| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti

 Celkem 77 názorů.
 Anthea 


Téma: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti 

(19.7.2013 7:44:03)
Využívám vedlejší diskuse o uklízení, která mě velmi zaujala. Měly jste někoho takového v nejužší rodině, třeba rodiče?
Kamarádka má takovou dominantní matku, nakonec dopadla tak, že jí matka tímto chováním implantovala naprosto nulové sebevědomí, došlo jí to až v plnoletosti a až před třicítkou se v pudu sebezáchovy doslova násilím urvala a utekla k partnerovi, kterého si našla. Sice výběr partnera šťastný moc nebyl, protože brzo poznal, že má malé sebevědomí a nedovede se vůči němu prosadit, ale přesto asi dopadla líp, než by dopadla, zůstat doma.
I když rodina a matka navenek funkční, podle okolí hodná paní, kamarádka to popisovala tak, že měla časem pocit, že i "blbě kouká, že i koukat by se dalo líp - tedy maminčiným způsobem", že to soužití bylo natolik dusivé, ona chtěla mít vždycky pravdu, navíc byla úzkostná, tak úplně brzdila vývoj kamarádky.
Kamarádka se tedy osamostatnila spíš zázrakem a bez partnera by to asi nedokázala, protože měla právě takový ten pocit, že všechno dělá blbě, je k ničemu, nic neumí.

To dokáže dominantní osoba se slabou osobou opravdu udělat.


Kopíruju Benin z vedlejší diskuse:

To není chorobná touha uklízet, ale chorobná touha dokázat tu,že jsi méněcenná, neschopná samostatné existence bez její "záchranných" zhásahů.
Léčí se to u psychologa, ale asi tam nebude chtít jít."


Časem mi kamarádka řekla, že matka má silnou potřebu ovládat a taky si na ní honí triko, že potřebuje, aby si osoby v jejím okolí připadaly méně schopné než ona, aby si ona hojila nějaké skryté mindráky?
 Jarmilka. 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 7:48:21)
Těžko říct, jestli u nás byly ty motivy stejné, asi ne, spíš dril od matky mé matky, ale zbytek souhlasí, ustály jsme to do mých 16 let. Pak jsem musela k tátovi, jinak bychom se sežraly. Dodnes si o sobě vzájemně myslíme, že náš vztah k úklidu není ok...
 kambala pláááckááá 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 8:19:12)
mám jich v okolí spoustu (včetně sebe)

dominantní rodič je teda peklo...
 kambala pláááckááá 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 8:20:37)
ale u nás to není směrem k úklidu, ale k sebevědomí, samostatnosti, toho, co ridče očekávají, co by ode mne chtěli, jak si mne představovali

a to samé většinou u kamarádů

PT to byl kapitola sama pro sebe s hyperprotektivní matkou. dnes s ní opět bydlí (je mu 30), ona mu dělá svačinky, obídky, a je šťastná, že ho má zpátky. on je rád, že mu někdo otročí a že bydlí levně....
 Tragika 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 8:45:54)
Absolutně nesouhlasím s takovým paušalizováním. V rodině také máme chorobně uklízející osobu a je to submisivní žena, která není dominantní ani náhodou. Když kolem sebe vidím dominantní rodiče, jsou mezi nimi uklízecí maniaci v menšině.
 withep 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 9:02:56)
Řekla bych, že nesouhlasíš s něčím, co tady nikdo netvrdí. To byla jen volná návaznost na nějaké předchozí téma ~;)
 Grainne 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 9:12:04)
Tak ono nejde o přístup k uklízení, ale o vnímání počinů toho druhého.
Mně někdo uklidit a vycídit do vysokého lesku, pojmu jeho snahu mi tím dokázat, že jsem neschopná, jako jeho zaslouženou odměnu za výkon a bude to na mně mít stejný dopad, jakože včera pršelo.

Jinak soužití a výchova dominantním rodičem nemusí nutně vyvolat submisivitu, pocity méněcennosti, nebo nedostatek sebevědomí, ale i naopak, snahu a potřebu neustále bojovat o svou pozici a místo na slunci.
Není na tom ani nic zvláštního, aby dominantní rodič předal nějaký ten podobný gen potomkovi, ale může se stát i opak a poté nastává problém.
 Kreaty 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 9:27:05)
Grainne, zase touha pořád bojovat o vítězství, protože to mám v genech a bylo mně předáno, že je to potřeba je dobrá v povolání, v partnerství je to záhuba.

Nelze donekonečna svalovat vinu na rodiče, ale to co máš vtištěno v nehútlejším dětství z tebe nikdo nesejme, to je otisk na celý život, můžeš to změnit, ale stojí to velké úsilí.
 Inka 
  • 

Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 9:29:43)
Mně někdo uklidit do vysokého lesku, tak mu klidně odkývu, že jsem neschopná a budu si myslet něco o zadku.
 Kreaty 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 9:37:49)
Inko, protože máš zřejmě jiné povolání, kterému se věnuješ. kdyby ti někdo v práci řekl, že to děláš úplě blbě a celé to po tobě předělal, tak by si zůstala také tak klidná?
 Inka 
  • 

Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 9:51:51)
Kdyby mě tam nechali za současný plat a někdo za mě dělal, i v tomto případě bych odkývala, že jsem úplně pitomá. Ale to je příliš hypotetická situace než aby byla možná.
 Ifča 
  • 

Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(5.9.2013 18:16:10)
Mě taky napadlo, že kdyby mi někdo uklidil, tak bych taky byla ráda, ale chápu o co tu jde. Moje matka je ale taková, že by ke mně přišla a jen mi řekla, že je to hrozný, že mám prach na poličce a že nábytek by si uspořádala jinak apod. , ale nikdy by mi neuklidila.
Když jsem bydlela s rodiči, tak jsem neustále předstírala nějakou činnost, protože když jsem si chvíli sedla, tak jsem hned slyšela: "Ty nemáš co dělat, že už zase sedíš? Jestli já jsem mohla někdy přijít z práce a sednout si." Do dnes mě otravuje několikrát denně telefonáty, jako že má starost co se mnou je, ve skutečnosti neustále kontroluje mě a mého syna (kterého mimochodem také špatně vychovávám), jestli jsme doma a neužíváme si nedejbože někde v kině nebo s kamarády. Ale pokud jsem chtěla jeden víkend pohlídat kočku, tak mi nebude dělat otroka, protože mi jednou řekla, že žádnou kočku mít nebudu.
Odešla jsem z pohodlí krásného rodinného domu, do bytu 48m2, splácím měsíčně 12 tisíc hypotéku, mám dvě zaměstnání (občas přiberu i něco třetího), ale jsem svobodná a šťastná a kdybych měla jíst jen suchý chleba a zapíjet vodou, protože na víc nebudu mít, tak mi to za to stojí. Poprvé mám domov, nikdy před tím jsem se doma necítila opravdu doma.
S rodiči se pochopitelně stýkám, ale víceméně každá návštěva končí hádkou (s mojí matkou, otec zpravidla jen mlčí) a slovy, že mne vydědí. Ale to už beru jako sport a se synem se vždycky smějeme, když se vrátím už se ptá, tak co babička, už tě zase vydědila :) Mimochodem, je mi úplně fuk, jestli mě vydědí (i když pochybuji, že by to skutečně udělala a když, tak to dá pravděpodobně synovi), zjistila jsem totiž, že nic z toho nepotřebuji, že mi stačí, co mám ted.
Žádný tyran se nezmění, snažte se odejít co nejdřív i za cenu zhoršení pohodlí a větší finanční náročnosti. Já si vyčítám jen to, že jsem tak dlouho otálela, pořád jsme měla strach vzít si hypotéku, co když přijdu o zaměstnání apod. Ale bylo to právě tím nabouraným sebevědomím, člověk si pak nevěří, že to dokáže, a vytváří si problémy dřív, než opravdu nastanou.
 Anthea 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 13:41:35)
Graine, ty myslíš, že to může mít opačný dopad, že takto šikanované dítě třeba bude podvědomě v dospělosti bojovat s partnerem, protože v dětství nemohlo nikdy mít poslední slovo, tak bude mít pořád pocit, že se nemůže dostatečně prosadit a budou třeba s partnerem soupeřit o moc?
Vlastně si jako bude znovu odžívat tu buzeraci z dětství
 Xantipa. 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 13:49:07)
To může, ale je to od pangejtu k pangejtu a nemusí to to tak být.
I když. Doma třeba jsem nesměla nikdy říct svůj názor - nikdy, protože jsem měla držet pusu, nikdo se mě na nic neptal.
Dneska nesnesu, aby mi někdo něco podobného řekl. Je to jako by mi zamával červeným hadrem před očima. Já mám právo si říct svůj názor a nikdo mě nebude říkat, že nemám a řeknu ho. Ale nemusím mít poslední slovo.
A je fakt, že jsem tím úplně posedlá /dá se říct/, nutím děti, aby říkaly své názory, aby se nebály, aby komunikovaly a diskuze je prostě denní součást rodinného života, protože u nás doma, když jsem byla holka, to bylo nemyslitelné a říct názor bylo neodpustitelné a zasluhovalo si to trest, ať byl názor jakýkoli.
 Anthea 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 14:05:10)
Xantipo, nejsi narozená ve znamení berana? to by i odpovídalo, že jsi se ubránila~t~
 Xantipa. 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 14:26:14)
Ne ne, já jsem jemná Panna.~;) Není to divný? Já mám pocit, že to ze mne nějak vymlátili~t~
 překvapená 20.9. 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 9:18:15)
No v předchozím tématu zakladatelka možná v nadsázce popsala, kterak ji matka za 4 hodiny shrabe binec a ve výčtu bylo i umytí záchodu, celkem si dovedu představit, že může být problém s pobytem na území, které je až tak volnomyšlenkářsky pojato a nemusí být nutně domina.

Moje máma to má taky taky(nevyžádané uklízení),taky jsem o tom založila diskusi, tž mi to přišlo drsné v době, kdy jsem nedobrovolně měla jedinou roli a to postarat se o domácnost. A připadala jsem si díky tomu totálně nanic. Jenže moje maminka je z druhé strany ta, co si bude myslet, že jsem nejúžasnější a nejlepší, jenom kapánek nedoceněná, kdybych už nikdy nevylezla z postele a přestala si čistit zuby a půjde za mnou o radu s čímkoliv.

Popsaný model ze svého okolí neznám a přijde mi dost šablonovitý. Každý máme nějaké rodiče, jsou-li to ti, co nám dávali přiměřeně najíst a projevují dosud laskavý zájem o to co děláme, mají starost i radost, tak je to na nás. Nelze do sta let svádět své provary na to, že máma skládá jinak ručníky a myslí si, že je dobré mít včas vařeno..
 Kreaty 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 9:28:33)
Libiku, to je prima, že jsi pro mámu ta nejúžasnější, tak to má být. To je dar normálně vytvořeného sebevědomí.
 překvapená 20.9. 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 9:54:16)
Jak se to vezme, já se celoživotně peru s pocitem, že moje dobrá maminka se trápí tím, že s to její nejúžasnější děťátko na světe je tolik zmítané a nedoceněné. A je to nepříjemné. Vysvětlit matce, že jsi docela normální nikoliv geniální a tvůj život plus minus tomu odpovídá, takže nechť je v klidu, je možná stejně těžké jako jí dokázat, že nejsi úplně k ničemu.
 Kreaty 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 9:58:27)
aha Libiku, to je zase ještě jiný pohled, to by mě nenapadlo, ale i já tě mám zafixovanou jako normálně sebevědomou a úspěšnou v životě, tedy podle příspěvků a způsobů reakce na témata
 překvapená 20.9. 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 16:44:47)
Já trpím přehnanou odpovědností za to, jak se blízcí cítí, aby "neplakali" zklamáním. Teď třeba balím na dovolenou a vrací se mi ataka (bušení, dušnost, zažívání) a vůbec nemám radost.

Jinak ovšem Xantipy příběh mi vehnal slzu, to je tak temný a bezvýchodný..




 Maugha 


Re: Dominantní rodič 

(19.7.2013 17:10:27)
Libiku, nejsi náhodou nejstarší dítě?
Tenhle povahový rys mám taky.~Rv
je to pakárna
 překvapená 20.9. 


