bych si bez Tebe počala. Takže takhle by to mělo fungovat. Pokud začneš vše zařizovat sama, tak Ti to už zůstane a manžel si pak připadá nevyužitý, hloupý, nepotřebný , jen jako mašina na peníze. Stačí říci, Ty to zvládneš jsi super, ostatní chlapi Ti nesahají ani po kotníky.Jsem ráda, že mám právě Tebe. Když to postavíš tak, není možné se pohádat. To prostě nejde.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:13:55)
A na to někdo skočí? :)Tohle mnoha rodinách opravdu není cesta, pokud bych takový postup použila já, nejedeme nikam, partner by řekl, že se v tom nevyzná, že to nechápe a že ho to vlastně ani nezajímá. Něco zprodukovat, to neuměl nikdy.
 Feliz 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:31:06)
Tak takhle kdybych mluvila s mým chlapem, tak ...já ani nevím, možná by mi dal studený obklad na hlavu ~t~
Tohle někde funguje?
 darinanina 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:52:59)
Ano opravdu funguje. Já vím, že to zní úplně pitomě, ale já to tak doma dělám. Jenže to tak musí být od začátku. Ne teď, když vás muži znají a ví co a jak. To by odpovídalo, že by vám dal studený obklad na hlavu a nebo si myslel, že si děláte srandu. Bylo to dáno jako příklad, když postupně pomalu se to zavede do roka to chlapovi ani nepřijde. Oni chtějí úctu a obdiv. Jsou ješitní více než ženy. Chce to zahrát na správné struny. Já vím je to těžké. V mládí až do 40 let jsem to praktikovala špatně. Potom najednou jsem zjistila, že pravdy našich babiček, které jsou psány velice složitě v psycholgických knihách opravdu fungují a platí. To neznamená, že jste hloupé, nebo neschopné. Jen mu dáte prostor, aby se mohl ukázat. Jinak můj ví, že jsem chytrá, nemusí se za mě stydět ve společnosti, ale všichni zírají jak to funguje. Moje 2 mladší kamrádky postupně na to velmi pomalu najely a po 2 letech si to chválí jak to funguje.Já to dělám i proto, že mě každé zvýšení hlasu nebo hádka by velmi stresovaly a tak tím pádem je to vše bez hádek. A to jsem také hájila svou pravdu a vše zařizovala a dělala. Stačí, když jedna strana je klidná, druhý se přizpůsobí. protože uznejte, jak se chcete hádat, když ten druhý Vás vlastně chválí a nekritizuje. On ani neví, že je kritizován. Vše záleží na podání toho co chci.Když bych s Vámi mluvila, tak je to lépe pochopitelné, než když je to napsané. Když jsem si to přečetla, tak to opravdu zní jak pro debily. Ale podané to mírným, lichotivým tónem, tak to každému, i který se chce hádat vyrazí tzv.zbraň z ruky.Pochopitelně neplatí u asociálů, psychopatů a tak. Tam nejde dělat opravdu nic. Ale u normálního chlapa to zabere. Ale musí se polehoučku, aby se nevyděsil, že patříte do cvokárny. A nemusí být ani kliďas, klidně mírný cholerik a je jak beránek. Je to dlouhodobá zkušenost. Nicméně jsem na to musela dozrát. Funguje to skoro 20 let.A pozor platí ne na primitivy, ale i na VŠ a otitulované.
 Feliz 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:56:40)
Mně to přijde jako dělat z chlapa debila. Už xx let mluvím na svého muže upřímně a funguje to taky.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 16:19:37)
Souhlas ~R^~R^~R^
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 19:21:15)
Mirko, to jsi se takhle trápila se současným partnerem a on se poněkud srovnal, nebo to, o kterém jsi psala předtím, to byl předchozí partner - jak tě duševně zdecimoval?
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 19:25:55)
jinak Mirko, to že jsem chytrá a dokážu přijít na příčinu, to myslím partnera taky těžce štve, pro něj bylo přijatelnější, když jsem kdysi byla daleko víc submisívní, ještě se po takovém konfliktu a znectění z jeho strany omlouvala~f~ no trubka, jenže časem když jsem se začala ohlížet za sebe, vystopovala jsem jisté zákonitosti, věci které se neustále opakují a jeho opakující se chování a v některých případech jsem poznala, že naprosto nebyl v právu, ale tento kalibr+citové vydírání nasadil stejně

takže ona na tu optiku pomůže retrospektiva roků, akorát že na druhou stranu utrpí city k němu, protože si říkám "kruci, když to udělal stejně tehdy, kvůli naprosté blbině", tak to nebude tím, že já jsem káča
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 19:35:05)
já byla taky submisivnější - změnilo mě dítě - kupodivu, že, kdo by to čekal....
hlavně ale taky vědomí, že nechci, aby můj syn viděl, jak se ke mě jeho otec chová....začalo mi mnohem víc vadit jeho chování a začala jsem se proti tomu ohrazovat...

retrospektiva roků pomoci může - ale záleží na osobnosti toho druhého-nespolupracujícího partnera a na tom, kolik ty vydržíš a jak moc se chceš obětovat pro nejasný výsledek ..
mě to, díky bohu, vyšlo...

kamarádka shodou okolností řeší nemlich to samé jako já před rokem...její manžel je flegmatik... a oni se fakt rozvedou, on se měnit nehodlá a ona to už není schopna dál vydržet ...
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 19:27:23)
duševně mě zdecimoval mm...

jsme spolu už 10 hlavně díky tomu, že jsem "Matka Tereza", trapně a konzervativně ctím úplnou rodinu pro své dítě, miluju toho Dr. Jekyla v něm (Mr. Hyda nenávidím do morku kostí- ale už s námi téměř není, někam se ztratil)
ale hlavně! kvůli tomu, že těsně před hlavním líčením o úpravu poměrů k synovi (on požádal přesně před rokem o rozvod) mm konečně došlo, že fakt jsem asi jediná, kdo s ním vydrží a že by měl děkovat nebesům, že nás má .... Co k tomu prozření vedlo nevím - odmítá mi to říct... prý na to ještě není čas...


 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 19:29:28)
10 let - jsme spolu, už mám dost, měla bych jít radši domů...

držím Ti palce!!! fakt!
 Máma + 7/09 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 16:09:37)
JJ, pravdy našich babiček. Jenže já už jsem se bohužel narodila do jiné doby. Emancipované, bych řekla. Už se neumím takhle ponižovat a dělat blbce ze sebe i jeho (ačkoli ti věřím, že ti to chlap žere). Chválit chlapa jen za to, že dejchá, už se asi nenaučím. ~d~

Probudilo se mi dítě, mrknu sem večer.
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 21:34:54)
~a~s tímhle přístupem by mě mm poslal...do p.hájezelenýho... že z něj dělám blbce a idiota...
 Persepolis 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:37:49)
Tohle je tak typicky chlapský~:(
Mám to v bleděrůžovym doma.
Vrchol byl, když jsme před lety pokládali koberec do dětského pokoje a manžel ho polil lepidlem : " To je tvoje vina, kdyby ses pořádně dívala, tak bys ho mohla dát včas na stranu, abych do něj nekop!"~d~
 Raduza 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:40:01)
Persepolis u nás taky, a můj otec je naprosto to stejné. Můj bratr si to nedovolí jen k manželce :-). Ale fakt záleží na tom jak to podané a jak moc prohlubované a co všechno se v hádce řekne.
 Persepolis 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:40:07)
Ale citově se mě to nedotýká.
Pošlu ho do patřičnejch míst a myslím si svoje~;)
 Feliz 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:54:45)
Já musím být typický muž, protože tohle chlapovi vždycky řeknu já ~t~ Ale pak uznám, že jsem se narodila jako typické nemehlo a slon v porcelánu.
 MaTaTa 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 14:47:45)
Ahoj.
nedá mi to neodpovědět,protože já takové peklíčko zažívám s tchýní,jsem pořád,jak na pranýří,ať udělám,co udělám nikdy jí není dost dobré,prostě na vše má odpověď obrácenou proti mě,naposledy před 2týdny,už mě dostala tak,že jsem zdrhla pryč,protože už jsem toho měla dost,samozřejmě bych jí mohla vpálit její mínusy,ale já nejsem takový neomalenec,ale normální člověk,který respektuje toho druhého i s chybama
co na to říct,sna každého by to rozhodilo,myslím,že to není o sebepřijetí a nejlepší je se s takovýma lidma nestýkat
tak jsem moc neporadila,ale držím palce,ať zas vysvitne slunce~;((
 Luc. 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:07:02)
Niky
tvému příspěvku ((11.8.2011 14:30:47), ale i dalším tleskám~g~. Vystihla jsi přesně můj názor. Chvíli jsem jen četla a dělala si názor. Zakladatelka nesnese kritiku na svoji osobu, to jak reagovala na Buchlovanku to dokazuje, přitom ona nenapsala nic špatného, ale schytala to fakt zhusta, Jestli se Antea tímto způsobem jako tady hádá s manželem, tak ať se nediví, umí ho zřejmě dobře vytočit. Musí mít pravdu za každou cenu, nehledě na následky.

"Nesouhlasíš s mnou, máš jiný názor, dovoluješ si mě kritizovat, drzost, od teď se s tebou nebavím" Anteo, ty neumíš diskutovat jinak než někoho napadat a nebo se urazit přestat kmunikovat?

Promiň, ale opravdu se tu prezentuješ jak hádává nesnesitelná ženská. Zkus se uklidnit a přijd znova až se vydýcháš.

A řeknu tě jedno, nikdo nemá právo kritizovat rodiče svého partnera, to se nedělá.


 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 21:42:26)
ty se jdi taky picnout, luc-luc - v každém z tvých příspěvků se tady do Anthey navážíš a vyzdvihuješ ty, které to dělají taky...
Buchovanka přestřelila - já jí mám ráda a tohle mě tedy zrovna od ní dost překvapilo...
Anthea na ni reagovala tak, jak reagovala - možná až zbytečně dlouho, tady to nikam nevede.. zas ale, každá akce předchází reakci, že...
...nikomu bych nedokázala napsat to, co ona....
 Máma + 7/09 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 15:24:23)
Měla jsem doma naprosto to samé. Téměř do písmene (jen upozaďování před rodiči jsme neřešili).

Naprosto tě chápu. Radu ale nemám. Já jsem nakonec odešla.~d~

Tím ti neradím se rozejít. To se takto od pc samozřejmě nedá - vůbec vás neznám. Chci ti jen napsat, že to znám, chápu tě a že já jsem to řešila takto.

Jaká byla tvoje sebeúcta před ním? Šlo to nebo taky bída? Zkoušela jsi se poradit s psychologem?

