Kudla2 |
|
(1.1.2019 14:26:07) Třeba lidi, se kterými spolupracuješ, jsou Ti docela sympatičtí, ale nevyhledáváte se často, máte se o čem bavit, ale nepouštíte se do intimností, a oběma stranám vyhovuje občas se potkat a pokecat?
Jistě to lze i v hospodě a je to i obvyklejší, ale občas si něco takovýho střihnem i doma, proč ne?
Je to trochu formálnější než u kamarádů, ale ne o moc, vyložený intimnosti si běžně nevykládáme ani s kamarádama, na známého by se na rozdíl od kamaráda člověk asi neobrátil, kdyby se mu rozbilo auto a potřeboval by odtáhnout, ale to je asi tak všecko.
|
Monty |
|
(1.1.2019 15:05:18) "Je to trochu formálnější než u kamarádů, ale ne o moc, vyložený intimnosti si běžně nevykládáme ani s kamarádama, na známého by se na rozdíl od kamaráda člověk asi neobrátil, kdyby se mu rozbilo auto a potřeboval by odtáhnout, ale to je asi tak všecko."
Kudlo, zase - to je věc povahy, nastavení. Osobně formální hovory/návštěvy nemusím, necítím se dobře v prostředí, kde se člověk musí furt kontrolovat, aby neřekl nebo neudělal něco, co je mu jinak vlastní a na formální návštěvě "se to nehodí". Myslím tím vyloženě na formální návštěvě u někoho doma, pokud jde o návštěvu pracovní nebo společenskou akci, je to něco jiného. Vyložený intimnosti - to je zase strašně individuální, jak dokladují mnohé debaty zde. Jsou lidi, co pokládají za intimní prakticky všechno kromě hovorů o počasí, a pak lidi, co berou jako intimní hovory třeba vyprávění o posledním manželským sexu.
|
Kudla2 |
|
(1.1.2019 15:13:41) Monty,
a co může mít normální člověk ve svém přirozeném projevu tak nepřijatelného, že by to bylo nežádoucí a bylo by se kvůli tomu nutný "furt kontrolovat"?
Tak asi nebudu vykládat sprosté vtipy jako v kruhu blízkých, u kterých vím, že jim to nevadí, ale to snad není až zas taková oběť. A co dál?
|
|
Monty |
|
(1.1.2019 15:19:53) Kudlo, to není o vyprávění sprostých vtipů, ale o celkový nepohodě v prostředí, kde máš vymezený místo k sezení a nemůžeš se volně pohybovat po prostoru. Tím ovšem nemyslím lezení do skříní nebo válení se v ložnici hostitele, aby bylo jasno.
|
Kudla2 |
|
(1.1.2019 15:22:45) No a co tím myslíš, jak by ses chtěla v hostitelově domácnosti volně pohybovat po prostoru?
|
Monty |
|
(1.1.2019 15:29:13) Kudlo, to se asi dost těžko vysvětluje někomu, kdo to nemá zažitý. Ale dobře, zkusím příklad. Když jedu ke kamarádce/kamarádovi na návštěvu nebo je kamarád/ka na návštěvě u nás, normálně se používají prostory domu nebo bytu tak, že dejme tomu sedíte dole v přízemí, nahoře je záchod, ty jdeš na záchod a hostitel ti řekne "vezmi v lednici tu paštiku, až půjdeš dolů" nebo "mrkni na tu buchtu, co je v troubě". Prostě ten rozdíl mezi formální návštěvou a návštěvou kamarádů je pro mě v tom, že při formální návštěvě jsi ten, kdo jen sedí a nechává se obsluhovat, na návštěvě u kamarádů jsi normálně člen domácnosti. S omezením daným běžnou slušností, což je to nelezení do skříní nebo neválení se v manželský posteli hostitelů.
|
Kudla2 |
|
(1.1.2019 15:35:58) Monty,
tak i u kamarádů je situace někdy taková, že nic nepotřebujou a nechtěj. Chybí Ti možnost vlézt jim do trouby, když si to dokážou ošéfovat sami (když někoho pozvu a vařím, tak to považuju za samozřejmost ?)
|
Monty |
|
(1.1.2019 15:38:22) Kudlo, proboha, to byl příklad, těch možností je x. V běžný domácnosti není jen lednice a trouba, že jo. A jasně, když se někdo staví na půl hodiny, tak může jen celou dobu sedět na místě, ale ono to není v tom, co se děje na jedné konkrétní návštěvě, ale v tom, jak to funguje celkově.
|
Kudla2 |
|
(1.1.2019 15:48:21) Monty,
no a proto se ptám, co konkrétně to teda je, a co máš potřebu dělat v cizí domácnosti, že Ti absence toho tak vadí.
My i u velmi dobrých kamarádů většinou sedíme u stolu/v obýváku, nikam jinam jim nelezem, leda že by to nějak vyplynulo ze situace, chtěli nám něco ukázat...
|
|
Monty |
|
(1.1.2019 15:50:26) Kudlo, snažím se ti to vysvětlit. Zdá se, že to nejde.
|
Kudla2 |
|
(1.1.2019 16:03:29) Monty,
možná proto, že vlastně nic nevysvětluješ, jen mlhavě naznačuješ, že "to máš všecko jinak" a pak se pohoršuješ, jací jsou ti ostatní divní.
|
Monty |
|
(1.1.2019 16:13:24) Kudlo, njn, zas to tvoje podsouvání. Ani v novém roce se na tom nic nezměnilo. Nikde jsem nepsala, že mám "všechno jinak". A rozdíl mezi formální návštěvou a návštěvou "jako doma" jsem ti taky popsala. Takže teď už nevím, na co se mě vlastně ptáš. Přesněji, nemám pocit, že se ptáš, ale že opět manipulativně stáčíš debatu jiným směrem.
|
Kudla2 |
|
(1.1.2019 16:21:05) Monty,
ale ty jsi přece nepopsala jsi nic konkrétního, krom toho, že jako host-kamarád jsi požádána, abys přinesla něco z lednice.
Jinak to byly mlhavý řeči typu, že "ale ono to není v tom, co se děje na jedné konkrétní návštěvě, ale v tom, jak to funguje celkově".
|
Monty |
|
(1.1.2019 16:25:05) Kudlo, OK, a když v podstatě totéž popsala Shrekyně, obešlo se to bez blbých narážek na to, že to má všechno jinak. Fakt nevím, co ještě chceš konkrétně popsat. Podívej, když k nám přivede moje máma svojí kamarádku, což beru jako "formální návštěvu", tak prostě čekám, že bude sedět na místě a nebude se mi courat po bytě. Když si pozvu návštěvu já, zvu si ji s tím, že se tu v rámci té elementární slušnosti prostě bude chovat "jako doma". Je to opravdu tak moc nepochopitelné?
|
Kudla2 |
|
(1.1.2019 16:33:58) Monty,
já jsem si to pokusila představit, ale zadrhla jsem se na situaci "moje máma si k NÁM přivede SVOJI návštěvu", to mi přišlo teda dost nepředstavitelný.
|
Monty |
|
(1.1.2019 16:37:50) Kudlo, neber to ve zlým, ale pro tebe je spousta věcí nepředstavitelných už z toho titulu, že nemáš rodiče, no. Když moje máma jede s kamarádkou na výlet do Prahy a chce se u nás na chvíli stavit, má ji nechat sedět v kavárně? Proč jako? OK, kamarádky/kamarádi mé matky jsou pro mě max. ti "známí", ovšem u sebe v kuchyni mě taky nechají sedět. Nevím, proč bych je tam nemohla nechat sedět já.
|
Kudla2 |
|
(1.1.2019 16:45:23) No, já myslím, že tohle se těžko představuje spíš proto, že nemám nikoho takhle blízkýho v jiným městě.
|
Monty |
|
(1.1.2019 16:45:59) Kudlo, nebo tak. Taky možnost.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
bdo |
|
(1.1.2019 16:01:40) Ono jde o takovou tu formalnost, kdy se u nekoho doma necitis dobre, nevis, co je u nich zvykem a co ne. Kdyz ti nekdo svuj prostor otevre ve smyslu - bud jako doma, tak ti tim vlastne dava najevo, ze se muzes uvolnit a navsteva se stava neformalni a prijemnejsi. Aspon ja to tak mam. Kdyby me nekdo pozval na navstevu a ja pokazde mohla sedet jen u stolu v kuchyni, pripadala bych si fakt divne. Uz treba proto, ze ja moc dlouho sedet nevydrzit, potrebuju protahnout nohy, kouknout z okna, pohladit psa atd.
|
Kudla2 |
|
(1.1.2019 16:14:38) Shrekyně,
já ten rozdíl v pocitech "volnosti" chápu, ale i v domácnosti kamarádů většinou sedíme tam, kam si nás "nadiriguje" hostitel a vnímáme to tak, že on to má jako hostitel "v režii", např. když sedíme v domě, tak to, že se přesuneme na zahradu, navrhuje hostitel a ne host (protože má třeba připravenou grilovačku nebo tak něco).