Re: Dominantní rodič 

(20.7.2013 0:27:40)
jj, jsem starší ze dvou holčiček, já úžasná, nadaná, krásná, co všemu rozumí a moje sestra, ta hodná.

Neunesla jsem tíhu svého místa na výsluní rodičovské opičí lásky, mám tik v oku, nadváhu, t.č. bez zaměstnání, stále něco hledám (vzhledem k věku ale už zapomínám co~;)

A ségra, co se vdala "do dobrýho", má už hodně dlouho velice prestižní a stálou pracovní pozici a hlavně, nic neřeší..

Ale jak už jsem řekla, pokud rodinné klima není vyloženě hnusné až deviatní, hlasuji pro shovívavost s rodiči.Kdovíco si myslí naše děti..





 Maugha 


Re: Dominantní rodič 

(20.7.2013 0:37:19)
A jak spolu vycházíte se sestrou?

Jinak co si myslí moje děti - mám přibližnou představu, saze tady bouchají dost často.
 margotka78 alias shit-roller 


Re: Dominantní rodič 

(20.7.2013 6:07:30)
pod ten poslední odstavec se podepíšu.
My jako rodiče určitě taky nejsme dokonalí, i když se v našich očích moc snažíme. Stejně nám bude co vytknout..
Jinak jsme taky dominantní skoro všichni - mamka, ségra, já, můj muž, můj syn a naše společná dcera taky.
"Šebková taky?" (jsem si vzpomněla na Pelíšky ~t~ )
 Kreaty 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 10:03:18)
Tutenstain, ale to prostě tvůj otec promítá do Tebe něco ze svého neúspěšného já
 Xantipa. 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 10:05:38)
To je taky zvláštní - já zas mám pocit, že moje děti jsou bez vyjímky rozhodně lepší a schopnější, než jsem kdy já byla. A tak chci, aby byly i jako děti šťastnější. jak na tom budou v dospělosti, s tím nic neudělám, ale jejich dětství ovlivnit můžu.
 Xantipa. 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 9:32:27)
To máš jistě pravdu - člověk dospěje a musí se k tomu všemu postavit. Ale sama ze svý zkušenosti vím, že pokud se Ti něco dostane pod kůži, nezbavíš se toho, už je to tvojí součástí. Na mé rodiče neshazuji svoje chyby, jsou to moje chyby, nejsem debil, aby mě někdo musel vodit za ruku a za své chyby si ponesu odpovědnost sama. Ale třeba já mluvím o něčem jiném - ráda bych byla trochu jiná, ale nejde to, teda jde, navenek, když se budu ovládat, ale nejde to zevnitř - myslím, že bez toho tlaku z dětství by to bylo lepší, těžko říct - prostě to nedokážu změnit a hlavně mě štve to, že nedokážu změnit přístup k mým rodičům. Vnímám to jako svou chybu a možná, že když bych se víc snažila a něco podstoupila, že by to bylo lepší. Ale to neudělám, nechci nic podstupovat a jak říkám - nebudu riskovat odkrytí citlivých míst, aby se zase musela potýkat s tím, že si budu rány léčit.
Jinak mí rodiče už dávno vzdali, aby mi dokazovali, jak jsem pitomá, že nechci využívat jejich rady - ne že by mě to nebolelo, jen oni to nepoznali a tak si myslí, že to nemá smysl, protože já k sobě nikoho nepustím a jakákoli jejich "dobrá rada" se ke mně nedostane, tudíž zbytečně vynaložená energie.
A navíc si myslím, že ani oni ke mně nepřistupují fér, protože pravda je tak třetí z toho, co řeknou a mně už nebaví to zjišťovat a dělat si z toho závěry. Takže zas na druhou stranu - proč bych měla já k nim přistupovat s otevřeným hledím. Nesnížím se k tomu, abych jim lhala jako to dělají oni, ale neřeknu víc, než je nutný.
 Xantipa. 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 9:00:35)
Můj otec je dominantní. Ale nějak mám pocit, že jen vůči mně jako nejstarší a ještě holce, u mých mladších sourozenců to tak nebylo - no, i když ne zcela. Každopádně u mně se mu povedl naprostý opak - v určitém věku jsem se mu postavila, vzepřela a už se mnou nehnul, nikdy a jinak jsem mu svým způsobem připravila malé peklíčko. On mi ovšem nezůstal nic dlužen.
A jak mě to poznamenalo? Otevřenost byla nebezpečná a vždy se mi ve zlém vrátila - navenek se nedokážu otevřít, nedělám nic spontánně, stále se kontroluju ve větší či menší míře a myslím, že soužití se mnou jako partnerkou a také matkou není jednoduchý. Vím o tom a snažím se to minimalizovat. Ale jsem studený čumák, takový ten člověk se srdcem na dlani nebudu nikdy.
A taky bych si přála jiné lepší vztahy s mými rodiči, oni by chtěli, já taky, ale je toho mezi námi příliš a nevím, jak oni - ale já jim nevěřím - mluvím s nimi, ale připadám si asi tak, jako kdyby si dva tygři hlídali svoje teritorium - nebojují, ale ani jeden se nepostaví k druhému zády.
 18.9Evka+313 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 9:29:18)
mám to podobně, ale nevím, jestli to bylo tou dominancí, spíš mám pocit, že matka moc chtěla držet kontrolu a dovedla mě hodně slovně srážet a nadávat, otec měl v době mého dětství a dospívání problémy s alkoholem, takže ten se na výchově moc nepodílel (spíš jsem se vždycky těšila, až bude doma, že budu mít klid)
jsem vůči rodičům uzavřená, ostražitá a s mamkou si ani dnes nedokážu pokecat, jo ráda je mám, ale důvěru ne
 No one 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 9:39:21)
Mám, znám. Moje babička je vysloveně generál a nikdy nedovolila svým dcerám dospět. Myslím, si že je velký problém, když se člověk v 50ti letech bojí své matky nebo v našem případě i otce.
U nás to bohužel dopadlo tragicky, máma nezvládla celoživotní snahu o získání úcty, respektu a lásky ze strany svých rodičů, tak raději spáchala sebevraždu.
 Kreaty 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 10:00:06)
no bohužel ke stáru se člověk vrací k tomu zažitému, jak je víc unavený a míň ochotný své jednání korigovat, tak mu víc nabíhají ty asociace z dětství ~Rv
 Kreaty 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 10:26:58)
ale ženy, dívky, matky, slečny, popraly jste se s tím dobře, to bude dobrý ~;((
 Xantipa. 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 10:01:40)
Na mne, když si dovolí někdo zvýšit hlas /což teda rozhodně není často/, "vytasím drápy a jdu do boje" ať mě to stojí, co stojí, to je mi jedno.
Nesnesu, aby někdo řval na moje děti, snižoval jejich důstojnost - to nezůstane nikdy bez odezvy. A celkově mám pocit, že dokud jsou děti nedospělé, je mojí povinností je chránit a být u nich a podporovat je - a to hlavně, protože to je to, co naši nedělali nikdy. Ale zas nemůžu říct, že mohou cokoli, svým způsobem po nich chci vzhledem k věku dost - každopádně jde o to, jaké zkušenosti má posuzovatel, to je jasný.
 Kreaty 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 10:06:35)
Xantipo, někdy se hodně moříme výchovou a on je tolik důležitý ten příklad. Děti budou opakovat vzorce chování po nás po rodičích, takže když na ně budeme každý den ječet, aby uklízeli, budou ječet. Když budeme uklízet, tak budou uklízet. Děti se učí pozorováním jako opičky, ne dalekosáhlým vysvětlováním, které je akorát prudí.
 Xantipa. 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 10:15:53)
Je to fakt, co píšeš. Co si z toho vezmou - nevím. Na úklid peču, když je něco lepšího, na tom to nestojí. Když se uklízí, uklízejí všichni, ne že uklízím já a oni leží a nebo naopak - že bych po nich chtěla, aby uklízeli a já budu ležet, to nepadá v úvahu. Jen mi dcera řekla, že ode všech, i od nás, cítila tlak na dobré školní výsledky - to mě překvapilo, nikdy jsem na ni netlačila. A ona mi řekla, že to sice ne, ale že viděla, že to očekávám a ona mě nechtěla zklamat.
Tak na to se soustřeďuju u kluků, ale je fakt, že vysílám něco, co neumím ovládnout, protože čas od času přijde jeden z nich a řekne - že ti mami nevadí, že jsme psali písemku a já ji zkazil, takže budu mít blbou známku, že nebudeš smutná. Nevím, jak k tomu přišli - nejsem smutná, vím, že to nejsou stroje, někdy se prostě nezadaří - něco dělám blbě.
 kosatka2 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 10:01:17)
No myslím, že rodiče poznamenají do dospělosti nehledě na to, jestli jsou dominantní nebo submisivní nebo něco mezi, nebo i když rodič od rodiny odešel velmi brzy.