 Roya 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 16:21:17)
"Jak se naučit něco, co už nemám dané od dětství, přestože partner mi v tom rozhodně nepomůže - sebeúcta, sebepřijetí. Protože vím, že předně musím změnit sebe, kdybych byla jiná, budto bych nezačala žít s ním, nebo by se mezi námi nastolily naprosto jiné poměry.

Dokázat jste tohle někdo? On mě tedy rozhodně nijak sebevědomí zvedat nebude,"

Antheo, je skvělé, že si uvědomuješ, že ti partner "jen" nastavuje zrcadlo. To je základ pro změnu, a leckdo si ani to neuvědomí a proto se svou situací nic nemůže dělat (leda utéct). Ty utíkat nechceš, chceš se naučit přijmout sama sebe. To je to nejtěžší v životě (pro toho, kdo se nepřijal už v dětství), ale mám pro tebe dobrou zprávu - jde to. Můj manžel je ten poslední na světě, který by mi zvedal sebevědomí (zatím jsem se ještě neusnesla, jestli bohužel nebo bohudík ~;))- ale právě to mě dovedlo k tomu, že si ho musím zvednout sama. Jak se to naučit, na to existují jak knížky, tak třeba (například) seminář http://www.modraalfa.cz/, který (v začátku) pomohl mně.

Jinak diskuse, kterou jsem prolétla, mi připadá úplně jako že vlak jede po jiné koleji, jak říkával náš matikář...~d~
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:09:45)
Antheo, psala jsem svuj nazor vyse a diskusi jsem necetla, jen Tvou reakci na mne.

Mam to urcite stejne jako Ty, ale ja je mi skoro 45 a nechci se s partnerem uz rozcilovat, je to k nicemu. Drive jsem se ferove hadala, argumentovala, ale nemelo to smysl. Takze ted se uz nehadam, necham ho vyrvat, je mi jedno, co rve. On by moje argumenty stejne neuznal. Proste neni to fer chlap, ani v hadce ani jinak. Aspon podle toho, co ja si predstavuju pod pojmem fer.

Se sebeprijetim nemam problem. Jak jsem tady psala vickrat, vztah je jen jedna vysec z meho zivota, jeste mam dite, praci, sirsi rodinu, veci, ktere mne bavi. Clovek se musi na vsechno divat z daleke parspektivy.

Na diskuterky nedbej, pokud se do tebe navazeji. Kazdy je omezen svym vnimanim, svymi zkusenostmi, svou inteligenci, svou emapatii. Kdo to nema stejne jako Ty, tak se bude navazet a psat, jak to ma on, coz Ti je k nicemu.
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:11:50)
a jeste neco, driv jsem hledala chybu jen u sebe....pak jsem se naucila hledat chyby i u jinych a dost mi to pomohlo
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:14:25)
No, chyby jsem viděla vždycky oboustranně a snažila se odhadovat, nakolik jsou vzájemně kompatibilní. Víceméně to vyšlo - předpokládané třecí plochy třely, to, co bylo fajn zůstalo fajn. ~;)
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:17:35)
7krásko, já třeba tento extrém v běžných vztazích neměla nikdy, jakože vidím chyby jen u sebe nebo jen u druhých. Vztah je minimálně o dvou lidech a oba participují buď na zlepšení, nebo na zkáze.
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:21:34)
mne by zajimalo, jestli diskuterky i v praci (stejne jako ve vztahu) resi aktivne kdejaky problem a davaji vypoved pri kazdem konfliktu....kdybych to delala ja, tak kam bych prisla
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:23:37)
7krásko, tady nikdo krom asi jedné diskutérky neradil výpověď, ani odchod.
Všechny jsme radily nějaké řešení.
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:23:09)
Niki, prave o takovych jako Ty pisu....jsi omezena vlastni zkusenosti

co kdyby tady nekomu radily jen ty, ktere mely naprosto stejny problem, a ostatni se do zakladatelek nenavazely a proste drzely pusy?
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:24:19)
7krásko, asi jsi mě nečetla pozorně, protože já ŘEŠILA stejný problém jako zakladatelka.
Jinak všichni jsme omezeni vlastní zkušeností:-)
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:24:50)
Sedmikrásko, myslím si, že v podobné situaci je spousta lidí. Taky vybíráme dovolenou, taky nám třeba někdo onemocní a nemůže hlídat zvíře. Ale my se kvůli tomu prostě nedohádáme.
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:27:12)
a mohl by tady radit jen ten, kdo se kvuli dovolene pohadal?
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:28:57)
ostatne zacinam zastavat nazor, ze nejlepsi by bylo zazit presne stejnou situaci s presne stejnym partnerem....aby mohl nekdo radit, jak na nej
 Dalalmánek 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 19:13:20)
To se ale mýlíš Sedmikrásko, protože ten, kdo zažívá stejné situace jako zakladatelka, dělá pravděpodobně stejné chyby, takže těžko poradí.
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 19:21:52)
ale ale...

nevylučuju, že by to s jinou partnerkou (ostřejší) bylo jiné, ale spíš, v tomto případě, by si tu jinou jako partnerku nevybral...!
něco si o tom načti....tahle paušalizovat a generalizovat, tom miluju...

...
já jsem měla několik dlouhodobých vzahů (s těmi partery jsem i žila v jedné domácnosti), ale problémy tohoto rázu jsem měla až s mm...problém byl, že jeho jsem poznala v době, kdy už jsem se chtěla "usadit", zamilovala jsem se do něj a brala to jako výzvu....mladá, blbá, najivní...
...

já na to potřebovala psychologa, aby mi po těch letech trápení řekl, že já jsem o.k. a nedělám nic špatně, že reakce mm nejsou normální a dospělé...
a že on na to dřív nebo později přijde, že se chová jako b*b... přišel za minutu 12... málem o nás ale přišel...

ona to bude mít velice obdobně, tvrdím si říct - navíc, když, jak píše, její muž není King, spíš naopak - je to zakomplexovaný člověk, který si svou frustraci takhle vybíjí....



 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 19:30:13)
ostřejší partnerku by si nevybral to sedí - já mu říkala, že jestliže dělá semetriku ze mě, je vidět, že žádnou nepoznal a že by skutečně potřeboval zažít, co je to štěkna /už jsem takové ženské poznala to bylo "ano maminko, už mlčím/ - na čež on řekl, že "by s takovou nebyl"

takže ta jeho skvělá logika je, já jsem sice "špatná", ale on mě toleruje...moje verze je, že skutečně sebevědomé asertivní ženské by se na hony vyhnul

kdybych jednou dospěla do téhle fáze a i finační samostatnosti nevím, jak by to dopadlo

---------

Jinak - obávám se...u nás partner prezentuje "že je mu fuk, když mě ztratí, že si polepší, bude mít klid"
Klidem je myšleno klid furt, nonstop, což je v partnerském svazku sci-fi.
Přijde mi, že nemá dostatečnou motivaci.
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 19:37:45)
...no jo, chlapský kecy v kleci....

mm se taky presetnoval a očividně mi dával najevo (dokud byl synek malý) že je tady on, a já+syn... ne my 3... že on se nebude přizpůsobovat, pokud mě to nevyhovuje, ať se zařídím jinak, ale on prostě udělá to, co má v úmyslu... že je mu to fuk....

fakt držím palce!~6~~6~
 Roya 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:30:59)
Niky, možná právě proto je pro tebe těžké si představit, že někdo část života viděl chybu jen na druhých a sám se koupal v ukřivděnosti. A když si pak najednou uvědomí, že si to vlastně způsobuje sám, a potřebuje podporu (kterou asi nemá ve svém okolí) k vykročení na cestu sebezměny, tak dostane kartáč a vmetou mu všechny jeho nectnosti... Takového člověka to samozřejmě hodí do obvyklé - problematické - reakce. Nikdo se nezmění v jediném okamžiku; myslím si, že je mnohem přínosnější dotyčnou podpořit, a posléze jí i v dobrém poukázat na způsob, jakým reaguje, než ji popichovat - to ji jen dostane do negativních emocí a v těch jak známo IQ rapidně klesá každému.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:38:28)
Royo, myslíš to dobře, ale já myslím, že pod rouškou dobrých rad je často skrytá právě snaha dostat dotyčné do těch negativních emocí.

Kdyby to nebyla pravda, nikdo by se neradoval, že se "někdo odkopal" atd.
Spíš bych řekla, že se na podobné reakce vysloveně číhá, v tom mě utvrdilo /já se k tomu fakt vracím nerada/, jak bylo ignorováno chování jednoho z diskutujících, ale druhý byl za stejné rýpnutí označen nálepkou hysterik.

Dá rozum, že člověk, co je na něco naštvaný, když bude ještě následně napadený někým dalším, určitě nebude nastavovat druhou tvář - a nejspíš to ani nebude ignorovat. I když i to jsem měla původně v úmyslu.~k~
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:41:21)
"ostatne zacinam zastavat nazor, ze nejlepsi by bylo zazit presne stejnou situaci s presne stejnym partnerem....aby mohl nekdo radit, jak na nej"


~R^~R^~R^ asi tak 7krasko, ostatně nesmělé reakce pár lidí mě přesvědčily o tom, že někdo má k tématu co říct z vlastní zkušenosti, ale ve zdejším klimatu si prostě netroufá

tady se většina diskusí zvhne do řidi, protože se do ní nezapojují ti praví lidé
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:42:55)
7krasko, díky za nabídku, utřídím si myšlenky a kdyžtak se ozvu. Mail jsem si napsala.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:46:47)
7 krasko, zase musím souhlasit. Můj partner je z pohledu jiných lidí - skvělý mírný chlapík, s každým se bojí vyjít kulantně, nikdo by netypoval, jak se chová doma, že dokáže tak řvát a co říkat. Před rodiči taktéž úzkostlivě zachovává image, rodiče nesmí ani střípkem tušit, že by vůbec někdy měl nějaké domácí problémy nebo neshody. Byl by zelený vzteky, kdyby se něco prolátlo, protože rodiče musí vidět, že on to má ok.

celá jejich rodina je hodně o dekóru, ani si netroufám odhadnout, jak je to v soukromí mezi jeho rodiči, myslím, že matka umí sklopit uši

 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:49:29)
Jo, tak to je jasný - problém má on! Ty jsi pro něj skvělý a levný hromosvod!
Ví moc dobře, že jsi služná a že mu to v podstatě nemáš jak vrátit!

Nikde jidne si to ventilovat nedovolí, vlsatně to ani neumí...!