I já jako hostitel se snažím mít všechno připravený tak, aby hosti s ničím zásadním nemuseli pomáhat, maximálně je poprosím třeba o otevření láhve, udělání místa na stole apod., a to bych poprosila hosta-kamaráda i hosta-známýho.
|
bdo |
|
(1.1.2019 16:23:33) Tak ono tech mist, kam se posadit, vetsinou nebyva zase tolik, ale asi se mi jeste nestalo, aby me pri navsteve nekdo informoval, kde mam sedet. Kdyz jdu nekam, kde ji lidi vic, je automaticky volny pobyt vsude, kuchyn, jidelna, obyvak, balkon, zahrada, do loznic samozrejme nikdo nikomu neleze, pokud k tomu neni vyzvan treba detmi, ktere tam maji hracky. Pokud jde o navstevu jednotlivce, nebo paru, zahajime povidani, casto treba hostitel jeste neco dodelava, tak jsme spolu v kuchyni, nabidne mi kafe, ja klidne s necim pomuzu, jako odnest na stul atd. Kdyz mam pocit, ze je venku pekne, tak nabidnu - co takhle jist venku? A pokud jsem u nekoho poprve, casto nas provedou po celem byte. Ja proste formalitu v tomto pripade nesnasim a pokud bych mela pocit, ze navsteva bude formalni, tak do toho ani nejdu.
|
Kudla2 |
|
(1.1.2019 16:30:55) Shrekyně,
tak my ze strategických důvodů to sezení trošku diktujem, protože když je u nás víc lidí a sedíme u stolu, tak je to poněkud stísněný a my jako hostitelé potřebujem odksakovat do kuchyně, ale děti (myšleno naše i návštěvy) choděj do pokojíků a zpátky podle libosti, i u ostatních kamarádů je to podobně a nikdy jsem to nevnímala jako omezení.
|
|
|
|
Eudo |
|
(1.1.2019 16:54:06) "Kdyz ti nekdo svuj prostor otevre ve smyslu - bud jako doma"
no jo, jenze pro vetsinu lidi, kteri vyzvou navstevu k chovani se jako doma nemaji na mysli, zer se navsteva provaliv posteli, nabere si veceri, itevre lahvinku, vyzere lednicku, Kouri v obyvaku a pod. To je jaksi vyzva k "uvolneni se" a nic konkretniho se tim ani nezamysli.
|
Monty |
|
(1.1.2019 16:55:44) Eudo, no, a menšina lidí to zase bere jinak. O tom je celá ta debata, ne?
|
Kudla2 |
|
(1.1.2019 16:58:16) Monty,
já myslím, že ta menšina, která by tím skutečně myslela to, co popisuje Eudo (a druhá strana to doopravdy udělala) , bude asi poměrně nevýznamná.
|
Monty |
|
(1.1.2019 17:00:00) Kudlo, já ti nevím, asi tak bezvýznamná nebude, znám takových lidí dost. Včetně sebe. Že to neznamená lezení do skříní a válení se v ložnici hostitelů jsem navíc opakovala dvakrát, takže extrémy bych pro tuto chvíli nechala stranou.
|
Kudla2 |
|
(1.1.2019 17:05:09) No, ale to už se opakuješ v tom, co to NEznamená, a furt jsi neřekla, co to teda ZNAMENÁ.
Jak moc má člověk potřebu se uvolňovat v cizí domácnosti? Vytáhnout něco dle vlastního výběru z lednice? Jít do jiný místnosti, než se právě sedí? Nebo co konkrétně si teda mám pod tím představit?
|
Rozállie |
|
(2.1.2019 12:12:02) "Jak moc má člověk potřebu se uvolňovat v cizí domácnosti? Vytáhnout něco dle vlastního výběru z lednice? Jít do jiný místnosti, než se právě sedí? Nebo co konkrétně si teda mám pod tím představit?"
Kudlo, tak jinak: Naše nejstarší dcera, když k nám přijde - přestěhovali jsme se, takže se u nás vnitřně necítí tak automaticky doma - nedělá jí dobře, když se má sama obsloužit, udělat si jídlo třeba. Musíme ji chvíli přemlouvat. Ne, že by byla líná, to fakt ne, prostě je jí hloupé nám lézt do ledničky, ke sporáku a tak. Cítí a chová se jako na návštěvě. Mladší děti hned po příchodu se normálně zapojí, jako by tu stále bydlely, klidně skočí do sklepa, kouknou do té trouby, aniž by jim kdo říkal. Chápeš ten rozdíl?
|
Eudo |
|
(2.1.2019 12:34:16) Rozalie, takhle to mame my cela rodina. Nikdo to nepovazuje za neco nenormalniho, jezdi radi a zustavaji radi. Zadna psana pravidla na to nemame, proste tp povazujeme za norml. Vsechny deti tady vyrostly a vraci se "domu" se svymi rodinami. Treba je to tim, ze kdyz nekdo nece sezere, vi, ze nebude pro druheho? Ale takhle jsem to delala i ja (zadne sourozence) - kdyz maminka neco pro mne koupila, rekla, ze to je moje, stejne jsem se zeptala, jestli si to muzu vzit.
NIKDO neleze do lednice/trouby/loznice uplne samozrejme. Nikdo nic nevyjida. O "pomoc" se pozada/nabidne se samozrejme. Kdyz neni pozadan/nezepta se, co je zapotrebi, chova se "jako host". Nikdo to nikomu nevysvetluje a nevysvetloval, je to tak nak samozrejmy. u nikoho druheho se nikdo "nechova jako doma".
S prizenenymi mam domluveno, ze kdyz nahodou nerada preslapnu caru, tak mi to rovnou slusne reknou, zrovna jako ja jim. U nekoho pobyvat pul roku7 by mne v zivote nenapadlo. Tyden- 14 dni.
|
Monty |
|
(2.1.2019 12:41:17) "NIKDO neleze do lednice/trouby/loznice uplne samozrejme."
Eudo, njn, ale DOMA to většina lidí samozřejmě dělá. A k "být JAKO DOMA" to pro ně zkrátka patří. V bytě mé mámy jsem strávila poměrně málo času, byla jsem doma vždycky u babičky, ovšem neumím si představit přijet k ní a chovat se JAKO HOST. Pro mě formalismus do blízkých vztahů nepatří.
|
Ropucha + 2 |
|
(2.1.2019 13:11:50) Pro mě tohle není formalismus, ale respekt. Doma si do své lednice nakupuji, vím, co tam mám a jak to chci nebo nechci spotřebovat. Na návštěvě si bez dotazu nic z lednice nevytáhnu, ani na návštěvě u vlastní maminky nebo nejlepších kamarádů. Potřebuji vědět, že to či ono mohu spotřebovat, to si ostatně mezi sebou říkáme i doma.
|
Monty |
|
(2.1.2019 13:20:51) Ropucho, no a kdo ti brání se zeptat? Jdu, otevřu lednici, vidím dejme tomu mlíko a zeptám se, jestli si ho můžu vzít do kafe. Mně to přijde tak nějak normálnější, než abych úkolovala matku a čekala, že mi bude v zájmu zachování soukromí nosit všechno až pod nos.
|
Ropucha + 2 |
|
(2.1.2019 13:27:54) Monty, tak to ano, obsloužit se po domluvě s hostitelem. Já jsem měla z popisu dojem, že jde o samoobsluhu bez ptaní.
|
|
Senedra |
|
(2.1.2019 13:30:26) Monty, ale "tobě to přijde" - to je právě to, na co narážíme. I když mám pár opravdu blízkých přátel, tak je ani nenapadne nám tu lednici otevírat. Takže sice je třeba vyšlu, ať si uvaří kafe, ale také jim řeknu " Jo a v lednici ve dvířkách máme mlíko, tak si ho vezmi." sami od sebe do ní nevlezou. Je tedy pravda, že většina návštěv u nás doma probíhá v řádu hodin, téměř nikdy ne v řádu dnů. Takže já se na návštěvu přichystám, všechno připravím a nějak neřešíme, že by u nás byl někdo tak dlouho, že by nastala potřeba, aby se sám obsluhoval.