Já jsem se třeba svým tátou cítila děsně nedoceněná, nikdy nepochválil, nikdy neocenil, i když jsem byla jeho holčička a má mě moc rád. Špatně jsem se oblíkala (jako kluk), měla jsem zájmy kterým on nerozumněl. když jsem horolezila jako on, taky špatně, strašně se o mě bál, pak jsem šla na divnou školu...

takže jsem brzo pochopila, že se za žádnejch okolností nezavděčim, tudíž nemá cenu se snažit a vyjde líp žít si podle sebe a uvnitř sebe, stáhnout se dovnitř a na nároky okolí kašlat. akorát jsem sen rodičů o vyhovujícím dítěti splnila nevědomky skrz manžela - dělá obor, který oni vybrali pro mě a je tak nějak vyhovující pro ně ve všech směrech, takže se mu svěřují s věcmi, které mě neřekli, dávají mu dárky které bych ocenila já, ale oni by mi je nedali apod.
 Hilly. 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 10:05:27)
Jeden takový příklad ze svého okolí znám. Bohužel to dopadlo tak, že dítěti ta osoba zničila vlastně život. Dítě se nebylo schopné celý život odpoutat.
 Xantipa. 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 10:10:56)
Když jsem si našla po maturitě /ne hned po maturitě, potřebovala jsem trochu času na rozkoukání, protože jsem rozhodně nebyla praktická/ práci mimo domov s tím, že tam budu bydlet na pokoji, naši to nemohli rozdýchat a snažili se mě všelijak přesvědčit a když to nepomohlo, tak se rozhodli mi to polepit u mýho budoucího šéfa vysvětlením a praktickými příklady, jak stojí za ho.no a nic neumím a že rozhodně budu přítěž. Myslím, že když by to bylo na mém tehdejším šéfovi, tak mě tehdy nevzal, ale dostal příkaz shora, takže musel. On mi pak řekl, co a jak tam bylo. A proč to naši udělali? Protože si představovali, že jim ubyde práce, kterou zastanu já a moje peníze se taky budou hodit pro zařízení sportovní kariéry mé sestry, protože co já s penězi. Takže levná pracovní síla a peníze k tomu. Tudíž dodnes si myslí, že je moje chyba, že sestra žádnou kariéru neměla a že neměli čas na mého bratra.
 Kreaty 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 10:13:30)
Xantipo, to už je z kategorie hnusný ~n~
 Xantipa. 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 10:34:12)
Na jejich obranu - oni to brali jako normální - táta zažil doma to samý - jedna starší holka /jeho sestra/ měla v podstatě za úkol se starat o vychovávat tu mladší, a to se vším všude, protože babička s dědou měli statek a nestíhali víc než statek. No a tátův starší bratr v podstatě měl v podstatě pomoci táhnout celý statek jak svými penězi, tak prací - a on, aby se toho zbavil, tak utekl. A to vše zůstalo na tátovi, protože nechtěl rodiče v tom nechat.
Takže on se v podstatě domníval, že budu rozumná, zhodnotím situaci a to, že má sestra a bratr to potřebují a zůstanu tam, aby jim po všech stránkách pomáhala. A když jsem se rozhodla odejít, tak se snažili všemožně tomu zabránit, protože tím přišli o ty peníz i o tu pomoc v domácnosti. A můj táta v mém bratrovi viděl sebe a nechtěl, aby tak s ním bylo zacházeno a v mé sestře talent, který by se měl využít a nechtěl, aby kvůli nedostatku peněz a času z toho sešlo.
Já ho svým způsobem chápu, tedy jeho pohnutky k tomu, ale ne skutky, protože to už bylo dle mýho přes čáru. Ale ono to nebylo jen tady.
Zvláštní je, že mou sestru všude vychvalovat až do nebes, to opravdu jo a dělají to doteď. Když to slyším, vadí mi to, jinak ne, protože co oči /uši/ nevidí /neslyší/, to srdce nebolí.
 margotka78 alias shit-roller 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 10:14:09)
to je teda otřesný..~a~ ~7~
 Merylin5 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 10:19:13)
Ach jo~n~~n~~n~ A vyříkali jste si to někdy, že to neměli dělat?
 Xantipa. 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 10:49:51)
Zkoušela jsem jim to říct, vysvětlit, jak jsem se cítila, jak se cítím a proč - to je ale uráží a chovají se stejně jako já, když na mne někdo řve - vytáhnou drápy a začnou, že to je moje vina, že jsem byla taková a taková, že jsem svým bezohledným jednáním zmařila kariéru mé sestry, že z bráchy vyrostlo to, co vyrostlo /ne že by byl špatný, on není, je to hodný kluk a dříč, ale je neprůbojný, nevěří si, je snadno ovlivnitelný - což ho nesnižuje, ale v očích mého táty rozhodně, je pro něj bačkora a když by měl tu mou "podporu", že by to tak nebylo. Že jsem všechno zkazila, že na mne měli být tvrdší.......
Jednou jsem se neudržela a připomněla mu to, co mi i po letech utkvělo v paměti - nejvíc jak mě bijí jako malou holku, abych neřvala /řvala jsem, protože jsem se bála ždímačky, kterou jsem měla na starost a hlídat a držet ji, aby nespadla ze židle, jenže ona se klepala a skákala, jak splašená koza/ a pamatuju si živě, jak jsem seděla na lavici v kuchyni a neuklidnila se dost rychle, tak mě rve za ruku, aby mě zvedl a zase bil a řve mi do obličeje - já to z tebe dostanu, jestli nepřestaneš řvát, dostaneš znovu. A jak vyprávěli babičce a dědovi vítězoslavně, jak mě zlomili, že to chce jen dobře mířený rány - je zvláštní, jak si tohle můžu pamatovat, neměla bych, dlouho jsem si myslela, že to jsou jen zlý sny.