Bacha na to - taky by tě to mohlo semlít - vím, o čem mluvím z vlastní zkušenosti...
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:54:58)
asi tak 7krasko, i v těch úzkých mantinelech jsem se to snažila nějak vybrat a ulavírovat, aby dovolená byla

načež jeho reakce byla taková, jaká byla ~a~~a~ "jsi neschopná dovolenou vybrat"...sice jsem se pokoušela vysvětlit, že když je dost limitů /vlastně to ještě mělo být autobusem přes noc kvůli děcku, odjezd z našeho města, což jsem do těch limitů zapomněla dodat...jo a on z pracovních důvodů a vzhledem k tomu, jak se odjíždí turnusy a překrývá se to s jeho prací, tak dva týdny jet můžeme, pak dva nepřipadjaí v úvahu, pak zase dva jo.../...no prostě hokej a on se pak takhle zachová a tohle mi řekne~8~ jako kdyby ten výběr byl jen o tom, co si zpovykaná panička vyzpomene a neumí se rozhodnout
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:59:00)
no, vždyť si odpovídáš sama....
nebo si Tvůj manžel myslí, že jsi kouzelnice???
Možná by nebylo od věci mu vysvětlit, že nejsi....

protože pokud máš v úterý koupit hranatou červenou židli s polstrováním v Jičíně a všude mají na skladě jen červené a bílé kulaté dřevěné Thonetky, tak máš asi smůlu - to není o neschopnosti, ale o nereálném zadání...

 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:59:13)
ja ty mantinely znam, mame to kazdy rok s dovolenou stejne, termin (podle partnera) vim na posledni chvili, pak musim najit apartman na urcitem velmi omezenem miste, ktery ma volno atd.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:57:34)
"Jo, tak to je jasný - problém má on! Ty jsi pro něj skvělý a levný hromosvod!
Ví moc dobře, že jsi služná a že mu to v podstatě nemáš jak vrátit!"


jo, to přesně sedí. Jsou tu i jiné věci, proč se cítí navrch. Já bych to označila jedním českým slovem, ale nechci být zase něčím osočená.

No, kdo něco podobného zažil, ví, co myslím. Jak se chovají určití lidé, co jsou navenek za každou cenu hodní, nikde se neventilují - na místě, kde se cítí jistí v kramflecích.

 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:58:20)
Antheo, mám z toho pocit, že snad svého muže nemáš ráda. Nepíšeš o něm moc hezky.
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:59:41)
no, to nevím, je spíš smutná z toho, jak se chová...

... mě spíš přijde, že on nemá moc rád ji....
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:04:25)
Buchlovanko, pojem rada-nerada je uplne jina kategorie, nez o ktere se tady diskutuje

tady se bavime o tom, ze nekterym chlapum se tezko zavdecis, v hadce se chovaji nefer, spatne se s nimi jedna...bud rada, ze neco takoveho nemas doma

takoveho chlapa muzes mit rada nebo nerada, ale to nic nemeni na tom, ze on se proste chova spatne

kdyz ho budu mit sebevic rada a budu mu to porad davat najevo, tak on se nezacne chovat jinak (vyzkouseno)
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:09:51)
~R^~R^
jen, když bude sám chtít se chovat normálně, bude to fungovat, jinak ne....

a je úplně jedno, koho má za partnera
(opět z osobní zkušenosti - jeho první partnerka, ač úplně jiná než já, s ním měla úplně stejné problémy, jako já - to vím od její nejepší kamarádky...- no comment)

Teť už je ale milášek~m~, došlo mu to, zřejmě...
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:06:11)
ostatne Buchlovanko, chce se mi napsat, ze asi zijes na jine planete, ale spis to bude tim, ze mas doma hodneho feroveho chlapa a neumis si tenhle typ cloveka predstavit
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:10:40)
Sedmikrásko, to asi mám, ale kdybych si dovolila stěžovat, že jeho rodiče slíbili hlídat psa a nemůžou, protože tchán jde na operaci, tak to by asi už tak hodný nebyl.~;)
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:14:05)
"kdybych si dovolila stěžovat, že jeho rodiče slíbili hlídat psa a nemůžou, protože tchán jde na operaci, tak to by asi už tak hodný nebyl"

tak to je taky vysvetleni :-))))))

at je muj partner jaky chce, tak si muzeme otevrene navzajem rict, co se nam nelibi na nasich rodicich...je fakt, ze pak se obcas doslechnu "jsi uplne jako tvoje matka", ale nemusim se pretvarovat a tvarit se, ze mi na jeho rodicich nic nevadi, kdyz mi ve skutecnosti vadi.....to je podle mne projev vzajemne lasky vetsi nez kdyz pred nim budu skryvat svoje pocity, nemyslis, Buchlovanko?
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:15:36)
ostatna slova "bych si dovolila stezovat" mne ve 21.stoleti dost prekvapuji
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:16:24)
Co tě na nich překvapuje?
Kdybych před manželem kritizovala jeho rodiče, nejspíš vyvolám hádku. To nechci. Tak to nedělám.
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:15:43)
Manžel rodiče velmi ctí a respektuje, proto je naprosto nekonstruktivní je jakkoliv kritizovat. Stejně s nimi nic nenadělá. Jen ho to bude mrzet.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:18:29)
Nekonstruktivní = bojíš se konfliktu s manželem
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:19:07)
Nebojím se konfliktu s manželem. To je špatně postavené. Myslím si, že manželé by konflikty měli minimalizovat. To je celé.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:21:15)
Buchlovanko, kolem některých věcí se dá "tančit" a obcházet je. Já to bohužel taky dělám. Ale tohle byl případ, kdy nebylo kam tančit.
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:25:16)
No tak vybuchly emoce, tys mu vyčetla rodiče, on tobě taky, on ti vyčetl, žes nezařídila dovolenou, ty si o něm myslíš, že to neumí, možná jsi mu to taky řekla. Tak se zkuste udobřit a honem něco náhradního vymyslet i se psem. Penzióny a chaty jsou poloprázdné kvůli počasí, v ČR nebo v blízkém okolí určitě něco najdeš.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:33:34)
no, to nevím, je spíš smutná z toho, jak se chová...

... mě spíš přijde, že on nemá moc rád ji....

Mirko, právě tak to cítím. Jsem "milovaná" když se chovám dle určených limitů. Asi jako zcestní rodiče, co říkají Mařence: "nemám tě rád, protože mě zlobíš. Až se budeš zase chovat, jak mě se líbí, budu tě mít rád."

No, je mi jasné, že víš, o čem mluvím.

Tihle lidé si totiž tohle chování dovolí jen někdy a k někomu. Většinou kdo je na nich nějak závislý, což je smutný, spíš uznávám "pruďasy ze zásady", ti vybuchnou kdekoliv, nic nezastírají, taky se pak spíš omluví

tohle je mnohem, mnohem horší
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:36:08)
jinak Mirko, kdysi jsem tenhle průběh považovala dokonce za svoji vinu, až když jsem víc zapojila rozum, došlo mi, že takhle by se chovat neměl, že jsou určité hranice

a taky, že to není nějaký výbuch emocí, ale to je prostě o tom, že se cítí v převaze

 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:39:29)
jinak Buchlovanko, o té minimalizaci konfliktů

já si nemyslím, že konflikty jsou hřích /to si myslí můj partner, proto se snaží zabránit jakékoliv názorové výměně - paradoxně tak, že vyvolá svým chováním daleko horší verzi...a to si přinesl právě z původní rodiny, kde žádné konflikty neviděl, myslí si, že být nemají, takže je nemá snahu normálně řešit/

konflikt je normální a pokud je vedený slušnou formou, může klidně proběhnout tak, že si dva sednou ke stolu s normálním tónem hlasu spolu mluví

to se ovšem nesmí považovat každý názorový nesoulad za hádku a ten druhý za nepřítele, kterého je třeba potřít

 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:43:33)
No, právě že podle mě ty rozdílné názory nemusejí vést ke konfliktu. Určitě to neznamená podřizovat se tomu druhému ve všem. Ale snažit se hledat řešení bez konfliktu. Jasně, ne vždycky se to podaří. Ale zatím ahoj, musím jít něco vyřídit.
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:55:45)
no, on se právě necítí moc v převaze, ač to tak na Tebe působí... spíš je nevyzrálý a není schopen se k danému problému konstruktivně postavit jako dospělý a zralý člověk tak, aby ho vyřešil ... on dává ruce pryč, vybuchuje, obviňuje... zasekává se a trucuje.... tohle je jeho vyjádření bezmoci ...

fakt to znám - tohle přesně dělal (a občas ještě náznakem dělá mm)

Když jsem to vyprávěla psychologovi (skončila jsem až tam...) říkal mi, že tohle má hodně chytrých,úspěšných mužů, kteří v práci řeší problémy jiných lidí (mm je advokát-fakt dobrý a úspěšný)... On je schopen tohle dělat a zvládat pro třetí lidi - ale doma už to nezvládá - jak se ho to jakkoli osobně dotýká, není schopen to ustát...vykolejí ho totálně jakýkoli problém, nebo i jeho náznak.... že je to znak sociálně nevyzrálé osobnosti...

já tedy netuším, co dělá tvůj manžel, ale u nás to přesně sedí...~5~

 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:59:07)
no když to je jako "doma nemají být žádné problémy, doma je oáza pohody a jak ten druhý nedokáže tu permanentní oázu nějak zázračně vytvořit" je všechno, doslova všechno špatně


člověk, který nebere tohle jako součást běžného života, ale jako šílený exces, že musí doma něco řešit, a není tam nirvána a ještě se partner nechová přesně podle jeho libosti
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 19:00:56)
Mirko, jeho převaha spočívá ve finační stránce a ve stránce bydlení - respektive on to tak cítí a z té pozice jedná. Dodává mu to jisté sebevědomí.