Jako host si připadám občas u rodičů. Ale jde o to, že se rodiče přestěhovali když jsem u nich už dávno nebydlela, navíc většinou jezdíme za nimi na chalupu, takže v jejich bytě se pohybuji tak dvakrát do roka. Tak nemám moc představu, kde co naši mají a pokud chci něco udělat, tak se musím pořád ptát.
|
Rozállie |
|
(2.1.2019 13:40:13) "a v lednici ve dvířkách máme mlíko, tak si ho vezmi." sami od sebe do ní nevlezou."
Fakt pokaždé, i po x letech, kdy u vás jsou po milionosmé?! Chápu poprvé, nebo podruhé, ale celý roky?
|
|
Ropucha + 2 |
|
(2.1.2019 14:16:04) "Jako host si připadám občas u rodičů."
Já si myslím, že člověk JE host všude mimo svou domácnost. Já se u rodičů považuji za hosta zcela automaticky.
Nikoho neproháním, aby mi sloužil, ale také si nehospodařím drze jako ve svém. Komunikuji jako host - smím si vzít XY, máš někde prosím XY, mohu udělat XY atd.. Považuji to za základní slušnost a respekt, stejně se chovám třeba i v pokojích svých dětí.
|
Kudla2 |
|
(2.1.2019 14:26:56) Ropucho a Eudo,
přesně takto to vnímám taky.
Že i u lidí, kteří jsou mi velmi blízko a cítím se tam velmi dobře, jsem přece jen HOST a NEMUŽU (a ani nechci) se tam chovat úplně jako doma.
A stran toho obskakování - nevím jak kdo, ale já jsem zvyklá, že kdokoli kromě nás čtyř, kdo k nám chce přijít, musí být pozván (ti nejbližší můžou sami zavolat "můžu se stavit tehdy a tehdy?" A pokud si někoho pozvu, tak ho nejen obsloužím, ale obsloužím ho RÁDA (zase ti nejbližší a vlastně ani ti vzdálenější asi nebudou vyžadovat žádné extrabuřty a uvařit kafe a dát k němu sušenku snad není až zas taková práce). Pokud si ho zvu na oběd/večeři, tak je jasné, že mu ten oběd nebo večeři taky připravím a předložím.
Nikde tam nevidím žádný prostor na to, aby sám o své vůli otevíral lednici a něco si z ní bral. Proč by to dělal, když mu to já jako hostitel připravím? Napadá mě jedině, když je tam ten člověk tak často a dlouho, že by to toho hostitele zatěžovalo, ale to si zase neumím moc představit, co bych u někoho tak často nebo dlouho dělala.
|
Eudo |
|
(2.1.2019 14:44:18) Presne tak.
Ja k tomu mam jeste leta letouci zabehnuty mistni styl. NIKDO nezaskoci jen tak, kdyz jde okolo. "Spontanni" navstevy se planujou obvykle tak tyden dva pred dle zapisniku obou, aby byl cas. Mne to desne vyhovuje.
Kdysi jsem byla zodpovedna za jazykovy zkouseni cizincu. Jednou prisel na zkousky jeden Kosovo Albanec (=uz na prvni pohle velice jiny chovanim a vystupovanim, nez ostatni z teze zeme). Behem rozhovoru odpovidal celkem necekane - kdyz jsem se ho napr. ptala, co se mu libi/nelibi na zdejsim stylu zivota, chvili vahal, pak rekl, ze to snad ani nemuze rict: Rodinu odstehoval do maleho mestecka, kde nikdo z Kosoba nezil - nejvic mu vyhovovalo, ze mu porad nekdo neleze na kafe a on se muze venovat svym zajmu… Na tuhle otazku vsichni ostatni odpovidali,ze nejhorsi je, ze ten spontanni styk s lidmi Svedi neznaji a to JIM vadilo.
|
Ropucha + 2 |
|
(2.1.2019 14:59:39) "Spontánní" návštěvy by mě zničily. Takové to venkovské "sousedka jde okolo, tak zajde pozdravit dovnitř", to by mě uvrhlo do permanentního stresu. Vůbec nevím, jak bych z toho vybruslila, aniž bych si znepřátelila okolí.
|
|
|
|
|
|
Rozállie |
|
(2.1.2019 13:36:04) "kdo ti brání se zeptat? Jdu, otevřu lednici, vidím dejme tomu mlíko a zeptám se, jestli si ho můžu vzít do kafe. Mně to přijde tak nějak normálnější, než abych úkolovala matku a čekala, že mi bude v zájmu zachování soukromí nosit všechno až pod nos"
No přesně. Buď vyplyne ze situace, že v ledničce je mlíko do kafe, tak kdo chce, vezme si ho, nebo se normálně zeptá, ale nebude mě zatěžovat očekáváním, že mu ho podám. Já to vidím právě naopak - že ten jakože slušňák mi přidělává práci.
Jestli o tom není náhodou ta podstata těch únav z návštěv, jak tady někdo píše, že kmitá, jak blbec ... U nás nekmitá nikdo, kdo vidí, že je třeba něco udělat, tak to udělá, bez ptaní. Že někomu není dobře, nebo si potřebuje odpočinout, se u nás pozná hlavně podle toho, že se někde uvelebí a nezapojuje se do všeobecného frmolu.
|
Monty |
|
(2.1.2019 13:52:26) "Jestli o tom není náhodou ta podstata těch únav z návštěv, jak tady někdo píše, že kmitá, jak blbec ... U nás nekmitá nikdo, kdo vidí, že je třeba něco udělat, tak to udělá, bez ptaní."
Rozálie, jo, na tom něco bude.
|
|
|
|
Eudo |
|
(2.1.2019 14:05:16) Souhlas, Ropucho.
U nas to takhle probihalo, i kdyz vsichni bydleli doma. Vsichni vedeli, ze to, co mame doma, se deli na 6 dilu, ne ze jeden sezere, co mu chutna, a ostatni maji smulu. Nikdo jim to ani vysvetlovat nemusel. Kdyz deti byly male, predskolni/prvni rocnbiky, byly zvany na oslavy narozenin/dostaly vzdycky sebou domu pytlik bonbonu (zdejsi zvyk). Netknuty ho prinesly domu a rozdelili na 4 dily. NIKDO jim to nerozkazoval, delali to sami.
Kdyz jedna z mych dcer potkala "muze svych snu", rovnez ze 4 deti, vubec ji nenapadlo, ze to u jinych neprobira stejune. On ji ze zacatku sned, co koupila pro oba. Ji to nejdrih hodne mrzelo, pak byla nastvana a posleze si to vyrikali. U nich doma to fungovalo stylem "kdo zavaha nezere". Ale brzy prijal "nas styl".
|
Kudla2 |
|
(2.1.2019 14:18:56) Eudo,
tak já jsem nějakou dobu žila sama, takže jsem byla taky zvyklá sníst, co se mi zachtělo, u manžela jich bylo doma víc a byl to systém "nemůžu si vzít úplně cokoli, musím myslet taky na ostatní),a taky jsme si to pak museli vyříkat (což nebyl zas takovej problém).