Jenže nejsou - když jsem jim to řekla, zarazili se, zírali a pak řekli, že tohle si přece nemůžu pamatovat, protože jsem byla moc malá. A pak řekli, že se mi to jen zdálo, že se to nikdy nestalo. Ale od tý doby, co jsem se zeptala, vím, že nezdálo, stalo se to. Ale zas je fakt, že od tý doby jsem přestala mít tyhle sny - pojmenovalo se to, porozuměla jsem tomu, tak to přestalo, ale nezapomněla jsem.
Když si jednou můj nejmladší syn stěžoval, že k dědovi a babičce nepůjde, protože děda ho bil - to jsem pomalu chytla hysterák, protože jsem si vzpomněla na sebe, trochu se uklidnila a jela hned za našima si to vyříkat. Teda bylo to krátký, mluvila jsem jen já a od tý doby se ho už nikdy nedotkli.
A těch špatných vzpomínek vydoluju milion, ovšem nějakou hezkou žádnou - a to vím, že hezký byly, protože moje sestra to má přesně obráceně - nic špatnýho, všechno jen hezký. A když jsem to s ní konfrontovala, tak jsem zjistila, že to špatný si pamatuje taky, ale jen když jsem o tom mluvila a dál se tím nezabývá, kdežto já si ty dobrý nejsem schopná vůbec vybavit, jako kdybych žila jinde.
 Merylin5 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 11:06:16)
To je pro mě hrůza. Já chápu, že všichni rodiče dělají chyby, i já, ale je fajn, když po letech se ty hrany obrousí, a vyjde z toho takový "to nemuseli jsme to tak dělat, bylo to zbytečně drsný"..Ale že ti dávají za vinu i dnes, jak "dopadli" sourozenci, to je nepochopitelný, ty s nima přece nemáš v tomhle ohledu nic společnýho. No každý máme něco..
 Xantipa. 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 11:15:13)
Tak já to už beru tak, že oni jsou na tom hůř než já - nedokázali zajistit pro mé sourozence lepší život /tedy z jejich pohledu/ a je fuk, kdo za to může, prostě nedokázali.
No a protože dodržujeme příměří, tak už se o tom nebavíme, já toto téma neotvírám, oni taky ne, co se stalo, nedá se odestát a já s jejich pocity nemůžu dělat nic, takže se tím nezabývám. A snažím se, aby se ke mně nedostalo nic, co by tyhle vzpomínky vyvolalo.
Jen jsem občas přemýšlela, co mysleli tím - měli jsme být tvrdší - možná si myslí, že když by přitvrdili, že by mě zlomili a že bych neměla sílu se zvednout a odporovat. To je pro mne tak šílená představa, že si to nechci ani představovat - co když by to byla pravda?
 Merylin5 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 11:17:30)
Fakt nad tím nepřemýšlej, dneska je to jedno, nezlomili tě.
 AFRODITÉ 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 12:10:32)
Tak to je strašný takové rodiče mít - to já myslela jak naši byli hrozní, ale proti tomuto je to ještě zlaté...
 Zuuuza 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 13:11:16)
Ach jo.. Až jsi mě rozplakala. Seš silná ženská, máš to v sobě zpracované.. Držím ti palce. A věřím, že svým dětem jsi skvělá máma!
 Xantipa. 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 13:44:22)
Bohužel to nemám zpracovaný, protože když bych prý měla, tak nemám potřebu o tom mluvit. Ale zas mám pocit, že čím víc o tom vím a rozumím důvodům, tím se mi to líp snáší, protože oni nejsou ve své podstatě zlí a nechtěli pro nás nic špatnýho, jen tomu nerozuměli a neuměli srovnat svoje priority. Jen bych chtěla zapomenout, což nejde. Prý když odpustím sobě, odpustím jim, pustím to všechno ven a bude to dobrý. Nevím, co bych měla sobě odpustit - možná to moje chování vůči nim po "svém zlomu" - když si představím sebe teď a že by mi to dělaly děti, je mi úzko a měla o ně strach a ničilo by mě to. Ne že bych jim nějak cíleně ubližovala, já je cíleně ignorovala a uzavřela se před nimi. Nevím, jak bych si měla odpustit, dělala jsem, co jsem musela. A i mám pocit, že jsem rodičům odpustila, neviním je z ničeho. Ale nevím, co to odpuštění vlastně znamená. Chtěla bych se změnit a trochu otevřít, hlavně kvůli svým dětem a i sobě - ale to nejde, to neumím. A když jsem si řekla, že někdo ten první krok udělat musí a pokusila se, zase to jelo po starým - nevím, co je k tomu vede a co chtějí docílit, ale nejsme pitomci, stačí návštěva u bratra nebo u sestry a vidím, že je vše při starým - neustálý lži, úpravy, očůrávání........ Prostě nemůžu jinak.
A vím taky, že děti taky budou mít svůj negativní otisk na sobě, zase jiný, ale budou ho mít a nevím, jak to změnit. Asi to nejde, jediný, co je možný, pak o tom mluvit, přiznat, že jsem chybující člověk, ale milující a když tomu pak moje děti porozumí, tak mi budou moci moje chyby odpustit a pak mohou zase dělat svoje vlastní chyby. Je to koloběh života - tak strašně se snažím vyvarovat chyb mých rodičů, že udělám jiný a možná horší. To se teprve uvidí a doufám, že moje děti najdou sílu říct mi, co je trápilo, aby mi pak mohly odpustit.
 Anthea 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 14:04:16)
Xantipo, základ je ne odpuštění, ale musí být oboustraná snaha a hlavně upřímnost. Tam, kde jeden pořád tvrdí, že měl vždycky pravdu, nikdy neudělal chybu, že je ten nejlepší...a kecá a vylepšuje sám sebe, tak pořád shazuje toho druhého - dítě a nikam to nevede.