Vím, že mezi muži není žádný sebevědomý king, o to pak je pro mě každý konflikt horší, protože mám pocit, že jediný, na koho si troufne vystartovat, jsem já.
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 19:43:03)
jeho převaha? klasika - jsi na MD s dítětem a on ... Vás přece živí... v zimě byly tady v Pze takový poučný reklamy v MHD na psychické týrání...
.... já vás přece živím, a ty se flákáš doma s dítětem....~o~


~n~
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 19:43:19)
letím domů- pa.
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 19:06:06)
~R^~R^

jsi chytrá, dokážeš to dobře zanalizovat...
pokud ti nestačí, že já (a asi i někdo jiný) ti tohle říká, zajdi si někam k psychologovi- mě to fakt hodně pomohlo slyšet od odborníka-chlapa, že já jsem normální a on ...moc není....


průšvih vidím v tom, že tohle může sklouznout až psychickému (někdy i fyzickému) týrání - postupně, polehoučku... a je jedno, jaká jsi chytrá a empatická ... únosnou hranici to překročí, ani nevíš jak....
možná maluji čerta na zeď, ale ta hranice je tak křehká...
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:15:21)
hm, Buchlovanko, "dovolit si stěžovat" není zrovna normální výraz

podle mě, když to říkáš slušnou formou, bez urážek na stranu dotyčných, není to nic přes čáru

ale jestli je to u vás o tom, že "jsou povolená a jsou tabu témata", tak bohužel to není moc rovnovážný partnerský vztah

to se totiž nemluví o tomhle, aby se partner nenaštval, pak o támhle tom, aby neřval...a výsledek? rozhodně ne otevřený vztah, lavírování, co smím říct a co ne

mimochodem on moje rodiče klidně zkritizuje a já mu za to hlavu netrhám, já totiž netrpím syndromem věčného dítěte, podle mě jsou rodiče jen lidi, kolikrát i nemluví pravdu, dělají věci tak, aby vypadali co nejlíp

dělá to tak každý z nás, at je mu 20 nebo 60
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:17:54)
u nás jsou taky tabu témata a já jsem do jednoho hrábla

o tom to celé je ...a hrábla jsem bez urážek, věcně, jen vyjádřila zklamání

ovšem zatvářit se na tuhle zprávu stylem "skáču metr dvacet" - tedy z toho, že dovolená nebude a já věnovala energii zbytečnému shánění - jen proto, aby mě partner laskavě pohladil po hlavě /možná/ fakt nedokážu

prostě jsem zklamaná a je to na mě poznat, toť vše
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:20:43)
Antheo, a nešlo by sehnat nějakou dovolenou třeba tady nebo na Slovensku? Minulý týden jsem to tak udělala, otevřela internet a hned druhá chata byla zrovna volná. Dokonce tam berou i pejsky.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:24:06)
Buchlovanko, paradox je, že k tomu moři chtěl velice původně on, že by se jel vyhřát, já se k tomu stavěla neutrálně, nicméně pak jsem shánět začala i se trochu těšit - no a takhle to dopadlo.

to ještě na okraj

upřímně, já už nemám chuť shánět cokoliv, nejen kvůli jeho jednání, ale připadám si jako blbec, lítat do cestovky, 2x zadávat jiné termíny na poptávku destinace, kvůli jeho práci....no, už toho mám plný zuby, jako starání se mi vrátilo jen tím, že jsem neschopná
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:18:14)
Antheo, to je ono. Tobě kritika tvých rodičů nevadí, tak to manžel dělá. Kdybys naznačila, že ti to vadí, asi by se tomu taky vyhýbal, ne?
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:20:23)
ale vůbec ne, už jsem napsala, že on zdaleka servítkami netrpí ať vůči mě nebo mým rodičům /do očí by jim to pochopitelně neřekl/

kdyby jednal sám tak decentně, jak vyžaduje, byla by to taky jiná

jenže z jeho reakcí mám mj. pocit, že když dojde k nějakým problémům, nikdy nejsme na stejné lodi, kde je třeba vylít voda a zalepit podpalubí...on skončí do nejbližšího záchranného člunu co ho napadne a tradááá
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:01:23)
...můj děda měl na tohle moc pěkné a trefné slovo

... sprosťák....

několikrát jsem ho svému mm v dřívějších dobách řekla.
I to, že kdyby děda ještě žil, přetáhl by ho za to, co mi dělá holí...
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:44:13)
ja napisu, co si myslim, a je mi to sumak :-)

i rodina.cz je jen jedna z vyseci meho zivota, dost uzka vysec
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:33:36)
7krasko, díky za příspěvek z praxe.
Pro mě má jedinou nevýhodu, že ještě nejsem v situaci /nebudu rozpatlávat soukromí/, kdy bych si mohla jet po vlastní koleji jako u vás.

přesto díky, cítím za tvým příspěvem podobnou osobní zkušenost s podobným typem člověka


....

na ostatní nové příspěvky reagovat nebudu, ostatně citace, že "zakladatelka se kérovala do partnera, jak je nemožnenj", svědčí o překroucení, jako obvykle. Od začátku jsem psala, že ta "nemožná osoba, do které bylo kérováno kvůli její nemožnosti" jsem byla já. Nikoliv já něco podobného říkala partnerovi, ale on mě a mnohé další chuťovky. Já s tím byla jen nespokojena.

tečka
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:37:53)
Antheo, mám pocit, že to celé vnímáš jako nějaký boj, soupeření s partnerem. Ale myslím si, že je to špatně. Že mezi ženou a mužem by měla být snaha o co největší kooperaci, ne o soupeření o nadvládu. Aspoň já se na to tak snažím dívat.
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:41:14)
Buchlovanko, Ty sama mas zkusenost s nekym, kdo se hada nefer, vytahuje stare veci, taky tajemstvi, taky nesouvisejici problemy....pripadne Ti rekne "ty jsi uplne jako Tvoje matka/Tvuj otec" nebo podobnou podpasovku?
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:42:41)
nekteri chlapi proste za kazdou cenu chteji bojovat a kdyz nemaji s kym (v praci se treba boji), tak bojuji s manzelkou
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:44:55)
Pak je třeba hledat si společného nepřítele.~;)
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:46:09)
Ne, omlouvám se, chápu, že někdy to prostě nejde, že někteří lidi jsou konfliktní až hrůza. ALe třeba v případě zakladatelky si myslím, že udělala hodně chyb sama. Už její styl komunikace - muž nemožně vybírá dovolené (a nejen dovolené), neumí se hádat... svědčí o jakési neúctě k partnerovi.
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:48:53)
tohle objektivne byla krizova situace....manzel ma asi uzce vymezeny interval na vybrani dovolene, navic last minute zajezdy letos moc nejsou, kdo pohlida psa, pritom rodina chce jet na dovolenou....to je dost negativ najednou
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:44:31)
Mám zkušenost s tím, že pokud je někdo k hádce vyprovokován, v návalu emocí se něčeho podobného třeba dopustí. Proto se podobným situacím snažím předcházet, je to zbytečné a vysilující pro obě strany. Jasně, už se mi stalo, že jsem podobné věci vyslechla, ale je lepší smést to ze stolu a učit se spolu vycházet v dobrém. Třeba nezačít tím, že vyčtu manželovi, že jeho rodiče nepohlídají pejska, protože tchán musí na operaci. Ale snažit se to raději řešit nějakým náhradním hlídáním. Vůbec se totiž nedivím, že třeba vyjel, protože má určitě o svého tatínka obavy.
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:46:33)
Buchl., ja Ti na par dni poslu toho meho a zkus mu rict, ze jeho rodice neco udelali ne uplne dobre :-)
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:47:23)
Sedmikrásko, v životě bych si nedovolila říct přímo, že jeho rodiče něco neudělali dobře. To je základní pravidlo!!! Čemu se pak divíš? Navíc, v tomto případě jsou v tom zjevně nevinně.
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:53:35)
Buchlovanko a co bys teda manzelovi rekla? "Mam velky strach o tveho tatinka, protoze musi jit do nemocnice."...A jak by oznamila nemoznost hlidani psa?
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:55:06)
Řekla bych: Neboj se, dobře to dopadne. Zkusím se poptat po kamarádkách, jestli by některá nemohla psa pohlídat. Nevěděl bys případně o někom?
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:56:08)
se starsimi lidmi je nekdy potiz....meli rict otevrene, kdy budou doma a kdy budou moci hlidat psa, ale takove prime jednani se od nich neda cekat na 100%, protoze chteji vzdy vyhovet, ale ne vzdy mohou
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:57:34)
No právě - starší lidi. Vždyť to známe. Právě proto bych se nezlobila, zvlášť, pokud jde ten tchán na operaci. Opravdu, lepší než to vyčíst manželovi a nastartovat tím hádku by bylo operativně shánět jiné hlídání psa.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:11:53)
Buchlovanko, tak já ti ještě jednou odpovím, když chceš tak polemizovat.
Ráda-nerada. Pleteš si příčinu a následek. Nakolik k němu co cítím je jedna věc, druhá je:


Zkus si představit, když se k tobě bude partner takhle v jakékoliv rozepři chovat - obvyklá domácí klasika - jestli to nepoznamená tvůj vztah k němu a respekt vůči němu. On by chtěl být respektovaný jako muži dvě stě let zpátky, ale jakmile jsou třecí plochy, chová se jako dlaždič.

No ale z diskusí na rodině uznávám, že třeba mám jen jiný práh citlivosti, co snesu, protože tady se kolikrát vyvalí takových domácích chuťovek a špatného chování ze strany mužů, jen to ta žena možná jinak "lépe" "snáší".

Já si to popřít nedokážu, je mi z toho smutno. Když se takhle pere špinavé prádlo, nikdy to nezůstane bez následků. Já bych si představovala věcnou diskusi, ale protistrana jako příležitost kdo s koho.
 Němcová Božena 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:14:22)
Antheo, já ti pořád nerozumím. Podle tvého prvního příspěvku to vypadá, že onu hádku jsi nastartovala ty výčitkou, že jeho rodiče nemohou hlídat psa. A to rozjelo konflikt. Jistě, řekl nepěkné věci, to se v takové emočně vypjaté situaci stává. Ty asi taky. Právě proto je lepší podobným situacím předcházet.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:04:42)
7krasko, ono je to totiž i v duchu toho jejich rodinného hesla:

jevit se vždycky navenek jako hodný

ono to nic nestojí~d~ a když to mám říct na plnou hubu, na mého partnera to působí velice kladně.

Ten, kdo "dělá hodného" se mu jeví hodným, přestože druhé vyšplouchne.
A to není jen tenhle případ, to bylo i jindy a ve více nevinných situacích.

Navíc ono mu to vyhovuje, protože jeho rodina se pak jeví ok a ten, kdo se rozčiluje /tedy třeba já/, ten je ten špatný.

Jaksi už v tom zanikne to jádro a podstata problému, řeší se jen to, že kdo se navenek jeví že jedná mírně, je košer, kdo projevuje zklamání, je bídák.~d~

v něčem to u nich hraničí až s patologii, mě přijde, že tam se skutečné pocity neventilují, fakt by mě zajímalo, jak se třeba tchyně postaví tchánovi, když s něčím nesouhlasí. Nezažila jsem to za ty léta ani náznakem. A že je to normální a lidské, mít jiný názor.
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:09:05)
tchyne proste asi nejde do konfliktu...moje tchyne to ma takto...sice ji spousta veci vadi a bude si ostatnim donekonecna stezovat, ale sama nikdy do konfliktu nejde...videla jsem to na vlastni oci mnohokrat, desne si stezovala na mladsiho syna, do telefonu se rozcilovala a slibovala, jak mu to vytmavi, ale pak mu stejne vyhovela ve vsem, co chtel....a tak je to porad...spatne na tom je, ze tim poskozuje ostatni cleny rodiny (napr. financne)
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:19:33)
...nebudeš to mít jednoduchý...to už ale víš...
držím ti palce, a ~6~ tvé nervy...
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:55:08)
No jo, ale to musí oba. U jeho muže o tohle ve vztahu/partnerstí vůbec nejde!
Fakt!
Sama jsem to s mm zažila - naštěstí už je to pryč - Ťuk, Ťuk, Ťuk... to nejhorší rvalo to 3 roky....
Dost mě to semlelo- už se z toho psychicky hrabu rok a furt to není dobrý!