U nás se na některý věci, jestli si je můžou dát, ptaj i naše vlastní děti, který s náma v tý domácnosti žijou, a přijde mi to jako normální (vyhneme se tak tomu, že by někdo sežral něco, s čím se počítá třeba na přípravu večeře)
|
Eudo |
|
(2.1.2019 14:29:21) "U nás se na některý věci, jestli si je můžou dát, ptaj i naše vlastní děti, který s náma v tý domácnosti žijou, a přijde mi to jako normální (vyhneme se tak tomu, že by někdo sežral něco, s čím se počítá třeba na přípravu večeře)"
Presne tak.
|
Majákova |
|
(2.1.2019 14:39:53) My se často přeme s manželem o to, jaká je optimální doba návštěvy. Jejich rodina je zvyklá na dlouhé návštěvy...přijdou třeba dopoledne, odejdou večer, běžné u nich je dívat se na návštěvě na TV, což já nesnáším. Já jsem zvyklá ze své rodiny na návštěvy kratší...mně osobně příjde jako hraniční tak dvě hodinky, to už se ošívám, dívám na hodinky a také většinou odcházím, pokud se nejedná zrovna o nějakou bujarou párty, ale takovou klasickou návštěvu přátel. Pro mě je optimální tak hodinka, hodinka a půl. Manžel to nemůže pochopit. On se také na rozdíl ode mě na návštěvy vyloženě cpe, chodí rád, využívá každého pozvání, já takový návštěvní typ nejsem. Myslím, že je to hodně dáno zvyklostmi v rodině, kde člověk vyrůstal...tam se to nastaví.
|
Kudla2 |
|
(2.1.2019 14:41:56) Majáková,
to máš pravdu, tyhle zvyklosti jsou hodně různý a je dobrý o tom vědět (že to lze mít nastavené i jinak, než mám já, a nemusí to být špatně), aby člověk zbytečně nenarazil.
|
|
Okolík |
|
(2.1.2019 14:46:31) Za hodinu a půl sotva uvaří a vypije kafe, zvlášť, když se sejde vic lidi.
|
Eudo |
|
(2.1.2019 14:58:28)
Okoliku - treba tady u nas NA KAFE - 1,5 hod. Posleze se vzdycky nekdo zvedne, cimz je dan "povel" k rozchodu.
Na veceri se zve na 18,30 kolem pulnoci se konci.
To je tak zakoreneny, ze se to ani nemusi nijak vyrazne zduraznovat (a to i kdyz hostitel opakuje "ale jen jeste posedte". Trapas je, kdyz clovek neznaly fakt posedi, kdyz osttni odchazeji, na stole je jeste hromad pohosteni, ale hostitel rozpacite preslapuje).
|
Kudla2 |
|
(2.1.2019 15:30:31) Eudo,
a proč hostitel opakuje "jen ještě poseďte", když si v duchu myslí "už aby vypadli"?
Jestli je tohle trapas, tak pro toho hostitele, tohle pokrytectví mi vždycky přišlo strašný.
|
Eudo |
|
(2.1.2019 15:49:48) To ja nevim, zrejme je mu trapnejsi, ze nekdo dal sedi bez pobidnuti...
|
Kudla2 |
|
(2.1.2019 16:13:01) Eudo,
hele, a není to škoda, provozovat takovýhle tanečky? Vždyť si ten hostitel svou vlastní hloupostí sám podřezává větev, a co chudák ten host (slovy je ujišťován o něčem, ale v podstatě se od něho očekává pravý opak, a když hostiteli vyhoví, bude ten špatnej).
I mně jako hostovi je milejší, když se hostitel netváří a neříká pravý opak toho, co si myslí. Vždyť ta faleš strašně zasí.á ty vztahy.
A tady se to přímo nabízí, když se ten host chce sám od sebe zvednout a hostitel si taky myslí, že už je načase, tak ho nezdržovat, ale laskavě se s ním rozloučit, poděkovat za příjemný večer apod.
|
Eudo |
|
(2.1.2019 16:23:21) Kudlo, tohle neni zadny pravidlo. Lidi jdou domu spolecne - kdyz se jeden zvedne, zvednou se i ostatni. Ovsem hostitel ti taky nerekne "Hele, vsichni dou domu, co ty tady…", ale "zachranuje situaci, aby se host necejtil trapne, kdyz sam nechape…
A jak receno - neni to zapotrebi. Nekdy si treba i chtej pokecat bez Tech ostatnich. Co ja vim.
(Jinak jsou vecere ruznejch druhu - zustan na vecer (=jde se domu, kdyz nas to prestane bavit)/zajdi v patek na veceri(=jaky mame spolecny zvyklosti)/kontra zvane navstevy na "promyslenou" veceri o nekolika chodech ve slavnostnim obleceni (=uhodila hodina…), ne rodina/pratele se sejde a pojime).
|
Kudla2 |
|
(2.1.2019 16:26:48) Eudo,
jak "zachraňuje situaci, aby se host necejtil trapně"?
Tento host se evidentně trapně necítí, co je na tom k zachraňování?
A jistě že jsou večeře různých druhů, a právě proto je snad důležité na nic si nehrát.
Jak jsme se tu bavili o rozlišování těch blízkých lidí, tak pro mě je blízkej ten, komu mi není trapný říct "promiň, Karle, ale já už musím na kutě, zejtra brzo vstávám", a Karel se taky bez pocitu trapnosti normálně rozloučí a jde.
|
|
|
|
|
|
|
|
TaJ |
|
(2.1.2019 14:48:29) Majákova - my to máme u rodiny i kamarádů většinou tak okolo 3-4 hodin...obvykle se scházíme u někoho na oběd, tj. většinou kolem 13h a loučíme se kolem 17h...vyhovuje to tak všem, protože všichni máme volné dopoledne, abychom si mohli přispat, nebo někam jít apod...a zároveň máme všichni i volný večer... Jako v létě třeba jsou výjimky, že jsou nás známí s dětmi třeba do 19h, ale to taky většinou odpoledne dorazí později...ty 3-4 hodiny mi přijdou tak akorát, pokud je v tom oběd, svačina, nějaký ten pokec, hry...
|
Majákova |
|
(2.1.2019 14:57:35) U mě je ještě také rozdíl v tom, jak jsem na návštěvu naladěna. Návštěvy, které si sama pozvu, vítám a těším se na ně a ráda s nimi strávím několik hodin. Když jdu ale k těmto lidem k nim domů, tak po těch dvou hodinkách už začínám být trochu na trní, jestli tam už nesmrdíme moc dlouho, abychom už neobtěžovali. Dost vysazená jsem na návštěvy, které jsou mnou nezvané, které se prostě jen nahlásí, že přijdou. Pokud je to rodina, nechci je odmítnout, ale není mi to pod fousy...to pak jsem z dlouhého vysedávání celkem nervózní, navíc, když mám ještě nějakou práci a povinnosti, a návštěva se ne a ne zvednout, přitom koukají na televizi (o její zapnutí si sami řeknou - pro mě nejhorší varianta = sport v TV).
|
Eudo |
|
(2.1.2019 15:00:33) Majakova, ty ses muj "soul mate".
|
|
Ropucha + 2 |
|
(2.1.2019 15:03:50) Majáková, tak samozvaná návštěva, která si u nás zapne televizi a usadí se, to je pro mě hororový výjev z jiné planety. To si vůbec neumím představit.
|
Majákova |
|
(2.1.2019 15:17:30) Ropucho, to je právě zvyklost v manželově rodině. Mají rádi takovéto společné nicnedělání a společné sdílení TV a hlavně hrozně dlouho spolu. Já na to prostě nemám čas. Pracuji částečně doma, nosím si práci domů. Každý den mám minimálně dvě hodinky práce ještě nadoma a nerada ji dělám až úplně večer, když už jsem unavená a špatně vidím. Taky se potřebuji věnovat i dětem, trochu dohlídnout na jejich školní povinnosti, mají to letos náročnější. Tož pak jsem hodně na trní...manžel mi to pak vyčítá, protože on je také ten plkací typ.
|
Ropucha + 2 |
|
(2.1.2019 15:52:14) Majáková, tak to jsi svatá, úplně rozumím tvým potřebám a asi bych s takovou rodinou nedokázala nekonfliktně vyjít.
|
|
Rozállie |
|
(3.1.2019 5:58:01) "Mají rádi takovéto společné nicnedělání a společné sdílení TV a hlavně hrozně dlouho spolu. Já na to prostě nemám čas. Pracuji částečně doma, nosím si práci domů. Každý den mám minimálně dvě hodinky práce ještě nadoma a nerada ji dělám až úplně večer, když už jsem unavená a špatně vidím. Taky se potřebuji věnovat i dětem, trochu dohlídnout na jejich školní povinnosti, mají to letos náročnější. Tož pak jsem hodně na trní..."