Můžeš stokrát odpuštět, ale když máš pocit, že upřímná komunikace není možná, tak je to prostě na pendrek. Asi jako s tou příhodou se ždímačkou, než aby si připustili /oni to možná v koutku duše vědí, ale nikdy nepřiznají/, že se chovali jako čuňata a že tě poznamenali, nastaví notu - nic se neděje...upraví realitu tak, aby byla dobrá pro ně - a tím nikdy nemůžete mít dobrý vztah.
 Zuuuza 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 13:06:56)
Xantipo, to je tedy síla... ~x~ Holky, je dobře, že tady sdílíte své zkušenosti. Je to dost poučné.
 Ananta 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 13:14:38)
To je hrozné, já mám pocit, že to souviselo i s tím, že u nás starších to byla trochu jiná generace rodičů a jak píšeš, viděli to doma a pak opakovali, ten vzorec, my se s tím můžeme díky "osvětě" a dostupným informacím trochu lépe poprat a ty vzorce neopakovat.
 Filip Tesař 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 10:13:56)
Jo, třeba sousedka, kamarádka, dcera matky-generála, pro kterou vždy muselo být všechno perfektní, myslím, že nechválila (dobré bylo samozřejmě, špatné se kritizovalo), a pořád se snaží získat matčino uznání, ovšem způsobem, který se nebezpečně blíží chování její matky. Její matka to přenáší i na děti - na jejich školní výuku - "samé" jsou pro ni samozřejmostí, později výběrová škola, vysoká atd.

Bratranec - obyvatel mamahotelu (nejstarší ze čtyř dětí), ovšem není to povaleč, co mu matinka jen podstrojuje, spíš závislý na bezpečí domova ztělesňovaného matkou. Otec býval poddajný, dlouhodobě nezaměstnaný, později se sklonem k alkoholismu. Bratranec je chytrý, sečtělý, ve společnosti příjemný, hraje na kytaru, vydělává, ale např. přimět ho k návštěvě dá vždycky spoustu přemlouvání a někdo musí jet spolu s ním, jen tak sám se nevypraví. Vztahy se ženami: děsná ostýchavost. Bratrancova odpověď na otázku, zda chodí s holčinou, okolo které se točil v té době už nejmíň půl roku, dělali spolu výlety, docházel k nim na obědy atd.: "Na 70% jo."

Moje babička z máminy strany byla taky generál, matčina starší sestra byla moc hodná, ale taková potlačená, vdala se za muže, který měl spoustu kladů, ale byl dominantní, a například pro svoje děti viděl jako jedinou možnost partnera ve stylu tzv. dobré partie. Tj. pro dceru viděli jako vhodného rozmazleného synáčka z "dobré rodiny" a mrzelo je, že se rozešli, partnera, kterého si vybrala sama, se snažili vyštípat. Jejich syn se navzdory tomu oženil s moc hodnou, takovou přirozeně veselou ženskou, kterou rodiče nikdy samostatně nepozvali (na společné oslavy, narozeniny atd., samozřejmě přišla, ale mimo to jakoby neexistovala).

Moje máma byla o 11 let mladší než teta, na ní se to tolik neprojevilo, ale taky třeba usilovala o perfektnost v péči o domácnost (za socialismu to znamenalo pracovat, dobře vařit, šít oblečení atd.), až se jedno málem zhroutila. Taky neuměla dlouho - do pozdního věku - dost dobře říct ne: takový ten typ, o kterém lidi snadno zjistí, že je ochoten z poctivosti udělat jejich nepořádnou práci za ně pořádně, a navalují mu pak další a další práci.
 Maugha 


Re: Dominantní  

(19.7.2013 22:46:12)
Ten popis tvého bratrance mě zaujal - to je celý můj kluk.
Trošku mimoň, švihnutý aspergerem.... počítám, že pro holky začne být atraktivní tak někdy ke třicíce, až si ho uloví nějaká rozvedená jako hodného náhradního tatínka.
 Ananta 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 10:42:17)
Já jsem měla silně dominantní, uklízecí mámu, byla to achylova pata našeho vztahu. V 18 letech jsem si sbalila batoh a už jsem se domů nevrátila a několik let jsme komunikovali dost sporadicky, vyústění bylo, že mě začala respektovat jako dospělou a pak nám to začalo fungovat nadstandardně. Dohru to má celoživotní asi v tom, že pokud by se mě snažil někdo opravdu ovládat nebo jakkoliv zahánět do kouta dokážu být hodně ostrá a už to i předjímám, stačí mi signály.