Nikomu to nepřeju!

Hodně mi pomohla akupunktura - na fyzično, teď mi pomáhá kineziologie - na psýchu... strašně, ale fakt strašně! zapomínám ~n~~n~~n~
Je to následek toho, že jsem se, abych s ním vůbec mohla být, snažila ty hnusný věci zapomenout - fakt mě mozek poslechl, ale tak nějak vymazal téměř všechno - a doposud vymazává~n~
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 18:07:20)
píšu jak hotentot - pardon...
u jejího muže samozřejmě!
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:39:31)
Antheo, pripadne mi muzes napsat na 7kraska@post.cz....pomuze Ti se z toho vypsat v soukromi.
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:14:45)
7krásko, diskutérky se snažily Antree poradit, jak takové situace zvládat. Třeba tvoje řešení je sice řešením pro klid v domě, ale ne pro dobrý vztah - je to takové odcizení. Někdo radil útěk.
Před tím je ještě spousta možností a ty tu padly.
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:18:46)
skoro 50-leteho chlapa nezmenim.....a 40-leteho jsem taky nezmenila...tady se porad radi neco menit a nekoho menit....a co treba radit se na ten problem tak neupinat a proste se na problem vykaslat?
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:22:52)
Ne, druhého člověka nezměníš a myslím že kdokoliv, komu je víc než 16 a není slabomyslný, se o to ani nepokouší.
Můžeš ale změnit sebe nebo své chování, své návyky, aniž bych ztratila sebe samu, a tím se změní i jeho chování k tobě. Ne tím, že do něj kéruju, jak je nemožný a měl by být lepší, ale že se JÁ chovám jako osoba hodna úcty, což v sobě zahrnuje komplex chování a projevů a myšlení, a uvidíš, že i ten partner nezůstane stejný.
A pokud ano, možná se změnil i tvůj postoj k potřebě takového partnera, a klidně ho opustíš.
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 17:26:19)
no nekteri partneri se budou chovat porad stejne, at se ja budu chovat jako objekt ucty nebo nikoliv....zajimalo by mne, jestli to je Tva vlastni zkusenost, ze napred ses chovala normalne (a partner se choval blbe) a pak ses chovala jako objekt ucty (a partner se zacal chovat jaksepatri)

odtedka budu chodit po byte a budu si rikat "jsem objekt ucty a podle toho se musi vsichni ke mne chovat" :-)
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 22:00:45)
mluvíš jako moje kinezioložka~y~~x~
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 21:59:55)
...přesněji, Tvoje řešení je řešení po 40-ti letech vztahu, k tomu se musí dospět, dozrát..vlastně se k tomu dožít...~j~~f~

...ona na to ještě nemá - je mladá, má malé dítě, on je taky mladý...plný síly a testosteronu, ješitosti,komplexů...
podle mne, tedy...
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 23:08:51)
Ted jsem se vrátila...Mirko, díky, je vidět, že to máš zažitý, nejsou to pro tebe jen teorie~x~

ovšem zdecimovaná jsi musela být taky hodně, cos psala, jak se z toho rovnáš...já to dokážu pochopit, protože citlivějšího člověka se takovéto útoky hrozně citově dotýkají

po pravdě, reakce v klidovém období - dotknout se zmínkou toho, jak se choval v hádce - tak on to zpětně popírá, bagatelizuje, nejsem si jistá, jestli kecá, nebo vysloveně zlečuje a resetuje mozek...každopádně pro mě každý takovýto propad je pád do propasti, důvěra ve vztah i budoucnost narušená, ale on to vůbec nevnímá, že se shazování a ty silácké kecy "živím..." na mě tak podepisují

a nikdy to nepřijme, že ten vztah zhoršuje, on když je to ok, tak se chová, že "to nic nebylo"

Jenže pro mě je to pokaždé jako začínat z bodu nula. A když dospěju na stupnici výš a už si říkám: jéé, je to ok...tak přijde konflikt, jeho popsané chování a pro mě zase začíná bod nula

do vysokého levelu takhle nemáme šanci se vůbec propracovat


A dopracovat se do stadia - nestojí mi za to se s ním ani pohádat - jak mají mnohé navenek harmonické páry - ale většinou už ty starší - tak to jsem se zatím nedopracovala...a bohužel bych se musela totál osamostatnit, abych si mohla jet po svém

No, ale to už je pak žití vedle sebe, i když navenek to může působit jako harmonie. Ale spousta párů starších generací tak žije.~d~
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(12.8.2011 10:54:22)
Přesně to, co píšeš, jsem zažívala na MD taky - pocity jsi vystihla naprosto skvěle! A taky takové to "tancování" jak o tom píšeš... nemlich to samé u mně - kličkování, vyhýbání - občas i jako "práce s h*vnem" - je to fakt stašné to takhle napsat, ale je to velmi trefné - musíš s ním pracovat tak, aby ses co nejméně zamazala, co nejméně nadělala, vzniklo co nejméně "škody" ....:-©

Já bych Ti za sebe fakt radila pro začátek pokec s nějakým psychologem.
Jak říkám, mě to moc pomohlo - vrátilo mi to jistotu v sebe samu.
Úžasné by bylo, pokud bys ho do manželské poradny dostala taky - buď samotného, nebo s tebou...ale nevím, jak moc je to u vás reálné.

Ta kineziologie je taky moc dobrá, ale je to síla (1/2 jsem probrečelal), zatím jsem tam byla jednou, chystám se příští týden na další...

Netuším tedy odkud jsi, ale kupř. tady v Pze jsou dobří psychologové v centrech i zadarmo. Můžu i konkrétně vřele jednoho doporučit - shodou okolností jsem zjistila, že jsem u něj byla nejen já, ale nezávisle na mě také mé 2 kámošky. Třetí jsem tam poslala....

Ze všech tvých příspěvků na mne dýchá ta šílená beznaděj a zoufalství, ve kterém jsem ještě zcela nedávno byla i já... nejhorší pro mě snad byl pocit, cože jsem to udělala tomu svému dítěti - vybrat mu takového otce ~a~!~n~
Mm navíc kritizoval i mou péči o synka, že se o něj bojí, když je se mnou - a to se v širém dalekém okolí najde opravdu jen opravdu velmi těžko obětavější a pečovatelštější maminka! I přes tyhle naprosto nesmyslné výhrady, které ovšem rád nahlas v hádkách vykřikoval, nechával nás celé dny sám, místo aby byl s námi, nebo alespoň s ním .... Věděl, že to je moje nejcitlivější místo a velice rád a z rozkoší mě tímhle trápil...

Když měl ale možnost někdy vidět děti v synkově věku a porovnat je (občas v prácim jak jsem už psala, s námi nikam nechodil, se synkem si moc nehrál), bezprostředně potom mu ve slabé chvilce ujelo, že oceňuje, jak se o něj starám, jak ho vedu...~q~
Fakt neuvěřitelné!!

Zakazoval mi řídit auto - nepůjčoval mi ho...mě, která měla hotový řidičák, ještě mi nebylo ani 18 let... 2x jsem jela se snykem do nemocnice s přehozeným vazem v lokti kočárkem a MHD, xkrát když byl nemocný, měl vysoké horečky a zvracel... a přitom mi auto stálo před domem, já ale od něj neměla klíče, ani doklady...jen 1x nás vezl - synek měl 41, byla zima, jemu byly mu 2 roky a byl na tom tak, že se nedokázal ani posadit, natož stát a on mě s ním nechal s tím, že jde připravit auto - které parkovalo na parkovišti před domem~o~- já jsem toho bezvládného chlapečka musela oblečeného a obutého položit na chodbě na zem, abych se mohla sama obout a zamknout... ~n~~n~

Když na ty věci z minulosti teď náhodou přijde řeč - představ si, že on si vůbec nic nepamatuje!! nepamatuje si, že mi kdy něco takového říkal - když mu teď říkám, jak strašně jsem se při tom cítila, jaká to byla bezmoc a zoufalství - je hodně překvapený - a tohle fakt není hrané~q~... úplně to smazal - vytěsnil, nepřišlo mu zřejmě důležité si toto v hlavně uchovat... jako kdyby měl zkrat a "zatmění mozku" ...ovšem škody, které tím napáchal jsou děsné....

Fakt Ti moc držím palce~6~~6~ moc moc Ti přeju aby se pro vás(hlavně ale pro Tebe) našlo co nejdříve nějaké dobré řešení, ať už bude jakékoli~x~
 Kudla2 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 23:20:11)
Antheo,

nečetla jsem celou diskusi, jen úvodní příspěvek... a fakt nevím, co s tím, jen Tě chci podpořit.

Vůbec si nemyslím, že bys byla štěkna, ani že bys něco udělala špatně v tom smyslu, jak tu někdo radil, žes měla vybírat déle ~e~~e~ nebo důkladněji či jak ~e~~a~~a~~a~

Chování Tvého muže vidím jako hodně problematické. Zase musím polemizovat s některými nicky, TOTO NENÍ CHARAKTERISTICKÉ MUŽSKÉ JEDNÁNÍ!!! Ale pár takových "vyhrát za každou cenu i podpásově" jsem poznala i mužů i žen a musím přiznat, že jsem na to nikdy neměla náladu a naštěstí nebyl problém to s nimi ukončit a o ničem se s nimi už nemuset dohadovat.

Ty to udělat nemůžeš a asi ani nechceš, když máte dítě. Radu fakt nemám, jen Tě chci podpořit v tom, že všechno, cos napsala, mi připadá normální. A píšu Ti to proto, že já sama po setkání s takovými lidmi jsem měla problém s tím, že jsem uvažovala, jestli jsem fakt normální já i moje požadavky, když to v nich vyvolává takové bouřlivé reakce.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 23:34:05)
díky Kudlo

paradox je, že on si představuje partnerský život jako procházku růžovým sadem a partnera jako někoho, kdo mu zabezpečí trvalou pohodu a taky to, jak on si určité věci představuje, zasadit se do určitých kolonek

dokáže vesele ignorovat fakt, že vydíračné nebo shazovačné řeči prostě v člověku ulpí, že sice vybojuje za každou cenu, protože na každou repliku má jinou repliku, ale ve výsledku prohrál - je to v podstatě jeho pomsta za konflikt, ale vlastně si svým odmítáním konfliktu, odlišných stanovisek, nebo vymyslení nějakého řešení, případně ústupků - paradoxně vyrobí daleko větší konflikt, než by původně nastal, kdyby nenasadil své kalibry, držel se jednoho problému, neurážel

protože jen světice, někdo rezignovaný nebo na antidepresívech vydrží nesnažit se obhájit nebo k tomu něco říct...nehledě na to, že třeba tohle jsou věci, které by se měly nějak řešit, nestačí si myslet o zadeli, to prostě jde aplikovat jen sem tam


a jo, máš pravdu, tihle lidé totiž mají svůj názor na život a slabší povahy dokážou totálně znejistit, jako já to kdysi tak nevnímala, dokonce jsem se v začátku usmiřovala stylem: omluvy na komflikt, a že už se hádat nebudu - akorát že jsem pochopila až časem, že mě tlačil do role submisíva a viníka za problém od začátku.