A zkoušela jsi někdy jednoduše říct "jdu s dětma udělat úkoly" a jít? Na tohle je fajn mít malé děti, to je každému jasné, že to nepočká. No tak si řekni, že to nepočká, ani když jsou větší. Práce totéž. Pak se teda velmi hodí, když se umí návštěva sama obsloužit Ještě když je manžel ochoten se návštěvě věnovat, tak kde je vlastně problém?
Vlastně jsem to kdysi měla stejně - mít návštěvu znamenalo předem uklidit, nachystat, připravit a pak se věnovat návštěvě, na úkor vlastní rodiny. Za časů malých dětí jsem to musela přehodnotit, protože to znamenalo nikdy nikoho nepozvat. Tak se očekávači obskakování a bezvýhradného věnování sami vyselektovali na rozumné jedince a je po problému.
|
Ropucha + 2 |
|
(3.1.2019 9:19:44) Rozalie, a jaký smysl má návštěva, které se nevěnuješ, děláš si svou práci, zatímco oni sedí ve tvém bytě a obsluhují se? Já upřímně řečeno nemohu přijít na žádný přínos takové akce ani pro jednu stranu. Bylo by mi to nepříjemné jako hostu i jako hostiteli. Já chápu návštěvu jako čas, který lidé chtějí strávit společně, chtějí spolu mluvit nebo společně něco podniknout. Pouhá přítomnost v bytě mi žádný smysl nedává.
|
sovice |
|
(3.1.2019 12:32:27) Ropucho,
na ohlášené kafe si klidně 1-2 hodiny vyhradím, na herní odpoledne udělám čas a přichystám co nejvíc předem, ovšem beru i návštěvy neohlášené nebo hodně natěsno, ale ty pak zase berou to, že diskutujeme v kuchyni a já u toho krájím cibuli.
Ale jezdí k nám přes Vánoce rodina na týden a vlastně stačí na přespání a člověk občas nemůže odložit všechno, co dělá - část té návštěvy se lidi zabaví sami. (Třeba kamarádka, v pátek jsme šly do divadla, v sobotu do kina, přespávala, ale mně hořela neodkladná práce, tak jsem v sobotu dopoledne pracovala a ona koukala na film a oškrabala brambory. Věděla předem, že během soboty budu muset něco udělat, varianta by byla nejezdit na to kino, odjet v sobotu dopoledne, vybraly jsme si svorně tohle.)
|
Ropucha + 2 |
|
(3.1.2019 12:34:13) Sovice, tak takovouto formu přespávací návštěvy chápu.
|
|
|
|
|
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(2.1.2019 15:06:14) u nás to došlo tak daleko, že žádné návštěvy nemíváme nemám moc návštěvy ráda, rodinu máme dost daleko a je jednodušší, když jedeme my k nim (moji rodiče, manželova maminka) a se zbytkem se sejdeme tam... výjimečně jedeme k někomu jinému... mimo rodinu se nenavštěvujeme, scházíme se obvykle na neutrální půdě (hospoda, hřiště...)
|
|
Sio |
|
(2.1.2019 15:09:48) Tak u nás některé návštěvy spontánně zůstávají přes noc, a to i ty, které se zastaví neohlášeně. Musí se mi to ale hodit. Pokud se mi to nehodí, nemám problém návštěvu ani nepustit dovnitř.
|
|
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(2.1.2019 14:31:45) Mně se aktuálně stala situace, kdy mi člověk během návštěvy vytahal celou krabici papírových kapesníků. Bez ptaní, beze slova ujištění, že může. Prostě stály na stolku. Jde samozřejmě o maličkost, ale já bych to nikdy neudělala. Byl svátek, všude zavřeno, moje rodina měla také rýmu, mohli jsme zůstat v nepříjemné situaci, kdybych neměla náhradní krabici. Někdo to evidentně neřeší, ale já bych se ptala - mohu si vzít, máš jich dost? Už jen z principu slušnosti.
|
Kudla2 |
|
(2.1.2019 14:34:49) Ropucho,
tak zrovna tohle se přiznám, že bych možná taky byla schopná udělat, kdybych měla rýmu - ne že bych byla takovej sobeckej hajzlík, na návštěvě se snažím chovat maximálně ohleduplně, ale protože by mě to nenapadlo (u nás dojdou kapesníčky často a pak to jistí toaletní papír, a tekoucí rýma je na rozdíl od toho, že budu hlady, větší problém) .
Ale je fakt, že bych se zeptala, jestli můžu (zase je fakt, že je to formalita, protože hostitel asi těžko odpoví, že ne, ale máš pravdu, že i když je to formalita, tak když to neuděláš, tak to "chybí")
|
Ropucha + 2 |
|
(2.1.2019 14:37:24) Kudlo, vidíš, tak mě to zarazilo, byla to návštěva celkem vzácná, u nás podruhé v životě, ale evidentně se cítila jako doma , což je nakonec dobře
|
Kudla2 |
|
(2.1.2019 14:40:37) Ropucho,
já bych ty kapesníčky asi vnímala spíš jako akutní hašení nějakýho problému, za který ten host nemůže a který by, kdyby se neřešil, nadělal nějakou paseku (jako kdyby měl host třeba průjem a vyplácal většinu toaleťáku), takže bych mu to na rozdíl od kusu uzeného z lednice asi odpustila.
|
Ropucha + 2 |
|
(2.1.2019 14:47:32) A to já samozřejmě odpouštím, jen mě to prostě zaujalo jako něco, co bych já řešila jinak, měla bych v první řadě vlastní zásobu a pak bych alespoň formálně poprosila.
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(2.1.2019 14:45:08) Jojo, je to formalita, člověk by neodmítl, ale alespoň by viděl, že ten druhý vnímá hranice moje - tvoje. Je to opravdu maličkost, kterou nijak neřeším (vypotřebované kapesníky jsem s úsměvem doplnila), ale v duchu jsem to prostě zaznamenala jako něco neočekávaného.
|
Kudla2 |
|
(2.1.2019 14:47:03) "Jojo, je to formalita, člověk by neodmítl, ale alespoň by viděl, že ten druhý vnímá hranice moje - tvoje."
Ano, s tím už jsem se taky setkala.
Že někdo předpokládal jako samozřejmý něco, co bych byla stejně udělala, ale nesla jsem nelibě to, že se ani nezeptal (ač by to byla formalita).
|
|
|
|
|
|
Majákova |
|
(2.1.2019 14:23:27) Bývalá Radko, já někde na začátku této dárečkové diskuze psala, že jeden rok měla dáreček přichystaný, ale pak jí bylo blbé mu ho dát, aby ho neuvedla do rozpaků, že on pro ni nic nemá. Další rok jí to nedalo a malý dáreček mu dala...bez nadšení poděkoval. Další roky už mu nedala nic, když na to ani nijak nereagoval. On jí za celé roky nedal vůbec nic, ani naprostou drobnost, cukrovinku, nic. Ona se z toho nehroutí. To je spíš jen mezi námi při babském plkání, že nám to vrtá hlavou, čím to je. Já osobně jsem se nikdy s takovým mužem nesetkala. Mluvily jsme spolu i o tom, jestli nemůže být asperger...podle čeho by to jako laik mohla poznat?
|
|
|
Kudla2 |
|
(2.1.2019 14:15:05) "Pro mě tohle není formalismus, ale respekt. Doma si do své lednice nakupuji, vím, co tam mám a jak to chci nebo nechci spotřebovat. Na návštěvě si bez dotazu nic z lednice nevytáhnu, ani na návštěvě u vlastní maminky nebo nejlepších kamarádů. Potřebuji vědět, že to či ono mohu spotřebovat, to si ostatně mezi sebou říkáme i doma."