Pravdu má podle mě ten kdo tady psal, že záleží na povaze dítěte jak se s tím vyrovná. Verze může být i nesamosttaný, závislý a nesebevědomý jedinec.
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 11:40:24)
No mě to taky trochu postihlo :-)
Mám moc príma tatínka, ale je dominantní, děsně kritickej, velmi náročnej a velmi zaměřenej na výkon.

Nějak jsem to mládí přežila, teď už to jde :-D
 Nevímsirady 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 11:54:57)
jo sebe, a je hrozné, že ani po skoro 35 letech se rodičům neumím postavit, držím hubu a krok a vyhýbám se jakýmkoliv střetům...~d~
 Adelinkaa 1 dítě. 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 12:10:07)
U mě též, sice s mamkou už 20 let nebydlím, ale hodně ovlinuje má rozhodnutí, která nejsou vždy dobrá, sama bych jednala kolikrát jinak, ale prostě si v tu chvíli připadám pořád jak dítě, které má poslechnout..
 karma 


mám...oba dva 

(19.7.2013 12:10:15)
taky spolu nevydrželi, jejich soužití bylo soubojem dvou Eg (~:-D to vypadá srandovně napsaný). Moje matka je dominantní, otec dominantní a sebestředníá, nevyzrálá osobnost. Moje dětství bylo subjektivně doost pekelné, jsem nejstarší dítě. Do života si nesu obr balík komplexu, v mládí jsem měla anorexii, občas stavy, že bych neměla vycházet na ulici, neb jsem tááák blbá, ošklivá, neschopná atd. Naštěstí komplexy věkem dost blednou-uf, dnes jsem i ráda za své dětství-v jistém směru-neb se mám v práci/ i coby rodič solidně od čeho "odpíchnout". Já teda svou existenci v kmenové rodině hodnotím jako hodně neštastnou i proto, že já mám hrozně přecitlivělou povahu, máma je prostě naopak "drsoň". Prostě ohen a voda. Že třeba dítě s jinou povahou by to prostředí neneslo tak špatně. No, evidentně to tak mělo bejt...
 Ananta 


Re: mám...oba dva 

(19.7.2013 13:12:31)
"že já mám hrozně přecitlivělou povahu, máma je prostě naopak "drsoň""

Tak to bylo přesně u nás a myslím si, že to akorát podpořilo ty naše spory, že jsem tím mámu strašně dráždila, že se ze všeho složím a moc to prožívám.
 Anthea 


Re: mám...oba dva 

(19.7.2013 14:00:17)
Já když jsem viděla v životě různé vztahy v různých rodinách - známí, příbuzní, tak si někdy říkám, jestli není pravda to, že třeba rodiče a děti se vzájemně vybírají někde tam nahoře, podle nějakých vyšších plánů, nebo nevyřešených účtů z minulých životů.

Protože jinak si nedovedu vysvětlit třeba to, co tady popisuje Xantipa, že některé ze sourozenců třeba rodiče deptají, nic jim není dobré a druhé dítě je miláček a všechno je ok.
Hodně často takhle deptají nejstarší dítě, nebo možná se u dalších kousků naučí třeba už víc milovat a dokážou tomu dítěti emocionálně něco předat, nejstarší dítě často hodně drezírují a mají ho rádi, když splňuje nějaká kritéria, mladší často mají rádi za všech podmínek a okolností.
 Xantipa. 


Re: mám...oba dva 

(19.7.2013 14:25:06)
Mně to přijde logický. U starších dětí nemají rodiče zkušenosti, dají na to, co říká okolí a nebo si myslí, že dítě vydrezůrují tak, jak oni budou chtít - ne pro svůj plezír, ale protože si myslí, že to půjde a že to je nejlepší. Možná nejsou na to dítě emočně připraveni. A když pak přijde další dítě, už jsou na tu bezpodmínečnou lásku nastaveni, pochopí, co udělali špatně a eliminují chyby a jak se soustřeďují na mladší dítě, tak zapomenou na to starší, který přece už musí mít rozumí a musí........ Ta počáteční ztráta se dle mýho nedá asi dohnat. Já třeba vím, že mě nechtěli a máma dělala leccos, aby se mě zbavila, a navíc jsem se tak nějak nepovedla - do ideálního dítěte jsem prostě měla daleko, jak chováním, tak povahou. Já spíš věřím tomu, že nejsem jim shůry dána, ale že oni svým přístupem tak nějak zařídili, abych jako dítě byla taková, jaká jsem byla a mám pocit, že to byla zkouška a oni neobstáli. Prostě samý zklamání - narodila jsem se, špatný pohlaví, špatná povaha, prostě špatný dítě a věkem se to nevylepšilo, spíš naopak.
 Martina, 3 synové 


Re: mám...oba dva 

(19.7.2013 15:40:25)
To se stává: naši se taky nikdy nevyrovnali s tím, že se jim místo jejich vysněného Honzíčka narodila nějaká divná holka. ~q~
 Ananta 


Re: mám...oba dva 

(19.7.2013 16:23:41)
J8 si myslím, že se vybírají, dokonce že mají karmické vazby...
 Maugha 


Re: mám...oba dva 

(19.7.2013 17:07:28)
Tak to si mě naši asi vybrali za trest.
Celý život jsem pro ně zdrojem zklamání.
A můj muž si zase za trest vybral syna.
 AFRODITÉ 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 12:33:19)
Ano já jsem poznamenaná dominancí rodičů - např. matka mě donutila vzít si šaty na věneček dle jejího výběru, na věnečku stropila scénu že šaty nevyniknou a že se musím okamžitě převléknout do jiných šatu, které sebou přinesla - to jsem odmítka a asi 100x mi to od té doby připomněla jak jsem jí zklamala, že jsem se odmítla převléknout do dalších šatů..... takových příkladů mám mraky - prostě její standartní chování - otec chování podobné - např. se mi vybavuji jak ho na základce žádám, aby vyměnil žárovku v lampičce protože praskla, a on na mě zařve že jsem ÚPLNĚ BLBÁ KDYŽ SI NEUMÍM VYMĚNIT ŽÁROVKU........