U té dovolené je to klasika - našel "viníka" tedy neschopnou partnerku, ta může za to, že ta dovolená nevyjde. Nemusí to tudíž už řešit, v duchu si nepochybně zdůvodnil, že když se na dovolenou nepojede, je to vlastně z důvodu, že se s ním ta semetrika pohádala. To je zástupný důvod, ten skutečný se takhle zastře. A ještě bych se měla navíc cítit provinile.

No, za soužití s ním bych skoro udělala vejšku z psychologie. Na začátku by mi tyhle věci nenapadly ani náhodou.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 23:40:14)
Kudlo, ještě chci říct, že to budou asi vesměs lidé, co chtějí, aby v podstatných věcech bylo za každou cenu po jejich.

Navenek nemusí vůbec působit dominantně, jsou schopni udělat i řadu nepodstatných ústupků v nedůležitých věcech, ale v jistých pro ně zásadních věcech přes jejich názor nejede vlak. Vyvádějí nejspíš proto, že chtějí, aby bylo po jejich.

Oatatně, náš život byl od začátku takový, že já jsem se zasadila do kontextu jeho života, První konflikty byly, když můj dílek puzzle přestal zapadat do obrazu života jak si ho představoval on.
 Kudla2 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(11.8.2011 23:49:11)
ale tohle nebylo moc zásadní, ne? já bych pochopila, pokud by se jednalo o něco OPRAVDU zásadního, že někdo má pár věcí, přes které "nejede vlak", ale blbá dovolená?

hele a myslíš, že je beznadějný případ nebo že by bylo možné ho pár věcí naučit? ale byla by to asi sisyfovská práce a od Tebe by to vyžadovalo neochvějné sebevědomí, nervy jak ocelová lana a stejně nevím, jestli by to mělo šanci na úspěch, já jsem nikdy úspěch v tomhle směru neviděla.

Jediné, co by snad stálo za zkoušku, pokud spolu máte dítě, je vysvětlit mu, že Tě podpásovky nebaví, nehodláš se na jejich základě dohadovat, ale pokud chce diskutovat věcně, tak jsi všemi deseti pro.

Myslím, že takový člověk může být vnitřně nejistý a tu svou nejistotu "přebíjí" házením "viny" na partnera, protože by z nějakého důvodu nesnesl být za něco "vinen" sám, neumí se konstruktivně hádat a považuje to za útok na svou osobní integritu.

Na rovinu říkám, že kdybys neměla závazky, tak bych nejspíš radila zdrhat. Ale když máš, tak bych možná zkusila (nevím s jakou šancí na výsledek), že na jeho systém komunikace "neslyšíš", ale "slyšela bys" na jiný - věcný, bez urážení a svalování viny. Ale jak říkám, nevím, zda to vůbec lze.
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(12.8.2011 10:15:10)
~R^Ahoj Kudlo - pod to, cos napsala, se taky můžu podepsat.

Jak říká jedna moje příbuzná - chlap se pozná ne po svatbě, ne až s ním začneš žít, ale až se narodí děti... to je velká pravda!~R^



 Lída,3 kluci a holka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(12.8.2011 10:44:29)
Mirko, ale ono to samozřejmě platí i opačně. Kamarád chodil skoro tři roky s holkou, po roce se k ní nastěhoval. Po dvou letech chození počali dítě a vzali se. Ovšem ona se po narození dítěte dost změnila a začala se chovat řekněme jako totální kráva.~d~
 KoproFka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(12.8.2011 11:07:45)
jo, jasně, nevylučuju - můj brácha má taky takovou "sl*pu", okamžikem narození prvního dítěte se z ní stala ...hovězí dobytek... naneštěstí zblbla i jeho - nestýkají se vůbec s nikým ze své nejužší rodiny...jen když něco potřebují, to vědí, kam zavolat ... naštěstí už jim to nikdo moc nežere..

Je to ale jediná ženská v mém okolí - zato takhle zblblých chapů znám fakt až moc...
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(12.8.2011 11:16:49)
No tak tady to vypadá tak, že ona sprostě nadává jak jemu, tak dítěti, a tak podobně ~Rv~Rv~Rv On naštěstí není trouba, takže teď už mají před snad posledním rozvodovým stáním.
 7kraska 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(12.8.2011 10:28:34)
Kudlo, ono se to taky nekdy meni uprostred hadky :-)...napred je celkem konstruktivni, ale za chvili zacne podpasovkova hadka
 Winky 
  • 

Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(12.8.2011 0:04:56)
rozumím tvému naštvání a frustraci. Já jsem absolutní cholerik a když na mě někdo vyrukuje s podpásovkou, zatmí se mi před očima a racionalita jde stranou, byla bych schopná oči vyškrabat :-/ Naštěstí mám manžela který si svoje ego na mě nepotřebuje dohánět a moji vznětlivost zkouší jen ironickými poznámkami míněnými v žertu (taky mi trvalo pár let než jsem je byla schopná ustát v klidu). Teď se ale poněkolikrát dokázal dost nevhodně vyjádřit že jsem něco provedla což nebyla pravda, a ta tma před očima tam byla zase, to mi šla pára i z uší a vysvětlila jsem mu to face-to-face asi z půlcentimetrové vzdálenosti že "tohle jsem rozhodně neudělala" (asi u toho vypadám i dost hnusně ale prostě nesnesu nařčení z něčeho co není pravda)..... myslím že ví že takhle se mnou mluvit nemá cenu.
 Minie1 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(12.8.2011 0:52:23)
Winky je smutné, že on se v tom citově nebo emocionálně? neangažuje tak, že by se ho dotklo něco, co druhý řekne, tedy aby ho mohl člověk taky citově zasáhnout

cholerik není, vytočí se v krajním případě, to pak vypadá hrozivě, ale jinak krásně flegmaticky s ironickým úsměvem sází podpásovky a negativní hodnocení na moji adresu, což fakt působí v kontextu toho, co říká jako výsměch

ale určitě dokáže zachovat na rozdíl ode mě chladnou hlavu /bohužel povahu nejsem schopná změnit/ a tím vítězí. Kolikrát v okamžiku, když se to rozjíždí mi říká tichý hlas v podvědomí "nehraj tuhle jeho hru, už je to tady zas", bohužel on řekne vzápětí něco shazujícího a já se mu to nejdřív třeba snažím vyvrátit nebo ho přesvědčit, že to není pravda, obhájit se, říct mu, že dělá chybu /nebo že vysloveně kecá/, taky hlavně říct, že takhle se to dělat nemá, že takový způsob vedení sporu nikam nevede...no jako kdybych to vysvětlovala Cínanovi...

jenže on pokračuje v hodnocení na mou adresu a pak to skončí jak to skončí

ve výsledku vyjádří "znechucení" nad "tou hysterkou", kterou úspěšně vytáčel urážkami a podpásovkami a vyjádří nechuť nad perspektivami našeho svazku:-©:-©

no prostě jak se říká - na pěst - připomná to nějakou stupidní hru se stále stejnými pravidly a stejným scénářem.

Tvrdí, že ho zajímá především harmonie, konflikty vůbec nesnáší - ani názorové rozdíly, ale navzdory těmto věcem, zdatně přikládá pod kotel tak, aby bylo co nejhůř. Následně se od atmosféry distancuje.

 radka 
  • 

pro antheu 

(12.8.2011 8:57:24)
ahoj, jak to ctu, uplne se mi vybavi pred ocima muj manzel, ted uz exmanzel. nejhorsi bylo, ze jsem dlouhou dobu nemohla nikomu vysvetlit, co vlastne mi presne vadi a co me nici a jak je to zoufale. stejny styl jednani, alibista, nejdriv rekne tak, ja to tak udelam, i kdyz jsem byla proti, a on se nasledne distancuje s tim - proc jsi to tak delala? a podobne jine, vysledkem bylo, ze jsem prosla dlouhou cestu od nejdrive postoje "za vse muzu ja", pres "at je klid, budu se snazit to urovnat i za cenu zapreni az ztraceni sebe sama" az nakonec uz jsem byla psychicky jinde, takze mi jednou doslo, ze to proste nezmenim a bud se s tim jeho stylem naucim zit nebo ho opustim, coz se pak stalo. asi dodnes nepochopil, proc jsem od nej odesla a mysli si, ze to bylo kvuli jinemu, i kdyz jsem se mu dlouho snazila vysvetlit, jak a cim me nici a ze s nim proste nemuzu byt sama sebou...
 Minie1 


Re: pro antheu 

(12.8.2011 10:30:48)
asi tak, takový člověk tě vmanévruje do situace, ze které prostě musíš vylézt jako ta špatná, to je ústředním cílem toho konfliktu z jeho strany

ne předmět sporu sám, ale dostat druhého do pozice bezcenného člověka

proto ty podpásovky, proto když se snažíš nějakou podpásovku vyvrátit, tak se zase chytí něčeho jiného, nějak to otočí - zase tak, aby nemusel odpovědět na věcný odpověď, které se mu dostalo na předchozí výpad /protože byl nachytán na švestkách/, udělá se jiná podpásovka, vytáhne se jiná věc

cílem je podle mě vítězství a snaha z druhého udělat nejen bídáka, ale totálně nekvalitního jedince po všech stránkách - takže nakonec vina za konflikt padne na něj, původní důvod se zastře.
A v jeho logice - dá rozum, že když snese fakta, jak je ten druhý hrozný, tak to opticky bude vypadat tak, že k hádce došlo vlivem té "hroznosti" toho nesnesitelného partnera. Nikoliv z jiného původního důvodu, ani snad z důvodu toho, že se dělaly ty podpásovky a vylévala se špína.