Přesně takto to máme doma taky.
|
|
|
Eudo |
|
(2.1.2019 14:16:16) "DOMA to většina lidí samozřejmě dělá. A k "být JAKO DOMA" to pro ně zkrátka patří. V bytě mé mámy jsem strávila poměrně málo času, byla jsem doma vždycky u babičky, ovšem neumím si představit přijet k ní a chovat se JAKO HOST. Pro mě formalismus do blízkých vztahů nepatří. "
Monty, on to fakt ma kazdej nastaveny jinak. V domacnosti, kde nejsem DOMA, se chovam jako host - pokud se mi nerekne, co si muzu dovolit, bud se zeptam, nebo to proste nedelam. Totez ocekavam od kohokoli, kdo pobyva u mne. Je to tak zabehnuty, ze behem doby kazdy vi, co je bezny a ptat se nemusi. Jdu do lednice, protoze behem casu vim, ze to muzu, ale nedam si do kafe zbytek mlika, zeptam se, jestli ho chce i nekdo jiny, kdyz nevim, ze jsem sama z pritomnych, co si mliko dava. Taktez se chovam kdekoli jinde. Kdyz maji treba jednu porci vecere, muzou s ni pocitat do prace na druhy den, ze jo.
Respekt k tomu, co neni moje, co jsem nekoupila, ale koupil to nekdo jiny (=a to i ve stejne domacnosti, pokud ten "jiny" nebyl zaukolovan neco zaopatrit pro beh domacnosti) - napr. nekdo si koupi cokoladu na vecer a ja si ji samozrejme odpoledne dam ke kafi, aneb jsem doma? Ani nahodou. Mam hubu, muzu se zeptat, bud mi bude nabidnuta, nebo si chut necham zajit.
Neni to nic slozityho, nikdo nikoho neobsluhuje, ale nemame praci se zeptat/oznamit. Vlastni deti vedi, ze treba cervenou repu muzou spichnout vsechnu, ja to nemuzu ani videt. Zbytek dortu =dotaz, jestli nekdo jeste ma zajem. A tak podobne.
|
Eudo |
|
(2.1.2019 14:26:26) "Je to tak zabehnuty, ze behem doby kazdy vi, co je bezny a ptat se nemusi. Jdu do lednice, protoze behem casu vim, ze to muzu"
jen jsem zapomnela pripsat, ze tohle plati POUZE pro vlastni deti, prizeneny a vnuci tohle nedelaji a JA jim to rikat nemusela.
Kdysi jsem prodala kocarek po druhe dceri jedne Americance. Dotycna nemela zadne pratele, zvykla si zajit ke mne (a obvykle kolem obeda, coz mne pripadalo dost, no obtizny. Mela jsem jidlo pro 2 batolata a pro sebe, ne temer kazdodenne pro dalsi dospelou, kterou nikdy nenapadlo neco prinest. Trapas, jak nekomu rict, ze nemas chut ji "zivit". Zmenila jsem cas obeda - ona chodila dal, otevrela lednici, vyndala si panev a usmazila vajicka, kus masa (co jsem mela na patek ki veceri), par burtu7 a tak podobne, co lednice dala. Ja na podobny situace naprosto nepripravena, jak to rict slusne, jsem vselijak "naznacovala", az jednoho dne jsem byla nucena rict, jestli ji nenapada, ze NAM ji jidlo, s kterym pocitame. Odpovedela mi na to, ze nemam tak daleko do kramu…. Konflikty nemam rada, ovsem nebylo vyhnuti. Jenze ona mela celkem hrosi kuzi, zvyky, ktery jsou uplne mimo me bubliny (strucne receno vyzirka, nejen co se tyce Tech obedu).
|
Kudla2 |
|
(2.1.2019 14:28:22) Eudo,
přijde mi neuvěřitelný, žes ji nevyrazila hned, když poprvé otevřela lednici.
|
Eudo |
|
(2.1.2019 14:35:29) Jak receno, nemam rada "primy konflikty", s lidma se preventivne domlouvam na naky ty "spolecensky pravidka". S necim podobnym jsem se nikdy pred (a ani po) nesetkala a naprosto nebyla pripravena. Ja ji vubec neznala, ona se jen dostavila, kdyz "mela cestu kolem" - bydlela pres ulici. Nektery lidi "naznaky" nechapou.
On si to clovek neuvedomuje, jak ma vselijaky veci zazity. Treba to nase "tak si vemte, nedejte se prosit" neznamena, ze se dotycnej vrhne nba pohosteni a spichne, co mu chutna, ale necha se pobizet a "upejpa se". Moje deti tohle desne nesnasej - "veme si, kdyz bude chtit", ale Ceske navstevy u stejneho stolu bud ocekavaji, ze budou pobizeny, nebo odchazeji od stolu polohladovy. Ovsem zalezi na tom, jestli tu vyrostli, nebo prijeli rovnou z CR, ze jo.
|
Kudla2 |
|
(2.1.2019 14:38:35) Eudo,
ale i v ČR je tohle krajový/závislý na lidech.
My nutíme tak nějak středně , ale mám pocit, že v některých kruzích se to nucení považuje za společenskou nutnost, a pokud hosta dost nenutěj a on si přesto vezme, tak na něj koukaj jako na nenažranýho.
U nás se to takto nenosí, ale chápu, že pokud v tom někdo vyrost, tak mu chvíli trvá, než se přeorientuje, protože samozřejmě nechce být za hulváta.
|
Eudo |
|
(2.1.2019 14:52:52) Ja byla jedinacek, ale "vsechno" nebylo jen pro mne. Od malicka jsem se ptala, jestli smim, i kdyz maminka rekla, ze to je moje.
Clovek to ma tak nejak v krvi.
My treba na Vanoce mame to cesky cukrovi ke kafi. Kazdej si z tacu da na talirek "od kazdeho jedno", i kdyz by nejradsi ten jenom oriskovy kulicky a druhej jenom rohlicky a pod. To delali, kdyz byli mali, a pak si to "vymenovali" Na ten tac pripravovli od kazdeho cukrovi 6 kousku deti, ne ja.
Dneska, kdyz prijedou, na tac daji od kazdeho stejny pocet, a "ty nove" upozornujou, ze od kazdyho jedno". Ted uz je to zabehly, a je to dost legracni. Kdyz eventuelne pripravuju tac ja a je tam od neceho min kousku, nikdo si je nebere, az kdyz ostatni dojde.
Pro Monty a dlsi, kteri tohle nepestujou a naprosto nechapou:
JA NESTOJIM S BICEM A NEDOHLIZIM NA TO, ABY DODRZOVALI MOJE DOMACI PRAVIDLA.
|
Sio |
|
(2.1.2019 14:57:36) A jak se obnoví rovnováha, pokud si někdo nevezme cukroví vůbec, případně si vezme jeden kousek pouze od některých druhů?
|
Eudo |
|
(2.1.2019 14:59:30) Tohle je moje rodina. Tak bejva to tak, ze "vlastnik" to nabidne "zajemcum"….
|
|
|
TaJ |
|
(2.1.2019 15:17:14) Eudo, u nás to máme odjakživa taky tak...syn si taky nevezme nic bez zeptání sám z lednice nebo ze špajzu...i když mu to samozřejmě téměř vždy dovolíme, ale prostě se zeptá...a vlastně i my s manželem se kolikrát toho druhého ptáme, jestli můžeme třeba dojíst tohle nebo tamto, nebo jestli ten druhý si to třeba chtěl dát na svačinu...neptáme se u všeho, třeba samozřejmě neřešíme věci, o kterých víme, že ten druhý vůbec nejí...syn se teda ptá vždycky - vlastně kromě kukuřičných křupek, brumíků a gumových medvídků - o tom ví, že my to fakt nejíme
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(2.1.2019 15:21:50) tak naše děti se ptají i na "vlastní" sladkosti... občas je totiž odpověď "ne, za 10 minut bude večeře" jinak je u nás taky běžné se domlouvat - nikdo si nebere věci z lednice jen tak...
|
TaJ |
|
(2.1.2019 15:31:16) Rose, jo, on se taky někdy ptá i na toho brumíka apod..., navíc teda když jde do špajzu nebo do lednice, tak o tom prakticky vždycky víme, protože přes den jsme vlastně všichni skoro pořád dole v kuchyni a v obýváku a obojí je na očích a nedá se to přehlédnout
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(2.1.2019 14:45:33) Eudo,
tak to chápu, že to byl šok, aspoň v první chvíli (ale stejně se přiznám, že mi není jasný, že speciálně žena Tvé ráznosti to trpěla tak dlouho, navíc cizí osobě, ke které jsi neměla ani žádné vazby a povinnosti).