Přijdou vám takoví rodiče normální?
 Anthea 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 13:32:23)
ahoj

nedočítala jsem diskusi, teprve teď jsem se k tomu dostala

Valkýro, to bude tím, že tihle lidé zřejmě neomylně cítí, kdo je slabší kus, navíc kdo je férovák, neumí ve sporu používat podrazy a podpásovky, protože podvědomě myslí, že spor musí vykomunikovat, nechtějí automaticky partner zasáhnout na nejcitlivějším místě

kamarádka je právě taková a jak sama říká, vždycky zůstane "čučet s otevřenou pusou", jaký kalibr na ní třeba manžel vytáhl - ale tak jako neomylně, instinktivně, úplně jako druhou přirozenost a než ona se vzchopí k obraně, je automaticky vyautovaná, vždycky to tak nějak vyzní v její neprospěch

mě pro přijde, jako když je v přírodě albín, tak když je někdo psychicky slabší, tak se ti ostatní na něj vrhají instinktivně, pomoc je držet si bariéru, jenže před člověkem, se kterým jsi dnes a denně stejně pak už nic neutajíš ~d~~d~
 Anthea 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 13:34:59)
a taky to v jejím dětství bylo tak, že ona cíťa a k tomu její dominantní matka, podle které všichni dělají všechno hůř, no a to kamarádku tak nějak srazilo do kolen, že už se to s ní vleče a moc z toho není úniku, protože doma podporu hledat nemůže a u rodičů taky ne a ona se prostě necítí na to, aby udělala všem pápá a úplně se trhla~d~
 Maugha 


Re: Dominantní rodič 

(19.7.2013 15:35:55)
Valkýro, ahoj, dlouho jsem tě neviděla.~x~
Už ti trochu dorůstají vlasy?

Ten tvůj miláček asi četl stejnou příručku pro krocení nezdárných manželek, jako ten můj.

K tématu dominantní rodič - u nás byli oba dva tak nějak divně pasivně agresivní, poznamenalo mě to tím, že se neumím pořádně pohádat - i když příležitostí a praxe je dost.

 Anthea 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 18:58:17)
Valkýro, kdo chce psa bít a ego si na někom honit, vždycky si tu hůl najde.
A kdybys byla jiná, byla bys zase špatná.

Takoví lidé ti dokážou pořád nějak podsouvat, že co děláš, je vždycky blbě, mohla bys to udělat jinak, mohla bys být jiná. Vlastně ti pořád podsouvají, že nejsi dost dobrá.

No a nejspíš kdyby ses zachovala podle jejich rady a něco změnila, udělala jinak a ony ty výsledky třeba nebyly takové, tak dostaneš na držku taky /pochopitelně nebude to bráno tak, že ses snažila řídit dle doporučení, bude to tvoje chyba, radil se k odpovědnosti nepřihlásí/.~o~
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 17:45:43)
Ano, bohužel znám - můj muž má velmi dominantní matku a také velice podrtžené sebevědomí. Muž je chytrý (VŠ, několik řečí, obrovský přehled), velice starostlivý, zodpovědný a pečlivý, jeho maminka ho bohužel dodnes deptá - on je jedináček a má vůči rodičům (76 let) pocit zodpovědnosti - a tak se to na něm podepsalo velice silně.

Co je pro mne překvapující - starší dcera má také velice nízké sebevědomí, i když jsme ji odmala chválili (bylo za co), podporovali a snažili se ji podepřít. Může to být i dědičné? Jako že muž by to získal a ona zdědila. To je asi blbost, co? Takže asi i on k tomu měl "vlohy".

Mladší dcera si nabrala sebevědomí za ně za oba :-) .
 Epepe 


Re: Dominantní rodič 

(19.7.2013 18:59:12)
Jasně, to je snad v každé rodině.
U nás to byl jeden z prarodičů. Ten měl dvě děti, jedno se "urvalo", jak píšeš, druhé nikdy nevystoupilo z jeho stínu.
Je to smutné.
Samozřejmě, další generace je tím také ovlivněna.
 NovákováM 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 21:19:14)
uklízení.. no, ať se staví u nás, realizaci nabídnu,
ale vím, že může být chorobné.

Co se týče ale rodiče, - je mi přes 40 a už vím o třetí generaci dominantní... rodičky... její matku - té aktuální dominantní - jsem zažila pár let.

No tak prostě to se nedá pochopit ani nějak pojmout, všechno je jedno, muži slouží jako nosiči spermatu a oplodňovači.
Dokud se rodily holčičky, tak si nesly tento odkaz, teď je tam kluk... a otec má zájem a je to dost malér. Nic nejde bez soudu.
 Tante Ema 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(19.7.2013 22:11:15)
Kopíruju Benin z vedlejší diskuse:

To není chorobná touha uklízet, ale chorobná touha dokázat tu,že jsi méněcenná, neschopná samostatné existence bez její "záchranných" zhásahů.
Léčí se to u psychologa, ale asi tam nebude chtít jít."

To jsem tam napsala já, ne Benin.
 překvapená 20.9. 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(20.7.2013 0:30:10)
To je zlý, co píšeš, ta paní vypucovala wecko a vyžehlila.
 Daniela už registrovaná 


Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí? 

(20.7.2013 1:43:41)
Nevím, zda dominantní, ale silně paličatí jsme v rodině tak nějak všichni. Já, mí rodiče (asi víc táta, v naší rodině víc já - jsem víc po něm), bohužel i můj syn. Čemu se ale divím, že...

...ano, občas to dře, velmi. V těch světlých chvilkách si ale vesměs všichni zcela zřetelně uvědomíme, proč to tak je a že to jinak být nemůže. Zkrátka dobře - jednou v tomto ohledu nahoře, jednou dole. To už se nezmění a nikdo už se o to ani nesnaží:-)

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.