Tohle je podle mě ústřední motiv. A právě to na tom deptá asi nejvíc - nejen ta nemožnost některé věci řešit, dobrat se k něčemu, ale to nakydání špíny jedním směrem, kdy si dotyčný nakonec přijde jako ten nejhorší člověk na světě.
Osoby s nižším sebevědomím, sebeúctou, jsou z takovéhle "medikace" od partnera pochopitelně ještě víc na mašli, než by byl jiný, na koho by to tak nepůsobilo.
 Minie1 


Re: pro antheu 

(12.8.2011 10:34:51)
"Osoby s nižším sebevědomím, sebeúctou, jsou z takovéhle "medikace" od partnera pochopitelně ještě víc na mašli, než by byl jiný, na koho by to tak nepůsobilo."

chci říct, mít to nižší sebevědomí, být citlivější - tak je prostě člověk periodicky zralý na antidepresíva, protože takový partner jeho latentní ukryté problémy neustále takhle vytahuje na povrch a vlastně prohlubuje

stav ideál v partnerství bych si představovala tak, že se patrneři spíš v sebedůvěře vzájemně podporují, ne si jí ničí
 Minie1 


Re: pro antheu 

(12.8.2011 10:36:17)
a RAdko, to, že jsi to nemohla dlouho ani vysvětlit, co ti vlastně vadí, to je taky klasika.

U nás součástí té klasiky je třeba měnění různých rozhodnutí za účelem "vytrestání mě".
 KoproFka 


Re: pro antheu 

(12.8.2011 11:05:05)
no, "nižší sebevědomí a sebeúcta"
- spíš ta větší citlivost,empatie, normální lidskost a slušnost, prostě kladné lidské vlastnosti, která ti nedovolí se chovat stejně a současně se pro tebe stávají tvým nejslabším a citlivým místem - ač by právě v partnerském vztahu měli být oceňovány a stavěny na piedestal...

přesně vím, co myslíš, co chceš říct .... veni, vidi...
 Minie1 


Re: pro antheu 

(12.8.2011 11:18:28)
no o tom, že on si to nepamatuje, tak to je u nás taky přesné

když se atmosféra uklidní a trvá nějakou dobu, tak když se toho, co bylo před třeba měsícem dotknu slovně - náznak - tak nad tím mává rukou, případně, že "dělám rozbroje"

on, jakmile se cítí, že je klima dle jeho gusta, na obzoru žádné problémy, dokáže naprosto zbagatelizovat svoje chování ke mě...to prostě nic neznamená ty podpásovky a tak


já tomu říkám, že jestli snad nemám s ním nějaké karmické účty si něco odtrpět, protože s jinou ženou - právě s jiným vnitřním nastavením by tyhle tanečky vůbec nemohl provozovat


jo a


"Věděl, že to je moje nejcitlivější místo a velice rád a z rozkoší mě tímhle trápil..."

to taky znám, je na mě nějak emocionálně napojený, on dokonce pozná, když třeba se něčeho bojím, nebo po něčem moc toužím, tak právě tím mi vyhrožuje - že se ta věc, které se v podstatě obávám /rozchod/ uskuteční z jeho strany, nebo naopak že neuskuteční jiné pozitivní věci, sliby, které učinil

ale on to pozná i jakoby v hádce, že na to zrovna myslím, proto říkám, že jsme nějako propojení, nemám žádnou psychickou ochranou zeď, on ví, co na mě platí, nebo to přesně rozpozná~d~

 KoproFka 


Re: pro antheu 

(12.8.2011 11:40:49)
karmické účty - to je přesné~;)

já už dlouho, i před ním, napůl v legraci a napůl vážně tvrdím, že jsem ho snad v minulém životě musela strašlivým způsobem zabít a on mi to teď vrací~;)

díky němu se ze mně - totálního praktika a realisty - stal člověk, který je otevřen všem alternativním směrům - normálním způsobem si totiž jeho chováním a jednání vysvětlit nelze...

Ale já na to přijdu!~o~~t~
 Minie1 


Re: pro antheu 

(12.8.2011 12:15:26)
Víš, já bych to na jednu stranu taky ráda věděla, ale šťourat se v minulých životech si netroufám. Je dost případů, kdy to nadělalo pěknou paseku a škody na psychice.

Ale doopravdy si myslím, že tole není normální - ty tanečky a to, jak on z toho vyleze jako vítěz.
A když se pak sotva ploužím v depresi z toho, co se stalo, tak on to nebere tak, že mi ublížil, ale jako další důkaz "mé špatnosti".

Teprve za nějakou dobu, když se psychicky seberu a začnu se tvářit neutrálně, pro něj je to - "konečně přestala blbnout" a začíná být postupně spokojen.

Že jsem byla totálně psychicky sejmutá, to bylo příčinou mého stavu, tak tuhle verzi odmítá.

Skutečně - tohle se snad ani nedá vysvětlit někomu, kdo to nezažil - neměl podobného partnera a sám není v duchu nastaven jako citlivější jedinec - jako my dvě.
Nějaká uřvaná pavlačová madam z toho určitě několik dní depresí nemá.
Ale já si vždycky říkám - "bože to jsou perspektivy do budoucna, to nemá řešení, ale nemůžu s tím vůbec nic dělat, odchod není možný, vysvětlit mu to taky ne, to se bude pořád opakovat" - a tyhle myšlenky mě do těch depresí spolehlivě uvrhnou

Nejhorší je, když je člověk poctivý blbec. Já jsem si kolikrát říkala, když je mrazivo - ty bláho, já být trochu odvázanější žena, tak si najdu milence, citově se vyrealizuju tam, tam získám něžnosti, pocit emocionálního příjetí a když bych to dokázala tajit, tak partner by byl ještě asi spokojený, protože jeho bych brala s nadhledem, asi by se mě tak nedotýkalo, že mi tohle dělá člověk, který by měl být nejbližší.
Bohužel na to nemám z hlediska morálky, ani nervy. A zase - on to ví.

Další valná část jeho sebejistoty vychází z toho, že si myslí, nebo si namlouvá, nebo se spíš snaží namluvit mě, že "nikdo jiný by s takovou semetrikou nevydržel".

Víš, Mirko, ale jednu věcí dneska už vím - ten kdo skutečně je - semetrika nebo blázen - ten se nějakými nařčeními partnera rozhodně netrápí, mávne nad tím rukou.

Máme třeba sousedku, kterou jsem víckrát slyšela jednat a byl to styl rozhvoru z Mrazíka - macecha a dědeček: Mlčíš, dědku! Už mlčím babičko!

to je tak smutný, když člověk není ve skutečnosti žádná metrnice /plus jiné nectnosti/ ale je tak neustále cejchován, jen proto, že má jiný názor a dá ho třeba najevo
 Minie1 


Re: pro antheu 

(12.8.2011 12:22:33)
a z nekarmického hlediska - tihle lidé prostě nejsou schopni sebereflexe

tam, kde ty nebo já o sobě začneme pochybovat, cítit se vinné, nedostatečné - při různých nařčeních - tam oni se smějou a "nic negativního o nich není pravda, oni jsou skvělí"

ono zase - kdyby necítili, že nás tím tak sejmou, tak používání téhle zbraně ztrácí význam, protože nemá účinky

u nás se pak už i semele, že když např. nedělám teplé večeře /které on mimchodem ve skutečnosti nechce, protože by tloustnul/, jsem špatná, špatná ženská a ať si nemyslím, že jiný by takový typ ženy akceptoval.
Když se od toho chci trochu odseknout, tak řeknu: prosím tě a kolik takových v dnešní generaci máš, co tohle dělají - tak začne hned machrovat...no jak říkám, nemá to řešení, hledá hůl, aby mohl psa být a ještě ho přesvědčit, že nikoho lepšího si stejně nenajdu

 Minie1 


Re: pro antheu 

(12.8.2011 12:27:36)
chci říct, že tyto typy jsou na člověka podprahově napojené, někde na úrovni nevědomí a přesně jednak ví, na jakou páku zatlačit /akorát mě z neznámých důvodů - možná ta karma - si neuvědomují, nebo v touze mít převahu si uvědomit nechtějí/, že právě roztáčejí to kolečko sváru, které jim dá pravý opak toho, co tak ostentativně chtějí - domácí pohody

a vysvětlovat jim to, tak v době míru to bagatelizují, v době války místo zamyšlení házejí podpásovky

mě přijde, jestli špatnou karmu možná nemá ten druhý a člověk se do toho nějak připlete, protože má sám nějaký problém - třeba s tou sebeúctou, sebevědomím - respektive mě kdysi numerolog řekl, že partner má nějaké špatné konstelace už od narození, že by mi ho nedoporučoval, no tehdy jsem to coby materialista a zamilovaný materialista nebrala v potaz


...protože nemít tohle v sobě, tak bych /a ty taky/ možná tohohle partnera minula a k vztahu by nedošlo. Nebo došlo, ale od začátku za zcela jiných pravidel.
 KoproFka 


Re: pro antheu 

(12.8.2011 12:56:22)
Aneth - nevím, jestli by tohle nevěra vyřešila - každopádně ale, pokud by se provalila (a ta pravděpodnost je v této době mnohem vyšší, než kdy bývala) - byla by to voda na jeho mlýn! To je téměř jisté. Důsledky raději ani nedomýšlím

Ale je mi jasné, že jsi v dost zoufalé situaci a jako tounoucí se chytáš každého stébla - i jen virtuálního...

Fakt doporučuju, namísto toho přemítání, zkusit toho psychologa. Zkus najít nějakou kamarádku, která to má doma podobné (je to lehčí, než bys čekala, já mám celkem 3!) a plánuj i solo dovolené a akce s nimi - maminy s dětma. Je to moc fajn, rozhodně jsme si to vždycky s Kubčou skvěle užili.
Pak tě nebude tolik mrzet, když to s chlapem kvůli jeho trucu nevyjde.

Hlavně ale neciť vinu za jeho pocity - tedy že on se těšil, jak se vyhřeje, odpočine si a že to "kvůli tobě - ha ha", nevyšlo...

Jako dobrá odpověď na jeho výčitky (které zřejmě přijdou, pokud nikam neodjedete) je dobrá věta - A cos čekal? (to mi poradil psycholog - já už nevěděla, jak mám reagovat - rozumné argumenty nebral) doplnila bych ještě - s tvým přístupem... dál bych to nerozváděla....
U nás to fakt zabralo! Utly se ty diskuse - na tohle ani on neměl argumenty.

Není ani od věci mu občas připomenout, že on už je dospělý, a to, jak to v životě/vztahu bude mít, je sám sobě odpovědný hlavně on sám. A nikdo jiný!

Víš, nechci Ti moc radit to, co jsem udělala já, protože sama jsem do dost odnesla (a synek taky - v době "rozvodu" se mu rozjely migrémy-v 5-ti letech~n~~n~) - pro nás s mm to bylo asi dobře, ale každý vztah je jiný - lidi jsou různí... tohle nemá jedno universální řešení. Vlastně má - odchod/rozchod, ale to není zrovna moc použitelné.