Z toho je dobře vidět, že to příslovečné "jako doma" vlastně není myšleno doslova, protože pokud by se člověk začal chovat opravdu JAKO DOMA, tak by to mohlo dopadnout takto (u sebe doma si člověk samozřejmě vytáhne tu pánev atakdále, ale na návštěvě je to nehorázný).
|
Eudo |
|
(2.1.2019 15:02:57) Kudlo, ja jsem do ty raznosti spis dorostla zkusenostma behem doby. Od maminky jsem byla vychovana jako ohleduplna nezna kvetinka (a to taky jeste jsem, kdyz nemusim bojovat - o druhe).
|
Kudla2 |
|
(2.1.2019 15:33:21) "Od maminky jsem byla vychovana jako ohleduplna nezna kvetinka (a to taky jeste jsem, kdyz nemusim bojovat - o druhe)."
Já si myslím, že by se člověk měl napřed naučit přiměřeně si obhájit to svoje, a pak teprve bojovat o druhé.
(chápu, že to nespadne z nebe a že je to potřeba se občas naučit a že je to o to těžší, když jdeš "proti" výchově, ale mnohem líp se jedná s člověkem, kterej si nedokáže v pravý čas dupnout i na svou vlastní obranu)
|
Eudo |
|
(2.1.2019 15:48:58) Kudlo, na nektery veci te zadna vychova nepripravi. Protoze se pohybujes mezi lidmi stejneho druhu a brousis se, abys zapoadla MEZI TEN DRUH. Dokonce si ani nic obhajovat nejsi nucena, protoze "ti tvoji lide" se chovaji stejne a tem druhym, s kterymi se necitis dobre, se muzes bez problemu vyhybat. Proste nemas potrebu nak "o to svoje bojovat", ale vidis nepravo, pachane na druhych (=ze se k nekomu lidi chovaj hnusne, sikanujou ap - a to mne taky ucila maminka od malicka: neublizovat a zastt se =totiz to delala sama ja to videla).
Postupem casu se dostavas do novych situaci, a ty se musis ucit resit za pochodu. Do ty americky situace jsem se nikdy pred tim nedostala (a ani potom uz ne), pro mne byl celkem sok, ze se nekdo takhle muze chovat. U nas zadny pribuzny/pratele NIKDY nevzali nic bez pobidnuti - vubec by mne nenapadlo, ze nekdo muze brat , lezt do skrinek a obsluhovat se - i muj muz vzal pane pouze v ocekavani, ze je na nem varit pro nas - takze aby nekdo cizi udelal totez?????
V te prvni situaci jsem sedel v obyvaku a kojila dite, dotycna vstala, ja slysim z kuchyne cinnost a posleze vejde s jednom talirem s obedem… By mne zjimalo, jestli tohle nekdo zazil s nekym, koho vidi po druhe (=prvne, kdyz kupovala kocar).
|
|
Kudla2 |
|
(2.1.2019 16:09:07) pardon, mělo tam být "kterej si DOKÁŽE v pravý čas dupnout i na svou vlastní obranu".
|
Eudo |
|
(2.1.2019 16:15:29) Kudlo, kdyz ti prijde navsteva a jde si do lednice - reknes jim okamzite, ze do tvy lednice nedomaci nelezou?
|
Kudla2 |
|
(2.1.2019 16:23:27) Eudo,
mně se ještě nestalo, že by mi návštěva vlezla do lednice, tak vlastně ani nevím.
Počítám, že bych napoprvé byla asi naprosto konsternovaná, takže ten první oběd by u mě ta "návštěva" možná získala.
Ale neumím si představit, že bych takového člověka pustila dál PODRUHÉ (záměrně neříkám "pozvala", protože to už vůbec).
Vždyť ta osoba Tě vlastně de facto okradla.
|
Eudo |
|
(2.1.2019 16:26:45) to mas pravdu.
Nektery lidi jsou desne vlezly. Strkat se s nima u dveri taky neni zadna lahudka, ze jo.
Ja teda vic takovych lidi neznam.
|
Kudla2 |
|
(2.1.2019 16:29:31) Dveře se daj pootevřít a stát v nich, pak by bylo na "hostovi" aby mě odstrčil, a v takovým případě bych už asi neměla zábrany na něho zařvat.
Úplně v nejhorším se dá zamknout a komunikovat přes špehýrku stylem "sorry, já teď nemám čas".
Pro normálního člověka by to bylo možná drsný, ale tohle evidentně nebyl normální člověk, psalas, že neměla žádné kamarády a vcelku je jasné, proč.
|
Eudo |
|
(3.1.2019 9:16:04) No, ja zas nejsem typ, kterej reaguje timhle zpusobem. Obzvlast ne s tehotnou par mesicu pred porodem…. Pripadala bych si teda hodne jako uplnej cvok.
" tohle evidentně nebyl normální člověk, psalas, že neměla žádné kamarády a vcelku je jasné, proč."
Neni, Kudlo. Ona sem prisla tehotna jako POLITICKY UTECENEC z Brazilie se svym brazilskym partnerem, ktery v te dobe byl jeden z urciteho mnozstvi, kterym Svedsko poskytlo postupne politicky asyl. Cili kamarady nemela, protoze nemela moznost naky nekde vubec potkat
A ja mela jeste v cerstve pameti, jak jako tehotna potrebujes nekoho, s kym pokecat o tehotenstvi, miminech, co a jak - v cizi zemi, kde nevis, jak co chodi, nerozumis, co ti sestry rikaji, mas ruzny potize (bylo ji kolem 40), a nemas.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(3.1.2019 9:25:25) tohle se dá těžko posuzovat, když to člověk nezažije když se naši nastěhovali do nového bytu, přišla v poledne sousedka, pozdravila mámu, představila se, vplula do kuchyně, poodkrývala mámě pokličky na hrncích a s otázkou "co vaříš dobrého" se jala míchat a ochutnávat máma stála jak solný sloup a nevzmohla se ani na slovo... po čase se ukázalo, že tahle vlezlá sousedka je vlastně celkem fajn, i když je neotesaná a ne každý její způsoby snese... kamarádí s našima dodnes, je ten typ, co ti poměrně drsně poví všechno na rovinu (trochu mi ji připomíná fern), ale na druhou stranu pro mé rodiče udělá první poslední, není jí zatěžko jim něco dovézt, nakoupit, obstarat, kdykoliv cokoliv potřebují, udělá a na nic se neptá... je to prostě zlatá ženská se způsoby nevychovaného spratka
|
Kudla2 |
|
(3.1.2019 12:07:52) Rose,
já si nejsem jistá, jestli by služby tohoto "zlatého člověka" vyvážily jeho chování, radši si dovezu a obstarám sama, než abych kvůli tomu musela trpět způsoby, který mi vaděj.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(3.1.2019 12:11:53) kudlo, popsala jsem spíš praktickou stránku věci (máma má problém chodit, na tátu je toho celkem dost a praktická pomoc je pro ně spásou), ale teta je prostě skvělá, fakt ji mám ráda a její způsoby mi už dávno přijdou spíš roztomilé než odsouzeníhodné, stejně bezprostřední je i v opačném případě, nikdy by nás nenechala od sebe odejít ez něčeho dobrého, mým dětem pravidelně nosívá něco dobrého nebo nějakou drobnost... není to žádná vyžírka, jen je prostě až moc přímá
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(3.1.2019 12:06:27) Eudo,
- to o těhotenství a politickým utečenectví je zcela nová informace, ale stejně si myslím, že ani jedno z toho tu osobu neomlouvá.
- já bych si připadala hodně jako cvok, spíš kdybych toto ve svém domě pravidelně připouštěla.
|
Eudo |
|
(3.1.2019 12:13:26) Kudlo, o duvodech jejiho chovani a me reakce a tvych nazorech na to, jak kdo a co koho omlouva nemusime diskutovat.
Lidi se nechovaji dle narodnosti a politickeho presvedceni. Lidi taky nereaguji z duvodu nakyho presvedceni (=jsem mohla napsat my krestansky presvedceni mi nedalo, ze jo...)