 Minie1 


Re: pro antheu 

(12.8.2011 13:08:27)
problém je, že on veškerou odpovědnost odmítá, přestože většinu sporů vygraduje právě on svými urážkami

navíc řekne, že už je mu přes 40, že on bude klidně sááám /asi si plánuje, jak by hezky v klidu morousovatěl a už nemusel NIC řešit - protože podle mě, pro něj jsou vztahy emocionální zátěž, už tím, že v nich něco řešit musí a on nechce. Není to prostě selanka, jak měl v mládí naplánováno: Potkám tu pravou a když to bude opravdu tak pravá a neseknu se, tak už budou jen samá pozitiva a sociální jistoty a vznášení se na růžovém obláčku. On dokonce dovozuje, že když na veřejnosti "štěbetá" žena na známého /mimochodem letitá známost/ miláčku, tak to je důkazem, že mají harmonický vztah, že tam nejsou žádné rozmíšky~8~Prostě to jsou důkazy, že jinde je to pořád ok a já jsem se seknul ve výběru a ona se ve mě nehodí a není to ta pravá. Nikoliv já dělám taky v něčem chybu.

napsala jsem ti mail, moc se mi to tady už nechce řešit, asi chápeš
 Minie1 


Re: pro antheu 

(12.8.2011 13:11:35)
slovo "souzeni" může znamenat cokoliv, ale ne vždycky zrovna pozitivní věci

třeba to, že je to tvůj stěžejní osudový vztah, ale že si projdeš očistcem a není vůbec jasný výsledek


u nás jaksi nevidím důvod, který by s ním hnul, aby měl motivaci, to je to, že on se jakoby ničeho nebojí, nemá oč přijít /jak to prezentuje/, případně by si představit rozvod, dítě do střídavky /možná/ a on by si žil zase po svém a hlavně - nemusel nic řešit, nikomu se přizpůsobovat
 Kudla2 


Re: pro antheu 

(12.8.2011 21:18:57)
Antheo,

znám takové týpky, další jejich specialita je "řekni mi proč " (tj. něco chceš/nechceš). Než na to člověk přijde, tak jako blbec poctivě vysvětluje své důvody, načež je protistrana odmávne jako nepodstatné nebo se mu vysměje.

A blbé na tom je navíc to, že podobně jako na této diskusi se spousta lidí postaví na stranu toho dotyčného, protože ačkoli on jedná podpásově, tim, kdo dělá "rozruch", protože ho to naštve, jsi Ty.
 *Niki* 


Re: pro antheu 

(13.8.2011 9:19:05)
Kudlo, trochu jsi mě překvapila svou poslední větou. Ale nejspíš jsem četla jinou diskusi.
Z této už jsem odešla, protože jsem měla upřímnou snahu (a nejen já), reagovat na "zadání", ale podstata byla jinde, takže tam už nemám co říct.
Je fajn, že Anthea našla spřízněné duše, jen si úplně nejsem jistá, proč to nebylo napsáno hned zkraje, ušetřili bysme si spoustu slov.
Její přítel myslím nevzbudil extra sympatie u nikoho, ne tak aby ho obhajoval, takže znovu, tvá poslední věta je překvapením, že jsi to takto vyhodnotila :-)
 Vanda++ 


Re: pro antheu 

(13.8.2011 11:22:36)
Niki,
já už ze zadání jsem přesně věděla, o čem zakladatelka mluví. To je právě o té zkušenosti, která je nepřenosná. Jak už tady bylo řečeno, rady těch které to nezyžily jsou sice přínosné a opodstatnění, nicméně takoví chlapi si sebevědomou ženu (ostřejší ženu) prostě nevyberou, takže k této situaci nedojde. Do diskuze jsem nevstupovala jednak z důvodu že se zvrhla jinam, pak už jsem neměla čas reagovat a navíc jsem defakto neměla co říct, protože to, že já jsem z takového pitomého vztahu odešla ona nechtěla slyšet.

Antheo, když už jsem tady, tak akorát jednu věc.
Naprosto zásadní v tomto problému vidím to, jaký vztah k tobě má tvůj muž. Jestli tě miluje, nebo jestli tě bere jenom jako že takhle se to má, je citově plošší a je s tebou kvůli dětem, majetku, kvůli iluzi rodiny jako celku.
Od toho se bude odvíjet všechno dále.
Pokud tě miluje, je šance, že to u vás dopadne tak, jako u Mirky.
Pokud je to ten druhý případ, můžeš na sobě makat jak střelená roky, dělat možné i nemožné, cpát peníze do kurzů sebepřijetí, rodinných konstelací, psychologů apod, a výsledek bude jen ten, že se to bude všechno cyklicky opakovat až z toho budeš totálně našrot. Jakože chvíli bude dobře chvíli zle.
Ve chvíli, kdy dokážeš nepřipouštět si jeho invektivy, kdy zvládneš nebrat si to osobně, kdy nad tím budeš povznesena a nebude ti to vadit (to byla tvá otázka, jak si to nepřipouštět), zjistíš, že žijete vedle sebe a ne spolu (to už asi je, jen hádám), a ty nejsi takto založená, stejně tě to uspokojovat nebude.
Je mi to líto, ale opravdu to záleží na tom, co k tobě cítí tvůj muž. Ty se můžeš roztrhat, ale pokud ON nebude chtít spolupracovat, nedosáhneš ničeho ani kdyby ses pokrájela.
Já jsem vyzkoušela všechno možné, vidím ve tvých příspěvcích sebe, ale pak jsem to vzdala. Už jsem si ho pak nedokázala vážit, i když bylo období klidu.
~;((~;((~;((
 Vanda++ 


Re: pro antheu 

(13.8.2011 11:26:52)
Omluva za překlepy - nezažily, opodstatněné ~f~
 Kudla2 


Re: pro antheu 

(13.8.2011 15:41:53)
Niki,

přiznám se, že když jsem četla některé výpady na Antheinu adresu (že moc štěká, že problém je v jejím přístupu) se v tom trochu možná odrazily i moje zkušenosti s podobným typem člověka, který dělal v podstatě to, co Anthea popisuje (jel si tvrdě po své koleji a naprosto ignoroval názory ostatních včetně mě), a když jsem se ozvala, protože mi to přišlo nehorázné a strašně mi to vadilo, tak ten dotyčný zareagoval stylem, že pravdu má samozřejmě on a to ci říkám já je absurdní - a lidi, kteří celý ten konflikt sledovali, tak se pustili DO MĚ, proč nechci ustoupit.

Podotýkám, že s převážnou většinou lidí nemám problém se v klidu dohodnout a i u tohoto jednoho jsem dlouho hledala chybu u sebe (protože jsem doposud byla zvyklá na to, že se hledá řešení, které vyhovuje oběma stranám) a teprve po několika LETECH, kdy se to občas takto nevysvětlitelně zvrhlo, mi docvaklo, že chyba asi nebude ve mně. A na ty lidi kolem jsem se naštvala taky, protože si myslím, že to prostě nemohli nevnímat, jen se nechtěli do ničeho míchat a mít pokoj. Otočili na čtyráku až poté, co dotyčný takhle šlápl na kuří oko jim.
 Vanda++ 


Re: pro antheu 

(13.8.2011 16:37:48)
Kudlo přesně takhle to je. ~R^
Znám to velmi důvěrně, včetně toho jak ten člověk na ostatní působí jako ten nejhodnější a já byla pořád za potvoru.
 Kudla2 


Re: pro antheu 

(13.8.2011 18:36:09)
Vando,

moje zkušenost je přesně taková.

Čistě ze zvědavosti by mě zajímal mechanismus, který se odehrává v hlavě takového člověka a těch lidí, kteří s ním "souhlasí". Tedy jak to vnímají oni, pohled jejich očima. Jestli to nevidí (ten "můj" člověk je velice společenský, chytrý, charizmatický, ve světlých chvilkách dokáže být i docela obětavý a věřím, že to není kalkul, ale je to jako dr. Jekyll a pan Hyde, přičemž proměna jednoho v druhého se odehrává podle logiky, která mi uniká.

Možná, že ti přihlížející pana Hyda nevnímají, pokud se neotočí přímo proti nim. Nebo možná s ním nechtějí jít do konfliktu, když se jich to přímo netýká, protože umí být opravdu hodně nepříjemný, i když na 100% víš, že jsi v právu, a tak dělají mrtvého brouka?

 KoproFka 


Re: pro antheu 

(12.8.2011 13:04:12)
Víš co, mě už celkem 2 kartářky a 1 "čarodějka" řekly, že jsme si souzení, že jsme pro sebe stvoření, já pro něho víc, než on pro mě, dokonce mě měl i v podrobném horoskopu,který si nechal dělat 6 let před tím, než mě vůbec poznal (mmch. je neuvěřitelné, jak na něj sedí)- on si toho vůbec nevšiml, upozornila jsem ho na to až já, když mi ho po letech dal přečíst...

On má numerologii úplně šílenou - samé jedničky - dominance až na půdu!

Jeho rodina je taky taková - na mě moc maloměšťácká - výchova, kterou prošel mi nepřijde úplně normální.

a ono tohle všechno když dáš dohromady - vypadne ti z toho takovejhle chlap - skoro ti pak nezvývá, než ho politovat...
 LiValley 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(12.8.2011 7:24:31)
Uf, tak jsem to docetla cele......A ono vubec nejde o nejake "Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí".
Jde jen o to jak najit podporu stejne smyslejicich lidi~d~
 Z+2 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(12.8.2011 12:17:38)
Hezky jsi to vystihla. ~R^
 *Niki* 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí 

(12.8.2011 12:27:05)
~:-D
 jitucha 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí? 

(13.8.2011 12:59:07)
mně hlavně pomohlo si uvědomit, že druhý diskutující (manžel) už jiný nebude, že i když já dobře vidím jeho snahy odvést pozornost a přehodit odpovědnost na mě ("a kdy to asi tak mám udělat", "hlavně že ty jsi udělala/neudělala ...") a můžu se nad takovým stylem komunikace zalknout vzteky, je třeba to vzít jako fakt. a pak si toho holt nevšímat. mám na to dvě formulky "to já nevím" a "to teď neřešíme".
 Mirek_ 


Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí? 

(13.8.2011 22:47:12)
*Niki*, pročetl jsem diskusi a tvoje příspěvky považuju za velmi instruktivní a užitečné.
Sice píšeš, že "druhého člověka nezměníš a myslím že kdokoliv, komu je víc než 16 a není slabomyslný, se o to ani nepokouší", nicméně já jsem optimističtější a doufám, že alespoň část z tvých návodů použiju a tím pádem budu tvým přičiněním změněný.

Rovněž Jitušiny formulky jsou dobře použitelné.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.