Proste ja lidi nevyhazuju, nervu na nikoho, nestrkam se s nikym ap, ale mam jiny zpusoby, jak neco proste nechat postupne vysumet, aniz bych byla nucena se chovat opet jinym zpusobem jako krupan.
|
Kudla2 |
|
(3.1.2019 12:20:05) To, že se lidé nechovají podle národnosti a politického přesvědčení (i když možná nějaký vliv to mít může, pokud někdo pochází z kultury, kde je zvykem žít více pospolitě) jsem nijak nerozporovala, spíš mi bylo divný, že to zmiňuješ v této souvislosti Ty (třeba jsem nepochopila, proč by mělo bejt důležitý, že byla politickej emigrant)
Ale neshodnem se v tom křupanství, myslím, že to, že někomu nedovolím proniknout do mýho bytu a sežrat mně a dětem večeři, kdy se mu zlíbí, není žádný křupanství, ale základní pud sebezáchovy, a jako obrkřupan se chová naopak ten, kdo takový věci provozuje.
Nevím, zda za to může výchova "musím se za každou cenu chovat jako hodná holka a to i v případě, že mě to poškozuje", ale v každým případě, pokud si odmyslím ten počáteční moment překvapení (kdy by byl konsternovanej asi každej), tak trpět takový jednání dlouhodobě nepovažuju za klad, ale naopak za velkej zápor.
|
Eudo |
|
(3.1.2019 12:47:28) Kudlo, mne pripada tahle diskuze uplne mimo. Nemam zapotrebi se omlouvat za svou reakci nebo neco vysvetlovat.
Neni to diskuze o "hodnych holkach, ktery se nechaj vyzirat vysrankama". Co TOBE pripada normalni nemusi pripadat normalni druhym. Nekdy to neni vubec dulezity, a hlavne neni dulezity to omlouvat lidem, ktery to maj jinak. Ve snu by mne nenapadlo reagovat tvym navrhovanym zpusobem, i kdyz mne to treba stvalo. V porovnani, co ta zenska "potrebovala" (=naky pochopeni a nakou pomoc) mi to prislo celkem zanedbatelny. Uvedla jsem to (no, mohla jsem si to usetrit, ze jo).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Senedra |
|
(1.1.2019 17:01:16) Monty, chápu tu tvojí definici. Formálnější návštěvě nebo známým třeba nabídnu pití, připravím, naservíruji. Kamarádům řeknu - hele, támhle máme šťávu, támhle skleničky a jestli ti nevadí kohoutková voda, tak si jí natoč.
Ale já mám třeba dost vysokou potřebu soukromí, takže kolikrát dojdu do lednice a něco z ní vyndám, i když je u nás na návštěvě moje mamka a vaří se mnou. To jde spíš o provozní věci, než bych jí vysvětlila, ve které polici kde co je, tak je rychlejší, když danou věc vytáhnu sama.
Eudo, já bych řekla, že u dost velké skupiny lidí je takový důležitý krok mezi kategoriemi "známý" a "kamarád" právě to vpuštění do svého domova. Jak bydlíme v domě, tak jsme získali další mezistupeň, můžeme známé pozvat na zahradu. To ( alespoň pro mne) není až na takové úrovni, jako vpuštění až do domu.
|
|
Eudo |
|
(1.1.2019 17:24:33) Monty, to nevim. V me zasobe frazi tahle nefiguruje, zadne navsteve - ani kamaradu na tejden - nerikam "chovej se jako doma" a u nikoho se taky tak nikdy nechovam. Zadne valeni v postelich a obsluhovani se z lednice nepodporuju. Chovame se tak vsichni. Poptame se, s cim pomoct, nehrnem se do kuchyne smazit rizky a mejt nadobi, kdyz to majitelka nema v oblibe.
|
Monty |
|
(1.1.2019 17:27:25) Eudo, zajímavý je, že tady 3x napíšeš, že fakt nejde o válení se v cizí ložnici, ale stejně to někdo použije jako něco, o co vlastně jde.
|
Eudo |
|
(1.1.2019 17:30:47) Monty, ovsem to valeni v loznici figurovalo v ruznych kontextech.
Co se mne tyce, psala jsem vyslovne, ze nepouzivam frazi "chovejte se jako doma", a to s jakym podtextem.
Mohla jsem si to usetrit, protoze "u nas doma" se nikdo v postelich nevali, pokud se tam neulozi na noc. Valet se v posteli svych sourozencu napr. by nikoho ani nenpadlo. Ovsem co ja vim, jak se kdo doma chova, ze jo.
|
Kudla2 |
|
(1.1.2019 17:38:22) Mně pořád není jasná jedna věc.
Když už jsem s někým natolik zadobře, že si ho pozvu k sobě domů, tak jak to přijde, ze se tam cítí sešněrovaně?
Přece je normální, že se člověk nikde nechová úplně "jako doma", že vždycky tam má větší "respekt" a menší rozhodovací právo, zkrátka že je tam hostem a chová se jako host (byť vítaný a uznávaný).
|
Monty |
|
(1.1.2019 17:45:43) "Když už jsem s někým natolik zadobře, že si ho pozvu k sobě domů, tak jak to přijde, ze se tam cítí sešněrovaně?"
Kudlo, no asi proto, že i přes veškeré "zadobře" mohou být hostitelské zvyklosti těch dvou lidí diametrálně odlišné.
|
|
Eudo |
|
(1.1.2019 17:57:49) "Když už jsem s někým natolik zadobře, že si ho pozvu k sobě domů, tak jak to přijde, ze se tam cítí sešněrovaně"
ale proc myslis, ze se citi senerovane? Proste lidi u nekoho doma uznavaji, ze kazdy domov ma nejaky svoje pravidl a nechovaji se podle Tech svych, ale koukaj, aby videli, a vycitej, ze vocat az pocat - ze se nebudu shanet po polniku, protoze doma hulim, a hostitele jsou zaprisahli (treba jako ja), ldyz se hostitele od stolu nezvednou, nepudou se rozvalovat do pohovek s nohama na stole, ale zustnou sedet cely vecer, a podobne. A kdyz se jim to nelibi, tak priste pozvni odkecaj a neprijdou, ne?
To, co popisuje Valkyra, ze si tri vlny necekanych navstevniku zvou dalsi - kde to jsme? Co to je za lidi?
|
Kudla2 |
|
(1.1.2019 18:19:55) Eudo,
ale já jsem se právě DIVILA, proč by se měl cítit sešněrovaně, když mi přijde logický, že KDEKOLI na návštěvě se člověk nebude cítit ÚPLNĚ jako doma (aniž by se cítil sešněrovaně nebo nepříjemně, a to přesně kvůli tomu, co píšeš ).
A jinak je mi tedy moc líto, jestli Ti dneska umřela kamarádka.
|
Eudo |
|
(1.1.2019 18:22:08) Bylo to pro ni (a i pro jeji dospele deti) vysvobozeni. Ale ze mne to hodne vzalo.
|
|
|
Eudo |
|
(1.1.2019 18:31:38) Valkyro, pro mne je to scifi. Ja proste nechapu, ze dospeli lidi lezou nekomu do baraku a jeste si zvou dalsi….
Kdyby naky pubertaci (a ty bych okamzite vylifrovala be problemu - ovsem dospely taky, jenze mne hlava nebere, ze naky dospeli lid vlezou k cizim lidem a zvou si dalsi - to je naka jina Galaxie.
|
|
Kudla2 |
|
(1.1.2019 18:42:14) Eudo,
pro mě je to taky sci-fi, už vůbec sám fakt, že to ty lidi vůbec může napadnout. Pro mě je pozvat si hosty k někomu jinýmu asi z kategorie, jako bych mu hrábla do peněženky nebo projela mobil.
|
|
|
Okolík |
|
(1.1.2019 19:36:16) Valkyro, ja si vubec neumim takovou situaci predstavit. Nepodporoval je tvuj muz a mozna i ty (psala jsi, zes byla opila) v tom prizvavani? Ve smyslu treba: "Chtelo by to 2. Kytaru. Tak zavolame Pepovi, ten dobre hraje."
|
|
Marika Letní |
|
(1.1.2019 22:34:27) Valkýro ta historka je děsná (hlavně zamčení se v pokoji za jistým účelem), to si fakt neumím představit, jak bych zkousla a neztropila scénu, že se mi někdo zmyká v mém domě.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
bdo |
|
(1.1.2019 17:19:20) Jasne Eudo, ale mysli tim treba to, ze nemusis celou dobu sedet u stolu na predem urcenem miste.
|
|
|
|
|
|
|
|